Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromážděni Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákoník práce č.65/1965 Sb. ve znění zákona č.88 /1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákona č.153/1969 Sb. kterým se mění a doplňuje zákoník práce, zákona č.20/1975 Sb. kterým se mění a doplňují některá další ustanovení zákoníku.práce zákona č.72/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje 105 zákoníku práce, zákona č.111/1984 Sb.o prodloužení základní výměry dovolené na zotavenou a o doplnění § 5 zákoníku práce a zákona č.22/1985., kterým se mění a doplňuje § 92 s 105 zákoníku práce, se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:

"Pro pracovněprávní vztahy pracovníků organizací se zahraniční majetkovou účastí včetně mezinárodních hospodářských organizací nebo jejích poboček se sídlem v Československé socialistické republice může vláda Československé socialistické republiky stanovit odchylnou úpravu od zákoníku práce, pokud jde o vznik změny a skončení pracovního poměru, pracovní kázeň, pracovní dobu a dobu odpočinku, odměňováni, pracovní volno s náhradou mzdy, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce, náhradu škody a průměrný výdělek.".

2. Dosavadní text § 17 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2 který zní:

"(2) Organizace omluví též nepřítomnost muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku po tuto dobu mu nepřísluší náhrada mzdy.".

3. § 157 odst. 1 zní:

"(1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě náleží ženě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li žena zároveň dvě nebo více děti nebo jde-li o ženu osamělou, náleží mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.".

4. § 158 zní:

(1) Mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

(2) Vyčerpá-li žena z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynut doby stanovené v § 157 odst. 1. Vyčerpá-li však žena z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynut 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o ženu, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, nebo o ženu osamělou.".

5. V § 159 odst. 3 a 5 se slova "12 týdnů" nahrazují slovy "14 týdní".

6. § 16 odst. 2 zní:

"(2) Mateřská dovolená se poskytuje takové ženě ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů a převzala-li žena dvě nebo více dětí nebo jde-li o ženu osamělou, po dobu 31 týdnů, nejdéle vak do dne, kdy dítě dosáhne věku osmi měsíců. Další mateřská dovolená se poskytuje a do dne, kdy dítě dosáhne věku dvou let.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Všeobecná část

V návaznosti na navrhované prodloužení poskytování peněžité pomoci v mateřství v předpisech nemocenského zabezpečení je třeba současně upravit dobu poskytování a nástupu na mateřskou dovolenou tak, aby po celou dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství byla ženám zajištěna příslušná pracovněprávní ochrana poskytnutím mateřské dovolené. Zároveň se v zákoníku práce zakotvuje prodloužená délka mateřské dovolené pro osamělé pracovnice a pro případ vícedětného porodu. Podle zákoníku práce je doba mateřské dovolené důležitou osobní překážkou v práci na straně pracovníka.

Dosavadní pracovněprávní úprava nepovažuje dlouhodobou péči muže o dítě za důležitou osobní překážku v práci, po kterou je organizace povinna pracovníka omluvit. Proto je potřebné právně zabezpečit, aby v případech, kdy pracovník osobně pečuje o dítě a poskytuje se mu příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku a peněžitá pomoc podle navrhovaného zákona o změnách v nemocenském zabezpečení, mu organizace umožnila čerpání potřebného pracovního volna bez náhrady mzdy.

V souvislosti s realizací Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci do roku 2000 se při rozvíjení socialistické ekonomické integrace předpokládá v podstatně širším měřítku vytvoření společných hospodářských organizaci s mezinárodní účastí (mezinárodni hospodářské organizace), které představují vyšší formu vzájemné spolupráce členských států RVHP. Význam socialistické ekonomické integrace byl zdůrazněn předsednictvem ÚV KSČ při projednávání souboru konkrétních úkolů k realizaci ujednání přijatých soudruhy G. Husákem a M. Gorbačovem.

S činností mezinárodních hospodářských organizaci (MHO) jsou neoddělitelné spjaty také pracovněprávní vztahy pracovníků, zejména ze států RVHP.

V otázkách úpravy pracovněprávních vztahů v MHO RVHP se vychází zejména z příslušných dokumentů RVHP přijatých v souvislosti se zřizováním MHO. Jde o "Jednotná ustanovení o zřizování a činnosti mezinárodních hospodářských organizací", přijatá v roce 1976, a o "Vzorová ustanovení o pracovních podmínkách pracovníků mezinárodního hospodářského sdružení", přijatá v roce 1979. Uvedené dokumenty mají doporučující charakter. Vedle mezinárodních hospodářských organizací se předpokládá i vznik a rozvoj činnosti organizací se zahraniční majetkovou účasti z nesocialistických států. Přitom i u těchto organizací lze předpokládat potřebu upravit některé pracovněprávní vztahy odlišně od zákoníku práce.

Z vnitrostátní úpravy sjednávání mezinárodních smluv podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve vztahu k zákoníku práce vyplývá, že odchylnou úpravu pracovněprávních vztahů nad rámec zákoníku práce je možné sjednat jen v rámci mezinárodní prezidentské smlouvy, popřípadě takovou úpravu provést zákonem Federálního shromáždění a touto právní formou odchylnou úpravu transponovat do právního řádu ČSSR.

Z tohoto důvodu se v zájmu snadnějšího řečení těchto otázek jeví potřebným realizovat v oblasti pracovního práva navrhovanou úpravu s cílem vytvořit předpoklady k tomu, aby nezbytné odchylky mohly být operativně řešeny, a to nařízením vlády ČSSR nebo v mezinárodní vládní smlouvě.

Podle čl. 8 odst. 1 písm. j) ústavního zákona č. 143/1968 Sb. náleží otázky práce, mezd a sociální politiky do společné působnosti federace a republik. Navrhovaná právní úprava přísluší podle čl. 22 písm. a) a b) a čl. 37 odst. 1 písm. b) tohoto ústavního zákona, do působnosti federace.

Ekonomické dopady

Prodloužení mateřské dovolené se bude týkat cca 220 tis. žen ročně a bude s ním spojen úbytek pracovních sil ve výši 3,6 tis. pracovnic ročně (z toho asi 24 tis. v ČSR a 1,2 tis. ve SSR), Finanční dopad tohoto opatření bude kryt prostředky na prodloužení výplaty peněžité pomoci v mateřství ve výši 140 mil. Kčs ročně (z toho v ČSR 86 mil. Kčs a ve S 54 mil. Kčs).

Doplnění § 6 odst. 2 zákoníku práce neklade požadavky na bilanci pracovních sil, nebude mít ekonomický dopad na státní rozpočet a z hlediska administrativní náročnosti bude znamenat zjednodušení při řešení úprav pracovněprávních vztahů, k jejichž realizaci dochází v souvislosti s vytvářením organizací se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v ČSSR.

Zvláštní část

K článku I:

K bodu 1

Podle návrhu se dosavadní úprava § 6 odst. 2 zákoníku práce, týkající se obecně mezinárodních organizaci se sídlem v ČSSR, doplňuje o zvláštní úpravu ve vztahu k organizacím se zahraniční majetkovou účastí a jejich pobočkám se sídlem v ČSSR tak, aby v souladu s praxí států RVHP mohly být řečeny úpravy pracovněprávních vztahů na úrovni vlády ČSSR. Zároveň se stanoví jednotlivé oblasti pracovněprávních vztahů, v nichž může vláda ČSSR stanovit odchylnou úpravu od zákoníku práce.

Dosavadní právní úprava § 6 odst. 2 zákoníku práce, vztahující se obecně na mezinárodní organizace se sídlem v ČSSR, se ponechává beze změny. Tato právní úprava má své opodstatnění vzhledem k potřebám řešit kolizní úpravu pracovněprávních vztahů v ostatních organizacích s mezinárodní účastí se sídlem v ČSSR, než jsou organizace se zahraniční majetkovou účastí. Jde například o mezinárodní nevládní organizace působící v ČSSR podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizaci s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice.

Pracovněprávní vztahy pracovníků těchto mezinárodních organizací se sídlem v ČSSR se budou nadále řídit zásadně zákoníkem práce s tím, že odchylnou úpravu nad rámec zákoníku práce ke které není zmocněna vláda ČSSR nebo některý ústřední orgán státní správy, bude možné provést jen se souhlasem Federálního shromážděni buď v rámci mezinárodní prezidentské smlouvy nebo zákonem Federálního shromáždění).

K bodu 2

Výčet důležitých osobních překážek v práci, kdy organizace poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy, je třeba doplnit o nov případy, kdy muž peču je o dítě a poskytuje se mu peněžitá pomoc nebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku dosavadní úprava na tyto situace nedopadala.

K bodům 3 až 6

V § 157 až 160 zákoníku práce se prodlužuje mateřská dovolená a 2 týdny a zároveň se délka mateřské dovolené dává do souladu s dobou poskytování peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech (vícedětný porod, osamělá žena). Mateřskou dovolenou bude žena nastupovat zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Na mateřskou dovolenou má žena narok organizace je povinna dobu nepřítomnosti v práci s touto dovolenou spojenou, omluvit. Zachováním dosavadní dikce "zpravidla" se nevylučuje, aby žena nastoupila na mateřskou dovolenou i v kratší době než je 6 týdnů před porodem, ovšem v tomto případě, pokud porod nenastal dříve než určil lékař, bude mít tento pozdější nástup důsledek v kratší době poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě však nelze zakázat (s výjimkou výkonu prací, které jsou těhotným ženám zakázány a s výjimkou individuálního posouzení lékařem) výkon práce, za níž náleží mzda, i po uplynutí 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Nebude se tedy uplatňovat administrativní (nucený) nástup na mateřskou dovolenou, nýbrž regulace nástupu bude spočívat v úpravě poskytování peněžité pomoci v mateřství.

Protože zákoník práce dosud neupravoval výhodněji délku mateřské dovolené u osamělých žen (kdo je považován za osamělého, stanoví § 274 odst. 1 zákoníku práce) a při vícedětných porodech, stanoví se v těchto případech - shodně s úpravou v oblasti nemocenského pojištění - délka mateřské dovolené na 37 týdnů.

K článku II

Datum účinnosti zákona vychází a usnesení předsednictva ÚV KSČ, vlády ČSSR, předsednictva URO a předsednictva ÚV SSM k realizaci závěr XVII. sjezdu KSČ v sociálním zabezpečení ze dne 8. dubna 1987.