Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Bulharskou lidovou republikou, kterou se mění
Úmluva mezi Československou republikou a Bulharskou
lidovou republikou o spolupráci na poli sociální
politiky ze dne 25. ledna 1957 ve znění Dohody o
její změně ze dne 27. března 1972,
podepsanou v Sofii dne 24. dubna 1986.
Důvodová zpráva
V roce 1972 byla mezi Československou socialistickou republikou
a Bulharskou lidovou republikou uzavřena Dohoda o změně
Úmluvy mezi Československou republikou a Bulharskou
republikou o spolupráci na poli sociální
politiky z roku 1957. Touto Dohodou byl změněn způsob
poskytování dávek důchodového
zabezpečení. Tehdejší platný
princip teritoriality, podle něhož dávky důchodového
zabezpečení poskytuje na svůj účet
ten stát, na jehož území oprávněná
osoba má trvalé bydliště i za doby zaměstnání
získané na území druhého státu,
byl nahražen principem proporcionality, podle něhož
každá z obou smluvních stran poskytuje oprávněnému
svůj dílčí důchod podle poměru
doby zaměstnání získané na
jejím území k celkové době
zaměstnání získané na území
obou smluvních stran.
Při provádění Dohody na principu proporcionality
se postupuje tak, že oprávněnému, který
má nárok na dávky důchodového
zabezpečení od jedné smluvní strany
a bydlí na území druhé smluvní
strany, vyplácí dávky příslušný
orgán této druhé smluvní strany na
základě platebního příkazu
orgánu, který je povinen dávky poukazovat.
Náklady na takto vzájemně vyplácené
dávky se ročně vyúčtovávají
a poukazuje se pouze saldo rozdílu vzájemných
plateb.
V posledních letech dochází k nárůstu
počtu důchodů vyplácených podle
Úmluvy resp. Dohody o její změně v
důsledku postupného získávání
nároku na důchod u bulharských občanů,
kteří pracovali v Československu na základě
Dohody o přijímání bulharských
dělníků na práci v Československé
republice ze dne 15. května 1957. Podle této Dohody
pracovalo v Československu asi 7 tisíc bulharských
občanů, z nichž se převážná
většina vrátila do Bulharska do roku 1968.
Přiznávání dílčích
důchodů naráží na potíže
při zdlouhavém projednávání
hodnocení dob zaměstnání získaných
na území druhé smluvní strany a rovněž
při odsouhlasování ročního
vyúčtování vzájemně
vyplácených důchodových dávek
zejména u pracujících důchodců.
Bulharská strana proto navrhla zjednodušení
dosavadního postupu při přiznávání
dávek důchodového zabezpečení.
Změna spočívá v tom, že orgán
důchodového zabezpečení smluvní
strany, na jejímž území oprávněný
bydlí v době vzniku nároku na dávku,
přizná dávku podle svých předpisů
za doby zaměstnání získané
na území obou smluvních stran, přičemž
část dávky připadající
na doby zaměstnání získané
na území druhé smluvní strany bude
vyplácet na její účet. Náklady
na vzájemně vyplacené dávky budou
i nadále ročně zúčtovávány.
Tento postup bude znamenat značné zjednodušení
a zrychlení dávkového řízení
zejména tím, že oba dílčí
důchody bude přiznávat pouze jeden orgán
důchodového zabezpečení, čímž
odpadne vydávání pověřovacích
příkazů, které mnohdy brzdilo včasnou
výplatu důchodů. Nový postup bude
výhodný pro důchodce, kteří
budou podléhat právnímu režimu státu,
v němž bydlí. To se projeví nejen v
tom, že obdrží všechna zvýšení
a přídavky k důchodům zavedené
v tomto státě, ale i tím, že se na ně
budou vztahovat předpisy tohoto státu o poskytování
důchodu při dalším zaměstnání
důchodce, čímž odpadnou dosavadní
nesrovnalosti při zúčtování
vzájemně vyplacených dávek v důsledku
rozdílných předpisů o pracujících
důchodcích v ČSSR a v BLR.
Uvedenou změnu výpočtu dílčích
dávek upravuje článek I předkládané
Smlouvy, do něhož v zájmu komplexnosti byla
převzata i jednotlivá ustanovení z článku
I dosud platné Úmluvy ve znění Dohody,
která se nemění /odst.3, 4 a 12/. Článek
II Smlouvy upravuje postup při přechodu na novou
úPravu. Článek III kromě ustanovení
o nabytí platnosti Smlouvy ruší ustanovení
článku IV Závěrečného
protokolu k původní Úmluvě, které
uplynutím stanovené lhůty dávno pozbylo
svého významu.
Protože Smlouva upravuje poskytování dávek
důchodového zabezpečení odchylně
od platného čs.zákona o sociálním
zabezpečení č.121/1975 Sb. a mění
Úmluvu schválenou nejvyšším zákonodárným
sborem, předkládá se podle čl. 36
odst. 3 ústavního zákona č.143/1968
Sb., o československé federaci, před ratifikací
prezidentem ČSSR k vyslovení souhlasu Federálnímu
shromáždění.
mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou
lidovou republikou,kterou se mění Úmluva
mezi Československou republikou a Bulharskou lidovou republikou
o spolupráci na poli sociální politiky ze
dne 25.ledna 195 ve znění Dohody o její změně
ze dne 27.března 1972
Československá socialistická republika a
Bulharská lidová republika /dále jen "Smluvní
strany"/, majíce na zřeteli kladné výsledky
z prohlubování a rozšiřování
vzájemných vztahů a spolupráce v oblasti
sociální politiky, dosažené na základě
Úmluvy o spolupráci na poli sociální
politiky ze dne 25. ledna 1957 ve znění Dohody o
její změně ze dne 27. března 1972
/dále jen "Úmluva"/, vedeny přáním
usnadnit a dále zlepšit provádění
Úmluvy, dohodly se změnit některá
její ustanovení takto:
Článek 4 Úmluvy se mění takto:
Poskytování dávek důchodového
zabezpečení
/1/ Dávky důchodového zabezpečení
přiznává podle svých právních
předpisů příslušný orgán
důchodového zabezpečení smluvní
strany, na jejímž území má oprávněný
trvalé bydliště v době vzniku nároku
na dávku. Přitom přihlédne i k dobám
zaměstnání a dobám jim na roveň
postaveným., získaným na území
druhé smluvní strany podle jejích právních
předpisů, a to v rozsahu potvrzeném jejím
příslušným orgánem. Kryje-li
se doba zaměstnání s jinou započitatelnou
dobou, přihlíží se pouze k době
zaměstnání.
/2/ Orgán příslušný podle odstavce
1 stanoví nejdříve dávku tak, jako
by celková doba zaměstnání byla získána
podle jeho právních předpisů. Poté
stanoví poměrné části dávky
připadající na doby zaměstnání
získané na území každé
z obou smluvních stran. Oprávněnému
vyplácí plnou dávku, přičemž
poměrnou část dávky připadající
na doby zaměstnání získané
na území druhé smluvní strany poskytuje
na účet orgánu důchodového
zabezpečení této druhé smluvní
strany.
/3/ Je-li doba zaměstnání, získaná
podle právních předpisů jedné
smluvní strany, kratší než šest měsíců,
není nároku na dávku vůči orgánu
důchodového zabezpečení této
smluvní strany. Tuto dobu započte orgán důchodového
zabezpečení druhé smluvní strany,
který poskytuje dávku.
/4/ Dávky z titulu pracovního úrazu nebo
nemoci z povolání přiznává
a vyplácí orgán důchodového
zabezpečení příslušný
podle odst. 1 na účet té smluvní strany,
na jejímž území utrpěl oprávněný
pracovní úraz nebo pracoval naposledy v zaměstnání,
které mělo za následek vznik nemoci z povolání.
/5/ Rozhodnutí o vzniku, druhu a trvání invalidity
vydaná příslušnými orgány
jedné smluvní strany jsou závazná
pro příslušné orgány druhé
smluvní strany.
/6/ Úpravy důchodů, které budou provedeny
jednou ze smluvních stran, s přihlédnutím
k dobám zaměstnání, se budou vztahovat
i na dílčí dávky za doby zaměstnání
získané na území druhé smluvní
strany.
/7/ Zvýšení dávek podle právních
předpisů smluvní strany, na jejímž
území má oprávněný trvalé
bydliště, poskytuje na svůj účet
tato smluvní strana.
/8/ Přesídlí-li oprávněný
z území jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany, zastaví orgán
důchodového zabezpečení smluvní
strany, který vyplácel dávky podle odst.2,
výplatu obou dávek prvním dnem měsíce
následujícího po přesídlení.
Orgán důchodového zabezpečení
smluvní strany, na jejíž území
oprávněný přesídlil, pokračuje
ve výplatě dávek oprávněnému
ve výši stanovené orgánem důchodového
zabezpečení první smluvní strany.
Vrátí-li se oprávněný zpět
na území první smluvní strany, obnoví
orgán důchodového zabezpečení
této smluvní strany výplatu dávek
od prvního dne měsíce následujícího
po jeho návratu, ve výši stanovené před
přesídlením, včetně úprav
podle ustanovení odst. 6 a tohoto článku,
pokud k takovým úpravám došlo na území
této smluvní strany.
/9/ Jestliže při přesídlení oprávněného
na území druhé smluvní strany je úhrn
obou poměrných dávek nižší
než minimální dávka důchodového
zabezpečení stanovená právními
předpisy této druhé smluvní strany,
přizná na svůj účet orgán
důchodového zabezpečení této
smluvní strany oprávněnému doplněk
ve výši rozdílu mezi uvedenou minimální
dávkou a úhrnem poměrných dávek.
/10/ Nárok na výplatu dávek důchodového
zabezpečení při dalším zaměstnání
oprávněného se řídí
právními předpisy smluvní strany,
jejíž orgán důchodového zabezpečení
oprávněnému dávky vyplácí.
Zvýšení důchodu za další
doby zaměstnání získané po
přiznání důchodu poskytuje ke svému
dílčíma důchodu orgán té
smluvní strany, na jejímž území
byly tyto doby získány.
/11/ Stanoví-li se dávky důchodového
zabezpečení z výdělků dosahovaných
v období kdy oprávněný pracoval na
území druhé smluvní strany, dávky
se vypočtou z výdělků, kterých
by dosahovala v rozhodném období stejně kvalifikovaná
osoba na území smluvní strany, která
dávky přiznává.
/12/ Dávky důchodového zabezpečení
přiznané orgánem jedné smluvní
strany se poskytují občanům druhé
smluvní strany, pokud se zdržují na území
třetího státu, za stejných podmínek
jako vlastním občanům.
/13/ Výchovné a jiné přídavky,
jakož i zvýšení pro bezmocnost, náležející
k dávkám důchodového zabezpečení
podle právních předpisů smluvní
strany uvedené v odst. 1, přiznává
a vyplácí orgán důchodového
zabezpečení této smluvní strany.
/14/ Orgány důchodového zabezpečení
obou smluvních stran provádějí jednou
ročně vzájemné vyúčtování
dávek vyplácených na účet orgánu
důchodového zabezpečení druhé
smluvní strany. Rozdíl vyplývající
z tohoto vyúčtování ve prospěch
orgánu důchodového zabezpečení
jedné smluvní strany uhradí orgán
důchodového zabezpečení druhé
smluvní strany ve lhůtě dohodnuté
orgány důchodového zabezpečení
obou smluvních stran.
/1/ Dávky důchodového zabezpečení,
které byly přede dnem vstupu v platnost této
Smlouvy vypláceny orgánem důchodového
zabezpečení jedné smluvní strany na
základě platebního příkazu
orgánu důchodového zabezpečení
druhé smluvní strany, budou nadále vypláceny
v dosavadní výši na účet orgánu,
který vydal platební příkaz. Na tyto
důchody se budou rovněž vztahovat ustanovení
článku 4 odstavců 6 a 7 Úmluvy /článku
I této Smlouvy/.
/2/ Podle odstavce 1 se postupuje i v případech,
kdy žádosti o dávky důchodového
zabezpečení byly podány předtím,
než tato Smlouva vstoupila v platnost.
/3/ Seznam vyplácených důchodů si
příslušné orgány obou smluvních
stran vzájemně předají do jednoho
měsíce od vstupu této Smlouvy v platnost.
/1/ Tato Smlouva vstoupí v platnost od prvního dne
měsíce následujícího po výměně
ratifikačních listin.
/2/ Dnem, kdy tato Smlouva vstoupí v platnost, přestanou
platit ustanovení části IV Závěrečného
protokolu k Úmluvě.
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních stran
tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Sofii dne 24. 4. 1986 ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyce českém a bulharském,
přičemž obě znění mají
stejnou platnost.