Nemovitý majetek jednotlivých politických stran představuje k 31. 12. 1989 následující počet objektů: u KSČ ve vlastnictví 90 objektů v trvalém užívání, to je majetek, o kterém budu později hovořit a který se týká prostředků za státní dotace, 258 objektů, v pronájmu 166 objektů. Československá strana socialistická ve vlastnictví 10 objektů, v trvalém užívání 1, v pronájmu 78 objektů. Československá strana lidová ve vlastnictví 11 objektů, v trvalém užívání 8 a v pronájmu 5 objektů. Strana slobody ve vlastnictví 2 objekty, v trvalém užívání nic, v pronájmu 6. Demokratická strana ve vlastnictví 2 objekty, v trvalém užívání nic a v pronájmu 7. Ze strany KSČ je v současné době z uvedených objektů, které jsem citoval, předáno nebo připraveno k předání podle zjištění, která jsme prováděli za období prosinec loňského roku do 8. dubna letošního roku. 98 objektů ve vlastnictví je připraveno k předání nebo bylo předáno, včetně budovy ústředního výboru KSČ v Praze předané federálnímu ministerstvu dopravy v pořizovací hodnotě 2 miliardy 224 miliónů 284 tisíc Kčs. 207 objektů v trvalém užívání v pořizovací hodnotě 3,6 miliardy Kčs, 30 objektů v dočasném užívání v celkové hodnotě 6,9 mil. Kčs, 24 rozestavěných objektů v celkové hodnotě 352 miliónů Kčs.
Výrobní prostředky v hodnotě 1 miliarda 539 miliónů Kčs.
Dále je připravováno k řešení další předání budov za předpokladu získání náhradních prostor do vlastnictví, a to je 31 objektů ve vlastnictví v pořizovací hodnotě cca 120 miliónů Kčs, 49 objektů v trvalém užívání v pořizovací hodnotě 867 miliónů Kčs a 128 objektů v dočasném užívání v pořizovací hodnotě více než 9 miliónů Kčs. Zůstává 5 rozestavěných objektů v celkové hodnotě 9,6 miliónu Kčs. To ve svém důsledku znamená předpokládanou redukci majetku komunistické strany, o kterém jsem hovořila úvodem, k 30. 6. 1990 o 98 až 129 budov v hodnotě 2 miliardy 224 miliony až 2 miliardy 445 miliónů Kčs ve vlastnictví a 207 až 256 objektů v hodnotě 3 miliardy 617 miliónů Kčs až 3 miliardy 365 miliónů Kčs v trvalém užívání.
Rozsah majetku v dočasném užívání je záležitostí běžných smluvních vztahů mezi KSČ a vlastníkem. Orientačně lze odhadnout, že po převedení by k 30. 6. 1990 zůstaly z původního nemovitého majetku KSČ nemovitosti v hodnotě 800 miliónů až maximálně 1 miliarda 800 miliónů Kčs, což je 10-25 % nemovitého majetku k 31. 12. 1989, a to téměř výhradně ve vlastnictví KSČ.
Nyní několik údajů o tom, jakou strukturu má současný nemovitý majetek nebo majetek, který existoval k 31. 12., a byl postupně předáván. Jde v podstatě o 141 sekretariátů, 37 hotelů a provozních budov, 32 fakult a domů politické výchovy, 5 budov krajských politických škol, 48 budov školících a rekreačních zařízení, 108 ostatních budov a nemovitosti tiskařských závodů v rozsahu asi 67 objektů.
Samozřejmě, že ve zprávě bude popsán postup nabytí tohoto majetku od roku 1945, kdy majetek strana získala částí konfiskovaného majetku na základě dekretu prezidenta republiky č. 8/1945, další majetek potom sloučením s Československou sociální demokracií v roce 1948, což bylo ve výši asi 46,5 mil. Kčs.
Po roce 1950 začala KSČ část majetku státu naopak předávat. Šlo o restaurace, tělocvičny, tiskárny, knihkupectví a pod.
Z hlediska účelu a cíle kontroly je důležitým rok 1954, kdy rozhodnutím politického sekretariátu ÚV KSČ z 28. ledna 1954 byly předány státu další zkonfiskované nemovitosti využívané jako sekretariáty, politické školy apod. V tomto případě však bylo rozhodnuto, že předávané nemovitosti sice budou ve vlastnictví stá u, ale zůstanou v trvalém užívání KSČ.
Stejná operace potom byla provedena v roce 1972, jak o tom zde hovořil pan doktor Veleta, na základě rámcové dohody uzavřené mezi ÚV KSČ a federálním ministerstvem financí z 3. 12. 1971. Tato dohoda byla zrušena federálním ministerstvem financí 30. dubna letošního roku. Podle této dohody byly státu opět předány veškeré budovy sekretariátů, kabinetů politické výchovy, školících zařízení, internátů, hotelů a tiskáren s tím, že KSČ si ponechala právo trvalého užívání těchto nemovitostí. Na základě této dohody, kterou vláda schválila svým usnesením č. 374/1971, byly do budoucna nové objekty tohoto určení a jejich rekonstrukce prováděny na vrub státu jako jejich vlastníka s právem trvalého užívání KSČ. Tímto způsobem KSČ získávala přístup k finančním prostředkům státu a zbavila se starostí s budováním svých zařízení, s výjimkou rekreačních. Na výstavbu a rekonstrukce nemovitostí v trvalém užívání obdržela KSČ od roku 1972 do roku 1979 od státu prostředky ve výši 3,472 mld. Kčs. Prakticky se dohoda naplňovala tak, že KSČ prováděla výstavbu ze svých prostředků a až při jejich uvedení do provozu byly budovy převedeny státu, který jejich pořizovací hodnotu uhradil - bez vybavení. To je také důvodem, proč z majetku, se kterým KSČ k 31. 12. 1989 disponovala - bez tiskařských závodů Rudého práva a Pravdy - ve výši 6,5 mld. Kčs, jen 2,2 mld. Kčs tvoří budovy, které měly být ve smyslu dohod z roku 1971 předány za úhradu státu.
S ohledem na události po 17. listopadu k tomuto vypořádání již nedošlo a vlastní kmenový nemovitý majetek tedy činí 0,7 mld. Kčs - zhruba.
U tiskových závodů je situace opačná. K 31. 12. 1989 disponovala KSČ v tiskových závodech Rudé právo a Pravda výrobními zařízením v hodnotě 1,5 mld. Kčs a nemovitostmi ve vlastnictví v hodnotě 1,2 mld. Kčs. Nemovitosti v trvalém užívání jsou jen v hodnotě 190 mil. Kčs.
Nyní několik poznámek k rozporům v evidenci, kterou jsme dostali k dispozici, s výsledky, které jsme si sami ověřili. Je nutné říci, že zjišťování všech těchto údajů v tak krátké době bylo velmi náročné. Evidenci majetku komunistická strana nevěnovala v minulosti úplně dostatečnou pozornost. Nutno říci, že ani Výbor lidové kontroly neměl, a do dnešního dne nemá, podle kompetenčního zákona kontrolní povinnost vůči politickým stranám. Podle nového kompetenčního zákona před tím neměl ani vůči společenským organizacím. Podle nového kompetenčního zákona z roku 1988 má tuto kontrolní povinnost vůči společenským organizacím, nadále vůči politickým stranám nemá a může takovouto prověrku provést pouze na žádost vlády, prezidenta nebo Federálního shromáždění.
Například na ústředním výboru KSČ byla provedena od roku 1961 inventarizace pouze jednou, a to v roce 1976, to znamená před 14 lety, a to vlastními kontrolními orgány. Na okresním výboru KSČ v Nitře nevedli žádnou účetní evidenci o nemovitém majetku. V nedobrém stavu je i evidence nemovitostí a pozemkových knih. Např. garáže Lidových milicí Nové Zámky v evidenci nemovitostí vůbec nejsou uvedeny, rekreační zařízení Donbas a Javorina v okresu Poprad vedené v evidenci nemovitostí v trvalém užívání, jsou potom ve skutečnosti v trvalém vlastnictví KSČ.
Podařilo se nám tedy shrnout, že zjištěný nemovitý majetek, podle účetnictví KSČ, v trvalém užívání ve výši 3,6 mld. Kčs ve skutečnosti dosahuje 4,485 mld. Kčs, což je o 24 % více. Naopak KSČ uvádí na účtech vlastní nemovitý majetek vyšší než ve skutečnosti má, a to cca o 5 %. Jde o rozdíl mezi 1,7 mld. a 1,6 mld. Kčs.
Největší chyby byly zjištěny v Jihomoravském kraji, v Západoslovenském kraji a Východoslovenském kraji, které v užívání uváděly jen majetek v rozmezí od 28 do 78 % skutečného stavu. Např. v Západoslovenském kraji byl uváděn účetní stav majetku v užívání 105 mil. Kčs, prověrkou byl zjištěn ve výši 375 mil. Kčs.
Ústřední výbor KSČ předal Výboru lidové kontroly federace při zahájení kontroly seznam nemovitostí ve vlastnictví nebo v trvalém užívání KSČ. I tento seznam má některé mezery, nejsou v něm uvedeny např. dům Ústí nad Labem, ubytovna tiskařských závodů Rudé právo, dům čp. 1682 Most, krajská politická škola Hradec Králové a další.
Celkem bylo při kontrole jen v České republice zjištěno navíc 62 objektů, se kterými KSČ k 31. 12. 1989 disponovala.
Způsob nabytí nemovitého majetku v trvalém užívání jsem již uváděla. Ve smyslu § 101 hospodářského zákoníku mohou nabývat práv a zavazovat se organizační složky politických stran, které podle stanov mají právní subjektivitu. Bylo zjištěno, že dohody o převedení majetku do trvalého užívání za KSČ uzavíraly mimo ÚV KSČ, které má právní subjektivitu, ÚV KSS, krajské, okresní výbory, které však bohužel právní subjektivitu do mimořádného sjezdu KSČ v prosinci loňského roku neměly. Proto lze považovat dohody o trvalém užívání nemovitostí od samého počátku za neplatné a bezplatné užívání objektů za protiprávní.
Tento stav se týká 233 budov v hodnotě 3,451 mld. Kčs. U ostatních budov v trvalém užívání ÚV KSČ v hodnotě 1 mld. Kčs lze oprávněně ve smyslu ustanovení § 70 hospodářského zákoníku uvažovat s odnětím tohoto majetku ve vyšším společenském zájmu. Takové ustanovení hospodářského zákoníku existuje.
To je odpověď na otázky, zda lze nebo nelze vyvlastnit majetek některých politických stran. Vyvlastnit ne, ale odejmout, a to v případě, že majetek byl v trvalém užívání.
Na základě plošné výměry těchto objektů, po odečtení odpovídajících nákladů na běžnou údržbu a opravy, které hradila KSČ, lze odhadnout výši dlužného, případně ušlého nájmu, jen za rok 1989 - já bych prosila, abyste tuto informaci brali velice orientačně, z časových důvodů jsme se snažili provést jen orientační propočet - cca ve výši 44 mil. Kčs.
Pořízení nemovitého majetku, který je ve vlastnictví KSČ, bylo umožněno vysokými členskými příspěvky, případně příjmy z hospodářské činnosti, ale rovněž vysokými neinvestičními dotacemi na tzv. celospolečenskou činnost KSČ, což bylo např. Vysoká škola politická, muzea, Lidové milice apod., které umožnily KSČ vlastní prostředky vynaložit na výstavbu nemovitostí, zejména rekreačních zařízení.
Od roku 1969, jak už jsem uváděla, získala KSČ na přímých neinvestičních dotacích 2,2 mld. Kčs. V tom ovšem nejsou započítány nepřímé dotace poskytované prostřednictvím hospodářských organizací z rozpočtu ústředních orgánů státní správy apod.
Výrobní zařízení tiskových závodů je ve vlastnictví strany, ověřeno bylo u tiskových závodů Rudé právo nabyt všech základních prostředků v hodnotě nad 500 tisíc Kčs, tzn. cca 40 % zařízení. Z kontroly vyplývá, že byly pořízeny za úplatu z hospodářského výsledku závodu. Vzhledem k tomu, že původní, dnes již zlikvidované zařízení KSČ, získala od státu bezúplatně, lze považovat stávající zařízení za pořízené na základě reprodukce původně bezplatně nabytého kapitálu.
Ve vlastnictví KSČ je dále 17 budov v hodnotě 145 mil. Kčs, které získala tato strana bezúplatným převodem od státu. Jsou to objekty jako rekreační středisko Hůrka, rekreační středisko Horní Malá Úpa, rekreační zařízení Palince a další. Jak už bylo dříve uvedeno, některé nemovitosti získala KSČ sloučením s Československou sociální demokracií - jedná se o budovy, o kterých jsem hovořila, ve výši 46 mil. Kčs. Šlo o Lidový dům, rekreační a školící zařízení Hořalka, Iváň a Bucek.
Nad rámec kontroly, požadované od našeho federálního úřadu jsme pro celkový přehled uvedli v této zprávě a pro vaši informaci i ve vztahu k těm dotazům, které zde byly vzneseny počátkem května, některé údaje, které jsme si mohli ověřit u SBČS, týkající se finančního majetku politických stran.
KSČ k 31. 12. 1989 disponovala následujícími finančními prostředky: Jde o zásoby v rozsahu cca 413,4 mil. Kčs, finanční prostředky v rozsahu asi 616,6 mil. Kčs, celkem 1 030 mil. Kčs. ČSS 8,9 mil. Kčs zásoby, 22,8 mil. Kčs finanční prostředky, celkem 31,7 mil. Kčs. Československá strana lidová má na zásobách 10,0 mil. Kčs, finanční prostředky 19,8 mil. Kčs, celkem 29,8 mil. Kčs. Strana slobody cca 710 tis. na zásobách, 1 320 tis. na finančních prostředcích, tzn. celkem 2 030 tis. Kčs. Demokratická strana na zásobách 1 169 tis. Kčs, finanční prostředky 2 542 tis., celkem 3 711 tis. Kčs.
Byla řada dotazů týkajících se valutového účtu, který existoval do 31. 12. loňského roku u Komunistické strany Československa. Hovořil o tom pan doktor Veleta. Jedná se o prostředky, které plynuly z příspěvků zahraničních členů.
K 30. 4. na svém novém devizovém účtě podle dílčích sdělení - znovu uvádím, jde o první informace, nemáme je přesně ověřeny - má KSČ cca asi 318 tis. US dolarů a ke stejnému datu ČSL 3079 DM a 50 US dolarů. ČSS žádný devizový účet nemá. Ostatní strany ve Slovenské republice rovněž ne.
Chtěla bych vyjádřit, že kontrolní
orgány ČSFR považují tyto výsledky
své práce za výsledky, které mohly
v uvedeném krátkém období vůbec
shromáždit a poskytnout. Domnívají se,
s ohledem na ohlas ve veřejnosti, že by bylo správné,
jak to navrhuje vaše parlamentní komise, aby se i
dále šetřil finanční majetek
politických stran. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji paní ministryni, prosím pana Kučeru,
aby se ujal slova.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
slyšeli jsme tady poměrně podrobně paní
ministryni Kořínkovou.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, interpeloval
jsem v této věci včera i minulý týden.
Toto byl dodatek odpovědi k mé interpelaci. Mám
právo, abych se vyjádřil, jestli jsem spokojen.
Přál bych si, aby mé právo bylo respektováno.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Zpráva paní ministryně Kořínkové
nebyla odpovědí na interpelaci.
Poslanec SN K. Stome: Ale tak to bylo paní ministryní
i panem prokurátorem uvedeno. Bylo uvedeno, že se
první náměstek prokurátora o interpelaci
dozvěděl a vysloveně proto se do parlamentu
dostavil.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Pan náměstek generálního
prokurátora nás neinformoval, že bude vystupovat
v souvislosti s odpovědí na interpelaci. Přišel
podat vysvětlení ke zprávě.
Poslanec SN K. Stome: Prosil bych přečíst
zápis o tom, co řekl pan náměstek
generálního prokurátora. Neztotožňuji
se s tímto vaším prohlášením.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Postupujeme ale podle programu. Uvedl jsem tento bod jednání tak, jak byl uveden na pozvánkách. Ale tím, samozřejmě, nebude bráno panu poslanci Stomemu právo, aby reagoval na tuto interpelaci. Přejete si vystoupit ještě před zprávou pana Kučery? (Ano.) Ano.
Pane Kučera, buďte tak laskav, a zatím se tady
posaďte.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, vážení hosté, dámy a pánové, byl jsem jedním ze spoluautorů toho, co jsme v březnu v této sněmovně odhlasovali, totiž nediskriminační opatření o majetku politických stran, hnutí, společenských organizací Národní fronty. Zatím jsme se dozvěděli, že zatímco měl být mapován majetek, přikročilo se k nemovitostem a výrobním prostředkům. Ptám se tedy, proč peníze a jiný majetek zůstaly mimo. Zatím jsme se dozvěděli, že 200 kontrolorů na státní náklady zjišťovalo tento majetek, tj. výrobní prostředky a nemovitosti. A já se ptám, proč vláda nezvolila formu přiznání majetku, které by bylo zadarmo, které by udělaly všechny organizace a kde by mohly být sankce, že majetek, který přiznán není, se považuje za jim nenáležející.
Za třetí se ptám, proč nebyl vydán
předpis, který by toho, kdo toto přiznání
nevyplnil řádně a správně,
postihl náhradou škody. Dovoluji si připomenout,
že právo je věc odborná. Nalistujeme-li
si sbírku z roku 1933, najdeme tam vládní
nařízení 202, které řeší
obdobnou otázku s těmi podrobnostmi, které
jsem právě řekl. Zbývá mi zeptat
se, proč jsme šli cestou za státní peníze,
cestou zřejmě nedokonalou a cestou, která
nám nedala možnost přehledu ještě
nyní, zjišťovali to, co jsme mohli zjistit zadarmo
přiznáním těchto organizací
a pomocí 200 kontrolorů provést pouze kontrolu
toho, co bylo v přiznání obsaženo. Vzal
jsem tedy na vědomí odpověď paní
ministryně, ale nejsem spokojen se způsobem, jak
se vláda s tímto úkolem vypořádala.
A v tomto směru prosím, aby mi ve lhůtě
podle zákona bylo odpovězeno. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Prosím pana poslance Kučeru.
Poslanec SL P. Kučera: Kontrolní šetření VLK bylo nám, členům parlamentní komise, dáno k dispozici předevčírem, protože tak, jak jsme je mohli sledovat, šetření bylo komplikované a v podstatě není ještě v konečné podobě hotové. Nicméně navrhuji, aby zpráva, ze které čerpala paní ministryně a kterou jsme obdrželi, byla poskytnuta všem poslancům Federálního shromáždění. Je tam uvedena řada čísel, která jim pomohou v orientaci při sledování velmi komplikované záležitosti majetku politických stran.
Jak tady řekl předřečník, šlo o šetření, které se týkalo nemovitostí a výrobních prostředků. V tomto smyslu bylo zadání proti původnímu usnesení Federálního shromáždění zúženo, tam se hovořilo o majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací. Nicméně vrátím se k tomu při konkrétním projednávání tohoto bodu.
Komise Federálního shromáždění pro majetkové vypořádání politických stran, politických hnutí a společenských organizací se sešla před polednem. Omlouvám se paní poslankyni Klůzové z ČSS, kterou jsme nezastihly, a v čase opravdu šibeničním jsme po krátkém seznámení s materiálem zaujali stanovisko:
"Komise konstatuje, že původní zadání ve smyslu usnesení Federálního shromáždění ze dne 14. března 1990 bylo federální vládou zúženo na zjištění rozsahu a způsobu nabytí nemovitostí a výrobních prostředků pouze politických stran, to je bez politických hnutí a společenských organizací. Navíc nebyla kontrola zaměřena na evidenci movitého majetku a finančních prostředků. Dosavadní inventarizaci považujeme za první krok na cestě k objasnění majetkových poměrů politických stran, politických hnutí a společenských organizací. Komise proto navrhuje pokračovat v inventarizaci nemovitostí a výrobních prostředků až do úplného objasnění všech skutečností, zejména doložit dobu a způsob nabytí majetku. Žádá o zdokladování celé záležitosti k 17. 11. 1989. U nemovitostí tiskárenských podniků Rudé právo a Pravda požaduje komise dokladovat financování, neboť z podkladů FMF vyplývá, že významná část investic byla financována ze státního rozpočtu, resp. spoluinvestorsky.
Komise dále doporučuje doplnit zprávu o rámcový výpočet nájemného u těch objektů, které byly v rozporu s právem trvale užívány. Komise navrhuje sledovat pohyb nemovitého majetku prodaného jiným subjektům po 17. 11. 1989. Žádá objasnění okolností bezplatného nabytí nemovitostí do vlastnictví, konkretizovat a zdokonalovat jednotlivé případy. V souladu s původním zadáním zjistit rozdíly mezi majetkovými poměry politických stran před a po únoru 1948. Zejména u nekomunistických stran došlo ke značným majetkovým pohybům v jejich neprospěch. Pokud jde o pohyb na majetkových a finančních účtech, komise konstatuje, že v návaznosti na kontrolu, prováděnou VLK, se hospodaření s majetkem KSČ dostalo pod dohled státních orgánů, a to i z hlediska převodu majetku v nadcházejícím období." Potud závěry komise.
Komise se neshodla v některých hodnoceních zprávy a jmenovitě zástupci OF a VPN konstatují, že i po předání, respektive odnětí majetku z trvalého užívání, je zůstatková hodnota vlastního majetku KSČ - závěr je cca 800 mil. Kčs - neúměrně vysoká proti majetku ostatních politických stran a vytváří možný zdroj napětí. Dále jsme poukázali na to, co zde už řekla paní ministryně Kořínková, že probíhá šetření v záležitosti smlouvy z 3. 12. 1971 mezi ÚV KSČ a FMF, týkající se otázky trvalého užívání objektů a vše zatím svědčí o tom, že s výjimkou ÚV KSČ ostatní organizační články neměly právní subjektivitu a jejich úkony jsou tudíž neplatné. Z tohoto hlediska bychom - jestliže se to prokáže a stanovy KSČ z té doby nepočítají s něčím jako je delegace pravomocí, potom je tady vážná mezera, - měli celou věc prošetřit, byť i z morálních důvodů, vypočítat nájemné a vše co s tím souvisí, což jsou obrovské částky a veřejnost bezpochyby zajímat budou.
Nedomníváme se, že v tak krátké
době, jak znělo zadání, bylo možné
udělat všechno, protože se stále zřetelněji
ukazuje, že je to majetkový propletenec, hospodářská
evidence a správa byla jmenovitě u KSČ
vedena ledabyle a objasnění majetku vlastnických
vztahů, způsob nabytí u všech
ostatních záležitostí si vyžádá
svůj čas.