Chci se sejít, jako předseda Státní
plánovací komise, s jednotlivými resortními
ministry. Je nutno najít i určitá řešení
této situace státní priority, patrně
i oblast komunikací, spojů je jedním ze základních
startovacích bodů k ekonomické reformě,
vůbec celý rozvoj spojové techniky, telefonizace
a nad tím definovaných spojovacích sítí,
musí například dostat přednost. To
je jeden příklad. Prostě musí zde
i centrum hrát určitou roli a především
se musí respektovat situace, kdy je nutno začít
sám u sebe, tlačit sám u sebe, chápat
celkovou efektivnost z pohledu nalezení efektivnosti sám
u sebe.
Chtěl bych reagovat na dopolední vystoupení
poslance Comby, týká se to problému rudného
hospodářství, především
podniku Spišská Nová Ves. Dovolte mi to ilustrovat
jako příklad. Jedná se o podnik s kombinovanou
výrobou železo, měď, baryl, mangan a částečně
strojírenská výroba. Na výrobu kovu
dostává podnik ročně 600 mil. Kčs
dotací jako rozdíl mezi nákladovým
limitem a velkoobchodními cenami. Při přechodu
na ceny uvažované od 1. 1. 1991, které budou
odvozeny již od světových cen, se zvýší
ceny těchto kovů tak, že pro podnik to bude
znamenat přínos zhruba 300 miliónů.
Na železe to bude dělat -+114 mil., na mědi
+ 50 mil. atd. Jestliže dnešní dotace je 600
mil., znamená to i při přiblížení
se k světovým cenám přínos,
i když jen 300 mil., tak stále je tam prostor pro
300 mil. dotací. Jinak řečeno, podnik bude
nepochybně neefektivní, i když mu přihodíme
světové ceny.
V republice máme obrovské množství výrob,
které jsou neefektivní. Řešením
je najít cestu, jak tyto podniky omezit. Ministr Klaus
třeba navrhuje v rozpočtu 440 mil. škrtů
dotací. Na SPK jsme spočítali, že kolem
150 mil. podnik nemusí okamžitě ucítit,
je tam asi 300 mil. rezerva. Vždyť to může
být okamžik, který může sloužit
jako financování útlumového programu,
rekvalifikačních programů atd.
Chtěl bych se vrátit k tomu, co jsem už říkal.
Domnívám se, že s reformou není třeba
příliš váhat. Politické ovzduší
je rozhodně příznivější
dnes, než bude někdy za 2 roky.
Na závěr bych se zmínil o jedné věci,
která příliš nespadá do mojí
kompetence, není to odpověď, jen komentář
k panu poslanci, který hovořil před přestávkou
a myslím, že patří ke KSČ. Vznesl
dotaz na ministra zahraničních věcí
ČSSR a kritizoval, že nejsou dostatečně
rozvíjeny vztahy Československa s Francií
a Velkou Británií. Myslím, že to je
nedorozumění. Shodou okolností dnes přijel
francouzský ministr plánování a náhodou
jsem od francouzského velvyslance dostal seznam konktaktů
mezi Československem a Francií v prvních
4 měsících t. r. Z Československa
do Francie vycestuje celkem 15 návštěv našich
předních představitelů včetně
plánované návštěvy prezidenta
republiky a řada z nich uzavře významné
dohody, do Československa přijede takových
návštěv 12. Nechci odpovídat za ministra
zahraničních věcí, náhodou
se mi tato informace dostala do ruky, takže si to dovolím
takto komentovat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN J.
Stank: Ďakujem predsedovi Štátnej plánovacej
komisie a prosím o vyjadrenie ministra národnej
obrany generálplukovníka Vacka.
Ministr národní obrany ČSSR genplk. M.
Vacek: Vážené poslankyně, vážení
poslanci, těší mně přetrvávající
zájem o ČSLA, někdy je to méně
příjemné, ale je to lepší, než
kdyby v naší společnosti vládla lhostejnost
ve vztahu k armádě. Proto rád odpovídám
na vaše otázky. Nebudu se ale omlouvat za to, že
vás zdržuji takhle pozdě večer, protože
nedělám nic jiného, než plním
svoji povinnost.
Dostal jsem celkem čtyři otázky, z toho dvě
interpelace. Interpelace vyřídím tak, jak
mi přísluší. Některé věci
z interpelací, které jsou obecnější,
budou možná zajímat i vás.
Poslankyně Parkánová z volebního obvodu
Tábor a rada ONV z Přerova požadují,
abych odpověděl na otázku, jaké jsou
perspektivy omezování provozu na letištích,
konkrétně - Bechyně - Přerov, ale
v průběhu přestávky se dostavili i
jiní, kteří měli obdobné požadavky.
Ne nadarmo hovořil ve svém vystoupení předseda
vlády včera o tomto problému.
Já bych to charakterizoval stručně tak, že
jsme se dostali do problematiky, kterou nejsme v rámci
velení Československé lidové armády
schopni řešit. Promiňte mi, že říkám
holou skutečnost, všude buď už demonstrace
na našich letištích proběhly nebo se jejich
provedení chystá. Chtěl bych ubezpečit
vás, poslance, i naše obyvatele, že jsme udělali
hodně opatření a slevili jsme ze svých
požadavků na výcvik pilotů. Víme
také to, že životnímu prostředí
v místech dislokace našich letišť to nepřispívá.
Při mnoha jiných příležitostech
jsem hovořil a nabízel to, že bychom chtěli
uskutečnit některé možná drobné
kompenzace pro obyvatelstvo, které se nachází
v těchto lokalitách. Chtěl bych říci,
že kdyby se jednalo jen o letiště Přerov
a Bechyně, že bych řešení našel.
Pokusil jsem se o něco podobného na letišti
Brno, ale se zlou jsem se potázal. Bral jsem v úvahu,
že Brno, jakožto město větší
na naše poměry, by si zasloužilo více
klidu. Oznámil jsem zcela čestně, kam dislokujeme
část letectva z Brna a než jsme tam přeletěli
s celým letectvem z Brna, byly tam opět obvyklé
problémy. Moje odpověď je ta: i nadále
půjdeme cestou omezování provozu na těchto
letištích, samozřejmě zodpovím,
co konkrétně se bude dít v Přerově.
Snad když dám naději, že by se měl
provoz snížit na polovinu v dohledné době,
že to uspokojí. Pro tentokrát nebudu říkat,
kam to dáme a snad to potom i ostatní nepoznají.
Máme i jiná opatření. Chtěl
bych říci, že výhled je skutečně
příznivý. Očekáváme,
že někdy v září nebo říjnu
by mělo dojít k zásadnímu dohovoru
o snížení počtu armády. V tom
případě by se i značně - možná
téměř o polovinu - snížilo československé
vojenské letectvo. Zatím nic moc, ale perspektivy
jsou skutečně dobré.
Druhá otázka byla od poslankyně Řičánkové,
volební obvod 138. Vojenská výstavba v prostoru
Sokolnice. Podstata této interpelace spočívá
v tom, že v době, kdy nejsou peníze, něco
stavíme, zatímco by byly věci potřebnější.
Prosil bych, abyste pochopili jednu věc. Nemůže
být mírumilovnější zbraň,
pokud o mírumilovnosti se dá hovořit, jako
je vojsko protivzdušné obrany státu. Já
oficiálně prohlašuji, že to, co se staví
v lokalitě Sokolnice, patří protivzdušné
obraně státu, a je to radiotechnické středisko.
K čemu to slouží. Sleduje to obzor a vzdušný
prostor, kromě jiného po celé Moravě,
a slouží to i vnitřnímu leteckému
provozu vojenskému i civilnímu. Prosil bych, aby
občané Sokolnice přijali omluvu, jestliže
jsme zasáhli do některých lokalit, které
se jim zdají dnes méně pochopitelné.
Začalo se před 10 lety s projekcí, s přípravou.
Všechny orgány, které se k tomu v té
době vyjadřovaly, daly kladná stanoviska,
včetně hygieniků. Dnes možná
je oprávněně zpochybňováno
místo, kde jsme stavbu postavili. Je před dokončením.
Co nám zbývá. Rozhodli jsme, že dostavíme.
Prosil bych, aby to nebylo bráno jako trucpodnik, ale skutečné
hospodaření s prostředky, které jsme
vynaložili.
Součástí interpelace jsou také výčitky
k tomu, že vynakládáme prostředky na
takovéto zbytečnosti, zatímco občané
přilehlých obcí nemají vodu a čističky.
Já samozřejmě vynakládám prostředky
především na to, na co mně je tato vláda
dává, ale chtěl bych skromně, ale
přece jen uvést, že je to nespravedlivé
vůči Čs. lidové armádě
a měli bychom si říkat úplnou pravdu.
Chtěl bych říci, že například
v oblasti Sokolnice a osady Újezd jsme sdružili investice
a dali jsme 11,7 miliónů Kčs na výstavbu
vodovodu a 5 miliónů Kčs na výstavbu
čističky odpadních vod, která má
sloužit především obci Újezd. Jestli
je to málo, neposloužím, ale přece jen
jsme dali peníze. Myslím, že národní
výbory v těchto obcích by možná
prostředky k dispozici neměly.
Další požadavky v souvislosti s odchodem sovětských
vojsk vznesli poslanci M. Dymáček, L. Lis a M. Palouš.
Jedná se o dvě zásadní otázky.
Jakým způsobem chceme zabezpečit, aby nedocházelo
ke znečišťování životního
prostředí v prostorách, kde budou Sověti
likvidovat munici neboť je podezření, že
by mohli likvidovat některé chemické látky
nebo oleje. Chtěl bych říci, že dlouhodobě
sledujeme tyto výcvikové prostory, jsou pod péčí
ČSLA, jsou tam naši správci, dbáme o
to. Je pravdou, že ne všechno se v minulosti podařilo.
Vytvořil jsem celou správu z ostatních příslušníků
Správy MNO, která bude řídit odchod
sovětských vojsk. Jsou v ní m. j. z rozhodnutí
předsedy vlády i někteří funkcionáři
jiných resortních orgánů, včetně
těch, kteří se starají o životní
prostředí. Horší je to možná
ve vlastních objektech kasáren, kde jsem stanovil,
že budou vojenské komise pracovat společně
s národními výbory. Vytvořil jsem
základní předpoklady pro to, aby k nadměrnému
znečišťování nedocházelo.
Další část otázky poslanců
se týkala toho, že prý dochází
k odprodeji zbraní sovětskými vojáky
našim občanům. Udělám opatření,
aby naši občané ze sdělovacích
prostředků se o těchto možnostech dověděli,
aby jim zabránili. Pro pravdu bych chtěl říci
tolik, že orgány vojenské kontrarozvědky
máme zjištěn pouze jeden případ,
kdy sovětský voják se snažil prodat
našemu vojákovi samopal a bylo tomu zabráněno.
Další opatření k tomu uděláme.
Čtvrtá otázka se týkala vojenského
cvičení Československé armády
a Střední skupiny vojsk ve dnech 1.-4. března.
Pokud někdo nestačil sledovat informace, chtěl
bych říci, že skutečně se zítra
zahajuje cvičení ČSLA při symbolické
účasti Střední skupiny vojsk. Oprávněně
položená otázka, proč dnes, v době
odsunu. Je skutečností, že některá
opatření se plánují dlouhodoběji.
Chtěl bych říci, že opatření,
která mně poslanec Lis doporučuje, jsem už
učinil. Pro vaši představu uvedu, že každoročně
se tato cvičení konala, letos jsou za řízení
velitelů ČSLA. Toto cvičení řídí
velitel Západního vojenského okruhu generálporučík
Zachariáš.
Z počtů, které dosahovaly asi 25 tisíc
osob, je cvičení zmenšeno na minimum a účastní
se ho celkem 6 tisíc vojáků ČSLA a
1 tisíc vojáků sovětských.
Snad rozumíte některým počtům
techniky, tak slovy říkám, že tam bude
7 tanků sovětské armády, 36 bojových
vozidel pěchoty, 10 děl a 159 aut. Chtěl
bych připomenout, a tím nechci tady v parlamentě
navozovat nějakou psychiku válečného
nebezpečí, v nedávných dnech skončilo
cvičení na území Německé
demokratické republiky, které bylo nahlášeno,
že bude na podstatně nižších počtech
než jiná léta. Skutečně bylo
a zúčastnilo se ho kolem 70 tisíc osob, tedy
v podstatě desetkrát více. Tolik v odpovědi
na otázku poslance Lise.
Jinak celé cvičení bude probíhat s
vojsky. Technika, kterou jsem uváděl, bude ve vojenském
výcvikovém prostoru Doupov, některá
kolová technika bude v přilehlých okrajích
prostoru Kralupy, Karlovy Vary a jižně od Karlových
Varů.
Hovořil zde poslanec Konečný, že vojáci
nejsou ti nejpotřebnější, kteří
mají dostávat v Karlových Varech byty. Strašně
moc mě to mrzí. Já jsem v posádce
Karlovy Vary velel svazku a vím, kolik bytů jsem
předal národnímu výboru. Nechci brát
pana poslance Konečného za slovo, ale snad jsem
slyšel dobře, že 90 % bytů z komunální
výstavby dostává Čs. lidová
armáda a Bezpečnost. Za Bezpečnost nemohu
mluvit, to by musel pan ministr Sacher, já za ČSLA
- dovolte otravovat vás některými čísly.
V Karlových Varech v roce 1986-1990 bude postaveno 1158
bytů, včetně rodinných domků.
Z toho v komunální bytové výstavbě
je to 669 bytů. Pro ČSLA za těchto pět
let je plánováno 155 bytů, z kterých
jsme dostali 104 a zbytek nevíme, jestli dostaneme. Jestli
jsem to správně spočítal, je to nějaké
drobné přes 22 %, tedy nikoliv 90 %, což si
myslím, že je podstatný rozdíl. Když
to ti lidé slyší, tak nás skutečně
nemohou mít rádi. Já bych vás prosil,
pokud někde argumentujete, buďme k sobě upřímní.
My máme dost špatných věcí, na
které oprávněně poukazujete. Jestli
k tomu přidáme ještě to, co je zkresleno,
dobré to není.
Snad ještě pro úplnost: v Karlových
Varech čeká 65 vojáků z povolání
na byty. Když dopustíme tu praxi, že národní
výbory nám byty nedají, zařadí
naše vojáky do pořadníku, chci říci,
že každý voják z povolání
ne proto, že my bychom si to vymýšleli, se stěhuje
za život 10 až 15krát. To znamená, že
nikde, v žádné posádce se nemůže
bytu dočkat a představuje to pro něho a jeho
rodinu celoživotní odloučení. Děkuji
za pochopení. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem ministrovi Vackovi a prosím ministra palív
a energetiky pana Sůvu, aby sa vyjadril k otázkam.
Ministr paliv a energetiky ČSSR J. Sůva: Vážené
předsednictvo, paní poslankyně, páni
poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti souhrnně
reagoval na připomínky, vznesené k činnosti
resortu paliv a energetiky.
Jak velice dobře víte, resort se nachází
ve velice složité situaci, neboť jde především
o vysokou náročnost naší ekonomiky na
palivoenergetické zdroje, která byla zabezpečována
s nasazením značných prostředků,
v některých případech i na úkor
zdraví pracujících, jak se tady o tom hovořilo
na příkladu hlubinného dobývání.
Jde o činnost s rozsáhlými dopady na životní
prostředí a je tedy i předmětem náročné
kritiky. Samozřejmě tato politika by však neměla
vyústit v narušení perspektivního optimálního
uspokojování potřeb palivy a energií,
samozřejmě při respektování
ekologických požadavků, neboť jak se správně
zdůrazňuje na světových fórech,
každá země má nárok na takový
ekonomický rozvoj, pro nějž je schopna vytvořit
ekologické požadavky.
K zabezpečení optimálního rozvoje
je třeba vytvořit pro výrobce paliv a energie
náročné ekonomické klima po vzoru
vyspělých států. Jak tedy dále
postupovat? Abychom přispěli velice rychle k zmírnění
ekologické zátěže a ke zvýšení
efektivnosti národního hospodářství,
považujeme za nejrychlejší a nejsnáze
mobilizovatelnou rezervu úspory paliv a energie. Nástrojem,
který máme momentálně k dispozici
a který nám pomůže řešit
tento úkol, jsou rozepsané limity pro velkoodběratele,
které budou ještě tento rok sníženy.
Dále pracujeme na nepřímých nástrojích,
především na úpravě cen a tarifů
pro velkoodběratele, které by měly působit
na úroveň spotřeby a pomohly řešit
ekonomickou situaci našich fondově náročných
odvětví. Jinak komplex opatření ke
snížení energetické náročnosti
bude součástí programu státní
energetické politiky. Jde o opatření v účinnosti
energetických spotřebičů, jejich rekonstrukce
a další opatření v oblasti měřící,
řídící a regulační techniky.
Pokud jde o úroveň spotřeby, jestliže
hovoříme o nadměrné spotřebě
našeho průmyslu, tak je třeba říci,
že ve spotřebě elektřiny, například
pro domácnosti, jsme daleko za světem. Naše
spotřeba v domácnostech představuje asi 50
% spotřeby vyspělých států.
Dále, jak tady bylo řečeno, chceme rozvíjet
jadernou energetiku a zásobování plynem jako
dva rozhodující směry zabezpečování
našich energetických potřeb v nejbližší
perspektivě. Tímto programem se samozřejmě
nechceme vzdát myšlenky dalších drobných
obnovitelných a netradičních zdrojů.
Zkušenosti ze zahraničí, například
z Dánska, ale i z dalších států
ukazují, že i touto cestou lze přispět
k řešení energetického problému.
Několik poznámek k jaderné energetice. Chtěl
bych poděkovat i za kritické připomínky
k jaderné energetice, neboť si myslím, že
vše je vedeno s cílem, aby tento program byl maximálně
bezpečný, a na tom máme všichni zájem.
Podle mého názoru na připomínky pana
Šremera odpověděla velmi fundovaně paní
poslankyně Moltašová. My jsme problematiku
rozvíjení jaderné energetiky ve vazbě
na životní prostředí podrobně
osvětlili na jednání výborů
sněmoven Federálního shromáždění
pro životní prostředí.
Pokud jde o problematiku vyhořelého paliva, sděluji,
že vyhořelé palivo je po dobu 3 let skladováno
v bazénu vyhořelého paliva na jaderné
elektrárně, následně je převezeno
do meziskladu v Jaslovských Bohunicích a po krátkodobém
skladování v tomto objektu je ve smyslu mezivládních
dohod se Sovětským svazem dováženo do
Sovětského svazu ke konečnému uložení.
To platí i o problematice paliva A 1.