Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Axmannovi. Slovo má poslanec Tolar, připraví se poslanec Ládr.

Poslanec SL V. Tolar: Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážené dámy, vážení hosté, předložený vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví je jedním ze stěžejních zákonů, na které naše vesnice čeká. Tomuto návrhu předcházelo dlouhé období příprav, mnoho se o něm diskutovalo a diskutuje mezi družstevníky i širokou veřejností, a to i přesto, že nebyl předložen k veřejné diskusi.

Samotný zákon vychází z dlouhodobé existence zemědělských družstev a i nadále vytváří možnost jejich dalšího efektivního rozvoje.

Za velmi významný prvek považuji fakt, že se odstraňuje administrativně direktivní řízení družstev, posiluje se vliv členů na řešení vnitrodružstevních záležitostí a zejména se vyjadřuje rovnost soukromého i společenského vlastnictví.

Všechny formy budou nyní moci v podmínkách nastupujícího tržního mechanismu prokázat svou životaschopnost, ekonomickou zdatnost a nezbytnou podnikatelskou činnost.

Zákon družstevníkovi umožňuje svobodné rozhodnutí, zda chce na půdě hospodařit společně v družstvu, či zda bude hospodařit samostatně. Opět stoupá autorita členské schůze jako vrcholného orgánu družstva, avšak v § 15 odst. 3 se hovoří o tom, že členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní komise. Doporučuji pozměnit tento odstavec tak, aby musela požádat o svolání členské schůze celá kontrolní komise, nikoliv pouze jedna třetina, protože to by v případě malého družstva mohli být např. dva členové... Nově, a dle mého názoru progresívně, v § 19 předloženého zákona je upraveno právo usnášení a rozhodování členské schůze.

Ve věci způsobu hospodaření musí rozhodnout ekonomická prosperita zemědělských organizací. To však již není obsahem tohoto zákona, ale svobodným rozhodnutím samotných družstevníků. Zákon pozitivně reaguje na relativní drobnosti, které se však týkají samotných členů. Jedná se o problematiku sdružování zahrad a sadů, nově se upravuje, snad i ke spokojenosti členů, institut záhumenků. Na druhé straně působí neobvykle vypuštění povinnosti vést předepsaným způsobem účetnictví a sestavovat roční uzávěrku. Tato povinnost je taxativně uvedena jak v novém zákonu o státním podniku, tak v modifikované podobě zákona o individuálním podnikání fyzických osob.

Proto doporučuji toto zakotvit v zákonu.

Jak uváděl zpravodaj Sněmovny lidu pan poslanec Zamazal v sobotu se sešla v Olomouci konference družstevníků, která mj. požadovala, aby v zákoně bylo zakotveno projednávání vlastních záležitostí. Zdůvodnil to zde. Já bych pouze doporučil, aby ve znění zákona byl již zakotven nový název organizace - tzn. Rolnický družstevní svaz, tak, jak byl přijat na této konferenci.

Zemědělská družstva dnes zabezpečují zhruba dvě třetiny potravin a surovin pro výrobu v naší republice. Smyslem změn zákona a ostatních mechanismů řízení musí být vytvoření takových předpokladů, aby v podmínkách tržního mechanismu mohla plnit svůj úkol - výživu národa - lépe než dosud, a to jak v sortimentu, tak i v požadované kvalitě. Předložený návrh plně podporuji.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Tolarovi. Slovo má poslanec Ládr. Připraví se poslanec Kovář.

Poslanec SL J. Ládr: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nemusím snad zdůrazňovat, že zemědělství je jednou z důležitých částí našeho hospodářského systému. Důvod? Živí nás. Často se říká, že je to jediná fungující část našeho hospodářství, kterou jsme převzali v celkově dosti tristním stavu. Nebudu se zamýšlet nad důvody. Chci jen vyjádřit několik myšlenek, týkajících se právní úpravy a legislativní problematiky v této oblasti vůbec.

V zemědělství byl vytvořen dobře pracující systém. Není sice nepodstatné jak, a za jakých okolností byl vytvořen, ale nejpodstatnější je, že produkuje hodnoty, na nichž jsme všichni závislí a hlavně, že je zdrojem sociálních jistot převažující části obyvatel našeho venkova. Nemůžeme si dovolit to, co bylo vytvořeno, ze dne na den rozbít. Doplatili bychom na to všichni. Nemůže nám být jedno, jakým způsobem jsou potraviny produkovány a jaká je kvalita těchto potravin. Zde je jedna ze stinných stránek zemědělskoprůmyslového komplexu, jak jsme jej byli zvyklí odosobněle nazývat. Otázka zní: Jak dál? Budeme i nadále podporovat kolosy, které na průmyslové bázi chrlí produkty, o jejichž negativním vlivu na zdraví obyvatel a životního prostředí víme své? Nebo vytvoříme systém soukromě hospodařících rolníků? Problém je v tom, že ačkoliv se ozývá mnoho hlasů žádajících rozšíření soukromého obhospodařování půdy, většina lidí již ten prapůvodní emocionálně podbarvený vztah k půdě ztratila. Utopil se právě v tom zemědělskoprůmyslovém komplexu. Odosobněná zemědělská výroba přinesla svoje ovoce v nelítostně exploatací zničené a vyčerpané půdě, ze které je "ždímáno" stále více a více. S tím je opravdu nutno skončit. Snad jedinou cestou - alespoň v současné době - je postupný a promyšlený návrat toho správného vztahu, kdy ten, kdo hospodaří, nevidí v půdě jenom zdroj potravin či příjmů, a to především, ale také součást přírody.

Hlavně však v půdě musíme vidět něco vzácného. Něco, co je nutné pečlivě obhospodařovat, protože z ní budou žít další generace. Proto je asi nejvhodnější převzít a nově modifikovat stávající strukturu zcelené zemědělské výroby, modifikovat do podoby méně uměle odosobněné. Uměle udržované komplexy, mnohdy ekonomicky nevýhodné, a zde můžeme říci, že je to 75 % našich státních statků, by se měly rozpadnout do funkčních podob nebo družstev. Družstev, ve kterých dobrovolně pracují lidé; rolníci nebo sedláci v tom nejpoctivějším slova smyslu, kteří obhospodařují svůj majetek. Měli by mít k němu vztah poznamenaný poctivými a pozitivními atributy vlastnického práva.

Co je však hlavní? Musíme zachovat právě i sociální jistoty zemědělců, kteří společně hospodaří. Z těchto důvodů můžeme uvítat změny zákonů v zemědělství. Hájí snahu navrátit práci rolníků, její původní rozměr a obsah. Myslím, že jsme na dobré cestě.

Možná, že se v návrhu zákona měla objevit úprava systému, který by jednotlivci v rámci zemědělského družstva umožňoval vytvořit skutečný vztah vlastníka. Vztah zemědělce, který ze své vůle hospodaří na půdě dobrovolně včleněné do společného hospodářství. Ekonomicky podbarvený systém, který by zohledňoval u fyzické osoby - tedy člena družstva - délku členství v družstvu a majetek, který byl do družstva vložen. Znovu opakuji, že je samozřejmě problematická tehdejší dobrovolnost vstupu do zemědělského družstva, ale domnívám se, že touto cestou lze leccos napravit.

Ze všech těchto důvodů si myslím, že je žádoucí, abychom nový zákon o zemědělském družstevnictví podpořili. Domnívám se, že organicky navazuje na právní úpravu změn ve vlastnictví půdy, o kterých jsme zde rozhodli minule. Přijetí tohoto zákona v jeho meritorní podobě je vlastně nutností, vyplývající právě z minulého rozhodnutí. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Ládrovi. Slovo má poslanec Kovář.

Poslanec SN M. Kovář: Vážený pane předsedající, vážené předsednictvo, vážené Federální shromáždění, vážení hosté, dámy a pánové, dovoluji si přednést k tomuto zákonu některé doplňující a pozměňovací návrhy.

V § 17 doporučuji za odstavcem tři zařadit odst. čtyři s tímto textem: "Zabezpečuje soulad stanov JZD s právním řádem."

V § 46 odst. 2 doporučuji tento pozměňovací návrh: v druhé části věty za středníkem doporučuji: "zavazuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění především úkolů zemědělské výroby."

Dále odst. 3: "Družstvo může na základě písemné dohody s vlastníkem ..." a dále pokračuje text písmeny a, b, c.

V § 15 v souvislosti s § 46, tedy § 15 odst. 4 písm. d) bych měl dotaz, kde v textu je citace " ... rozhodovat o zásadních změnách v půdním fondu". Ptám se, co to znamená "změny v půdním fondu" v konfrontaci s § 46 odst. 3?

Z dalších návrhů bych doporučoval zastavit se u § 51. Je třeba říci, že i tak, jak bylo na začátku konstatováno, zákon byl zpracováván opravdu zodpovědně a je v kontextu se strategií urychlené hospodářské reformy; je třeba říci zejména u § 51, že nemáme dnes čas, abychom precizně formulovali tento paragraf. Domnívám se, že zatím by postačilo znění, které je v už schváleném zákonu č. 114/1990 Sb., z § 12a, 3, 4, který je výhodnější i pro vlastníka nemovitostí. Z tohoto důvodu doporučuji § 51 vypustit. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kovářovi. Slovo má poslanec Fišera. Připraví se poslanec Andrýsek. Řada poslanců se přihlásila dodatečně.

Poslanec SL I. Fišera: Omlouvám se, ale jde víceméně o technickou poznámku.

Pane předsedající, dámy a pánové, jde o to, že dnes diskutujeme o významu našeho družstevního zemědělství. Dovolte mi jenom pro vaše potěšení připomenout diskusi, která proběhla nedávno mezi sovětským a americkým ekonomem. Američan říkal: "Je vynikající, že máme naše farmáře; oni se sami vykořisťují, ale my se obáváme, že vaši kolchozníci nebudou chtít jít touto cestou." A na to sovětský ekonom smutně pravil: "Tak jako jsme nahnali kolchozníky do kolchozů takříkajíc holí, tak je odtamtud nemůžeme dnes holí vyhánět."

My dnes řešíme velmi složitý, obtížný problém. Čtyřicet let nikdo nezmění a musíme velmi citlivě k této otázce přistupovat, protože její řešení je opravdu velmi důležité nejen pro výživu lidí, ale současně pro obnovení základních morálních hodnot, protože jsme se dopustili v této oblasti - ne my, kteří jsme byli v té době mladí, ale tuto odpovědnost neseme - závažných chyb a dokonce bych řekl, určitých lidských zločinů. Tolik na úvod.

A nyní, co se domnívám, že je možné učinit. To, co říkal poslanec Axmann - § 50 odst. 5: v podstatě problém půdy již řeší úplné znění zákona č. 123/1975 Sb. Totéž se týká § 51, protože kdybychom ho takto přijali - jde zase o odst. 3 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku - tak bychom se dokonce dostali do rozporu s tím, co je přijato již naším Federálním shromážděním. Zatímco v tom, co je navrhováno v zákonu o družstevnictví, by vlastně žádná náhrada za znehodnocení budov a přilehlých pozemků neexistovala, v tom, co je přijato už v zákoně č. 123/1975 Sb., po všech změnách, se říká, že " ... nedohodne-li se vlastník hospodářské budovy se zemědělskou organizací jinak, je zemědělská organizace povinna vlastníkovi vrátit hospodářskou budovu ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení."

Bude to velmi složité, nebudou to jednoduché situace ani pro družstva, ani pro vlastníky, ale otevřeli jsme aspoň nějakou cestu, aby se problém začal řešit. Je řada družstev, pro které to bude osvobození, a je řada vlastníků, pro které to bude přirozenou a poctivou náhradou škody. Pro nás pro všechny to konečně bude krokem k odstranění hyzdících trosek minulosti v naší krajině.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Fišerovi. Slovo má poslanec Andrýsek. Připraví se poslanec Fabián.

Poslanec SN M. Andrýsek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zazněly zde již připomínky ze zemědělské konference v Olomouci. Její účastníci ze Zlína mne požádali, abych zde přednesl některé pozměňovací návrhy. Některé z nich již zazněly, z toho dva v diskusním příspěvku pana poslance Axmanna. Osobně se chci připojit k návrhu na vypuštění § 60; s tímto návrhem plně souhlasím.

Dále bych chtěl přednést jeden pozměňovací návrh v § 9, který se týká rozdělení půdy. § 9 by byl doplněn o odstavec 4 v tomto znění: "Při rozdělování majetku se vyčlení zemědělská a lesní půda členům a k tomu odpovídající množství zvířat, zemědělských strojů, hospodářských budov sloužících zemědělské výrobě. Ostatní majetek člena se vyrovná buď přímo finanční náhradou, nebo vystavením cenných papírů akcií, obligací, pokud nebyl sdružen při vstupu do družstva a který dále družstvo užívá." V tomto případě může požadovat navrácení majetku v souladu s navrhovaným zákonem. V případě, že bude tento odstavec přijat, dojde k zajištění naprosté spravedlnosti při rozdělování majetku družstva a nemůže dojít k určitým, nechci říci machinacím, ale k určitým snahám o nespravedlivé rozdělení.

Doporučuji, aby vypuštění § 60 a tento doplněk byly přijaty.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Fabián a připraví se poslanec Habovštiak.

Poslanec SN J. Fabián: Pane předsedající, dámy a pánové, mám jen jeden pozměňovací návrh, podle mého názoru však dost významný. V § 28 odst. 1 je stanovena lhůta na vystoupení člena družstva na 6 měsíců. Jak v zákoníku práce, tak v navrhovaném zákoně o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví jsou lhůty k rozvázání pracovního poměru nebo k vystoupení z družstva pouze dvouměsíční. Domnívám se, že šestiměsíční lhůta je zbytečně dlouhá a svým způsobem pro družstevníky diskriminující.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Fabiánovi. Slovo má poslanec Habovštiak a připraví se poslanec Sláma.

Poslanec SL J. Habovštiak: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, poslanci, dovoľte, aby som sa krátko vyjadril k tomuto zákonu, na ktorom sa väčšina z nás podieľala, lebo pomáhala pri jeho tvorbe. Chcem zdôrazniť, že zákon prichádza v hodine dvanástej a viac pracovníkov z našej praxe zdôrazňuje jeho nutnosť.

Krátko chcem poukázať na jeden moment. Viac družstiev, ktoré dnes tvoria veľké komplexy 4-6 tisíc hektárov, niekedy až 12 tisíc a konštituujú spolu niekoľko dedín, sa chcú rozdeliť. Chcú vytvoriť menšie družstvá, o ktorých sú presvedčené, že by hospodárili omnoho efektívnejšie. Navštevujú ma takí družstevníci, ktorí majú snahu také komplexy vytvoriť. Minulý zákon neumožňoval také rozdelenie majetku, pretože žiadal, aby to bolo schválené dvojtretinovou väčšinou celého komplexu. Nový zákon - a na to chcem upozorniť - umožňuje rozdelenie takého družstva pri nadpolovičnej vaičšine prítomných členov menšinového družstva.

Na pomery, ktoré dnes vznikli na našej dedine, všetci ohromne doplácame. Na minulej schôdzi som to tu vysvetlil. Napr. v našej horskej oblasti na 1 liter mlieka doplácame 4-6 korún, na jeden metrák zemiakov viac než 200 korún. Ide o to vytvoriť také podmienky, aby sa mohla výroba zjednodušiť a zefektívniť. Vieme, že zo strany našich ľudí na dedinách je dnes niekde menší, niekde väčší záujem aj o súkromné hospodárenie z rôznych dôvodov. Nebudem to tu rozvádzať. Ide o to, aby sme dali možnosť tým, ktorí majú záujem hospodáriť. Nikto z nás, ktorí tento zákon tvoríme - a to zvlášť zdôrazňujeme - nechce za žiadnu cenu spôsobiť rozpad JRD. Ako som mal možnosť sledovať orgány ministerstva, i ďalšie veľmi dôkladne zvažovali skutočne každú vetu, ktorá tam je. Samozrejme, otázka výživy našich národov je prioritná. Tak ďaleko rozhodne nemôžeme nechať veci dôjsť.

Veríme obrovskému myšlienkovému potenciálu, ktorý na našich dedinách je. V každom JRD sa nachádzajú desiatky dnes už vysokoškolsky vzdelaných ľudí, ktorí dokázali vo veľmi ťažkých pomeroch - a na ne si pamätám z rokov 50. a 60. - za veľmi ťažkých podmienok vytvoriť pomerne dobre prosperujúce poľnohospodárske podniky. Tento zákon im otvára širšie možnosti pre ich prácu. Ak ste niektorí nepracovali priamo vo výrobe, neviete si predstaviť, s akými obrovskými ťažkosťami sa naši agronómovia a predovšetkým mechanizátori a predsedovia družstva stretávajú. Tento zákon im pomáha.

Povedalo sa tu, že sme za roky stratili emotívny vzťah k pôde. Je to pravda, ale veríme zase v určitú silu našich národov, že sa tento emotívny vzťah vráti. Trošku odbočím. Súkromne hospodáriaci roľník 50 % pracuje preto, že je to mzda, a 50 % robí pre to, že to je hobby. Mal som starého otca, ktorý veril, že je Boh na nebi a že v nebi bude každý robiť to, čo má na tejto zemi najradšej. A on veril, že bude v nebi kŕmiť voly. Tu vidíte vzťah roľníka k pôde a ku všetkému, čo robil. Verme tomu všetkému. Tento proces bude skutočne dlhodobý, bude si vyžadovať veľké úsilie zo strany nás všetkých. Pomáhajme mu všetci a nerobme mu, podľa možností, prekážky. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Sláma.