Naši dosavadní úpravu právních
prostředků k ochraně práv na ochranu
osobnosti tak, jak je vyjádřena v § 11 a následujících
občanského zákoníku, nelze považovat
za současných poměrů za dostačující.
Občan se sice mohl domáhat toho - nebo ještě
může - aby bylo upuštěno od neoprávněných
zásahů do práv na ochranu jeho osobnosti,
aby následky byly odstraněny, může podat
i návrh soudu, ale může žádat pouze
přiměřené zadostiučinění
v podstatě verbální nebo jinak vyjádřené,
ovšem nikoli materiální. Čili jde pouze
o nemateriální zadostiučinění,
což se často projevuje jako často málo
účinné. I z psychologických poznatků
je známo, že lidé často odpovědně
jednají teprve tehdy, když jim hrozí určitá
majetková újma, nebo když mají představu
určité peněžně vyjádřitelné
škody.
Jsem proto přesvědčen, že je nezbytné
posílit právní ochranu osobnosti občana
tak, že mu poskytne právo na náhradu nemajetkové
újmy v penězích, zejména když
byla neoprávněným zásahem do práv
na ochranu jeho osobnosti v míře, jak uvádí
předloha, snížena jeho důstojnost, nebo
vážnost ve společnosti. Z důvodů,
které jsem uváděl, podporuji návrh
skupiny poslanců na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje občanský
zákoník podle tisku 332 a doporučuji Sněmovně,
aby byl tento návrh schválen s úpravou, jak
zde bylo řečeno poslancem Dvořákem.
Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Stomemu. Slovo má spravodajkyňa
ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu
poslankyňa Mária Bušíková.
Společná zpravodajka výborů
SL poslankyně M. Bušíková: Vážený
pán predseda, vážené Federálne
zhromaždenie, vážení hostia. Chcem ako
spravodajkyňa ústavnoprávneho výboru
Snemovne ľudu plne podporiť spravodajskú správu
pána Stomeho a odporučiť návrh, ktorý
bol predložený skupinou poslancov, a ktorým
sa mení a doplňuje Občiansky zákonník,
tlač 322, schváliť.
Předsedající předseda SN J.
Stank: Ďakujem poslankyni Bušíkovej. Písomne
sa do rozpravy neprihlásil nikto. Má niekto záujem
vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Hlási sa niekto
o slovo? (Nikdo.) Nikto. Nehlási sa nikto, takže môžeme
pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sieni je 160 poslancov Snemovne ľudu a 57 poslancov
Snemovne národov zvolených v Českej republike
a 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej
republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
K to z nich súhlasí s návrhom zákona
podľa odporúčania spravodajcu, nech zdvihne
ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Nikto nie je proti a niko sa nezdržal hlasovania. Poslanci
Snemovne národov zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
podľa odporúčania spravodajcu snemovne, nech
zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Tiež nikto.
Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR
schválilo zákon, ktorým sa mení a
doplňuje Občiansky zákonník.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 162, SL
č. 250, SN č. 250)
Prosím prvého podpredsedu federálnej vlády
JUDr. Čarnogurského, aby návrh odôvodnil.
První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie.
Pozbavovanie štátneho občianstva nepohodlných
občanov bolo rozšírenou metódou predchádzajúceho
režimu na trestanie týchto občanov. Pozbavovanie
štátneho občianstva sa uskutočňovalo
dvoma formami: priamym odňatím štátneho
občianstva rozhodnutím administratívneho
úradu, alebo nepriamym prinútením týchto
občanov, aby sa vzdali štátneho občianstva
tým, že požiadali o prepustenie zo štátneho
zväzku. Ohidve formy zbavovania štátneho občianstva
boli deformáciami nášho právneho poriadku,
predstavovali rozpor nášho štátneho poriadku
so Všeobecnou deklaráciou ľudských práv
aj s ústavnými princípmi o právach
občanov.
Vláda chce napraviť túto deformáciu
právneho poriadku aj administratívnej praxe a robí
to predloženým návrhom zákona. Predložený
návrh zákona smeruje do dvoch zámerov. V
bode 1 ide o zrušenie § 7 zákona č. 194/49
Zb. v znení neskorších predpisov. § 7
práve umožňoval odnímanie štátneho
občianstva. Zrušením § 7 sa do budúcnosti
zamedzí, resp. stratí sa právna možnosť
pozbavovania štátneho občianstva. Priamy zákaz
pozbavovania štátneho občianstva v tejto fáze
vláda nepokladá za nevyhnutný a bude pravdepodobne
riešený v novej Ústave.
V č. 2 predloženého návrhu zákona
vláda hodlá riešiť prípady vrátenia
štátneho občianstva občanom, ktorí
občianstva boli zbavení administratívnym
rozhodnutím, alebo sa ho vzdali na základe žiadosti
o prepustenie zo štátneho zväzku. Vláda
tu zavádza právnu fikciu, že na občanov,
ktorí boli pozbavení štátneho občianstva
hľadí sa ako na osoby prepustené zo štátneho
zväzku. Tým dochádza k zjednoteniu obidvoch
kategórií a takto zjednotená jedna kategória
občanov má možnosť jednostranným
právnym vlastným úkonom dospieť k návratu
štátneho občianstva. A síce tí,
ktorým bolo štátne občianstvo odňaté
administratívnym úkonom stačí, keď
oznámia, že chcú zostať československými
štátnymi občianmi. Toto oznámenie musia
uskutočniť do 31. 12. 1993. Občania, ktorí
podali žiadosť o prepustenie zo štátneho
zväzku a na základe tejto žiadosti boli prepustení
zo štátneho zväzku podajú žiadosť
v rovnakej lehote do 31. 12. 1993 o návrat československého
štátneho občianstva. Oba právne akty,
to znamená oznámenie alebo žiadosť budú
mať za následok vrátenie československého
štátneho občianstva a tým napravenie
predchádzajúcej krivdy.
Iný právny postup, a síce vrátenie
československého štátneho občianstva
týmto kategóriám občanov priamo zo
zákona by v jednotlivých prípadoch mohlo
viesť k tomu, že by sa československé
štátne občianstvo vrátilo i občanom,
ktorí prípadne o toto občianstvo nemajú
záujem, a naopak, oni by museli uskutočňovať
právne akty na zbavení sa tohoto občianstva.
Preto vláda považuje za vhodnejšiu formu uvedenú
v návrhu tohto zákona, a síce, aby o obnovenie
štátneho občianstva bol potrebný hoci
jednostranný, ale právny úkon dotyčných
československých štátnych občanov.
Nazdávam sa, že predložený vládny
návrh zákona dostatočným spôsobom
rieši deformácie, ku ktorým v tejto oblasti
v minulosti dochádzalo a navrhujem, aby ste tento návrh
zákona prijali. Ďakujem.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem prvému podpredsedovi vlády J. Čarnogurskému.
Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne,
zahraničné a hranno bezpečnostné obidvoch
snemovní. Prosím spoločného spravodajcu
výborov poslanca dr. J. Medřického, aby predniesol
spravodajskú správu za výbory Snemovne ľudu.
Poslanec SL J. Medřický: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci. Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňují předpisy
o nabývání a pozbývání
československého státního občanství,
obsažený v tisku 285, je prvním krokem k řešení
naléhavých problémů způsobených
československým občanům, kterým
bylo v minulosti odňato československé státní
občanství. K odnětí státního
občanství docházelo zejména tím,
že někteří občané byli
k požádání o propuštění
ze státního svazku donuceni pod různými
formami nátlaku nebo byli zbaveni státního
občanství úřední cestou. Odnětí
občanství má sankční povahu
a je v přímém rozporu s principy vyjádřenými
ve Všeobecné deklaraci lidských práv.
Podle zásad, obsažených v tomto dokumentu nesmí
být nikdo svévolně zbaven své státní
příslušnosti. V minulosti často docházelo
k porušování těchto zásad. Zejména
tím, že k odnětí státního
občanství docházelo bez souhlasu a zpravidla
proti vůli občanů a ve většině
případů pro jejich politické postoje
a názory. Tato praxe byla ve výborech ústavně
právních, zahraničních a branných
a bezpečnostních obou sněmoven Federálního
shromáždění kriticky hodnocena. Aby
již nemohlo k takovým nepravostem docházet,
poslanci v těchto výborech plně podpořili
navrhovanou změnu zákonné úpravy,
která spočívá v tom, aby úprava
odnětí státního občanství
byla ze zákona vypuštěna.
Československý státní občan
pak bude moci pozbýt státního občanství
jen na základě vlastní žádosti
o propuštění ze státního svazku,
popřípadě jinými způsoby upravenými
v mezinárodních úmluvách. Za této
situace nyní potřebujeme stanovit výslovný
zákaz odnětí státního občanství,
neboť lze předpokládat, že bude vyjádřen
v nové ústavě.
Poslanci se ve výborech souhlasně vyjádřili
k navrhované zákonné úpravě
obsažené v článku II., v níž
se navrhuje, aby správní rozhodnutí o odnětí
státního občanství, vydaná
podle předpisů uvedených v článku
I., byla přímo ze zákona s účinností
od data jejich vydání zrušena. Bylo vzato v
úvahu, že přezkoumávání
jednotlivých vydaných rozhodnutí by bylo
značně technicky náročné a
kromě toho tomu brání i platné lhůty,
to je tři roky od právní moci u případů,
kdy jde o přezkoumávání mimo odvolací
řízení a pět let v těch případech,
kdy podá příslušný prokurátor
prokurátorský protest.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, výbory ústavně právní,
zahraniční, branné a bezpečnostní
Sněmovny lidu a Sněmovny národů projednaly
na svých schůzích vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňují
předpisy o nabývání a pozbývání
československého státního občanství,
parlamentní tisk 285 a vyslovily s tím souhlas spolu
s úpravami, jak jsou obsaženy ve společné
zprávě výborů Sněmovny lidu
a Sněmovny národů, parlamentní tisk
317.
Při posuzování vládního návrhu
zákona z ústavně právního hlediska
byl návrh shledán v souladu s platným právním
řádem. Jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně
lidu předložený návrh zákona
s uvedenými změnami schválit. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Medřickému, slovo má
spoločný spravodajca výborov Snemovne národov
poslanec Štefan Glesgo.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
Š. Glesgo: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, pripájam
sa k správe spravodajcu Snemovne ľudu.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Štefanovi Glesgovi. Do rozpravy
sa zatiaľ písomne nikto neprihlásil. Napriek
tomu sa pýtam: Žiada niekto o slovo? (Ne.) Nežiada.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
V rokovacej sále je 151 poslancov Snemovne ľudu, 56
poslancov Snemovne národov zvolených v Českej
republike a 57 poslancov zvolených v Slovenskej republike.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
v znení spoločnej správy výborov Snemovne
národov a podľa odporúčania spoločného
spravodajcu Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Prosím poslancov Snemovne národov zvolených
v Slovenskej republike.
Kto súhlasí s uvedeným návrhom, nech
zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej
republike a Slovenskej republike zákon schválili.
Ďalej prosím poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
zákona v znení spoločnej správy výborov
Snemovne ľudu podľa odporúčania spoločného
spravodajcu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Aj Snemovňa ľudu zákon schválila.
Dovoľte mi, aby som konštatoval, že Federálne
zhromaždenie schválilo zákon, ktorým
sa menia predpisy o nadobudaní a zbavovaní československého
štátneho občianstva.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 154, SL
č. 241, SN č. 251)
Teraz pristúpime k prerokovaniu ďalšieho bodu
programu, ktorým je
Tento návrh mal odôvodniť minister dopravy ČSSR
Ing. Podlena, ktorý však nie je prítomný
a príde neskôr.
Budeme pokračovať ďalším bodom programu,
ktorým je
Tento návrh odôvodní minister zahraničného
obchodu ČSSR J. Barčák.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR
A. Barčák: Vážený pán
predsedajúci, vážený pán predseda,
chcel by som vám predložiť návrh zákona,
ktorý bol predložený v minulom roku. Jedná
sa o Kjótsky dohovor. V 70-tych rokoch vznikla Rada pre
colnú spoluprácu, v rámci ktorej bol prerokovaný
tento zákon. Ide o zjednotenie colných predpisov
tých štátov, ktoré neboli členmi
európskych spoločenstiev.
Táto snaha v priebehu desiatich rokov vyústila do
vypracovania medzinárodného dohovoru, nazývaného
Kjótsky, ktorý upravuje väčšinu
druhov colného konania a z ktorého sa stal postupom
času uznávaný medzinárodný
colný kódex. Význam navrhovaného dohovoru
na jeho prijatie spočíva v tom, že: 1. upravuje
zásadným spôsobom celú oblasť
colnej techniky, 2. stal sa normou medzinárodného
práva uznávanou nielen orgánmi colnej správy
a colných správ celého sveta, ale aj obchodnými
kruhmi a medzinárodnými obchodnými organizáciami,
3. niektoré jeho prílohy upravujú oblasti,
ktoré neboli doteraz medzinárodne zmluvne upravené,
ako napr. úprava režimu slobodných colných
pásiem, vzťah medzi orgánmi colných
správ a tretími osobami, odvolanie v colných
záležitostiach, alebo využívanie počítačov
v colnej praxi. V prípade iných príloh ide
o vypracovanie ucelenej zmluvnej úpravy otázok,
ktorá bola doteraz riešená, ako napríklad
pôvod tovaru a ďalšie, 4. dohovor ako celok predstavuje
rámcovú úpravu colného konania, ktorú
vo viac ako 50 štátoch prijali. Jej ustanovenia môžu
byť využívané obchodnými zástupcami
vývozných firiem na orientáciu v colných
konaniach, ktoré je v niektorých štátoch
veľmi komplikované, často náročné
a môže byť taktiež zdrojom nepredvídaných
finančných nákladov, 5. v Československej
socialistickej republike už boli použité niektoré
ustanovenia tohto dohovoru pri novelizácii vyhlášky
č. 51/86 Zb., k colnému zákonu, a č.
64/74 Zb. a ďalších.