Tam, kde jsou zřízeny újezdní úřady (zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech), vykonávají tyto úřady působnost místních národních výborů i ve věcech přestupků.
Ustanovení odst. 2 pamatuje na řešení situace, že nebudou u všech místních národních výborů, zejména u malých MNV bez odpovídajícího aparátu, podmínky pro projednávání všech druhů přestupků patřících jinak podle zákona do jejich působnosti.
Napříště mohou zřizovat správní komise pro projednávání přestupků národní výbory všech stupňů a druhů. Podle § 57 odst. 2 zákona o národních výborech je předsedou správní komise vždy poslanec národního výboru.
Je v zájmu zabezpečení plynulé činnosti správní komise, aby byl zvolen dostatečný počet jejích členů jak z poslanců, tak z řad dalších občanů. Vyřizováním konkrétních věcí budou pověřovány vždy tříčlenné skupiny vytvořené ze zvolených členíc v čele s poslancem národního výboru.
K § 54:
Zásadně se počítá s tím, že přestupky spáchané porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu budou projednávat prvoinstančně útvary SNB v okresech. Otvory SNB v obvodech budou projednávat jen dopravní přestupky, které objasňují a za které nelze uložit vyšší pokutu než 1 000 Kčs.
K § 55:
Místní příslušnost k řízení o přestupcích se stanoví podle dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Vzhledem ke své zásadní důležitosti je to v zákoně výslovně stanoveno, i když lze tuto skutečnost dovodit ze správního řádu.
I nadále se umožňuje postoupit projednána přestupku jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se obviněný z přestupku zdržuje nebo má pracoviště; přitom není rozhodující, zda v místě má trvalý nebo přechodný pobyt. Na rozdíl od správního řádu se k tomu nevyžaduje souhlas obviněného z přestupku ani správního orgánu, kterému se věc postupuje.
K § 56:
Stanoví se povinnost jak státních orgánů, tak socialistických organizací napomáhat správním orgánům při projednávání přestupků. Pokud jde o státní orgány, zakotvuje se zvlášť jejich povinnost oznamovat jednání mající zákonné znaky přestupků, o nichž se dozví ze své úřední činnosti, správním orgánům příslušným k jejich projednání.
K § 57:
Za účelem zjednodušení a urychlení projednání přestupků se zavádí projednání všech přestupků téhož pachatele, které projednává týž orgán, v jednom řízení.
Společné řízení za splnění téže podmínky se koná o přestupcích všech obviněných z přestupku, pokud tyto přestupky spolu souvisejí. Z hlediska praxe je takové řešení potřebné a účelné.
K § 58:
Podle § 4 písm. k/ zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje. Takovým zvláštním předpisem je i připravovaný zákon o přestupcích, a proto se v něm upravuje i otázka objasňování přestupků.
Při objasňování přestupků budou útvary Sboru národní bezpečnosti využívat především oprávnění stanovených zákonem o Sboru národní bezpečnosti. Půjde zejména o požadování vysvětlení, předvolání, předvedení (§ 19), zajištění osob narušujících veřejný pořádek (§ 23) a odnětí věci (§ 31).
Tato oprávnění však nebudou vždy dostatečná k účinnému objasňování přestupků vytvořených ze stávajících trestných činů a přečinů. Je proto třeba vybavit příslušníky Sboru národní bezpečnosti dalšími nezbytnými oprávněními. I při využívání těchto oprávnění budou příslušníci Sboru národní bezpečnosti v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o Sboru národní bezpečnosti povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům v souvislosti s touto činností nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření. Vyžádání provedení zkoušky krve a úkonů souvisících s prohlídkou těla je nezbytné vzhledem k přesunu některých protiprávních jednání postihovaných dosud jako trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. mezi přestupky.
K § 59:
Zavedením institutu odložení věci se sleduje racionalizace postupu správních orgánů. Hlavní podstatou tohoto institutu je odstranění zbytečně formálního postupu. Tento požadavek je respektován i v tom, že o odložení přestupkové věci se nevydává rozhodnutí.
Důvody odložení věci jsou uvedeny taxativně; zároveň názorně ukazují, z jakých pohledů je třeba každý případ podezření z přestupku přezkoumat, dříve než by bylo proti pachateli zahájeno řízení o přestupku (viz § 60 odst. 3).
K § 60:
Přestupky se projednávají v obecném zájmu z úřední povinnosti. Obecný zájem tu představuje sám správní orgán příslušný k projednání přestupku a k rozhodnutí o něm. Tento orgán buď přestupek zjistí při plnění svých úkolů nebo obdrží oznámení o jednání zakládajícím přestupek. Stanoví se lhůta, do kdy správní orgán posoudí došlé oznámení; shledá-li ho odůvodněným, v této lhůtě zahájí řízení o přestupku.
Zvláštní režim se zavádí pro některé závažné přestupky, vytvořené k postihu jednání, zakládajících dosud skutkové podstaty trestných činů nebo přečinů. Řízení o těchto přestupcích se zahajuje až na základě oznámení útvarů SNB, které je obligatorně objasňují.
K § 61:
Zásada zahajování řízení o přestupcích z úřední povinnosti se nevztahuje na přestupky urážky na cti, jakož i na přestupky ublížení na zdraví a přestupky proti majetku mezi blízkými osobami. V těchto případech se přestupky projednávají jen na návrh postiženého (tzv. návrhové delikty). Účelnost stanovení subjektivní lhůty k podání návrhu na zahájení řízení o těchto deliktech vyplývá z povahy věci.
Okruh blízkých osob se stanoví stejným způsobem, jako je vymezen pro účely trestního práva v § 89 odst. 7 tr. zák.
K § 62:
Pokud jde o součinnost útvarů SNB s národními výbory při došetřování přestupků, navazuje se na ustanovení § 6 odst. 4 zákona o národních výborech. Podrobnější úpravu obsahuje nařízení vlády ČSR č. 18/1975 Sb., kterým se podrobněji vymezuje součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku. Vychází se tedy z dosud platného právního stavu.
K § 63:
V souvislosti s řízením o náhradě škody se definuje obsah pojmu "poškozený" pro účely řízení o přestupcích. Pokud škoda nebude dobrovolně nahrazena, rozhodne se o její náhradě v řízení o přestupcích za předpokladu, že se škodu a celou její výši podaří spolehlivě zjistit. Jinak musí být poškozený v rozhodnutí odkázán na soud nebo jiný příslušný orgán, např. na regresní orgán. Projednává se pouze majetková škoda, jíž se rozumí újma na majetku poškozeného způsobená přestupkem, kterou lze vyjádřit v penězích.
K § 64:
Stanoví se případy, kdy správní orgán po zjištění, že nemůže věc projednat jako přestupek, je povinen postoupit věc k projednání příslušnému orgánu. Pokud by však správní orgán měl za to, že jde sice o přestupkovou věc, ale že není k jejímu projednání a rozhodnutí příslušný, postoupí ji příslušnému správnímu orgánu podle § 20 správního řádu.
Postoupení projednání přestupku z důvodu vhodnosti správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo má pracoviště, řeší § 55 odst. 2.
K § 65:
Z povahy věci vyplývá, že poškozený (osoba nebo organizace, které byla přestupkem způsobena majetková škoda) se v ústním jednání bude vyjadřovat ke skutkovému stavu, jen pokud jde o vznik, zavinění a popis způsobené škody. K jeho návrhům správní orgán přihlíží jen tehdy, když se týkají majetkové škody.
Rovněž vlastníkovi věci, která má být nebo byla zabrána, se umožní v ústním jednání, aby se vyjádřil ke skutkovému stavu týkajícímu se souvislostí s touto věcí.
K § 66:
Vysvětluje se pojem obviněného z přestupku a stanoví se jeho základní práva v řízení o přestupku.
Ve vztahu k obviněnému z přestupku se uplatňuje zásada socialistické zákonnosti a zásada presumpce neviny obviněného z přestupku. Dosavadní právní úprava projednávání přestupků používá termínu "občan, který se dopustil přestupku", což není úplné ani přesné, nebo@ tento termín je v rozporu se zásadou presumpce neviny.
Prvním úkonem v řízení o přestupku zahájeném z úřední povinnosti je zpravidla předvolání k ústnímu jednání.
K § 67:
Obligatorní ústní jednání se zavádí jen v řízení u správního orgánu prvního stupně. V odvolacím řízení zůstává ústní jednání fakultativní (§ 21 odst. 1 správního řádu).
Vyrozumíváním zákonného zástupce mladistvého a orgánu péče o dítě se sleduje zájem důsledné právní ochrany mladistvých. Z tohoto důvodu se také stanoví, že rozhodnutí o přestupku se kromě účastníků řízení oznamuje též zákonnému zástupci mladistvého a orgánu péče o dítě. Jinak o předvolání a předvedení platí ustanovení správního řádu.
K § 68:
Přebírá se dosavadní právní úprava (§ 21 odst. 3 zák. č. 60/1961 Sb.), která se doplňuje ohledně vrácení zajištěné věci. Nevydá-li se věc dobrovolně, odejme se podle ustanovení správního řádu o výkonu rozhodnutí.
K § 69:
Ustanovení § 30 správního řádu o zastavení řízení je příliš obecné. Pro účely řízení o přestupcích je proto třeba případy zastavení řízení podle jejich povahy specifikovat.
Na rozdíl od odložení věci se vydává o zastavení řízení rozhodnutí, ve kterém správní orgán uvede důvody, pro něž se řízení zastavuje. V zájmu zjednodušení řízení se taxativně stanoví, ve kterých případech se správní rozhodnutí účastníkům neoznamuje; je to tehdy, jestliže důvod zastavení řízení je tak zřejmý, že nevyžaduje zvláštní dokazování.
K § 70:
Se zřetelem na zvláštní povahu řízení o přestupcích se uvádějí další náležitosti výroku rozhodnutí o přestupku, než které vyplývají z ustanovení § 47 odst. 2 správního řádu.
K § 71:
Povaze přestupku urážky na cti odpovídá zavedení obligatorního stadia pokusu o smír, dříve než by došlo k vlastnímu projednání přestupku správním orgánem. Dojde-li ke smíru, řízení o přestupku se zastaví.
K § 72:
V zásadě se upravuje nově nárok obviněného z přestupku na náhradu nákladů řízení v případech, ve kterých by bylo nespravedlivé, aby sám nesl tyto náklady. Jde o případy mimo dosah zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným postupem.
Odchylně od § 31 odst. 1 správního řádu se stanoví, že obviněný z přestupku je povinen nahradit státu náklady, které vznikly projednáním přestupku. Obdobně jako v trestním řízení bude určena paušální částka nákladů obecně závazným právním předpisem, jehož nástin je připojen k návrhu zákona.
Obdobně jako výnos pokut bude i částka zaplacená na úhradu nákladů řízení příjmem národního výboru, který rozhodoval i o přestupku v prvním stupni.
K § 73:
Postavení obviněného z přestupku a ostatních osob zúčastněných v řízení o přestupku se promítá také do úpravy rozsahu jejich oprávnění odvolat se proti rozhodnutí o přestupku.
Místo a lhůta k podání odvolání jsou upraveny správním řádem.
K § 74:
Vyjadřuje se zákaz změnit v odvolacím řízení rozhodnutí v části týkající se sankce v neprospěch obviněného z přestupku. Výjimkou z toho je případ, jestliže byly při projednávání odvolání zjištěny nové závažné skutkové okolnosti.
K § 75 a 76:
Přejímá se tu institut blokového řízení z dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila. Zvýšením blokové pokuty z částky 100 Kčs na 500 Kčs se sleduje pružnější postihování většího počtu méně závažných přestupků.
Při stanovení okruhu orgánů oprávněných k blokovému řízení byl vzat za základ současný stav. Napříště bude možné zmocnit další orgány k blokovému řízení jen zvláštními zákony (u orgánů v působnosti federace zákony federálními).
Orgány oprávněné projednávat přestupky mohou ve své působnosti také pověřovat vybrané vhodné fyzické osoby projednáváním těchto přestupků v blokovém řízení.
Upraven je i postup při vydávání a-odebírání bloků k ukládání pokut, mimo jiné i bloků na pokutu na místě nezaplacenou, a další otázky souvisící s prováděním blokového řízení. Napříště není nutné upravovat podrobnosti blokového řízení prováděcím předpisem. Pokud jde o otázky odevzdávání vybraných pokut a provádění vyúčtování odebraných pokutových bloků, předpokládá se, že budou řešeny v připravované novelizaci vyhlášky federálního ministerstva financí č. 118/1972 Sb., o pokladních operacích v socialistických organizacích.
K § 77:
Oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti při ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení za uvedené přestupky je nezbytné výslovně založit v zákoně. Vybavit orgány SNB touto kompetencí je nutné v zájmu zabezpečení plnění základních úkolů SNB vyplývajících z ustanovení § 4 zákona č. 40/1974 Sb.
Předpokládá se, že federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik upraví resortním předpisem jednotný postup příslušníků Sboru národní bezpečnosti v blokovém řízení.
Je pamatováno dále na to, aby na úseku zajišťování bezpečnosti práce byly orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce nadále oprávněny v taxativně určených případech ukládat blokové pokuty za porušení povinností pracovníků, k nimž dojde v prostorách a na pracovištích jejich zaměstnavatelských organizací.
K § 78:
V zájmu zjednodušení a urychlení řízení zákon umožní postihnout přestupky bez předchozího ústního jednání, což se před počátkem účinnosti zákona č. 60/1961 Sb. osvědčovalo. Jde ojeden z prostředků ke snižování administrativní pracnosti zejména u národních výborů.
Podmínkou pro použití příkazu je, aby nebylo pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku je pachatelem přestupku. Ochranu práv obviněného z přestupku zaručuje zejména možnost podání odporu proti příkazu.
K § 79:
Odchylně od správního řádu se prodlužuje doba ke skončení výkonu rozhodnutí z 3 let na 5 let.
Exekuční prostředek spočívající v zabavení a prodeji movité věci zatím správní řád nezná. Lze očekávat, že obnovení tohoto institutu při výkonu rozhodnutí správní exekucí umožní účinnější vymáhání peněžitého plnění uloženého v řízení o přestupcích. Navrhované řešení bude praktické nejen u osob, které se vyhýbají zaplacení pokuty, ale též u osob, které nejsou zaměstnány.
K § 80 až 89:
V závěrečných ustanoveních jsou řešeny některé otázky závažné povahy. Tak pro případ, že by se nedalo pro některý správní úsek, v němž došlo k porušení povinnosti zakládající přestupek, určit působnost ústředního orgánu státní správy republiky, bude platit předpoklad, že jde o působnost ministerstva vnitra a životního prostředí.
Institut amnestie se obnovuje pro oblast přestupků za účelem odstranění disproporcí, které vznikaly, byla-li prezidentem republiky udělena amnestie za trestné činy a přečiny. Aktuálnost zavedení amnestie je zvýrazněna tím, že za některé přestupky budou ukládány zřetelně vyšší sankce než dosud.
V návaznosti na ustanovení § 14 odst. 3 zákona, které zavádí možnost upustit ad výkonu zbytku sankce zákazu činnosti, se stanoví, který orgán a na čí návrh o tom bude rozhodovat.
Stanoví se dále, který orgán je příslušný ke kontrole dodržování ochranného opatření spočívajícího v uložení určitých omezení pro pachatele přestupku.
Výslovně se také stanoví správnímu orgánu povinnost zrušit své rozhodnutí o přestupku, vyjde-li dodatečně najevo, že za týž skutek byl pachatel potrestán soudem. V takovém případě se pachateli zabezpečuje nárok na vrácení event. již zaplacené částky na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
Výslovně je pamatováno i na vztahy mezi správními orgány v ČSR a v SSR v případech, kdy dojde k postoupení věci k projednání podle § 55 odst. 2 s ohledem na místo, kde se pachatel přestupku zdržuje nebo má pracoviště. Obdobné reciproční ustanovení bude v zákoně SNR o přestupcích.
Smyslem ustanovení § 87 je zabezpečit pružné budoucí změny v oblasti přestupkového práva v působnosti federace. Bez tohoto ustanovení by bylo jinak nutné při přijetí nové odlišné právní úpravy ve federálních zákonech provést v každém případě odpovídající novelizaci přestupkového zákona české národní rady.
Počátek účinnosti zákona o přestupcích musí být shodný s počátkem účinnosti novely trestního zákona, vzhledem k přesunu postihu některých protiprávních jednání z trestního zákona do oblasti přestupkového práva.
V Praze dne 10. října 1989
předseda vlády
České socialistické republiky
ministr vnitra životního prostředí
České socialistické republiky
Návrh
Vyhláška
ministerstva vnitra a životního prostředí
České socialistické republiky
ze dne 1989,
kterou se stanoví paušální částka
nákladů řízení o přestupcích
Ministerstvo vnitra a životního prostředí české socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky podle § 71 odst. 3 zákona České národní rady č. / Sb., o přestupcích (dále jen "zákon"):
§ 1
/1/ Paušální částka nákladů řízení o přestupcích, kterou je povinen uhradit občan podle § 71 odst. 3 zákona, činí 150 Kčs.
/2/ Byl-li v řízení o přestupcích přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 200 Kčs; byl-li přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 350 Kčs.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem..................