Zásada č. 18
K povolení změny jména nebo příjmení je příslušný matriční úřad, v jehož matrice je zapsáno jméno nebo příjmení československého státního občana, kterého se návrh týká, jde-li o změnu
a) jména ve zdrobnělé podobě, je-li zápis do matriky proveden do 31. prosince 1949. Je-li proveden po tomto datu, matriční úřad opraví nesprávný zápis z úřední povinnosti, jestliže v době provedení zápisu šlo o jméno zdrobnělé nebo domácké,
b) jména, označeného v matrice jako hlavní, na jiné jméno, zapsané v téže matrice,
c) více příjmení zapsaných v matrice, které je osoba oprávněna užívat, pouze na jedno z nich,
d) jména nebo příjmení českého, slovenského nebo slovanského původu zapsaného v matrice pravopisně nesprávně, na jméno nebo příjmení v souladu s pravidly českého nebo slovenského pravopisu.
V ostatních případech je k povolení změny jména nebo příjmení příslušný matriční úřad podle trvalého, případně posledního trvalého pobytu československého státního občana na území České socialistické republiky; pokud československý státní občan takovýto pobyt neměl, je k projednaní jeho žádosti příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1, jde-li současně o občana České socialistické republiky.
Zásada upravuje místní příslušnost matričního úřadu k vyřizování žádostí o povolení změny jména nebo příjmení. Zohledňuje se při tom požadavek racionálního a pružného řízení v těchto věcech.
Zásada č. 19
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení musí obsahovat:
a) jméno, příjmení, datum a místo narození, u československých státních občanů, kteří uzavřeli manželství i datum a místo uzavření manželství,
b) místo trvalého pobytu žadatele,
c) jméno nebo příjmení, které si žadatel zvolil,
d) jméno, příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých, vztahuje-li se změna příjmení i na tyto osoby,
e) údaj o státním občanství,
f) odůvodnění žádosti.
K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého musí být dále přiložen:
a) souhlas druhého rodiče, nestanoví-li zákon jinak,
b) pokud druhý rodič zemřel, doklad o jeho úmrtí; při zbavení rodiče rodičovských práv nebo při zbavení či omezení jeho způsobilosti k právním úkolům, též pravomocný rozsudek soudu; není-li znám pobyt druhého rodiče v cizině, čestné prohlášení československého státního občana.
K žádosti a povolení změny příjmení československého státního občana žijícího v manželství s cizincem musí být předloženo potvrzení a tom, že domovský stát cizince uzná rozhodnutí matričního úřadu o změně příjmení i pro svého občana.
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení může podat pouze zletilá osoba, které se věc týká. Pokud by se změna měla vztahovat i na jinou zletilou osobu nebo nezletilého staršího patnácti let, je třeba jejich souhlasu se změnou.
Údaje uvedené v žádosti se ověřují z občanského průkazu nebo osobního průkazu vojáka z povolání, popřípadě i z rodného nebo oddacího listu osoby, které se věc týká. Státní občanství se ověřuje i z cestovního pasu, z vojenské knížky vojáka vykonávajícího vojenskou činnou službu; lze ho prokázat i osvědčením o státním občanství.
Upravují se náležitosti žádosti o změnu jména nebo příjmení včetně náležitostí takové žádosti, když jde o změnu jména nebo příjmení nezletilého nebo československého státního občana žijícího v platném manželství s cizincem.
Současně se výslovně upravuje postup matričního úřadu v případech, kdy nedojde k odstranění nedostatků podání.
Při úpravě ověřování údajů uváděných v žádosti o povolení změny jména nebo příjmení, byl promítnut v souladu s požadavkem na snižování nadbytečné administrativy princip, že v první řadě občanský průkaz osvědčuje skutečnosti v něm uvedené. Vzhledem k tomu, že ne vždy jsou všechny potřebné údaje uvedeny v občanském průkaze a že se jedná o povolení změny údajů uváděných v rodném nebo oddacím listě, je třeba předložit k ověření i tyto doklady. U nezletilého lze potřebné údaje ověřit pouze z rodného listu.
Zásada č. 20
Osvojitelé mají právo do šesti měsíců od právní moci rozsudku o osvojení zvolit osvojenci souhlasným prohlášením jiné jméno, než to, které má zapsané v matrice. Pokud jde o osvojení osamělou osobou, má uvedené právo tato osoba. Je-li osvojenec starší 15 let, je k této změně třeba jeho souhlas. Zánik nebo zrušení osvojení nemá na jméno osvojence vliv.
V souladu s potřebami praxe a v zájmu odstranění nadbytečných administrativních úkonů je dáno osvojitelem právo zvolit dítěti jiné jméno než to, kterým je zapsáno v matrice, a to souhlasným prohlášením. Na postup v této věci se tedy již nebude vztahovat správní řád.
Zásada č. 21
Ověřovaní opisů (fotokopií) listin a pravosti podpisů na listinách provádí matriční úřad ve svých úředních místnostech. Ve výjimečných případech, jde-li o ověřování pravosti podpisů i mimo tyto místnosti.
Národní výbor nejblíže vyššího stupně může touto činností pověřit i jiný místní, městský nebo obvodní národní výbor, který není matričním úřadem, po jeho vyjádření.
Při ověřování není matriční úřad nebo jiný národní výbor pověřený touto činností odpovědný za obsah, správnost a pravost údajů uvedených v listině.
Matriční úřad nebo jiný národní výbor pověřený touto činností neověří opisy (fotokopie) listin nebo pravost podpisů na listinách, stanoví-li tak prováděcí předpis.
Zásada upravuje věcnou a místní příslušnost k výkonu státní správy na úseku ověřování opisů (fotokopií) listin a pravosti podpisů na listinách. Je umožněno, aby vedle matričních úřadů mohly ověřování provádět i jiné místní, městské nebo obvodní národní výbory, které nevedou matriku, stanoví-li tak po jejich vyjádření národní výbor nejblíže vyššího stupně. Předpokladem je, že budou vytvořeny věcné i osobní podmínky pro výkon této činnosti u národního výboru, který není matričním úřadem. Uvedenou úpravou se sleduje další přiblížení výkonu státní správy na tomto úseku občanům.
Prováděcí předpis stanoví, ve kterých případech se ověření neprovede. Cílem je odstranit nadbytečné a neodůvodněné případy ověřování opisů listin a zejména pravosti podpisů na listinách.
Zásada č. 22
Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matrice vůči státním orkánům, stanoví-li tak obecně závazný právní předpis.
Upravuje se oznamovací povinnost matričního úřadu vůči státním orgánům, kterou v současnosti zakládá celá řada obecně závazných právních předpisů a někdy i interních předpisů. Úpravou rozsahu oznamovací povinnosti v prováděcím předpise se má tato činnost matričního úřadu zpřehlednit a zjednodušit. Půjde zejména o oznamovací povinnost k soudům, statistickým orgánům a pod.
Zásada č. 23
K vystavení osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství československého státního občana v cizině nebo s cizincem v Československé socialistické republice, je příslušný matriční úřad podle místa trvalého, případně posledního trvalého pobytu žadatele na území České socialistické republiky před odchodem do ciziny. Nemá-li žadatel takovýto pobyt, je k vystavení osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1, jde-li o občana České socialistické republiky. Obdobně se postupuje při vystavování potvrzení o osobním stavu.
Zdržuje-li se československý státní občan trvale v cizině s platným československým cestovním dokladem, je příslušný k vystavení osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství československého státního občana v cizině nebo s cizincem v Československé socialistické republice matriční úřad, nevystavil-li tento doklad československý zastupitelský úřad podle prvního odstavce.
Tato zásada navazuje na návrh zásad zákona o matrikách; upravuje místní příslušnost matričních úřadů při vystavování osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.
Zásada č. 24.
Zvláštní matriku, do níž se provádějí zápisy narozeny, uzavření manželství nebo úmrtí, k nimž došlo u československých státních občanů, v případech stanovených v zásadě č. 19 zákona o matrikách, vede Národní výbor města Brna.
Tento národní výbor provádí zápisy podle odstavce prvního též pro československé státní občany, kteří jsou občany Slovenské socialistické republiky, stanoví-li tak zákon Slovenské národní rady.
Navržená zásada navazuje na návrh zásad zákona o matrikách, který tuto problematiku věcně upravuje. Působností zvláštní matriky, kterou vede již o 1. ledna 1950 Národní výbor města Brna, je opětovně pověřen tento národní výbor. Uvedený národní výbor plní tyto zvláštní úkoly pro občany obou republik.
Zásada č. 25
Na postup podle zásady č. 6, 13, 15, 18, 20, 21 a 23 se nevztahují obecně předpisy o správním řízení, pokud se žadateli vyhoví.
V zájmu zjednodušení vyřizování podání osob v případech předpokládaných touto zásadou se vylučuje postup podle správního řádu, jestliže se žadateli vyhoví.
Zásada č. 26
Ministerstvo vydá obecně závazný právní předpis k provedení zásad č. 3, 4, 6, 9, 10, 15, 16, 20, 21, 22 a 25, jímž stanoví podrobnosti o
a) postupu při provádění zápisů do matrik včetně podrobností o vedení matrik na volných tiskopisech,
b) nahlížení do matrik, vydávání úředních výpisů, potvrzování údajů uvedených v matrikách a zasílání úředních výpisů a potvrzení do ciziny,
c) postupu národního výboru nejblíže vyššího stupně v případech, kdy matriční úřad nemůže vykonávat úkoly spojené s vedením matriky a podrobnosti o zkouškách matrikáře,
d) vedení matriky mimo úřední místnosti matričního úřadu,
e) provádění zápisů jmen nebo příjmení do matriky včetně dodatečných zápisů, dodatečních záznamů, jejich změn a oprav,
f) provádění zápisů osvojení do matriky v souvislosti se změnou jména nezletilého osvojence,
g) postupu při ověřování opisů (fotokopií) listin a pravosti podpisů na listinách a stanovení případů, kdy matriční úřad nebo jiný národní výbor pověřený touto činnosti ověření neprovede,
h) podrobnosti oznamovací povinnosti matričního úřadu o údajích zapsaných v matrice,
ch) postupu v případech, na které se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
Zásady počítají s tím, že ministerstvo vydá prováděcí předpis k provedení zásad č. 3, 4, 6, 9, 10, 15, 16, 20 až 22 a 25. Tento prováděcí předpis bude sloužit rovněž k provedení zásad zákona o matrikách.
Zásada č. 27
Zruší se zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, vyhláška ministerstva vnitra č. 379/1950 Ú. l., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o užívání a změny jména a příjmení a vládní nařízení č. 15/1953 Sb." o ověřování listin a podpisů na listinách národními výbory.
Zásada obsahuje derogační klauzuli, pokud jde o právní předpisy, které budou nahrazeny právní úpravou.
Zásada č. 28
Předpokládá se, že navrhovaná právní úprava nabude účinnosti v roce 1991.
Politickoekonomický rozbor k návrhu zásad zákona České národní rady o působnosti orgánů státní správy České socialistické republiky na úseku matrik, jména a příjmení a ověřování opisů a podpisů
I.
Vedení matrik je jednou z činností uskutečňovaných ve státní správě, jejímž prostřednictvím je zabezpečen zájem osob i společnosti o vedení evidence a přehledu skutečností podstatných pro posouzení osobního stavu osob žijících na území Československé socialistické republiky a československých státních občanů žijících mimo území Československé socialistické republiky.
S osobním stavem i výkonem státní správy na tomto úseku úzce souvisí otázky spojené s užíváním a případnými změnami jména nebo příjmení. Právo na jméno a příjmení je jedním ze základních práv osob. Má značný význam nejen pro ně, ale i pro orgány státu neboť jde o jeden ze základních identifikačních znaků fyzických osob.
S výkonem státní správy na úseku vedení matrik úzce souvisí i ověřování opisů listin a podpisů na listinách národními výbory.
Při plnění úkolů na úseku vedení matrik, užívání a změně jména nebo příjmení a ověřování opisů listin a podpisů na listinách národními výbory vedle evidenční a informativní činnosti vyplývající z registrace narození, uzavření manželství a úmrtí, rozhodují národní výbory i o důležitých právech a povinnostech občanů týkajících se jejich jmen a příjmení. Právní předpisy z uvedených oblastí mají zásadní význam pro stanovení příslušnosti národních výborů k této činnosti, vymezení základních úkolů a stanovení postupů, jak tyto úkoly realizovat.
II.
Výkon státní správy ve shora uvedených agendách je v současné době upraven zákonem č. 268/1949 Sb., o matrikách vyhl. federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách, zákonem č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, vyhl. ministerstva vnitra č. 479/1950 Ú.l., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o užívání a změně jména a příjmení, a vl. nař. č. 15/1953 Sb., o ověřování opisů listin a podpisů na listinách národními výbory.
Právní úprava vedení matrik patří v souladu s článkem 26 Ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění článku I bod 22 ústavního zákona č. 125/1970 Sb., kterým se mění a doplňuje citovaný ústavní zákon, do výlučné působnosti federace. Vzhledem ke zvláštnostem a specifičnosti problematiky výkonu státní správy na úseku vedení matrik je potřebné stanovit působnost na tomto úseku a některé úkoly, týkající se národních výborů, odlišně od právní úpravy stanovené zákonem o národních výborech. Vzhledem k tomu, že tyto otázky, stejně tak jako právní úprava užívání a změny jména a příjmení a ověřování opisů listin a podpisů na listinách, nejsou zahrnuty do výlučné působnosti federace, patří do výlučné působnosti České národní rady a Slovenské národní rady a je třeba, aby byly upraveny zákony národních rad.
Zákon o matrikách nabyl účinnosti dnem 1.1.1950. Šlo o první právní předpis, který sjednotil do té doby platnou právní úpravu této problematiky na území Československa, přiblížil výkon státní správy občanům (zrušení vedení matrik na území České socialistické republiky duchovními) a byl posledním právním článkem zabezpečujícím uzavírání manželství civilní formou.
Zákon o užívání a změně jména a příjmení nabyl účinnosti dnem 3. července 1950. Navazoval především na nový zákon o rodině a zákon o matrikách. Sjednotil dosud roztříštěnou právní úpravu užívání a změny jména a příjmení (na území nynější České socialistické republiky platily právní předpisy bývalého Rakouska, na uzemí nynější Slovenské socialistické republiky předpisy bývalého Uherska) a byl jedním z právních předpokladů pro vytvoření jednotné evidence obyvatel.
Ověřování pravosti podpisů na listinách i opisů (fotokopií) listin národními výbory stanovilo vládní nařízení č. 15/1953 Sb. Do jeho účinnosti bylo ověřování svěřeno soudům a státním notářstvím. Vzhledem k tomu, že tyto orgány sídlily pouze v okresních městech a občané museli dojíždět mnohdy do značných vzdáleností, bylo v zájmu přiblížení výkonu státní správy občanům vydáno toto vládní nařízení. Vedle soudů (ověřovaly pouze do 1.4.1964) a státních notářství tak ověřování prováděly i národní výbory pověřené vedením matrik. Vycházelo se při tom i z toho, že tyto národní výbory jsou vybaveny kvalifikovanými pracovníky a jsou schopny zabezpečit v potřebné kvalitě výkon státní správy na tomto úseku. Vládní nařízení nabylo účinnosti dnem 1. dubna 1953.
III.
Stávající právní úprava již plně nevyhovuje potřebám kladeným na výkon státní správy v současné etapě rozvoje naší společnosti. Řada důležitých otázek, dotýkajících se práv nebo povinností občanů i působnosti národních výborů na tomto úseku není řešena vůbec, nebo pouze kuse a nepřesně a v některých případech i prováděcím předpisem. Není např. stanoveno, která ustanovení týkající se jména a příjmení se vztahují pouze na československé státní občany a která na cizince a bezdomovce, nejsou řešeny případy změny společných příjmení československých státních občanů žijících v platném manželství s cizinci apod.
Rovněž tak právní úprava stanovící případy, kdy národní výbor neprovede ověření opisu listiny nebo podpisu na ní je kusá a v praxi způsobuje řadu problémů spojených zejména s neodůvodněným růstem počtu těchto případů. Vlivem nesprávných přístupů některých organizací i státních orgánů dochází stále častěji k tomu, že občané vyžadují ověření pravosti podpisu na prohlášeních, které nahrazují potvrzení o skutečnosti, uvedené ve veřejné listině; např. jsou vyžadována ověřen pravosti podpisu na prohlášení o trvalém pobytu, při tom tento údaj je uveden v občanském průkazu a podle zákona o občanských průkazech není občan povinen údaje uvedené v občanských průkazech prokazovat jinak, prohlášení s ověřeným podpisem o tom, že je muž otcem dítěte a tato skutečnost vyplývá z rodného listu spod.
Uvedené skutečnosti způsobují problémy nejen národním výborům, ale zejména občanům. Se zřetelem na Legislativní pravidla vlády České socialistické republiky již nebudou uvedené právní předpisy novelizovány, ale bylo přistoupeno ke zpracování ucelené nové právní úpravy.
IV.
Cílem navrhované právní úpravy je zejména
- stanovit a upřesnit příslušnost matričních úřadů k výkonu matriční činnosti,
- upravit oznamovací povinnost matričních úřadů v uvedených agendách vůči jiným státním orgánům o údajích zapisovaných do matrik nebo týkajících se užívání a změny jména nebo příjmení,
- upravit a zjednodušit otázky související s užíváním a změnou jména a příjmení tak, aby právní úprava odpovídala současnému rozvoji vztahů v socialistické společnosti,
- vytvořit předpoklady k omezení růstu nadbytečných a neodůvodněných případů ověřování opisů listin a podpisů na listinách.
Navrhované zásady zákona o úkolech národních výborů na úseku matrik, jména a příjmení a ověřování opisů a podpisů zejména:
1. V zájmu občanů i národních výborů zjednodušují a zpřehledňují činnost státních orgánů i výkon státní správy na daných úsecích.
V důsledku navrhované právní úpravy dojde oproti současnosti ke snížení počtu právních předpisů. Předpokládá se, že vedle zákona o matrikách (ve výlučné působnosti federace) by byl vydán zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky na úseku matrik, jména a příjmení a ověřoval i opisů a podpisů (ve výlučné působnosti národních rad). K oběma zákonům by pak byl vydán pouze jeden společný prováděcí předpis (vyhláška ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a vyhláška ministerstva vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky).
Vzhledem k uvedenému by došlo ke zpřehlednění základní právní úpravy a snížení počtu obecně závazných právních předpisů oproti současnému stavu o dva. Vydávání interních předpisů se nepředpokládá.
K podstatnému zjednodušení dojde i v některých případech změn jména nebo příjmení. Zákon stanoví konkrétní případy, kdy, bude-li plně vyhověno žádosti (např. při žádosti o možnost užívat příjmení českého nebo slovenského /slovanského/ původu zapsaného v matriční knize pravopisně nesprávně, v souladu s pravidly českého nebo slovenského pravopisu apod.), nebude vydáváno správní rozhodnutí a dojde přímo k opravě zápisu v příslušné matrice a vystavení nového úředního výpisu. Odpadnou tedy některé formální náležitosti spojené se správním řízením (vydání písemného vyhotovení rozhodnutí, lhůta pro právní moc rozhodnutí apod.). Podání občana bude řešeno podstatně rychleji s menší administrativní náročností.
2. Některá ustanovení se doplňují a zpřesňují.
V souladu s poznatky i náměty národních výborů došlo ke zpřesnění ustanovení týkající se matrikáře tak, že u matričních úřadů s velkou četností matričních zápisů je možné ustanovit více matrikářů.
V zájmu zvýšení úrovně výkonu státní správy v uvedených agendách a tím i zlepšení vyřizování záležitostí občanů došlo ke zpřesnění úkolů krajských národních výborů a ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky, pokud jde o řídící a kontrolní činnost.
Upřesněno a doplněno bylo, v zájmu usnadnění aplikace ustanovení zákona o povinnosti občana užívat jméno a příjmení, jednotné stanovení této povinnosti. V obecné poloze pak byly stanoveny základní podmínky pro povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení změny jména nebo příjmení.
3. Nově je v zásadách upravena zejména možnost změny příjmení v případech, kdy československý státní občan žije v platném manželství s cizincem, a některé další otázky spojené s užíváním nebo změnou jména nebo příjmení.
V.
Předpokládaný návrh při respektování práv a právem chráněných zájmů občanů představuje snížení administrativní pracnosti národních výborů na tomto úseku (vedení matrik, užívání a změn jména nebo příjmení a ověřování opisů /fotokopií/ listin a pravosti podpisů na listinách) a současně i další přiblížení výkonu státní správy občanům v uvedených agendách.
Realizace tohoto zákona si nevyžádá požadavky na zvýšení nároku na finanční prostředky.
Zásady tohoto zákona jsou koncipovány tak, aby jejich aplikace odpovídala předpokládanému vývoji naší společnosti a aby zákon, v případě jeho přijetí, měl dlouhodobou platnost.
V Praze dne 13. 6. 1989
František Pitra
předseda vlády
České socialistické republiky
Václav Jireček
ministr vnitra a životního prostředí
České socialistické republiky