Česká národní rada 1986 – 1990

Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf: Děkuji panu poslanci Čajovi. Má někdo z poslanců nějaký dotaz či připomínku k návrhu ústavně právního výboru? Prosím. Poslanec Otruba.

Poslanec Vítězslav Otruba: Pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, udělal jsem si malou statistiku tohoto návrhu v tisku 203 a vyvstala z toho jedna zásadní nejasnost. Devět soudců bude převedeno na jiné soudy stejně úrovně, 18 soudců převádíme ze soudů nižších, to znamená okresních, obvodních atd. na soudy vyšší úrovně, šest soudců požádalo o převedení na jiné zaměstnání a jen jediný jde z vyššího soudu na nižší. Z toho plyne otázka - posilujeme vyšší soudy krajské a další nebo soudci z těchto vyšších soudů už byli před tím nějakým způsobem uvolněni. aniž by se to projednalo na této úrovni? To je vše.

Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf: Myslím, že jste, pane poslanče, předběhl pořad, protože teď jednáme o zproštění. Zítra za přítomnosti paní ministryně Burešové půjde o jmenování. Ono to spolu trochu souvisí, to je pravda. Prosím, paní dr. Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že tato otázka je natolik závažná vzhledem ke změněné politické situaci od 17. listopadu, že nelze dnes hovořit a rozhodovat o zproštění soudců a zítra o volbě soudců. Tyto dvě věci spolu velice úzce souvisí. Domnívám se, že by to mělo proběhnout na jednom zasedání. Děkuji.

Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf: Vzhledem k předchozímu dotazu a připomínce poslance Otruby se domnívám, že je dobře respektovat tuto poznámku, aby nám paní ministryně zítra komplexně věci vysvětlila. Můžeme s tím tak to souhlasit? (Všeobecný souhlas.) Poslanci Čajovi se omlouvám, zítra se znovu k tomuto bodu vrátíme. Podle programu máme nyní přestávku - vzhledem k tomu, že jsme slíbili vládě půl hodiny do 16.15 hodin.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Milé poslankyně, vážení poslanci, pokračujeme v projednávání návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu.

Před přestávkou jsme ukončili rozpravu, vláda se poradila, požádal mě první místopředseda vlády pan ing. Vlasák, že promluví jako první. Prosím, aby se ujal slova.

Než začne, sděluji vám, že právě byla přerušena schůze ve Federálním shromáždění na hodinu. Byly zvoleny dohodovací komise, které by měly rozhodnout.

Prosím, pane místopředsedo.

První místopředseda vlády František Vlasák: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych ve svém krátkém vystoupení reagovat pouze na velmi podnětné a pro nás velmi užitečné připomínky pana poslance Adama.

Chtěl bych ho ujistit, že jeho velmi aktivní přístup k řešení složitých problémů česká vláda využije v nejširším rozsahu. K jeho výkladu bych chtěl říci jen několik poznámek. Pan poslanec Adam právem požadoval, aby Česká národní rada byla seznámena se stavem naší vnější zadluženosti, se splácením zahraničních úvěrů, s deblokací těchto úvěrů, prostě s celou touto složitou problematikou, která tak zatěžuje naši ekonomiku, a s jejím dalším vývojem.

Samozřejmě tato problematika nepatří do působnosti české vlády, nýbrž do působnosti federální vlády. Navrhuji proto, aby česká vláda požádala federální vládu o rozbor těchto otázek a s tímto materiálem - jakmile ho obdržíme - Českou národní radu potom seznámíme.

Druhý problém, na který narazil pan poslanec Adam, je, zda nynější státní rozpočet zajišťuje alespoň prostou reprodukci. Bohužel musím říci, že nikoliv. A je to proto, že v minulosti, zejména v posledních deseti letech, docházelo k obrovskému přerozdělování odpisů mezi podniky a právě tak, že se odebírala část odpisů z průmyslu České republiky ve prospěch těžkého strojírenství a hutí, prostě českého průmyslu. Proto se vytvořil tento právem kritizovaný, skoro hrozný stav našich základních fondů v odvětvích našeho průmyslu dřevozpracujícího, průmyslu polygrafického atd.

Zatím v rozpočtu na letošní rok jsme absolutně zastavili jakýkoli přesun odpisů, takže začínáme ten problém řešit, ale jsme teprve na samém začátku.

Dále bych chtěl odpovědět na podnět pana poslance Adama, který říká, že chceme-li vytvořit tržní hospodářství, musíme trvat na oddělení podnikového hospodaření od státního rozpočtu. Státní rozpočet by pak zabezpečoval pouze veřejné výdaje státu. To je naprosto správná zásada a samozřejmě tento problém se musí řešit v souvislosti s celým projektem ekonomické reformy. Nejprve se v této souvislosti musíme vypořádat s tím složitým problémem vlastnických vztahů vůbec. Nedělitelnost a nepřevoditelnost vlastnických práv v současném systému společenského vlastnictví stále je hlavní překážkou pro vytvoření soutěžních trhů a zejména pro rozvinutí jakýchkoli podnikatelských aktivit.

Proto prvou operací, kterou budeme muset s velkou části dnešních státních podniků učinit - uskutečnit jejich odstátnění deetatizaci, a ta podle mého názoru musí spočívat v oddělení podnikové sféry od státní správy, to je přerušení všech vertikálních vazeb a spojů na nadřízené orgány.

Podniková sféra bude úplně autonomní a bude řízena v podmínkách rozvinutých tržních vztahů pouze nástroji měnové, finanční a daňové politiky. Z hlediska potřeb jednoznačného vyjasnění vlastnických vztahů bude podle našeho názoru tato sféra završena fondem národního jmění nebo bankou národního jmění - to jsou ještě problémy, které se řeší. A tento fond nebo banka bude skutečným představitelem společenského vlastníka základního jmění se všemi odpovědnostmi, i hmotnou. Vztahy tohoto fondu k podnikům budou mít charakter výhradně vlastnický. Fond by podle předem stanovených zásad ocenil základní jmění podniku v podstatě na úrovni zůstatkové hodnoty základních fondů, oběžných prostředků atd. Fond také jako představitel společenského vlastníka by vůči podnikům také nárokoval určitý podíl na zisku, který by se měl pohybovat na spodní hranici výnosnosti vložených prostředků a tato daň by tvořila hlavní zdroj finančních a podnikatelských operací fondu.

Podle našeho názoru by fond neměl podléhat vládě, nýbrž zastupitelským sborům, protože vlastně bude obhospodařovávat celý fond národního jmění.

Po tomto prvém kroku, který představuje vlastní deetatizaci ekonomiky, musí následovat druhý krok, privatizace, to je převedení vlastnických práv na konkrétní subjekty podnikání. V tomto směru se dnes hovoří především o akciových společnostech. Ty budou samozřejmě asi hlavní variantou této rekonstrukce, ale musíme počítat s dalšími typy kapitálových společností, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a samozřejmě holdingové společnosti, o kterých mluvil pan poslanec Adam atd. Musíme počítat i s tím, že nikoli nevýznamná část dosavadních státních podniků zůstane i nadále ve společenském vlastnictví, delší dobu nebo i trvale, zejména zde půjde o tzv. veřejné podniky.

A teprve po této složité operaci bude rozpočet plnit tu funkci, o které zde velmi správně hovořil pan poslanec Adam. Děkuji vám.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji místopředsedovi vlády panu ing. Vlasákovi. O slovo se hlásí ministr stavebnictví. Prosím, pane ministře,

Ministr stavebnictví Ludvík Motyčka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pan poslanec Anděl ve svém vystoupení se zmínil o špatné důchodové situaci v 11 podnicích resortu stavebnictví. Špatnou důchodovou situaci nutno chápat tak, že u některého z podniků se nedostatek finančních zdrojů pohybuje k 31. 12. 1989 až k 200 mil. Kčs. Jsem tím skutečně postaven do velice složité situace, a to zejména proto, že většina těchto podniků zabezpečuje stavební práce v Severočeském a Severomoravském kraji. Likvidace stavebních kapacit je nepřijatelná a vytváření dalších druhů také. Provádím zásadní organizační změny, které musí přinést snížení vlastních nákladů. Toto řešení však v daném případě nemůže vyřešit obrovské dluhy, a to navíc jenom přiznané dluhy z předcházejících let.

Jsme ve vládě dohodnuti i na dalších diferencovaných přístupech, např. odsun splátek z konsolidačních úvěrů. Stavební kapacity v severních oblastech musí být a budou stabilizovány.

Pan místopředseda Vlasák, když hovořil o resortu stavebnictví, vycházel z předběžných hlášení a tak uvedená čísla se poněkud lišila od skutečnosti. Skutečné výsledky jsou podstatně optimističtější a naznačují, že nastoupená cesta je správná. V porovnání s rokem 1989 bylo ve srovnatelném období docíleno vyššího zisku o 160 mil. Kčs a nákladovost v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku byla snížena na 98,9 ‰ došlo i k žádoucímu mírnému poklesu hrubé výroby, kterýžto výsledek avizuje, že dochází ke snížení - tak potřebném - v materiálové náročnosti.

Poslanec pan Ladislav ve svém vystoupení se dotkl velmi citlivého problému - otázky bydlení. Bytová výstavba v našich zemích prošla v uplynulých desetiletích složitým vývojem s výraznou orientací na nové volné, zemědělsky obhospodařované plochy na okrajích měst a v této podobě se stala hlavní náplní rozvoje měst a obcí. Tato situace se dále vyhrotila téměř výhradně používanou panelovou technologií. Časový prostor mi neumožňuje se šířeji zabývat tímto problémem a tak alespoň heslovitě některá východiska.

Musíme konfrontovat programy bytové výstavby a pro ně dosud zpracovanou územně plánovací dokumentaci s novými podmínkami bytové výstavby, a to zejména úpravou investorských forem bytové výstavby, zvážit případné změny potřeb bytů v důsledku restrukturalizace národního hospodářství, legislativními úpravami problematiky bydlení a důsledným respektováním nových nároků na ekologické podmínky. Musíme umožnit národním výborům, aby měly přednost při získávání pozemků pro rozvoj sídel a aby náklady na získávání těchto pozemků byly promítnuty do nákladů, včetně jejich vybavení technickou infrastrukturou.

Z toho všeho vyplyne, že tolik kritizovaná současná úroveň bytové výstavby se musí zásadně změnit. Musíme dokázat podstatně zvýšit standard bydlení, zejména v metráži. Musíme změnit náš pohled na bydlení tak, že nebudeme posuzovat počet bytů, ale metry čtvereční obytné plochy na obyvatele.

Na souhrnném materiálu bytové politiky se velmi intenzivně pracuje a věřím, že je to otázka několika měsíců, kdy bude předložen k projednání.

A konečně panelová výstavba půjde do útlumu. Ale panel jako technologie se ani u nás ze stavebnictví neztratí. Musí dostat kulturnější tvář a zásadní kvalitativní posun, být jen jednou z řady technologií používaných v bytové výstavbě. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Motyčkovi. Hlásí se první místopředseda vlády, ministr vnitra pan Hrazdíra. Prosím.

První místopředseda vlády ministr vnitra Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych reagoval na čtyři podněty, které zazněly v diskusi. Především pokud se týká poslance pana Kříže, který se zmínil o činnosti odborového svazu u bezpečnosti. Nezávislý odborový svaz v současné době pracuje na základě dohody, která je uzavřena na úrovni dohody všech tří ministrů, to znamená federálního ministra pana Sachra a obou dvou republikových ministrů. Návrh ústavně právního výboru Federálního shromáždění o zákazu činnosti odborů VB byl projednán na úrovni zástupců odborového svazu s tím, že byl vysloven příslib, že zákaz se bude týkat pouze ministerstva národní obrany, to znamená vojáků a u VB a příslušníků Sboru nápravné výchovy bude odborový svaz povolen. V případě, že bude zákaz uzákoněn, bude naší povinností zákon plně respektovat s tím, že jsem dohodnuti na případném dalším řešení.

Pokud se týká přejmenování VB, opět připomínka pana poslance Kříže, v současné době je zpracován návrh nového zákona o policii, přesně o policejním sboru, přiznám se, že se nám ten "policejní sbor" příliš nelíbí, spíš bychom chtěli, aby to byl zákon o policii, který bude dán výboru ČNR pro národní výbory a národnosti k posouzení, všem třem ministerstvům a následně základním útvarům VB. Po připomínkovém řízení bude předložen ke schválení.

V návaznosti na zákon o policii je připraven taktéž materiál k řečení otázek příslušníků bezpečnosti, materiál k přestrojení příslušníků, materiálnímu vybavení a také k označení příslušníků čísly pro jejich lepší identifikaci veřejností.

Námět pana poslance Přibyla z hlediska nutnosti vytvořit hospodářské komory, obdobně jako je tomu ve světě, vítáme. V tomto směru jsme zahájili přípravné práce, získáváme informace k této problematice, chceme využít zkušeností z období první republiky, ale také ze zahraničí. Ve spolupráci s kompetenčními orgány, zejména z ministerstva obchodu a cestovního ruchu i ze Sdružení podnikatelů, připravujeme zásady právní úpravy pro vznik hospodářské komory.

Předpokládám, že ještě v průběhu tohoto pololetí předložíme materiál vládě České republiky a následně i České národní radě.

Poslední reakce na podnět z diskuse paní poslankyně Němcové z hlediska předání budovy musím říci, že tato budova je ve vlastnictví federálního ministerstva vnitra, to znamená mimo republikového ministerstva. Projednám tuto záležitost s panem Sachrem tak, aby pomohl při řešení předání této budovy. Ovšem je to v kompetenci federálního ministerstva vnitra. S tín, že pozvání na návštěvu Technického muzea přijímám.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji ministru vnitra panu Hrazdírovi. Dále bude hovořit ministr průmyslu pan Hojer.

Ministr průmyslu Petr Hojer: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych reagovat na podněty ze zpravodajské zprávy výboru pro průmysl a stavebnictví a na vystoupení pana poslance Anděla.

Chtěl bych říci, že číslo, která byla uvedena o našem resortu z hlediska roztřídění podniků podle svých prostředků nebo své důchodové situace, je správná. Chci vás informovat, ze chceme část tohoto problému. zejm na situaci v oblasti deviz a tedy i prvovýrobců řešit zcela netradičním způsobem, a to aukcí devizových prostředků na burze. k čemuž děláme spolu s bankou, hospodářskou rad u vlády. financemi i dalšími potřebná opatření a promýšlíme, respektive stanovujeme mechanismus k tomu, aby naše podniky na takovou aukci měly.

Děláme to s vědomím, že tím ale nevyřešíme celý problém, který u našich podniků, zejména prvovýrobků devizově náročných. existuje. Ale chceme se pokusit alespoň převážnou část, nebo podstatnou část tímto způsobem vyřešit s vědomím, že nemůžeme nechat rozpadnout závody, provozy ani podniky prvovýroby s ohledem na kolaps. který by nastal nejenom v resortu, ale i v celém československém národním hospodářství tak, jak o tom hovořila zpravodajská zpráva.

Ke druhé poznámce - bylo uvedeno, že zisk podniků resortu průmyslu je ohrožen půl miliardy korun. Ano, tato zprava je správná. je to výsledek dialogu centra mezi podniky. Jaká je skutečnost za první dva měsíce letošního roku: I přes problémy v chemickém průmyslu. vyplývající z nedodávek ropy, které nebudou v úrovni řádově 1 mil. tun, ale zhruba poloviny, plní chemický průmysl index zisku na 116 %, lehký průmysl na 111 % a resort jako celek má index 113 %, což z hlediska pohledu dvou měsíců odpovídá plánovanému nárůstu zisku proti loňskému roku o 10 %.

Tuto situaci vůbec nepřeceňuji, ale jak už jsem uvedl ve vládě, tak ve výboru pro průmysl a stavebnictví, naše podniky podhodnocují svoji výkonnost, své zisky, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů. Není to situace nová, je to situace běžná, alespoň za mé praxe se to tak vždycky dělalo. To znamená, že výsledky počátku letošního roku i v zisku jsou příznivé a pokud se nám podaří dořešit materiálové vstupy - jak jsem. naznačil - jednak aukcí, ale jednak bezvýhradnou pomocí centra, pak věřím, že odvody ze zisku, naplnění státního rozpočtu resort splní, ale i překročí, jako tomu bylo v loňském roce. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. O slovo se přihlásil ministr financí pan Nikodým. Prosím.

Ministr financí. cen a mezd Jiří Nikodým: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych v závěru reagoval na některé vaše připomínky, které mají bezprostřední vztah k sestavení státního rozpočtu.

Už v první poslanecké zprávě pana poslance Hrabaně jsme se znovu vrátili k rozpočtovým pravidlům. Potvrzuji, že skutečně tak, jak nám uložila česká vláda, je předkládáme ve svých zásadách do konce dubna jak české vládě, tak následně České národní radě.

Řekl jsem, že je i velikým úspěchem, že se podařilo zakotvit do usnesení jak federální vlády, tak i české vlády, že rozpočet bude sestavován podle nových rozpočtových pravidel pro rok 1991, s čímž je smířeno i federální ministerstvo financí. A je tam úvaha, že by je měly schválit nové vlády, které vzniknou po červnových volbách.

Mnohokrát se tady hovořilo o příjmech, o jejich rizikách. Jsme připraveni, že okamžitě po zhodnocení prvního čtvrtletí budeme reagovat Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, my a naše hospodářská rada na výsledky hospodaření. Pokud by došlo k tomu, že by se podstatně měnila situace v příjmech, nechceme a nebudeme čekat. Budeme seznamovat i vás, Českou národní radu, v první řadě náš výbor, a budeme se společně radit na opatřeních.

Byl bych velice rád, aby k tomu nedošlo, protože takováto opatření by jedině směřovala opět do snížení výdajů i možná do terciární sféry.