Mimořádná pozornost byla při zpracování
návrhu státního rozpočtu věnována
otázkám životního prostředí.
Jsme si plně vědomi toho, že ekologické
problémy se stávají stále více
překážkou dalšího rozvoje ekonomiky
i zvyšování životní úrovně
obyvatelstva. ve finanční politice budeme proto
zabezpečovat ze zdrojů státního rozpočtu,
podniků a z centrálních účelových
fondů všechny plánované ekologické
akce, které budou projektově a dodavatelsky zajištěny.
Národní výbory musí účinněji
postihovat znečišťovatele životního
prostředí a důsledněji na nich vymáhat
sankce uložené příslušnými
orgány.
Soudružky a soudruzi, důsledná realizace programu
zaměřeného na urychlení ekonomického
a sociálního rozvoje není myslitelná
bez výrazného zlepšení činnosti
národních výborů. V souladu s dokumentem
"Úkoly národních výborů
v rozvoji socialistické demokracie a v přestavbě
hospodářského mechanismu", který
projednalo předsednictvo ÚV KSČ v srpnu t.r.,
bude vláda ČSR vytvářet předpoklady
pro posílení národních výborů
jako orgánů státní moci a správy,
hospodářského řízení
a socialistické samosprávy. Přestavba zvýší
úlohu národních výborů při
řízení komplexního rozvoje územních
celků, při tvorbě a ochraně životního
prostředí a při rozvoji služeb pro obyvatelstvo.
Tyto principy byly znovu zdůrazněny na 12. zasedání
ÚV KSČ.
Všechny uvažované změny se promítnou
v růstu významu a úlohy rozpočtů
národních výborů. Zvýšené
pravomoci národních výborů jsou spojeny
s větší odpovědností za dosažené
výsledky na všech úsecích jejich činnosti.
výrazně tyto myšlenky zazněly i na nedávném
aktivu vlády ČSR s funkcionáři národních
výborů.
Na rok 1989 je objem příjmů i výdajů
rozpočtů národních výborů
plánován ve výši 95,8 mld Kčs.
Je to o 4,6 % více než v letošním roce.
V příštím roce se zvýší
podíl národních výborů na rozpočtových
prostředcích ČSR. Tím vzroste jejich
odpovědnost za racionální a hospodárné
využití společenských finančních
zdrojů. V jejich činnosti se musí plně
prosadit zásada řádných hospodářů,
podle níž se peníze neutrácejí,
ale účelně využívají tam,
kde přinášejí optimální
společenský efekt.
Při zpracování rozpočtu jsme vyvinuli
maximální úsilí k tomu, aby byly kryty
všechny nezbytné potřeby národních
výborů.
Neinvestiční výdaje na zdravotnictví,
školství, kulturu a sociální zabezpečení
financované z rozpočtů národních
výborů dosáhnou částky 45,5
mld Kčs a zvýší se proti letošnímu
roku o 5,5 %.
Na veřejně prospěšné služby
jsou určeny 3 mld Kčs. Jejich růst o 3,2
% vytváří předpoklady k tomu, aby
se úroveň těchto služeb postupně
zlepšovala. Je třeba, aby rozpočtované
prostředky byly použity přednostně na
ty služby, které přispívají ke
zlepšování životního prostředí.
Na opravy a údržbu pozemních komunikací
je plánována částka 6,7 mld Kčs,
což je o 2,7 % více než letos. Nelze ale předpokládat,
že by výše těchto prostředků
byla v průběhu roku zvyšována. Musím,
bohužel, konstatovat, že objemu prostředků.
vynakládaných každoročně na tento
účel, zatím kvalita našich silnic neodpovídá.
K podpoře ekonomického a sociálního
rozvoje vybraných území při západní
hranici ČSSR je rozpočtováno téměř
200 mil. Kčs. Tyto prostředky jsou určeny
především ke zkvalitnění životních
podmínek obyvatelstva, ke zlepšení údržby
a oprav a ke zvýšení finanční
pomoci při stavbách a modernizaci rodinných
domků.
V rozpočtu nejsou opomenuty ani specifické potřeby
hlavního města Prahy, Brna, Severočeského
a Severomoravského kraje.
Za velmi neuspokojivý považuje vláda stav základních
prostředků v hospodářských
organizacích řízených národními
výbory. Jejich hodnota je téměř z
50 % odepsána. Nepříznivý stav je
zejména v organizacích bytového hospodářství,
vodního hospodářství a dopravy.
Při zpracování plánu a rozpočtu
jsme proto věnovali velkou pozornost tomu, aby prostředky
ve fondech oprav odpovídaly svojí výší
objektivní potřebě.
Fondy oprav jsou v roce 1989 plánovány ve výši
10,7 mld Kčs a zvyšují se o 11,5 %. Dosažení
jejich normativní výše bylo spojeno s velkým
úsilím. Na základě našich jednání,
podložených průkaznými rozbory, federální
vláda souhlasila se zvýšením fondů
oprav v ČSR o 1 mld Kčs oproti původnímu
návrhu rozpočtu.
Jsou tak vytvářeny příznivé
finanční předpoklady pro zlepšení
oprav zejména v bytovém a vodním hospodářství
a v dopravě. V této souvislosti chci zdůraznit,
že budeme vyžadovat reálné výsledky,
odpovídající zvýšení finančních
prostředků pro tuto sféru činnosti.
V roce 1989 vznikají problémy s finančním
zajištěním akce "Z". Prostředky
fondů rezerv a rozvoje národních výborů
nebudou stačit k profinancování úkolů
státního plánu v investiční
části akce "Z".
Vláda si je plně vědoma politického
a ekonomického významu akce "Z". V souvislosti
s přestavbou a demokratizací společenského
života, s rozvíjením samosprávných
principů v činnosti národních výborů
a s prohlubováním úlohy městských
a místních národních výborů
je nutno vidět, že právě akce "Z"
je významným prostředkem získávání
občanů k aktivní účasti na
řešení místních problémů.
Počítáme proto s tím, že finanční
krytí úkolů státního plánu,
stanovených pro investice v rámci akce "Z"
dořešíme v souvislosti se zúčtováním
za rok 1988. Chceme tak národním výborům
poskytnout prostředky co nejdříve, aby měly
jistotu a mohly plánované akce včas připravit
a organizovat. Na druhé straně chci zdůraznit,
že nepřipustíme živelnost v požadavcích
některých národních výborů.
Vyžadujeme přitom, aby i národní výbory
věnovaly větší péči získávání
vlastních a sdružených prostředků
potřebných k financování akce "Z".
V souladu s návrhem zákona České národní
rady o rozpočtovém určení výnosu
a správě zemědělské daně
a daně ze mzdy budou - v případě jeho
schválení - provedeny pro rok 1989 změny
ve struktuře rozpočtových příjmů
národních výborů. Tyto změny
oznámíme krajským národním
výborům ještě do konce tohoto roku.
Z příjmů rozpočtů národních
výborů bude převedena do státního
rozpočtu zemědělská daň placená
socialistickými organizacemi a daň z obratu placená
organizacemi řízenými národními
výbory. Rozpočtovým příjmem
národních výborů se stane stabilnější
daň ze mzdy. Tím se výrazně posílí
vlastní příjmová základna rozpočtů
národních výborů, což umožní
snížit absolutně i relativně výši
neúčelové dotace poskytované ze státního
rozpočtu ČSR do rozpočtů národních
výborů. Podíl vlastních příjmů
na financování neinvestičních výdajů
se zvýší z dosavadních 60 % na 86 %.
V návrhu zákona o státním rozpočtu
ČSR na rok 1989 je neúčelová dotace
plánována v rozsahu 260,6 mld Kčs. Po uvedené
změně příjmové struktury klesne
neúčelová dotace na 9,5 mld Kčs a
podstatně se sníží její podíl
na krytí rozpočtových výdajů
národních výborů.
Těmito přesuny se celkový objem zdrojů
v rozpočtech národních výborů
nezvyšuje. Očekáváme však, že
posílení závislosti na vlastních příjmech
podnítí jejich zájem o růst a hospodárnější
využití finančních zdrojů.
Určitým problémem bylo nalezení spravedlivého
a přitom administrativně nenáročného
způsobu rozdělování daně ze
mzdy mezi jednotlivé národní výbory.
Plátcem daně ze mzdy jsou totiž závody,
které jsou rozmístěny na území
městských a místních národních
výborů nerovnoměrně. Proto ministerstvo
financí, cen a mezd připravilo a s národními
výbory dohodlo postup při rozdělování
výnosu daně ze mzdy, zajišťující
pro městské a místní národní
výbory podíly na dani ze mzdy v souladu s je jich
potřebami a vyrovnaným finančním hospodařením.
Podíly na dani ze mzdy určí pro jednotlivé
městské a místní národní
výbory příslušné okresní
národní výbory při rozpisu rozpočtu.
Finanční správy rozdělí skutečně
vybranou daň ze mzdy podle těchto stanovených
podílů.
Z plánovaných příjmů rozpočtů
národních výborů bude do doplňkových
zdrojů městských a místních
národních výborů převedena
daň z příjmů obyvatelstva a poplatek
ze psů. V důsledku tohoto opatření
se celkově zvýší doplňkové
zdroje národních výborů v roce 1989
o 120 mil. Kčs. Úbytek plánovaných
příjmů bude národním výborům
nahrazen neúčelovou dotací ze státního
rozpočtu, o níž se fakticky zvýší
jejich zdroje.
Změny v příjmové struktuře
národních výborů posílí
rovnoměrnost a stabilitu jejich rozpočtového
hospodaření. Zvýšení finanční
soběstačnosti národních výborů
vytvoří předpoklady k prohloubení
jejich odpovědnosti za plnění rozpočtu.
V současné době připravujeme opatření
ke zvýšení ekonomické samostatnosti
a odpovědnosti národních výborů
s platností od roku 1990 a 1991. Uvažujeme například
o převedení dalších příjmů
do doplňkových zdrojů, o rozšíření
okruhu poplatků placených národním
výborům organizacemi a o převedení
výnosu ze všech pokut, které orgány
národních výborů ukládají,
do jejich příjmů. Řešíme
také problematiku odvodů, daní a poplatků,
které by měly platit organizace do rozpočtů
městských a místních národních
výborů za využívání životního
prostředí.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, státní rozpočet ČSR na rok
1989 je náročným finančním
programem vlády. K jeho splnění bude nutno
vynaložit velké úsilí a mnoho umu ve
všech sférách naší ekonomiky a
na všech pracovištích.
Vláda je odhodlána řešit problémy
a odstraňovat překážky, které
stojí v cestě přechodu od extenzívních
k intenzívním metodám hospodaření.
víme, že všechny nedostatky, které naše
občany trápí, nelze odstranit najednou. Budeme
však ve své práci postupovat důsledně,
s vysokou náročností na sebe, na vedoucí
hospodářské pracovníky i na práci
každého pracujícího. Dosahované
výsledky musíme hodnotit nejen podle plnění
úkolů na rok 1989, nýbrž i z hledisek
perspektivního rozvoje a cílů přestavby
hospodářského mechanismu.
Spoléháme na to, že stejně jako v minulosti
nalezneme plné porozumění a podporu i u vás,
poslanců nejvyššího zákonodárného
orgánu České socialistické republiky.
Děkuji vám za aktivní přístup
a podnětné návrhy, které jste k návrhu
zákona o státním rozpočtu vznesli
ve výborech České národní rady.
Využijeme jich ve své další práci.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, doporučuji, aby Česká
národní rada předložený návrh
zákona o státním rozpočtu České
socialistické republiky na rok 1989 schválila.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
ministru financí soudruhu Nikodýmovi.
Prosím nyní společného zpravodaje
výborů ČNR poslance Miroslava Mrázka,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj poslanec Miroslav Mrázek:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, při posuzování předloženého
vládního návrhu zákona České
národní rady o státním rozpočtu
České socialistické republiky na rok 1989
bych chtěl nejprve připomenout myšlenku, která
odezněla na našem jednání, když
jsme schvalovali státní rozpočet na tento
rok.
Mimo jiné jsme zdůraznili, že pro úspěch
přestavby je do značné míry rozhodující,
jakou základnu si vytváříme plněním
hospodářských úkolů. Plně
se to odráží i v návrhu státního
rozpočtu na příští rok, který
dnes projednáváme.
Pětiletý plán a na něj navazující
rozpočtový výhled počítal s
rozhodným prosazením intenzifikace. V souladu s
tím měl například zisk hospodářských
organizací vzrůst v roce 1989 proti roku 1985 o
52,8 %, materiálové náklady se měly
snížit o 3,9 bodu. Vztah hospodářských
organizací ke státnímu rozpočtu se
měl zlepšit o 85 %, tj. absolutně o 16,7 mld
Kčs.
Jak jsme však museli konstatovat například
na jednáních výboru pro plán a rozpočet,
vlivem neplnění záměrů v tvorbě
zdrojů, založené na intenzifikaci a růstu
efektivnosti reprodukčního procesu, může
návrh státního rozpočtu na rok 1989
počítat se zvýšením zisku hospodářských
organizací jen o 27,7 %, což je prakticky poloviční
tempo růstu proti předpokladům rozpočtového
výhledu.
V návrhu státního rozpočtu na rok
1989 se v důsledku pokračujícího extenzívního
rozvoje prohlubuje napětí mezi tvorbou finančních
zdrojů a jejich potřebou. Jak potvrdila jednání
ve výborech, existují nejzávažnější
ohniska nerovnováhy v dosavadním neplnění
záměrů ve snižování materiálové
nákladovosti, investiční výstavě,
ve vývoji zásob a v rozporu mezi vývojem
upravených vlastních výkonů a použitými
mzdovými prostředky. I nízká efektivnost
zahraničně ekonomických vztahů působí
v tomto směru nepříznivě.
Na druhé straně výdaje státního
rozpočtu ČSR se ve srovnání s rozpočtovým
výhledem vyvíjely v prvých třech letech
této pětiletky zhruba takto:
- rozpočtové dotace hospodářským
organizacím byly skoro o 4 mld vyšší než
se předpokládalo,
- neinvestiční výdaje na společenské
služby a činnosti pro obyvatelstvo rovněž
převýšily uvažovanou úroveň
zhruba o 1 mld Kčs,
- dotace a subvence do rozpočtů národních
výborů jsou celkově o 220 mil. Kčs
vyšší než v rozpočtovém výhledu.
Vyplývá z toho značné napětí
v zajišťování rozpočtové
rovnováhy, promítající se i v návrhu
rozpočtu na rok 1989. Při posuzování
všech existujících potřeb musíme
proto důsledně vycházet z toho, že rozdělovat
lze pouze ty prostředky, které si vytvoříme.
To je jediná a absolutně neoddiskutovatelná
pravda.
Oceňujeme, že státní rozpočet
i v této situaci zabezpečuje potřebné
výdaje na řešení otázek životní
úrovně obyvatelstva. Plně pokrývá
mj. i přijatá opatření v sociální
oblasti.
Při jeho posuzování musíme vzít
v úvahu spolu s dosavadním vývojem ekonomiky
i některé objektivní skutečnosti specifické
i pro příští rok. Především
je to platnost komplexní přestavby velkoobchodních
a nákupních cen od 1. 1. 1989. Zatím je obtížné
kvantifikovat dopad tohoto vlivu na finanční situaci
podniků, což bylo také konstatováno
v jednání výboru. Očekává
se, že 30 - 40 % podniků bude mít nedostatek
finančních prostředků a dopady bude
nutno řešit dočasným rozšířením
přerozdělovacích procesů i v rámci
státního rozpočtu.
Požadujeme důrazně od vlády zabezpečit
plnou kontrolu nad těmito procesy tak, aby vytvářely
podmínky pro urychlení přestavby ekonomiky
v souladu s celospolečenskými zájmy. Je to
současně i úkol pro nás jako poslance
ČNR i pro jednotlivé výbory.
Složitost situace nejlépe dokumentuje vývoj
finančního postavení podniků chozrasčotní
sféry. v prvých třech letech pětiletky
se výrazně zvýšila platební neschopnost.
Přes tuto skutečnost a tedy přes reálný
nedostatek finančních prostředků nekorigovaly
například podniky své investiční
záměry. To pochopitelně pouze prohloubilo
existující zadluženost.
Ve sféře řízené vládou
ČSR činila vnitřní zadluženost
podniků ke konci října t.r. přes 8
mld Kčs.
Největší je v resortu ministerstva výstavby
a stavebnictví (cca 4,5 mld Kčs) a dále pak
v resortu ministerstva průmyslu (cca 2,5 mld Kčs).
Existuje řada hospodářských organizací,
které vykazují dlouhodobě ztrátu ve
výsledcích svého hospodaření
a jsou nositeli primární platební neschopnosti.
Mezi ně především patří
n.p. Mosilana Brno, státní podnik Triola Praha,
k.p. Sklárny Kavalier Sázava a dále 8 organizací
resortu stavebnictví, mezi nimi i dva státní
podniky, a to Pozemní stavby Plzeň a Pozemní
stavby Brno.
Prakticky ve všech těchto podnicích je hlavní
příčinou platební neschopnosti vývoj
zásob. K tomuto problému opakovaně kriticky
hovoříme, ale situace se vyvíjí dále
neuspokojivě. Úkoly vládních usnesení
jak federální, tak i české vlády
plněny v této oblasti nejsou.
Podniky zde vesměs poukazují na stále se
zhoršující situaci v odběratelsko-dodavatelských
vztazích. I to ukazuje potřebu urychlit komplexní
přechod do náročnějších
podmínek fungování nového hospodářského
mechanismu jako celku, s rozhodujícím podílem
ekonomických metod a nástrojů, na úkor
direktivně administrativního řízení.
Je pozitivní, že návrh státního
rozpočtu na rok 1989 i v situaci nedostatku zdrojů
nepracuje s tzv. mobilizačními položkami v
příjmech, které jsme v minulosti mnohokrát
kritizovali. Je rovněž pozitivní, že se
podařilo v době od schválení rozpočtu
vládou dořešit některé původně
nekryté požadavky. Jde vesměs o politicky citlivé
záležitosti a v úvodním výkladu
o nich bylo hovořeno.
Přesto však, právě v důsledku
již zmiňovaného neplnění záměrů
v tvorbě zdrojů vlivem nedostatečného
tempa intenzifikace a efektivnosti reprodukčního
procesu, existují požadavky na finanční
prostředky, které zatím státní
rozpočet nepokrývá. Týkají
se v převážné míře oblasti
činnosti národních výborů.

