Mnoho zla spôsobuje vo Vajskovej doline, ešte raz zdôrazňujem,
najkrajšej doline Nízkych Tatier, antimónový
závod Vajsková. Zamoruje celé okolie výparmi
síry vo vzduchu, znečisťuje pracovné
prostredia, pôdu, vodu, stromy a rastlinstvo. V jeho tesnej
blízkosti sa nachádza vzácny prameň
liečivej vody, pri ktorom boli v minulom storočí
kúpele, ktorý je už celkom zničený.
A tak sa v tomto kraji rodí nová rozprávka.
Už nie fantastická, ale skutočná.
Treba sa skutočne vážne zamyslieť nad
tým, ako tento kraj zachrániť. Závod
Vajsková sa odčlenil od Závodu SNP v Žiari
nad Hronom a patrí teraz k Rudným baniam v Banskej
Bystrici. Na adresu uvedeného závodu bola vznesená
požiadavka o určitých opatreniach voči
znečišťovaniu ovzdušia a pracovného
prostredia. Ak nebudú tieto opatrenia splnené do
konca mesiaca marca 1990, závod bude pozastavený.
Obraciam sa na vás, vážený pán
predseda vlády, so žiadosťou o pomoc pre problém
okolo závodu Vajsková. Ide konkrétne o to,
aby sa našli financie, prípadne devízy pre
zmodernizovanie tohto závodu, ktorý je výrobou
jedinečný v strednej Európe. Veď v tomto
závode sa v tomto storočí nič nedialo.
Pokrok akoby tu zaspal. Pritom vieme, že jeho zastavenie
by značne poznačilo výrobu skla a mnoho iných
dôležitých odvetví nášho
národného hospodárstva. Závod, hoci
malý, preslávil Slovensko už v minulom storočí.
Bolo by na veľkú škodu jednoducho ho zlikvidovať.
Porozmýšľajme o tom, ako zachrániť
toto dedičstvo a zároveň pomôcť
prírode, ľuďom a takto znásobiť to,
o čo sa naša práve sa rodiaca demokracia snaží.
Verím, že moja požiadavka nájde ozvenu
v srdciach a mysliach všetkých čestne zmýšľajúcich
ľudí.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslankyni Borisovej, o faktickú poznámku
požiadal poslanec Malý.
Poslanec SL M. Malý: Žádám, abychom
byli struční, konkrétní a mluvili
k věci. Tyto záležitosti můžeme
projednat ve výborech. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN J. Stank:
Pán poslanec Balgavý navrhuje a vyzýva
kolegyne a kolegov poslancov, aby zvážili, či
svoje zásadné pripomienky k správe predsedu
vlády pána Čalfu by nebolo vhodnejšie
formulovať písomne ve forme poslaneckého dotazu.
(Potlesk.)
Ďalej má poznámku poslanec Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Chcel by som povedať, že
by sme mali potlačiť svoje lokálne záujmy
a konať v spoločenskom záujme.
Poslanec SN K. Stome: Navrhuji, abychom omezili příspěvky
na dobu trvání 3 až 4 minut.
Poslanec SL M. Malý: Navrhuji, abychom o návrhu
poslance Stomeho hlasovali.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Všetky pripomienky smerovali k tomu, aby boli konkrétne
a bola tu jedna konkrétna pripomienka, ktorú sme
nemali možnosť s predsedom vlády prerokovať,
aby dotazy, ktoré majú poslanci, boli predložené
písomne a na základe tohto dotazu by príslušný
člen vlády reagoval.
Odporúčal by som, aby sme sa zhodli na skrátení
doby diskutujúceho príspevku, rokovací poriadok
dovoľuje až pätnásťminútový
diskusný príspevok. Myslím, že by sme
sa mohli uspokojiť s požiadavkou maximálne skrátiť
dobu príspevku, aby bol vecný a konkrétny,
s tým, že pokiaľ máte zásadné
otázky a nepovažujete za potrebné s otázkou
priamo vystúpiť verejne, je možné ju odovzdať
predsedovi vlády. Predseda vlády to odsúhlasil
s tým, že na ňu bude reagovať podľa
rokovacieho poriadku buď ústne alebo písomne,
v lehote stanovenej do 30 dní. Prosím, aby ste tieto
pripomienky rešpektovali.
Budeme pokračovať v rozprave. Vystúpi poslanec
Comba a pripraví sa poslanec Vácha.
Poslanec SN J. Comba: Vážené
Federálne zhromaždenie, chcel by som vo svojom vystúpení
nadviazať na tú časť vystúpenia
predsedu vlády pána Mariána Čalfu,
v ktorej hovoril o dotáciách pre ťažbu
a úpravu rúd. Zároveň by som predniesol
stanovisko svojich voličov a volebného obvodu zo
štátneho podniku Železorudné bane Spišská
Nová Ves k základným zámerom nového
štátneho rozpočtu na rok 1990.
Základné prístupy Federálneho ministerstva
financií k zostaveniu štátneho rozpočtu
na rok 1990 uvažujú znížiť neinvestičné
dotácie na ťažbu a úpravu rúd o
33 %, absolútne o 440 mil. Kčs oproti roku 1989.
Toto zníženie sa dotýka štyroch štátnych
podnikov rudného baníctva, pričom na tomto
znížení sa štátny podnik Železorudné
bane Špišská Nová Ves podieľa cca
53 %, absolútne cca 234 mil. Kčs.
S takýmto znížením cenových dotácií
zásadne nesúhlasíme a považujeme ho
za neodôvodnené, neprimerané a neúnosné,
v rozpore s vyhlásením vlády o postupnej
realizácii štrukturálnych zmien a s tým
súvisiacich procesov, pričom uvedený prístup
k neinvestičným dotáciám na ťažbu
a úpravu rúd je z hľadiska národohospodárskeho
nekomplexný.
Neinvestičné dotácie na ťažbu a
úpravu rúd nie sú dotáciami, ktoré
kryjú neefektívnu výrobu. Kryjú rozdiel
medzi platnými veľkoobchodnými cenami a nákladovými
limitmi, ktoré sú podľa uznesenia Predsedníctva
vlády ČSSR č. 120/1985 "základným
ekonomickým kritériom pre racionálne vyhľadávanie,
prieskum a využívanie domácich ložísk
vybraných surovín".
Terajšia výška neinvestičných dotácií
je dôsledkom deformovaných veľkoobchodných
cien dotovaných aj nedotovaných banských
výrobkov (kovové koncentráty, barytové
výrobky), ktoré neodrážajú ani
priemerné čs. náklady, ani svetové
či dovozné ceny a ako centrálne regulované
ceny neprešli žiadnou doterajšou prestavbou veľkoobchodných
cien. Preto je nevyhnutné súčasne so znížením
neinvestičných dotácií upraviť
aj veľkoobchodné ceny, ktoré budú zodpovedať
úžitkovej hodnote našich banských výrobkov
a budú vychádzať zo svetových cien surovín.
Navrhované zníženie neinvestičných
dotácií spôsobí, že štátny
podnik Železnorudné bane Spišská Nová
Ves sa dostáva do straty cca 30 mil. Kčs, čím
vzniká nedostatok zdrojov v jednotlivých fondoch
podniku cca 80 mil. Kčs aj napriek tomu, že racionalizáciou
svojej činnosti tlmí zníženie dotácií
vo výške cca 50 mil. Kčs.
To spôsobuje prakticky okamžitý útlm
ťažby a úpravy rúd v tomto podniku s následnými
tvrdými sociálnymi dôsledkami na kolektív
8000 zamestnancov a ich rodín v okresoch Spišská
Nová Ves, Rožňava a Poprad, kde súčasná
priemyslová základňa neponúka primerané
zamestnanie ani časti z tohto počtu ľudí.
Táto skutočnosť vyvoláva veľké
sociálne napätie v týchto regiónoch.
Útlm ťažby a výroby v štátnom
podniku Železnorudné bane Spišská Nová
Ves bude mať za následok narušenie surovinovej
bilancie štátu. Citeľné to bude hlavne
v dodávkach mangánu (40 % krytie čs. potrieb)
pre hutnícke podniky, ktorý je súčasťou
Fe koncentrátov, ďalej ortuti (100 % krytie čs.
potrieb), medených koncentrátov (28 % krytie čs.
potrieb) a barytových výrobkov (87 % krytie čs.
potrieb).
Preto by bolo dobré z uvedených aspektov prehodnotiť
navrhované zníženie neinvestičných
dotácií na ťažbu a úpravu rúd.
Plne chápeme nutnosť znížiť výdavky
zo štátneho rozpočtu, ale je potrebné
to riešiť postupne, s miernejším medziročným
poklesom, pričom súčasne riešiť
cenové otázky, otázky náhradných
zdrojov surovín a otázky náhradných
výrob, resp. zamestnanosti pracujúcich podniku s
úzko špecializovanou kvalifikačnou a profesnou
štruktúrou. Zároveň žiadame poskytnúť
podniku primeraný časový priestor na realizáciu
opatrení smerujúcich k zefektívneniu ťažby
a úpravy rúd.
Chcem sa vyjadriť za moju profesiu - rudné baníctvo.
Napriek tomu, že dotácie do rudného baníctva
sú len 1,3 miliardy Kčs - toľko sa to zdôrazňuje,
že vyvolalo veľmi značné sociálne
a politické napätie v pracovných kolektívov.
Urobili sme opatrenia na úsporu nákladov v roku
1991-1995 v sume viac ako 2 mld Kčs. Teraz sa pracuje na
opatreniach ako ušetriť na zvýšenie cien
energie a palív. Znamená to, že nečakáme
so založenými rukami, ani nevedieme plané diskusie.
Nepoviem nič nové, keď označíme
súčasné veľkoobchodné ceny nerastných
surovín za diskriminačné voči nášmu
odvetviu. Najlepšie o tom svedčí teraz pripravovaný
materiál a prestavba cien na Federálnom cenovom
úrade. Ak zvážime skúsenosti zo zatvárania
manganorudných baní, a terajšiu situáciu
v zásobovaní mangánom a podmienky dovozu
napríklad železnej rudy z Brazílie, a budúce
zo Sovietskeho zväzu, poznáme ceny vývozu do
Rakúska, potom by sme nemali dopustiť, že neúmerné
zníženie dotácií v roku 1990 poškodí
konkrétne závody a ľudí, ktorí
už v roku 1991 budú žiadúci. K čomu
taká politika? Myslím, že tu hrá úlohu
neznalosť problematiky a neschopnosť niektorých
autorov prognóz zmeniť svoje názory, i keď
sú to nové fakty. To je chyba. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Combovi. V rozprave vystúpi
poslanec Vácha, pripraví sa poslanec Kocáb.
Poslanec SL J. Vácha: Vážený
pane předsedo, milé poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, zastupuji v.
o. č. 3 Praha-Žižkov a mluvím jménem
poslanců Lidové strany, Křesťansko-demokratické
strany a Kresťansko-demokratického hnutia.
Dámy a pánové, pro vstup do Evropy je nezbytné
vytvořit kvalitní dopravní infrastrukturu
a napojit ji na síť evropských cest. Jde o
urychlení technické rekonstrukce železnice,
napojení na evropskou dálniční síť
a vytvoření zodpovídající pozemní
základny civilního letectví v přirozeném
středu Evropy. O některých důležitých
záměrech pan předseda Čalfa hovořil,
o dálnici do NSR, napojení Bratislava-Vídeň,
o ruzyňském letišti apod. Proto musíme
posílit úlohu dopravních a hlavně
železničních stavbařů ve všech
směrech. V současné době sice v kvantitě
pokrývá doprava přepravní požadavky
národního hospodářství, ale
absolutně nevyhovuje z hlediska kvality poskytovaných
služeb. Je to nejen důsledek dlouhodobého investičního
podcenění tohoto odvětví, ale je také
v sociálním postavení a v péči
o pracovní a mzdové podmínky. To, jak vyjít
z této situace, je složité. Investice do dopravní
infrastruktury jsou nesmírně nákladné,
a proto budeme muset v této oblasti vytyčit reálný
dotační program s ohledem na možnosti našeho
státu.
K zlepšení stávající situace
musíme bezpodmínečně hledat i netradiční
formy financování. Ve všech vyspělých
státech Evropy se stát ve větší
či menší možné míře
podílí na financování, a to jak v
oblasti provozní, tak investiční.
Druhou cestou musí být celková racionalizace
činnosti, zvýšení míry podnikání,
zejména v oblasti služeb pro cestující
i přepravce, a konečně i odůvodněné
tarifní úpravy v dopravě.
Změny, ale také i řídící
a organizační, je nutné provést, protože
úroveň dopravní infrastruktury přímo
ovlivňuje možná tempa rozvoje národního
hospodářství. Důležitým
faktorem je i to, vrátit se ke stylu a systému práce,
který byl běžný před více
než 30 a 40 lety a který minulý totalitní
režim do budoucna ztížil. Bylo to tím,
že ministerstvu dopravy byla odebrána budova ústředním
výborem KSČ, která byla vybudována
speciálně na ministerstvo dopravy a která
byla a je vybavena speciální sdělovací
sítí, kterou může efektivně využít
pouze ČSD, a dalšími řídícími
prvky různých systémů, které
mohou sloužit především přepravním
činnostem. Zaslepená síť je náhradně
a nepřirozeně rozvedena na jiné provizorní
body. Jedná se o rehabilitaci dopravy. Vrácením
řídícího centra s okřídlenými
koly, budova, která se líbila bývalému
prvnímu tajemníku Novotnému, může
být převzata bez stavebních úprav
a spojová síť umožní téměř
okamžité propojení do Evropy a umožní
se stát řídícím centrem Evropy
přes dopravní řídící
systémy HERES, ARES apod. včetně džibrilu
(fonet.). Naopak, stávající budova Na příkopech
byla bankou, její sklepy s mohutnými trezory zejícími
prázdnotou po přestěhování
se přímo nabízejí našim finančníkům
jako solidní sídlo Východoevropské
banky tak, jak to navrhl ministr zahraničí Spojených
států pan Baker.
Chápeme složitou situaci vlády národního
porozumění. Je mnoho problémů ekologických,
ekonomických, sociálních i morálních.
Budeme podporovat všechny postupy vlády, zvláště
tehdy, budou-li účinné a rychlé. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Váchovi, slovo má poslanec
Kocáb, pripraví sa poslanec Šabata.
Poslanec SL M. Kocáb: Vážené
Federální shromáždění,
v souvislosti se zprávou o stavu a vývoji federace,
přednesenou včera panem předsedou vlády,
bych vás rád informoval o závěrech
společného jednání výborů
zahraničních, branných a bezpečnostních
a ústavně právních Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, konaného dne
26. února t. r.
Podle závěrů společné schůze
Sněmovny lidu a Sněmovny národů ze
dne 23. ledna 1990 projednaly uvedené výbory dva
iniciativní návrhy, týkající
se odchodu sovětských vojsk z našeho území.
Výbory jednoznačně podpořily návrh
na usnesení, aby Federální shromáždění
Československé socialistické republiky prohlásilo
Smlouvu vlád Československa a Sovětského
svazu ze dne 16. 10. 1968 o podmínkách dočasného
pobytu sovětských vojsk na území Československa,
schválenou Národním shromážděním
ČSSR dne 18. 10. 1968 za neplatnou od samého počátku.
Na základě tohoto stanoviska navrhly výbory
následující znění usnesení
Federálního shromáždění:
Federální shromáždění Československé socialistické republiky konstatuje, že
1. Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa je neplatná od samého počátku a
2. neplatný je i souhlas Národního shromáždění
Československé 18. 10. 1968.
Na minulé společné schůzi obou sněmoven
jsem přednesl i návrh na termín úplného
stažení sovětských vojenských
jednotek nejpozději do konce roku 1990. Poslanci uvedených
výborů jsou si plně vědomi obrovského
a oprávněného zájmu československé
veřejnosti o odchod sovětských vojsk z našeho
území a zásadního významu dané
otázky. Vycházejí přitom z předpokladu,
že československá veřejnost musí
být informována o všech aspektech řešení
tohoto problému.
Závěry přijaté na moskevských
jednáních smlouvou z 26. 2. t. r. se ve svých
základních záměrech nerozcházejí
s intencí mnou předložených návrhů.
Zásadní rozdíl se týká termínu
konečného odchodu sovětských vojsk
z našeho území. Podepsaná dohoda zakotvuje
několik etap odchodu sovětských vojsk. V
první etapě do konce letošního května
má opustit československé území
35 % sovětských vojáků a 50 % nejnebezpečnější
bojové techniky, včetně všech odpalovacích
zařízení a veškeré speciální
munice. Všichni jistě víme, co si pod tímto
názvem speciální munice máme představit
- jaderné hlavice.
V druhé etapě, do konce letošního roku,
má dojít k odchodu dalších asi 25 %
vojáků a další části bojové
techniky. To znamená, že do konce roku by mělo
být mimo území republiky 60 % vojáků.
Ve třetí etapě, do 30. června 1991,
má být odsun zbývajících sovětských
vojáků, jejich rodinných příslušníků
a zbytku bojové techniky definitivně ukončen.
Byli jsme informováni, že tyto termíny byly
navrženy po konzultaci s prezidentem republiky a předsedou
federální vlády s tím, že sovětská
strana se nachází v mimořádně
složité situaci a že z řady důvodů
technických, sociálních i politických
není schopna zajistit úplné stažení
vojsk dříve. Okolnosti jednání však
naznačují, že v dalším vývoji
se může situace změnit v pozitivním
smyslu. Obě strany přitom uvažují o
všech předpokladech tohoto rozhodování,
pod zorným úhlem společného zájmu,
aby rozdíly v přístupu k projednávané
otázce nevedly k případné destabilizaci
vzájemných vztahů, eventuálně
k destabilizaci, k níž by mohl vést odchod
sovětských vojsk nezajištěný
potřebnými vnitřními předpoklady,
v Sovětském svazu samém.
Odchod sovětských vojsk musí být zabezpečen
způsobem, který odpovídá zásadám
humanismu a demokracie a neměl by být provázen
jakýmikoliv projevy nenávisti v duchu našeho
úsilí o vzájemné pochopení
mezi národy. Musíme si uvědomit, že
i sovětský lid se nacházel v postavení,
kdy nemohl projevit svou skutečnou politickou vůli,
a že pokojné řešení všech
otázek, které jsou s odchodem sovětských
vojsk spojeny, se stalo možné jen přechodem
vedení sovětského státu k politice
respektování práv jednotlivých států
a národů.
Pro soustavné sledování problémů
spojených s řešením celého komplexu
otázek týkajících se odchodu sovětských
vojsk z našeho území se navrhuje předsednictvu
Federálního shromáždění
vytvoření smíšené komise z poslanců
uvedených výborů, tj. výborů
zahraničních, branných a bezpečnostních
a ústavně právních Sněmovny
lidu a Sněmovny národů, poslanců dalších
výborů, majících k věci přímý
vztah a příslušných odborníků.
Tato komise by se měla zabývat kontrolou plnění
závazků, vyplývajících z příslušné
dohody, iniciovat řešení dalších
otázek, včetně majetkoprávních,
historických a humanitárních a měla
by navázat spolupráci s Nejvyšším
sovětem SSSR. Návrh na ustavení smíšené
komise pro sledování plnění dohody
o odchodu sovětských vojsk chápou uvedené
výbory v širším kontextu. Intervence v
srpnu 1968 se zúčastnily - kromě Sovětského
svazu - i některé další státy
Varšavské smlouvy. Tuto skutečnost je třeba
uvážit v celém souhrnu právních,
politických a dalších aspektů. V tomto
smyslu by měla příslušná smíšená
komise připravit iniciativní návrhy, které
by vedly ke skutečně definitivnímu a komplexnímu
vyřešení všech problémů
spojených s intervencí v srpnu 1968.
Poslanci uvedených výborů vyslovují
pevné přesvědčení, že
je nutno vytvořit podmínky pro obnovení vzájemné
důvěry a přátelství a na tomto
základě vybudovat nové vztahy mezi všemi
evropskými státy a národy. Potud zpráva
o jednání zahraničních výborů,
výborů branných a bezpečnostních
a ústavně právních Sněmovny
lidu a Sněmovny národů.
Závěrem bych chtěl promluvit sám za
sebe i za stovky a tisíce občanů, jejichž
podpisy na podporu urychleného odchodu sovětských
vojsk denně dostávám. Respektuji úsilí
československé vlády při jednání
se sovětskou stranou. Chápu, že za současné
situace nebylo možné lepších výsledků
dosáhnout. Přestože považuji proces obnovy
demokracie v Československu za již nezvratný,
-obávám se - zvláště se zřetelem
na zvyšující se napětí v Sovětském
svazu - aby jednání o odchodu sovětských
vojsk neustrnulo na prostém uzavření této
smlouvy zakotvující nejzazší termíny
odchodu sovětských vojsk. Nebylo by přitom
v rozporu s obsahem této smlouvy, kdyby v souladu s přáním
celého našeho národa, stojícího
na prahu nové vývojové etapy, byl společným
zvýšeným úsilím obou smluvních
stran v zájmu rozvoje demokracie i ekonomiky odchod sovětských
vojsk podstatně urychlen. Děkuji za pozornost.