Za prvé: první okruh je okruh méně sporný nebo dokonce nesporný - to jsou především takové úpravy původního textu, k nimž připomínek ani nemůže být, totiž změny, které plynou ze změny názvu státu. Toho se týkají připomínky a změny vůči původnímu textu v tisku 412 na str. 1, § 1 odst. 1, na straně 2 § 33 všechny tři odstavce a na straně 3 v § 37, odst. 1 a v § 39, 40, odst. 4.
Za druhé jde o okruh změn, které doplňují a mění zákon tak, že mu dávají v té oblasti, jak bylo řečeno zástupcem předkladatelů, jiný charakter, tedy především zdůrazňují přímou nezávislost prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury, čehož m. j. je výrazem i stanovení podmínky, že tyto osoby, tedy prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, nemohou být členy žádné politické strany.
Sleduje se tím to, aby prokurátor neodpovídal nikomu než svému povolání, máme-li to říci obrazně, tedy svému postavení prokurátora.
Dále máme nezávislost pojatou nepřímo či odtažitou, která je vyjádřena tím, že byl vypuštěn dohled prokuratury nad činností soudů v oblasti dodržování zákonnosti - nyní už nikoliv socialistické, jak je patrno z tisku 344, čl. 1, str. 3 v bodu 6, 7 a dalších.
S tím souvisí i nový text slibu prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury. Tento slib je povinný pro všechny. Nesložení tohoto slibu zakládá důvod k opuštění řad prokuratury. Osoba, která tento slib v novém textu nesložila, nemůže být prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury.
Posléze jde o třetí okruh problému, který řeší otázku dát našemu státu možnost rozloučit se s těmi prokurátory a vyšetřovateli prokuratury, kteří z hlediska posouzení své minulé činnosti nesplňují nezbytný předpoklad důvěry k zastávání dosavadní funkce. Zde bych chtěl obrátit vaši pozornost na opravný list a na tisk 412, pokud pojednává o nově vkládaném ustanovení v § 40 a). K tomuto poslednímu okruhu problému byly vzneseny připomínky. Byly to připomínky zejména odborového svazu pracovníků státních orgánů a organizací, které přišly na tento parlament dokonce dvakrát. Jednak se zmiňovaly o problematice, na kterou upozorňovaly již dříve a jednak si všímaly problematiky z části nové.
Chceme-li to shrnout, šlo v podstatě o to, aby prokurátoři a vyšetřovatelé měli možnost obrany proti rozhodnutí generálního prokurátora o svém propuštění ze svazku prokuratury. Já bych k tomuto bodu chtěl uvést asi toto: především je nutné vycházet ze zprávy předkladatele, který uvedl, že prokuratura jako monokratický orgán, přijímá prokurátory do svého ranku jmenováním a rubem tohoto jmenování je propuštění. Jinak, obrazně řečeno, vzal-li kdo na sebe tu okolnost, že jeho vztah byl založen jmenováním, musí na sebe vzít i to riziko, že jeho stav skončí propuštěním.
Za druhé zde byla akcentována otázka nadřazenosti federálního generálního prokurátora ve věci dozoru a výkladu zákonnosti, nad prokurátory jemu podřízenými. To znamená, že toto zvláštní přechodné ustanovení má přece jenom určitou pojistku, že totiž federální generální prokurátor, aniž by zasáhl do principu odpovědnosti republikových generálních prokurátorů jejich národním radám, může provést upozornění i v takovémto rozhodnutí v pracovně právní oblasti generálního prokurátora v té či oné republice, že toto rozhodnutí se mu jeví býti v souladu se zákonem či nikoliv. To je tedy další záležitost. Pokud jde o argument, uváděný v článku 14 mezinárodního paktu o občanských a politických právech, tak zastáváme názor, že toto se týká řízení před soudy a s pracovně právním řešením, které je obsahem této novely, nesouvisí.
Pokud jde o argumentaci ve vztahu k zákoníku práce, je třeba zdůraznit, že pracovně právní vztahy v resortu prokuratury, resp. prokuratur, nejsou upravovány zákoníkem práce, ale zákonem o prokuratuře.
Jako zpravodaj mám tedy za to, že je možné
vyjádřit s navrhovanou novelou souhlas. Tento návrh
zákona o prokuratuře, v kterém jsou změny
a doplňky, obsažené v tiscích 344 a
412 uváděny do právního řádu,
navrhuji přijmout.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Stomemu. Slovo
má společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu poslanec Pavol Balgavý.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Balgavý: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni, vzhľadom
na rozsiahle exposé pána prokurátora Böhma,
pána poslanca dr. Mikuleho a pána spravodajcu poslanca
dr. Stomeho, dovolím si len ako spravodajca ústavnoprávnych
výborov a výborov branných a bezpečnostných
Snemovne ľudu, ktoré tlač 344 prerokovali,
plne sa pripojiť k vystúpeniu pána poslanca
Stomeho. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Balgavému.
Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec
Kos. Uděluji mu slovo.
Poslanec SN J. Kos: Pane předsedající, dámy a pánové poslanci, vážení hosté, návrh novely zákona o prokuratuře správně reaguje na nezbytnost odstranit z dřívějšího zákona proklamativní a politickou terminologii, nově poněkud zužuje rozsah práva povinností, které dosud měli prokurátoři v řízení před soudy, a novela směřuje rovněž k omezení některých činností prokuratury v oblasti prevence trestné činnosti. V těchto směrech považuji návrh novely zákona o prokuratuře za potřebný a za odůvodněný.
Pochybnosti však vzbuzuje způsob, jakým chce novela dosáhnout odpolitizování činnosti prokuratury. Toho má být dosaženo tím, že podmínkou pro ustanovení do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury se nově stanovuje, aby taková osoba nebyla členem žádné politické strany (§ 37 odst. 1 písm. b), a navíc se dřívější § 40 doplňuje o další odstavec, podle něhož důvodem pro skončení pracovního poměru je, že prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury je členem politické strany.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, politické přesvědčení a názory lidí přece nemůžeme učinit kritériem pro to, zda mohou zastávat a vykonávat své občanské povolání nevojenského charakteru. Prakticky tu před námi leží návrh na zavedení nedemokratického omezujícího ustanovení. Obdobu toho, co jsme celá léta kritizovali v právním řádu Spolkové republiky Německo, tzv. zákon o zákazu výkonu povolání - Berufsverbot - máme teď vlastně schválit.
Předkladatelé tohoto ustanovení zřejmě neuvažovali o tom, že by mělo dopadat i na osoby generálních prokurátorů, kteří rovněž mají své politické zázemí. Navíc ve svém kontextu se požadavek na depolitizaci prokuratury dostává do rozporu s mezinárodně vyžadovanou ochranou občanských a politických práv.
Jen ve stručnosti se chci odvolat např. na všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou OSN 10. 12. 1948, na mezinárodní pakt o občanských a lidských právech publikovaný pod vyhláškou č. 120/1976 Sb., či úmluvu 111 Mezinárodní organizace práce, přijatou 25. 6. 1958 na 34. zasedání její generální konference a pochopitelně i na dokumenty přijaté signatáři závěrečného dokumentu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Pro naši republiku z toho vyplývají konkrétní závazky k zabezpečení občanských, politických a ostatních práv, a to jak v normotvorbě, tak i v aplikačním procesu. Chci upozornit, že dodržování mezinárodních závazků je současně otázkou principu právního státu.
Pokud návrh zákona v předloženém znění schválíte, nebude to svědčit o tom, že jsme si osvojili nový pohled na svět, že smýšlíme demokraticky, že nenutíme celé skupiny lidí se znovu vracet do psychické ilegality a že je znovu nebudeme vhánět do života plného pokrytectví, v němž pro to, aby mohli pracovat a vykonávat své povolání, které mají rádi a vykonávají ho s vysokou odborností, museli tvrdit něco jiného, než si ve skutečnosti myslí. Domnívám se, že politickou nestrannost lze zajistit právě u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury tím, že budou důsledně ve své práci dodržovat zákony a jiné obecně závazné právní předpisy a že právě tak budou současně dbát, aby je dodržovali i jiní. Odpovědnost za svoji objektivnost ponesou sami a případy, kdy by bylo zjištěno, že princip nestrannosti porušili, by měly být posuzovány jako porušení pracovní kázně, přičemž eventuální sankcí by mohlo být podle stupně závažnosti i propuštění.
Navrhovaná úprava, která je obsažena
v předkládané novele, je tak zcela nepřijatelná
a je odrazem starého totalitního myšlení,
které se snažilo prosadit své záměry
právě v zákazech politického smýšlení
a vyjadřování. Doporučuji proto, aby
byl z ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) vypuštěn
text "není členem žádné
politické strany" a aby byl upraven navrhovaný
§ 40 odst. 4 takto: na konci věty za čárkou
vypustit slova "nebo je členem politické strany"
a z přechodných ustanovení by měl
být vypuštěn celý text pod bodem 1 o
tom, že prokurátoři a vyšetřovatelé
prokuratury jsou povinni ukončit členství
v politických stranách. Pokud si myslíte,
že mnou uvedený návrh je nepřijatelný
a budeme chtít opravdu uplatnit princip depolitizace prokuratury,
pak doporučuji přijmout druhou alternativu řešení,
a to upravit text § 37 odst. 1 písmeno b) takto: "není
členem žádné politické strany
a politického hnutí". Dále upravit navrhovaný
§ 40 odstavec 4 takto: "nebo je členem politické
strany a politického hnutí" a do přechodných
ustanovení by pak měl být doplněn
text pod bodem 1 takto: "Prokurátoři a vyšetřovatelé
prokuratury jsou povinni ukončit členství
a činnost v politických stranách či
politických hnutích." Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Kosovi.
Písemně se do rozpravy dále nikdo nepřihlásil.
Ptám se, kdo se hlásí? Poslanec Dymáček
a Kmeť. Prosím poslance Dymáčka.
Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, dámy a pánové, mám jednu prosbu, zda by bylo možné vložený list přečíst. Zjistili jsme, že mnozí z nás ho neviděli.
Druhá poznámka je k předřečníkovi.
Domnívám se, že hodně z toho, co zde
navrhuje, se má týkat prokurátorů,
kteří řadu let si nevšímali upozornění
právě na to, že zde existují určité
mezinárodně právní závazky.
Osobně jsem při příležitosti
všech mých výpovědí i řady
jiných věcí, kde se právní
řád tohoto státu porušoval, upozorňoval
na to, že zde existuje mezinárodní pakt o lidských
právech, že existují závazky k Mezinárodní
organizaci práce i Všeobecná deklarace lidských
práv. Jsem velmi rád, že konečně
toto doznělo i do kruhů, kterým to bylo adresováno,
že si uvědomily, že tyto závazky existují.
Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Dymáčkovi.
Padl návrh přečíst vložený
list: Myslím, že je to návrh rozumný.
Není námitek, aby zpravodaj poslanec Balgavý
tento list přečetl? (Námitky nebyly.) Ne.
Prosím, pane poslanče.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec P. Balgavý: Dovolím si prečítať vložený list z 20. 4. 1990. Navrhovatelia prosia o zabezpečenie úpravy textu parlamentnej tlače číslo 344 - novela zákona o prokuratúre - v bodoch 24 a 25 takto:
Po prvé: bod 24 správne znie. "24. Za § 40 se vkládá nový § 40 a, který zní: " § 40 a odstavec 1 - Uplynula-li lhůta uvedená v § 47 odstavec 1 k zavedení kárného řízení, může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem okamžitě skončit propuštěním, poruší-li prokurátor nebo vyšetřovatel svoje povinnosti takovým způsobem, že ztratil důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce. Odstavec 2 - Opatření podle odstavce 1 lze provést do jednoho roku od účinnosti zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o prokuratuře". Zákona ze dne - tam je vynechaná medzera, aby bol uvedený deň.
Po druhé: Bod 25. správne znie: "Bod 25. § 43 zní: " § 43. Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní."
Odôvodnenie: táto úprava znamená, že nová úprava § 49 a, tak, ako je uvedená v doterajšej parlamentnej tlači, má byť úplne vypustená a nahradená úpravou v novom znení pod bodom 24 ako vložené ustanovenie § 40 a. Podľa tohto nového dočasného ustanovenia nepôjde o vedenie akejkoľvek formy kárneho pokračovania proti prokurátorovi alebo vyšetrovateľovi prokuratúry. A na základe rozhodnutia nadriadeného prokurátora, u ktorého stratil prokurátor alebo vyšetrovateľ prokuratúry dôveru k zastávaniu doterajšej funkcie, môže byť pracovný pomer ukončený okamžite prepustením. Objektívne alebo subjektívne lehoty sa nestanovujú, je však obmedzená možnosť užitia takého opatrenia lehotou jedného roka od nadobudnutia účinnosti novelizácie zákona o prokuratúre.
Bod 3. U bodu 14 v druhej vete vypustiť slová: "Obecně
závazných". Podpísaný vedúci
legislatívneho odboru a tajomník ústavnoprávnych
výborov SĽ a SN. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Balgavému.
Slovo má poslanec Kmeť, připraví se
poslanec Valko.
Poslanec SL Ľ. Kmeť: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, novela zákona o prokuratúre nám v novom ustanovení § 40 a ponúka možnosť jednoduchého riešenia. Zveriť všetku moc nad všetkými prokurátormi a vyšetrovateľmi prokuratúry do rúk troch generálnych prokurátorov, nechať ich rozhodovať o tom, kto stratil dôveru, potrebnú na zastávanie doterajšej funkcie a kto nie, pričom svojich podriadených, ani rozsah a kvalitu ich práce, ktorú vykonávajú a v minulosti vykonávali, nepoznajú.
Po dlhom dohadovaní v ústavnoprávnych výboroch, kedy sa proti tomuto ustanoveniu postavili prítomní zástupci federálneho výboru Odborového zväzu pracovníkov štátnych orgánov a organizácií a Slovenského výboru Odborového zväzu pracovníkov štátnych orgánov a organizácií, bolo pôvodné ustanovenie doplnené o formuláciu, že tak budú nadriadení prokurátori robiť "po zistení stanoviska komisie pre ten účel zriadenej". Ide o ustanovenie naprosto neúčinné, a teda zbytočné. Generálni prokurátori nie sú ním viazaní, nemá dokonca ani odporúčujúci charakter a komisiu si konečne zriadia oni sami. Zriaďovanie komisie bez akýchkoľvek právomocí je teda zastieraním sledovaného účelu.
Návrh na doplnenie ustanovenia § 40 a) o zisťovaní stanoviska komisie teda považujem za celkom zbytočné. Je totiž treba sa zamyslieť nad podstatou veci. My tu tvoríme právne predpisy, dávame ľudu zákony, aby sa podľa nich riadili, ale čo zakotvuje toto ustanovenie? Možnosť naprostej ľubovôle. Zakotvuje stav, kedy všetci prokurátori a vyšetrovatelia prokuratúry budú pred svojimi nadriadenými v neistote po dobu jedného roka po účinnosti tohto zákona, aby snáď nestratili jeho dôveru. Pre okamžité prepustenie totiž novo navrhované ustanovenie nestanoví žiadne podmienky. Formulácie dôvodu pre prepustenie: " ... ak porušil prokurátor alebo vyšetrovateľ prokuratúry svoje povinnosti takým spôsobom, že stratil dôveru potrebnú pre zastávanie doterajšej funkcie", je tak široká, že sa do nej istotne vmestia i osobné antipatie medzi nadriadeným a podriadeným. Pritom proti rozhodnutiu o okamžitom skončení pracovného pomeru nieto žiadneho opravného prostriedku, rozhoduje sa bez účasti odborovej organizácie, a tak budú prokurátori a vyšetrovatelia prokuratúry postavení zo zákona do pozície takých, v ktorých ich môže nadriadený vyhodiť z práce podľa ľubovôle.
Generálni prokurátori si iste uvedomujú účelovosť tohoto ustanovenia. Preto obišli pripomienkové konanie napriek tomu, že ide jednoznačne o pracovnoprávne ustanovenie mimoriadneho významu, nepožiadali odbory o vyjadrenie k zamýšľanému návrhu a nepredložili návrh zákona federálnej vláde, ale využili možnosť, aby návrh presadili a to tak, že ho sami spracovali a formou predloženia návrhu iniciatívnou skupinou poslancov sa im podarilo návrh dostať na prerokovanie v parlamente.
O tom, aký má toto navrhované ustanovenie charakter, svedčí i to, že generálny prokurátor ČSFR dr. Böhm v tých výboroch Federálneho zhromaždenia, kde bol návrh prerokovaný, poukazoval na to, že v roku 1970 bola v Zákonníku práce tiež uskutočnená novelizácia a podľa nej tiež "pre stratu dôvery" museli svoje pracovisko opustiť tisíce ľudí. Teraz vraj o také počty nepôjde.
Áno, vážené poslankyne a vážení poslanci, bola taká novelizácia Zákonníka práce; išlo o zákon č. 153/1969 Zb. a viedla k uvedeným dôsledkom. Viedla ale tiež k niečomu inému. Tento zákon vtedy vyvolal širokú nesúhlasnú odozvu v zahraničí a na nátlak medzinárodných orgánov, hlavne Medzinárodnej organizácie práce v Ženeve, bolo nakoniec uvedené ustanovenie zrušené. Osoby vtedy postihnuté týmto ustanovením teraz na náklady štátu rehabilitujeme!
Teraz máme rovnakú chybu opakovať po druhýkrát len preto, že pôjde "len" o desiatky, alebo možno "len" stovky ľudí? Máme znovu začínať s akýmsi normalizačným procesom? S novou totalitou?
Domnievam sa, že všetci chápeme zmysel navrhovaného ustanovenia. Všetci chceme, aby sme budovali právny štát. Preto ho nemôžeme začať budovať na neprávnych základoch. V tomto prípade je treba navrhované znenie § 40 a) celkom odmietnuť a záležitosti spojené s ukončením pracovného pomeru prokurátorov a vyšetrovateľov prokuratúry proti ich vôli riešiť aspoň formou mimoriadneho kárneho konania, ktoré by postihnutým osobám umožňovalo i právo na obhajobu a tomu, kto o ich ďalšom osude bude rozhodovať, ukladalo povinnosť porušovanie povinnosti im preukázať a dokázať.
Je treba zabezpečiť, aby sa v začiatkoch dobre mienené myšlienky nezvrátili neskoršie na zvôľu, proti ktorej by nebolo odvolania ani zastania.
Preto navrhujem, aby ustanovenie § 40 a) v predloženom
znení nebolo do zákona pojaté a aby prípadne
bola sformulovaná nová úprava pre mimoriadne
kárne konanie a tie prípady, v ktorých uplynutie
premlčacích lehót už riadne kárne
konanie neumožňuje.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji panu poslanci Kmeťovi,
slovo má poslanec Valko.
Poslanec SL E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážní páni, dovoľte aby som uviedol niekoľko poznámok k vystúpeniu poslanca Kosa a k vystúpeniu poslanca Kmeťa.
Pokiaľ ide o námietky poslanca Kosa, týkajúce sa ukončenia pracovného pomeru prokurátorov a vyšetrovateľov prokuratúry za príslušnosť k politickým stranám, resp. k politickým hnutiam: tak, ako je to uvedené v ustanovení § 40 odsek 4, resp. článku II. v predlohe.
Domnievam sa, že k tejto otázke sa veľmi pregnantne vyjadril poslanec Dr. Stome. Z akých príčin dochádza k navrhovanému zneniu? Tak isto poslanec Dr. Mikule jednoznačne uviedol, prečo a z akých dôvodov sa navrhuje a bolo vo VÚP prijaté toto ustanovenie. Je potrebné si uvedomiť nasledujúce spojitosti s touto skutočnosťou:
Organizovanosť v prokuratúre je viac ako 95 %. Nikto za to nemôže, že je to organizovanosť jednej politickej strany. Pokiaľ poslanec Kos uviedol, že v prípade prijatia tohoto ustanovenia je nadbytočné nakoľko je prokurátor viazaný dodržiavaním zákonitosti a zákonov, poukazujem, že tomu tak bolo stále. Bolo tomu tak i do 17. novembra 1989. A ako sa to využívalo, myslím, že nie je potrebné bližšie uvádzať.
Pokiaľ ide o vystúpenie poslanca Kmeťa k príslušnému ustanoveniu § 40 odsek a) : Tento problém bol veľmi dlho pretrachtovaný vo VÚP. Dôvodov, prečo nakoniec bolo prijaté toto ustanovenie v predloženom znení, je niekoľko. Jedným z týchto dôvodov je : Jednak existuje v prokuratúre monokratický systém. Tento monokratický systém znamená jednotné vedenie. K tejto okolnosti sa taktiež veľmi podrobne vyjadril vo svojej spravodajskej správe poslanec D. Stome.
Pokiaľ ide o námietku pána poslanca Kmeťa o neexistencii zástupcov odborov v týchto komisiách: Nakoľko poslanec Kmeť sa zrejme zúčastnil rokovaní VÚP, zrejme nedopatrením si nezapamätal, že pán generálny prokurátor jednoznačne pri rokovaní VÚP vyslovil súhlas, to zdôrazňujem, pretože to nebolo povedané - že členmi týchto komisií budú príslušné odobrové orgány, takže jeho interpelácia nebola celkem s prednesenými slovami pána generálneho prokurátora.
Prečo sa nakoniec akceptovalo takéto ustanovenie
príslušného § 40 a) ? Predovšetkým
z jedného dôvodu. Vieme ešte, že v orgánoch
prokuratúry ešte nedošlo k výrazným
zmenám starých štruktúr. Toto je jedna
z ciest. Generálny prokurátor to podrobne zdôvodnil
vo VÚP.