Všechny výbory, kterým návrhy zákonů
byly přikázány, je uvítaly a vyslovily
s nimi souhlas. Již při poslední novelizaci
platného zákona o jednacím řádu
v roce 1978 poslanci požadovali, aby zastaralý a v
mnoha směrech překonaný jednací řád
ČNR byl zcela zrušen a nahrazen novým zákonem,
který by vytvořil podmínky pro zvyšování
podílu České národní rady při
uskutečňování politiky komunistické
strany a Národní fronty. Tento námět,
předpokládající koordinovaný
přístup všech tří zákonodárných
sborů k vydání nových jednacích
řádů, se tenkrát nepodařilo
uskutečnit.
Teprve úkoly, vyplývající pro nejvyšší
zastupitelské sbory z programu přestavby hospodářství
a demokratizace společnosti, přispěly k urychlení
prací směřujících k vydání
nových zákonů, které by zvýraznily
a konkretizovaly základní ústavně
politické funkce těchto sborů a demokratické
metody práce jejich orgánů a poslanců.
Poněvadž rozhodujícím činitelem
při zvyšování účinnosti
práce nejvyššího zastupitelského
sboru jsou poslanci, volení lidem a jemu odpovědní,
považujeme za správné, že odpovědnost
poslanců bude zdůrazněna vydáním
samostatného zákona, který úzce naváže
na nový jednací řád nejvyššího
zastupitelského sboru. Jsem přesvědčen,
že touto zákonodárnou úpravou přispějí
oba zákony ke zvýšení iniciativy poslanců,
a tím i k posílení pracovního charakteru
nejvyššího zastupitelského sboru a k celkovému
zlepšení jeho činnosti.
Návrhy zákonů vycházejí
- z výsledků projednání zásad
zákonů ve výborech a z jejich posouzení
skupinou poslanců, navrhovatelů zákonů,
dále
- ze stanoviska vlády ČSR, které byly zásady
i návrhy zákonů v souladu s platným
jednacím řádem zaslány k zaujetí
stanoviska, a konečně
- z výsledků koordinace návrhů zákonů
s obdobnými návrhy zákonů Slovenské
národní rady a Federálního shromáždění.
Výbory ČNR věnovaly projednávání
obou návrhů zákonů velkou pozornost
a péči. Pečlivě posoudily již
zásady zákonů, které projednaly v
září minulého roku. Mohu konstatovat,
že navrhovatelé zákonů vyhověli
převážné většině
doporučení z jednání výborů.
Jde především o doporučení, která
směřují k jasnějšímu,
popř. výraznějšímu vyjádření
cílů sledovaných jednotlivými ustanoveními
zákonů, ale i o doporučení na doplnění
zákonů o další, nové zásady.
Tak například na doporučení výborů
byla v návrhu zákona o poslancích posílena
jejich pracovněprávní ochrana. Spočívá
v tom, že s poslancem ČNR nemůže být
platně rozvázán pracovní ani obdobný
poměr výpovědí ani nemůže
být okamžitě zrušen bez předchozího
souhlasu předsednictva ČNR. Tato záruka výkonu
poslanecké funkce, která zároveň posiluje
sociální jistoty poslanců, nesporně
přispěje k upevnění postavení
poslanců.
Další zárukou výkonu funkce poslance
je i přijetí námětů výborů
ČNR, aby byla jasně vymezena povinnost okresních
národních výborů zabezpečovat
ve spolupráci s orgány a organizacemi Národní
fronty veřejné schůze a besedy s voliči
a poskytovat poslancům potřebnou materiální
a organizační pomoc.
Oba návrhy zákonů vycházejí
z platného ústavního vztahu a nebylo proto
možné přihlédnout k těm námětům,
které překračovaly jeho rámec. Tyto
náměty však nezapadnou, bude jich využito
při přípravě nové ústavy.
S návrhem zákona o poslancích ČNR
ve znění, ve kterém jej skupina poslanců
- navrhovatelů předložila České
národní radě, vyslovily výbory souhlas
s některými drobnějšími úpravami,
které jsou uvedeny ve společné zprávě
výborů. Vláda ČSR neměla k
zákonu o poslancích připomínky.
Nemenší péči věnovaly výbory
i tomu, aby v návrhu zákona o jednacím řádu
ČNR byly jasně vyjádřeny a konkretizovány
zásady zákona v souladu se sledovanými politickými
cíly. Doporučení výborů k zásadám
tohoto zákona se týkala zejména zpřesnění
náplně činnosti ČNR a jejích
orgánů tak, aby příslušná
ustanovení co nejúplněji vyjadřovala
jejich pracovní charakter Dále zvýraznění
odpovědnosti vlády ČSR vůči
České národní radě, především
její povinnosti reagovat na doporučení ČNR
a jejích orgánů i na podněty a připomínky
poslanců. V zákonodárné oblasti pak
na předkládání návrhů
prováděcích předpisů k připravovaným
zákonům, aby nová zákonná úprava
mohla být v zákonodárném sboru komplexně
posouzena. Doporučení výborů týkající
se těchto okruhů otázek byla do návrhu
zákona o jednacím řádu ČNR
zapracována.
K některým námětům výboru
však nebylo možno přihlédnout, i když
jsou v podstatě správné. To platí
např. o schvalování pracovních plánů
České národní rady a jejich orgánů
které z praktických důvodů doporučujeme
ponechat v působnosti předsednictva ČNR.
Koordinace těchto plánů s plány vlády
ČSR, Slovenské národní rady, Federálního
shromáždění, popř. dalších
orgánů zpravidla neumožní předložit
pracovní plán na prosincové schůzi
České národní rady.
Česká národní rada má však
možnost stanovit zásady pro přípravu
pracovního plánu, popř. dodatečně
provést jeho změnu. Totéž v podstatě
platí o rozhodnutí o uspořádání
všelidové diskuse k významným zákonům,
které se rovněž doporučuje ponechat
v pravomoci předsednictva ČNR. Ani v tomto případě
nic nebrání České národní
radě, aby předsednictvu uložilo organizovat
všelidovou diskusi v případech, kdy to uzná
za politicky žádoucí a vhodné.
Pokud jde o okruh otázek týkajících
se vztahu České národní rady k vládě
ČSR, bylo z některých výborů
doporučováno, aby byly stanoveny lhůty pro
předkládání souhrnných zpráv
vlády o plnění jejího programového
prohlášení, popř aby vláda tyto
zprávy podávala každoročně. Je
účelnější tyto termíny
stanovit podle dosavadní praxe v pracovních plánech.
To umožní více se zaměřit na
hlubší projednávání dílčích
zpráv vlády o plnění klíčových
úkolů hospodářského a sociálního
rozvoje.
Výbory ČNR, které návrh zákona
o jednacím řádu projednávaly na svých
únorových a březnových schůzích,
doporučují návrh zákona schválit
s některými úpravami obsaženými
ve společné zprávě
Doporučené úpravy vyplynuly jednak z jednání
výborů, jednak ze stanoviska vlády ČSR.
Z největší části jde o úpravy,
které nejsou zásadního významu a v
podstatě sledují zpřesnění
jednotlivých ustanovení. K odůvodnění
některých významnějších
doporučovaných úprav bych chtěl poznamenat:
Právo podávat návrhy na volby konané
na ustavující schůzi České
národní rady (§ 9) se doporučuje upravit
tak, že návrhy podává zpravidla skupina
poslanců ČNR. Tato úprava vyplynula z koordinace
s Federálním shromážděním
a Slovenskou národní radou, při níž
bylo dohodnuto, že do nového ústavního
uspořádání bude každý
z nejvyšších zastupitelských sborů
vycházet ze své dosavadní praxe.
V ustanoveních o jednání výborů
se doporučuje vypustit zásadu, že na žádost
alespoň třetiny členů výborů,
která byla přehlasována, je předseda
výboru povinen o jejich stanovisku informovat Českou
národní radu (§ 48 odst. 3).
Ustanovení tohoto druhu je nejen příliš
obecně formulováno, ale lze je i postrádat,
poněvadž každý člen výboru
se může ve schůzi České národní
rady přihlásit o slovo a přednést
své stanovisko.
K doporučení vlády ČSR se doporučuje
stanovit, že od projednání zásad zákona
lze upustit i mimo případy jednoduchých nebo
naléhavých úprav (§ 59 odst. 2). V úvahu
přicházejí zákony o střednědobých
plánech, zákony ryze organizačního
řádu apod.
V ustanoveních o podávání návrhů
federálních zákonů Českou národní
radou (§ 80 až 83) bylo vypuštěno ustanovení
o přípravě a projednávání
zásad takových zákonů. Ústavní
zákon o čs. federaci při úpravě
zákonodárné iniciativy národních
rad na vydání federálního zákona
mluví jen o podávání "návrhů
zákonů". Zásady zákona jsou součástí
jeho příprav a je vnitřní věcí
národní rady, zda přípravu zásad
podle povahy věci bude považovat za nutnou nebo vhodnou.
Dále se v těchto ustanoveních doporučuje
umožnit, aby na přípravě iniciativního
návrhu federálního zákona se mohla
podílet také vláda ČSR.
Možnost prohlásit interpelaci za naléhavou
a stanovit pro odpověď na ni kratší než
třicetidenní lhůtu byla do návrhu
zákona pojata podle výsledků koordinace návrhu
zákona s obdobnými zákony Federálního
shromáždění a Slovenské národní
rady.
K některým námětům, které
dala v úvahu vláda ČSR, nemohlo být
přihlédnuto. Tak např. připustit možnost
hlasování podle jmen (§ 27) nepovažují
výbory ČNR za praktické. V ústavním
zákoně o čs. federaci je takový způsob
hlasování stanoven pro vyslovení nedůvěry
federální vládě Sněmovnou národů
Federálního shromáždění.
A to proto, že k vyslovení nedůvěry
postačuje souhlas nadpoloviční většiny
poslanců české nebo slovenské reprezentace,
tj. 38 poslanců.
Dále doporučila vláda zvážit
nezbytnost stanovit dobu 60 dnů pro projednávání
návrhů zákonů, poněvadž
se domnívá, že ji v praxi nebude možno
u některých zákonů dodržet. Naše
výbory považují vymezení minimálního
časového prostoru pro přípravu na
projednávání návrhů zákonů,
zejména pro uplatnění nejširších
demokratických forem a metod práce při jejich
posuzování za jeden ze základních
předpokladů toho, aby Česká národní
rada mohla převzít odpovědnost, kterou jako
zákonodárný orgán ČSR za vydané
zákony má. Domnívám se, že vládu
můžeme ujistit, že v těch případech,
kdy z naléhavých důvodů nebude možno
60denní lhůtu dodržet, projedná Česká
národní rada návrh zákona i před
touto lhůtou.
Tolik jsem považoval jako společný zpravodaj
výborů za nutné uvést k výsledkům
projednávání předložených
návrhů zákonů, o nichž jsem přesvědčen,
že se stanou účinným nástrojem
uskutečňování ústavních
pravomocí a úkolů ČNR v období
přestavby hospodářství i ostatních
oblastí společenského života.
Na závěr doporučuji, aby Česká
národní rada návrh zákona České
národní rady o poslancích a návrh
zákona o jednacím řádu schválila
s úpravami obsaženými ve společných
zprávách výborů k návrhům
těchto zákonů (tisky 103 a 105). Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
soudruhu poslanci Hájkovi za přednesení zpravodajské
zprávy. Soudružky a soudruzi, do rozpravy k oběma
návrhům zákonů se přihlásili
tito poslanci: Jan Uřičář, Jiří
Fleyberk, Bohumil Kozák, Emilian Hamerník a Jan
Škrobánek.
Prosím nyní poslance soudruha Uřičáře,
aby se ujal slova. Připraví se poslanec Fleyberk.
Poslanec Jan Uřičář: Soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, zákonodárné
sbory představují základní článek
socialistického státu a jeho mechanismu. Pro další
pokrok v jejich práci je třeba vytvořit podmínky
pro zlepšování zákonodárné
a společensko-kontrolní činnosti. Doba ukázala,
že dosavadní zákon o jednacím řádu
plně neodráží vztahy k výkonným
orgánům a současná praxe jej i předbíhá.
Rovněž druhý zákon - o poslancích
- právně upravuje postavení poslance, vyjadřuje
jeho povinnosti a práva v zákonodárném
sboru a ve volebních obvodech.
V souhrnu lze říci, že předložené
návrhy zákonů o poslancích a jednacím
řádu České národní rady
posilují autoritu poslaneckého sboru v jeho legislativní,
iniciativní a kontrolní činnosti. Smyslem
je, podobně jako je tomu např. v Sovětském
svazu, podstatně zvýšit autoritu zákonodárného
sboru a jeho poslanců, jako volených zástupců
lidu při rozhodování o závažných
politických, hospodářských, správních
i mezinárodních otázkách. I tímto
způsobem musí být v praxi naplňována
socialistická demokracie a zvyšování
podílu účasti našich pracujících
na správě státu.
V současné době se voliči stále
více obracejí na své poslance s celou řadou
připomínek, námětů a návrhů
k řešení nedostatků v naší
společnosti a k postupu její přestavby. Výrazně
rovněž roste "hlad" po informacích,
které od nás požadují. Mnohdy se na
představitele zákonodárného sboru
obracejí jako na "poslední instanci",
aby pomohl řešit jejich stížnost, připomínku
či námět, který zapadl u instituce,
na níž se předtím obrátili. Počet
stížností občanů docházejících
do jednotlivých výborů ČNR je toho
dokladem. Abychom mohli pomoci prosadit správné
a společné věci, musí se tak dít
na zákonném podkladě. K tomu mají
sloužit uvedené zákony.
Při projednávání zásad i paragrafovaných
znění zákonů ve výborech ČNR
proto také odezněla řada připomínek,
které směřovaly jak ke zvýšení
odpovědnosti, tak i pravomoci poslanců. Rada z nich
byla do konečného znění zapracována.
Byly ale i takové připomínky, které
- jak nám bylo navrhovateli zákona vysvětleno
- přesahovaly rámec stávající
úpravy. Protože se domnívám, že
většina z nich byla opodstatněných,
doporučuji při vypracovávání
nové ústavy k těmto námětům
přihlédnout.
Chtěl bych uvést obecnou poznámku. Je-li
jednou z hlavních náplní ČNR zákonodárná
činnost, je potřeba si uvědomit ústavní
odpovědnost poslaneckého sboru za kvalitu i působení
jím vyhlašovaných zákonů. Schválená
úprava proto vytváří prostor k tomu,
že i když do společné zprávy se
nedostanou závěry z jednání určitého
výboru, může tento výbor předložit
svou zprávu plénu, a to o ní bude jednat.
Velice obezřetně je např. nutno zacházet
s různými zmocněními uplatňovanými
v zákonech. Dostane-li např. resort či vláda
takovéto zmocnění, zpravidla má charakter
oslabující účinnost daného
zákona. Jako příklad z jiné oblasti,
kterou se bude zabývat naše odpolední jednání,
mohu uvést zmocnění vlády k poskytování
výjimek týkajících se vypouštění
odpadních vod odlišně od ustanovení
zákona o vodách. Naskýtá se potom
otázka, zda zákon, z hlediska podmínek pro
jeho fungování, předběhl dobu, nebo
je potřeba přezkoumat přístup v udělování
uvedených výjimek.
Jako poslanec po několik volebních období
chci ze své zkušenosti říci, že
schválení předložených zákonů
pomůže - budou-li důsledně dodržovány
- naší poslanecké práci. Vcelku jsou
zde vyváženy povinnosti poslanců i jejich pravomoci
a posílen je i kontakt s územními orgány,
a to jak politickými, tak hospodářskými.
Znamená to tedy i posílení pravomoci poslanců
v rámci jejich volebních obvodů a pracovišť,
kde v popředí poslanecké práce musí
být rovněž plnění hospodářských
úkolů a zabezpečování probíhající
společenské a ekonomické přestavby.
Z obou zákonných opatření také
vyplývá, že poslanec musí být
příkladem v práci, na veřejnosti i
v osobním životě.
Nové zákony se stanou také vodítkem
pro volby poslanců na další volební
období. Jde v podstatě o dva důležité
politické dokumenty, potřebné k práci
celé České národní rady. Doporučuji
jejich schválení s tím, jak jsem uvedl, aby
poznatky, které byly získány při jejich
přípravě, byly využity v procesu zdokonalování
našeho ústavního vývoje a právního
systému a při vypracování nové
ústavy. Děkuji za pozornost. (potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Janu Uřičářovi. Slovo má
poslanec Jiří Fleyberk. Připraví se
poslanec Bohumil Kozák.
Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a
soudruzi, byl jsem pověřen, abych zde tlumočil
stanovisko Klubu poslanců Československé
strany socialistické k návrhu zákona o poslancích
i zákona o jednacím řádu.
Již v srpnu minulého roku jsme uspořádali
společnou schůzi klubu poslanců ČSS
ve Federálním shromáždění
i České národní radě, abychom
se zabývali v té době předloženými
zásadami obou zákonů. Na této schůzi
jsme přijali konkrétní náměty
a doporučení, aby je poslanci náležitě
využili v rozpravě v jednotlivých výborech.
Jakékoli společné kolektivní dílo
má naději na úspěch pouze v případě,
když všichni členové kolektivu měli
reálnou možnost podílet se na jeho výsledku.
Jsem rád, že mohu z tohoto pohledu konstatovat, že
předkládané návrhy zákonů
o poslancích i jednacím řádu nesou
naši pečeť, že je pokládáme
i za výsledek naší práce, což nás
povede k tvořivému naplňování
obsahu i ducha zákonů v běžné
poslanecké práci.
Dovolte mi, abych uvedl některé příklady
z práce na zákonu o jednacím řádu
ČNR.
Měli jsme především za to, že v
úvodních ustanoveních by mělo více
vyniknout, že Česká národní rada
je představitelkou národní svrchovanosti
českého národa. V tomto ohledu pokládáme
formulaci § 1 za plně vyhovující. Měli
jsme námitky proti původního řazení
jednotlivých ustanovení, kde v zákoně
bylo nejprve upraveno jednání ve výborech
a teprve poté jednání v ČNR. Naší
námitce bylo vyhověno. Namítali jsme rovněž,
že nevidíme důvod, aby o návrhu o vyslovení
důvěry vládě ČSR bylo hlasováno
podle jmen. Námitce bylo vyhověno. Domnívali
jsme se, že by měly být zpřísněny
podmínky pro upouštění od předložení
zásad zákonů. Předložená
úprava nám v podstatě vyhovuje. Požadovali
jsme, aby se členové vlády pouze výjimečně
mohli dát zastupovat svými náměstky
při účasti na schůzích výborů.
Ustanovení § 49 odst. 5 zákona nám plně
vyhovuje. Požadovali jsme, aby byla upravena též
povinnost předsedy Nejvyššího soudu i
generálního prokurátora dostavovat se na
schůze České národní rady i
na schůze výborů. I v tomto smyslu jsme s
úpravami provedenými v návrhu zákona
spokojeni. Požadovali jsme zpřísnění
podmínek pro možnost upuštění od
lhůty 60 dnů sloužících k tomu,
aby poslanci měli dostatek možností i času
prostudovat si - i s přihlédnutím k názorům
voličů - návrh zákona. Výsledek
obsažený v § 75 návrhu zákona předčil
naše očekávání. Požadovali
jsme rovněž, aby byly projednávány i
zprávy o dodržování zákonnosti
hlavním arbitrem. I zde jsme s navrhovaným zněním
§ 88 spokojeni.
Proces projednávání zákonů
je ve své podstatě příkladnou ukázkou
socialistického pluralismu v praxi. Jeho základem
je výměna názorů a stanovisek jednotlivých
poslanců, střetávání názorů
více závažných s méně
závažnými, plně odůvodněných
s méně odůvodněnými. proto
také pokládáme za naprosto normální,
přirozený jev, jestliže jsme s některým
naším námětem neuspěli. V některých
případech tomu mohl bránit dosavadní
text ústavy, v jiných případech tomu
mohly bránit dosavadní ústavní zvyklosti
a konečně jindy jsme se nakonec mohli i mýlit.
Přesto výsledné, dnes projednávané
návrhy zákonů o poslancích ČNR
a zákona o jednacím řádu ČNR
pokládáme za vcelku zdařilé dílo.