Výtržnost však pokračovala, proto jsem
v 11.25 hod. znovu žádal o pomoc OS VB v Semilech
a opět jsem byl z výše uvedených důvodů
odmítnut. Opilci se pomalu rozcházeli a teprve v
11.35 hod., tedy 45 minut po mé první žádosti
přijeli dva - zdůrazňuji pouze dva - místní
příslušníci VB, kteří
6 zbylých, již alkoholem unavených opilců
zkontrolovali.
Mám proto dotaz na pana ministra vnitra, jaká učiní
opatření, aby se v budoucnu takováto situace
za bílého dne již nemohla opakovat, neboť
narušila důvěru občanů jak k
národnímu výboru, tak i Veřejné
bezpečnosti, která nedokázala sjednat veřejný
pořádek včas. Děkuji vám za
pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Dohnalovi.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, ptám se, chce ještě někdo
uplatnit právo dotazu, podnětu, případně
interpelace? Ne. Můžeme tedy uzavřít
druhý bod našeho jednání. Děkuji.
Je nyní taková situace - odpovědi vlády
jsou zařazeny až pod bodem sedm, a to z dnešního
jednání. S ohledem na skutečnost,
o které jsem vás již informoval, že řada
členů vlády skutečně z naléhavých
důvodů služebních potřebuje odejít
dříve, pokud budete souhlasit a nebudete mít
námitek, dal bych nyní slovo vládě,
jejíž členové buďto mohou odpovědět
přímo na dotazy, anebo odpovědi připravit
písemně a předložit je na další
plenární schůzi nám ke schválení,
případně k zaregistrování a
odsouhlasení.
Pane místopředsedo vlády, hodláte
jako vláda vystoupit nyní, nebo počkáte
na bod sedm, nebo větší dotazy zodpovíte
písemné? (Členové vlády vystoupí
ihned.) Dobře.
O slovo požádala ministryně - předsedkyně
Výboru lidové kontroly a ministryně obchodu,
i další ministři.
Jako první se přihlásila ministryně
- předsedkyně Výboru lidové kontroly,
prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně - předsedkyně Výboru
lidové kontroly Jitka Zetková: Vážené
paní poslankyně, vážení pánové
poslanci, je to týden, co jsem složila do rukou vašeho
předsedy pana Šafaříka slib, a začala
jsem působit ve Výboru lidové kontroly.
Nerada bych tady prováděla odpočet skutečně
zjištěného stavu, samozřejmě,
že nemůže být dokonalý a samozřejmě
že nepředpokládám, že byste to
ode mne za týden očekávali. Skutečnost
je taková, že stav, který ve VLK je, plně
zobrazuje skutečnost, která je-v celém naše
společenském bytí. Navíc si myslím,
že se v něm odráží i to, co jsem
tady slyšela mnohokrát, a to je tedy monopol, který
zde působil, a to prosím říkám
i jako členka strany, která jako členka strany
byla do vlády za KSČ zvolena.
My jsme po dohodě s panem Pithartem v podstatě udělali
některá zásadní zjištění
a zajisté se objeví i v dalším při
formování programového prohlášení
vlády. V tuto chvíli mně dovolte říci
pouze dvě věci.
Já bych hrozně ráda, abyste mně věřili
dvě skutečnosti. Chceme organizovat kontrolu jako
kontrolu naprosto nezávislou a jako kontrolu profesionální.
Účinnost kontroly záleží na tom,
jestli ten, kdo si kontrolu objednává, s kontrolním
zjištěním jako takovým pracuje, to znamená,
jestli mu kontrola dává zpětnou vazbu o tom,
zda jeho rozhodovací akty jsou v praxi realizovány,
či odchylky od nich. Jsem přesvědčena,
že v osobě pana Pitharta tato záruka dána
je. Byla bych ráda, kdybych mohla stejným způsobem
pracovat i s některými výbory ČNR
a již jsem se tedy v tomto smyslu na některé
předsedy výborů obrátila.
Ráda bych tedy, abychom vycházeli z toho, že
kontrola jako nezávislá a odborná bude fungovat
a v zájmu toho bych potřebovala podporu ve dvou
věcech. Jednak je třeba samozřejmě
udělat legislativní úpravy, které
jsou jasně věcí legislativního místa,
které je v tomto okamžiku na úrovni federace,
a za druhé je tam třeba udělat značné
úpravy personální, jednak tedy v pracovním
aparátu, které jsou samozřejmě mojí
věcí a hlavně je tam potřeba udělat
i personální úpravy ve voleném aparátu
VLK ČSR. Já jsem měla představu a
po dohodě s panem Pithartem a některými dalšími
představiteli politických a občanských
iniciativ jsme vycházeli z toho, že tento Výbor
lidové kontroly jako volený orgán by byl
orgánem, který by byl samozřejmě složen
tak, aby odpovídal struktuře občanské
aktivity nebo politických stran. Obrátila jsem se
na jednotlivé politické strany, včetně
vzniklé Strany zelených, protože se domnívám,
že při ekologickém programu by nám mohli
samozřejmě velice pomoci, s tím, že
bych chtěla, abychom do tohoto aktivu v podstatě
plošně po republice dostali zhruba 20 - 24 lidí,
kteří by nám byli schopnosti, jednou za měsíc,
kdy se sejdeme, říkat impulsy z vnějšku
a tak nám pomáhat v naší kontrolní
práci.
Byla bych ráda, kdybyste podobným způsobem,
pokud se dostáváte na jednání plén
příslušných národních
výborů, postupovali i při usměrňování
činnosti kontrolních orgánů příslušných
stupňů národních výborů.
Mám totiž první impulsy a odcházím
právě proto, že se svolala Občanská
fóra Výborů lidové kontroly jednotlivých
národních výborů, že v podstatě
jako v celém národě je ta aktivita dvojího
stupně. Jednak samozřejmě kvalita kontrolorů
je různá, jak už je to obvyklé, mezi
námi, a jednak to tedy vypadá tak, že v případě,
kdy kontrolor něco zjistí, tak se proti němu
utvoří - a teď to neříkám
proto, že považují Občanské fórum
za něco, co je nesprávné, ale utvoří
se Občanské fórum z lidí, kterým
někdo našel chybu a působí tak tedy,
aby kontrolor nemohl dále kontrolovat.
Apelovala bych tedy z tohoto místa na vás na všechny,
v tom smyslu, jak už tady bylo řečeno mnohokrát.
My chceme, aby kontrolovali pracovníci odborní,
ale prosím vás, také je trochu chraňte,
když už něco zjistí a mají pravdu,
tak se za ně postavte. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkujeme paní ministryni Zetkové, slovo má
paní ministryně Štěpová.
Prosil bych, abyste mně na chvilku omluvili, řízení
schůze převezme v dohodě místopředseda
Kaňa. Děkuji.
Ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta
Štěpová: Vážený pane
předsedo, vážená Česká
národní rado, dámy a pánové.
Na jednom z našich předchozích jednání
tady zazněl hlas, že by bylo dobře při
politice státu více využívat výzkumy
veřejného mínění. Když
jsme se jako nová vláda poprvé sešli,
věrna své bývalé profesi, to znamená
výzkumného pracovníka z Výzkumného
ústavu obchodu, doporučila jsem, že by bylo
vhodné provést výzkum názorů
obyvatelstva v oblastí té, co populace zemí
českých a slovenských očekává
od svých nových vlád, od vlád národních
a od vlády federální.
Toto šetření, ve výběrovém
souboru 1478 jednotlivců, v ČSR to bylo 966 osob
a 512 na Slovensku, provedl Výzkumný ústav
obchodu ve spolupráci s Ústavem pro výzkum
veřejného mínění Gallup, Londýn.
Šlo spíše o metodické konzultace, protože
výzkum takového druhu se u nás, myslím
v historii našich posledních let, neprováděl.
Ráda bych vás o některých výsledcích
informovala, protože se domnívám, že Česká
národní rada by tyto výsledky měla
znát a to zejména proto, protože pravděpodobně
na svém příštím jednání
bude posuzovat akční program české
vlády.
Výzkum byl zaměřen na několik problémových
okruhů. Šlo o zjištění aktuálních
postojů k současné politice a hospodářské
politice vlády, šlo o zjištění
preferencí obyvatelstva, pokud jde o budoucí výhled
a o cesty, jak narovnání, a to hospodářské
a politické narovnání dokázat, šlo
o zjištění názorové diferenciace
mezi populací českou a populací slovenskou
a šlo o získání poznatků o šíři
názorového spektra, které souvisí
s posuzováním naléhavosti některých
zásadních otázek zejména hospodářského
vývoje, před kterými stojíme.
Dovolte mi některá konstatování a
omlouvám se, že vám výsledky cituji
ze studie, ale čísel je tolik, že i když
budu chtít vybírat, tak jsem si to po tom čerstvém
zpracování nebyla schopna zapamatovat. Jen bych
ještě na okraj uvedla, že to byl snad vůbec
nejrychleji provedený výzkum u nás, zadání
bylo přibližně z poloviny prosince, terénní
šetření probíhalo v druhé polovině
ledna. Toto sdělení je důležité,
protože zejména postoje k některým politickým
otázkám a politickým osobnostem se prakticky
mění den ze dne, po jejich veřejných
vystoupeních.
Je nesporné a zřetelné, že lid tohoto
státu se v průběhu posledních dvou
- tří měsíců politicky výrazně
aktivizoval. přibližně třetina našich
občanů ČSSR konstatuje, že se nyní
velice intenzívně zajímá o politické
dění. Jen 3 % dotázaných jednotlivců
konstatují, že se o politické dění
vůbec nezajímají. Intenzivní zájem
o politiku je poněkud intenzivnější
v zemích českých než na Slovensku. Tato
aktivita se patrně odrazí i v budoucí účasti
občanů na politicko-společenském životě.
Více než pětina dotazovaných - přesně
22 % v ČSR je rozhodnuta se na tomto dění
v budoucnu aktivně podílet, na rozdíl od
let minulých.
Je zajímavé, nikoliv však překvapující,
že významně vyšší je zájem
o politické dění u mladších věkových
skupin, u občanů do 29 let věku.
Občané vyjadřují spokojenost s pokrokem,
kterého bylo v poslední době na cestě
k demokracii dosaženo. Ústav zjišťoval spokojenost
na pětistupňové škále - stupeň
1 naprostá spokojenost, stupeň 5 naprostá
nespokojenost. Zcela spokojeno s pokrokem na cestě k demokracii
je 41% dotázaných v ČSR, na Slovensku je
údaj poněkud nižší, částečně
spokojeno 44 %, což znamená, že 85 % populace
v zemích českých vyjadřuje vysoký
stupeň spokojenosti s vývojem demokracie.
Určitá nejistota se však odráží
ve vyjádření názorů na typ
společnosti, ve které nyní žijí.
Spokojenost s naším současným uspořádáním
a s výsledky - naprostou spokojenost vyjadřuje pouze
11 % dotázaných v obou republikách. Druhý
stupeň, to znamená částečně
spokojených, je 53 % v ČSR.
Budoucí vývoj - vyjádření představ
na budoucí vývoj Československa: Zcela kategoricky
byla občany zamítnuta ta varianta socialistické
společnosti. která byla známá do 17.
listopadu. 42 % dotázaných v ČSR vyjádřilo
největší podporu velmi demokratickému
typu společnosti s prvky socialismu, který bude
podobný některým západním státům.
Určitý počet dotazovaných přibližně
čtvrtina v ČSR - preferuje nově koncipovaný
systém, nezávislý a specifický pouze
pro náš stát. konečně 21 % dotázaných
v ČSR, poněkud více na Slovensku, by dávalo
přednost zcela nesocialistickému státnímu
zřízení, které bude založeno
na svobodné, volné, plně fungující
tržní ekonomice. Ovšem podpora svobodné
tržní ekonomiky je velice výrazná, plných
79 % dotázaných se domnívá, že
další vývoj prostě není bez tržní
ekonomiky vůbec možný. Podobně silná
je i podpora pluralitního demokratického systému,
plnou podporu vyjadřuje 86 %. dotázaných.
Další otázka - svobodné volby: 71 %
dotázaných v ČSR sděluje, že
se účastní zcela jistě připravovaných
svobodných voleb, dalších 20 % říká,
že se účastní pravděpodobně.
Pouze 3 % dotázaných - shodně v ČSR
i SSR - tvrdí, že se připravovaných
voleb nezúčastní. Tázali jsme se dále,
kterou stranu nebo které hnutí by pravděpodobně
dotázaní volili, kdyby se svobodné volby
měli konat již zítra. Je zvláštní,
že 24 % dotázaných v ČSR a plná
třetina na Slovensku by nevolila žádnou stranu
nebo není dosud rozhodnuta, k jaké straně
by se přiklonila. Nejvyšší prioritu, pokud
by se volby konaly už zítra, získává
Občanské fórum, pokud by ve volbách
kandidovalo. Říkám vám údaj
za ČSR, což je 24 %. Na druhém místě
je Strana zelených - 11 %, na třetím místě
Strana lidová - 10 %, na čtvrtém místě
KSČ - 9 %. Následuje Demokratická strana
a i v ČSR má Verejnosť proti násiliu
téměř 2 % příznivců.
Zhruba třetina dotázaných v ČSR se
domnívá, že v současné době
vzrostla možnost ovlivňovat rozhodování
vlády. Zhruba polovina dotázaných však
konstatuje, že tato možnost faktická zůstala
na úrovni předchozích let.
A teď jsem u velice závažného bloku odpovědí,
které by se měly podle názoru vlády
v akčním programu vlády nepochybně
promítnout. Jde o závažnost problémů,
které v současné době nejvíce
zatěžují náš stát, zdůrazňuji
slovo náš stát. Na prvním místě
jsou problémy ekologické, které vyjádřilo
spontánně, bez nápovědy, bez kartičky
v ruce 60 dotázaných, což je číslo
neuvěřitelně vysoké. Na druhém
místě je zastaralost průmyslu a výrobních
technologií v ČSR 42 %. Na třetím
místě morálka společnosti 27 %. Následuje
poněkud menšími procenty dokončení
likvidace monopolu KSČ 25 % (říkám
čísla za ČSR), zabezpečení
zdravotní péče 26 % v ČSR a obava
z růstu životních nákladů 22
%. Upozorňuji, že výčtu problémů,
před kterými v současné době
náš stát stojí, figurovalo 28 problémových
bloků a dotazovaní samozřejmě mohli
vyjádřit více odpovědí.
Největší problémy, nejzávažnější
problémy, před kterými v současné
době stojí vláda tohoto státu: (První
problém byl stát, teď jsou to problémy,
před kterými stojí vláda tohoto státu.)
Na prvním místě příprava svobodných
voleb a přechodu k demokracii - sdělilo 52 % dotázaných
v ČSR. Na druhém místě provedení
hospodářských reforem - 48 %, problémy
ekologické 46 %, sociální a zdravotní
problémy 31 % a teprve na místě dalším
problém zásobování vnitřního
trhu.
Když včera prezentoval výsledky tohoto šetření
ředitel Výzkumného ústavu obchodu
spolu s ředitelem firmy Gallup, panem Hildem náměstkovi
předsedy federální vlády panu doc.
Komárkovi, pak následovala krátká
tisková konference, které jsem se zúčastnila
zejména proto, aby se novináři nedověděli
výsledky dříve, než se je dovíte
vy. Novináři se také zeptali pana Hilda,
pokud se podobné šetření provádělo
ve více evropských zemích, jak se mu jeví
srovnatelnost výsledků. Ředitel firmy Gallup
s úsměvem sdělil, že naše společnost
stojí nesmírně vysoko, protože na jejich
prioritách nejsou okrajové záležitosti,
ale skutečně základní otázky,
které by měl stát řešit.
Řekla bych vám ještě pořadí
problémů, které stojí před
vládou českou, tak jak byly vyjádřeny,
snad jenom několik prvních - asi osm, deset míst:
ekologické problémy, dostatečné množství
léků, zlepšení kvality potravin, modernizace
systému zdravotní péče, omezení
byrokracie v úřadech, působení na
zlepšení morálních a etických
vztahů, péče o staré občany,
modernizace školského a výchovného systému,
úroveň služeb obyvatelstvu atd.
Otázky důvěry v instituce, otázky
důvěry vládě federální,
otázky důvěry vládám národním.
Dotazovaní občané odpovídali na otázku,
jak jsou spokojeni s federální vládou a s
vládami republikovými - zase na pětistupňové
škále, kde stupeň 1 naprostá důvěra,
stupeň 5 naprostá nedůvěra. V hodnocení
současné federální vlády je
situace velice příznivá. Velmi nebo částečně
spokojeno je 76 % dotázaných. Horší
je situace u vlád republikových, a to zejména
u vlády České republiky. Zde vyslovilo svou
naprostou nebo částečnou spokojenost pouze
53 % dotázaných, zatímco na Slovensku to
bylo 63 %. Lze konstatovat, že republikové vlády
stojí ve stínu vlády federální.
Když srovnáme důvěru v ostatní
instituce v pořadí vážených průměrů,
tak jak byly vypočteny z hodnocení na pětistupňové
škále, tak na prvním místě průměrnou
hodnotou 1,67 stojí vláda federální,
následují národní vlády, Občanské
fórum, masové sdělovací prostředky,
Veřejnost proti násilí, pak teprve Federální
shromáždění, církve, armáda,
výchovný systém, Československá
strana lidová, Československá strana socialistická,
soudy, policie, národní výbory, odbory, na
posledním místě Komunistická strana
Československa s průměrnou známkou
3,50 na pětistupňové škále.
I když se uvedené hodnoty příliš
neblíží absolutní důvěře,
přesto je zřetelné, že těm institucím,
které se podílely na změnách v našem
státě a jejichž složení již
zřetelně respektuje nová kritéria,
vyjadřují občané svou důvěru
v daleko větší míře, než
chovají k institucím ostatní. Důvěra
v instituce do jisté míry souvisí i s důvěrou
k osobnostem, které stojí v jejich čele.
Ptali jsme se, zase pětistupňovou škálou
vyjadřovali občané důvěru k
některým vedoucím osobnostem našeho
politického a hospodářského života.
V ČSR - přečtu snad prvních šest
jmen: Na prvním místě známkou nesmírně
vysokou 1,54 je prezident republiky Václav Havel, následuje
Valtr Komárek, Jiří Dienstbier, Marián
Čalfa, Čarnogurský a Alexander Dubček.
Na Slovensku je pořadí poněkud jiné:
na prvním místě Alexander Dubček,
následují Komárek, Havel, Čalfa, Dienstbier,
Číč.
Otázky politické, otázky, které velice
výrazně by se měly promítnout zřejmě
do politiky našeho státu v současné
době. Např. otázka sjednocení obou
německých států. Pro sjednocení
obou německých států se v ČSR
vyslovilo 20 % dotázaných, proti sjednocení
velice důrazně 42 %. Významný podíl
dotázaných ovšem zastává nerozhodné
stanovisko nebo se nedokáže vyjádřit.
Velice aktuálním aspektem je i vztah k Sovětskému
svazu. Podle vyjádření dotazovaných
se k názoru, že Sovětský svaz skutečně
dovolí dělat Československu svou vlastní
vnitřní politiku, staví s velkou důvěrou
22 % dotazovaných, s žádnou důvěrou
11 %. Takřka všichni dotázaní občané
ČSSR si přejí, aby Sovětský
svaz stáhl všechna svá vojska z Československa.
Tento názor vyjádřilo 94 % dotázaných.
K vystoupení Československa z Varšavské
smlouvy již nejsou postoje tak výrazné a jednoznačné.
S názorem, že by Československo mělo
z tohoto paktu vystoupit, souhlasí v ČSR 48 % dotázaných,
nesouhlasí 24 %.
Poslední informace, kterou bych chtěla sdělit,
jsou sympatie k občanům jiných států,
čili míra tolerance, příznivost k
hodnocení dalších národů. I v
evropském kontextu je zajímavé, že přibližně
stejný stupeň obliby či vysoké důvěry
u nás požívají Japonci a Rakušané,
na dalším místě jsou Američané,
Angličané, západní Němci, s
odstupem následují východní Němci,
Rusové, Maďaři a posléze Poláci.
Tuto část informace bych tady skončila, jednak
vás nechci zatěžovat dalšími čísly,
možná, že až při některém
z našich příštích setkání
bych zmínila některé otázky, zejména
budoucího hospodářského vývoje,
tzn. jakou variantu vývoje, jakou rychlost přechodu
na tržní mechanismus mají naše vlády
volit, s jakou dynamikou počítat, jaké jsou
představy či obavy naší populace z inflace,
nezaměstnanosti a z těchto dalších pojmů,
na které jsme nebyli zvyklí.
Jenom bych ráda využila této možnosti,
kterou mně předsednictvo České národní
rady dalo, k jedné další malé informaci
a k prosbě na vás. Byla jsem před 14 dny
na služební cestě ve Spolkové republice
Německa s několikerým účelem,
ale jedním z těch účelů byly
otázky možného rozvoje cestovního ruchu
a studium toho, čemu západní Němci
říkají sociální turistika,
tzn. budování penziónů, místností
k pronájmu, kdo staví, jakým způsobem
staví, financuje, jakým způsobem se používají
právě tyto objekty sociální turistiky
pro sociálně slabší vrstvy. Protože
bohužel na tento způsob turistiky nebo na tuto klientelu
není Česká republika v současné
době vůbec zařízena a pod můj
resort cestovní ruch také spadá.
Měla jsem v Bavorsku nejenže setkání
s poslanci bavorského sněmu, ale setkala jsem se
také přibližně s dvěma desítkami
tak asi jako předsedů místních a okresních
národních výborů v příhraničních
oblastech Bavorska. Tlumočili mi některé
požadavky, které by zřejmě usnadnily
turistiku, ale jeden požadavek, se kterým se obracím
na vás, velice zřetelně a často vyslovovaný:
Neoficiální vztahy typu partnerství jejich
měst s našimi městy, neoficiálního
partnerství, které by nicméně nějaké
uzákonění ve společných svazcích
těch dvou měst měly, což by umožnilo
méně šroubovaně, méně
oficiálně a přes méně instancí
provádět výměnu studentů, výměnu
učňů, výměnu kulturní,
výměnu sportovní, bližší
vzájemné poznávání a větší
porozumění. Pokud vy zastupujete svá města,
své okresy, pokud by někdo z vás nabyl pocitu,
že přesto to město, které reprezentujete,
má zájem o takovéto partnerství, budu
ráda, když mi to sdělíte. Dohodla jsem
se s poslancem bavorského sněmu, místopředsedou
Společnosti německo-československého
přátelství, že mu přímou
cestou, bez další instituce, naše návrhy
nebo naše přáni sdělím. Velice
vám děkuji za pozornost. (Potlesk.)