Předsedající místopředseda
ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministryni obchodu
a cestovního ruchu paní Štěpové.
O slovo se přihlásil ministr Boček.
Ministr lesního hospodářství a
dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav
Boček: Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, páni
poslanci, chtěl bych reagovat na vznesené zde podněty
k těžbám dřeva v lesích ČSR.
Především bych chtěl předeslat,
že při těžbách dřeva jsou
zásadně dodržovány platné zákonné
předpisy v ČSR, podle kterých jsou tyto těžby
stanoveny vždy na desetileté období, tak zvané
decenium. Podle těchto předpisů těžeb,
stanovených lesními hospodářskými
plány a schválených orgány státní
moci - KNV, jsou těžby a těžební
zásahy v lesích ČSR realizovány.
Dochází však k tomu, že tento těžební
cyklus je vážně narušen různými
přírodními vlivy, především
živelnými katastrofami, větrnými, sněhovými
a někdy i řadou mimořádných
těžeb, kterými je sledováno dočasné
nebo trvalé odlesnění. To jsou zásady,
které způsobují značné odchylky
od původně zamýšleného programu
realizace těchto těžeb.
Pravdou je, že v minulosti jsme přetěžovali
průměrný bilancovaný roční
předpis, my mu říkáme etát,
to je takové jednodušší vyjádření,
a to z toho důvodu, že v roce 19/8 bylo tehdejším
ministrem nabídnuto vládě ČSR k zabezpečení
dovozu potravin pro vánoční trh, vytěžit
a dodat, čili vyvézt do zahraničí
navíc jeden milión kubíků. Tento byl
vytěžen, byl zapsán do plánu a od roku
1978 se datuje to zvýšené množství
těžby, které bylo v průběhu uplynulých
let realizováno. Dosáhlo těžby v ČSR,
která je ve výši etátu, to je ve výši
toho těžebního předpisu, ve výši
řádově 12 miliónů kubických
metrů, tato těžba byla překračována,
nejvyššího překročení bylo
dosaženo v roce 1985, kdy se likvidovala kalamita století
z roku 1984 a 1985, která dosáhla v ČSR 17,5
miliónů kubických metrů. Toto množství
dříví bylo v podstatě ve dvou letech
zpracováno, a proto také těžba v roce
1985 dosáhla 13 895 000 m3, čili téměř
14 milionů.
Od roku 1986 se datuje postupné snižování
těžeb tak, že v roce 1990 jsme vlastně
dnes prakticky na úrovni etátu. Čili těžba,
která je stanovena na rok 1990 je na úrovni etátu.
Počítáme s tím, že v příštích
letech, to znamená v letech 1991 a dalších
půjde těžba pod etát a to řádově
asi o půl miliónů kubických metrů,
čímž dosáhneme nejpozději do
roku 1998 na všech lesních celcích vyrovnání
těžby na stanovený předpis, čili
na etát.
Předpoklad je v budoucím vývoji, že
těžby budou konstantní, až do roku 2010,
kdy budou napadat dnešní nadnormativní zásoby
v porostech ve stáří od 70 do 90 let do obnovných
těžeb. Je předpoklad od roku 2010, že
se etát bude zvedat, čili těžby budou
stoupat nad 12 miliónů kubických metrů.
Takže takový je asi zhruba v krátkosti vývoj
těžeb. Je to obecně v ČSR.
Pokud se týká té nutnosti těžeb,
tak v každém případě je nutno,
abychom těžili výchovné těžby,
to znamená probírky v mladých porostech,
protože tam se formuje budoucí produkce porostu, jeho
stabilita, atd. Čili zanedbání těchto
výchovných zásahů je nutno považovat
za trestné. protože tím můžeme
způsobit velké národohospodářské
škody. Stejně tak je ovšem nutno realizovat těžby
obnovní, naše povinnost je každoročně
obnovit plánovanou plochu, to znamená podíl
plochy, my říkáme normální
paseka, která se řádově pohybuje kolem
1 %, poněvadž průměr stáří
mýtního porotu, kdy dozraje ten porost, a je nutno
ho těžit, je u nás 109 roků. Takže
v podstatě jedno procento musíme obnovit. My jsme
se v minulosti s tímto procentem obnovy nevyrovnávali,
a proto největší manko, které se pohybuje
řádově kolem asi 40 % toho normálu,
máme z let padesátých, čili porosty
ve stadiu od 31 - 40 roků, postupně to potom narůstalo,
až teprve v posledních třech letech se nám
daří obnovovat tu normální paseku.
Pokud toto nebudeme zajišťovat, tak bychom velmi výrazně
narušili vyrovnanost a trvalost té produkce našich
lesů.
Takže ta situace v současné době je
velmi náročná pro lesní hospodáře,
protože srovnat se pouze na etát na všech celcích
nebylo prakticky možné, z důvodů mimořádných
vlivů, které zasáhly naše lesy.
Dále velmi vážným působením
jsou imise, které způsobují každoroční
ztrátu na přírůstku 2,5 miliónů
kubických metrů. V případě,
že by k tomuto nedocházelo, že bychom dokázali
dosáhnout čistoty ovzduší, tak je tady
naprosto reálný předpoklad, že bychom
mohli těžit daleko více. prakticky o 2,5 miliónů
více, jak v současné době těžíme
a neuškodili bychom našim lesům. Zřejmě
jedno z toho laického pohledu se vám zdá
nesrozumitelné, že těžíme velké
paseky. Ovšem pokud se těží toto dřevo
současným způsobem, to znamená tím
holosečným způsobem, tak si myslím,
že je možno dosáhnout velmi vysoké produkce
a je možno dosáhnout i zabezpečení všech
celospolečenských funkcí, za předpokladu,
že se to provádí na odpovídajících
stanovištích. My máme diferencované
způsoby hospodaření v lesích, podle
těchto diferencovaných způsobů vědecky
prokázaných a podložených je třeba
postupovat. V případech, kde se to neděje,
dopouští se lesní hospodáři velkých
chyb. My tedy ty chyby v žádném případě
nezastíráme, přiznáváme je,
protože celá řada chyb se v minulosti stala,
někdy z neodbornosti, někdy z pohodlnosti a někdy
jenom z toho důvodu, aby někdo vyhověl předepsaným
plánovaným úkolům. I to je pravdou,
je potřeba se s tímto vyrovnat, my jsme rozhodnuti
s tím radikálně skoncovat, a proto od letošního
roku jsme už na etátu a chceme těžit pouze
etát, takže do budoucna budeme zásadně
a v každém případě dodržovat
zákonné předpisy.
Naším cílem je rychle novelizovat zákon
o lesích a hospodaření v lesích, protože
současné způsoby hospodaření
při změně uživatelských a vlastnických
vztahů to budou nezbytně vyžadovat. Čili
i na to se připravujeme a chceme s tím ještě
v letošním roce vystoupit.
Pokud jde o konkrétní údaje určitých
lokalit, jak zde bylo vzpomenuto, Sedlčansko nebo určité
lokality jižních Čech, tak to by bylo potřeba
dokumentovat přímo na číslech a k
tomu pánům poslancům, kteří
zde hovořili, bych dal písemné stanovisko.
Ještě malou poznámku, pokud jde o export dřeva.
Export dřeva se vyvíjí tak, že v letošním
roce nemáme plánem předepsáno ani
jeden kubík vývozu jehličnatého dříví,
nevyvážíme ani jeden kubík průmyslových
výřezů, to znamená kulatin, v jehličnatém
ani listnatém dříví, ve vývozu
je zatím zařazeno pouze listnaté dříví,
tak zvané průmyslové, netříděné,
většinou v kratších výřezech,
které nejsme schopni na našich zpracovatelských
kapacitách zpracovat, protože tyto kapacity nemáme
vybudovány. Náš záměr je tuto
kapacitu budovat, ovšem problémy máme se zajištěním
investičních prostředků, a devizových
prostředků, protože se jedná o dovozové
technologie. Takže export dřeva v podstatě
dnes už je minimální, téměř
žádný, řádově se tedy
pohybuje jenom na nějakém procentu z celkové
těžby, a je předpoklad, že pokud budeme
vyvážet, tak budeme vyvážet ve vyšší
finalizaci, výrobky ze dřeva, zatím ještě
řezivo, ovšem řezivo upravené, které
se dá velmi výhodně na zahraničních
trzích zhodnocovat.
Pokud jde o rozdělení dřeva, to zatím
je dáno bilancemi, které jsou rozepsány státním
plánem a tyto jsou také rozepsány až
na jednotlivé spotřebitele. Čili volné
zdroje státní lesy jako takové nemají.
Předpokládám, že do budoucna, když
bude fungovat trh, tak že budeme mít možnosti
i tyto otázky zabezpečení drobných
zpracovatelů dřeva do budoucna řešit.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministru Bočkovi, o slovo se hlásí
ministr financí pan Nikodým.
Ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým:
Vážený pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, budu velice
stručně reagovat na vystoupení pánů
poslanců Hrabaně a Adama, pokud se týká
současné situace státního rozpočtu.
Chci ubezpečit předsednictvo i celou Českou
národní radu, že pro naši vládu
i pro nás, jako ministerstvo jsou skutečně
direktivou rozpracované závěry předsednictva
ČNR, které se kumulují do těch čtyř
základních bodů, tak jak jsme je obdrželi,
nejen my, jako finance, ale i náš pan předseda
vlády.
My průběžně informujeme, zejména
náš výbor pro plán a rozpočet,
v jakém stadiu se situace nachází, my jsme
se také dohodli na finanční radě státu
a uplatnili všechny požadavky, které takto vyplývají,
sešli jsme se i s našim výborem při původním
programu, když jsme projednávali akční
program vlády, i se zástupci ostatních výborů
ČNR, kde jsme také informovali o situaci. Skutečně
bych chtěl ubezpečit, že všechno toto
máme na paměti, i když sestava rozpočtu
není jednoduchá.
To, co zde bylo vzpomenuto vyplývá z toho, že
minulý čtvrtek předložilo ministerstvo
financí federální vládě návrh
situace v základních směrech rozpočtu
a federální vláda a tím i náš
předseda vlády byl požádán o
stanovisko, jak jednotlivé diference jsou tam provedeny.
Není to takový rozpočet, že by kalkulovat
jednotlivá ministerstva, ale tak jak by měla přicházet
v úvahu případná úprava rozpočtu,
protože všichni víme a určitě se
ztotožňujeme s tím, že rozpočet
musí být aktivní pro letošní
rok, že musí být protiinflační
a že tedy je snaha a nutnost některé výdaje
skutečně zredukovat, tak jak bylo několikrát
hovořeno, zejména tedy dotace, které by se
měly maximálně do 3 - 5 let, zejména
do sféry hospodářských organizací,
snižovat.
Ubezpečuji vás, že zítra česká
vláda bude posuzovat toto naše stanovisko, že
musíme si být vědomí toho shodného
názoru protiinflačního rozpočtu, ale
nejenom slovně, musí to vyplývat i číselně.
Budeme samozřejmě pana předsedu Šafaříka
i náš výbor pro plán a rozpočet
informovat, jaké stanovisko vláda zaujala, které
předloží ve čtvrtek federálnímu
ministerstvu financí, které by to mělo dopracovat
tak, jak zde bylo řečeno.
Ještě bych se chtěl vyjádřit
k jedné otázce, kterou zde přednesl pan poslanec
Valtr a která se týká financování
Národní fronty. Tak jak federální
ministerstvo, tak samozřejmě i my počítáme
s podstatným krácením dotací pro Národní
frontu, protože se situace skutečně změnila,
měli jsme původní rozpočet uvažovaný
asi jedna miliarda, 19 miliónů korun, dojde ke krácení
v rozsahu 250 335 miliónů korun s tím, že
samozřejmě nebudou dotovány žádné
politické strany, ale musíme přece zachovat
dotace tam, kde jsou účelné, nejen tělovýchova,
ale Československý červený kříž,
Svaz požární ochrany, Svaz invalidů,
zájmové organizace národních menšin.
Jsme si vědomi nové situace, která je v Národní
frontě, proto se také tyto úpravy dělají,
ale nikoliv tím, že bychom ji chtěli úplně
zlikvidovat. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji panu ministrovi financí. Přeje si
ještě někdo z členů vlády
vystoupit? Přeje si vystoupit první místopředseda
vlády? Ano.
První místopředseda vlády Antonín
Hrazdíra: Vážený pane předsedo,
vážení páni poslanci, paní poslankyně,
k vystoupení poslance pana Adámka, částečně
i pana Anděla a některých dalších
bych chtěl říci, a to velmi stručně,
že vláda České socialistické
republiky k této problematice zaujala své stanovisko,
které včera večer přednesl v Československé
televizi první místopředseda vlády.
I nám jde o stabilizaci celé řídící
sféry. Připravují se zásady pro obsazování
funkcí, které budou urychleně vydány,
v současné době jsou již v návrhu
přípravy.
Pokud se týká problematiky Severočeského
kraje, chtěl bych říci, že vláda
počítá s řešením problémů
Severočeského kraje a právě dnešní
výjezdní jednání předsedy vlády
v této oblasti má dát konečné
stanovisko o řešení, případně
o výjezdním zasedání vlády
v této oblasti naší republiky.
Pokud se týká Pomocné stráže
Veřejné bezpečnosti, chtěl bych říci,
že máme zpracovaný návrh na řízení
bezpečnosti v naší republice, včetně
Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti
s tím, že náš návrh počítá
se zrušením pomocné stráže a oblast
veřejného pořádku řeší
prostřednictvím aktivu při komisích
veřejného pořádku příslušných
národních výborů. Je pravdou, že
včera při jednání s mým kolegou
ve Slovenské republice s panem Mečiarem jsme zjistili,
že jsou trošku jiného názoru, ovšem
posoudíme tuto situaci, včetně připomínky
pana poslance a stanovisko přehodnotíme.
Pokud se týká kritiky poslance Dohnala v městě
Turnově, dám celou situaci ověřit
inspekční skupině, poslanec dostane písemné
stanovisko.
Ostatní připomínky, které byly zde
vzneseny, budeme řešit písemnou formou. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji prvnímu místopředsedovi
vlády za ukončení odpovědí
členů vlády. Podle jednacího řádu
může následovat rozprava, tak jak rychle pochopila
poslankyně Černá a hlásí se
do rozpravy.
Poslankyně Marcela Černá: Chtěla
bych požádat, aby dostali všichni poslanci ze
stenografického záznamu do zítřejšího
jednání výborů rozmnožená
čísla, která zde uvedla paní ministryně
Štěpová.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Paní ministryně, je to možné? Vlastně
to je věcí Kanceláře České
národní rady. Pokusíme se zabezpečit.
Ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta
Štěpová: Měla bych jiný návrh.
Trošku jsme se dohadovali na chodbě, že by možná
bylo lepší, kdybychom výtah z této studie
- nemluvila jsem tady o otázkách hospodářských
- kdybychom výtah z výzkumu, který se dělal,
rozmnožili a dostali byste to všichni. Ale to by nešlo
do zítřka.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Ano, souhlas takto s tímto.
Poslanec Josef Rota: Pane předsedo, mám takovou
připomínku, že v podstatě tento průzkum
byl opravdu fundovaný a byl opravdu na úrovni a
po dlouhé době byl tento průzkum dělán.
Domnívám se, že by měla vláda
České socialistické republiky to břímě
z ministerstva obchodu převzít na sebe co do rozpočtu,
do kapitoly a takovýto průzkum pravidelně
za rok a půl, za dva roky dělat.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Víme, že vláda toto bere a bude se opírat
o průzkum veřejného mínění
daleko častěji. Nechme tedy na vládě.
ať si to rozhodne.
Hlas z pléna: Chtěl bych požádat
paní ministryni. aby to nahlas zopakovala.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Zopakuji to do. mikrofonu: Bylo řečeno, že
všichni poslanci dostanou výtah z tohoto průzkumu,
protože ne všechna čísla. která
uvedla paní ministryně, byla kompletní. Všichni
to obdržíme.
Poslanec Karel Tuček: Chtěl bych paní
ministryni říci, že jsou tady poslanci, kteří
mají zájem založit výbor pro spolupráci
se zahraničím. Pak-li se nám do podaří,
velmi rádi budeme s vámi spolupracovat. Chtěl
bych ještě říci, že ti poslanci,
kteří budou mít zájem o tento výbor,
se o přestávce shromáždí v reprezentační
místnosti, tam se o tom domluvíme.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Pane poslanče, byl bych rád, kdybyste se nejdřív
poradil se svým předsedou, než založíte
tento výbor. Děkuji.
Můžeme končit rozpravu? Ano. Je samozřejmé
a vyplývá to i z ústavní povinnosti
vlády, že na všechny ostatní dotazy odpoví
písemně. Odpovědi vám budou předány
- asi na příští schůzi ne, to
by vláda nestihla - zřejmě 5. 3. Uzavíráme
bod II. našeho jednání.
Pokud někteří členové vlády
mají neodkladné povinnosti, souhlasí Česká
národní rada s tím, aby odešli plnit
úkoly vlády, ovšem někdo samozřejmě
musí zůstat, místopředsedové
nebo někdo z pověření vlády.
Napříště se budeme scházet všichni
společně - jak vláda, tak Česká
národní rada.
Jednání bylo přerušeno na pět
minut.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dalším bodem našeho pořadu je
Podklad k tomuto bodu pořadu jste dostali před zahájením
schůze ČNR. Skupina navrhovatelů vycházela
ze skutečnosti, že po provedené rekonstrukci
našeho poslaneckého sboru je nutné urychleně
doplnit jednotlivé výbory tak, aby byly akceschopné,
a aby byly usnášení schopné.
Předložený návrh vychází:
- ze snahy zachovat kontinuitu v práci výborů,
ponecháním převážné většiny
jejich původních členů,
- z doporučení politických sil i jednotlivým
nových poslanců na členství ve výboru,
- ze snahy vytvořit v každém výboru
odpovídající politickou paritu,
- ze snahy zařadit do jednotlivých výborů
všechny poslance kromě předsedy a místopředsedů
České národní rady,
Výjimkou je pouze mandátový a imunitní
výbor, kde jsou poslanci, kteří jsou členy
i jiných výborů. Je to proto, že se
v tomto výboru nepředpokládá tak velká
intenzita práce.
Všem požadavkům však nebylo možno vyhovět.
Na příklad nebylo možné zařadit
všechny lékaře do zdravotního a sociálního
výboru ČNR, tak jak si to přáli.
Měli jste možnost seznámit se v průběhu
dne s návrhem na zařazení poslanců
ČNR do jednotlivým výborů. Máte
nějaké dotazy nebo připomínky? Poslankyně
Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, omlouvám se, že přicházím
ještě s odůvodněním dodatku,
který máte k materiálu číslo
167. Jak zde již bylo řečeno panem předsedou
Šafaříkem, návrh zařazení
jednotlivých poslanců do jednotlivých výborů
byl dělán podle toho, aby bylo zachováno
po dohodě s politickými silami určité
zastoupení těchto politických sil, ale také
z těch důvodů, aby ve výborech nebyla
jenom zabezpečena kontinuita v práci výborů,
ale šlo také o to, aby skutečně z hlediska
odbornosti příslušní poslanci spadali
do příslušných výborů.
Prosila bych vás, abyste laskavě podpořili
návrh, který je předložen skupinou poslanců
i s dodatkem, protože se domnívám, že
tak mohou samotné výbory ČNR, podle tohoto
složení pracovat tak, že úroveň
a pravomoc ČNR jako celého orgánu vzroste.
Děkuji za pozornost.