Návrh odôvodní minister zahraničných
vecí ČSSR súdruh Bohuslav Chňoupek.
Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
generálny tajomník Ústredného výboru
Komunistickej strany Československa, vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne a súdruhovia poslanci, vláda predkladá
Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu
Zmluvu medzi Československou socialistickou republikou
a Poľskou ľudovou republikou o právnej pomoci
a úprave právnych vzťahov vo veciach občianskych,
rodinných, pracovných a trestných. Dokument
podpísali vo Varšave v decembri minulého roku
ministri zahraničných vecí.
Naše vzťahy s Poľskou ľudovou republikou sa
úspešne rozvíjajú na zásadách
socialistického internacionalizmu, v duchu Zmluvy o priateľstve,
spolupráci a vzájomnej pomoci z roku 1967. Nadobudli
šírku a frekvenciu, aká nemala doteraz obdobu.
Pozitívne ich ovplyvňuje proces prestavby, zavádzanie
hospodárskych reforiem a prehlbovanie socialistickej demokracie
prebiehajúci v obidvoch krajinách. Nedávna
priateľská pracovná návšteva súdruha
Jakeša v Poľsku znovu potvrdila rozhodnú vôľu
oboch strán rozširovať a obohacovať plodnú
spoluprácu, založenú na vzájomnom porozumení
a plnej dôvere.
Dynamický vzostup hospodárskej spolupráce
v ostatných rokoch umožnila predovšetkým
koordinácia národohospodárskych plánov
a dôsledná realizácia dlhodobého programu
rozvoja hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce
do roku 2000. Dnes je Poľsko druhým najväčším
obchodným partnerom Československa - a naopak. Osobitnú
dôležitosť preto nadobúda prioritný
rozvoj vyšších foriem hospodárskej spolupráce
- kooperácie a špecializácie, realizácie
spoločných investičných programov,
zriaďovanie spoločných podnikov a pod. Zvýšenú
pozornosť venujeme aj ochrane životného prostredia
- najmä v citlivých hraničných oblastiach.
Spoločne s NDR sa pripravuje trojstranná dohoda,
s cieľom podstatne zvýšiť účinnosť
spoločných opatrení.
Tempu spolupráce v ekonomike musia zodpovedať aj zmeny
v spoločenskej nadstavbe. Významným krokom
v tomto smere je predkladaná zmluva o právnej pomoci.
Nahradí dohodu z roku 1961, ktorá splnila svoj účel,
ale nezodpovedá už dnešným - a tým
menej perspektívnym potrebám.
Nová zmluva je moderný, komplexný právny
dokument. Vyznačuje sa širokým záberom,
precíznosťou a vzájomnou prepojenosťou
prijatých ustanovení. Preberá osvedčené
zásady doterajšej zmluvy, súčasne však
prináša nové, praxou vyžiadané
právne normy. Tak po prvý raz je v nej upravená
kolízna a jurisdikčná problematika pracovných
vecí, vrátane zodpovednosti za porušenie zmluvných
i právnym poriadkom stanovených záväzkov.
Novo sa tiež ukladá zabezpečiť odovzdanie
obvineného v súvislosti s prevzatím trestného
stíhania. V jednotlivých oblastiach právnych
vzťahov zmluva zakotvuje konkrétne, z hľadiska
praktických potrieb najadekvátnejšie formy
súčinnosti a pomoci. Tým, sa samozrejme posilňuje
právna istota občanov.
Zmluva rešpektuje právne poriadky oboch štátov.
Bola vypracovaná za priamej účasti československých
a poľských justičných orgánov.
Stane sa určujúcim základom komplexnej právnej
spolupráce s Poľskom.
Zároveň bude významným príspevkom
k prebiehajúcej novelizácii našich medzinárodných
zmlúv o právnej pomoci. O našej aktivite v
tomto smere svedčí, že za posledné desaťročie
sme uzavreli v tejto sfére šestnásť nových
zmlúv. Sedem z nich nahradilo staršie dokumenty, väčšinou
z tridsiatych rokov.
Pretože ide o medzinárodnú zmluvu politickej
povahy, vyžaduje v súlade s článkom
36 odsek 3 ústavného zákona o československej
federácii pred ratifikáciou prezidentom republiky
súhlas Federálneho zhromaždenia. Odporúčam
dnešnej spoločnej schôdzi Snemovne ľudu
a Snemovne národov ho vysloviť.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Chňoupkovi.
Návrh prerokovali ústavnoprávne výbory,
zahraničné výbory a výbory pre sociálnu
politiku oboch snemovní.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu poslanca Karla Michalskiho, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výhorů SL poslanec
K. Michalski: Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
Komunistické strany Československa, vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, z vlastní zkušenosti
čerpané z mého volebního obvodu z
československo-polského pomezí vím,
že vzájemné vztahy mezi bratrským lidem
Československa a Polska jsou tradičně široké,
intenzívní a svým obsahem poutají
pozornost našich občanů.
Nové období vzájemných vztahů
našich slovanských národů nastalo po
druhé světové válce, po vzniku lidově
demokratických států, po vítězství
a převzetí moci pracujícími obou našich
zemí. Spojuje nás i společný cíl,
a to výstavba socialismu v našich zemích. Tato
etapa nalezla svůj odraz i v právní úpravě
smluv, které regulovaly mezistátní úroveň
součinnosti občanského a trestního
práva. A protože styky obyvatel obou našich socialistických
zemí jsme vedle oficiálních styků
vždy považovali za nosné, jejich intenzitě,
složitosti a charakteru odpovídala též
smluvní ujednání - Smlouva mezi Československou
republikou a Polskou republikou o vzájemných právních
stycích ve věcech občanských i trestních
byla podepsána už 21. ledna 1949 a byla následně
nahrazena 4. července 1961 novou smlouvou.
V této smlouvě se nově objevily prvky vlastní
pouze právu zemí budujících socialismus,
vnesly větší srozumitelnost a nové styky
jednotlivých orgánů obou smluvních
stran podílejících se na realizaci závazků
a práv občanů obou našich socialistických
zemí.
Text nového smluvního dokumentu, který byl
podepsán 21. 12. 1987 ministrem Chňoupkem ve Varšavě
a který dnes projednáváme, je výsledkem
zkušeností dosažených za více než
čtvrt století vývoje mezistátních
styků. Tato poměrně dlouhá doba bohatá
na řadu událostí v obou zemích umožnila
v praxi prověřit fungování právních
institutů smlouvou upravených, odhalila určité
mezery pod vlivem rozvoje styků dříve neznámých,
a to hlavně - jak už tu bylo vzpomenuto - v oblasti
pracovně právní. My si vysoce vážíme
a oceňujeme poctivou a kvalitní práci tisíců
polských pracujících, kteří
společně s našimi pracujícími
pracují na našich stavbách a v dalších
odvětvích našeho národního hospodářství.
Jsou příkladem internacionálních vztahů,
jaké mohou být jen mezi bratrskými socialistickými
zeměmi. Rovněž přímé styky
mezi obyvateli obou zemí postupně vedly k současné
právní úpravě. Příslušné
orgány musely více pozornosti věnovat právní
kvalifikaci nových jevů doposud neupravených
smlouvou.
Tyto a další důvody vedly československou
stranu k tomu, že předložila návrh na
sjednání nového smluvního dokumentu,
který zhodnocuje nové jevy a rozšiřuje
styky v zájmu kvalitnějšího zajišťování
oprávněných zájmů a právních
nároků subjektů obou stran.
Pomocí ustanovení smlouvy a po její ratifikaci
mohou občané obou zemí zjistit přesný
obsah svých práv a povinností a příslušné
orgány budou moci rychleji a efektivněji rozhodovat.
Tím vládní návrh Smlouvy o právní
pomoci a úpravě právních vztahů
ve věcech občanských, rodinných, pracovních
a trestních přispěje k posílení
záruk zachování socialistické zákonnosti
a právního postavení občanů
obou států a k upevnění přátelství
a spolupráce obou bratrských socialistických
zemí.
Poslancům Sněmovny lidu proto doporučuji
vyjádřit s navrhovaným textem smlouvy souhlas.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Michalskimu. Slovo má
spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne
národov poslankyňa Hana Kantorová.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně H. Kantorová: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
v návaznosti na poslance Michalskiho mám k projednávané
smlouvě několik věcných poznámek.
Smlouva podrobně upravuje spolupráci příslušných
orgánů obou smluvních států
při vyřizování právních
záležitostí, které mají vztah
k druhému s tátu. Dále umožňuje
občanům přímo obracet se na příslušné
orgány druhého státu se žádostí
o zaslání listin osvědčujících
jejich osobní nebo majetková práva. Tam,
kde není známa adresa osoby žijící
na území jednoho státu a je-li to nezbytné
pro dané řízení ve druhém smluvním
státě, umožňuje vykonávat z moci
úřední příslušná
opatření.
Předložená smlouva obsahuje širší
a konkrétnější úpravu právních
vztahů ve věcech občanských a rodinných,
čímž zohledňuje poznatky praxe, které
ukazují na nárůst těchto záležitostí
v československo-polské relaci. Věnuje pozornost
úpravě majetkových vztahů manželů,
vztahům mezi rodiči a dětmi včetně
jejich výživného, povinnosti poskytovat výživné
i jiným, tedy zletilým osobám. Praktický
dopad má rovněž úprava náhrady
škody, zvolené řešení posiluje
práva poškozeného na náhradu za utrpěnou
škodu.
Nově jsou ve smlouvě upravovány pracovní
věci. Reálnou zárukou stanovených
práv je úprava výkonu rozhodnutí obsažená
v samostatné části smlouvy, uzavírající
poskytování právní pomoci ve věcech
občanských.
V trestněprávní části smlouvy
je stanovena povinnost státu, jehož občan nebo
obyvatel se dopustil v druhém státě trestného
činu, převzít na základě příslušného
oznámení jeho trestní stíhání.
Tím se sleduje důslednější a
komplexnější zajištění cílů
trestněprávní politiky státu, jehož
občanem nebo obyvatelem je stíhaná osoba.
Úprava právní pomoci ve věcech trestních
je pak završena závazky obou států vyplývajícími
z mnohostranné Berlínské úmluvy uzavřené
socialistickými státy v roce 1976, která
zakotvuje předání osob odsouzených
k trestu odnětí svobody k jeho výkonu ve
státě, jehož jsou občany.
Smlouva jako celek je důležitý politicko-právní
dokument a bude mít významný politický
dopad.
Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů doporučuji této sněmovně
vyslovit se Smlouvou mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o právní
pomoci a úpravě právních vztahů
ve věcech občanských, rodinných, pracovních
a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 21.
prosince 1987, souhlas.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Kantorovej. Do rozpravy
k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam
sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. (Nikdo.)
Nikto.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Obidve snemovne
sú podľa ústavného zákona o československej
federácii uznášania schopné.
V parlamentnej tlači č. 61 sa navrhuje uznesenie,
ktorým sa odporúča súhlasiť s
prerokúvanou zmluvou.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí. s návrhom uznesenia,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov návrh uznesenia schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia? (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Taktiež poslanci Snemovne ľudu schválili jednomyseľne
návrh uznesenia.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky súhlasí so Zmluvou medzi
Československou socialistickou republikou a Poľskou
ľudovou republikou o právnej pomoci a úprave
právnych vzťahov vo veciach občianskych, rodinných,
pracovných a trestných, podpísanou vo Varšave
dňa 21. decembra 1987.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 39, SL
č. 71, SN č. 80)
Teraz prerokujeme
Návrh odôvodní podpredseda vlády Československej
socialistickej republiky a predseda Štátnej komisie
pre vedeckotechnický a investičný rozvoj
súdruh Jaromír Obzina. Prosím, aby sa
ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR a předseda
SKVTRI J. Obzina: Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
Komunistické strany Československa, vážený
soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, jménem vlády
Československé socialistické republiky předkládám
Federálnímu shromáždění
k projednání a schválení návrh
Úmluvy o systému posuzování jakosti
a certifikace vzájemně dodávaných
výrobků. Země Rady vzájemné
hospodářské pomoci a Socialistická
federativní republika Jugoslávie přijetím
této úmluvy vytvářejí mezinárodní
univerzální certifikační systém.
Úmluva byla podepsána v loňském roce
v Moskvě předsedou vlády s výhradou
ratifikace.
Návrh ujednání o systému posuzování
jakosti a certifikace jako mezinárodní certifikační
systém je v daném pojetí prvním dokumentem
světového ekonomického uskupení, jakým
jsou země Rady vzájemné hospodářské
pomoci, zabezpečujícím univerzálnost
a komplexnost certifikačního hodnocení výrobků,
protože všechny dosavadní stávající
mezinárodní certifikační soustavy
ostatních světových ekonomických uskupení
nebo volně sdružených států jsou
ohraničeny poměrně úzkým, přesně
vymezeným spektrem výrobků. Předností
námi připravované certifikační
soustavy je právě její univerzálnost,
a proto oprávněně očekáváme
od této úmluvy ve všech zemích Rady
vzájemné hospodářské pomoci
minimálně tyto efekty:
- odstranění dosud existující technické
bariéry jak při výměně zboží,
tak zvláště při rozvoji kooperace a
specializace výroby, - zvýšení jakosti
vzájemně dodávaných výrobků
a zrychlení jak obchodních transakcí, tak
kooperační výroby odstraněním
dvojího hodnocení - prodávajícím
a kupujícím - a tím snížení
nákladů na ověření kvality
státními zkušebnami jak vyvážející,
tak dovážející země, které
jsou dnes duplicitní,
- dosažení větší míry unifikace
a standardizace, protože až dosud každý
jednotlivý stát Rady vzájemné hospodářské
pomoci stanovoval nezávisle na ostatních své
požadavky na výrobky, své zásady hodnocení
a stanovení nálezů státních
zkušeben a jejich uplatnění při exportu
a při importu, a tím vznikají značné
překážky zahraničnímu obchodu,
které ztěžují nebo někdy dokonce
znemožňují plynulost zahraničního
obchodu. Sjednocení požadavků technickoekonomických
parametrů, zásad a principů zkoušení
výrobků a vzájemné uznávání
nálezů a certifikátů vydaných
akreditovanými zkušebnami je proto významným
přínosem k socialistické ekonomické
integraci zemí RVHP.
K těmto efektům vede tato úmluva zvýrazněním
bezpečnosti a spolehlivosti výrobků, ale
především jejich jakosti a náročnými
technicko-ekonomickými parametry, odpovídajícími
požadavkům světového trhu. Proto vyžaduje
provádění typových zkoušek výrobků
jen ve státních zkušebnách mezinárodně
akreditovaných pro daný účel. Kromě
toho klade bezpomínečný požadavek, aby
výrobce zabezpečil trvalé dodržování
stanovené jakosti jako předpoklad pro vydání
certifikátu, který bude bez dalšího
zkoumání uznávaný všemi ostatními
účastníky této úmluvy.
Návrh předkládané úmluvy není
v rozporu s československým právním
řádem. Naopak, Federálním shromážděním
Československé socialistické republiky přijatá
novela zákona č. 54/1987 Sb., o státním
zkušebnictví, anticipovala již všechny podstatné
požadavky této úmluvy. Po dnešním
projednání úmluvy Federálním
shromážděním a její ratifikací
se stane Československá socialistická republika
šestou zemí Rady vzájemné hospodářské
pomoci schvalující navrženou úmluvu
a po uplynutí stanovené doby vstoupí tato
úmluva v platnost. Pro svůj obsah a pokrokovost
bude předložena Organizaci spojených národů
k registraci a stane se mezinárodně právně
otevřenou dohodou, ke které mohou přistoupit
další země. Má tedy nesporně
i svůj širší mezinárodně
politický význam.
Tím také bude splněno jedno z významných
konkrétních opatření závěrů
ekonomické porady členských států
Rady vzájemné hospodářské pomoci
na nejvyšší úrovni k upevňování
socialistické ekonomické integrace.
Milé soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, shrneme-li národohospodářský,
politický a mezinárodní význam projednávané
úmluvy, můžeme říci, že
významně přispívá k urychlení
vzájemné obchodní výměny, kooperace
a specializace mezi zeměmi Rady vzájemné
hospodářské pomoci, ke zvýšení
jakosti vzájemně dodávaných výrobků
a k přibližování našich národních
kritérií kritériím mezinárodním,
světovým, při hodnocení určené
části naší výroby mezinárodně
uznávanými, akreditovanými zkušebnami,
a tím dosahování u těchto výrobků
žádoucí konkurenční schopnosti
na světových trzích.