Středa 9. května 1990

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu ministrovi a ptám se pana poslance Kováře, zda je spokojen s odpovědí pana ministra? (Ano.) Ano.

Signalizoval jsem, že se budeme zabývat odpovědí na interpelaci pana poslance Dymáčka, ale protože k dané problematice už je zájem diskutovat a v takovém případě pak bude potřeba hlasovat zvlášť o odpovědi, o jejím vzetí na vědomí, tak bychom tuto odpověď zařadily až na závěr tohoto bodu jednání a nyní bychom pokračovali odpovědí na interpelaci poslance Sněmovny lidu pana dr. Fišery, která byla přednesena ústně a týkala se převzetí zbraní Lidových milicí. Odpovídal ministr národní obrany pan Vacek, ptám se zda je pan kolega spokojen?

Poslanec SL I. Fišera: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dostal jsem odpověď, zatím částečnou, od pana ministra Vacka, ale nedostal jsem ještě odpověď od pana ministra Sachera. Pan ministr Vacek odpověděl zatím obecně pokud jde o celkový přehled a evidenci o zbraních LM, které byly předány. S touto zprávou jsem spokojen. Pan ministr přislíbil, že konkrétní problémy modřanské aglomerace vyšetří. S tím jsem také spokojen, protože slíbil, že to bude v zákonné lhůtě.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Budeme urgovat odpověď ministra vnitra na tuto interpelaci.

Poslanec Sněmovny lidu pan Géci interpeloval přerušení studia posluchačů bohosloveckých fakult ústně 3. 5. Odpověděl ministr národní obrany. Je pan poslanec spokojen s odpovědí? (Ano.) Ano.

Poslankyně Sněmovny lidu paní Flösslerová interpelovala zhoršení životního prostředí v okolí vojenského letiště Brno-Tuřany rovněž ústně 3. 5. Odpověděl ministr národní obrany. Je paní poslankyně spokojena s odpovědí? (Ano.)

Poslanec Sněmovny lidu pan Sláma interpeloval atestační řízení v ČSLA ústně 3. 5. Odpověděl ministr národní obrany pan Vacek. Je pan kolega spokojen? (Ano.) Ano.

Můžeme tedy přikročit k interpelaci pana poslance Dymáčka, na kterou slíbil ústní odpověď pan místopředseda vlády.

Místopředseda vlády ČSFR J. Čarnogurský: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, poslanec Snemovne ľudu M. Dymáček sa pýtal na stav prác súvisiacich so štátoprávnym usporiadaním a s výkonom štátnej správy, prípadne i na stav riešenia nadväznosti týchto otázok na ekonomické otázky.

Všetky tieto otázky, alebo ich jednotlivé aspekty spadajú do problematiky novej Ústavy. Hádam nie je treba zdôrazňovať, že o novej Ústave platí dvojnásobne to, čo platí o obyčajných zákonoch, a síce, že keď má byť stabilná, pevná a podľa možnosti trvalá, musí byť stabilizovaný náhľad spoločnosti na riešenie jednotlivých otázok, ktoré nová Ústava má riešiť. Ústava, samozrejme, má i veľmi výraznú politickú dimenziu. Vzhľadom na to, že v súčasnosti vláda analyzovala stav spoločnosti a stav názorov spoločnosti na riešenie jednotlivých otázok ako zatiaľ nevykryštalizovaný a nestabilizovaný, tak nezačala priame práce na novej Ústave. Vláda predpokladá, a zrejme nielen vláda, že nová Ústava sa bude pripravovať po júnových voľbách, keď budú zriadené komisie, jedna alebo viac, prípadne iné orgány, ktoré túto novú Ústavu budú pripravovať. I tak však niektoré práce, ktoré priamo alebo nepriamo budú môcť použiť pri tvorbe novej Ústavy, sa už vykonali, alebo sa vykonávajú.

Minulý mesiac Úrad predsedníctva vlády bol spoluorganizátorom medzinárodnej vedeckej konferencie o otázkach ústavného práva, ktorá sa priamo zaoberala problematikou budúcej Ústavy ČSFR a bola to konferencia s medzinárodnou účasťou, za účasti popredných odborníkov z USA i západnej Európy a, samozrejme, i našich popredných odborníkov. Konferenciu hodnotím ako veľmi úspešnú; dala významné podnety, ktoré poslúžia budúcej komisii, alebo komisiám pri spracovaní novej Ústavy.

Taktiež koncom apríla tohoto roku bolo zasadanie Legislatívnej rady federálnej vlády. Na tomto zasadaní bolo rozhodnuté, aby odborná komisia legislatívnej rady pre otázky verejného práva ešte v priebehu mesiaca mája rozpracovala otázky, ktoré je možné riešiť, alebo ktoré je treba si ujasniť pre potreby novej Ústavy, a to bez ohľadu na zloženie parlamentu po voľbách.

Tiež komisia pre občianske a hospodárske právo legislatívnej rady bude rozpracovávať problematiku súdnej sústavy v Československu. Táto otázka priamo súvisí s budúcou Ústavou. Predbežné práce, ktoré priamo alebo nepriamo bude možné použiť v novej Ústave, sa už teraz uskutočňujú. Priame práce na novej Ústave však začnú až po voľbách.

Interpelácia poslanca Dymáčka obsahovala úvahy o tom, či politický alebo štátoprávny vývoj v republike smeruje k federácii, alebo ku konfederácii. Chcem uviesť, že to nie je otázka, k zodpovedaniu ktorej by bola kompetentná výlučne vláda. Ide o problém ústavnoprávnej, prípadne politologickej analýzy procesov, ktoré prebiehajú v našej spoločnosti. K takejto analýze je povolaný ktokoľvek a jej výsledky si opäť ktokoľvek môže vyhodnotiť. Vláda sa takovou analýzou nezaoberala, pretože to nepovažuje za svoju úlohu. Toľko k dotazu poslanca Dymáčka.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji, pane místopředsedo. Ptám se kolegy Dymáčka, jestli je spokojen s odpovědí na interpelaci.

Poslanec SL M. Dymáček: Pane předsedající, dámy a pánové, dotazem, který jsme minulý čtvrtek vznesli na ministerského předsedu pana Čalfu, jsme s kolegou Růžičkou sledovali jediný cíl, upozornit, že v otázkách státoprávních věci směřují nedobrým směrem. Upozornili jsme, že federativní princip je pod tlakem emocí a uspěchanosti kvapem opouštěn a vývoj jde směrem ke konfederaci, a to konfederaci nefunkční. Děje se tak bez zohlednění potřeb praktického fungování státu, zejména bez náležitého zahrnutí vazeb na výkon státní správy, fungování ekonomického mechanismu a následně i řešení otázek sociálních. Jde především o nebezpečí překrývání kompetencí, ale i o zbytnění státního aparátu a vůbec o procesy, které jsou proti požadavkům racionality a funkčnosti, jakož i proti procesům evropské integrace.

Při podávání našeho dotazu jsme netušili, jak rychle a jak hluboce bude demonstrována oprávněnost našeho vystoupení, a to debatou o zřízení Federálního výboru pro životní prostředí. Bez ohledu na kategorickou naléhavost této věci, bez ohledu na to, že zde už došlo k nepřípustnému zpoždění, bylo zřízení výboru prudce atakováno, a to především prostřednictvím námitek kompetenčního charakteru.

Protože stávající ústava vkládá kompetenci v této záležitosti jednoznačně do rukou Federálnímu shromáždění, je třeba konstatovat, že vyslovené kompetenční námitky mají charakter samoúčelné žabomyší války, která navíc nebere ohled na vážné důsledky, vyplývající z dalšího prodlení.

Tato více než výmluvná ilustrace to o, co nás zřejmě čeká, půjdou-li věci dosavadním směrem, dovoluje učinit určité závěry. Především je nutné docílit, aby do výbavy politických a jiných orgánů byly důsledně zařazeny prostředky racionálního a funkčního uvažování. Tak zvaná čistá politika, vycházející především z poměru politických sil, tedy často z emocí a povrchních nálad, musí být kategoricky doplněna o další dimenze, které jsou při řízení společnosti konce dvacátého století nezbytné, zejména o požadavky vědeckosti a plné odborné kvalifikace zvláště v otázkách ekonomických.

Politika nekvalifikovaně rozhodující od zeleného stolu natropila v naší společnosti v uplynulých čtyřech desetiletích tolik škod, že při veškeré úctě, k možná poctivé motivaci jejího snažení, je nutno kategoricky trvat na tom, aby své záměry uváděla do života až poté, co je zkonzultuje s ekonomy, odborníky na výkon státní správy, až poté, co bude upozorněna na důsledky v oblasti sociální apod., pokud jde o projednávanou otázku, pak i na důsledky v souvislosti s integračním procesem v rámci Evropy.

Chceme v této souvislosti podtrhnout, že v našem dotazu jsme hovořili o dvou státoprávních koncepcích. První, které dáváme přednost, je koncepce, která vychází ze silné federace a požaduje, aby státoprávní uspořádání stavělo na principu racionality a efektivity státní správy, tedy na principu tří v zásadě symetrických celků - Čech, Moravy a Slezska a Slovenska. Cítíme nezbytnost vyjádřit se v této souvislosti k tomu, co zde tvrdí někteří politici, zejména ti z kategorie oněch čistých politiků - že tato koncepce je pro Slováky nepřijatelná. Jistě mají pravdu. Museli bychom být slepí, abychom si nevšimli, že existují slovenští přátelé, kteří budou koncepci odmítat, a obáváme se, že jich bude poměrně dost. Zároveň však vyslovujeme hluboké přesvědčení, že jde o koncepci, která je právě pro Slovensko vysoce žádoucí. Slovenská ekonomika je ztěží schopna samostatné existence, na Slovensku existují silné národnostní menšiny, a je zde celá řada dalších příčin, pro které je tato koncepce právě pro Slovensko výhodná. Zachovává totiž stát a odstraňuje nesymetrii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v její dosavadní podobě.

Je tedy třeba rozhodovat mezi emocemi a racionalitou. Jistě, právo na sebeurčení zde existuje. V našem vystoupení jsme zdůraznili, že je nezcizitelné. Bude zřejmě užitečné dodat, že z právního hlediska jde o právo univerzální, tudíž právo, které zde existuje pro všechny národy.

Obracím tudíž pozornost na skutečnost, že v našem vystoupení jsme se zmínili o dvou koncepcích. I druhá koncepce, to znamená koncepce velmi volné konfederace, vychází z požadavku racionality a funkčnosti. Ani tato státoprávní koncepce by totiž nedovolila vznik trapných situací podobných té, s níž jsme se setkali v diskusi o Federálním výboru pro životní prostředí.

Navrhujeme tedy, aby Federální shromáždění, jakož i další ústavní orgány státu, úzkostlivě dbaly o to, aby příprava státoprávního uspořádání probíhala tak, abychom se nemuseli za pár let chytat za hlavu, co jsme to opět natropili. Navrhujeme, aby Federální shromáždění v této věci přijalo následující usnesení:

"Federální shromáždění je přesvědčeno, že řešení státoprávních otázek musí plně respektovat požadavky sebeurčení, historické a budoucí spravedlnosti, ekonomické, správní a sociální funkčnosti, a to v přísné vazbě na pravidla tržního hospodářství a neméně pevné vazbě k procesům evropské integrace.

Současně konstatuje, že to mimo jiné znamená vytvoření legislativních, zejména daňových a jiných předpokladů efektivní samosprávy obcí, měst, případně i vyšších integračních celků."

Na konec ještě jednu poznámku. Federálnímu shromáždění byl doručen dopis Společnosti pro Moravu a Slezsko, o kterém podá informaci doktor Šabata. V rámci této informace bude navrhováno jisté doplnění tohoto usnesení. Chtěl bych říci, že s tímto doplněním souhlasím.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Myslím, že pan poslanec Kanis a Comba nejsou ještě přítomni, z těch, kteří jsou přítomni se všichni měli možnost vyjádřit k odpovědím na interpelace. Kromě interpelujících mohou samozřejmě v rozpravě vystoupit také ostatní poslanci.

K odpovědi na interpelaci panu poslanci Dymáčkovi se přihlásil profesor Šabata.

Poslanec SL J. Šabata: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, můj příspěvek není, přesně vzato, odpovědí na vystoupení kolegy Dymáčka. Navazuje na ně nepřímo. Nicméně, je to jakási alternativa jeho přístupu k věci. On vychází z toho, že v zásadě jde směrem správným a že jde o to, tento státoprávní vývoj kriticky pochopit a organicky na něj navázat.

V rámci tohoto obecného přístupu bych rád přednesl návrh na usnesení k otázce moravsko-slezské samosprávy. Tento týden nám byl předán dopis Společnosti pro Moravu a Slezsko, která vystupuje ve volbách jako Hnutí za demokratickou a samosprávnou společnost. Je to dopis, jenž se obrací na moravské poslance s žádostí, aby navrhli tomuto shromáždění přijetí zákona o rehabilitaci Země moravskoslezské - tedy zákona, který odsuzuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949, a aby v rámci tohoto zákona bylo přijato rozhodnutí, že práva Země moravskoslezské se obnovují s platností od 1. 1. 1991.

Nepovažujeme z důvodů, které asi pochopíte, za možné se o takovýto zákon zasazovat, protože prejudikuje řešení natolik závažných státoprávních otázek, že bychom více než předběhli plnění úkolu, který mohou splnit teprve svobodně zvolené zákonodárné sbory. Nemluvě o tom, že je prakticky a technicky vyloučené, abychom takový zákon přijali v posledních dnech existence našeho shromáždění, resp. v posledních dnech jeho jednání.

Navrhujeme proto usnesení k otázce moravsko-slezské samosprávy, které sice svým duchem na iniciativu našich moravských přátel navazuje, nicméně je koncipováno způsobem reálnějším, přestože nepochybuji o tom, že mnohým z vás se může zdát nezvyklým. Rád bych, abyste tento pocit nezvyklosti překonali. Usnesení by mělo znít takto:

"Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. 1. 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokratické samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví." To je první část návrhu.

Druhou část návrhu představuje jedna věta: "Zároveň vyzývám vládu ČSFR aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy, zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných území celku republiky."

Abyste rozuměli jednotlivým částem tohoto návrhu - jde vlastně o tři věty.

První věta je konstatováním faktu, který lze stěží popřít a který je bolestně na Moravě a Slezsku pociťován. To je fakt, že historické země - Morava a Slezsko - resp. Země moravskoslezská byly krajským uspořádáním z roku 1949 (příslušnou modifikaci v roce 1960) vymazány tak říkajíc z naší politické mapy. Se všemi důsledky, které to pro tyto země mělo. Nebudu je zde rozvádět, nechci apelovat na emoce. Skutečnosti jsou více nebo méně známy pro každého, kdo se nechce, a teď budu trochu emociální, skutečnostem vyhýbat. Je jasné, že tento proces byl součástí, prvkem onoho procesu, který považujeme za prosazování praxe totalitní, resp. byrokraticko centralistické; uvážíme-li, že šlo o akt z druhé poloviny roku 1948, pak je jasné, že to neblahému vývoji naší společnosti výrazně přispělo.

Pokud jde o druhou větu, která vyslovuje přesvědčení, že budoucí ústavní uspořádání republiky tuto nespravedlivost napraví, není v ní nic, co by prejudikovalo konkrétní rozhodnutí, jak má toto ústavní uspořádání vypadat, resp. jak má vypadat státoprávní uspořádání republiky, neboť obecně se předpokládá, že na ten či onen způsob se zemské uspořádání respektovat musí. V tomto smyslu se vyjádřil předseda české vlády pan Pithart na setkání s poslanci z moravských krajů naprosto jednoznačně. Řekl, že pro českou vládu neexistuje v tomto směru žádný zásadní problém. Jak bude věc provedena je věc druhá, ale o tom teď zde není třeba diskutovat.

Pokud jde o výzvu adresovanou vládě ČSFR, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy, týká se skutečnosti, že se nyní plánuje její přijetí až v roce 1993. Jestliže chceme usilovat skutečně o samostatný a samosprávný rozvoj měst a obcí a všech svébytných územních celků, pak je třeba v této věci jednat podstatně rychleji. S tím, že budou-li vyřešeny otázky daňové soustavy a bude-li ruku v ruce s tím řešena celá situace našeho národního hospodářství tržním principem, nepochybně vzniknou objektivní podmínky, aby to, požadavek toho, co bychom mohli nazvat autonomií, svébytností či samosprávou (na pojmech nezáleží), byl řešen racionálně a zároveň v souladu s cítěním obyvatel Moravy a Slezska.

Stanovisko, které zde přednáším, je v prostředí poslanců Moravy a Slezska přijímáno v podstatě jednoznačně. Včera se sešla jejich iniciativní skupina (36 poslanců) ; jednání prakticky bylo jednomyslné, čtyři se zdrželi hlasování z různých motivů, které v podstatě nesměřují proti tomuto usnesení. Kolega Dymáček se vyjádřil, že pro ně dokonce je, i když byl jedním z těch, kteří se zdrželi hlasování z motivů, které lze pochopit na pozadí jeho chápání státoprávních otázek.

Nepochybuji o tom, že i poslanci z Čech, jakož i poslanci ze Slovenska mohou naše stanovisko dobře pochopit, a že ho mohou zvlášť dobře pochopit na pozadí naší diskuse o názvu republiky a o symbolech našeho státu.

Víte, že původní návrh na velký znak měl mít uprostřed moravskou orlici. Nakonec tam není. Dovedete si představit, že to pro Moravany není nic potěšujícího, a že v tom vidí příznak nepříliš příznivého vývoje jejich věci v budoucnosti. Dále hovoříme o naší republice jako o republice české a slovenské.

Velká část Moravanů se považuje za Čechy a je to v zásadě v pořádku. Ale zase ne tak úplně v pořádku, protože kromě Čech zde existuje Morava. Je tu mnoho dvojznačného cítění v těchto otázkách a my bychom rádi, aby se čelilo všem tendencím, které by z těchto dvojznačností těžily a společnost tak či onak politicky zneklidňovaly, nechci-li použít tvrdší slovo, destabilizovaly.

Končím výklad k návrhu na usnesení k otázce obnovení moravsko-slezské samosprávy. Děkuji za pozornost.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP