Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Hubálkovi. Než bude hovořit poslanec Střítecký - omlouvám se poslanci Adamovi, že jsem přehlédl, že jde o faktickou připomínku, které je třeba dát přednost.

Prosím poslance Adama. Omlouvám se ještě jednou, pane poslanče. Potom bude mluvit poslanec Střítecký.

Poslanec Čestmír Adam: Socialistická strana, Praha-Žižkov. Dovolte mi tuto poznámku.

Pozítří bude veškerý náš lid vzpomínat 140. výročí narození nezapomenutelného zakladatele Československého státu Tomáše Gariqua Masaryka. Za něho byly ve 20. letech přijaty zákony o nemocenském pojištění, které zakládalo v převážné míře bezplatné zdravotní ošetření dělníků, soukromých a veřejných zaměstnanců. Problémy našeho zdravotnictví jsou problémy malého podílu na národním důchodu, ale ten náš národní důchod je dneska větší než byl v roce 1938, i než byl v roce 1947.

Budování aparátu nemocenských pojišťoven znamená budování nových neproduktivních úřednických míst. Pro nás se daleko více hodí ten systém, který byl zaveden ve Velké Británii po druhé světové válce.

Domnívám se, že odbourání bezplatné zdravotní péče je politickou třaskavinou a ptám se, komu že to má pomoci k volebnímu vítězství?

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Adamovi za poznámku. Hovoří nyní poslanec Střítecký, připraví se poslanec Kruml.

Poslanec Rudolf Střítecký: Vážení páni předsedové, vážené dámy, vážení pánové, jsem poslanec za volební obvod 52 - Jindřichův Hradec, Občanské fórum.

Krátce bych chtěl reprodukovat připomínky svých voličů. V návaznosti na zprávu pana předsedy vlády si dovoluji upozornit na závažnou problematiku okresu Jindřichův Hradec a Jihočeského kraje v souvislosti se znečištěným životním prostředím a také se stavem městské památkové rezervace Jindřichův Hradec.

Ačkoliv tento okres - a to vás asi překvapí - co se týče exhalací není výrazněji postižen, chtěl bych vaši pozornost obrátit na jiná nebezpečí. která poškozují zdraví našich lidí. Vy možná nevíte, že na prvním místě ve vrozených vývojových vadách je Jihočeský kraj. Je to zajímavé, je tady 268 vrozených vývojových vad na 10 000 dětí. Ve srovnání například s Ostravou - tam je o sto dětí méně s vrozenými vývojovými vadami než v Jihočeském kraji. Čili neznamenají jen exhalace těžce poškozené životní prostředí.

Jaké jsou asi příčiny? To jsou podněty na vládu. Jednak se domníváme, že je to vysoká chemizace zemědělství, dále jsou to znečištěné zdroje pitné vody v důsledku intenzifikace zemědělské výroby a možná, že se zde uplatňuje i zvýšené radioaktivní pozadí, které se tu vyskytuje.

Za druhé bych chtěl upozornit na chráněnou krajinnou oblast Třeboň, kde došlo k rozsáhlé devastaci přírody v důsledku těžby štěrkopísku. To je další podnět pro vládu, aby se tímto problémem blíže zabývala.

Za třetí - následkem vysoké těžby dřeva dochází k vysoké likvidaci porostů. Nad tím by se mělo ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu také zamyslet.

Za čtvrté - jen se zmíním o městě Jindřichův Hradec. Je to městská památková rezervace, která je v ohrožených městských památkových rezervacích na prvních místech. Jestliže K této devastaci bude docházet dále, není město schopno svými prostředky zabránit další devastaci města.

Nakonec bych chtěl uvést poznámku pokud jde o ministerstvo zdravotnictví. Chtěl bych upozornit na změnu vládní vyhlášky, která se týká péče o defektní děti. Tato vyhláška je naprosto nepraktická, formální a neodpovídá způsobu péče o děti.

A pokud jde o školní lékařskou péči (říkám to jako odpověď poslankyni Sobotové, která se staví za to, aby byla zavedena u všech postižených dětí): my jsme změnili způsob péče, a to z toho důvodu, že tento způsob školního ošetřování dětí byl nekvalitní a neefektivní. Domníváme se, že péče o děti může být dobrá tehdy, jestliže navštíví lékaře v doprovodu rodičů.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Stříteckému, slovo má poslanec Krubl a připraví se poslanec Meier.

Poslanec Pavel Krubl: Vážené předsednictvo, vážení poslanci, jsem poslancem z pánevního okresu Severočeského kraje a tedy ze zprávy vlády České republiky o stavu odvětví a území mne a ostatní obyvatele našeho okresu zajímá především oblast životního prostředí.

V této oblasti kromě již mnohokrát diskutovaných a zatím nefungujících akcí na zlepšení životního prostředí mohou sehrát důležitou roli veřejně prospěšné služby, jejichž problematika se zdá být z dnešního pohledu okrajová. Přesto mi dovolte, abych se touto problematikou. často opomíjenou, zabýval.

V obecném srovnání má Severočeský kraj určitá výrazná specifika, daná vysokým stupněm zatížení prostředí negativními vlivy prioritních ekonomických aktivit. Při jejich působení byl od počátku výrazně podceněn vliv a negativní důsledky negativních stránek výrobně ekonomických činností na prostředí a zdraví obyvatelstva Severočeského kraje. Ekonomika Severočeského kraje byla po léta v řadě svých prioritních činností rozvíjena dynamikou a v rozměrech odpovídajících potřebám celostátním, avšak negativní důsledky těchto aktivit rozvíjených v zájmu celé společnosti zůstávají z převážné části na území kraje. Z tohoto faktu pramení plná oprávněnost požadavků na zabezpečení odpovídajících opatření k rozvoji Severočeského kraje.

Náklady na ochranu životního prostředí jsou integrální součástí nákladů vyvíjených ekonomických aktivit, a proto se musí stát nedílnou součástí výrobních nákladů produktů i jejich cen. Tuto problematiku lze řešit pouze v rámci celé československé ekonomiky.

Veřejné prospěšné služby, technické služby zabezpečují sekundární péči o čistotu měst a sídel a odstraňují nebo zmírňují účinky některých průvodních jevů a dalších lidských činností jako důsledku vysokého stupně výrobně ekonomické exploze území. Veřejně prospěšné služby jsou tak v přímém sepětí s životním prostředím obyvatelstva, jsou jeho organickou součástí. Jejich nedostatečná funkce bývá bezprostředně kritizována veřejností. Vedle základní hygienické funkce mají proto veřejně prospěšné služby i funkci sociální péče, neboť prostředí je jednou ze složek životní úrovně obyvatel.

Přes všechno úsilí o zajištění potřebného rozvoje veřejně prospěšných služeb v mém okrese se tento úkol nedaří plnit pro vysoký rozpor mezi potřebami a zdroji jejich krytí. Minimální přidělované zdroje z účelových dotací nepřinášejí požadovaný efekt, a to i z toho důvodu, že jsou přidělovány obvykle až ve druhém pololetí roku s možností čerpání do konce prosince. Jak je možno zabezpečovat techniku pro rozvoj prioritních oborů veřejně prospěšných služeb, když např. pro rok 1990 může ONV předběžně přidělit pouze 300 000 strojních investic pro pět těchto organizací v okrese? Přitom na nákup silničního samosběru se platí 630 000, kropičky 410 000, montážní plošiny přes 330 000 Kčs. A to nemluvě o strojích z dovozu, kde pořizovací hodnosta podnikového samosběru je 1 200 000 Kčs. A kde je zajištěna základní reprodukce těchto strojů a mechanismů, které mohou být v provozu 18 - 22 let.

Jedním z hlavních oborů veřejně prospěšných služeb, který je nejvíce závislý na dobrém vybavení, je čištění komunikací. Na podkladě prokázané toxicity smetků tvořících součást vzdušných aerosolů obsahující olovo, kadmium, měď a zinek je nutno obnovit funkci pravidelného čištění měst. která byla v poslední době silně potlačena v důsledku krácení a tudíž nedostatečností limitů pohonných hmot. I zrušení limitu pohonných hmot, které nebylo doprovázeno finančními prostředky, nezlepšilo situaci v této oblasti.

Rozvoj veřejně prospěšných služeb uplatněním nových technologií a pracovních postupů zvyšuje i náročnost na kvalifikaci pracovníků v těchto službách. Uvědomíme-li si, že průměrná mzda je hluboce pod srovnatelnými obory státních podniků, pak nám jasně vyplývá, že tyto organizace musí zaměstnávat ve velké míře též nepřizpůsobivé pracovníky.

Jedna z nejlépe hodnocených organizací v rámci České republiky, Technické služby Chomutov, po léta nedosahovala ani průměrné mzdy republikové v rámci veřejně prospěšných služeb. Jaký je tu tedy soulad s požadavky na kvalitnější zabezpečování životního prostředí v této oblasti, byť s preferencí, a na odměňování za dosahované pracovní výsledky? Bude-li platit i nadále pro letošní rok zrušení připočitatelných položek mzdového fondu, pak jejich průměrná mzda klesne z 2491 na 2421 Kčs.

Obdobná situace je i v ostatních technických službách okresu, to je ve městech Jirkov, Kadaň, Klášterec a Vejprty.

Zvýšené nároky na ochranu v důsledku degradovaných hodnot životního prostředí spolu s podstatným růstem cen některých materiálů, energií a mechanismů v posledních letech způsobily, že finanční nároky zabezpečování veřejně prospěšných služeb v příštích letech musí být objektivně vyšší a budou z uvedených důvodů nesouměřitelné s minulými léty. Proto nelze uplatnit dosud používané způsoby plánování ekonomických zdrojů veřejně prospěšných služeb na podkladě indexových metod a jejich přidělování až v průběhu roku. Rovněž plánované příjmy indexovou metodou nepomáhají rozvoji veřejně prospěšných služeb a národních výborů, ale spíše státním podnikům, protože technické služby v rámci splnění tohoto rozhodujícího ukazatele musí za ně provádět ty činnosti, které pro ně nejsou perspektivní a efektivní, a to na úkor našich občanů.

Uvedu příklad opět z oboru čištění. Proč by státní podnik dal peníze za zpevnění výjezdů ze stanovišť a čištění vozidel., když technické služby po zásahu národního výboru mu to laciněji jednorázově vyčistí. Nebo proč by státní podnik sdružoval peníze s národním výborem na silniční samosběr, když technické služby mu v rámci plnění příjmů vnitrozávodní komunikace laciněji vyčistí.

Ve shrnutí lze říci, že výrazně zhoršené parametry životního prostředí v Severočeském kraji je nezbytné uvést do souladu s povolenými hodnotami. Tento úkol nelze chápat jako jednorázovou akci, ale jako déle trvající proces na podkladě zvýšené pozornosti péče, konkrétních činů a také odpovídajících dotací.

Vzhledem k úloze, kterou v péči o životní prostředí sehrají nebo mají sehrávat veřejně prospěšné služby, je nezbytné upravit pro činnost organizací zřízených k účelu péče o čistotu měst a obcí. aby mohly své hlavní činnosti výrazně zkvalitnit a jejich rozsah rozšiřovat.

Jedná krátká připomínka na závěr: specifika Severočeského kraje si v minulosti vynutila zřízení a činnost vládní komise pro řešení složité problematiky Severočeského kraje. Tato komise svou koordinační a výkonnou činností byla pro řešení problematiky kraje přínosem. Činnost této komise byla, překvapivě pro občany Severočeského kraje, ukončena. Proto se obracím na předsedu vlády a předsedu ČNR, aby z titulu svých funkcí se zasadili o zřízení a tím obnovu činnosti této vládní komise, která by mohla konstruktivně a systematicky přispívat ke zlepšování životních podmínek obyvatel Severočeského kraje. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Krublovi. Hovoří poslanec Meier a připraví se poslanec Lesák.

Poslanec Josef Meier: Vážené poslankyně, vážení poslanci, asi se všichni shodneme v tom, že nás čeká všechny náročné období, že nás čeká mnoho práce. Nedostatků je všude dost, jak nás informoval předseda vlády pan Pithart. O dobrých či špatných výsledcích rozhodují lidé, především lidé na řídících místech. Jestliže jsme dosahovali v minulosti nedobrých výsledků, můžeme teď říci, že v řídících funkcích byli asi lidé. kteří tam být neměli.

Máme za sebou revoluci, kdy došlo k odbourání totalitního režimu a byla zrušena vedoucí úloha KSČ. Postupně byly rekonstruovány parlamenty, vlády, národní výbory různých stupňů, naplňujeme toto zrušení de facto. V hospodářské sféře ovšem zůstávají v drtivé většině v řídících funkcích členové KSČ a mnozí nepředpokládají, že by to mělo být jiné. Chceme-li dosáhnout obratu, musíme postupně dostávat do funkcí lidi s vysokými morálními vlastnostmi, s pevným charakterem. To na prvním místě. A teprve pak žádat odbornost. Opačně to nejde. Co je nám platný odborník, který nemá žádnou morálku a jehož charakter má též vážné trhliny?

Do řídících funkcí se v minulosti dostávali lidé, kteří především měli kádrové předpoklady. To znamená, že byli členy KSČ. Značná část z nich neměla ani morální ani charakterové a ani odborné předpoklady. Měli jen ty předpoklady kádrové. Nechci házet všechny do jednoho pytle. Jsou i dobří a poctiví členové KSČ.

Co se nám ovšem v současné době v podnicích stává? Chceme-li odvolat některého řídícího pracovníka - člena KSČ, který nesplňuje požadavky dnešní doby, přicházejí manipulace s pracujícími, organizují se referenda, rozšiřují se pomluvy, dokonce se hrozí stávkou. Dobrovolně nechtějí odejít. Vím, že není možné všechno vyřešit ihned. Nahradit nekvalitní řídící pracovníky ihned kvalitními je třeba především tam, kde řídí přímo pracovní kolektivy Vytvořme ve společnosti takovou atmosféru, kdy řídící pracovníci, kteří řídí přímo pracovní kolektivy, budou vysoce uznáváni i finančně oceněni. Vždyť zde se vlastně především tvoří hodnoty v této společnosti. Jedná se mi o mistry, agronomy, mechanizátory zkrátka všechny pracovníky, kteří řídí pracovní kolektivy.

Můj diskusní příspěvek vychází ze situace na vesnici, kde zůstává v mnohém vše při starém. My zemědělci máme zato, že je třeba urychleně přejít k tvrdé a poctivé práci, což jedině může přivést tak potřebnou rychlou nápravu.

Mám takové poznání, že ne všichni mají zájem v řídící sféře k tomuto přispět. Hledejme společně cesty, aby do řídících funkcí přicházeli nejlepší z nás.

V současné době vyvstává ještě jedna věc. Dnes nemá žádný z řídících pracovníků místo jisté. Vede to samozřejmé k určité iniciativě. Na druhé straně ovšem řídící pracovníci potřebují určitou jistotu. Jinak se nepouštějí do úkolů, které mají dlouhodobější charakter, neriskují apod. Urychleme tedy dnes obnovu řídících pracovníků. Dejme jim určitou jistotu v jejich práci. Budou muset velice rychle a někdy i tvrdě přesvědčovat své pracovníky o tom, že musí lépe pracovat.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Meierovi. Hovoří poslanec Lesák, připraví se poslanec Valtr.

Poslanec Josef Lesák: Jsem poslancem 43. volebního obvodu za Československou stranu socialistickou.

Páni předsedové, dámy a pánové. Tomáš Garique Masaryk by se divil. Kdyby mohl dnes usednout na galerii a sledovat naše jednání, tak by asi z údivu nevycházel, kam až je možno dovést za 40 let republiku, která za jeho života přes všechny chyby a nedostatky, které měla, patřila mezi nejvyspělejší státy světa. I po druhé světové válce se tato republika přes obrovské ekonomické problémy rozjížděla vstříc úspěšné budoucnosti.

Sledoval jsem velmi pozorně vystoupení všech paní a pánů kolegů. Nezapírám, že jsem se zvlášť zajímal o vystoupení poslanců z Komunistické strany. I mne zaujalo vystoupení paní poslankyně Stiborové. Každé její slovo bych podepsal. Nelze s ní nesouhlasit. Ale i ostatní komunističtí poslanci vyjadřovali prakticky myšlení většiny z nás. Je jenom hrozná škoda, že tato slova nepadla v zastupitelském úřadu před 40, 30, 20 nebo alespoň před deseti lety. Dneska to už od nich nezní moc upřímně, i když o jejich upřímnosti nepochybuji. Ale bylo by potřeba slova doplnit gestem.

Přihlásil jsem se jen ke krátkému vystoupení z úseku sociální politiky. To gesto by mohlo spočívat v tom, že by z miliardového majetku, který Komunistická strana získala během své nekontrolovatelné vlády v této zemi, nabídla část naší vládě k řešení těch nejpalčivějších problémů. Pak by bylo možné brát vážně a doopravdy každé slovo mluvčích této strany.

O čem chci říci několik slov? O skupině lidí ne nepočetné a ne nevýznamné. Jsou to lidé, kteří v uplynulých 40 letech poznali štěstí komunistických kriminálů. Tito lidé trpí ještě dnes, ještě dnes jsou trestáni. Tisíce z nich prožili v kriminálu deset, patnáct i více let. Tyto roky se jim nezapočítávají pro účely důchodového zabezpečení. Tito lidé žijí dnes s minimálními důchody. Já vím, že má naše vláda nad hlavu nepředstavitelných starostí. Vím, že není dobré přicházet s dalšími požadavky na výdaje. Ale tady má - myslím - naše společnost veliký dluh. Nejen, že tito lidé žijí pod životním minimem v našem státě, ale je ještě veliká skupina lidí dříve potrestaných, kteří byli po jaru 1968 amnestováni, bylo jim přiznáno odškodné, pak byla jejich rehabilitace zrušena a oni dodnes splácejí ze svého miniaturního důchodu částku, která jim byla vyplacena. Tento případ by bylo možné řešit okamžitě.

Nevím, jak se srovnává se ctí kohokoli z nás, mají-li toto lidé, kteří se museli po celý svůj život prakticky živit jen svou prací, i když ji neprovolávali "práci čest! ", tuto práci plnili čestně i v tom kriminále, pracovali na nejhorších pracovištích, na zdravotně nebezpečných pracovištích, a jsou dále finančně trestáni za to, že jim tyto roky započítávány nejsou.