Česká národní rada 1986 – 1990

Padly také otázky přejímání budov. Naše vláda prosadila u federální vlády, že při schvalování rozpočtu bylo v důvodové zprávě jasně řečeno, že se předloží v nejbližší době do federální vlády názor na to, jak se bude přistupovat a zejména postupovat tam, kde jednotlivé budovy jsou přebírány, zejména budovy po bývalých politických orgánech nebo budovách KSČ. Není to jednoduchá záležitost, protože jsou to poměrně velké finanční prostředky, a proto musí rozhodnout federální vláda.

Společně tedy počkejme, takhle to bude v nejbližší době. Jiná otázka je u přebírání školek, také to tu padlo. Několikrát jsme vysvětlovali. Jestli mají krajské a okresní národní výbory k tomu podklady, že tato zařízení budou přebírat, pak podle skutečnosti při finančním vypořádání jim bude uhrazena část, kterou je třeba za táto zařízení uhradit. My jen připomínáme, že tam, kde to bude přebíráno národními výbory, budeme důsledně trvat, aby podíly zaměstnanců, kteří tam mají svoje děti, odpovídaly skutečným nákladům, a ne tak, jak se to dosud přehlíželo.

Toto je tedy vyřešeno a národní výbory s tím po finanční stránce nebudou mít potíže.

Pan poslanec Valtr hovořil také o kojenecké vodě, o které se mnohokrát už diskutovalo. Chci vám podat informaci, že poslední Hospodářská rada české vlády se tímto zabývala. V nejbližší době by měla být zpracována státní expertiza, předložena naším ministerstvem zemědělství, už proto, že je to problém obalů - vratných, nevratných, z umělé hmoty, ze skla, to není jednoduché, hygienická stránka je tu velice sledovaná. Z hlediska financí vidíme jako nejlepší vytvořit výrobě takové podmínky, aby tato výroba mohla být efektivní a činnost mohla být rozvíjena tak, aby podíl, který se vloží do těchto prostředků byl pro podniky efektivní. Chtěli bychom intervenovat kojeneckou vodu maminkám při vlastním prodeji, prodej pro ostatní občany pak za plnou cenu. Pracuje se na tom a věřme tomu, že to bude brzo uzavřeno.

Pan poslanec Matějka se ptal na Interpramen Praha. Domluvil jsem se v této věci s paní ministryní Štěpovou a panem ministrem Motyčkou. Je třeba si uvědomit, že to je organizace, která zásobuje čs. pracovníky, kteří pracují na VIA akcí v Sovětském svazu, zásobuje je potravinami a sortimentem normálních nápojů. Ta režie vzhledem k dopravní vzdálenosti je vyšší a promítla se do této částky. Byli bychom rádi, kdybychom tyto dotace mohli co nejdříve zrušit. Jsou snižovány v závislosti na tom, kolik pracovníků z ministerstva stavebnictví zde pracuje. Těch 100 mil. Kčs nejde vzít den ze dne a dát je nějak jinak. Rádi to uděláme, jakmile tato činnost skončí. Byl dotaz, zda to je i pro slovenské pracovníky. Pan ministr Motyčka potvrzuje, že je zde všechno, ale slovenských pracovníků je tam minimální počet. Nemůžeme říci přesné číslo, ale není to mnoho.

Pan poslanec Struska a ostatní zde hovořili o metru. Víte o tom, že včera náš pan předseda vlády navštívil metro a hovořilo se tam o finančních otázkách. Chtěl bych předeslat to, že krácení investiční výstavby v letošním roce se podle doporučení týká nejen metra, ale i ZÁKOSu, Strahovského tunelu, u metra tak, že po zásahu české vlády zůstává objem stejný jako v roce 1989, to je 1,3 mld Kčs. Rozdíl 400 mil. Kčs je také proto, že v loňském roce byly práce na metru překročeny o 200 mil. Kčs bez jakéhokoli finančního krytí, bez souhlasu České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj i nás. Překročení bylo zaplaceno na počátku letošního roku. Říkáme-li, že můžeme vydávat jen ty finanční prostředky, které máme, chtěl jsem to tímto doplnit, abyste si udělali obrázek. Stále hovoříme o metru a jeho důležitosti. O tom nebudeme nikdo diskutovat. Nebylo řečeno ani panem poslancem Struskou, že NVP dostává celkové účelové dotace ve výši 7,1 mld Kčs. Pro ně je závazný jenom tento objem a ne jenom objem na metro. Jestliže je to tak důležitý úkol, musí NVP přehodnotit situaci a potřebnou částku si vzít z celkového objemu. Nemůže stát na tom, že na metro je určeno tolik a ani koruna navíc. O tom se zde nehovořilo. Celou situaci budeme znovu projednávat pod vedením prvního místopředsedy vlády pana Vlasáka, v tom duchu, jak nato reagoval včera pan předseda vlády. To je celá pravda, věc nestojí tak, že by se nechtěl pokrýt zvýšený objem.

Pan poslanec Ladislav hovořil o SBD, opravách bytového fondu, finančních prostředcích. Za celé období čtyř let jsme dali stavebním bytovým družstvům místo 315 mil. Kčs na úhradu výdajů spojených s opravou panelových domů 380 mil. Kčs. Podstatně víc, tak jak měla zajištěnu stavební kapacitu. Jistě všichni uznáte. že do budoucna není možné, aby se státní rozpočet podílek na tom, co někdo jiný - řekněme třeba stavbaři zaviní a jsou tam pak takovéto problémy. Dohodli jsme se na úrovni mého prvního náměstka a předsedy Českého svazu bytových družstev pana ing. Borovanského, že stavební bytová družstva navrhnou do uvažovaného vládního materiálu další postup v dotacích, ale jednoznačně s tím, že nové vady už nebudou ze státního rozpočtu dotovány a stavební družstva budou muset uplatňovat náhradu u stavebních podniků v záručních lhůtách. Zanedbatelné není ani to, že se po celou dobu nepodařilo uplatnit nutnost prodloužení lhůt záruky za tyto panelové domy.

Pan poslanec Kasal hovořil o Jihomoravském kraji. I když bylo správně řečeno, že bychom se neměli zabývat jenom dílčími věcmi, přesto bych mu odpověděl, že není naprosto správné, počítá-li účelové dotace na jednoho obyvatele v kraji. Podstata je úplně v něčem jiném. Vyplývá z plánovaných investičních akcí, které se v jednotlivých krajích provádějí. Na to jsou účelové dotace.

K nedostatku finančních prostředků na komplexní bytovou výstavbu - i když je to pozitivní trend - z hlediska finančních prostředků překročil kraj asi o 23 ‰ To mu dělá potíže v letošním roce. I když výdaje u KNV rostou o 8,7 %, z toho neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací o 4,9 %, v České republice je to v průměru 3,8 %.

Hovořilo se zde také o ekologii, o zařazování dalších ekologických staveb. Dohodli jsme se s federálním ministerstvem financí, že pokud budou připraveny, to znamená jak dodavatelsky, tak kapacitně další ekologické stavby, ve federálním rozpočtu je pro celou federaci rezerva 500 mil. Kčs na práce prováděné v letošním roce. Jestliže takové stavby budou po ocenění naším ministerstvem životního prostředí, budeme dále prosazovat jejich zařazení a získání finančních prostředků z federálního ministerstva financí.

Mnoho poznámek se týkalo rozestavěných staveb. Snažil jsem se ve svém úvodním vystoupení zdůvodnit tuto situaci, zejména proto, že se musí použít peněžního trhu, možnosti obligací, které jsou povolovány atd., ale Hospodářská rada naší vlády se bude zabývat těmito otázkami tak, aby se našlo východisko, ale nikoli jen prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu, které nejsou v takovém rozsahu, abychom je mohli pokrýt.

I když jsem nechtěl reagovat na připomínku pana poslance Krejčíře, protože hovořil o rozpočtu Prachatic, který nejsem schopen z hlediska financí ovlivnit, protože to je věc KNV, chtěl bych ho jen informovat, že Jihočeskému KNV výdaje rostou o 2 %, z toho neinvestiční výdaje o 5 ‰ On říkal, že je má kráceny. O tom musí jednat s KNV. kraj dostal tento nárůst. Pokud hovořil o rozpracovaných investičních akcích v pohraničí, to jsou ty akce navíc, mohu říci, že bude-li schválen dnes rozpočet, máme v rezervě - ve všeobecné pokladní správě - 150 mil. na tyto rozestavěné stavby, čili budou dokončovány, finanční prostředky poskytneme. Na neinvestiční výdaje pro tyto případy máme další prostředky kolem 163 mil. Kčs.

Paní poslankyně Sobotová hovořila o zdravotnictví. Po dohodě s panem místopředsedou Vlasákem bych řekl k devizovým prostředkům, které tam chybí, tak jak je vyčísluje ministerstvo zdravotnictví kolem půl druhé miliardy, že Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj poskytla všechno, co mohla, což v tuto dobu činí 470 mil. devizových korun.

Pan poslanec Anděl kromě některých dotazů, které už byly zodpovězeny, se ptal také na Prahu. Chtěl bych ho jen informovat, že globální dotace činí 2,4 mld, účelová subvence 7,1 a pak je tam přímá účelová dotace z federálního rozpočtu na čistírnu odpadních vod asi 86-87 mil korun, dále tam jsou přímé dotace z federálního rozpočtu na KBV asi 2,5 mld a na individuální bytovou výstavbu.

V souhrnu rostou výdaje u NVP o 4,7 % a dokonce neinvestiční o 13,5 %. Ale předpokládejme to, o čem jsme hovořili že NVP připraví zákon o Praze tak, jak bylo uloženo, a pak budeme diskutovat o tom, jestli je správně zařazení všech jeho rozpočtových částí v českém rozpočtu, nebo tak jak by to správně mělo být, ve federálním rozpočtu, protože je to hlavní město federace.

Poslankyni Dondové: jen stručně pokud se týká národních výborů u daně ze mzdy - tam došlo jenom k omylu. Daň ze mzdy není u KNV, ale u ONV, a ty je rozdělují do ostatních národních výborů a je to z toho, že plátcem těchto daní nejsou závody, ale podniky. Ale má plnou pravdu v tom, že se budeme velice rychle vracet k celému systému právě proto, že se zruší od 1. ledna krajské národní výbory a že budeme muset hledat kontakt z hlediska těchto daní, odvodů i finanční soběstačnosti. Máme připravené některé varianty z hlediska místních daní a poplatků (měli jsme je připravené již v loňském roce, bohužel neprošly).

Prosazovali jsme minimálně 5 % odvodu ze zisku pro národní výbory v místě. Jsme si toho vědomi, její připomínka je správná a také s částí obcí budeme spolupracovat na tomto řešení.

Paní poslankyně Dondová také hovořila o předpisu ohledně dodávek, zejména rychlejších dodávek zboží Tam je třeba si uvědomit. že na tento systém dodávek může, ale nemusí dodavatel s odběratelem se dohodnout, a tam potom přirážky a srážky k ceně z důvodu urychlení dodávky platí. Čili není povinen odběratel na toto přistoupit. Ale jestliže jsme v současné době v přípravě tržního mechanismu, zatím si myslíme, že není důvodu tento předpis rušit, naopak. Jestli chceš něco rychleji, chceš to v nestandartním množství apod., pak je třeba se s dodavatelem dohodnout a vzít to i v rámci zvýšených přirážek.

Pan poslanec Rota ke školství: vzpomněl školství řízené krajskými národními výbory. Jen bych mu chtěl říci, že ve druhé části jsme informovali o částkách, které se týkají školství řízeného národními výbory. ale podle mého názoru je třeba, pokud by se chtěly podrobnější podklady, dohodnout výbor s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, aby vám na příště připravili podklady nejen číselné, které my dáváme, ale i věcné. A to si myslím, že je možné.

Pan poslanec Dohnal vzpomínal federální předpis, pane poslanče, ale to nevadí. Bereme to jako podnět, protože víte, že celá soustava daně ze mzdy se bude v nejbližším období upravovat. Nemohu přesně říci kdy, ale podíváme se na tu část, která se hovoří, že je nezdanitelná.

Pan poslanec Benda hovořil o dotacích do bývalé Národní fronty. Je třeba si uvědomit, že zatím česká Národní fronta existuje, a nakonec existuje i podle ústavy. My jsme tam krátili dotace o jednu třetinu proti loňskému roku, diferencovaně, a to rozdělení bylo dohodnuto mezi jednotlivými společenskými organizacemi Národní fronty a námi. Ale je naprosto jasné, pane poslanče, že do budoucna tento problém nebude a nemůže být a že potom tyto příspěvky - protože některé organizace budou samozřejmě existovat - budou poskytovány prostřednictvím odborně příslušných resortů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, to jsou odpovědi, které jsem považoval za nejzásadnější. Chtěl bych vám ještě jednou poděkovat za tuto věcnou diskusi, která nám jistě dala mnoho dalších podnětů pro sestavení další části rozpočtu, ale v této době zejména na realizaci z hlediska příjmů.

Doufejme, že až budeme hovořit o tom, jaké výsledky jsou, že se nebudeme muset dostat do takových extrémů, abychom vám v české národní radě doporučovali nutnost krácení některých výdajů. Děkuji ještě jednou za spolupráci.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Nikodýmovi. Děkuji ještě jednou všem členům vlády, kteří reagovali bezprostředně na dotazy, podněty a připomínky poslanců, vyplývající z rozpravy k rozpočtu České republiky. Pokud tam zůstalo ještě něco nezodpovězeno, zabezpečíme to samozřejmě písemnou zprávou vlády včetně vyžádání písemné odpovědi.

Ptám se společného zpravodaje, poslance pana Hrabaně, zda si přeje vystoupit.

Poslanec Josef Hrabaň: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v celé diskusi jsme slyšeli celou řadu námětů a názorů k jednotlivým kapitolám a na celou řadu z nich nám odpověděli členové vlády. Skutečnost je taková, že přece jen na některé nemohli odpovědět asi proto, že se týkají federálního rozpočtu nebo federální vlády, a dále proto, že jsou širšího zaměření.

Navrhuji vám proto, abychom usnesení, které by mělo být podle společné zprávy podle tisku 205, rozšířili o doporučení vládě České republiky, aby 1. připravila a předložila České národní radě zprávu

a) o stavu hrubé zadluženosti Československa ve volných měnách, o poskytnutých úvěrech a o jejich splácení, o předpokladech vývoje zadluženosti v letošním roce a o postupu v deblokacích,

b) představu o věcném a časovém postupu zákonných kroků ekonomické reformy, 2. zvážila možnost zákonného zajištění sociálních jistot občanů České republiky pro další období s ohledem na možné dopady reformních opatření.

To je celé mé doporučení na rozšíření usnesení.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Hrabaňovi.

Máme tedy před sebou za úkol schválit rozpočet České republiky podle tisku 190, jednak ve znění společné zprávy výborů tak, jak jste projednávali tento rozpočet ve svých výborech, kterou přednesl společný zpravodaj poslanec Hrabáň, a včetně doplnění, které přednesl ve svém doporučení vládě České republiky. To bychom zařadili k tisku 205.

Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu najednou. Jsou proti tomuto způsobu nějaké námitky? Nejsou. Nechám tedy hlasovat - kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1990 podle sněmovního tisku 190 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 205 včetně doporučení vládě České republiky, předneseného společným zpravodajem poslancem Hrabaněm, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti tomuto návrhu? Nikdo.

Zdržel se hlasování? Pět poslanců se zdrželo hlasování.

Mohu tedy konstatovat, že jsme schválili zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1990.

Vážené poslankyně a poslanci, dohodli jsme se před přestávkou, že body 8 a 9, tj. zproštění soudců z povolání a volbu nových soudců necháme na zítřejší den jednání, protože je nezbytné, aby byla přítomna ministryně spravedlnosti. Na dnešní jednání se řádně omluvila a požádala předsednictvo o tuto úpravu.

Můžeme tedy pokračovat v našem jednání bodem 10, případně 11. Je 17.15 hodin, doporučuji, abychom pokračovali v našem jednání do 18 až 18.30 hodin a zítra bychom pokračovali na četné žádosti poslanců ne v 8 hodin, ale v 8.30 hodin. Znamená to, že bychom pokračovali bodem deset. Zeptám se předsedy ústavně právního výboru, zda je připraven?

Jedná se o bod

Vládní návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 200 a dnes jste dostali společnou zprávu výborů České národní rady jako sněmovní tisk 211.

Odůvodněním vládního návrhu zákona byl vládou České republiky pověřen její první místopředseda pan Antonín Hrazdíra. Prosím, aby se ujal slova.

První místopředseda vlády a ministr vnitra Jiří Hrazdíra: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený vládní návrh zákona navazuje na federální zákon, včera schválený, kterým se mění předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství. Tím se odstraňují negativní dopady, k nimž při realizaci tohoto zákona dochází.

Bez náhrady se ruší právní institut odnětí státního občanství. Tento právní pojem byl do našeho práva zaveden v roce 1969.

Předložený vládní návrh zákona ruší všechny důvody odnětí československého státního občanství, zavedené zákonným opatřením předsednictva České národní rady č. 124/1969 Sb.

Podle tohoto zákonného opatření bylo možno na základě § 14 písm. a) odejmout státní občanství správním orgánem tomu, kdo se zdržuje v cizině a kdo vykonával nebo vykonává činnost Československé socialistické republice nepřátelskou nebo takovou, která může porušit zájmy státu, tomu, kdo nezákonně opustil území ČSR. kdo se nevrátí ve stanovené lhůtě do vlasti, kdo byl členem nebo ve službách organizace, která je svou činností zaměřená proti státnímu zřízení Československa. Tomu, kdo bez povolení československého orgánu vstoupil do cizích vojenských služeb, a tomu, kdo na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství. Tato ustanovení byla politicky zneužívána. Z ústavního hlediska nebylo možno zrušení těchto ustanovení provést přímo federálním zákonem. Přijetím zákona České národní rady bude řešení otázky státního občanství v našem právním řádu uvedeno v souladu s mezinárodními závazky v oblasti občanských práv. ke kterým se náš stát zavázal. Napříště nebude možno, aby správní orgán bez vědomí občana tímto způsobem zasahoval do jeho základního občanského práva. Občan bude mocí po schválení zákona pozbýt státního občanství jen na vlastní žádost, propuštěním ze státního svazku republiky.