Česká národní rada 1986 – 1990

Jednání ve výboru

36. Ustavující schůzi výboru svolá předseda.

Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatelů.

37. Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru. Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom Česká národní rada, její předsednictvo nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru. Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda.

38. Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci, i pokud nejsou členy výboru, členové vlády České socialistické republiky, tajemníci výborů, další pověření pracovníci Kanceláře České národní rady a se souhlasem výboru i jiné osoby.

39. Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

40. Členové vlády České socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají. Výbory České národní rady mají právo zvát do schůzí členy vlády České socialistické republiky. Členové vlády jsou povinni dostavit se do schůze výboru, jestliže je o to výbor požádá. Členové vlády se mohou dát ve schůzích výborů zastupovat svými náměstky, netrvá-li výbor na osobní účasti příslušného člena vlády. Členové vlády, popřípadě ti, kdo je zastupují, si mohou do schůzí výborů přibrat odborníky svého úřadu a předsedající jim může udělit slovo.

41. Výbory mohou zvát do svých schůzí též představitele ostatních ústředních orgánů a organizací České socialistické republiky a národních výborů a vyžadovat od nich informace a zprávy.

42. Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, zvát do svých schůzí též představitele federálních státních orgánů a společenských organizací; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

43. Výbory mohou přizvat k projednávání jednotlivých otázek též vědecké pracovníky a jiné pracovníky hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko. Mohou též k důležitým otázkám pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru. Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborníci, případně organizace jen orgánu České národní rady, který si posudek vyžádal.

44. Výbory mohou, vyžaduje-li to potřeba, provádět průzkumy a jednání na místě samém nebo průzkumem pověřit skupinu poslanců anebo jednotlivé poslance.

45. Výbory mohou zřizovat stálé a občasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie a praxe, popřípadě zástupců společenských organizací. Společné komise více výborů mohou výbory zřizovat na základě dohody výborů nebo na návrh předsednictva České národní rady. Předsedou komise je vždy poslanec České národní rady.

46. Výbory České národní rady mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají. Výbory hlasují vždy odděleně.

47. Výbory předkládají svá doporučení a stanoviska podle povahy věci České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu. Mohou je též zasílat příslušným členům vlády České socialistické republiky nebo ostatním vedoucím ústředních orgánů České socialistické republiky; o tom informují předsednictvo České národní rady. Členové vlády a vedoucí jiných ústředních orgánů České socialistické republiky jsou povinni výborům do 30 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů. Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může své doporučení předložit předsednictvu České národní rady k dalším opatřením.

Jednání ve schůzích České národní rady

48. Schůze České národní rady svolává její předseda na základě usnesení předsednictva České národní rady; popřípadě České národní rady. Na žádost alespoň třetiny poslanců svolá předseda schůzi do 30 dnů.

49. Schůzi České národní rady lze zahájit, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích poslanců.

50. Česká národní rada stanoví na návrh svého předsednictva pořad schůze a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Každý poslanec může navrhnout změnu nebo doplnění pořadu.

51. Schůze České národní rady je zpravidla veřejná. Česká národní rada se může z důležitého státního zájmu usnést, že schůze nebo její část je neveřejná. O tom rozhodne hlasováním, bez rozpravy. Neveřejné schůze se mohou účastnit členové vlády České socialistické republiky a další osoby, s jejichž přítomností ve schůzích vysloví Česká národní rada hlasováním bez rozpravy souhlas. Ve schůzi mohou být rovněž přítomni vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady.

52. Do rozpravy se poslanci mohou hlásit před zahájením schůze nebo v jejím průběhu. Předsedající oznámí při zahájení rozpravy přihlášené řečníky a uděluje jim slovo v pořadí přihlášky. Přednost mají řečníci, kteří chtějí přednést pozměňovací návrh. Kdo není při udělení slova přítomen, ztrácí pořadí. Česká národní rada se může usnést na řečnické lhůtě, ne však kratší než 15 minut.

53. Řečník má právo mluvit v jazyce své národnosti. Nemluví-li řečník česky nebo slovensky, zajistí Kancelář České národní rady přetlumočení do češtiny nebo slovenštiny.

54. V průběhu rozpravy se poslanec může přihlásit k faktické poznámce a bude mu uděleno slovo. Přednesení poznámky i odpověď na ni nesmějí překročit 5 minut.

55. Členům předsednictva České národní rady a členům vlády České socialistické republiky se udělí slovo, kdykoliv o to požádají. Rozpravy se mohou se souhlasem České národní rady zúčastnit i další pozvaní představitelé České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky nebo Československé socialistické republiky nebo jiné osobnosti politického, hospodářského a kulturního života.

56. Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit; po opětovném upozornění mu může slovo odejmout. O námitkách poslance rozhodne Česká národní rada hlasováním bez rozpravy.

57. Poslanci mohou v rozpravě přednášet k projednávaným otázkám pozměňovací návrhy. Je-li přednesen pozměňovací návrh anebo je-li podán písemně, může být projednávání navrhované věci přerušeno do doby, než návrh projedná příslušný výbor. Návrh na přerušení může podat poslanec nebo navrhovatel. O návrhu rozhodne Česká národní rada hlasováním bez rozpravy; současně může stanovit lhůtu pro předložení nového stanoviska výboru. Obdobně je možno postupovat při předložení jiného návrhu k projednávané otázce.

58. Po skončení rozpravy udělí předseda závěrečné slovo navrhovateli a pak zpravodaji příslušného výboru. Ujme-li se po skončení rozpravy a před hlasováním slova člen vlády, je tím rozprava znovu zahájena.

Ověřovatelé

59. Česká národní rada, její předsednictvo, výbory určí počty svých ověřovatelů a zvolí je ze svých členů.

60. Ověřovatelé odpovídají za správnost a úplnost zápisů, dohlížejí na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy a spolupodepisují usnesení orgánu, který je zvolil.

Zápisy o schůzích České národní rady a jejich orgánů

61. O schůzi České národní rady a o schůzi předsednictva České národní rady se pořizuje doslovný zápis. V zápise je nutno uvést, kdo řídil schůzi, kolik členů příslušných orgánů bylo přítomno, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.

Řečníci, kteří vystoupili v rozpravě, ověří v co nejkratší lhůtě zápis svého vystoupení. Přitom opraví chyby vzniklé při pořizování zápisu; nesmějí však měnit obsah a smysl svého vystoupení.

Zápis o schůzi České národní rady ověřuje její předseda a ověřovatel České národní rady. Zápis o schůzi předsednictva České národní rady ověřuje předseda a ověřovatel předsednictva České národní rady. Obdobně se ověřují také přijatá usnesení.

Ověřený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdává se společně s příslušnými podklady, přílohami a usneseními k archivnímu uložení. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

Autentické znění zápisu o schůzích České národní rady je podkladem pro vydání těsnopisecké zprávy tiskem. Jde-li o neveřejné schůze, může předsednictvo České národní rady rozhodnout o jiném způsobu vydání těsnopisecké zprávy.

62. Ustanovení zásady 61 platí obdobně pro zápisy o schůzích výborů. Doslovný zápis ze schůze výboru se však pořizuje jen tehdy, když se na tom výbor usnese. Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a jeden ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.

63. Uveřejnění projevů poslanců pronesených v České národní radě a jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze.

Projednávání návrhů zákonů

64. Návrhy zákonů České národní rady mohou podávat poslanci České národní rady, výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky.

65. Navrhovatel předloží předsedovi České národní rady ještě předtím, než podá návrh zákona, zásady připravovaného zákona.

66. Zásady zákona mají tvořit spolehlivý a úplný podklad připravované právní úpravy, na jehož základě mohou výbory České národní rady posoudit, zda určitá věc musí být upravována, nebo zda dosavadní právní úprava musí být nezbytně změněna, případně doplněna, v kterých směrech a v jakém rozsahu.

Zásady zákona se zaměřují na hlavní principy nové právní úpravy, zpracovávají se stručně tak, aby podávaly informaci jen o zásadních politických, ekonomických a právních problémech, které je třeba při přípravě zákona vyřešit.

Zásady zákona mají být zpracovány přehledně tak, aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona. Součástí zásad zákona je politický a ekonomický rozbor, který má zejména zhodnotit platný právní stav a odůvodnit nutnost nové právní úpravy jako celku a její základní rysy.

67. Navrhovatel může požádat, aby bylo od projednání zásad zákona upuštěno, jde-li o úpravu jednoduchou anebo vyžaduje-li to její naléhavost. O žádosti rozhodne předseda České národní rady.

68. Návrh zákona obsahuje znění zákona a důvodovou zprávu. Ta má obsahovat věcný a právní rozbor dané otázky, zejména význam navrhovaného řešení pro celkový společensky rozvoj, rozbor otázek spojených s prováděním zákona, zejména pak hospodářské a rozpočtové důsledky, nároky na pracovní síly, administrativní náročnost. Má-li být k navrženému zákonu vydán prováděcí předpis, předloží navrhovatel současně zásady takového předpisu. Výbor České národní rady si může vyžádat od vlády České socialistické republiky návrh takového předpisu.

Návrh zákona předloží navrhovatel předsedovi České národní rady.

69. Výbor může určit některého ze svých členů, aby sledoval přípravné práce na návrhu právní úpravy pojaté do programu legislativních prací vlády České socialistické republiky, a to ještě předtím, než vláda předloží zásady zákona, popřípadě návrh zákona.

70. Zásady zákona a návrh zákona České národní rady zašle předseda České národní rady k informaci Slovenské národní radě a Federálnímu shromáždění. Pokud jsou navrhovateli poslanci nebo výbory České národní rady, zašle předseda České národní rady zásady a návrh zákona též vládě České socialistické republiky.

71. Předsednictvo České národní rady anebo z jeho pověření předseda České národní rady přikáže projednání zásad a návrhu zákona výboru nebo více výborům, jejichž náplně činnosti se daná otázka nejvíce dotýká. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad a návrhu zákona všem poslancům spolu se sdělením, kterým výborům byla věc přikázána.

72. Zaujala-li vláda České socialistické republiky stanovisko k zásadám nebo k návrhu zákona České národní rady, zašle je předsedovi České národní rady, který jej postoupí výborům, jimž byly zásady nebo návrh zákona přikázány.

73. Zásady zákona a návrh zákona odůvodní při jednání výborů člen vlády, kterého tím vláda pověřila; jde-li o návrh výboru, výborem pověřený poslanec, nebo jde-li o návrh poslance, navrhující poslanec. Při projednávání návrhu zákona informuje navrhovatel výbor, jak bylo využito připomínek vznesených výborem při projednávání zásad zákona.

74. Výbor zvolí k projednávané věci ze svých členů zpravodaje. Projednává-li návrh více výborů, mohou se usnést ha společném zpravodaji, který ve schůzi České národní rady přednese společnou zprávu výborů. Zpravodaj informuje výbor o průběhu příprav zásad nebo návrhu zákona, o obsahu vyjádření státních orgánů, národních výborů, vědeckých institucí, odborníků z oblasti vědy i praxe, jakož i o výsledcích porad expertů, jestliže je zpravodaj po poradě s předsedou výboru svolal; informuje též o stanoviscích ostatních výborů a o stanoviscích a pozměňovacích návrzích poslanců České národní rady, podaných písemně.

75. Po projednání zásad zákona usnese se výbor na stanovisku. Ze stanoviska má jasně vyplývat, zda výbor se zásadami zákona souhlasí, popřípadě, ve kterých otázkách doporučuje provést změny nebo doplňky. Stanovisko výboru k zásadám zákona zašle výbor ústavně právnímu výboru, který dohodne s ostatními výbory společnou zprávu. Předseda České národní rady zašle společnou zprávu navrhovateli.

76. Po projednání návrhu zákona České národní rady usnese se výbor na zprávě pro schůzi České národní rady. Zpráva obsahuje zejména návrh České národní radě, zda má zákon schválit. Pokud zpráva obsahuje změny nebo doplňky k návrhu zákona, musí být písemná a obsahovat přesné formulace změn a doplňků. Zprávu výborů podá ve schůzi České národní rady zpravodaj. Zpráva výborů k návrhu zákona se zašle všem poslancům.

77. Návrh zákona může být projednán v České národní radě nejdříve po uplynutí 60 dnů od doby, kdy byl návrh poslancům rozeslán. Předsednictvo České národní rady může však, a to zpravidla spolu s předložením návrhu pořadu schůze, navrhnout České národní radě, aby návrh zákona projednala před uplynutím této doby, vyžaduje-li to povaha věci.

78. Zákony České národní rady vyhlásí předsednictvo České národní rady do 14 dnů od jejich schválení.

79. Předsednictvo České národní rady předkládá České národní radě hodnocení a výsledky širších i všelidových diskusí.

80. V době, kdy Česká národní rada nezasedá, může předsednictvo České národní rady přijímat zákonná opatření. Předseda České národní rady může přikázat výborům návrh zákonného opatření k projednání. Platí tu obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů. Předsedové výborů předloží zprávu o projednání návrhu ve výboru bezodkladně předsedovi České národní rady.

81. Zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, které předseda Federálního shromáždění zasílá České národní radě, aby k nim sdělila podle svého uvážení stanovisko, projednávají se ve výborech České národní rady obdobně jako zásady a návrhy zákonů České národní rady. Po projednání se výbory zpravidla usnesou na společném stanovisku, které předseda České národní rady z pověření předsednictva zašle předsedovi Federálního shromáždění a podá o tom zprávu předsednictvu České národní rady.

82. Obdobně se projednávají mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení není třeba zákona České národní rady. Mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona České národní rady, předkládají výbory České národní radě k vyslovení souhlasu.

Projednávání programového prohlášeni vlády České socialistické republiky a návrhu na vyslovení důvěry

83. Vláda České socialistické republiky je povinna po svém jmenování předstoupit před Českou národní radu na její nejbližší schůzi, předložit jí svůj program a požádat ji o vyslovení důvěry.

84. Vláda České socialistické republiky může podat návrh na vyslovení důvěry kdykoliv. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky může podat písemně alespoň jedna pětina poslanců České národní rady.

K vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců České národní rady. O vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky hlasuje Česká národní rada podle jmen.

Toto ustanovení platí i pro návrh na vyslovení nedůvěry jednotlivému členovi vlády České socialistické republiky.

Projednávání střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu České socialistické republiky

85. Návrh zákona o střednědobém státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky (plán hospodářského a sociálního rozvoje) a návrh zákona o státním rozpočtu předkládá České národní radě vláda České socialistické republiky. Návrhy předloží ve lhůtách, které stanoví předsednictvo České národní rady, nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady. Zásady těchto zákonů se nepředkládají. O dalším postupu platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů v České národní radě.

Projednávání dalších otázek vnitřní politiky

86. Česká národní rada projednává ve svých schůzích další zásadní otázky vnitřní politiky. Činí tak na návrh vlády České socialistické republiky, předsednictva České národní rady, anebo jestliže se na tom Česká národní rada usnese. Předložené návrhy zašle předseda České národní rady k informaci Slovenské národní radě a Federálnímu shromáždění. Výbory, kterým byl návrh přikázán, mohou připravit společnou zprávu a usnést se na společném zpravodaji, který ji přednese ve schůzi České národní rady.

Projednává-li Česká národní rada zásadní otázky vnitřní politiky z vlastní iniciativy, může předsednictvo České národní rady požádat jeden z výborů, aby zpracoval úvodní vystoupení k rozpravě. K návrhům přijímá Česká národní rada usnesení.

87. Česká národní rada volí a odvolává soudce z povolání soudů České socialistické republiky. Návrh na volbu soudců Nejvyššího soudu České socialistické republiky, předsedy a náměstků předsedy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a všech soudců z povolání soudů České socialistické republiky předkládá České národní radě příslušný orgán Národní fronty České socialistické republiky. O návrzích na odvolání a žádostech o zproštění funkce soudce Nejvyššího soudu České socialistické republiky a soudců z povolání soudů České socialistické republiky platí příslušná ustanovení zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů.

88. Česká národní rada dává souhlas k trestnímu stíhání nebo vzetí do vazby soudců z povolání zvolených Českou národní radou pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s ní.

Kontrolní činnost České národní rady

89. Česká národa, rada uplatňuje svou kontrolní pravomoc zejména tím, že kontroluje

- jak jsou prováděny ústavní a jiné zákony federace i republiky, jakož i usnesení České národní rady,

- plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu republiky; schvaluje státní závěrečný účet,

- činnost vlády České socialistické republiky a jejích členů i činnost ústředních orgánů republiky,

- ústavnost a zákonnost nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky, nebo obecně závazných právních předpisů ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy republiky, jakož i obecně závazných nařízení krajských národních výborů.

90. Česká národní rada projednává zprávy vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení. Dále projednává zprávy členů vlády České socialistické republiky o jejich činnosti a zprávy výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti soustavy orgánů lidové kontroly a o jeho poznatcích.

91. Česká národní rada projednává zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti. Předseda České národní rady zašle zprávy k informaci Slovenské národní radě a Federálnímu shromáždění. Ke zprávám přijímá Česká národní rada usnesení.

92. Česká národní rada, její předsednictvo a výbory projednávají informace a dílčí zprávy předsedy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora a hlavního arbitra České socialistické republiky, které si vyžádaly.

93. Česká národní rada, jakož i poslanec nebo skupina poslanců mají právo interpelovat vládu České socialistické republiky nebo její členy ve věcech jejich působnosti. Interpelace se podává písemně předsednictvu České národní rady. Předseda České národní rady zašle, popřípadě sdělí, obsah interpelace předsedovi vlády České socialistické republiky a též interpelovanému členu vlády České socialistické republiky.

Předsednictvo České národní rady seznámí s interpelací všechny poslance České národní rady.

Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu; anebo ústně ve schůzi České národní rady. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Česká národní rada zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.

Poslanec může ve schůzi České národní rady interpelovat též přítomného člena vlády ústně. O ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o interpelaci písemné.

94. Poslanec má právo klást otázky vládě a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně ve schůzích České národní rady. Poslanec má též právo klást otázky členům vládu a vedoucím ústředních státních orgánů České socialistické republiky ve schůzích výborů. Dotazový odpoví zpravidla v téže schůzi České národní rady nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Tazatel se v téže nebo nejbližší schůzi České národní rady nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď na uspokojivou.

95. Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo České národní rady vládě České socialistické republiky a požádá o sdělení, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni ve schůzích České národní rady. Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích výborů zašlou předsedové výborů příslušnému vedoucímu ústředního státní orgánu České socialistické republiky a sledují jejich vyřízení.

Spolupráce České národní rady se Slovenskou národní radou a Federálním shromážděním

96. Česká národní rada, její předsednictvo a výbory uskutečňují svou činnost ve spolupráci se Slovenskou národní radou, Federálním shromážděním a jejich orgány.

97. Česká národní rada informuje Slovenskou národní radu a Federální shromáždění o návrzích předložených České národní radě a o svých usneseních.

98. Orgány České národní rady mohou konat v dohodě s příslušnými orgány Federálního shromáždění společné poslanecké průzkumy; po dohodě s příslušnými orgány Slovenské národní rady a Federálního shromáždění mohou konat též společné porady.

Spolupráce České národní rady s orgány Národní fronty České socialistické republiky a organizacemi v ní sdruženými

99. Česká národní rada uskutečňuje svou činnost ve spolupráci s orgány Národní fronty České socialistické republiky.

100. Česká národní rada a ústřední výbor Národní fronty České socialistické republiky se vzájemně informují o svých pracovních plánech, dalších úkolech a usneseních.

101. Předsednictvo České národní rady projednává podněty k nové zákonné úpravě předložené ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky a ústředními orgány organizací sdružených v Národní frontě a přijímá popřípadě opatření k jejich realizaci.

102. Česká národní rada spolupracuje s orgány Národní fronty při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců a při realizaci práv a povinností poslanců ve volebních obvodech.

103. Předsednictvo České národní rady ve spolupráci s ústředním výborem národní fronty České socialistické republiky zabezpečuje seznamování veřejnosti s činností České národní rady, zejména se závažnými návrhy, které Česká národní rada projednává, a to prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

104. Předsednictvo České národní rady spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky při provádění všelidových a širších diskusí k návrhům významných zákonů a při seznamování s jejich výsledky.

Kancelář České národní rady

105. Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s politickoodborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti České národní rady, jejích orgánů a poslanců.

106. Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady.

107. Kancelář České národní rady řídí vedoucí Kanceláře České národní rady. Má právo účastnit se schůzí všech orgánů České národní rady. Za činnost Kanceláře České národní rady odpovídá předsednictvu České národní rady; jeho činnost řídí předseda České národní rady.

V Praze dne 28. června 1988