Výrazné zlepšení jejich činnosti
je podporováno řadou opatření i ve
finanční oblasti, jak to také konstatoval
ve svém výkladu soudruh ministr Nikodým.
Posiluje se stabilita příjmové základny
rozpočtů národních výborů,
přičemž současně roste i jejich
odpovědnost za komplexní rozvoj spravovaného
území. Klade to nároky stále na užší
spolupráci s podniky a organizacemi chozrasčotní
sféry, hospodařícími na tomto území,
za současného posilování vlastní
hospodářské základny.
Na společném jednání výborů
pro plán a rozpočet a ústavně právního
bylo poukázáno na některé problémy
související s nedostatkem finančních
prostředků zejména na investiční
část akce Z, na zdravotnictví, školství
i kulturu, na velké opravy pozemních komunikací,
především pak pokrytí jednotlivých
rozestavěných akcí apod. Vzali jsme na vědomí,
že vláda, resp. ministerstvo financí, cen a
mezd ČSR, bude tyto otázky řešit tak,
aby základní oprávněné položky
a připravované akce, zejména ekologického
charakteru, byly profinancovány.
Vyžaduje to na druhé straně přísně
výběrový a diferencovaný přístup
národních výborů k existujícím
požadavkům. Zároveň to však předpokládá
i dobrou koncepční práci a reálnou
představu o komplexním rozvoji daného území.
K tomu by mělo sloužit i dopracování
dlouhodobého výhledu rozvoje národního
hospodářství ČSR do roku 2000 jako
základu pro vstup do 9. pětiletky.
Činnosti národních výborů se
přímo dotýkají poslední rozhodnutí
vlády v oblasti komplexní bytové výstavby.
Chtěl bych jenom podtrhnout to, co již bylo řečeno
zpravodajem soudruhem Skoupým, že totiž kolem
této otázky, která souvisí s celým
investičním procesem a s výkonností
našeho stavebnictví, musí vláda zjednat
jasno. Kritických poznatků je i z naší
strany nashromážděno dostatek. Je nutné
na ně konkrétně reagovat.
Soudružky a soudruzi, všechny výbory projednaly
v souladu s přikázáním příslušné
kapitoly státního rozpočtu ČSR na
rok 1989. Předložený vládní návrh
zákona o státním rozpočtu byl projednán
ve společné schůzi výborů pro
plán a rozpočet a ústavně právního
za účasti delegací z ostatních výborů
8. prosince t.r. Oba výbory s ním vyslovily souhlas,
což je vyjádřeno ve společné
zprávě - tisk 91, kterou máte k dispozici.
Jako společný zpravodaj proto doporučuji,
aby Česká národní rada předložený
vládní návrh zákona přijala
tak, jak jej vláda předložila v tisku 90. Při
jeho realizaci musíme všichni společně
hledat cesty k důslednému naplňování
závěrů nedávno skončeného
12. zasedání ÚV KSČ.
Děkuji. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Miroslavu Mrázkovi za přednesení
zpravodajské zprávy.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nyní
bude následovat rozprava.
Do rozpravy se přihlásili doposud tito poslanci:
Bohuslav Horáček, Jiřina Sůvová,
Jiří Fleyberk, Antonín Očenášek,
Josef Maier, Gertruda Hambalčíková, Josef
Domas, Miroslava Zajebalová, František Štefan
a Rostislav Vysloužil.
Prvním diskutujícím bude poslanec Bohuslav
Horáček, kterého prosím, aby se ujal
slova. Připraví se poslankyně Jiřina
Sůvová.
Poslanec Bohuslav Horáček: Soudružky
a soudruzi, plán a rozpočet na rok 1989 resortu
ministerstva průmyslu ČSR, který jsme v našem
výboru pro průmysl a stavebnictví projednali,
jsme doporučili ke schválení. Učinili
jsme tak proto, že plán resortu na příští
rok navazuje na pozitivní tendence, které se ve
vývoji prosazují v letošním roce, kdy
je předpoklad splnění celoročních
úkolů.
Pozitivní obrat v ekonomickém vývoji resortu
po neúspěšných dvou letech 8. pětiletky,
nastal v roce 1987 po přijatých mimořádných
opatřeních, kdy došlo k podstatnému
zpevnění technologické kázně
a pracovní disciplíny, došlo k posílení
předvýrobních etap v reprodukčním
procesu, začaly se uplatňovat i vyšší
formy hospodářské spolupráce se zahraničím,
daří se měnit strukturu výroby, zejména
modernizaci lehkého průmyslu s cílem zvýšit
podíl špičkových výrobků,
využívá se lépe výrobní
potenciál, dochází k lepšímu
zhodnocení materiálových a energetických
zdrojů a princip nového hospodářského
mechanismu se dovádí do podmínek jednotlivých
závodů, provozů a dílen.
Můžeme tedy hospodářské výsledky
roku 1988 hodnotit pozitivně.
Jsou překračovány výrobní úkoly
a plánované dodávky do všech směrů
užití produkce. Rovněž záměry
letošního plánu v oblasti efektivnosti výroby
se zajišťují. Dochází k relativní
úspoře materiálových a celkových
nákladů, jak proti skutečnosti roku 1987,
tak proti plánu roku letošního. Oproti roku
1987 se snížil i průměrný stav
zásob, i když otázka plánovaného
stavu zásob zůstává základním
problémem letošního roku a tento úkol
nebude pravděpodobně splněn. Je však
skutečností, že k tomuto pozitivnímu
vývoji napomohla objektivizace úkolů 8. pětiletky,
což vytvořilo resortu prostor v aktivizaci pracovních
kolektivů k minimalizaci dopadů na úkoly
8. pětiletky, což lze dokumentovat na očekávaném
překročení zisku o cca 800 miliónů
Kčs.
Při rozpracování státního plánu
na rok 1989 do podmínek ministerstva průmyslu ČSR
se v podstatě daří naplňovat úkoly
uložené státním plánem.
Resortu je uloženo zajistit nárůst výroby
zboží o 2,6 mld Kčs s tím, že podstatná
část nárůstu výroby zboží
je určena pro vnitřní trh.
Plánované úkoly ve vývozech do socialistických
a nesocialistických zemí jsou na stejné úrovni
jako v letošním roce, ale ve vývozu do nesocialistických
zemí se má dosáhnout vyšší
efektivnosti.
Podstatně vyšší dynamika je státním
plánem stanovena v kvalitativních ukazatelích,
kde nárůstem výroby, ale zejména snížením
materiálové nákladovosti o 1 % má
být v příštím roce zvýšen
objem upravených vlastních výkonů
o více než 2 mld Kčs. objem zisku více
než 2,3 mld, což představuje meziroční
dynamiku 13,3 %.
Prováděcí plán počítá
s přínosy z modernizačních akcí
ve spotřebním průmyslu, založených
v předchozích letech a s plným náběhem
krakovací jednotky v Chemických závodech
SČSP v Litvínově.
Zdálo by se, že vše půjde hladce, bez
rizik.
Ale jak ukázalo naše jednání ve výboru,
rizika tu jsou, a to především v materiálně
technickém zabezpečení bilancovaných
surovin, které spolu s nedostatečným limitem
ostatního neinvestičního dovozu zatím
neřeší zajištěnost výroby
cca za 800 miliónů Kčs. Dílčí
riziko je i ve vývozu do NSZ. Naproti tomu resort předložil
návrh na zvýšení úkolů
v dodávkách do tržních fondů.
Potíže, které jsem uvedl, se zároveň
promítají do finančního plánu,
kde se kumulují s neúměrně nízko
stanovenými úroky a vytvářejí
tak riziko v objemu cca 600 miliónů Kčs upravených
vlastních výkonů a 700 miliónů
zisku. Samotným problémem je i plán stanoveného
snížení zásob o 2,5 miliardy.
Rozeberu-li výdajovou oblast navrhovaného státního
rozpočtu na rok 1989, zjistil jsem, že podíl
resortu na výdajích ze státního rozpočtu
je výrazně nižší než jeho
podíl na tvorbě zdrojů státního
rozpočtu. Jako příklad uvádím:
podíl zisku resortu na celé ČSR je cca 40
%, podíl na vývozu do NSZ cca 66 % s téměř
o 20 % vyšší efektivností než u ostatních
hospodářských organizací ČSR.
Podíl objemu investičních potřeb je
však pouze 30 %ní, objem prostředků
na intenzifikaci oprav a údržbu základních
prostředků je pouze 23 % ní. Úkol
ve snižování zásob je u resortu cca
2/3 úkolu celé ČSR. Nad těmito fakty
jsem se zamyslel a kladu otázku ministru financí
soudruhu Nikodýmovi, zda tento postup u klíčového
resortu v ČSR nevede ke ztrátě iniciativy
pracujících na zvýšení efektivnosti
hospodaření.
Je samozřejmé, že uvedené problémy
řeší resort spolu s podniky a plánovacími
orgány ve snaze je dořešit, aby definitivní
plán příštího roku byl provázaný
s co nejmenšími riziky.
I v příštím roce přibude v resortu
MP ČSR řada dalších státních
podniků, navržených v druhé etapě
přestavby hospodářského mechanismu.
I na ně jsou z úrovně MP ČSR stanoveny
úkoly příštího roku. Jde o to,
aby pozornost státních podniků, které
se budou samofinancovat, nebyla zaměřena jenom na
vývoz (získávání deviz) a zisk,
což je správné, ale je nutno docenit i vnitřní
trh, který se nejeví jako rovnocenný.
Pravidla pro vývoz a vnitřní trh by měla
být rovnocenná. Chtěl bych se zeptat mpř.
vlády ČSR soudruha Tomana, jak bude fungovat v příštím
roce státní zakázka. Ptám se proto,
aby uvedené tendence nezpůsobily nedostatek některých
nutných věcí na vnitřním trhu.
Pokud mohu hovořit za svůj státní
podnik Crystalex, mohu říci, že komplexní
experiment lze hodnotit kladně a je přínosem.
Po vyřešení řady věcí
s náběhem experimentu jsme se mohli v letošním
roce plně soustředit do oblasti socialistického
podnikání. Nastal obrat v chování
řídících pracovníků,
ale i dělníků, jak o tom svědčí
i dosažené výsledky. Letošní rok
dopadl dobře. Plníme a splníme všechny
ukazatele, tj. vývoz na SZ, překročíme
smluvené kontrakty vývozu do NSZ, splníme
i tržní fondy a všechny s obchodem smluvené
kontrakty. Zisk jsme překročili o 14 miliónů
proti roku 1987, tj. 135 %. Tento zisk není jen z obchodní
činnosti, ale hlavně z výrobní činnosti.
Úkoly roku 1989 nebudou ani pro státní podnik
Crystalex snadné, kdy vstoupí v platnost přestavba
VC a bude mít pro nás dopad 30 miliónů
ze zisku.
Bereme ale komplexní experiment vážně,
věnovali jsme mu mnoho času a sil v těchto
dvou letech, abychom dosáhli požadovaných výsledků.
Proto nás zaráží, že se stále
mluví o různých úpravách komplexního
experimentu: jednou je to devizový normativ - že nebude,
že se experiment neosvědčil a měl by
skončit, mělo by dojít ke mzdové regulaci
apod. Domnívám se, že si nemůžeme
po několika předchozích modelech dovolit
začít nový model a hned uvažovat o různých
úpravách či dokonce ukončení
komplexního experimentu, aniž bychom dělali
opatření tam, kde jsou potíže, a vše
potom po skončení pětiletky řádně
zhodnotili, jak se říká v zásadách.
Zdálo by se tedy, že nemáme problémy.
Máme, někdy i zdánlivě malé,
které nám ztrpčují život. Řešení
několika jsem se jako poslanec ČNR zúčastnil.
O co jde? Uvedu pouze jeden příklad.
Od roku 1981 výnosem Úřadu pro normalizaci
a měření byly obory užitkového
skla dány k povinnému hodnocení. Nic proti
tomu. Ale metodika hodnocení vychází z ověřujících
metod fyzikálně chemických parametrů
výrobků. Do pozadí zcela ustupuje hodnocení
výtvarné úrovně (designu), včetně
hutního zpracování a široké škály
technik. Při hodnocení je zcela opomíjena
i efektivnost výroby včetně odbytu, ale i
doprovodných vlivů, jako je domácí
surovina, vysoký podíl ruční práce,
struktura vývozu, včetně dosahovaného
RU a vysoké hodnocení jakosti zahraničními
odběrateli.
Řeknu, k jakým absurdním situacím
při současném systému hodnocení
dochází. V případě hodnocení
výrobku nebo skupiny ve II. stupni jakosti z důvodu
fyzikálně chemických parametrů, v
užitkovém skle zcela bezvýznamných a
na zahraničních trzích nesledovaných
(to je vnitřní napětí, obsah kysličníku
železitého) nám vyplývají sankce
v podobě odvodů do státního rozpočtu
a přitom jde o výrobky s vysokou efektivností
výroby a v daných skupinách, u kterých
se měření provádí, dosahuje
vývoz 60 - 90 % z výroby zboží a rozdílový
ukazatel dosahuje 125 - 175 bodů, u některých
teritorií i více, např. Japonsko přes
200 bodů. Ve státním podniku je hodnoceno
téměř 100 % výrobků, ale v
případě, že výrobek dosáhne
stupně O jakosti nebo I. stupně, je finanční
efekt nulový.
Neopomenutelné nejsou ani vysoké náklady
na hodnocení, které úřadu platíme,
a to 5 - 20 tisíc na jedno hodnocení. (Při
stoprocentním hodnocení výrobků.)
Myslím si, že z uvedených faktů a postavení
čs. skla na zahraničních trzích by
se mělo zrušit povinné hodnocení oborů
637-638 u Státní zkušebny SVÚS v Hradci
Králové - eventuálně při zrušení
vyhlásit k povinnému hodnocení pouze vybrané
výrobky u Státní zkušebny ÚBOK
č. 219 a v případě ponechání
uvedeného výnosu Úřadu normalizace
a měření přepracovat metodiku hodnocení
jakosti užitkového skla ve prospěch hodnocení
designu, úrovně provedení a celkové
efektivnosti výroby. Přizpůsobit tuto metodiku
hodnocení jakosti užitkového skla v zahraničí.
Eventuálně přehodnotit složení
hodnotitelské komise při Státní zkušebně
č. 237.
Obracíme se na vládu ČSR o pomoc při
řešení tak závažného problému.
Z uvedených zkušeností mám názor,
že se tato problematika řeší pouze administrativně.
Říkám to také proto, že úkoly
plánu roku příštího, ale i budoucích
let nebudou snadné a lehké. Soustřeďme
proto úsilí na to, co nám pomáhá
zvyšovat výrobu, úroveň výrobků,
úspěšnost a prodejnost na vnitřních
i zahraničních trzích, módnost a kvalitu,
mobilizujme lidi a snažme se odstranit vše, co nám
v tom překáží.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Bohuslavu Horáčkovi. Slovo má poslankyně
Jiřina Sůvová. Připraví se
poslanec Jiří Fleyberk.
Poslankyně Jiřina Sůvová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, při jednání v našem výboru
jsme se v podstatě poprvé zabývali plánem
a rozpočtem rozšířeného resortu
o dřevozpracující průmysl, i když
působnost byla schválena na dubnové schůzi
ČNR.
Vycházeli jsme z toho, že reorganizace, příprava
na nové způsoby řízení, ustavování
státních podniků atd. si vyžádá
určitý čas. Předpokládali jsme,
že se vytvoří podmínky pro řešení
celé řady otázek, které se dříve
dojednávaly mezi resorty dost složitě.
Přesto jsme si vědomi toho, že stav výrobních
prostředků, způsob organizace i přístupy
pracovních kolektivů nelze změnit ze dne
na den.
Zatímco jsme takto přemýšleli, překvapil
nás všechny nemile celulózo-papírenský
průmysl tím, že na trhu je omezené množství
jejich toaletních a hygienických výrobků
pravidelné a každodenní potřeby. Byli
jsme informováni, že tuto oblast výroby mají
v rámci specializace vyrábět dva závody
na Slovensku a ty že neplní v tomto směru své
úkoly. Víme sice, že vlády provedly
opatření ke zlepšení, ale nemohli jsme
příslušným pracovníkům
nepřipomenout, v jakém postavení jsou poslanci
při dotazech ve styku s voliči a že naši
občané berou i v tomto případě
ekonomiku celostátně.
Tento vážný, ale i někdy komický
případ, zejména při nákupech,
svědčí o tom, že se nad podmínkami
rozvoje tohoto odvětví musíme spolu s vládou
zamyslet. Dnes je takové období, a asi je to výhodné
pro podniky, že každý argumentuje tím,
že má zastaralé budovy a nemoderní provozy
s negativním vlivem na pracovní prostředí
a tím i na stabilitu pracovníků a na produktivitu
práce. Myslím, že to vše musíme
vzít v úvahu, a proto tím odpovědněji
vážit, kam investovat ty prostředky, které
máme k dispozici.
Soudruzi uvažují o návratném úvěru.
Pokud by se to mělo realizovat, bude třeba to provést
tak, aby kromě splácení tohoto úvěru
byly výrobky i pro vnitřní trh a výrobní
spotřebu, včetně obalů pro potravinářský
průmysl.
V tomto smyslu bych chtěla doporučit pozornosti
údajně nejužší profil této
výroby, výrobu základní suroviny,
která se má realizovat (nebo se o tom uvažuje)
v Novém Luhovci.
Asi to nebude jediný problém v této oblasti.
Na výboru jsme byli upozorněni, že dřevařský
závod ve Volarech je vlastně "vyhospodařen"
a údajně prostředky na modernizaci nejsou.
Jedná se asi o 600 pracovníků, kteří
mohou odejít do jiných závodů. Také
to vyžaduje zamyšlení.
Soudružky a soudruzi poslanci, uvedla jsem dva vážné
příklady. Nyní mi dovolte několik
slov k jednotlivým odvětvím resortu.
Jak se ukazuje, organizace ministerstva lesního a vodního
hospodářství i dřevozpracujícího
průmyslu své úkoly v letošním
roce pravděpodobně splní.
V lesním hospodářství je pozitivní
to, že bylo zalesněno 30 tisíc hektarů
a že se prořezávky uskutečnily na 48
tisících hektarů. Dobré je i to, že
se nepřekračuje těžba ve vztahu ke stavu
našich lesů. Přitom však v lesích
Západočeského kraje vypadá situace
poněkud jinak. Zde se v důsledku kalamit a exhalací
snižují těžby na 1 m3 o 8 Kčs
proti plánu a o 4 Kčs proti skutečnosti loňského
roku. Nedostatek prostředků má vliv na snižování
pěstební činnosti. A ani fond exhalací
není tak vysoký, aby mohl tento schodek pokrýt.
Proto bude třeba v našem kraji této problematice
věnovat odpovídající pozornost.
Organizace vodního hospodářství, včetně
těch, které jsou podřízeny národním
výborům, zajišťují zásobování
8 miliónů obyvatel pitnou vodou, což činí
380 litrů na osobu a den. Je však nutné říci,
že zde jsou rezervy ve ztrátách ve vodovodních
řadech.
Jak jsme byli informováni, splní vodní hospodářství
řízené ministerstvem plán investic,
včetně čistíren. Jsou však signály,
že další investoři své úkoly
neplní. Myslím, že je to vážná
věc ve vztahu k úrovni znečištění
našich toků. Z toho vznikne zase snaha o schválení
výjimek atd.
Dle našeho názoru je to oblast, kde je třeba
vyžadovat plnění úkolů důrazněji.
Svoji úlohu zde samozřejmě musí sehrát
vodohospodářská inspekce. Ale to je vlastně
řešeni až důsledků. V prvé
řadě je třeba nekrátit prostředky
na tyto účely a důsledně zabezpečovat
jejich plné využití.

