Jsem přesvědčen též o účelnosti
opatření, aby Státní plánovací
komise, jakožto federální ústřední
orgán byla řízena jediným ústavně
odpovědným činitelem na rozdíl od
dosavadního stavu, kdy v tomto orgánu působili
dva členové federální vlády.
Po provedení změn v soustavě ústředních
orgánů bylo třeba vyřešit i otázku
působnosti nově vytvořených ministerstev.
Návrh ústavního zákona ji upravuje
tak, že se působnost dosavadních federálních
ministerstev převádí beze změn na
federální ministerstva, která z nich byla
zřízena.
Provedením ústavního zákona o změnách
v soustavě federálních ústředních
orgánů dojde též ke zjednodušení
soustavy ústředních orgánů,
ke snížení jejich administrativní náročnosti
a k evidentním úsporám pracovních
sil.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, na základě těchto skutečností
doporučuji Sněmovně národů
jako společný zpravodaj jejích výborů
předložený vládní návrh
ústavního zákona o změnách
v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí
člen vlády Československé socialistické
republiky, schválit v předloženém znění.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Samcovi.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Viktora Sidora, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Sidor: Vážený súdruh generálny
tajomník, vážený súdruh prezident,
vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, vážení hostia,
vláda Československej socialistickej republiky predkladá
Federálnemu zhromaždeniu na schválenie významný
návrh ústavného zákona, ktorý
napomôže k vytvoreniu predpokladov pre zmeny v chápaní
činnosti odvetvových orgánov vlád.
Počíta sa s ich, novým, racionálnejším
vnútorným usporiadaním a v neposlednom rade
aj s výrazným znížením stavu
ich pracovníkov. Ako zdôraznilo 9. zasadanie ÚV
KSČ "Zmysel týchto opatrení je v tom,
aby sa podstatne zmenil obsah, metódy a štýl
práce na celej osi riadenia".
Najskôr by som chcel vysloviť súhlas od odneniu,
ktoré za vládu Československej socialistickej
republiky predniesol prvý podpredseda vlády súdruh
Rohlíček k vládnemu návrhu ústavného
zákona o zmenách v sústave federálnych
ústredných orgánov, v čele ktorých
stojí člen federálnej vlády a podporiť
spravodajskú správu spoločného spravodajcu
výborov Snemovne národov poslanca Samca.
Dovoľte mi ešte niekoľko poznámok k ústavnoprávnej
stránke návrhu a k prerokovaniu návrhu vo
výboroch Federálneho zhromaždenia a národných
rád.
K ústavnoprávnej stránke predloženého
vládneho návrhu ústavného zákona
nemám žiadne pripomienky. Navrhovaná právna
úprava zriadenia Federálneho ministerstva hutníctva,
strojárstva a elektrotechniky a Federálneho ministerstva
dopravy a spojov v článku I v spojení s článkom
IV návrhu je v súlade s článkom 81
ústavného zákona o československej
federácii, podľa ktorého sa federálne
ministerstvá zriaďujú a taktiež i rušia
ústavným zákonom Federálneho zhromaždenia.
Tiež k novelizácii článku 1 a 2 ústavného
zákona č. 126/1970 Zb. o opatreniach v sústave
federálnych ústredných orgánov, v
čele ktorých stojí člen vlády
ČSSR, ako i ustanovenia o prechode pôsobnosti z doterajších
federálnych ministerstiev na novo zriadené ministerstvá
nemám pripomienky.
Vládny návrh ústavného zákona
prerokovali Ústavnoprávne výbory SĽ
a SN za účasti delegovaných zástupcov
výborov: zahraničných, branných a
bezpečnostných, pre plán a rozpočet,
pre priemysel, dopravu a obchod, pre poľnohospodárstvo
a výživu, pre kultúru a výchovu a pre
sociálnu politiku a odporučili snemovniam schváliť
návrh ústavného zákona v predloženom
znení.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, z
uvedených dôvodov odporúčam Snemovni
ľudu, ako spoločný spravodajca ich výborov,
predložený vládny návrh ústavného
zákona o zmenách v sústave federálnych
ústredných orgánov, v čele ktorých
stojí člen vlády Československej socialistickej
republiky, schváliť v predloženom znení.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Sidorovi.
Do rozpravy se zatím písemně přihlásili
tito poslanci: Rudolf Kuljovský, Ladislav Dvořák,
Jan Dobiáš Vlastimil Baruš a Irena Pažická.
Jako první vystoupí poslanec Kuljovský, připraví
se poslanec Dvořák.
Poslanec SL R. Kuljovský: Vážený
súdruh generálny tajomník ÚV KSČ,
vážený súdruh prezident ČSSR,
vážený súdruh predseda Federálneho
zhromaždenia, súdružky poslankyne a súdruhovia
poslanci, v komplexe uskutočňovaných a pripravovaných
zmien v súlade s postupnou realizáciou prestavby
hospodárskeho mechanizmu dnes prerokúvame vládny
návrh zákona o zmenách v sústave federálnych
orgánov. Ide o prvý krok k prispôsobovaniu
organizácie centra meniacim sa podmienkam výrobnej
sféry, v tom smere, ako sa o tom hovorilo na 9. zasadaní
ÚV KSČ. Nejde však len o zmeny v organizácii.
Navrhované zmeny sú bezprostredne viazané
na deľbu práce v oblasti riadenia národného
hospodárstva. Keď v zákone o podniku bude jednoznačne
stanovené, čo musí podnik zaistiť, aké
úlohy a právomoci mu budú dané, tým
je zároveň vyslovené, čo štátne
orgány nebudú robiť. Základnú
zmenu teda vidím v tom, že vznikajú dve sféry
špecifických úloh a adresné zodpovednosti,
ale tiež do dôsledkov dovedená deľba právomoci.
Pritom zostáva rad otázok, na ktoré nebola
doposiaľ daná jednoznačná odpoveď.
Týka sa to napríklad uplatnenia vedy a techniky
vo výrobnej praxi. I keď rozhodujúce úlohy
boli pre súčasné obdobie stanovené
i na XVII. zjazde KSČ, nemôžeme byť s dosiahnutými
výsledkami spokojní. Zostáva naďalej
faktom, že vedeckotechnický rozvoj sa nestal osou
plánu, že sa nestal základným odrazovým
mostíkom pre intenzifikáciu ekonomiky.
Ak vyjadrujeme nespokojnosť s doterajším vývojom
smerom k minulosti, potom je potrebné si položiť
otázku, čo má priniesť rozhodujúcu
zmenu do budúcich rokov. V podnikovej sfére očakávame,
že zásady samofinancovania donútia podniky
efektívnejšie využívať vytvorené
zdroje a rýchlejšie realizovať výsledky
ich vlastného technickéhio rozvoja a ostatnej čs.
vedeckovýskumnej základne, vrátane využitia
zahraničných licencií a povedú ku
skráteniu inovačných cyklov výrob
v dôsledku modernizácie technického a technologického
vybavenia. V tejto sfére sa dnes realizuje takmer 60 %
z celkových neinvestičných výdavkov
na rozvoj vedy a techniky a vlastné financovanie by malo
byť zaistené samotnými užívateľmi.
Iná situácia je v zabezpečovaní rozvojových
programov vrátane investícií zásadného
charakteru, ktorý má význam pre celé
národné hospodárstvo. V samotnom centre je
zodpovednosť rozdelená na tri subjekty riadenia: Štátna
komisia pre vedeckotechnický a investičný
rozvoj má dávať ako neoddeliteľnú
súčasť komplexného štátneho
plánu koncepciu jednotnej vedeckotechnickej politiky, Štátna
plánovacia komisia má zabezpečiť celkovú
previazanosť plánu a rezorty majú koordinovať
a kontroľovať realizáciu hlavných smerov
technického rozvoja.
Všetky tieto orgány budú musieť vystupovať
ako jednotné štatne centrum, ktoré bude vo
vzájomnej súčinnosti s podnikovou sférou
realizovať rozsiahle celospoločensky významné
programy a projekty event. i formou zakladateľskej iniciatívy.
V tom sa musí zmeniť doterajšie direktívne
riadenie. Ak však nedôjde k zmene obsahu a štýlu
práce stávajúcich orgánov a ich pracovníkov,
možno ťažko predpokladať, že dôjde
oproti súčasnosti k podstatnej zmene.
V systéme riadenia bude účelné uplatniť
sankčné odvody podnikom, ktoré dostali dotácie
na vybrané úlohy vedeckotechnického rozvoja,
pokiaľ výsledky nesplnia zadané parametre technické
i ekonomické. Priaznivo by sa malo tiež prejaviť
zníženie stavu celoštátnych úloh
vedeckotechnického rozvoja pre 9. päťročnicu
zo 369 úloh približne na 100, čím dôjde
k pozitívnej koncentrácii síl a prostriedkov
na najdôležitejšie ciele vedeckotechnickej politiky.
Keď tieto otázky prerokujeme v našich výboroch,
stretávame sa s argumentáciou, že všetci
účastníci svoje úlohy plnia, ale celkový
výsledok nie je dobrý. Vina sa prehadzuje ako horúci
zemiak a "čierny Peter" zostane obvykle podniku.
Ak dnes hovoríme o nutnosti zmeny metód riadenia,
musí preto i pre centrum platiť kritérium konečného
efektu tak, ako pre podniky bude nekompromisne platiť systém
samofinancovania. Preto si myslím, že v duchu prestavby
by mala byť i tu stanovená jasná a adresná
zodpovednosť za rozhodujúce smery vývoja, aby
bolo možné skutočne kontrolovať plnenie
konkrétnych úloh.
Súdružky a súdruhovia, v súbore pripravovaných
zmien budú mať veľký význam i zmeny
v plánovacom procese a vo výkazníctve. Rátame
s tým, že na budúci rok bude preto predložená
novalizácia zákona o národohospodárskom
plánovaní. Základné smery boli dané
už na XVII. zjezde KSČ. Pri ich rozpracovaní
na 7. pléne ÚV KSČ bolo konkrétne
stanovené, že päťročnica predstavuje
základný riadiaci dokument zabezpečujúci
rozhodujúce smery a ciele hospodárskeho a sociálneho
rozvoja našej spoločnosti. Zodpovednosť za jej
vypracovanie a predloženie vláde zostáva na
Štátnej plánovacej komisii. Bude však
potrebné dôslednejšie zamerať pozornosť
Štátnej plánovacej komisie na analytickú
činnosť, aby bolo možné sledovať
skutočný vývoj národného hospodárstva
a zisťovať príčiny nežiadúcich
odchyliek, prípadne využívať ďalšie
prostriedky k posilneniu pozitívnych tendencií.
Popri tom má byť zaistené bežné
usmerňovanie ekonomiky prevažne využívaním
ekonomických nástrojov. Pretože Štátna
plánovacia komisia sa nemá zaoberať operatívnou
činnosťou, musí byť včas rozhodnuté,
ako to už naznačil súdruh Rohlíček
vo svojom zdôvodnení, kdo v centre bude zodpovedať
za prípravu ročných plánov najmä
z hľadiska zmien ekonomických nástrojov, za
nadväznosť ročných plánov na úlohy
celej päťročnice, za riešenie odchyliek
a iných porúch vo vývoji ekonomiky.
Toto všetko sú otázky, ktoré sa bezprostredne
dotýkajú i nás, poslancov, a sú dôležité
i pre našu prácu vo volebných obvodoch. Veď
iba pred necelými dvoma rokmi prijali zákon o 8.
päťročnici, kde je zakotvený rad ukazovateľov,
dalo by sa povedať predošlého typu. Zároveň
rastie počet podnikov pracujúcich v podmienkach
komplexného experimentu, kde sú využívané
prevažne ekonomické nástroje. Dnes je to napríklad
už 68 organizácií s 20 %-ným podieľom
vo výrobe tovaru. Vynárujú sa však zároveň
otázky spojené s platobnou neschopnosťou podnikov
pri postupnom prechode na samofinancovanie. Nemožno zabudnúť
ani na vplyv prestavby výrobnotechnickej, výskumnej
a obehovej základne spojenej s rozhodovaním o nových
adresátoch úloh, finančných a iných
záväzkov, spojených mnohokrát s potrebou
riešiť zložité spoločensko-politické,
sociálne problémy.
Na druhej strane očakávame, že navrhované
organizačné zmeny v centre prinesú mnoho
konkrétnych ekonomických prínosov. Z vlastných
poslaneckých prieskumov máme rad poznatkov svedčiacich
o správnej kritike podnikov na neuspokojivú spoluprácu
medzi strojárskymi rezortami. Ako príklad by som
chcel uviesť dodávky nevhodných profilov gulatiny
oceli pre TOS Kuřim, čo si v minulom roku vyžiadalo
ďalších 65 tisíc normohodín pri
ich úprave bez ohľadu na zbytočné straty
na materiály. V Elitexe Liberec sme sa zasa presvedčili
o nutnosti vyvíjať a vyrábať samostatne
elektronickú výstroj textilných strojov,
hoci elektronický priemysel by bezpochyby mohol zaistiť
tieto potreby ďaleko efektívnejšie, rýchlejšie
a na vyššej technickej úrovni. Dôsledná
koordinácia v riadení v rámci jedného
rezortu strojárstva musí preto viesť aj k postupnému
zníženiu nákladov, k vytvoreniu podmienok pre
spružnenie vzájomných dodávok a tým
ku zníženiu zásob a zjednodušiť riešenie
subdodávok pri zabezpečovaní exportu a z
toho plynúce devízové zainteresovanosti.
Myslím si, že tieto otázky bude potrebné
dôkladne prerokovať najmä vo výboroch pre
plán a rozpočet a vo výboroch pre priemysel,
dopravu a obchod. Pritom stojíme pred problémom
typickým pre prechodné obdobie, keď jedna časť
ekonomiky bude riadená podľa predošlých
ukazovateľov a druhá podľa nových. Ak
máme potom 8. päťročnicu doviesť
do konca starým i novým spôsobom, zostáva
otázkou, v akom časovom rozmedzí je reálne
dosiahnuť stanovené 30% zníženie stavu
pracovníkov centra. Úspory pracovníkov v
centrálnych orgánoch sú žiadúce,
čo potvrdzujú aj reakcie našich voličov
vo volebných obvodoch. Mali by však byť skôr
logickým výsledkom zmien v metódach práce
týchto orgánov a nie iba výsledkom administratívneho
zásahu zhora.
Súdružky a súdruhovia, myšlienky "perestrojky"
u nás zapustili pevné korene. Dnes už nejde
iba o to, referovať, čo všetko bolo urobené.
Dnes sa nás každý pýta: "Aký
je výsledok, aký je prínos pre spoločnosť,
pre každého jednotlivca?" Toto kritérium
konečného efektu začína platiť
i pri posudzovaní výsledkov ústredných
orgánov. Tak ako je prestavba hospodárskeho mechanizmu
nepretržitým procesom postupných zmien, budú
sa musieť i organizačné vzťahy a štýl
práce centra prispôsobovať novým náročným
úlohám. Rovnako sa budú meniť úlohy
a postavenie nás, poslancov, v celom procese. Cítime
to vo zvýšených nárokoch, ktoré
sú na nás kladené vo volebných obvodoch
i v stúpajúcej náročnosti v legislatívnej
oblasti tu, vo Federálnom zhromaždení. Z dôvodov,
ktoré som tu uviedol, by som chcel na záver zdôrazniť,
že predložený vládny návrh zákona
považujem za potrebný krok k racionalizácii
práce centra a že k vlastnej zmene štýlu
práce budeme môcť prispieť i my, poslanci,
skvalitnením vlastnej práce a zvýšením
náročnosti pri príprave rokovaní vo
výboroch alebo v plénach Federálneho zhromaždenia.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kuljovskému.
Slovo má poslanec Dvořák, připraví
se poslanec Dobiáš.
Poslanec SN L. Dvořák: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, základním kamenem
postupu v oblasti přestavby hospodářského
mechanismu je přestavba centra, na kterou musí plynule
navazovat přestavba celé výrobně technické
základny založená na důsledném
principu dvoustupňového řízení.
Tomuto požadavku a hledisku je nutno přizpůsobit
a podřídit odvětvová ministerstva,
posílit jejich národohospodářský
a průřezový charakter.
Nejvýznamnější změnou v předloženém
vládním návrhu ústavního zákona
o změnách v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády ČSSR,
je návrh vytvořit nové ministerstvo hutnictví,
strojírenství a elektrotechniky. Vznikne sloučením
dvou dosavadních strojírenských resortů
s resortem elektrotechnickým. Bude tím vytvořen
vedle již existujících komplexů - palivo-energetického,
zemědělsko-potravinářský -
další nesmírně důležitý
komplex -hutnický a strojírensko-elektrotechnický.
Vždyť právě tento celek s více
než jedním miliónem tři sta tisíci
pracovníků vytváří téměř
čtvrtinu národního důchodu a na jeho
přírůstku se podílí v osmé
pětiletce více než 50 %, na vývozu do
socialistických zemí dvěma třetinami,
do nesocialistických zemí jednou třetinou.
Je tedy zřejmé, že půjde o ministerstvo,
jehož řízení bude složité
a nesmírně náročné. Bude mít
daleko větší množství vazeb k jiným
resortům, ke státnímu plánu, než
ostatní resorty. Z tohoto pohledu se to jeví jako
určitá nevýhoda při zabezpečování
potřeb našeho národního hospodářství.
Základním smyslem vytváření
nového komplexu je odstranění meziodvětvových
a mezioborových bariér s vytvořením
takových podmínek, které umožní
komplexní národohospodářský
rozvoj v této rozhodující oblasti naší
ekonomiky. Tyto překážky, podle mého
názoru, nevznikly jen pouhou existencí dosavadních
tří ministerstev, ale rovným dílem
k nim přispěl stávající ekonomický
mechanismus a soustava plánování.
Za 9 let existence federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu se přece jen podařilo ujasnit potřeby
a v podstatě i mezinárodní specializaci,
organizačně i věcně budovat ucelenou
základnu čs. elektrotechnického průmyslu,
i když ne v takovém rozsahu - zejména v oblasti
součástkové základny - aby už
plně pokrývala potřeby naší ekonomiky.
Působnost federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu byla tedy užitečná a pomohla
k urychlení rozvoje elektroniky v Československu.
Klíčovým požadavkem na nově navrhované
ministerstvo je zajistit plné proniknutí elektronizace
do všech sfér národního hospodářství,
přednostně však do všech oborů
strojírenské výroby. Taktéž musí
plynule zabezpečovat úkoly, které vedly vládu
ke zřízení federálního ministerstva
elektrotechnického průmyslu.
Dovolte mi, abych ze zkušeností získaných
ve strojírenském podniku Transporta Chrudim, kde
pracuji, a z práce výboru pro průmysl, dopravu
a obchod některé problémy uvedl. Právě
ty, které jednotným řízením
bude možno snáze a rychleji odstraňovat a řešit.
Jednotným řízením technického
rozvoje všech tří resortů jak v oblasti
inovací nových výrobků, tak v oblasti
technologického vývoje plynule odstraňovat
duplicitní řešení, a v některých
případech i více řešení
stejných či velmi podobných úkolů.
Tím se uvolní v této oblasti kapacity pro
řešení jiných úloh. Samozřejmě
s tím souvisí požadavek vybudovat moderní
systém pro předávání potřebných
informací, aby každá výzkumná
základna měla ještě před zahájením
vývoje všechny potřebné údaje,
co do této doby bylo v té či oné oblasti
již vykonáno.
Daleko účinněji bude možno sladit plány
technického rozvoje nosných strojírenských
finálních výrobních oborů s
plány vývoje potřebných kompletačních
strojírenských i elektrotechnických oborů.
Uvedu jeden příklad: V našem podniku byl vyvinut
a nyní je vyráběn boční vysokozdvižný
vůz, a to na dobré světové technické
úrovni. Aby tento zásadní požadavek
byl dodržen, museli jsme přistoupit na řešení,
že vývoj i výrobu automatické převodovky
zajišťujeme sami, a to v počtu 120 ks ročně
se všemi důsledky na ekonomii. Přitom např.
DESTA Děčín vyrábí obdobné
převodovky pro čelní vozíky, a to
jen pro vlastní potřebu, podnik PRAGA zase jen pro
autobusy, ZŤS Martin hydrodynamické převodovky
pro výrobu svých stavebních a silničních
strojů. Ve vyspělých kapitalistických
zemích výrobu převodovek zajišťuje
specializovaný výrobce pro kompletaci finálních
výrobků strojírenských výrobců,
kteří již při vývoji nových
zařízení s nimi spolupracují.
Velmi důležitou úlohu hraje strojírensko-elektrotechnický
komplex při modernizaci nejen vlastní výrobně
technické základny, ale i ostatních odvětví
národního hospodářství. Z jednoho
místa bude možno daleko účinněji
sladit právě potřeby naší ekonomiky
po této modernizaci s potřebami vývozu, v
návaznosti na to i lépe sestavovat plány
dovozu tohoto zařízení. Právě
zde zásadním problémem je nedostatek technologického
zařízení, zejména progresívních
strojů. Východiskem je posílení kapacit
výrobců strojírenské technologie,
daleko vyšší využívání
směnnosti u již instalované techniky a vytvoření
podmínek pro vyšší dovoz větším
vývozem nad rámec úkolů 8. pětiletky.
U strojírenského vývozu však komoditami
jinými než o kterých nyní hovořím.
Odstraněním resortních přehrad bude
možno daleko účinněji posílit
směr ke specializaci výrob prvků a uzlů
obecného použití. Tím bude možné,
aby účelným sdružováním
v rámci všech tří dosavadních
resortů byla zvýšena a zefektivněna
oblast výroby např. hydrauliky, pneumatických
prvků, čidel, základních stavebnicových
prvků mikroelektrotechniky apod.
Přiblížení problematiky strojírenské
a elektrotechnické výroby je skutečně
žádoucí. Žádný strojírenský
výrobce se dnes neobejde na vyspělých kapitalistických
trzích bez aplikace perfektní elektroniky. Ve vzájemném
užším propojení stanovit pružně
hranici mezi součástkami, prvky a stavebnicovými
díly mikroelektroniky, za jejichž vývoj a zajištění
musí odpovídat elektrotechnický průmysl
a mezi oblastmi, které je logické, aby řešil
výrobce strojů pro jejich specializovaný
charakter, a to včetně programového vybavení.
Přitom bez využití mezinárodní
dělby práce, především v rámci
RVHP, a v oblasti elektroniky, to taktéž nepůjde.