Česká národní rada 1986 – 1990

Český národ patří mezi střední národy Evropy a je početnější než národ švédský, řecký, bulharský, portugalský a národy dalších 11 evropských zemí. Tento národ se nikdy svobodně nikomu nevzdal svých výsostných práv a nedal souhlas ke zřízení jakékoli vrchnosti nad sebou, když naopak se i pamětní deska na této budově raduje z toho, že se roku 1918 zbavil vrchnosti ve Vídni.

Tento národ také požaduje, aby jeho svrchovanost ctili i cizinci a upírá jim právo zasahovat do jeho vnitřních záležitostí. jak to ostatně káže i Charta Organizace spojených národů. Přece žádný český činitel nebyl tak drzý a opovážlivý, aby chodil k sousedům a dával jim pokyny, co mají stavět a co mají zastavit.

Československá federace vznikla ze svobodné vůle českého a slovenského národa k obstarávání těch věcí, které je účelné obstarávat společně, neboť je to účinnější a hospodárnější, a to nikoli pro posílení centralistického ovládání České a Slovenské republiky, nýbrž naopak pro posílení pravomoci národních republik.

A tu zjišťujeme, že bez ohledu na znění čl. 103 a čl. 9 ústavního zákona o čs. federaci je rozhodováno o volbě a odvolávání poslanců ČNR a národních výborů zákonem Federálního shromáždění, který opět v rozporu s čl. 103 a 142 upravuje počty poslanců České národní rady, vytváří se najednou rozpočtová soustava - hovořil o tom posl. Hrabaň - která je v rozporu s ústavními principy naší federace, vytvářejí se jako nástroj k disponování finančními zdroji národních republik. Komu to má pomoci a komu to má sloužit k vítězství ve volbách?

Spravedlnost a právo jsou nedělitelné - musí platit pro všechny, bez rozdílu, a nikdo není oprávněn před svobodnými volbami měnit založené ústavní vztahy a pravomoci bez dohody obou národních republik. Je pravděpodobné, že po volbách doznají změn, ale to bude výsledek voleb, který neznáme a který by nás stejně k těmto změnám neoprávnil. Bude to výsledek svobodné dohody představitelů českého a slovenského národa.

Myslíme si, že do voleb by se schvalování zákonů mělo omezit na zákon o státním rozpočtu, zákony o občanských právech, zákon o volbách a zákon o soukromém podnikání.

Přitom trváme na tom, že zákony o občanských právech, předkládané legislativními pracovníky předsednictva federální vlády, neposkytují občanům svobody na slušné evropské úrovni a jsou méně liberální než naše zákonné návrhy, které Československá strana socialistická předložila již v létě minulého roku, a jsou méně liberální než zákony první republiky a v některých ohledech dokonce než zákony Rakousko-Uherska. Čpějí velice mnoho vnitráckým pojetím.

S centralistickým pojetím rozpočtových vztahů mezi Českou republikou a federací, která je věrným odrazem stalinské totality, nesouhlasíme a svůj nesouhlas s ním vyjádřila česká vláda už při projednávání českého závěrečného účtu za rok 1987 v červnu 1988 ústy ministra financí pana ing. Nikodýma.

Chápeme, že to nelze vše dát do pořádku přes noc, ale nemůže o tom rozhodovat ani federální ministr financí sám, ale jen delegace národních rad a národních vlád za jeho účasti. Jsou to přece peníze českého lidu a on je potřebuje na to, aby napravil odsávání českých peněz federálním ministerstvem financí za posledních 2 let, které vedlo ke škodě českého hospodářství a které se tím dostalo na pokraj pohromy.

Právě tak nemůžeme souhlasit s tím, aby se do voleb prováděla zásadní opatření v oblasti řízení národního hospodářství, aby se činila opatření, která by mohla snížit reálnou kupní sílu čs. měny, ať už úpravou kursu koruny, nebo změnami cen; to by vedlo ke snížení životní úrovně našich občanů. Máme totiž na paměti skutečnost, že průměrná měsíční mzda našeho pracujícího občana, vyjádřená ve volně směnitelné měně, nedosahuje ani týdenní mzdy newyorského metaře ulic. A že ti, jejichž vysoké platy jsou mnohonásobně vyšší, si musí lámat hlavu jak to udělat, aby u nás nebyli lidé, žijící nad nebo dokonce pod hranicí existenčního minima, aby mladé rodiny s dětmi doslova neživořily a aby důchodci, zejména starodůchodci nemuseli žít ve strachu, zda se po cenových úpravách, které se nyní připravují, budou moci vypořádat se svými skromnými životními potřebami.

Nechápeme, proč nebylo dosud zrušeno ostudné omezení výdělku důchodců na 22 000 Kčs ročně, když to znemožňuje využít znalostí některých starších lidí, o něž máme nouzi, takže se pak z toho dělají nezákonně výjimky např. pro pracovníky federálního úřadu předsednictva vlády a pro politické pracovníky.

Ale především je třeba již nyní začít s vypracováním alternativních návrhů programů hospodářského rozvoje, sociálních a životních jistot, zdokonalení zdravotní péče a vzdělání a rychlého zlepšení životního prostředí, a to za účasti odborníků s náležitým vzděláním a úspěšnou praxí a zástupci politických stran a politických hnutí tak, aby po volbách nově zvolené orgány měly připraveny podklady.

Zastáváme názor, že každé připravené opatření musí být projednáno s poslanci, kteří ponesou hlavní tíhu odpovědnosti za ně před občany. Nechceme, aby pokračovala praxe, kdy se poslanci dovídají o změnách cen až večer doma z rozhlasu, televize nebo druhý den z novin.

Nemůžeme souhlasit ani s tím, aby se za zdravotní péči platilo, vždyť u nás funguje v podstatě bezplatná lékařská péče od dvacátých let, nesouhlasíme také s tím, aby se platilo za vzdělání. Víme však, že lidé musí o své zdraví svědomitě pečovat rozumnou životosprávou a že žáci a studenti budou vzdělaní za předpokladu, že budou pilně studovat.

Víme na základě důkladného poznání, že máme zdroje k tomu, abychom se bez otřesů životní úrovně a zejména bez ochuzení mladých rodin s dětmi a důchodců dostali z nynější nepříznivé hospodářské situace. Kdo má za sebou roky práce v průmyslu a v obchodu, v zemědělství a v dopravě ví, že máme vysoké dílenské a správní režie, několikanásobně vyšší nežli v průmyslově vyspělých zemích západní Evropy, které lze snížit, že můžeme vyvážet a nemusíme za to platit 10 nebo 12 % podnikům zahraničního obchodu, ale tak jako jinde normální traťovou přirážku 2 nebo 3 %. Víme, že zvýšením využití pracovní doby v odvětvích mimo spotřební a potravinářský průmysl, bychom v ostatním průmyslu mohli produktivitu práce v podstatě od hodiny zdvojnásobit. Víme, že jestliže odbouráme předražené dodávky strojů a agrochemikálií do zemědělství, budeme moci snižovat výrobní ceny potravin a nebudeme na ně muset dávat tak velké státní dotace. Přitom víme, že v určité míře se ve vyspělých západoevropských zemích intervenují vstupy do zemědělství, které však u nás musí začít opravdu s pořádnými sedláckými způsoby hospodaření a zanechat těch neblahých způsobů kolchozních.

Máme ohromné peníze v zásobách, ohromné pohledávky za zeměmi, kterým jsme dávali obrovské úvěry za směšný úrok na dlouhé lhůty splatnosti.

Neobejde se to bez navázání spolupráce se zahraničními vyspělými firmami. Již dnes máme příklady spolupráce efektivní a prospěšné, při níž se nemusí docházet k výprodeji národního majetku ani nemusíme nikomu dávat stomiliónové dolarové dary. Ale to vše musí dělat lidé čestní a schopní, dobří obchodníci, lidé, kteří v podnikání osvědčili svou zdatnost, která není založena na pouhém přečtení knih a statistik, které na to nestačí.

Budeme muset leccos přehodnotit. Zaměstnanecká samospráva přivedla Jugoslávii téměř na mizinu - my jsme ji zavedli a k ničemu dobrému nevedla. Zrušme ji rychle a dejme možnost, aby náš průmysl začal efektivně fungovat, protože i tato záležitost vzbudí větší důvěru u zahraničních partnerů v bonitu hospodářství. Získejme prostředky tím, že znárodněné podniky přeměníme ve smíšené akciové společnosti s nadpoloviční většinou veřejného vlastnictví. Buďme však obezřetní při navazování zahraničních majetkových účastí, abychom se nechovali jako rozvojová země - nejsme jí a také v zahraničí to dobře vědí. Jenom nesolidní dravci zkoušejí co si dáme líbit, jak využít našich nezkušených a neschopných řídících pracovníků, jak to prokázal případ hotelu Fórum. Velkou úlohu musí sehrát hospodářská samospráva - musíme obnovit společenstva, svazy řemesel a služeb, obchodu, dopravy, zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Musí obstarat věci na účet podniku bez nároků na výdaje ze státního rozpočtu. A my musíme soukromé podnikání umožnit co nejrychleji, musíme si uvědomit, že to potřebuje velmi jednoduchou správní proceduru, že to potřebuje podporu při obstarávání nutných provozních místností a musíme také umožnit těmto lidem, aby získali potřebné prostředky na příslušné vybavení. Představa, že bude pro celou federaci jeden živnostenský úřad v Praze, že tedy klempíř z Michalovců pojede do Prahy na živnostenský úřad, je podle mého názoru zcela nepřijatelné.

Musíme také změnit řízení národních a komunálních podniků. Musíme to oddělit od veřejné správy, která se řídí jinými pravidly a musíme uskutečňovat toto řízení pomocí malých bankovních holdingových kanceláří.

Musíme zajistit, abychom v hospodářském světě měli pověst spořádaného státu se seriozním a kvalifikovaným hospodářským řízením. Musíme skoncovat s praxí minulého režimu, kdy se řídící funkce a funkce v zahraniční službě a zahraničním obchodu dávaly spíše za odměnu kamarádům a příbuzným nežli schopným a zdatným pracovníkům.

Především je třeba získat občany pro tento program, ukázat jim, že to nejsou záchvaty nálad a nápadů, ale těžce vydřená reálná hospodářská koncepce. Zatím ve vládách nemáme zkušené hospodářské řídící pracovníky a bude tedy třeba, aby si vláda vytvořila poradní sbory z těchto odborníků.

Ale především my všichni, kdo jsme zatím do voleb ve veřejných funkcích, dávejme každou vteřinu svého jednání důkaz o schopnosti, poctivosti, zdatnosti a spravedlivosti i o své osobní skromnosti a o opravdové pokoře před velebným majestátem našeho drahého českého národa. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Adamovi.

Než udělím slovo poslanci Vlachovi, chtěl bych vám, vážené poslankyně a vážení poslanci, ve vašem zájmu říci, abychom se soustředili na dotazy a připomínky členům vlády. Jinak vás chci upozornit, že od 11.30 hodin uděláme přestávku na oběd v tuto dobu se sejde předsednictvo ČNR.

Uděluji slovo poslanci Vlachovi.

Poslanec Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jedna oblast práce vlády ČSR se bude týkat lesního hospodářství. S koncepcí snižování těžeb obecně je možno souhlasit, je však nutno upozornit na skutečný současný stav.

K přetěžbám, tzn. porušování zákona, začalo docházet již v roce 1978 a bez přerušení trvají dosud. Tím bude např. u Jihočeských státních lesů vytěžena letos celá jedna roční produkce navíc. Zdravotní stav lesa je přitom i v nejzachovalejších částech Jihočeského kraje vážně narušen. Pokud nebude těžba snížena již v tomto roce, dojde dle názoru odborníků k vážnému narušení nejen produkční schopnosti lesa, ale i jeho ekologických funkcí - půdotvorné, vodohospodářské a samozřejmě i podílu na tvorbě ovzduší.

Pro letošní rok má však přes všechna vyhlášení o změnách přístupu k otázkám hospodaření v našich lesích být opět porušen zákon č. 61/1977 Sb., o lesích a zákon ČNR č. 97/1977 Sb., o hospodaření v lesích - jde opět o přetěžbu. V rámci tzv. "jmenovitých dodávkových úkolů" (což je vlastně nový roztomilý termín pro direktivní rozpis bývalých státních plánů) je požadována těžba tak vysoká, že dosáhne v Jihočeském kraji jednu z nejvyšších hodnot za 8. pětiletku - 1881 tis. m³.

Je třeba si uvědomit, že široká veřejnost zatím příliš nevěří v dodržování platných zákonů. V době působení nové vlády je tedy nutno zajistit i v této oblasti takové mechanismy, které by porušování zákonů zabránily a prezentovat je veřejnosti.

Proto se táži zda budou dodržovány platné zákony v této oblasti již v roce 1990. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Vlachovi, slovo má poslanec Mikan.

Poslanec Vladimír Mikan: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, obracím se na českou vládu a Českou národní radu s problémem obsazování uvolněných funkcí. Nejedná se jen o odvolávání vedoucích funkcionářů na různých úrovních. To mnohdy nebývá problémem, mnozí odstupují sami. Nebudeme přece pokračovat ve špatném vedení jen proto, abychom zachovali kontinuitu. Ale podstata a pro nás rozhodující je, jakým způsobem se budou uvolněné funkce obsazovat.

Na okrese Jičín kulatý stůj od počátku doporučuje a prosazuje jako hlavní kriterium odbornost. Tam, kde je to možné, přikláníme se k formě konkursů. To se v podstatě osvědčilo. Ovšem při praktickém provádění se naráží na nejasnosti, jak postupovat. Dosud platné vyhlášky a předpisy nevyhovují. Obsazování funkcí je snad jedna z nejčastějších problematik, o které jednáme.

V rozhlase jsem slyšel informaci, že ČNR připravuje opatření či pokyn k řešení této problematiky. Mám dotaz, zda se podobné opatření k řešení této problematiky a k obsazování funkcí připravuje a pokud tomu tak je, požaduji urychleně tento problém řešit. Obsazování funkcí totiž ovlivňuje řada orgánů a organizací od nejvyšších až po základní úroveň a následně i ekonomiku, která je a bude určujícím pro náš další vývoj.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Mikanovi, dále hovoří poslanec Kordiak.

Poslanec Miroslav Kordiak: Vážené poslankyně, vážení poslanci,- předchozí česká i federální vlády se v minulosti zabývaly některými problémy životního prostředí Severočeského kraje. Bylo přijato např. usnesení vlády ČSR č. 287 ze dne 26. října 1988 ke zprávě o řešení životního prostředí a návrhu věcných opatřeních k urychlení zlepšení podmínek života obyvatel v Severočeském kraji a usnesení vlády ČSSR č. 101 ze dne 6. dubna 1989 o řešení ekologických problémů Severočeského kraje. V těchto usneseních byly stanoveny úkoly pro odsiřování, plynofikaci a teplofikaci, které lze považovat jako rozhodující pro zlepšení stavu životního prostředí u nás, včetně termínů realizace a vyčlenění finančních prostředků. Protože tato usnesení byla přijata za jiných politických a ekonomických podmínek, než které v současnosti existují, žádám českou vládu o sdělení, do jaké míry budou respektována tato usnesení při řešení ekologické problematiky našeho kraje. V této souvislosti mám dále dotaz na program ekologických investic, který se v současnosti dopracovává, konkrétně jaký finanční objem představuje, kolik bude určeno pro pánevní oblasti Severočeského kraje a jaké základní akce budou v této oblasti prováděny, včetně způsobu jejich zajištění.

Jsem si vědom toho, že nynější českou vládu čeká mnoho práce, že musí řešit řadu problémů, které se za mnoho let nahromadily, ale občané u nás očekávají od ní, že rozhodne základní věci, které povedou k postupnému zlepšení životního prostředí v naší oblasti.

K tomu jsem si dovolil vám přinést některé mapky, obrázky o tom, jak to v naší oblasti se životním prostředím vypadá.

Většina občanů ví, že stav nelze změnit okamžitě, ale také, že řešení nelze dále odkládat. A lze předpokládat při neúspěchu demokratických forem přesvědčování i radikální vystoupení od ekologických demonstrací jako ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 v Teplicích až do stávky.

Aby se těmto radikálním akcím předešlo, které by nakonec i pro naši ekonomiku nebyly vůbec žádným přínosem, je nutné, aby vláda projevila dobrou vůli a ochotu naše životní prostředí řešit.

Může to provést např. tím, že se ve velice krátké době uskuteční společné zasedání vlády s Radou Severočeského KNV, které bylo připravováno na 22. listopadu 1989 a v důsledku známých událostí se neuskutečnilo. Na tomto jednání by měly mít ekologické otázky jednoznačnou prioritu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Kordiakovi, hovořit bude poslankyně Dondová, připraví se poslanec Chudoba.

Poslankyně Alena Dondová: Vážené poslankyně a poslanci, moje interpelace byla původně zaměřena na předsedu vlády pana Pitharta, ale protože tady není, obracím se na představitele vlády a stavím ji jako žádost o pomoc.

Tuto interpelaci podávám na základě jednání zástupců všech vysokých škol v ČSR, které se uskutečnilo na ministerstvu zemědělství a výživy dne 8. února 1990, z čehož vznikla situace, o které chci informovat.

Jsem ze Severočeského kraje z okresu Louny. Náš okres je největším pěstitelem chmele v republice. V našem okrese se pěstuje 4742 ha chmele, přičemž k jeho sklizni potřebujeme celkem 9252 studentů vysokých škol a 5237 studentů středních škol. Pro zajímavost - potřeba brigádníků v ČSR je 21 875 vysokoškoláků a 9224 středoškoláků. Z toho vyplývá, že polovina brigádnické pomoci je využívána v našem okrese.

Ministr školství pan profesor Adam ruší povinnost brigád a přenáší tento problém do kompetence rektorů a děkanů vysokých škol a klade důraz na dobrovolnost.

Smlouvy mají se uzavírat se Studentskou unií, která zatím nezačala pracovat. Rektoři vysokých škol odhadují nábor stěží na 50 %.

Podle předběžného průzkumu studenti, kteří jsou odměňováni stejným tarifem jako pracovníci rostlinné výroby, jako nejdůležitější požadavek stavějí podstatné zvýšení odměn za brigádu, což je v příkrém rozporu s regulací mzdových prostředků. která je v současné době uplatňována v zemědělských podnicích a podle předběžného oznámení má být ještě zpřísněna.