Česká národní rada 1986 – 1990

Vracím se tak k počátku této řeči, kde jsem upozorňoval na to, že pro reformu je třeba stále znovu získávat politický souhlas veřejnosti. Politika bez trhu je jen holá moc. Právě tak jako trh bez politiky. Ovšem trh si sice politiku později pravděpodobně vynutí, ale za každé zpoždění bychom draze platili.

S potřebou českého státu i české státnosti to přímo souvisí s tím připomenutím, že stát nebude u nás dříve než se nám podaří obnovit obec.

Zpráva o stavu České republiky končí strohým zjištěním, že obec je to, co nám dnes chybí ze všeho nejvíce. Bez živé, samosprávné obce jsou politika a demokracie pouhými pomysly. Úvahy o budování českého státu nejsou jen okrasnými ornamenty našich starostí o hmotné blaho této země.

Dovolte mi vyslovit na závěr naději, že tím vyjadřuji i vaše přesvědčení a že se nám v krátkém čase podaří získat pro toto budování co nejvíce občanů této země.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pane předsedo vlády, děkuji za vaše vystoupení.

Vážené poslankyně a vážení poslanci, zahájíme rozpravu ke zprávě vlády. Dosud je přihlášeno do rozpravy třináct diskutujících poslankyň a poslanců. Hlásí se ještě někdo?

Prosím, poslanec Josef Vondráček.

Poslanec Josef Vondráček: Vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, podle zkušeností z minulých jednání České národní rady a zejména když jsme se posledně dívali na schůzi Federálního shromáždění, doporučoval bych, aby se hned na začátku omezila řečnická lhůta.

Navrhuji proto, abychom se usnesli ve smyslu § 16 odstavce 5 zákona o jednacím řádu České národní rady na omezené řečnické lhůtě na deset, maximálně patnáct minut.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji za faktickou poznámku.

Je zde takový návrh, který nás zmocňuje podle jednacího řádu se takto usnést. Má někdo nějaký jiný návrh?

Poslanec Čestmír Adam: Podle zákona je to minimálně 15 minut.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Budeme respektovat jednací řád - 15 minut.

Má někdo jiný návrh? Ne.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Hlasování). Děkuji.

Je někdo proti? Není.

Zdržel se hlasování? Třináct poslanců se zdrželo hlasování.

Návrh jednoznačně přijat.

Prosil bych, vážené poslankyně a poslanci, držet se při svých vystoupeních daného tématu a dodržovat navrženou lhůtu.

Jako první se do rozpravy přihlásila poslankyně Moserová, místopředsedkyně ČNR, do rozpravy se připraví poslankyně Pochová.

Místopředsedkyně ČNR Jaroslava Moserová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, obraz, který nám zde nakreslil o stavu věcí v našich zemích předseda vlády, se jistě nikomu nezdá radostný. Pokládám nicméně za hlavní krok k nápravě tu skutečnost, že to je obraz pravdivý, že se občanům našich zemí už nelže. To, že jsme dnes v takové ekonomické situaci, v jaké jsme, je jistě především tím, že se příliš dlouho lhalo, a to ve všech oblastech našeho života, ve všech resortech, ve školách, nakonec i v rodinách. Jedna velká lež a sebeklam se obrazí všude a všude zanechá následky.

V okamžiku, kdy člověk pozná pravdu, nebo se alespoň zřekne vědomé či nevědomé lži, má naději a při skutečném úsilí o nápravu u všech, nejen u členů vlády, ale i u občanů, má jistotu, že k nápravě skutečně dojde. To úsilí je však nezbytné. Nikdo nesmí očekávat, že vše pospěje k lepšímu bez těžké, zodpovědné práce a bez obětí.

Zdá se, že největší hřích, kterého se minulost dopustila, je hřích na životním prostředí, na přírodě a na morálce. Je na všech resortech, aby důsledně dohlížely na ochranu životního prostředí a aby ty, co se proti němu prohřešují, okamžitě v jejich činnosti zastavovaly a finančně trestaly. Finanční zisky z takových postihů a trestů by měly plynout opět do fondu životního prostředí. Dařilo se to v jiných zemích, věřím, že se to zdaří i u nás a že regulace všeho ke zdravějšímu životu vůbec, a tím myslím zdravějšímu v každém slova smyslu, bude úlohou všech resortů a že bude pevně legislativně zakotvena.

Vše jistě spočívá nyní na budoucí ekonomice, na větší prosperitě země, a potrvá dlouho než se ze státního rozpočtu podaří pokrýt obrovský vnitřní dluh, který minulá desetiletí nahromadila.

Prosím při této příležitosti, aby v jedné oblasti, a sice v oblasti postižených a bezmocných občanů, kde minulá vláda nesplnila své závazky v rámci Charty na osmdesátá léta a kde je náš vnitřní dluh zahanbující, byly učiněny všechny kroky k jeho odstranění, a to i kroky mimo rámec státního rozpočtu.

Doufám, že bude založen pro tento účel zvláštní pomocný fond, na který by mohli přispívat jednotlivci i větší celky od nás i ze zahraničí s možností daňových úlev tak, jak je tomu všude na světě.

I když víme, že v nejbližších letech bude rozhodující rozvoj ekonomický, přikládám zvláštní důležitost školství, výchově a sdělovacím prostředkům, tedy také kultuře. Protože v první řadě je třeba přemoci demoralizaci posledních desetiletí - škola musí naučit děti, že lhát se nemá, nikdy. Naučit je vážit si i slabých nebo odlišných jako sobě rovných, aby je naučili občanským ctnostem a životu v obci v duchu tak často citovaného Tomáše G. Masaryka, jehož výročí v nejbližších dnech oslavíme.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Moserové.

Než bude hovořit poslankyně Pochová, vážení diskutující budoucí, prosím, abyste se představili a sdělili svoji politickou příslušnost a volební obvod, alespoň do té doby, dokud nás snímá televize, aby diváci viděli, kdo hovoří. Ale i dále, protože bude dále snímat Československý rozhlas. Děkuji vám.

Hovořit bude poslankyně Pochová, připraví se poslanec Karas.

Poslankyně Karla Pochová: Vážení páni předsedové, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické učinila několik poznámek ke zprávě předsedy české vlády o stavu národního hospodářství naší země.

V Klubu poslanců naší strany se otázkám parlamentarismu věnujeme již delší dobu. Dávno před 17. listopadem jsme mnohokrát upozorňovali na nutnost zvýšení prestiže České národní rady ve vztahu k vládě. Nastala změna v tom smyslu, že za nových podmínek byla vytvořena vláda národního porozumění, která svým složením i dalšími změnami ve stranické příslušnosti stále více odpovídá požadavkům široké veřejnosti na politický charakter a složení vlády.

Tento fakt však nic nemění na tom, že vláda je výkonným orgánem a v tom smyslu je jejím hlavním účelem realizace zásad politiky vytýčených právě Českou národní radou.

Žijeme samozřejmě v období přechodném, kdy po zhroucení autoritativního režimu vytváříme podmínky pro nový způsob života společnosti. To samozřejmě modifikuje i vztah vlády k českému zákonodárnému sboru, neboť je do značné míry. pochopitelné úsilí vlády směřující k prosazení co nejrozsáhlejších změn, a to co nejrychlejším způsobem. Na druhé straně tato situace vede k tomu, že český parlament, který ze zřejmých důvodů není a ani nemůže být profesionalizován, není s to z hlediska časových možností tomuto tempu stačit. Kontrolní pravomoc, tlak, který by měl parlament na vládu vykonávat, se za této situace stává zcela iluzorní.

Z uvedené situace bude třeba učinit jednoznačný závěr. Je třeba podporovat činnost vlády v té části, ve které přijímá opatření nezbytná pro to, aby se konaly svobodné volby. Věci, které však vyžadují širší posouzení, projevení různého spektra názorů i zájmů, pokud to není nezbytně nutné, by měly být řešený po svobodných volbách českým svobodným, profesionálním parlamentem.

Za této situace je nám samozřejmě jasné, že asi je třeba provést novelu zákona o státním podniku, zřejmě též přijmout zákon o akciových společnostech a nepochybně celý kodex zákonů o politických právech. Ovšem je třeba postavit přísné měřítko, aby tyto zákony již konečně odpovídaly představám co nejširší veřejnosti. Nebylo by nic horšího, než kdybychom opět prováděli novely či přijímali nové zákony, které za rok opět budeme zeširoka měnit.

Jsou však zákony, které podle našeho názoru jsou velice důležité, ale měly by být přijaty až po svobodných volbách. Jde kupříkladu o všechny zákony týkající se ekonomických nástrojů řízení národního hospodářství. Máme tím na mysli především zákony vztahující se k daňové politice, které rozhodujícím způsobem budou určovat pravidla hry.

Někdo by řekl, že chceme situaci zhoršovat, že chceme působit jako retardační činitel. Opak je pravdou. My se pouze nemůžeme zbavit dojmu, že leckdy jsou nyní vytvářeny podmínky pro to, aby se ukvapeně - řekli bychom pod tlakem, přijímaly zákony, jejichž věcná zdůvodnitelnost, zejména z hlediska zamýšlených účinků je značně diskutabilní.

Směřujeme k pluralitní demokracii a jejím smyslem je samozřejmě vytvoření parlamentní demokracie. Ale parlamentní demokracie by byla neúplná a svým způsobem nesmyslná, pokud by příští parlament nebyl rozdělen na část provládní a opoziční. pokud by totiž opět všechny politické strany sídlící v parlamentu vytvářely jakousi celonárodní koalici, pak jsme vlastně ani nemuseli dělat naši revoluci.

Zkušenosti z minula nám ukazují, zejména z let 1945-48, jak je taková vnějškově jednotná koalice diskutabilní, jak dříve či později musí docházet k vnitřnímu pnutí, jak celý systém se stává disharmonický a svým způsobem nefunkční.

Budeme potřebovat silnou vládní koalici, která se bude opírat o silnou podporu parlamentu. Na druhé straně však budeme potřebovat i silnou opozici, která bude důrazně tlačit na vládu a v tomto smyslu bude i významným korektivem její činnosti.

Samozřejmě, že rozložení parlamentu na část provládní a opoziční má rovněž své nedostatky, samozřejmě, že tento systém do značné míry vede k posílení vlivu politických stran. Ale ruku na srdce - známe lepší způsob vládnutí? - Historické zkušenosti ukazují, že nikoliv.

Právě uvedené cíle změn v naší společnosti nás nutí vést k zamyšlení, které věci je třeba činit nyní a které bychom měli ponechat na dobu příští. Složení dosavadních zastupitelských sborů se samozřejmé přizpůsobilo do určité míry realitám politického života. Neměli bychom však podceňovat ani po změnách, které nastaly, význam našeho politického mandátu. Jsme v současné době parlamentem, jehož cílem je pomoci vládě, aby připravila to nezbytné, co povede ke svobodným volbám Nejde o nic více a o nic méně.

Je třeba totiž vidět ještě jinou stránku. Úvahy, které se objevují o množství zákonů, které bychom měli jako parlament přijmout, jdou objektivně nad rozsah možností kvalitně, se znalostí věcí problematiku posoudit. Nejde o to, že bychom jako parlament nechtěli věcem pomoci, jde o to, že za současných podmínek více není možné. i

K tomu přistupuje ještě jeden velice známý fakt. V běžné demokracii je obvyklé, že vláda, která vypisuje volby, činí již jen nezbytné operativní úkony a nepřijímá žádná zásadní opatření - právě s ohledem na možnost změny politické orientace po provedených volbách. - Podle našeho názoru tento okamžik nastane dnem 8. června.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, to, o čem jsem zde hovořila, by mělo platit jako základní tendence. Nežijeme ve zcela normálních podmínkách, žijeme - jak jsme již několikrát zdůraznila - v době přechodu k pluralitní demokracii. Proto netvrdím, že je třeba beze zbytku přijmout tyto závěry, neboť chápeme, že zásadní zlom vývoje života společnosti s sebou nese určité důsledky. Na druhé straně však není možné, aby tyto závěry byly zcela ze strany vlády opomíjeny.

Děkuji vám. (Potlesk).

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Pochové, hovoří poslanec Karas, připraví se poslankyně Stiborová.

Poslanec Jiří Karas: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci!

Jmenuji se Jiří Karas, jsem poslancem za obvod č. 67 Ostrov nad Ohří, člen Československé strany lidové.

Obracím se na vládu České republiky s následujícími podněty.

1. V prostoru dolu Hájek v oblasti Ostrova nad Ohří, patřícího do správy koncernu Uranové doly Příbram, bylo složeno v šedesátých letech zhruba 3 tisíce tun jedovatých odpadů ze Spolany Neratovice. Únik těchto chemikálií je dokázán v přilehlém jezírku a je nebezpečí havárie na povrchových vodách, konkrétně v přítoku řeky Ohře a vodní nádrži Nechranice. Touto hrozící katastrofou mohou být bezprostředné ohroženy životy obyvatel města Ostrova nad Ohří a následně povodí Ohře i Labe.

2. Město Ostrov nad Ohří je z větší části zásobováno pitnou vodou z řeky Ohře. Dle vyjádření Hygienické služby vzhledem k tomu, že odběr je situován pod aglomerací Sokolovska, je tento zdroj pro zásobování města závadný. Občané žádají urychleně o vyřešení této situace zbudováním jiného kvalitního zdroje vody. Pro zajištění tohoto úkolu je nutno vybudovat nový přivaděč z nezávadného zdroje.

3. Vzhledem k trvale znečištěnému ovzduší na Ostravsku, které je rovnocenné v kvalitě ovzduší v Severočeském kraji, je nutno zařadit tuto oblast mezi obzvláště znečištěné oblasti s tím, že zde bude přiznán statut zamořené oblasti se všemi důsledky.

Děkuji za pozornost. (Potlesk).

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Karasovi. Hovoří poslankyně Stiborová, připraví se poslanec Šedivý.

Poslankyně Marie Stiborová: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci!

Dovolte mi, abych se představila - jsem Marie Stiborová, jsem poslankyní v 11. volebním obvodu, to je obvod Praha 5, jsem členkou Komunistické strany Československa.

všichni jsme očekávali stav událostí, které vyústily v dnešní zasedání, to jest, že jsme se dověděli, jak vypadá současný stav našeho hospodářství na našem území, to jest na území České republiky.

Je velmi obtížné v tuto chvíli reagovat adekvátně na tuto - jak bylo řečeno - zprávu, ne analýzu, ale i určitý nástin skutečné situace.

Velice dobře bylo řečeno panem předsedou vlády, že potřebujeme určité politické prostředí pro další rozvoj, pro další naše návrhy a potřebnou další práci.

Co je to politické prostředí? Můžeme si vzít příklad za prvé ze současných západních demokracií, které existují, z demokracií, které zde byly za první republiky v předválečném období, ale musíme ovšem myslet na úplně novou podstatu věcí.

To je otázka toho, že společnost, současná moderní společnost je organismem, který není nepodobný biologickému organismu. Je to organismus, který má svůj metabolismus, své vstupy, přeměny a výstupy.

Ale co je v organismu velmi důležité, otázka zpětné vazby. A jestliže u biologického organismu zpětná vazba nefunguje, nefunguje ani tento organismus.

A to je důležité také pro nás, abychom si toto uvědomili a snažili se - v tomto případě jako náš parlament - hledat určité cesty, aby naše společnost získala ty správné zpětné vazby, aby třeba i mylná rozhodnutí byla rychle napravena, nebo aby k mylným rozhodnutím ani nedocházelo.

Nechci zde podávat nějaké návrhy na to, jak mají vypadat zpětné vazby ve vyspělé společnosti. Ale jedno je jisté - aby v těchto společnostech docházelo k jisté a stabilizované dělbě moci. Dělbě moci mezi parlamenty, dělbě moci mezi vládou, čili výkonnou mocí, a dělbě moci mezi soudní mocí.

To je otázka, kterou jistě vyřeší naše nové volby a uspořádání, které zde po volbách bude.

Ze zprávy, kterou přednesl předseda vlády pan Petr Pithart, mě napadly některé otázky, které se týkají školství, a také rezultují určité dotazy, které vycházejí nejen z podnětů této zprávy, této analýzy, ale ze zkušeností z volebního obvodu, z mého pracoviště a se kterými se také na mne moji voliči obrátili, abych je uplatnila v parlamentě.

Slyšeli jsme zde ostrá slova a pravdivá slova - na úroveň našeho školství, ze které pak rezultují určité odborné, kvalifikační důsledky u našich lidí, morální, charakterové vlastnosti našich lidí a kde právě bude nejobtížnější tyto věci napravovat.

Z tohoto důvodu podávám jeden dotaz na příslušného člena vlády - ministra školství, mládeže a tělovýchovy - v jedné takové drobné záležitosti a další otázky budou rezultovat.

Ta drobná záležitost je otázka současného stavu studentstva na vysokých školách - nejen jejich života v posluchárnách, v praktických cvičeních, v terénních cvičeních a seminářích, ale také jejich mimoškolního života, a to je života na kolejích. Vždy se říkalo, že koleje jsou jakoby druhým, ale také studentským životem vysokoškolských studentů.