Chmel je důležitý devizový artikl pro
naši republiku, na kterém se vlastní pěstitelé
v podstatě nepodílejí a veškeré
devizy zůstávají státu.
Voliči v mém volebním obvodu se domnívají,
že tato opatření je nutno řešit
v průběhu několika let. Přerušení
brigádnické výpomoci z roku na rok bude mít
za následek snižování ploch chmele a
tím vlastně nedostatek výhodného vývozního
artiklu s negativním dopadem na devizové hospodaření
celého státu.
Proto žádám o řešení vzniklé
situace a o seznámení chmelařské veřejnosti
s výsledkem jednání. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Dondové, slovo má poslanec
Chudoba, připraví se poslanec Kasal.
Poslanec Pavel Chudoba: Vážený pane
předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, funkci poslance České
národní rady zastávám první
volební období, to znamená, že patřím
k těm poslancům - samoukům, kteří
byli pro tuto funkci vybráni podle předem stanoveného
klíče a zapadli do předem určené
škatulky. Samozřejmě, aniž by je byl někdo
seznámil s tím, co je čeká a nemine.
Vím, že naše volební období zanedlouho
skončí, ale dovolte mi přesto krátké
zamyšlení či podnět ke zlepšení
skutečných podmínek pro práci poslanců
České národní rady v duchu probíhajících
demokratizačních změn.
Lze říci, že strukturální přestavba
České národní rady v duchu vyrovnání
politických sil je již za námi. Myslím
si však, že pouze výměna figur na šachovnici
ještě nezaručuje zvýšení
kvality a autority tohoto svrchovaného zákonodárného
sboru České socialistické republiky jako
celku.
Mnozí si jistě živě vzpomenete, kolik
diskusí proběhlo v souvislosti s přípravou
zákonů o poslancích Federálního
shromáždění a České národní
rady, které jsme si loni v březnu odhlasovali. Věřím,
že k této problematice se na základě
výměny zkušeností vracím i ústy
mnohých z vás. Cítím totiž, že
právě tento pro naši práci nejbližší
zákon se zvláště v nynější
době v mnohem obrací proti nám a je částečně
i brzdou poslance České národní rady
- mám na mysli ve vztahu k zaměstnavateli.
Jde mi o skutečnost, potvrzenou i vlastním poznáním,
že dosavadní naše poslanecká práce
probíhá v procesu minimálně dvou až
tří mlýnských kamenů.
Za ten první bych považoval zejména zaměstnavatele,
naše pracoviště, kde sice podle § 24 a 25
zákona o poslancích se hovoří o uvolňování
a náležitostech poslanců - jde o zákon,
který nás v těchto paragrafech má
chránit -, ale na druhé straně také
chápu vztah nadřízeného k časté
naší absenci na pracovišti, která myslím
si v průběhu minimálně jeden týden
v měsíci je. To znamená, že ve skutečnosti
sice tyto paragrafy nás hájí v tom, že
máme zaručený pracovní poměr,
ale již nemáme zaručenou konkrétně
zastávanou funkci.
Druhým kamenem úrazu je - podle mého názoru
- volební obvod, kde v § 13 až 16 se hovoří
o tom, jaké povinnosti máme vůči národním
výborům, organizacím Národní
fronty, společenským organizacím atd. Všichni
víme, že mnohdy naše účast na sezeních
těchto orgánů je sledovanější
více než vlastních poslanců těchto
orgánů.
Třetím kamenem úrazu je činnost v
České národní radě, což
si myslím, že je ale ta hlavní práce,
kterou bychom měli odvádět, kde § 1
a 12 nám říká, jak máme aktivně
a iniciativně vystupovat v legislativním procesu.
Bohužel i tato práce v důsledku pozdního
předkládání zákonů -
opět s sebou nese zvětšené časové
nároky a nutí záležitosti vyřizovat
v pracovní době a na poslední chvíli.
Také v našem Jihomoravském kraji jsme hodnoceni
tím, že máme tiskopis, kde musíme vyplnit
čárky kolikrát jsme na kterém sezení
u které organizace byli.
Pokud navíc pominu všemi z nás proklamovanou
zásadu, že spořádaná rodina je
základem zdravého mravního vývoje
státu, pak považuji za zcela neúnosný
a nenormální stav toto vše zvládnout
ke spokojenosti všech. Prostě řečeno
- v této funkci více pánům bez úhony
naráz sloužit nelze.
Na nedostatek informací a literatury pro naši práci
si snad stěžovat nelze. Ale mnohdy nám podráží
nohy absence těchto informací v reálném
čase či pozdní předkládání
materiálů k projednávání. Mám-li
např. ve výboru fundovaně oponovat navrhovateli
zákona, nevystačím v budoucnu s konzultací
jednoho odborníka, byť se mi může zdát
sebeerudovanější.
Proto tedy, abychom nadále nebyli vystavováni kritice
formalismu práce v České národní
radě, navrhuji v co nejbližší době
přehodnotit zmíněný zákon v
jedné z následujících variant.
V té první navrhuji ponechat stávající
vazby práv a povinností poslance vůči
volebnímu obvodu, České národní
radě, Národní frontě a národním
výborům a organizacím a celou práci
profesionalizovat.
Popř. vzít v úvahu druhou variantu, tj. přehodnotit
vazby poslance k těmto všem organizacím - volebnímu
obvodu, České národní radě
a hlavně zaměstnavateli - a tuto práci určitým
způsobem poloprofesionalizovat.
Jinak bez zákonného a faktického vytvoření
časového prostoru pro zkvalitnění
naší práce v nastávajícím
demokratizačním procesu nejen že těžko
budeme moci čestně naplňovat představy
našich voličů, ale i autorita celé České
národní rady bude adekvátní kvalitě
poslaneckého sboru.
Poučme se konečně z nedávné
historie šedesátých a sedmdesátých
let, kdy jsme od vedoucích technickohospodářských
pracovníků požadovali, aby seděli na
dvou židlích, kdy pro požadavek političnosti
na odborný růst a profesionalitu v oboru mnohdy
již nezbýval čas. Tento systém byl sice
pro mnohé pohodlný, ale bezpochyby měla tato
polovičatost za následek i dnešní zaostalost
naší výroby za světem.
Pro dokreslení tohoto nenormálního stavu
mi dovolte alespoň za ty, kteří máme
ve svém volebním obvodě kolem 35 národních
výborů, vyslovit závěrečné
konstatování. V rámci současného
všeobecného zvýšení zájmu
o práci poslanců zákonodárných
sborů zde mohu čestně prohlásit, že
pokud nedojde k přehodnocení problematiky, o níž
jsem zde hovořil, nebudeme moci nikdy předstoupit
s čistým svědomím před své
voliče s tím, že jsme udělali vše,
co se od nás jako poslanců právem očekává.
Závěrem mi ještě dovolte jeden dotaz
ke členům vlády, který vyplývá
v podstatě z interpelace na mne na plenárním
zasedání ONV v Břeclavi, na který
jsem sám nedokázal odpovědět.
Jedná se o to, že jsem byl požádán,
abych se zasadil o to, aby zákon o zemědělském
družstevnictví byl dán do veřejné
diskuse či alespoň do diskuse zemědělské
veřejnosti, abych zjistil, v jakém je stavu, popř.
termín jeho nadcházející účinnosti.
V této souvislosti mi dovolte ještě malou faktickou
poznámku - částečně o tom již
hovořil poslanec Adam.
Věřím, že na současných
zákonech pracují ze strany navrhovatele nejlepší
odborníci. Avšak u právních norem se
zvlášť významným společenským
dosahem, jakým je bezpochyby zákon o zemědělském
a nezemědělském družstevnictví,
zákon o podniku či právě předkládaný
zákon o státních znacích, musí
být naší povinností prostřednictvím
výborů ČNR požadovat po navrhovateli
takový časový prostor, který by umožnil
co nejširší diskusi, třeba i všelidovou.
To je také v souladu s § 39 jednacího řádu.
Vždyť k dalšímu hospodářskému
a majetkoprávnímu osudu našich výrobních
podniků a družstev by se přeci měly
vyjádřit nejen zákonodárné
sbory, ale široká odborná veřejnost,
každý občan naší republiky.
Vím, že tlaky na současnou legislativu jsou
z hlediska časového obrovské. Ale mám
obavy, že tímto raketovým tempem, kdy i pomíjení
povinnosti navrhovatele předkládat zásady
zákona, se stalo téměř pravidlem,
docílíme u veřejnosti namísto podpory
a spolupráce hlubokou nedůvěru a podezíravost
ze záměrných manipulací.
Na závěr ještě jednu faktickou připomínku
k této budově.
Víme, že to stálo veliké peníze,
sedíme v krásném sále, ale nemohu
souhlasit s akustikou, která se v tomto sále přinejmenším
nevydařila. Již několikrát jsme na to
jako poslanci upozorňovali - zvláště
na bočních místech -, doposud se však
bohužel nic nezměnilo. Proto bych doporučoval
přizvat odborníky, popř. dát do těchto
boků přídavné reproduktory, protože
srozumitelnost je tam skutečně neúnosná.
Děkuji za pozornost. (Potlesk)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Chudobovi.
Já na to budu reagovat pouze dvěma poznámkami
- obecně.
Protože mám signály - týká se
to, prosím, především nových
poslanců -, že máte potíže s uvolňováním
ze zaměstnání, je třeba, abyste buď
mně nebo předsedům výborů tyto
případy ohlásili, abychom je mohli řešit
vahou funkce předsedy a předsednictva České
národní rady, protože uvolňování
ze zaměstnání pro výkon funkce poslance
České národní rady je dána
zákonem a nikdo nemá právo bránit
v tom, abychom kvalitně mohli vykonávat své
funkce, nehledě na to, že výkon funkce v orgánech
České národní rady je refundován,
čili podnik vlastně nepřijde o mzdové
prostředky. Proto prosím, abyste tyto poznatky zcela
konkrétně - jména atd. - sdělili,
abychom plnou vahou České národní
rady mohli zasáhnout.
Pokud jde o poznámku, že je na nás vyžadována
zvýšenou měrou účast ve volebních
obvodech, prosil bych vás, abychom se této práce
zúčastňovali, abychom sbírali zkušenosti
při různých jednáních, ale
vzhledem také k přemíře práce
v zákonodárné činnosti do konce volebního
období, abychom se převážně soustředili
na práci v orgánech ČNR. To ostatně
vyplývá i z nového volebního zákona,
který budeme projednávat na příští
plenární schůzi a kde je již tato zásada
zakotvena. Je třeba, aby si na to voliči zvykli.
Do rozpravy po přestávce se připraví
poslanec Kasal. Vyhlašuji nyní na 1 hodinu přestávku
na oběd.
Prosím, abyste odevzdali vyplněné dotazníky
u prezence.
Předsednictvo České národní
rady se sejde ihned ve své jednací místnosti.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážená Česká národní
rado, kromě toho, že máme ještě
za úkol projednat 7 bodů našeho jednání,
je do rozpravy přihlášeno 10 poslanců
a poslankyň. Protože se jedná o bod dotazy
a podněty na vládu České republiky,
prosím, abyste svá diskusní vystoupení
skutečně formulovali jako dotazy a podněty,
nikoli jako expozé. Nemohu vás k tomu ze zákona
nabádat a omezovat vám časově vaše
vystoupení, ale tak jak jsem slyšel z rozpravy poslanců
v předsálí, je třeba, abych tlumočil
přímluvu České národní
radě veřejně. Nehledě na to, že
schůze byla předpokládána k ukončení
kolem 13. - 14. hodiny a většina členů
vlády má tedy další povinnosti. Budou
odcházet jednotliví ministři a ministryně
v podstatě od 15.00 hodin na svá pracoviště
k dalšímu jednání. Takže z tohoto
důvodu vás skutečně prosím,
abyste omezili svá vystoupení na konkrétní
dotazy a podněty.
Před přerušením jednání
hovořil poslanec Chudoba.
K dotazu, případně podnětu, se přihlásil
poslanec Kasal. Připraví se poslanec Pavela.
Poslanec Jan Kasal: Vážený pane předsedo,
vážené dámy, vážení
pánové poslanci, ve svém vystoupení
bych se chtěl zabývat dvěma okruhy problémů.
Jeden se týká mého volebního obvodu
přímo, to je Žďáru nad Sázavou,
druhý má obecnější platnost.
Při diskusích na jednotlivých pracovištích
Okresního ústavu národního zdraví
v posledních týdnech je všude uplatňován
požadavek na odstranění nezdůvodněných
rozdílů v průměrné mzdě
jednotlivých ÚNZ jak v kraji, tak i v republice.
Rozdíly vznikly a rok od roku se konzervují indexovou
plánovací metodou. To znamená, že ústavy
s relativně vysokou průměrnou mzdou jsou
při plánování zvýhodňovány
a tím rozdíly narůstají. I plán
mzdových prostředků pro letošní
rok je tvořen indexovou metodou bez ohledu na nové
kapacity. Rutinní statistiky činnosti zdravotnických
zařízení svědčí o tom,
že pracovní zatížení jednotlivých
pracovišť na našem okrese je vyšší
než republikový průměr. Odměňování
není tedy v souladu s vykonávanou prací.
Neatraktivnost okresu pro zdravotnické pracovníky,
způsobená rozlehlostí okresu, četností
všech pracovišť a existencí odloučených
zařízení se stíženými
životními podmínkami, převládající
chladná klimatická období a dlouhé
zimy s obtížnou sjízdností silnic a
další faktory, vyplývající převážně
z horského charakteru terénu by měly být
naopak důvodem k tomu, aby zajistily průměrnou
mzdu pracovníků ve zdravotnictví v našem
okrese nad průměr republiky.
Chtěl bych tedy znát odpověď na otázku,
zda očekávaná platová úprava
zdravotních pracovníků k 1. květnu
letošního roku bude již diferencovaná.
Tím by mohlo být odstraněno neodůvodnitelné
znevýhodňování pracovníků
v okrese Žďár nad Sázavou.
Druhý okruh problémů souvisí s tím,
že s postupujícími změnami v naší
společnosti dochází na národní
výbory všech stupňů a na ONV zvlášť
žádosti občanů o navrácení
majetku, který byl v uplynulých 45 letech dotčen
opatřeními Československého státu,
např. v rámci pozemkových reforem, znárodněním,
propadnutím či zabráním na základě
soudních rozsudků nebo rozhodnutí tzv. trestních
komisí správních z 50. let, příp.
pod psychickým nátlakem darován. Lze předpokládat,
že počet takových žádostí
bude nadále stoupat. Podle platných právních
předpisů lze v současné době
řešit pouze malou část těchto
podání. Je tomu tak např. u nemovitostí,
které mají charakter přebytečného
nebo neupotřebitelného národního majetku
a o nějž není zájem ze strany jiných
socialistických organizací za předpokladu
udělení výjimky příslušným
orgánem, o hospodaření, výjimky z
vyhlášky č. 119/1988. V ostatních případech
nezbývá nic jiného, než sdělit
žadateli, že jeho žádosti nelze vyhovět,
pokud nebudou vydány právní předpisy
umožňující takovéto případy
posuzovat a řešit.
Mám za to, že by bylo velice vhodné, kdyby
ústřední orgány informovaly občany
prostřednictvím masmédií o záměrech
v oblasti tzv. majetkové rehabilitace a o předpokládaných
termínech, v nichž bude možno tyto otázky
posoudit a vydat odpovídající právní
předpisy.
Na závěr mi dovolte dvě věty, ve kterých
bych chtěl reagovat na vystoupení pana poslance
Adámka. Mám za to, že rekonstruovaná
Česká národní rada ani nyní
nevyjadřuje skutečnou skladbu politického
myšlení obyvatelstva. Vždyť průzkum
veřejného mínění hovoří
o tom, že komunistickou stranu bude zřejmě
volit něco kolem 10 %, zatímco v našem zastupitelském
sboru je více než 40 % členů v komunistické
straně a v řídící podnikové
sféře je tento podíl ještě daleko
výraznější. Pohyb kádrů
nemůžeme chápat jako útok na příslušníky
Komunistické strany Československa, ale jako snahu
o promítnutí reality i do dalších struktur.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kasalovi. Diskutovat bude poslanec
Pavela. Připraví se poslanec Němčík.
Poslanec Josef Pavela: Pane předsedo, paní
poslankyně, páni poslanci, mnoho věcí
bylo v poslední době změněno při
odstraňování balastu minulosti, ale ještě
více zbývá vykonat. Tak např. důvěra
našich občanů v bezpečnostní
složky vzrostla v důsledku reorganizace ministerstva
vnitra, zvláště po rozpuštění
StB. V resortu ministerstva vnitra však přetrvává
ještě jedna složka, která nemá
důvěru našich občanů, jak o tom
svědčí řada jejich dopisů i
připomínky z terénu. Je to tzv. Pomocná
stráž Veřejné bezpečnosti, která
se často rekrutovala z nepříliš důvěryhodných
a důvěry požívajících
individuí. Tím se nechci dotknout případných
poctivých mezi nimi.
Je také všeobecně známo, že tito
civilní pracovníci bezpečnosti působí
převážně jako konfidenti, často,
aby se vykoupili ze svých vlastních prohřešků.
Obracím se proto na pana ministra vnitra s doporučením,
aby v zájmu dalšího posílení
důvěry v bezpečnostní složky
byla tato tzv. Pomocná stráž Veřejné
bezpečnosti úplně rozpuštěna.
Pokud by byla její existence v budoucnu shledána
jako nutná, pak ať je vytvořena z lidí
čestných, požívajících
důvěry a oddaných věci demokracie
a svobody. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Pavelovi. Slovo má poslanec Němčík,
připraví se poslanec Vysloužil.
Poslanec Jindřich Němčík: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové poslanci,
dovolte mi, abych promluvil k problematice ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí.
Naši občané oprávněně
a na nejrůznějších úrovních
kritizují deformace způsobené v minulých
dnech diletantismem a byrokratickými přístupy.
Jedním z takových neuvážených
činů, na který bych rád upozornil,
bylo spojení ministerstva zdravotnictví a ministerstva
práce a sociálních věcí. Tento
akt tehdejšího politického vedení byl
dán zákonem č. 60/1988 Sb., přijatým
zde na půdě ČNR bez ohledu na názory
odborníků z teorie i praxe obou odvětví.
Důsledky tohoto rozhodnutí na různých
stupních řízení se jeví z dnešního
pohledu jako velice nepříznivé. Rozhodnutí
se dotklo nejen úseku práce, pracovních sil,
sociální péče, ale především
terénu - tedy péče o občany vůbec.
Na úseku pracovních sil byly ryze administrativními
přístupy redukovány počty pracovníků
odboru pracovních sil na národních výborech.
V některých případech "příliš
uvědomělý" funkcionář
národních výborů prosadil jejich zrušení
vůbec. V oblasti zaměstnanosti přistupujeme
dnes k nové politice, budeme řešit složité
otázky rekvalifikace pracovníků, jejich umisťování,
restrukturalizaci pracovních sil. Tyto otázky nelze
řešit při absenci příslušného
republikového orgánu. Několik pracovníků,
kteří se touto oblastí zabývají
na současném ministerstvu zdravotnictví a
sociálních věcí ji přece nemůže
ani při vypětí vše sil zvládnout.
Pokud někdo namítne existenci federálního
orgánu, totiž federálního ministerstva
práce a sociálních věcí, pak
lze poukázat na jeho kompetence, které do oblasti
národních výborů nezasahují,
protože národní výbory spadají
do výlučné kompetence orgánů
národních.