K § 16 až 18:
Dochází k zpřesnění institutu ochranného opatření spočívajícího v zabrání věci, který již obsahuje dosavadní právní úprava. Pamatuje se výslovně na to, aby věc, která byla ke spáchání přestupku užita nebo k tomu určena nebo za přestupek získána, mohla být zabrána i po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku, kdy už pachatele nelze stíhat. V zájmu právní jistoty občanů se však současně stanoví, že o zabrání věci lze rozhodnout nejpozději do dvou let od spáchání skutku.
Cílem nově zaváděného druhu ochranného opatření uvedeného v § 16 písm. a/ je omezit možnosti pachatele dopouštět se opětovně některých přestupků. Stanoví se proto podmínky, za nichž lze toto opatření uložit. V rozhodnutí o přestupku budou konkretizována místa a místnosti, které pachatel přestupku nesmí navštěvovat. Kontrolu dodržování uloženého omezujícího opatření řeší ustanovení § 82.
K § 19:
Pojem mladistvého se vymezuje shodně s trestním zákonem. Vyjadřuje se zvláštní péče, kterou socialistická společnost věnuje mladistvým. Tomu odpovídajícím způsobem se řeší ukládání sankcí mladistvým.
K § 20:
Jestliže uplynula od spáchání přestupku delší doba, snižuje se význam jeho stíhání, které tak přestává plnit svou společenskou funkci. Po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku nelze protiprávní jednání projednat jako přestupek. Srovnávací studií bylo zjištěno, že v jiných socialistických zemích je lhůta k projednání přestupku ještě kratší.
Jestliže řízení o přestupku bylo zahájeno, avšak lhůta stanovená k projednání přestupku již uplynula, nelze v řízení o přestupku pokračovat. Bylo-li o přestupku pravomocně rozhodnuto v této lhůtě, ale pravomocné rozhodnutí bylo zrušeno v obnově řízení, v mimoodvolacím řízení nebo na základě protestu prokurátora, nemůže být po uplynutí stanovené lhůty od spáchání protiprávního jednání vydáno nové rozhodnutí, že se pachatel dopustil přestupku. Řeší se rovněž důsledky vyhlášení amnestie za přestupky.
K části II:
Ve zvláštní části zákona jsou přestupky členěny podle druhů chráněných zájmů. Rozlišují se tyto kategorie přestupků:
- přestupky proti pořádku ve státní správě,
- přestupky proti veřejnému pořádku,
- přestupky proti socialistickému soužití,
- přestupky proti majetku.
Úprava se nedotýká ustanovení o skutkových podstatách přestupků, obsažených ve zvláštních zákonech.
Pokud jde o přestupky proti pořádku ve státní správě, jsou v samostatném ustanovení (§ 21) uvedeny přestupky vyskytující se na více úsecích státní správy. V ustanoveních § 22 až 45 jsou pak zvlášť formulovány přestupky na jednotlivých úsecích státní správy. Nejsou však konkretizovány všechny v úvahu přicházející skutkové podstaty přestupků. Tyto přestupky totiž v převažující míře vznikají porušením konkrétních povinností zakotvených ve zvláštních právních předpisech vydávaných pro jednotlivá správní odvětví a úprava takových povinností podléhá poměrně rychlým změnám. Proto jsou v zákoně výslovně formulovány na jednotlivých správních úsecích jen skutkové podstaty přestupků, k nimž dojde protiprávním jednáním, které není porušením právní povinnosti založené ve zvláštním právním předpisu, vedle toho jen ty přestupky, k nimž dojde porušením tak závažné povinnosti, že je na místě umožnit uložení pokuty vyšší než 1.000 Kčs (viz interpretační pravidlo obsažené v § 13 odst. 1).
Na postih ostatních přestupků proti pořádku ve státní správě pamatuje zákon v ustanovení § 46 (tzv. generální klauzule. V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti se v tomto ustanovení uvedením sankce zvýrazňuje, že za tyto přestupky lze uložit pokutu v maximální výměře 1.000 Kčs.
Obdobně je uváděna výslovně maximálně přípustná výše pokuty u všech ostatních skutkových podstat přestupků zařazených do zvláštní části zákona (viz důvodová zpráva k § 13).
K § 21:
U přestupků proti pořádku ve státní správě vyskytujících se na více úsecích státní správy se jedná většinou o porušení povinností pořádkové nebo evidenční povahy, které se v různých obdobách vyskytují ve všech nebo v několika správních odvětvích. Proto jsou voleny obecnější formulace.
Vzhledem k potřebě využívat při výkonu státní správy více institutu čestného prohlášení se nově konstituuje přestupek uvedení nesprávného údaje v čestném prohlášení (§ 21 odst. 1 písm. f/).
K § 22:
Ze souběžně připravované novelizace trestního zákona vyplývá, že místo dosavadních trestných činů opuštění republiky podle § 109 tr. zák. a vniknutí na území republiky podle § 110 tr. zák. bude vytvořena nová skutková podstata trestného činu nedovoleného překročení státní hranice, podle něhož budou postihovány jen případy kvalifikovaného nezákonného opuštění republiky a kvalifikovaného vniknutí na její území. V ostatních případech půjde o přestupek, jehož skutková podstata je formulována v odst. 1 pod písm. c/.
Jako přestupek podle odst. 1 písm. b/ se bude napříště projednávat i jednání, jež dosud zakládalo skutkovou podstatu přečinu proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § S písm. d/ zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech.
K § 23 a 24:
Vzhledem k velkému počtu přestupků, k nimž dochází zejména porušením pravidel silničního provozu v silniční dopravě, byly vyčleněny do samostatné skupiny přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Při jejich postihu se diferencuje, zda při jejich spáchání došlo k bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu nebo ke způsobení dopravní nehody. Zvláštním přestupkem je, pokud se řidič motorového vozidla bezdůvodně odmítl podrobit dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky. V takovém případě se připouští i uložení zákazu činnosti do šesti měsíců.
Do ustanovení § 24 pak jsou zařazeny ostatní přestupky na úsecích dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství.
K § 26:
Skutková podstata přestupku podle písm. b/ pamatuje i na postih porušení povinnosti spolupůsobit v řízení o jiných dávkách, než jsou daně, odvody a poplatky. Formulace se tím zároveň přizpůsobuje dikci skutkové podstaty zkrácení daně podle § 148 tr. zák.
K § 29:
Nově se zavádí postih občanů, kteří úmyslně neoprávněně disponují s byty nebo místnostmi nesloužícími k bydlení. Postihovat se bude nejenom úmyslné protiprávní získání nebo obsazení takových prostorů, ale též jejich úmyslné protiprávní užívání. V druhém uvedeném případě půjde o protiprávní delikt trvací, za nějž bude možno sankci uložit opětovně.
K § 30:
Do tohoto úseku se zařazují i přestupky při prodeji zboží občany zakotvené dosud v § 49 zákona o vnitřním obchodě (úplné znění č. 142/1988 Sb.). Je to v zájmu toho, aby přestupky na úseku hospodářského podnikání, a to jak v oblasti obchodu, tak v oblasti služeb byly soustředěny v zájmu přehlednosti na jednom místě. Kromě toho dochází k upřesnění dosavadních skutkových podstat a jejich doplnění; to se týká konkrétně nově zaváděného přestupku porušení povinnosti při tvorbě cen a nedodržování stanovených cen (odst. 1 písm. b/). Dalším důvodem pro zvolenou koncepci je potřeba umožnit i v oblasti obchodu postih za porušení povinnosti uložené organizaci (viz § 6).
V důsledku toho bude také nadbytečné, aby v zákoně o vnitřním obchodě zůstalo zvláštní ustanovení o propadnutí a zabrání věci. Proto se navrhuje z uvedeného zákona vypustit ust. § 49 až 51.
K § 31:
Přestupky na úseku hospodářských styků se zahraničím spočívají v porušení ustanovení zákona č. 42/1980 Sb. (úplné znění č. 184/1988 Sb.), který tyto hospodářské styky upravuje a jichž se mohou dopustit i občané jako jednotlivci. K postihu těchto přestupků dojde zásadně na základě zjištění federálního ministerstva zahraničního obchodu, které ve svém oznámení příslušnému okresnímu národnímu výboru uvede, v čem se tyto přestupky zakládají.
K § 35:
Přestupek uvedený v odst. 1 pod písm. d/ byl vytvořen z dosavadního přečinu proti socialistickému soužiti podle § 9 odst. 2 zákona o přečinech. K naplnění této skutkové podstaty je třeba zpravidla opakující se činnost a zároveň i výsledek spočívající v tom, že touto činností je ohrožen tělesný nebo mravní vývoj osoby mladší osmnácti let. Jiné podání nebo umožnění požívání alkoholu či jiné návykové látky se bude postihovat podle odst. 1 písm. a/.
Skutková podstata přestupku podle odst. 1 písm. e/ je vytvořena v podstatě z dosavadního přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. b/ zákona o přečinech a navazuje i na problematiku boje proti alkoholismu a jiným návykovým látkám upravenou v zákoníku práce a v zákoně ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Skutkové podstaty přestupků podle odst. 1 písm. f/ a g/ souvisejí s připravovanou změnou ustanovení § 201 tr. zákona o trestném činu opilství a formulačně na ni navazují.
Napříště bude postihováno ohrožení způsobené nejenom požitím alkoholu, ale užitím jakékoliv návykové látky. Za trestný čin bude takové jednání považováno jen tehdy, dopustí-li se ho pachatel opětovně v průběhu dvou roků nebo sice poprvé, ale při provozu hromadné dopravy nebo při jiné činnosti, při níž je účinek návykové látky zvláště nebezpečný, anebo způsobí-li škodlivý následek. Ostatní jednání spáchaná pod vlivem návykové látky budou přestupkem. Vychází se z toho, že nejúčinnější sankcí za tato jednání je zákaz činnosti, při níž k ohrožení zdraví či majetku došlo.
V praxi půjde převážně o řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. V těchto případech bude vyslovení zákazu řízení motorových vozidel velmi účinnou sankcí.
Současně se stanoví možnost uložit za tento přestupek pokutu až do 10.000 Kčs.
K § 40:
Poštovní výhrada je právo státu dopravovat svým podnikem (pošta, která podle potřeby zřizuje, udržuje a ruší vlastní poštovní zařízení) věci uvedené v § 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště. Jde o uzavřené, popřípadě otevřené písemnosti obsahující aktuální sdělení určitým adresátům.
K § 43:
Vzhledem k tomu, že mezi přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy byl zařazen přestupek spočívající v nedodržování rozhodnuti o zastavení činnosti nebo rozpuštění organizace nebo v jiném porušení předpisů o sdružování, přistupuje se ke zrušení ustanovení § 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku (viz § 88 bod 3), podle něhož se mohla taková jednání dosud postihovat.
Přebírá se přestupek proti opatřením k upevnění veřejného pořádku zavedený zákonným opatřením předsednictva ČNR č. 17/1989 Sb., který sem převážně funkčně patří; v souvislosti s tím dojde ke zrušení uvedeného zákonného opatření.
K § 44:
Přestupek podle odst. 1 písm. h/ byl vytvořen k postihu jednání, která byla dosud projednávána jako přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 3'písm. a/ a b/ zákona o přečinech. Vzhledem k povaze a závažnosti těchto jednání lze za ně uložit i zákaz činnosti.
K § 45:
Skutková podstata přestupku uvedeného v odst. 1 pod písm. e/ je vytvořena z dosavadního přečinu pytláctví podle § 4 zákona o přečinech. Za tento přestupek bude možno uložit jako účinnou sankci rovněž zákaz činnosti.
K § 46:
Zavádí se obecná skutková podstata přestupků proti pořádku ve státní správě, k nimž dojde porušením povinností a zákazů v oblastí státní správy, pokud takové porušení již nezakládá některý z přestupků podle § 21 až 45.
K § 47:
Chráněným objektem je tu především veřejný pořádek. Přestupky spočívající v drobném poškozování nebo znečišťování veřejného prostranství a veřejně přístupných objektů nebo veřejně prospěšných zařízení a označení mají společný znak v tom, že i když se dotýkají majetku v socialistickém vlastnictví, nemíří k jeho zkrácení nebo poškození, nýbrž směřují proti zájmu veřejnosti na nerušeném užívání veřejného prostranství, zařízení a podobných hodnot. Jde o ochranu před projevy vandalismu, zlomyslnosti, nekázně, neúcty k veřejně prospěšné práci spoluobčanů, které spočívají v ničení a poškozování veřejného osvětlení, veřejné zeleně, orientačních tabulí, přístřešků zastávek veřejné hromadné dopravy, turistických cest, veřejných telefonních automatů, laviček v parcích, zařízení plováren, hřišť, tábořišť atd. Při postihu těchto jednání je škoda vedlejším jednáním pachatele.
Pamatováno je i na ochranu životního prostředí nově zavedeným přestupkem podle odst. 1 písm. d/.
K § 48:
Obdobně jako u kategorie přestupků proti pořádku ve státní správě se zavádí obecná skutková podstata přestupků proti veřejnému pořádku, k nimž dojde porušením povinností a zákazů v oblasti veřejného pořádku, pokud takové porušení již nezakládá skutkovou podstatu některého z přestupků uvedených v § 47.
K § 49:
Podle odst. 1 písm. b/ bude jako přestupek postihováno nedbalostní ublížení na zdraví, které je dosud postihováno jako trestný čin podle § 223 odst. 1 tr. zák. Je to v důsledku toho, že souběžně prováděnou novelizací trestního zákona je postih tohoto jednání ponechán nad rámec schválených zásad zákonu o přestupcích. Jako trestný čin má být napříště postihováno ublížení na zdraví z nedbalosti, jen dojde-li k němu porušením důležité povinnosti. Pokud jde o úmyslné drobné ublížení na zdraví, bude postihováno jako jedna z forem nepřístojného jednání uvedených v odst. 1 písm. d/.
Skutková podstata přestupku uvedeného v odst. 1 písm. d/ byla vytvořena též k postihu jednání, které zakládalo dosud přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a/ zákona o přečinech. Předpokladem pro uložení pokuty až do 5 000 Kčs je zjištění, že pachatel byl pro skutek obdobné povahy, kterého se dopustil v posledním roce před spácháním přestupku, uznán vinným.
Příkladem urážky na cti jsou slovní útoky, urážlivé skutky, nepravdivé obvinění z nečestného jednání apod. Přestupky urážky na cti se projednávají pouze na návrh postiženého (viz § 61 odst. 1).
K § 50:
Proti úmyslnému poškozování je chráněn každý majetek, a. je v socialistickém nebo jiném vlastnictví. Pokud škoda převýší částku 500 Kčs, jde o přečin nebo trestný čin. Formy útoků proti majetku jsou uvedeny příkladmo.
Pevná peněžní horní hranice způsobené škody na rozdíl od dosavadního stavu je stanovena proto, aby praxe nadále už nebyla odkázána jedině na stanovisko nejvyššího soudu.
K části III - Řízení o přestupcích
K § 51
Řízení o přestupcích směřuje k tomu, aby se objektivně zjistilo, zda jednání je přestupkem a kdo je spáchal, a aby se na základě zjištěného skutkového stavu vydalo rozhodnutí o přestupku.
Pro řízení o přestupcích platí obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení), pokud do zákona v části o řízení o přestupcích nejsou zařazena některá specifická ustanovení nebo nejsou některé procesní instituty upraveny jinak. Respektují se také jiné způsoby projednávání přestupků, pokud je stanoví zvláštní zákony.
K § 52:
Působnost ve věcech přestupků vykonávají především národní výbory vzhledem k tomu, že ve svých územních obvodech vykonávají státní správu v převážné většině odvětví (úseků). Proto jim přísluší, aby též zabezpečovaly veřejný pořádek projednáváním přestupků.
Podle § 4 písm. k/ zák. č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje, a pokud zákon stanoví, rozhoduje o nich. Zákonem se dosud rozumí zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 29 a 31 tohoto zákona. Poněvadž tento zákon bude zrušen, je třeba působnost útvarů Sboru národní bezpečnosti k projednání přestupků nově založit. Projednávání přestupků spáchaných porušením obecně závazných právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu náleží do působnosti orgánů SNB v působnosti ministerstva vnitra a životního prostředí SR, a to na základě zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti ČSSR ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Nadále budou některé druhy přestupků projednávat celnice a finanční správy. Příslušnost celnic k projednávání přestupků je zakotvena v celním zákoně č. 44/1974 Sb. a v zákoně č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství. Příslušnost finančních správ k projednávání přestupků je založena zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách. Předpokládá se dále, že federálním zákonem bude svěřeno orgánům SNB v působnosti federálního ministerstva vnitra projednávání přestupků nezákonného opuštění území republiky a přestupků na úseku bezpečnostní správy spáchaných porušením předpisů o cestovních dokladech nebo porušením podmínek pobytu v cizině a pobytu cizinců na území ČSSR.
K § 53:
Navrhované řešení vychází z působnosti místních národních výborů v oblasti výkonu státní správy a z účelu decentralizace státní správy na místní národní výbory a přejímá proto v podstatě dosavadní zákonnou úpravu věcné příslušnosti místních národních výborů a ostatních národních výborů základního stupně k projednávání přestupků.
Tak jako dosud budou přestupky projednávat v souladu s § 6 správního řádu ty orgány národního výboru, v jejichž oboru působnosti k přestupkům došlo. Pokud půjde o přestupky v oboru státní správy, které nepatří do působnosti národního výboru, určí národní výbor i nadále svůj orgán, který tyto přestupky bude projednávat.