Soudružky a soudruzi poslanci, jestliže jsem ve stručnosti
poukázal na značný politický význam
a společenskou citlivost služeb obyvatelstvu, pak
vše o současných problémech a nedostatcích
platí ve zvýšené míře
o úseku bytového hospodářství
a neméně závažnou skutečností
je, že na tomto úseku dochází v posledním
období k nárůstu připomínek
a stížností občanů, a to zejména
na zdlouhavé vyřizování požadavků
na opravy a údržbu a mnohde i na nesprávné
a byrokratické jednání. Přes skutečnost,
že byla přijata některá dílčí
opatření, nepodařilo se zvýšit
úroveň tohoto odvětví a služby
spojené s bydlením jsou zabezpečovány
zcela nedostatečně a neefektivně jsou také
vynakládány prostředky nejen finanční,
ale i materiálové na správu a provoz bytového
fondu.
Domnívám se proto, že k odstranění
nedostatků a zlepšení celkového stavu
na tomto úseku služeb bude třeba přijmout
řadu opatření, která by zejména
řešila zajištění kapacit na opravy,
údržbu a modernizaci bytového fondu; dokonalejší
využívání i vlastních kapacit
samotných podniků bytového hospodářství;
spolupráce ve využití kapacit národních
výborů a místních podniků;
zvýšení úrovně řízení,
hledání a zavádění různých
forem účasti uživatelů bytů na
opravách a údržbě; klást prvořadý
důraz na preventivní drobnou údržbu
a tím předcházet nákladným
opravám a údržbě; zkvalitnění
soustavy plánovitého řízení
bytového hospodářství - především
prohloubení chozrasčotních prvků hospodaření
a racionalizaci spotřeby energetických zdrojů,
zejména zavádění měřící
a regulační techniky.
Ve svém vystoupení jsem pochopitelně nemohl
vyčerpat všechna, a dle mého názoru,
potřebná opatření. Mé vystoupení
nemělo být analýzou pozitivních i
negativních výsledků a jejich dopadů.
Chtěl jsem pouze poukázat na důležitost,
ale i složitost uvedených oblastí a vyslovit
přesvědčení, že se vláda
bude problematikou zabývat a že ji budeme v tomto
úsilí plně podporovat.
Soudružky a soudruzi, v úvodu svého vystoupení
jsem řekl, že programové prohlášení
vlády vychází plně ze závěrů
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.
K tomuto chci dodat, že k těmto závěrům
se přihlásila jednoznačně celá
Národní fronta a tedy i Československá
strana lidová. Ve strategické linii, která
byla pro další období pěti let dána,
vidíme záruku, že za účinného
zapojení všech pracujících a správného
přístupu řídících orgánů
na všech stupních, bude dosaženo cíle,
kterým je zvýšení životní
úrovně a zabezpečení sociálních
jistot našich občanů.
Mohu proto ujistit vládu i Federální shromáždění,
že Klub poslanců - členů Československé
strany lidové, každý jeho člen, plně
podpoří programové prohlášení
vlády Československé socialistické
republiky, a to jak prací ve výborech Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, tak i ve svých
volebních obvodech i na pracovištích a napomůže
tak jeho realizaci. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji místopředsedovi
Federálního shromáždění
Z. Žalmanovi. Prosím poslance Zelenku.
Poslanec SL J. Zelenka: Vážený soudruhu
předsedo, vážené Federální
shromáždění, vyslechli jsme programové
prohlášení vlády Československé
socialistické republiky bezesporu všichni s velkou
pozorností. Reaguje na závěry XVII. sjezdu
Komunistické strany Československa, které
dávají perspektivu nelehkého, ale zato dynamického
rozvoje našeho hospodářství jako celku.
Už na první poslech můžeme říci,
že předseda vlády před námi rozvinul
program, který pamatuje na rozvoj všech úseků
a dává přitom priority správným
tahům.
Československá novinářská fronta
a v ní nejmasovější sdělovací
prostředky rozhlas a televize jsou si vědomy, co
je čeká, aby léta, o nichž soudruh Štrougal
mluvil, byla roky velkého tlaku na realizaci programu a
tlaku proti všemu, co brzdí rychlé tempo naplňování
programu. V televizi i rozhlase se náruživě
mezi novináři a tvůrčími pracovníky
hledají nové způsoby a formy, jak účinněji
měnit zaběhané návyky, jak dostat
do nejširšího povědomí moderní
způsoby myšlení, jak účinně
pomoci závěrům XVII. sjezdu strany a tím
i dnešnímu programu vlády.
Když soudruh Štrougal hovořil o prioritách,
nemohl pominout ani priority v oblasti ideologické, respektive
vytvoření příhodných podmínek
pro účinnou práci nejdůležitějších
sdělovacích prostředků. Chci potvrdit
závažnost a naléhavost takového přístupu.
Televize a rozhlas se staly faktorem denního života,
k potřebám dnešního moderního
člověka patří objem a rychlost informací
z domova i z celého světa. Divák chce poznávat
v reportážích všechny země a jejich
kulturu, chceme, aby denně žil v socialistickém
světě, neumíme si představit, že
by neměl mít dnes například mistrovství
světa v Mexiku nebo přímé přenosy
různých tenisových zápasů.
Čeká na seriál a nemůže pochopit,
že nejsme schopni jich natočit víc. Televize
se stala faktorem, aparáty jsou doma někdy dva a
na chalupě už je také televizor. Radio si mládež
nosí na procházky a přijímač
je zamontován téměř v každém
autě.
Třídní protivník si je vědom
této masovosti a patřičně jí
využívá. Vede proti nám obrovskou dezinformační
válku. Nasadil veškerou špičkovou techniku,
aby byl první a ovládl náš prostor.
Nad naším územím se pohybují
desítky rozhlasových vln a televizních signálů.
Divák už dnes si může vybírat.
Pochopitelně nám záleží na tom,
aby si nejčastěji a rád volil právě
náš program. Rozvinula se obrovská ideologická
válka.
Zahraniční reportéři - můžete
to někdy vidět i na obrazovce, když vysíláme
z Paříže, Anglie, nebo odkudkoliv - vybaveni
televizními novinářskými kompaktními
kamerami s videomagnetofony mohou natočený materiál
vyslat televizními kanály do jiného města
nebo obraz i zvuk dostat bleskově přes družice
do svého televizního centra.
Naše televizní redaktory československý
elektronický průmysl takovou pohádkovou technikou
nerozmazluje. Musíme proto špičkovou techniku
dovážet. Zřejmě to není jen náš
problém. Před dvěma týdny v sovětské
Pravdě vyšla stať, v níž se velmi
drsně k problémům materiálně
technické základny konstatuje: "Copak můžeme
pomalým filmovým tempem poskytnout naší
zemi a světu svou verzi a svůj výklad událostí
tak, aby nezaostával za cizí verzí, ale naopak
ji předstihoval?"
Československá televize disponuje některými
špičkovými zahraničními zařízeními
videotechniky, ale ta nám sotva stačí, abychom
udržel tempo a kvalitu v nejzávažnějších
událostech v Televizních novinách. Chceme
a budeme čelit ideologické válce s jakýmikoliv
podmínkami. Jsme však omezeni materiálnětechnickou
základnou. Díky pochopení vlády a
stranického vedení se po krizových letech
základna televize rozvíjela velmi příznivě.
5. a 6. pětiletka byly pro nás značně
slibným nástupem. Avšak v 7. pětiletce
z pochopitelných důvodů došlo k zabrzdění,
které se těžko dohání. Je dnes
holou skutečností, že 70 % televizních
zařízení ve výrobě, zpracování
a odbavování programu do éteru překročilo
svou životnost. V rozhlase je takového zařízení
dokonce přes 70 %. Hrozí havarijní stavy
s výpadkem výrobních a vysílacích
kapacit.
Spoléháme, že vláda ČSSR ve smyslu
svého prohlášení seriózně
a s pochopením přehodnotí současnou
situaci kolem televize a rozhlasu, i z hlediska nenaplněného
požadavku ústavního zákona z roku 1968.
Není přece smyslem, aby na různých
právních kličkách a na skutečnosti,
že rozpočet nejmasovějších sdělovacích
prostředků televize a rozhlasu - je rozhozen na
národní rozpočty, vázl nutný
rozvoj těchto médií a hlavně jejich
schopnost moderní technikou čelit náporu
vysílání ze světa.
Denně pracujeme se spoji, bez nichž se náš
signál nedostane na obrazovky, a to je federální
instituce. Nás denně drží elektronika,
a to je federace, nás musí na úrovní
udržet dovoz, a to je federální instituce.
Nás zajímá kooperace a koprodukce v RVHP,
a to je opět federace.
Žel, Československá televize i Československý
rozhlas pro mnohé ministerstvo nepředstavují
desítky miliónů diváků a posluchačů,
ale jen jednoho drobného zákazníka a někdy
ještě příliš náročného.
Vláda Československé socialistické
republiky jistě chápe, že nejde o nějaký
úzký a sobecký zájem televize a rozhlasu,
ale vskutku o zájem miliónů diváků
a posluchačů, které tu právě
my poslanci reprezentujeme.
Dovolte mi na závěr, abych ještě jednou
citoval sovětskou Pravdu ze zmíněné
stati: "Rakety, letadla a další vojenská
technika jsou v plné pohotovosti po léta, aniž
by jednou vystřelily a nedovolí přestoupit
válce náš práh. Je však i jiná,
psychologická válka, kterou proti nám rozpoutal
informační imperialismus, a ta se nezastaví
ani na chvíli. Tato válka má svůj
útok i obranu, má svá vítězství
i porážky a svá bitevní pole. To znamená,
že je nutné pomýšlet také na paritu
v nosičích ideologických bojových
hlavic. A tato parita potřebuje prioritu".
Děkuji vám, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, za pozornost a vládě za pochopení
váhy našich rozhodujících médií
a jejich prospěchu i pro realizaci vládního
programu. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Zelenkovi.
Prosím členy návrhové komise, aby
se po vyhlášení přestávky sešli
v místnosti č. 030.
Jako první po přestávce vystoupí poslankyně
Flösslerová. V jednání budeme pokračovat
v 15.15 hodin.
(Jednání přerušeno ve 14.55 hodin)
(Jednání opět zahájeno v 15.15 hodin)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
budeme pokračovat v rozpravě k vládnímu
programovému prohlášení. Slovo má
poslankyně Flösslerová. Připraví
se poslanec Hojnoš.
Poslankyně SL H. Flösslerová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci!
Hlavní směry hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky na léta 1986-1990 a výhled
do roku 2000, schválené XVII. sjezdem Komunistické
strany Československa, vytyčují základní
úkoly pro aktivizaci pracovních kolektivů
v naši ekonomice. Splnění náročných
úkolů v růstu společenské produktivity
práce, která se má v průběhu
8. pětiletky zvýšit o 17-18 % a dosáhnout
svým růstem krytí přírůstku
národního důchodu z 92-95 %, umožní
tvorbu potřebných zdrojů pro uspokojení
společenských i osobních potřeb a
zabezpečení trvalého růstu životní
úrovně našeho obyvatelstva.
Proto těmto otázkám musíme věnovat
trvalou a systematickou pozornost a vytvářet všechny
předpoklady pro tvořivou a činorodou atmosféru
na všech stupních řízení. Při
rozvoji pracovní a společenské aktivity pracujících
má významné poslání důsledné
uplatňování socialistických principů
odměňování za práci.
Po schválení 8. pětiletého plánu
jsou všechny resorty povinny vypracovat vlastní mzdové
programy zaměřené na jeho zabezpečování.
Stěžejním cílem těchto programů
se musí stát zabezpečení plánovaného
předstihu v růstu produktivity práce před
růstem průměrných mezd jako základního
předpokladu efektivnosti práce a zabezpečování
růstu životní úrovně. Důsledná
realizace všech úkolů programu zvýšení
ekonomické účinnosti mzdové soustavy,
které mají platnost i v 8. pětiletce, je
základní cestou, jak dosáhnout uvedeného
cíle.
Uplatněním nových mzdových a pracovních
podmínek, jak vyplývají z 2. etapy programu
ZEÚMS, by aktivita na úseku mzdové politiky
v hospodářských organizacích neměla
klesat, ale naopak stoupat. Pozornost by nadále měla
být věnována všem otevřeným
otázkám, které se nepodařilo najednou
vyřešit, jako je například: posilování
výdělkové úrovně na úsecích
a v činnostech, jež se rozhodující měrou
podílejí na splnění náročných
úkolů, zdokonalování organizace práce
a vytváření podmínek pro plynulou
práci. Je nutno pokračovat v rozšiřování
a zkvalitňování základny technickohospodářských
norem, jako objektivního kritéria pro plánování,
řízení a hodnocení práce. Další
zvyšování účinnosti pobídkovosti
mezd má být zabezpečeno cestou zdokonalování
systému odměňování, včetně
hledání možností jeho zjednodušování.
Způsoby, jak uvedeného cíle dosáhnout,
jsou známy; je to zejména plnění všech
základních pracovních povinností;
to znamená dodržováním a využíváním
pracovní doby počínaje a vysoce kvalitní
prací konče. V posledním období je
pozornost všech odpovědných pracovníků
soustředěna na to, aby mzda vyjadřovala odpovídající
podíl na výsledcích hospodaření,
aby při odměňování většiny
pracovníků byly uplatňovány chozrasčotní
principy a aby byl důsledně uplatněn systém
zásluhovosti.
Tomuto úkolu zůstáváme stále
ještě hodně dlužni. Mnozí vedoucí
hospodářští pracovníci jsou pasivní
při odstraňování mzdové nivelizace
i při prosazování principů odměny
podle skutečně vykonané práce. Tak
stále zůstává na některých
pracovištích jen malý rozdíl mezi odměnou
výkonného a podprůměrného pracovníka,
což nepřímo vede k růstu fluktuace pracovníků
a projeví se tedy jak v plnění plánu
výroby tak i v její kvalitě.
Někteří vedoucí pracovníci
si neuvědomují, že nesprávné
odměňování, v rozporu s principy programu
ZEÚMS, vede i k pasivitě dobrých pracovníků
a vůbec nemobilizuje pracovníky špatné.
A přitom již dnes známe účinné
nástroje jak kritizovanou situaci řešit. Zastavím
se u jednoho z nich, který umožňuje objektivněji
ohodnotit výsledky práce. Je to brigádní
forma organizace práce a odměňování.
V současné době se tato forma uplatňuje
u 5-10 % dělníků v jednotlivých
odvětvích národního hospodářství
a jsou reálné předpoklady, že do konce
8. pětiletky bude v podmínkách brigádní
formy pracovat 30-50 % všech dělníků.
Tento masový přechod na novou formu nemůže
být proveden formálně. Musí být
zajištěn záměr sledovaný při
schvalování programu rozvoje brigádní
formy organizace práce a odměňování
v naší ekonomické praxi, to je, aby se její
zavádění stalo součástí
intenzifikačního procesu československého
národního hospodářství. Uplatňování
této formy se musí významnou měrou
podílet na zabezpečování co nejvyššího
růstu produktivity práce, hospodárnosti,
kvality a efektivnosti výroby, na urychleném uplatňování
vědeckotechnického pokroku v praxi. Musí
aktivizovat pracovní kolektivy a přispívat
k jejich výchově - hospodářů
na svém pracovišti - a maximálně je
zapojovat do řízení výroby.
V mém volebním obvodě Vyškov máme
při řešení těchto úkolů
některé dobré výsledky. Brigádní
formu organizace práce a odměňování
využívá 28 kolektivů, ve kterých
je zapojeno 633 pracovníků. Jen v národním
podniku UP - závody Rousínov na výrobu nábytku
je uplatňována na 7 pracovištích s 257
pracujícími, z nichž je 95 % dělníků.
Za rok 1985 dosáhly brigády úspor v materiálu,
energii, v režijních i úkolových mzdách
v hodnotě 917 781 Kčs. Za tyto výsledky byla
podle uzavřených dohod brigádám přidělena
odměna ve výši 88 -668 Kčs, což
je zhruba 440 Kčs na jednoho pracovníka ročně.
Hmotná zainteresovanost byla zaměřena i na
úspory přesčasových hodin. Bylo uspořeno
lepší organizací práce 1647 hodin v
hodnotě 22 548 Kčs. K hmotné zainteresovanosti
byla vyčleněna odměna ve výši
5442 Kčs, což je 188 Kčs na jednoho pracovníka
za rok.
Zavádění brigádní formy organizace
práce a odměňování není
záležitostí jednoduchou a naráží
i na mnohé problémy. Tak při schůzkách
s pracujícími se často setkávám
s tím, že lidé jsou sice těmto formám
odměňování nakloněni, ale pro
jejich zavedení nemají zatím vytvořeny
potřebné podmínky. Největším
problémem je materiálně technické
zásobování, ke kterému je nejvíce
připomínek. Dodavatelsko-odběratelské
vztahy sice platí, ale materiál není k dispozici
včas a v potřebné kvalitě
Vážené soudružky a soudruzi, s nutností
úspěšně plnit závěry XVII.
sjezdu KSČ, a to i v oblasti sociální politiky,
jsme vystupovali na předvolebních shromážděních
a zveřejňovali, co všechno učiníme
pro splnění úkolů Hlavních
směrů hospodářského a sociálního
rozvoje ČSSR v letech 1986-1990.
XVII. sjezd KSČ a krajské stranické konference
pojaly plnění těchto hlavních úkolů
do svých usnesení. To nás všechny zavazuje,
abychom v oblasti sociálního zabezpečení
udělali vše pro jejich splnění. V tom
je podstata politiky Komunistické strany Československa
a celého volebního programu Národní
fronty. V 8. pětiletce, jak bylo zdůrazněno
na sjezdu, se bude rozšiřovat i sociální
a pečovatelská služba.
V mém volebním obvodě Vyškov se v uplynulém
období dosáhlo dobrých výsledků
v sociální oblasti především
na úseku péče o staré občany.
Tak například stále rostla kapacita domovů
důchodců, která dosáhla již 415
míst; máme však v evidenci dalších
40 žádostí o přijetí a tuto situaci
chceme řešit výstavbou nového domova
důchodců a starý pavilón přebudujeme
pro zdravotně postižené děti. Upevnili
jsme sociální jistoty starých i zdravotně
postižených občanů a k hmotnému
zabezpečení jim poskytujeme doplňkovou sociální
péči.
Odpovídající péči věnujeme
úkolům populační politiky. Soustavně
prohlubujeme zdravotní péči o matku a dítě,
zkvalitňujeme materiální zabezpečení
rodiny s dětmi a rozšiřujeme sociální
služby zaměřené na mládež
a rodiny s více dětmi.
Jsme si vědomi toho, že současně se
zabezpečováním rostoucích ekonomických
a výrobních úkolů musí být
řešeny i otázky péče o pracujícího
člověka a tedy zlepšovány i jeho pracovní
a životní podmínky.
Pokud v některých podnicích, případně
i na vyšších stupních řízení,
nejsou tyto otázky dobře chápány,
musíme otevřeně proti jejich nesprávnému
postoji vystupovat a snažit se zjednat nápravu. Sociální
podmínky na pracovištích nesmějí
zaostávat za progresívním nárůstem
a plněním výrobních úkolů.
V plánech přípravy kádrů, personálního
a sociálního rozvoje jsme získali účinný
nástroj pro zajišťování sociálních
úkolů. V souladu s těmito plány je
nutno vyčlenit odpovídající finanční
prostředky na jmenovité akce sociálního
charakteru. Pokud tomu tak ještě není, je třeba
urychleně to učinit. I v mém volebním
obvodě pracující podobné nedostatky
často připomínkují. Týká
se to například pracovních, sociálních
a zdravotních podmínek v OSP Vyškov, UP Bučovice
a dalších. V plánech máme zajištěnu
výstavbu společné závodní kuchyně
pro podniky řízené ONV Vyškov, společné
závodní zdravotní středisko při
OSP Vyškov, novou kotelnu Agrozetu Rousínov, vybudování
nového odsávání prašnosti vzduchu
v UP Rousínov pro zlepšení pracovních
podmínek, a dále výstavbu rekreačního
střediska v Jeseníkách včetně
pionýrského tábora.