Zahájení řízení
§ 60
/1/ Přestupky se projednávají z úřední povinnosti.
/2/ Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu, organizace nebo občana o přestupku, poznatek z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
/3/ Jestliže správní orgán věc neodloží podle § 59 ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do 30 dnů.
/4/ Správní orgán vyrozumí oznamovatele do jednoto měsíce od oznámení, jestliže o to požádá, o učiněných opatřeních.
/5/ Řízení o přestupcích uvedených v § 58 odst. 1 písm. a/ se zahajuje jen na základě oznámení útvaru Sboru národní bezpečnosti.
§ 61
/1/ Přestupky ublížení na zdraví a proti majetku spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky urážky na cti se projednávají jen na návrh postižené osoby nebo jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen "navrhovatel").
/2/ U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o přestupku dověděl. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
/3/ Vyjde-li v řízení o přestupku ublížení na zdraví nebo přestupku proti majetku zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
/4/ Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
§ 62
Došetřování přestupků
/1/ Národní výbory jsou oprávněny požádat příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti o provedení úkonů podle zvláštních předpisů v zájmu došetření skutečností nezbytných pro projednávání přestupků, pokud je nemohou provést vlastními silami a prostředky.
§ 63
Náhrada škody
/1/ Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu v řízení o přestupku (dále jen "poškozený"), působí správní orgán, který přestupek projednává, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
/2/ Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo jiný příslušný orgán.
§ 64
Postoupení
Správní orgán postoupí věc
a/ prokurátorovi nebo orgánům Sboru národní bezpečnosti, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin nebo, přečin, b/ orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,
c/ správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupek.
§ 65
Účastníci řízení
V řízení o přestupku jsou účastníky řízení
a/ obviněný z přestupku,
b/ poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem,
c/ vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci,
d/ navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 61 odst. 1.
§ 66
Obviněný z přestupku
/1/ Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena v pravomocném rozhodnutí.
/2/ Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku. K výpovědi ani k doznání nesmí být donucován.
§ 67
Ústní jednání
/1/ O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nebo se nezákonně zdržuje v cizině a jestliže jeho účast není nezbytně nutná pro zjištění skutečného stavu věci.
/2/ O nařízeném ústním jednání vyrozumí správní orgán též zákonného zástupce mladistvého a orgán péče o dítě; jim se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.
§ 68
Vydání a odnětí věci
/1/ Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
/2/ Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.
§ 69
Zastavení řízení
/1/ Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí, že
a/ skutek, o němž se vede řízení, nebyl spáchán nebo jeho spáchání nebylo správním orgánem prokázáno,
b/ skutek není přestupkem,
c /skutek nespáchal obviněný z přestupku,
d/ obviněný z přestupku požívá výsady a imunity podle mezinárodního práva nebo zákona,
e/ obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že jeho jednání je přestupkem, nebo ovládat své jednání,
f/ odpovědnost za přestupek zanikla,
g/ o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení nebo správním orgánem,
h/ za přestupek byla uložena bloková pokuta,
ch/ o skutku již bylo rozhodnuto v kárném nebo disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,
i/ obviněný z přestupku zemřel,
j/ navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil,
k/ v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
l/ věc byla postoupena podle § 64 po zahájení řízení.
/2/ O zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a/, b/, c/ a j/ se vydává rozhodnutí, v jehož výroku se uvede i okolnost, pro kterou se řízení zastavuje; v ostatních případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o zastavení řízení vyrozumí.
§ 70
Výrok rozhodnutí
Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, musí obsahovat též popis skutku, vyslovení viny, druh a výši sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce nebo o předání věci k výchovnému působení a případné rozhodnutí o uložení ochranného opatření, o nároku na náhradu škody a o nákladech řízení.
§ 71
Smír
U přestupku urážky na cti se národní výbor pokusí uraženého na cti a obviněného z přestupku smířit. nedojde-li ke smíru, národní výbor přestupek projedná.
§ 72
Náklady řízení
/1/ Obviněný z přestupku nese náklady, které mu vznikly v řízení; vůči státu má nárok na náhradu těchto nákladů, bylo-li řízení zastaveno, s výjimkou zastavení řízení z důvodů uvedených v § 69 odst. 1 písm. f/, ch/, i/, j/ a k/.
/2/ Nárok na náhradu nákladů řízení zaniká, nebyl-li uplatněn do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení řízeni, a v případech, kdy se rozhodnutí o zastavení řízení neoznamuje, ode dne vyrozumění o zastavení řízení.
/3/ Občan, který byl pravomocným rozhodnutím uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovatel, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 69 odst. 1 písm. a/, b/, c/ a j/, uhradí státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd české socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.
/4/ Povinnost hradit náklady řízení nelze uložit mladistvému, pokud není výdělečně činný; nelze ji uložit ani v blokovém řízení podle § 75 ani v řízení příkazním podle § 78.
/5/ Úhrada nákladů řízení je příjmem národního výboru, který o přestupku rozhodl v prvním stupni. Úhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České socialistické republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.
Odvolání
§ 73
/1/ Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán péče o dítě.
/2/ Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
/3/ Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.
/4/ U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo nákladů řízení mu vzniklých.
/5/ Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.
§ 74
V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku, pokud nezjistí nové podstatné skutkové okolnosti.
Blokové řízení
§ 75
/1/ Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit.
/2/ Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
/3/ Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
/4/ V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
§ 76
/1/ Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky.
/2/ Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají pokutové bloky od příslušné okresní finanční správy, plyne-li výnos z pokut do příslušného státního rozpočtu, a plyne-li výnos z pokut do rozpočtu národního výboru, od příslušného okresního národního výboru.
/3/ Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel přestupku potvrdí.
/4/ Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
§ 77
V blokovém řízení mohou projednávat
a/ orgány Sboru národní bezpečnosti též přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 22, 35 a 36, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku bezpečnostní správy, na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami a na úseku ochrany a správy státních hranic, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 a 48, přestupky proti socialistickému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,
b/ orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. a/, b/ a d/, jakož i přestupky podle § 46, pokud byly porušeny obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace v jejích prostorách nebo na jejích pracovištích.
§ 78
Příkazní řízení
/1/ Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a věc nebyla vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení sankce za přestupek nebo o předání věci k výchovnému působení.
/2/ Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy písemně.
/3/ Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou důtky, nebo vyšší výměru sankce než byly uvedeny v příkaze, pokud se při projednávání přestupku nezjistí nové podstatné skutkové okolnosti.
/4/ Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného rozhodnutí.
/5/ V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
§ 79
Výkon rozhodnutí
/1/ Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.
/2/ Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka. Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu. [§ 321 až 334 občanského soudního řádu (úplné znění č. 78/1983 Sb.).]
Část IV
Závěrečná ustanovení
§ 80
Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy České socialistické republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokud nelze takto ústřední orgán státní správy určit, je jim ve věcech v působnosti České socialistické republiky ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky.
§ 81
/1/ O upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 rozhoduje na návrh osoby, jíž byla tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek projednal v prvním stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný zástupce nebo orgán péče o dítě.
/2/ Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh nelze podat opětovně.
§ 82
Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a/ kontroluje správní orgán, který ho uložil v prvním stupni.
§ 83
Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku zahájená před počátkem účinnosti tohoto zákona.
§ 84
Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně odsouzena nebo obvinění zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky, kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
§ 85
/1/ Podle tohoto zákona projedná správní orgán přestupek postoupený mu správním orgánem Slovenské socialistické republiky podle místa, kde se pachatel přestupku zdržuje nebo má pracoviště.
/2/ Rozhodnutí vydané v řízení o přestupku správním orgánem Slovenské socialistické republiky platí i na území České socialistické republiky.
§ 86
Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů české socialistické republiky, uděluje vláda České socialistické republiky.
§ 87
Ustanovení o přestupcích z oboru působnosti federace platí pouze do té doby, než tyto přestupky a jejich projednávání upraví zákon Federálního shromáždění.
§ 88
Zrušují se:
1. zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících,
2. vyhláška č. 61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji doplňujících a pozměňujících,
3. ustanovení § 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku, ve znění zákonného opatření předsednictva české národní rady č. 17/1989 Sb., o přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona české národní rady č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě,
5./ zákonné opatření předsednictva české národní rady č. 17/1989 Sb., o přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku.
§ 89.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1990.
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona české národní rady o přestupcích
Obecná část:
I.
Rozvoj socialistické společnosti je nerozlučně spjat s dalším upevňováním socialistického státu a posilováním socialistické demokracie. Prohlubování socialistické demokracie však vyžaduje nejen rozšiřování práv občanů a zajištění podmínek jejich uplatňování, ale též uvědomělé plnění občanských povinností.
Většina občanů respektuje právní předpisy a dodržuje i pravidla socialistického soužití. Vyskytují se však jednotlivci, kteří tyto předpisy a normy nedodržují, ztěžují výkon státní správy, narušují veřejný pořádek a zásady občanského soužití anebo poškozují majetek v socialistickém i jiném vlastnictví. V těchto případech se jedná často o protiprávní jednání, která nedosahují závažnosti skutků zakládajících soudní postih a jsou postihována jako přestupky. Jde o jev, který narušuje pozitivní proces vývoje socialistické společnosti, a proto jej nelze podceňovat a je nutno naopak vyvíjet trvalé úsilí o jeho potírání.
Vzhledem k tomu je třeba orgány státní správy, které jsou pověřeny projednáváním přestupků, vybavit účinnými zákonnými prostředky v zájmu efektivnějšího postihu správních deliktů. Týká se to v prvé řadě národních výborů, jimž v boji proti přestupkům připadá nejvýznamnější úloha. Z ostatních státních orgánů projednávají v současné době přestupky pouze útvary Sboru národní bezpečnosti na úseku porušování pravidel silničního provozu, finanční správy ve věcech daní, poplatků a dotací a orgány celní správy, pokud jde o porušování celních předpisů a o nedovolený vývoz a dovoz deviz.
II.
Stíhání přestupků je od 1. července 1961 až dosud upraveno zákonem č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Koncepční zaměření a principy, na nichž je zákon č. 60/1961 Sb. založen, zejména jeho základní instituty a sankční prostředky, se staly již dříve předmětem kritických připomínek.
Zákon, v němž se projevují některé charakteristické rysy tehdejších představ o stupni vyspělosti socialistických společenských vztahů, byl v průběhu doby pozměněn více zákony. Přechodně v době od 1. 8. 1965 do 31. 12. 1969 byl zákon č. 60/1961 Sb. modifikován zákonem č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržností, násilností a příživnictví. Další změny a doplňky byly provedeny zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení, který i pro projednávání přestupků zavedl rozhodování o odvolání po vertikální Linii, zákonem č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku, zákonem č. 150/1969 Sb., o přečinech, kterým byla zrušena ustanovení upravující projednávání a postih provinění národními výbory, zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách (byla založena působnost finančních správ k projednávání přestupků ve věcech daní a dotací), zákonem č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, zákonem ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, celním zákonem č. 44/1974 Sb., zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákonem č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství, zákonem ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, zákonem ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. zákonem ČNR č. 65/1986 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, zákonem ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a zákonem č. 87/1987 Sb., o veterinární péči. Změny a doplňky provedené uvedenými zákony se týkají zejména zavedení účinnějších opatření za přestupky, popřípadě formulace skutkových podstat přestupků.
V souvislosti s úpravou nejvyšších dovolených rychlostí jízdy v silniční dopravě byly zákonem ČNR č. 153/1979 Sb. zvýšeny horní hranice pokut ukládaných za přestupky spáchané v silničním provozu překročením přípustných rychlostí. Zřizování a činnost správních komisí k projednávání přestupků na národních výborech byly upraveny zákonem č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů ve střediskových obcích.
Zkušenosti z více jak dvacetipětileté praxe národních výborů a ostatních orgánů uplatňujících zákon č. 60/1961 Sb. ukazují, že platná právní úprava projednávání a postihu přestupků vykazuje zejména tyto nedostatky:
- Celková koncepce zákona byla ovlivněna tehdejšími názory o postupném snižování konfliktnosti ve společnosti, což se projevilo přílišným zdůrazněním výchovné funkce zákona, zejména účinnosti generální prevence v oblasti ochrany veřejného pořádku, a přeceněním společenského působení v oblasti drobné protispolečenské činnosti. Předpokládalo se, že k řešení drobné protispolečenské činnosti postačí výchovná opatření společenského charakteru a že ukládání sankcí, pokud přijde v úvahu, bude mít omezený rozsah;
- nebyla dostatečně zhodnocena společenská funkce práva, jak ve směru hmotněprávním, tak i ve směru procesním. V důsledku toho je právní úprava rámcová a všeobecná a neřeší řadu důležitých otázek hmotného přestupkového práva, ani některé otázky procesněprávní se zřetelem na specifickou problematiku projednávání přestupků;
- opatření, která je možno ukládat za přestupky podle zákona, jsou v současné době již málo účinným prostředkem k postihu zejména závažnějších přestupků. Nízká horní hranice pokut (500 Kčs, v blokovém řízení 100 Kčs) neodpovídá vždy povaze přestupků a stupni jejich škodlivosti pro společnost a ani současným cenovým a mzdovým relacím. To vedlo právě k tomu, že některé pozdější zákony stanovily za určité přestupky vyšší horní hranici pokut, zpravidla do 5.000 Kčs, (podle stavebního zákona výjimečně až do 20.000 Kčs) což narušilo jednotnost právní úpravy.
Uvedené nedostatky vedly ke zpracování několika návrhů na novelizaci zákona č. 60/1961 Sb. v zájmu toho, aby právní úprava projednávání přestupků byla účinnější a odpovídala současným potřebám praxe a dalšímu vývoji. Již v roce 1973 byl návrh zákona ČNR na dílčí změnu právních předpisů upravujících postih přestupků předložen k projednání České národní radě. Jednalo se především o novou úpravu sankcí za přestupky, záležející v možnosti zvyšovat horní hranici pokut až na 5.000 Kčs a v zavedení trestu zákazu činnosti. Na doporučení federálních orgánů bylo nakonec přijetí návrhu odloženo v zájmu věcné a časové koordinace s jinými právními předpisy.
Později bylo rozhodnuto přistoupit k celkové úpravě přestupkového práva. V průběhu projednávání návrhu nové právní úpravy se však prokázala nutnost koordinovat jeho obsah s připravovanými zásadními legislativními úpravami, pokud jde o protiprávní jednání zakládající soudní postih. Při tomto podrobném zkoumání v rámci politickoprávních analýz trestních zákonů i na základě již dříve provedeného dvojího širokého připomínkového řízení s ústředními orgány federace i republik a národními výbory se projevila jednoznačně potřeba přijetí nové komplexní právní úpravy přestupkového práva. Její nezbytnost se prokázala i v souvislosti s řešením problematiky tzv. drobné delikvence. Politickoprávní analýza provedená na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 7. ledna 1987 vyústila do požadavku na urychlené vypracování zákona o přestupcích.