143
Zásady
zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 133/1985 Sb. a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních ve znění vyhlášeném pod č. 49/1984 Sb.
I.
Zásady zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 133/1985 Sb.
Zásada č. 1 - Národní výbory
Národní výbory kromě působností uvedených v § 3 odst. 2 zabezpečují také inspekci školního stravování.
Odborným vedením škol a školských zařízení se rozumí organizování výchovně vzdělávacího procesu a výchovné činnosti tak, aby se uskutečňoval v rámci státní školské politiky a podle stanovených učebních plánů, učebních osnov a výchovných programů, dále se tím rozumí koordinování postupu škol při výkonu státní správy na úseku školství a při výchově a vzdělávání dětí a mládeže, péče o výběr, dislokaci, politický a odborný růst pedagogických pracovníků škol a školských zařízení a organizování školního stravování.
Zásada rozšiřuje působnost národních výbor v oblasti školního stravování, které doposud nebyly zákonem upraveny. Cílem inspekce školního stravování je zajistit plnění úkolů především v oblasti výživy a výchovy žáků k tiskání racionálních výživových, hygienických, kulturních a společenských návyků na potřebné úrovni a metodicky působit na pracovníky. Zásada reaguje na současnou praxi.
Zásada zpřesňuje pojetí odborného vedení škol a školských zařízení a umožňuje Zvýšení odpovědnosti a pravomoci národních výborů v územní působnosti.
Závada se promítne do § 3 odst. 2, 5 a do nového odstavce zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 2 - Ředitel škol a ředitel vedoucí školského zařízení
Školu řídí ředitel, školské zařízení řídí ředitel nebo vedoucí. V nepřítomnosti ředitele (vedoucího) řídí školu (školské zařízení) zástupce ředitele (vedoucího) a není-li zástupce ustanoven, jiný pracovník školy (školského zařízení) pověřený ředitelem (vedoucím).
Ředitel školy a ředitel (vedoucí) školského zařízení kromě odpovědnosti stanovená v § 4 odst. 2 a 3 zákona o státní správě ve školství zabezpečuje plynulý a nerušený průběh výchovné vzdělávacího procesu.
Ředitel středního odborného učiliště nebo odborného učiliště zřízeného ústředním orgánem, národním výborem, organizací zřízenou pro účely řízení středních odborných učilišť, státním podnikem nebo jednotným zemědělským družstvem (zásada č. 3 novely zákona č. 29/1984 Sb. řídí es kontroluje práci pedagogických a ostatních pracovníků.
Zásada v souladu s jednáním 13. zasedání ÚV KSČ vytváří zákonnou oporu pro rozhodování ředitele školy a ředitele (vedoucího) školského zařízení při zabezpečování plynulého a nerušeného výchovně vzdělávacího procesu.
Zásada nově zpřesňuje řídící vztahy ředitele středního odborného učiliště k učitelům teoretického vyučování jako pracovníkům krajských národních výborů a v tomto smyslu upravuje pravomoci ředitele učiliště.
Zásada je v souladu s opatřeními, která vyplývají z politicko-právní analýzy pro přípravu nové právní úpravy řízení, zřizování a financování středních odborných učilišť schválené předsednictvem vlády ČSR v lednu 1989.
Zásada se promítne do názvu § 4 a do odst. 1 a doplní odst. 2 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 3 - Městský národní výbor
Městský národní výbor první a druhé kategorie, kromě působnosti uvedených v § 6, zřizuje a zrušuje se souhlasem krajského národního výboru mateřskou školu při zdravotnickém zařízení, zvláštní mateřskou školu při zdravotnickém zařízení a zvláštní školu při zdravotnickém zařízení.
Zásada doplňuje působnost městského národního výboru první a drahé kategorie při zřizování škol při zdravotnických zařízeních.
Zásada se promítne do § 6. odst. 3 písm. b, zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 4 - Okresní národní výbor
Okresní národní výbor, kromě působností uvedených v § 7, zřizuje a zrušuje se souhlasem krajského národního výboru mateřskou školu při zdravotnickém zařízení, zvláštní mateřskou školu při zdravotnickém zařízení, zvláštní školu při zdravotnickém zařízení a pomocnou školu.
Okresní národní výbor z podnětu vysoké školy připravující učitele a vychovatele a ve spolupráci s ní určuje základní školu, zvláštní školu a školské výchovné zařízení, které budou plnit také úkoly při přípravě budoucích pedagogických pracovníků na příslušných vysokých školách.
Okresní národní výbor rozhoduje o zkrácení povinná školní docházky u žáků základní školy a zvláštní školy, u nichž po dosažení věku 15 let nejsou z důvodu prospěchu nebo chování předpoklady k pokračování ve školní docházce a kteří o zkrácení prostřednictvím zákonných zástupců požádají.
Zásada dále doplňuje působnost okresního národního výboru při zřizování škol při zdravotnických zařízeních a pomocné školy. Rozšíření působnosti okresního národního výboru na zřizování pomocné školy vyplývá z reálné potřeby hustší sítě pomocných škol vzhledem k počtu dští těžce mentálně postižených a z důvodů organizačně i ekonomicky výhodnějšího zabezpečování provozu těchto škol.
Možnost určovat základní školu, zvláštní školu a školské výchovné zařízení, které může plnit i úkoly při přípravě budoucích pedagogických pracovníků (tzv. cvičné školy vytváří lepší podmínky pro praktickou přípravu učitelů a vychovatelů včetně vědeckovýzkumné činnosti vysokých škol v této oblasti.
V poslední části zásada navazuje na zásadu č. 12 novely zákona č. 29/1984 Sb. Rozhodování o zkrácení povinně školní docházky se svěřuje okresnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu žák plní povinnou školní docházku. Rozhodnutí národního výboru předpokládá důkladné všestranné posouzení žádosti ze strany odborných institucí (pedagogicko-psychologická porady, lékaře).
Zásada se promítne do § 7 a § 10 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 5 - Krajský národní výbor
Označení "zvláštní odborné učiliště" se mění na "odborné učiliště" (zásada č. 12 novely zákona č. 29/1984 Sb.).
Krajský národní výbor dává souhlas ke zřízení nebo zrušení středního odborného učiliště a odborného učiliště zřizovaného ústředním orgánem nebo organizací zřízenou pro účely řízení středních odborných učilišť státním podnikem nebo jednotným zemědělským družstvem.
Krajský národní výbor z podnětu vysoké školy připravující učitele a vychovatele a ve spolupráci s ní určuje střední školy a školské výchovná zařízení, které budou plnit také úkoly při přípravě budoucích pedagogických pracovníků na příslušných vysokých školách.
Krajský národní výbor určuje střední školy, v nichž budou platit povinnou školní docházku žáci, kteří úspěšně ukončili osmý ročník základní školy, ale nemají ukončenou povinnou školní docházku a nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili, nebo přihlášku ke studiu ve střední škole nepodali, ani si nevybrali žádnou školu, kterou jim krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách.
Krajský národní výbor rozhoduje o zkrácení povinné školní docházky u žáků středních škol, základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a odborných učilišť, u nichž po dosažení věku 15 let nejsou z důvodu prospěchu nebo chování předpoklady k pokračování ve školní docházce a kteří o její zkrácení prostřednictvím zákonných zástupců požádají.
Krajský národní výbor, který plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů učitelů středního odborného učiliště a odborného učiliště, projednává opatření vyplývající z těchto vztahů s ředitelem středního odborného učiliště (odborného učiliště).
Působnost krajského národního výboru ve věci zřizování a zrušování střešních odborných učilišť vychází ze zásad k novele zákona č. 29/1984 Sb. Reaguje na změny ve zřizovatelích středních odborných učilišť.
Možnost určovat střešní školy a školská výchovná zařízení, která mohou plnit i úkoly při přípravě budoucích pedagogických pracovníků vytvoří lepší podmínky pro praktickou přípravu učitelů včetně vědeckovýzkumné činnosti vysokých škol v této oblasti.
Nově se upravuje určování středních škol k plnění povinné školní docházky.
Nově se upravuje rovněž působnost krajského národního výboru při zkrácení povinné školní docházky u žáků středních škol ve věku 15 let v návaznosti na zásadu č. 14 novely zákona č. 29/1984 sb.
Vzhledem k tomu, že učitelé středních odborných učilišť a odborných učilišť jsou pracovníky krajských národních výborů a nejsou podřízenými pracovníky ředitele učiliště, ukládá se krajským národním výborům projednávat opatření vyplývající z pracovněprávních vztahů učitelů (zejména kárná opatření, odměňování, změny a skončení pracovního poměru, apod.) s ředitelem učiliště.
Zásada se promítne do § 11 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), do odst. 5 písm. d), doplní odst. 5 novým písmenem a § 11 doplní novým odstavcem. Zruší se v § 11 odst. 5 písm. e).
Promítne se do § 13 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 6 - Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky
Působnost Ústředního poradního sboru pro koordinaci výchovy mládeže pro dělnická povodní podle dosavadního § 14a zákona o státní správě ve školství se rozšíří na zásadní otázky výchovy mládeže ve všech středních školách. Z jeho názvu se vypustí slovo "dělnická".
Postupným uplatňováním vědeckotechnického rozvoje se stírají rozdíly mezi dělnickými povoláními a technicko-hospodářskými funkcemi. V tomto smyslu zásada rozšiřuje působnost poradního sboru na výchovu mládeže ve všech kruzích středních škol s cílem zvýšit podél společnosti na výchově mládeže a jejich kvalitní přípravě pro povolání.
Zásada se promítne v první a druhé větě § 14a zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 7 - Školní inspekce
Školní inspekci vykonávají ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky, krajské národní výbory a okresní národní výbory a pro střední zdravotnické školy ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a krajské národní výbory. Ústřední školní inspekci vykonává ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky svými ústředními školními inspektory; školní inspekci v krmích a okresech vykonávají krajští a okresní školní inspektoři, kteří jsou pracovníky příslušných národních výborů. Pro střední zdravotnické školy vykonávají školní inspekci ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a krajské národní výbory.
Podrobnější úkoly školní inspekce, práva a povinnosti školních inspektorů stanoví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky, a pokud jde o střední zdravotnické školy ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, obecné závazným prvním předpisem.
Vzhledem k posílení pravomoci státního dozoru e nutně upravit dosavadní třetí část zákona o státní správě ve školství na samostatná ustanovení o školní inspekci a státním dozoru. Zásada se nedotýká ustanovení § 15 a 19 zákona o státní správě ve školství. Sankční opatření školní inspekce jsou dána právním postavením školních inspektorů v rámci resortu školství. Samostatná sankční opatření není nutné stanovovat vzhledem k tomu, že se jedná o přímou podřízenost v rámci resortu školství a lze v plná míře využít zákoníku práce.
Zásada se promítne do § 17 zákona o státní správě ve školství. Zrušuje se v § 16 odst. 4, a 18 zákona o státní správě ve školství. Zmocňování ustanovení zásady nahradí § 20 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 8 - Státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání a jeho pravomoci
Státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání ve středních odborných učilištích, odborných učilištích a ve střediscích praktického vyučování (dále den státní dozor) vykonávají ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky a krajská národní výbory. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky vykonává státní dozor svými ústředními školními inspektory a krajské národní výbory svými krajskými školními inspektory (dále jen orgány státního dozoru").
Státní dozor kontrolu je, jak ústřední orgán, národní výbory, státní politiky, organizace a zařízení pro výchovu mládeže, která odpovídají za přípravu mládeže pro dělnická povolání, dodržují a plní úkoly vyplývající z obecně závazných právních předpisů v oblasti výchovy a vzdělání. Součástí této kontroly je též kontrola úrovně řízení přípravy mládeže pro dělnická, povolání ústředním orgánem, krajským národním výborem, státním podnikem nebo jinou organizaci, v jejíž působnosti se vychovává mládež pro dělnická povolání. Při plnění svých úkolů spolupracuje s kontrolními orgány orgánů a organizací, v jejichž působnosti jsou střední odborná učiliště a odborná učiliště.
Zásada upřesňuje poslání a pravomoci státního dozoru na přípravu mládeže pro dělnická povolání ve středních odborných učilištích a odborných učilištích a střediscích praktického vyučování. Dále navazuje na nové podmínky zřizování a řízení středních odborných učilišť (zásada č. 3 novely zákona č. 29/1984 Sb.) v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu. Při důsledném dodržování dvoustupňového řízení se posiluje pravomoc kontrolních orgánů státní správy ve školství s cílem dosahovat kvalitní výsledky výchovné vzdělávací práce včetně zabezpečení podmínek ze strany zřizovatelů středních odborných učilišť a odborných učilišť i ze strany samotných škol. Vymezením působnosti státního dozoru na přípravu mládeže pro dělnická povolání není dotčena působnost jiných ústředních orgánů podle zvláštních předpisů.
Zásada se promítne do nového ustanovení třetí části zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 9 - Inspekce školního stravování
Inspekci školního stravování vykonávají ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky krajské národní výbory a okresní národní výbory. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky vykonává ústřední inspekci školního stravování svými ústředními inspektory školního stravování; krajské národní výbory a okresní národní výbory vykonávají inspekci školního stravování v krajích a okresech svými krajskými a okresními inspektory školního stravování (dále jen "orgán inspekce školního stravování").
Inspekce školního stravování je zaměřena na kontrolu úrovně školního stravování dětí a žáků. Dohlíží na to, aby národní výbory, zařízení školního stravování v působnosti národních výborů a organizace v působnosti jiných orgánů zajišťujících školní stravování postupovaly v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
Inspekce školního stravování nebyla dosud upravena právním předpisem. Rozsah a význam školního stravování vyžaduje, aby kvalitě a výchovnému působení na děti a žáky byla věnována soustavná pozornost. Inspekce školního stravování je zaměřena na kontrolu plnění úkolů školního stravování z odborného hlediska, na plnění jeho výchovného posláni, zajištění jeho dalšího rozvoje a poskytování metodická pomoci pracovníkům zařízení školního stravování.
Zásada se promítne do nového ustanovení třetí části zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 10 - Oprávnění orgánů státního dozoru a orgánů inspekce školního stravování
Orgány státního dozoru jsou oprávněny vstupovat do objektů a zařízení orgánů a organizací, v nichž se zajišťuje příprava mládeže pro dělnická povolání.
Orgány inspekce školního stravování jsou oprávněny vstupovat do objektů a zařízení orgánů a organizací, které zajišťují školní stravování.
Orgány státního dozoru a orgány inspekce školního stravování jsou oprávněny vstupovat do objektů a zařízení orgánů a organizací, požadovat od příslušných pracovníků předložení potřebných dokladů, podání zpráv a informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, jejich účast při projednávání výsledků státního dozoru a další součinnost potřebnou k vytváření vhodných podmínek k nerušenému a urychlen§mu provedení státního dozoru.
Tyto orgány jsou oprávněny vyžadovat na pracovnicích orgánů a organizací odstranění zjištěných nedostatků a podání zprávy o přijatých opatřeních ve lhůtě k tomu určené, popř. požádat nadřízený orgán o zjednání nápravy.
Podrobnosti o výkonu státního dozoru a inspekce školního stravování stanoví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.
Zásada v souladu s novou právní úpravou činnosti státních podniků konkretizuje jednotlivá oprávnění orgánů státního dozoru a orgánů inspekce školního stravování při plnění jejich úkolů v organizacích mimo resort školství.
Zásada se promítne do nového ustanovení třetí části zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 11 - Ukládání sankcí orgány státního dozoru a orgány inspekce školního stravování
Pracovníkům orgánů a organizací, kteří v určené lhůtě nesplní povinnost, která jim byla uložena z výsledků státního dozoru nebo inspekce školního stravování, nebo kladou překážky ve výkonu státního dozoru nebo inspekce školního stravování, mohou tyto orgány uložit pořádkovou pokutu až do částky 1 000,- Kčs, a to i opětovně, nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nové určené lhůtě. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.
Za zjištěné nedostatky způsobené porušením povinnosti vyplývajících z obecně závazných právních předpisů v oblasti výchovy a vzdělávání může krajský národní výbor na návrh orgán státního dozoru uložit orgánu nebo organizaci, jejíž organizační jednotkou je střední odborné učiliště odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, nebo střednímu odbornému učilišti jako samostatné organizaci, pokutu.
Za zjištěné nedostatky způsobené porušením povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů v oblasti školního stravování mimo resort školství, může krajský národní výbor na návrh orgánu inspekce školního stravování uložit orgánu nebo organizaci pokutu.
Pokutu podle druhého a třetího odstavce zásady lze uložit až do částky Kčs 100 000,-, při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení již byla pokuta uložena, až do částky Kčs 500 000,-. Pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy je orgán nebo organizace způsobily. Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti škodlivých následků způsobených porušením povinnosti. Při ukládání pokut včetně pořádkových pokut se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení. Pokuty uložené krajským národním výborem i pořádkové pokuty plynou do rozpočtu příslušného krajského národního výboru.
Státní dozor se na základě politicko-právní analýzy pro přípravu nové právní úpravy řízení středních odborných učilišť vybavuje sankčními prostředky vzhledem k omezení přímých řídících vztahů ústředních orgánů ke státním podnikům, jejichž součástí jsou střední odborná učiliště.
Při určení peněžitých sankcí se vychází z obdobných ustanovení zákoníku práce, příp. dalších zákonných předpisů upravujících státní dozor (např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce).
Vzhledem k přechodu na dvoustupňové řízení ztrácí opodstatnění resortní dozor. Pokud zřizovatelem středního odborného učiliště bude ústřední orgán nebo národní výbor nebo organizace k tomu účelu zřízená ústředním orgánem nebo národním výborem, pak kontrolní činnost je prováděna v rámci přímé řídící činnosti a ztrácí charakter resortního dozoru. Pokud zřizovatelem středního odborného učiliště bude z podnětu zakladatele (ústředního orgánu nebo národního výboru) státní podnik, pak kontrolní činnost zakladatele se řídí § 13 odst. 2 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku. V tomto případě též nejde o resortní dozor, ale o kontrolu hospodářské a sociální činnosti podniku v rozsahu hospodářského řízení státního podniku zakladatelem.
Sankčními prostředky se vybavuje inspekce školního stravování vzhledem k tomu, že se její působnost vztahuje i na závodní a družstevní mateřské školy, na střední odborná učiliště a odborná učiliště, jídelny restauračního a závodního stravování, které zajišťují školní stravování, tedy mimo resort školství.
V zařízeních v resortu školství jde o rozpočtově organizace řízem týmiž orgány, které vykonávají státní dozor, popř. inspekci školního stravování, a proto ukládání sankcí těmto organizacím by bylo nadbytečné.
Zásada se promítne do nového ustanovení třetí části zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 12 - Plnění povinné školní docházky mimo území Československé socialistické republiky
Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území Československé socialistické republiky (dále jen "zvláštní způsob plnění povinné školní docházky").
O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje národní výbor, který odborně vede škola, v níž žák plní povinnou školní docházku.
Z důvodu rozšíření politických, hospodářských a kulturních styků se zahraničím je nutné umožnit občanům, kteří plní své úkoly v zahraničí, vzdělávání jejich dětí bez přerušení styku s rodinou.
Zásada reaguje na požadavky federálního ministerstva zahraničních věcí podpořit řešením větších možnosti vzdělávání žáků v zahraničí vysílání našich pracovníků v potřebné kvalitě a množství.
Zásada umožňuje i dětem ze smíšených manželství s československou státní příslušností, které žijí se souhlasem čs. úřadů s rodiči v zahraničí, plnit povinnou školní docházku v souladu s československým právním řádem.
Zásada se promítne do § 2 odst. 1 a 2 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 13 - Výchovná opatření
Proviní-li se žák proti školnímu řádu, mohou se mu podle závažnosti provinění uložit některá z těchto výchovných opatření napomenutí třídního učitele, dítka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol nebo odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. Žákovi, který ukončil povinnou školní docházku a dopustil se takového jednání, které vážným způsobem ohrožuje výchovu ostatních žáků, může ředitel školy zakázat docházku do školy až do doby, než skončí řízení o vyloučení studia. O podmíněném vyloučení a o vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy.
Výchovná opatření se mohou ukládat do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka, dozvěděl pedagogický pracovník školy, příslušný k uložení výchovného opatření, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák dopustil proviněni.
Navrhovaná zásada umožňuje řediteli střední školy zakázat žákovi docházku do školy v případě, kdy se žák po skončení povinné školní docházky dopustil tak závažného jednání, za které může být navrženo jeho vyloučení ze studia, a kdy jeho setrvání ve škole po dobu řízení o vyloučení ze studia by vážně narušovalo výchovu ostatních žáků. Obdobné výchovné opatření zakotvené v "klasifikačním řádu" vydaném ministerstvem školství ČSR v roce 1973 a zrušeném vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 124/1984 Sb., o středních školách, bylo již v oblasti škol řízených národními výbory užíváno až do roku 1984.
Protože toto ustanovení nemělo oporu v nové zákonné úpravě, nemohlo být převzato z tehdy platného klasifikačního řádu do vyhlášky ministerstva školství ČSR č. 124/1984 Sb. Praxe však ukázala, že v mnoha případech je použití tohoto opatření nezbytně nutné pro zachování klidného průběhu výuky. Přímé užití ustanovení § 43. odst. 1 písm. a) správního řádu je méně operativní, vzhledem k tomu, že předběžně opatření může uložit pouze krajský národní výbor, který školu odborně vede. Navrhované opatření umožní řediteli školy bezprostředně reagovat a zamezit tak nežádoucím jevům při výchovně vzdělávacím procesu.
Prodloužení subjektivní lhůty z jednoho měsíce na dva pro uložení výchovného opatření dává možnost orgánům činným ve správním řízení projednat odpovědně celý případ. Stejné řešení je stanoveno v § 79 zákoníku práce.
Rozšíření pravomoci ředitele školy na rozhodování o vyloučení žáka ze studia je v souladu s demokratizačními principy přestavby společnosti. Rozhodování ředitele je i časově operativnější, a tím se i zvyšuje účinek tohoto výchovného opatření jak na žáka samého, tak na kolektiv ostatních žáků.
Zásada se promítne v § 23 odst. 2 a 3 zákon. o státní správě ve školství.
Zásada č. 14 - Přijímání ke studiu ve středních školách
Pro přijetí žáka do střední školy jsou rozhodující jeho klasifikace ze základní školy, vyjádření lékaře o zdravotním stavu uchazeče a o jeho zdravotní způsobilosti ke studiu a k výkonu povolání, na které se studiem připravuje, a výsledek talentové zkoušky v oborech, kde je předepsána, a výsledek přijímací zkoušky, pokud je tato zkouška z rozhodnutí ředitele školy součástí přijímacího řízení.
K posouzení studijních předpokladu uchazečů, o studium na střední škole zřizuje ředitel školy přijímací komisi jako svůj poradní orgán.
V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil osm ročník základní školy a nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil, nebo přihlášku ke studiu do střední školy nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel střední školy určené krajským národním výborem, v jehož územním obvodu plní nebo má plnit žák povinnou školní docházku.
Zásada nově upravuje v souladu s demokratizačními principy přestavby společnosti náležitosti, které ovlivňuji přijetí žáků do středních škol, zvýrazňuje studijní výsledky žáků a tím zvyšuje jejich odpovědnost za výsledky vlastní práce. Rozšiřuje pravomoc ředitelů středních škol. U žáku přijímaných do středních odborných učilišť se upouští od vyžadování stanoviska organizace vzhledem k tomu, že v převážné většině znesnadňují objektivní výběr nejschopnějších uchazečů ve prospěch lokálních zájmů a tím snižují pravomoc ředitelů středních odborných učilišť. Upuštění od stanoviska organizace k přijetí žáka do středního odborného učiliště nevylučuje spolupráci ředitele středního odborného učiliště s organizacemi, pro které se žáci mají připravovat. Žáci se přijímají do středních škol podle plánu, přičemž se k trvalému pobytu žáka přihlíží pouze orientačně. Tím se omezuje administrativně direktivní přístup při stanovení směrných čísel pro přijímání žáků.
Zásada se promítne do § 24 odst. 3, 4, 5 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 15 - Přerušení studia
Na žádost žáka střední školy nebo odborného učiliště, který splnil povinnou školní docházku, nebo jeho zákonných zástupců, může ředitel školy z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů žákovi přerušit studium. Z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví žáka může ředitel školy na základě lékařského posudku rozhodnout o přerušení jeho studia z vlastního podnětu bez souhlasu žáka, popř. jeho zákonných zástupců. Studium lze přerušit nejdéle na dobu dvou let.
Zásada rozšiřuje pravomoc ředitele střední školy a odborného učiliště rozhodnout o přerušení studia žáka z vlastního podmětu i bez souhlasu žáka nebo jeho zákonných zástupců ve správním řízení.
Navržená změna umožňuje řešit zejména ty případy, kdy se žáci ze zdravotních důvodů (např. těhotenství žákyně - § 150 zákoníku práce) nemohou zúčastňovat vyučování povinnému předmětu rozhodujícímu pro odborné zaměření absolventa a sami nepožádají o přerušení studia.
Zásada se promítne do § 26 odst. 4 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 16 - Změna studijního nebo učebního oboru a přestup na jinou školu
Změna studijního nebo učebního oboru se umožňuje ve všech ročnících středních škol. Zařazení do ročníku určuje ředitel školy podle výsledku rozdílových zkoušek.
Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy. Přestup na jinou školu povoluje ředitel škole, do které se žák hlásil, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje.
Zásada v souladu s potřebami praxe rozšiřuje možnost změny studijního nebo učebního oboru ve všech ročnících středních škol. Striktní omezení této změny jen na 1. a 2. ročník a souhlas organizace u žáků středních odborných učilišť znemožnilo prakticky žákům, kteří např. z nečekaných závažných zdravotních důvodů nemohli dokončit studium v povodně zvoleném oboru, dosáhnout přípravy na povolání.
Zásada se promítne do § 26a odst. 1 a 3 zákona o státní správě ve školství.
Zásada č. 17 - Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
Žáku, který neprospěl v posledním roce povinné školní docházky nebo v některém školním rose po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku.
Zásada upřesňuje postup při rozhodování o opakování ročníku u žáků, kteří neprospěli v posledním roce školní docházky.
Zásada doplní v 26b odst. 2 a 3 zákona o státní správě ve školství.