Toto právo autora je přiznáno také
v mezinárodních vztazích na podkladě
mezinárodních autorsko-právních úmluv,
jako např. Bernská úmluva o ochraně
literárních a uměleckých děl
ve znění Pařížské revize,
tak jak spatřilo světlo světa naší
vyhláškou 133 z r. 1980 Sb. V tomto ohledu, jakož
i v jiných směrech jsou účinky autorského
práva podobné těm, jež má právo
vynálezecké a řada dalších práv,
která se váží k této oblasti.
V souvislosti s úvahou o společenských funkcích
práva autorského nelze prostě pominout, že
jedním z nejdůležitějších
jeho charakteristických znaků je, že autorské
právo slouží v neposlední řadě
i k zajištění investovaných nákladů,
které je nutno na společenské využívání
autorských děl vynaložit. Tato tzv. garanční
funkce autorského práva, jakožto práva
výlučného, umožňuje nakladatelům,
filmovým výrobcům, výrobcům
fonogramů a videogramů, rozhlasovým a televizním
organizacím realizovat rozsáhlé investice
do komerčního využívání
literárních a uměleckých děl,
zejména do výroby jejich rozmnoženin, ať
už v původní, autorem vytvořené
podobně, anebo v různém uměleckém
provedení nebo dalším zpracovávání,
včetně investic do technického vývoje
na úseku nových způsobů šíření
těchto uměleckých děl.
Obdobnou společenskou funkci, jako právo autorské
získala postupně s rozvojem techniky v oboru záznamu
zvuku a obrazu po druhé světové válce
- a dnes již také mají tzv. příbuzná
práva autorskému - totiž práva přiznaná
vnitrostátními zákony a v mezinárodních
vztazích také mezistátními smlouvami;
tato práva jsou přiznávána také
výkonným umělcům, tj. výrobcům
i zvukových záznamů, a rozhlasových
a televizních organizacím. I v této oblasti
se projevila v důsledku technického rozvoje potřeba
stimulace určených činností přiznáním
zvláštních práv v souvislosti s užíváním
výsledků činnosti oprávněných
subjektů.
Autorské právo se spolu s právy příbuznými
stalo byť nepřímo společenským
faktorem pozitivně přispívajícím
k urychlování vědeckotechnické revoluce,
k vývoji vědy v oblasti techniky, která slouží
tvorbě a širokému společenskému
uplatňování kulturních hodnot a k
šíření informací.
Chci připomenout dále, vážení
poslanci, že ani sebevhodnější prozíravá
obecná zákonná úprava, jejíž
obecnost nemůže ovšem nikdy překročit
meze vyplývající už z podstaty práva,
nezabezpečí základ pro řešení
všech otázek, které nově vznikají
v důsledku nepředvídaného technického
rozvoje. Nicméně se zřetelem k těmto
okolnostem byl zpracován ve spolupráci s ministerstvy
kultury obou republik, s Ústavem práva autorského
a práv průmyslových Karlovy univerzity v
Praze tento návrh novely autorského zákona,
který reaguje na nejnaléhavější
společenské potřeby v této oblasti,
vzniklé v souvislosti s demokratickými změnami
v naší zemi a také ovšem s prudkým
celosvětovým rozvojem vědy a techniky v posledním
období a ovšem také se závazky pro Československo,
které z toho vyplývají z mezinárodních
smluv, úmluv a konvencí.
Při příležitosti novelizace zákona
je zároveň vhodné provést některé
úpravy, které - jak slyším nebo měl
jsem text v ruce - také po jednáních ve výborech
upraveny byly. Chci vás, vážení poslanci,
upozornit na to, že realizace novely autorského zákona
a to říkám zvýrazněně
a pomalu - neklade zvýšené nároky na
státních výborů. Nerozšiřují
se ani nároky na administrativní agendu orgánů
státní správy. A tak se obracím touto
cestou na Federální shromáždění
o rozhodnutí v této záležitosti přijetím
navrhovaného textu zákona. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji místopředsedovi
federální vlády JUDr. Josefu Hromádkovi.
Návrhy projednaly výbory ústavně právní
a pro kulturu a výchovu Sněmovny lidu a Sněmovny
národů. Prosím společného zpravodaje
výborů Sněmovny lidu poslance dr. Ivana Martona,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
I. Marton: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, v zastúpení
poslanca Tureka vám predkladám túto spravodajskú
správu spoločného spravodajcu výborov
pre kultúru a výchovu k novele zákona 35/1965
Zb. Poslanci výboru pre kultúru a výchovu
Snemovne ľudu a Snemovne národov prerokovali návrh
prezidenta republiky na vydanie zákona, ktorým sa
mení a doplňuje zákon č. 35/1965 Zb.
o dielach literárnych, vedeckých a umeleckých,
autorský zákon, tlač 266.
Predložená novela rieši v zásade dvojakú
problematiku. Po prvé vyrovnáva sa normatívne
s technickým rozvojom najmä v oblasti počítačových
programov, s používaním rozmnoženín
na nosiče zvuku a obrazu v súkromnej sfére.
Po druhé, reaguje na naliehavé spoločenské
požiadavky v súvislosti s demokratickými zmenami
spoločnosti a vyrovnáva sa zo zmluvnými záväzkami
nášho štátu vyplývajúcimi
z medzinárodných zmlúv a konvencií.
Pre závažnosť navrhovanej novely autorského
zákona hola zvoianá porada poslancov - spravodajcov
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov s
odborníkmi z oblasti vedy a praxe. Pripomienky, ktoré
z porady vzišli, sú obsiahnuté v prílohe
spravodajskej správy.
Dovoľte mi, aby som v stručnosti zhrnul najzávažnejšie
zmeny navrhovanej novely. Najprv k zmenám súvisiacim
s technickým pokrokom. Nájdete ich v bode 2, kde
sa za predmet ochrany podľa autorského zákona
navrhuje považovať počítačové
programy, ďalej v bode 4, kde sa navrhuje zaviesť autorskú
odmenu voči výrobcom nosičov záznamu
zvuku a obrazu v súkromnej sfére. Podčiarkujem,
že obe uvedené zmeny sú už dlhšiu
dobu bežnou súčasťou analogických
právnych noriem demokratického štátu.
Čo sa týka navrhovaných zmien v súvislosti
s demokratickou premenou našej spoločnosti a s naliehavou
nutnosťou vyrovnať sa s medzinárodnými
záväzkami, treba podčiarknuť tieto:
Vypúšťa sa veta z § 13 v zmysle ktorej sa
výška autorskej odmeny riadi podľa hodnoty diela
a jeho spoločenského významu a ktorá
rozhodujúcou mierou umožňovala manipulovať
rozdeľovanie autorských odmien v ochranných
autorských organizáciách.
Ďalej sa vypúšťa § 20 zo zákona
35/65 Zbierky, v ktorom bol zakotvený monopol štátu
pre prevod diela do zahraničia. Upravuje sa na dobu 50
rokov dlžka ochrannej lehoty autorského práva
na filmy. Na rovnakú dobu sa predlžuje ochranná
doba pre výkony výkonných umelcov, pre fonogramy
v prospech ich výrobcov a pre programy rozhlasových
a televíznych organizácií.
Ako spoločný spravodajca výborov pre kultúru
a výchovu Snemovne ľudu a Snemovne národov
odporúčam schváliť predložený
návrh prezidenta republiky, ktorým sa mení
a doplňuje zákon č. 35/1965 Zbierky, tlač
256 v znení pripomienok uvedených v spoločnej
správe.
Ešte pred tým by som chcel predniesť nasledovný
podnet. Výbory pre kultúru a výchovu v uznesení
spoločnej schôdze navrhli modifikovať Úvodné
ustanovenie § 1 autorského zákona v súlade
s vyjadrením, ktoré k návrhu prezidenta republiky
zaujali poslanci-spravodajcovia a odborníci z oblasti vedy
a praxe. Text zákona plénum nemá k dispozícii.
Preto § 1, Úvodné ustanovenie, si dovolím
prečítať v úplnosti:
"Účelom tohto zákona je upraviť
vzťahy vznikajúce v súvislosti s vytvorením
a spoločenským uplatnením literárnych,
vedeckých a umeleckých diel tak, aby boli zabezpečené
priaznivé podmienky pre rozvoj literárnej, vedeckej
a umeleckej tvorby a aktívnej účasti pracujúcich
na tejto tvorbe v súlade s rozvojom a potrebami socialistickej
spoločnosti."
Poslanci výborov pre kultúru a výchovu so
súhlasom expertov na oblasť autorského práva
navrhli vypustiť z tejto vety slová: "... a aktívnej
účasti pracujúcich na tejto tvorbe v súlade
s rozvojom a potrebami socialistickej spoločnosti",
tak, aby celé znenie textu tohto ustanovenia sa končilo
slovami: "... priaznivé podmienky pre rozvoj literárnej,
vedeckej a umeleckej tvorby".
Táto úprava § 1 úvodného ustanovenia
sa do spoločnej správy výborov ústavnoprávnych
a výborov pre kultúru a výchovu, tlač
316, akýmsi nedopatrením nedostala. Činím
týmto pozmeňovací návrh v § 1
zákona č. 35/1965 Zb. na vypustenie týchto
slov: "... a aktívnej účasti pracujúcich
na tejto tvorbe v súlade s rozvojom a potrebami socialistickej
spoločnosti". Po odsúhlasení tohto pozmeňovacieho
návrhu navrhujem odsúhlasiť celé znenie
novely zákona.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Martonovi. Slovo
má společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Jozef Olej.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Olej: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne a poslanci, vážení
hostia, predlo žený návrh prezidenta republiky
na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon 35/1965 Zb. o dielach literárnych, vedeckých
a umeleckých, tlač 266, bol komplexne posúdený
na porade poslancov-spravodajcov s odborníkmi z oblasti
vedy a praxe a potom vo výboroch ústavnoprávnych
a pre kultúru a výchovu obidvoch snemovní.
Výbory zhodne konštatovali, že navrhovaná
novelizácia autorského zákona v potrebnej
miere a rozsahu reaguje na najnaliehavejšie požiadavky
spoločenského vývoja a na dynamicky sa rozvíjajúci
technický a vedecký pokrok vo svete. Tieto zmeny
vyžadujú uskutočniť k tomu zodpovedajúce
nevyhnuteľné zmeny v platnom autorskom zákone.
To zodpovedá aj zmluvným záväzkom, ktoré
pre náš štát vyplývajú z
medzinárodných zmlúv a konvencií.
Zodpovedný prístup poslancov vo výboroch
pri prerokúvaní navrhovaných zmien a doplnkov
autorského zákona sa prejavil najmä v dôkladnom
zvážení pripomienok a odporúčaniach
poslancov-spravodajcov výborov, z expertnej porady s odborníkmi
našej vedy a praxe upla tnených pri prejednávaní
novely vo výboroch v snemovni a i v uznesení výborov
ČNR a SNR.
Návrhy na zmeny predloženej zákonnej úpravy,
ktoré prijali poslanci vo výboroch, obsahuje spoločná
správa výborov obidvoch snemovní, tlač
316.
Táto správa obsahuje aj návrh reagujúci
na potreby našej praxe, aby sa v Zbierke zákonov vyhlásilo
úplné znenie zákona číslo 35/1965
Zb., o dielach literárnych, vedeckých a umeleckých
(autorského zákona) , ako vyplýva zo zmien
a doplnkov, ktoré prijmeme. Z dôvodov zachovania
legisvakancie sa navrhuje nadobudnutie účinnosti
zákona dňom 1. júla 1990.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, z hľadiska ústavnoprávneho posúdenia
je návrh prezidenta nášho štátu
na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 35/1965 Zb. v súlade s československým
právnym poriadkom.
Návrh zákona prerokúvali výbory ústavnoprávne
a výbory pre kultúru a výchovu Snemovne ľudu
a Snemovne národov. V prijatých uzneseniach s ním
vyslovili súhlas spolu s úpravami obsiahnutými
v spoločnej správe týchto výborov
obidvoch snemovní (tlač 316) vrátane doplňujúceho
návrhu predloženého spravodajcom Snemovne ľudu.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporúčam Snemovni národov
schváliť predložený návrh zákona
s uvedenými zmenami.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Olejovi. Písemně
se do rozpravy přihlásil poslanec Kocáb.
Uděluji mu slovo.
Poslanec SL M. Kocáb: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
v rámci nezbytného širokého přerodu
naší společnosti směrem k tržním
mechanismům může docházet k rozhodnutím,
která se v dané chvíli mohou jevit jako správná,
která však v kontextu s dosavadním světovým
vývojem mohou znamenat krok zpět s nebezpečným
rizikem ohrožení - v tomto případě
národní kultury.
Dovolte, abych v souvislosti s projednáváním
novely autorského zákona zpochybnil návrh,
který se jeví zdánlivě potřebný
a z určitého, ale velmi úzkého úhlu
chápání nové reality i opodstatněný.
Výbory pro kulturu a výchovu a výbory ústavně
právní navrhují ve své společné
zprávě, aby z prvního odstavce § 13
byla vypuštěna věta: "výše
odměny - rozuměno autorské - se řídí
podle hodnoty díla a jeho společenského významu".
Chápu, myslím docela přesně, co navrhovatele
k této úvaze vedlo. Existuje důvodná
nechuť ke zkompromitovaným pojmům, jako je
třeba kulturně politický význam autorův,
které v minulosti ospravedlňovaly subjektivní
libovůli a otevíraly dokořán vrata
neomezené zvůli privilegovaných tvůrců
vytěžujících ze své lidské
i umělecké servility. Neváhejme samozřejmě
ze všech výkladových a hodnotících
klíčů automaticky takovéto pojmosloví
odstranit.
Něco zcela jiného bylo původně myšleno
společenským významem díla. Tento
termín tvořil nejen ochranný klíč,
ale i kulturní a sociální hodnoty vysokého
řádu, jaká vzniká jedině z
dlouhodobé zkušenosti, hluboké znalosti, pronikavého
rozmyslu a klidného soustředění a
jakou nelze zrušit přes noc na základě
sebeoprávněnějšího momentálního
rozhořčení a emocí.
Dosavadní znění autorského zákona
platilo v duchu fungujících regulí od roku
1920 nejen v našich zemích, ale je i analogickou součástí
autorských zákonů v celosvětovém
kontextu. Na jeho formování se mimochodem vydatně
podíleli naši vynikající autorskoprávní
odborníci meziválečné éry.
Termín "společenský význam díla"
nemusí být nutně zachován, měl
by být nahrazen přesnější charakteristikou
hodnoty autorova uměleckého přínosu
do pokladnice národní kultury. Jeho navrhované
vyškrtnutí bez náhrady by v našich zemích
uzákonilo konec jakéhokoliv rozlišování
uměleckých hodnot, a tím pádem jejich
přiměřeného odměňování.
Nelze přece v kultuře mechanicky prosazovat nyní
zvláště často slýchanou tržní
devizu, podle níž by se kvalita díla poznala
a určovala tím, jak moc se dílo provozuje
či prodává. V oblasti tzv. vážné
hudby vyvstává tento konflikt obzvláště
výrazně. Počínaje výrazným,
vynikajícím a zřídka kdy slýchaným
dílem jako je např. Sukův Azrael a konče
např. Smetanovou Libuší, hranou jedině
při nejslavnějších oficiálních
příležitostech, museli bychom pod takovými
hodnotícími kritérii velkou část
přímo učebnicových klasických
hodnot prohlásit za méněcenné.
Živí autoři rozsáhlejších
skladeb, provozně a finančně náročných,
a proto jen málokdy prováděných, by
si museli předem jedině zoufat.
Leoš Janáček byl mimo svůj úzký
brněnský okruh do svých 62 let v podstatě
neznámým pojmem. A jestliže je dnes ve světě
označován nezřídka za operního
skladatele 20. století číslo jedna, čekalo
se na takové ocenění plných 50 let.
Co bude s pokladnicí národní kultury? Nepřipusťme,
aby autoři museli volit mezi komercí nebo bídou.
Pro takovou vidinu asi umělci, studenti a ostatní
17. listopadu do ulic nešli ...
Vážení přítomní, proč
jsem považoval za potřebné toto všechno
připomínat? Mám pocit, že stojíme
na určitém rozcestí, budeme si muset rozhodnout,
které priority zvolíme. Trh - samozřejmě
ano, ale nepustit ho příliš do kultury. Každá
civilizovaná společnost s hlubokou kulturní
tradicí výrazně odlišuje tuto sféru
od komerční zábavy a dělá všechno
pro to, aby podporovala tuto sféru, která není
a ani nemůže být ekonomicky soběstačná.
Platí-li tato zásada generálně a prokazatelně
v praxi drtivé většiny kulturně vyspělých
států, neměli bychom se z tohoto, dávno
již vydobytého mezinárodního kontextu
sami vyloučit. Tím spíše, že hudební
tvorba a vyspělost našich národů tvoří
dominantní vklad toho nejcennějšího,
čím se dnes před světem můžeme
- přes všechny krize a úpadek v ostatních
sférách - pochlubit.
Navrhuji tedy pozměnit § 13 odst. 1 do následujícího
znění: "Při každém užití
díla náleží autorovi s výjimkami
uvedenými v § 15 autorská odměna."
(První věta zůstala nezměněna.)
Druhá věta, která se navrhovala vypustit,
by měla znít následovně: "Výše
odměny se řídí podle umělecké
hodnoty díla a významu osobnosti autora i profilu
jeho tvorby."
Může se vyskytnout námitka, jak se vyhnout
případnému riziku nového subjektivismu
a zneužívání postavení. Řekl
bych ale, že právě od toho máme demokracii,
umožňující na rozdíl od totalitní
mašinérie svobodnou volbu důvěryhodných
lidí na všech místech až do jejich prvního
selhání, se stálou možností vzájemné
i veřejné kontroly. Jde-li o otázky určení
profesionální kvality či nekvality, výjimečnosti
a kulturnosti, jsou to rovněž obecně uznávaná
kontrolovatelná kritéria. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Kocábovi.
Chce ještě někdo z poslanců vystoupit
v rozpravě? Prosím, poslanec Haško.
Poslanec SL A. Haško: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, dovoľte, aby som sa tiež vrátil
k § 13 ods. 1. Pán Kocáb to síce už
vysvetlil, ale ja som konzultoval celý tento autorský
zákon s výtvarnými umelcami, ktorým
takisto nevyhovovala pôvodná forma druhej vety, ale
ani jej úplné vypustenie. Nebudem sa o tom rozširovať,
lebo pán Kocáb to zdôvodnil svojimi slovami
z oblasti hudby. Výtvarní umelci navrhujú
takýto text druhej vety: "Výška odmeny
sa riadi kritériami estetiky a kvality diela." To
je všetko. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Haškovi.
Ještě někdo se hlásí? Není
tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou. Přeje
si závěrečné slovo pan místopředseda
vlády JUDr. Hromádka?
Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka:
Vážení poslanci, mám za to, že
hlasy, které zde zazněly, se koncentrují
v podstatě k jedné záležitosti, která
jak přednesl poslanec Kocáb, je zcela vážná.
Jde jen o tom, aby vymezení té druhé věty
mělo maximálně objektivní charakter.
O to se pokusme v nějaké formulaci, která
by byla přijatelná nám všem, protože
tak bude zákon zcela důsledný a korektní.
Jinak děkuji, že je přijímán
v této atmosféře, s touto spontánností.