FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ
ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
se usneslo na tomto zákoně:
(1) Účelem tohoto zákona je vytvořit
předpoklady pro rozvoj veterinární péče
jako důležitého činitele ochrany a upevňování
zdraví zvířat, vzestupu živočišné
velkovýroby a výroby zdravotně nezávadných
a biologicky hodnotných potravin a surovin živočišného
původu (dále jen "živočišné
produkty") v zájmu zkvalitňování
výživy lidí a ochrany jejich zdraví.
(2) Orgány, organizace i občané jsou povinni
jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě
vytvářeny potřebné podmínky
pro ochranu a upevňování zdraví zvířat
a pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti
a biologické hodnoty živočišných
produktů (dále jen "zdravotní nezávadnost
živočišných produktů").
(1) Veterinární péče zahrnuje
a) péči o zdraví zvířat včetně
hygieny jejich prostředí, ošetřování,
výživy, plemenitby a přepravy, jakož i
předcházení nákazám a jiným
hromadným onemocněním zvířat
a jejich zdolávání,
b) péči o hygienu výroby a o zdravotní
nezávadnost živočišných produktů
v souladu s podmínkami stanovenými předpisy
o péči o zdraví lidu,
c) péči o zdravotní a dietetickou nezávadnost
krmiv (dále jen "zdravotní nezávadnost
krmiv"),
d) ochranu území československé socialistické
republiky před zavlečením původců
nákaz, jiných hromadných onemocnění
zvířat a zdravotně závadných
živočišných produktů ze zahraničí
(dále jen "veterinární ochrana státního
území"),
e) ochranu životního prostředí před
škodlivými vlivy pocházejícími
ze zvířat a ochranu zvířat před
škodlivými vlivy zevního prostředí,
f) zabezpečování veterinárních
léčiv, přípravků a potřeb,
g) veterinární asanaci.
(2) Součástí veterinární péče
je chránit ve spolupráci se zdravotnickými
orgány zdraví lidí před nemocemi přenosnými
ze zvířat na člověka a před
poškozením nebo ohrožením živočišnými
produkty.
(1) Státní správu na úseku veterinární
péče vykonávají podle tohoto zákona
a předpisů vydaných na jeho základě,
popřípadě jiných předpisů
upravujících povinnosti na úseku veterinární
péče
a) federální ministerstvo zemědělství
a výživy,
b) orgány veterinární péče
české socialistické republiky a orgány
veterinární péče Slovenské
socialistické republiky (dále jen "orgány
veterinární péče").
(2) Odborné veterinární činnosti vykonávají
orgány veterinární péče.
(3) Socialistické organizace, které chovají
zvířata, mohou odborné veterinární
činnosti vykonávat jen ve stanoveném rozsahu
a za stanovených podmínek (podniková veterinární
služba).
(4) Ministerstvo zemědělství a výživy
české socialistické republiky a ministerstvo
zemědělství a výživy Slovenské
socialistické republiky (dále jen "ministerstva
zemědělství a výživy republik")
upraví v dohodě s federálním ministerstvem
zemědělství a výživy obecně
závazným právním předpisem
podmínky a rozsah výkonu podnikové veterinární
služby.
Federální ministerstvo zemědělství
a výživy
a) zpracovává a předkládá vládě
Československé socialistické republiky návrhy
zásad politiky federace na úseku veterinární
péče,
b) zpracovává návrhy plánů
rozvoje vědy a techniky na úseku veterinární
péče,
c) vytváří podmínky pro koordinaci
řešení otázek vyplývajících
z potřeby jednotného zabezpečování
politiky federace na úseku veterinární péče,
zejména pro jednotný postup při předcházení
nákazám a jiným hromadným onemocněním
zvířat a jejich zdolávání,
při zabezpečování zdravotní
nezávadnosti živočišných produktů
a krmiv a při veterinární ochraně
státního území; dále soustavně
spolupracuje s příslušnými orgány
republik při přípravě návrhů
střednědobých a ročních prováděcích
plánů výroby a dovozu veterinárních
léčiv a přípravků,
d) zajišťuje řešení mezinárodních
normalizačních úkolů a jednotné
provádění normalizace na úseku veterinární
péče,
e) ve spolupráci s ministerstvy zemědělství
a výživy republik zabezpečuje na úseku
veterinární péče úkoly vyplývající
z rozvíjení mezistátních styků
a mezinárodní spolupráce, z mezinárodních
smluv a z členství československé
socialistické republiky v mezinárodních organizacích.
(1) Chovatelé hospodářských zvířat
jsou povinni
a) chovat zvířata v prostředí a za
podmínek, které umožňují nejvyšší
využití jejich produkčních a reprodukčních
schopností a výrobu zdravotně nezávadných
živočišných produktů, zejména
řádně je ošetřovat, poskytovat
jim vhodnou výživu, využívat je způsobem
odpovídajícím jejich druhu a kategorii a
sledovat jejich zdravotní stav,
b) předcházet onemocnění zvířat,
chránit je před škodlivými vlivy a při
onemocnění zvířat požádat
o odbornou veterinární pomoc, podle potřeby
zajistit též poskytnutí první pomoci,
c) dodržovat
1. opatření stanovená k předcházení
vzniku, zdolávání a zamezení šíření
nákaz, jiných hromadných onemocnění
zvířat a nemocí přenosných
ze zvířat na člověka (dále
jen "ochranná a zdolávací opatření"),
2. požadavky péče o zdraví zvířat
včetně hygieny jejich prostředí, ošetřování,
výživy, plemenitby a přepravy.
(2) Na chovatele ostatních zvířat se vztahují
povinnosti uvedené v odstavci 1 v rozsahu odpovídajícím
druhu zvířat, způsobu a účelu
jejich chovu.
(3) Chovatelé zvířat jsou povinni dbát
na to, aby chovem zvířat nebylo ohrožováno
zdravé životní prostředí.
Zvířata nesmějí být týrána.
(1) K přemísťování zvířat
je třeba zpravidla souhlasu orgánu veterinární
péče, který se uděluje vystavením
veterinárního osvědčení.
(2) Před zařazením do chovu je chovatel povinen
umístit.přemístěná zvířata
v karanténě.
(3) Přeprava zvířat se provádí
jen k tomu vhodnými dopravními prostředky.
(1) Výstavy, trhy, prohlídky nebo soutěže
zvířat, anebo svody zvířat k jiným
účelům (dále jen "svody zvířat"),
lze pořádat jen na základě povolení
orgánu veterinární péče.
(2) Při svodu zvířat je pořadatel
povinen
a) dodržovat stanovené veterinární podmínky
pro jeho konání uvedené v povolení,
b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání
a vyšetřování, popřípadě
i ošetřování zvířat.
(3) Federální ministerstvo zemědělství
a výživy upraví v dohodě s ministerstvy
zemědělství a výživy republik
obecně závazným právním předpisem
podrobnosti o udělování souhlasu vystavením
veterinárního osvědčení při
přemísťování zvířat
se zřetelem na druh zvířat, způsob
a účel jejich chovu, jakož i o podmínkách
pořádání svodu zvířat
a povinnostech pořadatele při něm.
(1) Kdo přichází do styku se zvířaty,
popřípadě se živočišnými
produkty, je povinen neprodleně uvědomit orgán
veterinární péče nebo zajistit jeho
uvědomění o podezření z nákazy
nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat a podle svých možností
učinit nezbytná opatření k tomu, aby
nedocházelo k šíření nákazy
nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat.
(2) Chovatelská organizace je povinna provést v
souladu s požadavky veterinární péče,
popřípadě i, jde-li o podezření
z velmi nebezpečné nákazy zvířat,
podle pohotovostního plánu ochranných a zdolávacích
opatření další neodkladná opatření.
(3) Orgán veterinární péče
a) na základě výsledku předběžného
vyšetření zvířat uvědomí
o výskytu velmi nebezpečné nebo nebezpečné
nákazy zvířat nadřízený
orgán, příslušný národní
výbor a příslušný orgán
Sboru národní bezpečnosti, o výskytu
nemoci přenosné ze zvířat na člověka
i příslušný orgán hygienické
služby,
b) učiní opatření nezbytná
k zdolávání a zamezení šíření
nákazy zvířat.
(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje,
skladuje a přepravuje živočišné
produkty,je povinen
a) dbát na to, aby do oběhu k obvyklému účelu
přicházely jen živočišné
produkty odpovídající podmínkám
stanoveným tímto zákonem, prováděcími
předpisy a zvláštními předpisy,
zejména aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění
takovými činiteli, kteří působí
nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů (dále jen "veterinární
hygienická opatření"),
2. požadavky péče o hygienu výroby a
o zdravotní nezávadnost živočišných
produktů v souladu s podmínkami stanovenými
předpisy o péči o zdraví lidu.
(2) Živočišné produkty podezřelé
z přítomnosti cizorodých látek v množství,
jež se podle zvláštních předpisů
považuje za škodlivé zdraví lidí
nebo zvířat, anebo podezřelé z jiného
důvodu, mohou být dále zpracovávány
nebo používány ke krmení zvířat
jen na základě povolení orgánu veterinární
péče a za podmínek jím stanovených.
(1) Jatečná zvířata, jejichž
maso a orgány jsou určeny pro vnitřní
trh nebo zahraniční obchod, podléhají
povinnému veterinárnímu vyšetření
před poražením a při porážení,
jejich maso a orgány po poražení (prohlídka
jatečných zvířat a masa); mléko
podléhá povinnému veterinárnímu
vyšetření při výrobě i
zpracovávání.
(2) Živočišné produkty, které podléhají
veterinárnímu vyšetření, mohou
být použity jen v souladu s výsledky tohoto
vyšetření.
(1) Jatečná zvířata uvedená
v § 11 odst. 1 se porážejí na jatkách,
popřípadě na porážecích
místech k tomu určených.
(2) Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná
zvířata se porážejí na sanitních
jatkách, popřípadě v sanitním
oddělení jatek.
Přeprava živočišných produktů
se provádí jen k tomu vhodnými dopravními
prostředky.
Federální ministerstvo zemědělství
a výživy upraví v dohodě s ministerstvy
zemědělství a výživy republik
obecně závazným právním předpisem
podrobnosti o obecných a zvláštních
veterinárních hygienických požadavcích
na živočišné produkty, o veterinárním
vyšetření jatečných a ostatních
zvířat a živočišných produktů
a o přepravě živočišných
produktů.
(1) Kdo vyrábí, zpracovává, ošetřuje,
skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu
nebo používá krmiva, je povinen a) dbát
na to, aby
1. bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli,
kteří působí nepříznivě
na jejich zdravotní nezávadnost,
2. odpovídala potřebám zvířat
příslušného druhu a kategorie,
b) dodržovat
1. opatření stanovená k zabezpečení
zdravotní nezávadnosti krmiv,
2. požadavky péče o zdravotní nezávadnost
krmiv.
(2) Krmiva, jež byla ošetřena látkami
škodlivými zdraví zvířat nebo
lidí nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími
živočišné produkty, anebo do nichž
byly takové látky přidávány
v souladu se schváleným technologickým postupem,
mohou být použita ke krmení jen po uplynutí
stanovené ochranné lhůty, popřípadě
za podmínek stanovených orgánem veterinární
péče.
(3) K ověřování, výrobě,
dovozu a uvádění do oběhu dosud nepoužívaných
krmiv musí být vyžádán souhlas
orgánu veterinární péče z hlediska
jejich zdravotní nezávadnosti.
(4) Federální ministerstvo zemědělství
a výživy upraví v dohodě s ministerstvy
zemědělství a výživy republik
podrobnosti o zdravotní nezávadnosti a používání
krmiv.
(1) Dovoz, průvoz a vývoz zvířat,
živočišných produktů a krmiv, jakož
i předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz, je přípustný
jen na základě veterinárního povolení
[Veterinární povolení podle § 16
odst. 1 tohoto zákona nenahrazuje povolení ministerstva
zemědělství a výživy republiky
podle právních předpisů o plemenitbě
hospodářských zvířat nebo podle
právních předpisů o rozvoji rostlinné
výroby, ani povolení ministerstva kultury České
socialistické republiky nebo ministerstva kultury Slovenské
socialistické republiky podle právních předpisů
o ochraně volně žijících živočichů,
jakož ani povolení podle předpisů upravujících
hospodářské styky se zahraničím]
a veterinárního osvědčení.
(2) Dovážená, provážená
a vyvážená zvířata, živočišné
produkty a krmiva, jakož i předměty, které
mohou být nositeli původců nákaz,
podléhají veterinární kontrole při
vstupu na území Československé socialistické
republiky a při výstupu do ciziny (dále jen
"pohraniční veterinární kontrola").
(3) Při plnění svých povinností
dozírají na dodržování podmínek
uvedených v odstavci 1 a 2 též orgány
celní správy a Sboru národní bezpečnosti.
(4) Dovážená, provážená
a vyvážená zvířata, živočišné
produkty a krmiva, jakož i předměty, které
mohou být nositeli původců nákaz,
nemohou orgány celní správy propustit k další
přepravě před provedením pohraniční
veterinární kontroly.
(5) Dovezená zvířata, živočišné
produkty a krmiva, jakož i předměty, které
mohou být nositeli původců nákaz,
jež podléhají pohraniční veterinární
kontrole, podléhají veterinární kontrole
také v místě určení.
(6) Federální ministerstvo zemědělství
a výživy upraví v dohodě s ministerstvy
zemědělství a výživy republik
obecně závazným právním předpisem
veterinární podmínky pro dovoz, vývoz
a průvoz zvířat, živočišných
produktů a krmiv, jakož i předmětů,
které mohou být nositeli původců nákaz.
(1) Dopravci, pošta, ostatní organizace i občané
jsou povinni umožnit provádění pohraniční
veterinární kontroly v dopravních prostředcích,
provozních skladech i na jiných místech,
v nichž se nacházejí dovážená,
provážená nebo vyvážená
zvířata, živočišné produkty
a krmiva, jakož i předměty, které mohou
být nositeli původců nákaz.
(2) Orgán veterinární péče
neodpovídá za škodu, ke které došlo
nezbytným zdržením dopravních prostředků
v důsledku pohraniční veterinární
kontroly.
(1) Ověřovat, vyrábět, dovážet
a uvádět do oběhu lze jen veterinární
léčiva a přípravky schválené
podle zvláštních předpisů [§
20, 62 a 79 odst. zákona č. 20/1966 Sb., o péči
o zdraví lidu. Vyhláška ministerstva zdravotnictví
České socialistické republiky č. 81/1969
Sb., o registraci hromadně vyráběných
léčivých přípravků a
vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské
socialistické republiky č. 102/1969 Sb., o registraci
hromadně vyráběných léčivých
přípravků. §.. zákona české
národní rady č..../1987 Sb., o státní
správě na úseku veterinární
péče a §.. zákona Slovenské národní
rady č..../1987 Sb., o státní správě
na úseku veterinární péče.]
(2) K veterinárním odborným úkonům
mohou být používána jen veterinární
léčiva a přípravky
a) uvedené v odstavci 1,
b) zhotovené podle předpisu veterinárního
lékaře v lékárně nebo v jiném
k tomu určeném zařízení.
(3) Organizace, které vyrábějí, dovážejí
a uvádějí do oběhu veterinární
léčiva a přípravky, jsou povinny zajistit
kontrolu jejich jakosti, označení, složení,
dávkování a úpravy, jakož i vyznačení
lhůty, po kterou použití těchto léčiv
a přípravků nepříznivě
ovlivňuje zdravotní nezávadnost živočišných
produktů.
(4) Vrcholnou odbornou kontrolu vyráběných
a dovážených veterinárních léčiv
a přípravků provádějí
státní ústavy pro kontrolu léčiv
podle zvláštních předpisů a ústavy
pro státní kontrolu veterinárních
biopreparátů a léčiv.
(5) Ministerstvo zemědělství a výživy
české socialistické republiky v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví české socialistické
republiky a ministerstvo zemědělství a výživy
Slovenské socialistické republiky v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické
republiky upraví obecně závazným právním
předpisem povolování výroby, dovozu,
ověřování, uvádění
do oběhu, používání a kontroly
veterinárních léčiv a přípravků.
(1) Veterinární asanace zahrnuje
a) sběr, svoz a zpracovávání, popřípadě
neškodné odstraňování těl
uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených
nebo utracených zvířat a nepoživatelných
živočišných produktů, popřípadě
živočišných produktů vyloučených
z použití k obvyklému účelu,
b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a dezodorizaci,
c) odchyt toulavých zvířat ve veřejném
zájmu a jejich utracení, popřípadě
umístění v karanténě.
(2) Těla zvířat a živočišné
produkty uvedené v odstavci 1 písm. a) (dále
jen "konfiskáty živočišného
původu") jsou ve vlastnictví státu.
(1) Organizace, které vyrábějí, zpracovávají,
ošetřují, skladují a přepravují
živočišné produkty jsou povinny
a) neprodleně hlásit výskyt konfiskátů
živočišného původu orgánu
veterinární péče,
b) třídit, ošetřovat a bezpečně
ukládat konfiskáty živočišného
původu do jejich odvozu ve vhodných prostorech.
(2) Pro ostatní organizace a občany platí
povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně
zejména se zřetelem na druh zvířat
a na okolnosti jejich úhynu.
(1) Konfiskáty živočišného původu
musí být hospodárně zužitkovány
k vhodnému účelu, anebo neškodně
odstraněny.
(2) Svoz konfiskátů živočišného
původu se provádí bezplatně tak, aby
nedocházelo k jejich škodlivému působení
na prostředí a, jde-li o konfiskáty živočišného
původu určené k dalšímu zpracování,
k jejich znehodnocení.
(3) Za konfiskáty živočišného původu
určené k dalšímu zpracování
může být poskytnuta přiměřená
náhrada organizací, která provádí
toto zpracování.
(1) Veterinární dozor se provádí
a) nad chovem a přemísťováním
zvířat,
b) nad výrobou, zpracováváním, ošetřováním,
skladováním a přepravou živočišných
produktů a krmiv,
c) nad výrobou veterinárních léčiv
a přípravků, nejde-li o výrobu v organizacích
v působnosti ministerstva zdravotnictví České
socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví
Slovenské socialistické republiky,
d) nad sběrem, svozem, zpracováváním
a neškodným odstraňováním konfiskátů
živočišného původu,
e) při prodeji živočišných produktů
na tržištích a v tržnicích a při
prodeji potravin živočišného původu
vyžadujících zvláštní péči,
f) při dovozu, průvozu a vývozu zvířat,
živočišných produktů a krmiv, jakož
i předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz,
g) nad používáním veterinárních
léčiv a přípravků.
(2) Veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním
masa a mléka se provádí soustavně.
(3) Orgány veterinární péče
a) dozírají, zda orgány, organizace a občané
dodržují podmínky a plní povinnosti
stanovené tímto zákonem a na základě
tohoto zákona, popřípadě, jde-li o
podmínky a povinnosti stanovené k zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů, též na základě právních
předpisů o péči o zdraví lidu,
b) zjišťují příčiny nedostatků
a osoby za ně odpovědné, podle okolností
i v činnosti orgánů nadřízených
organizacím uvedeným pod písmenem a),
c) upozorňují orgány, organizace a občany
na zjištěné nedostatky a jejich příčiny
a projednávají s nimi způsob jejich odstranění,
d) podle potřeby a povahy zjištěných
nedostatků ukládají závaznými
pokyny způsob a lhůtu k odstranění
těchto nedostatků a jejich příčin.
(1) Ochranná a zdolávací opatření,
veterinární hygienická opatření,
opatření k zabezpečení zdravotní
nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární
ochraně státního území (dále
jen "mimořádná veterinární
opatření") se nařizují při
výskytu nákazy nebo jiného hromadného
onemocnění zvířat, při zjištění
zdravotní závadnosti živočišných
produktů nebo krmiv a při nebezpečí
zavlečení původců nákaz a jiných
hromadných onemocnění zvířat,
popřípadě zdravotně závadných
živočišných produktů a krmiv ze
zahraničí na území Československé
socialistické republiky.
(2) Mimořádná veterinární opatření
jsou zejména
a) vymezení ohniska nákazy a ochranného pásma
a jejich výstražné označení,
popřípadě i střežení,
b) nařízení odděleného umístění
(izolace), popřípadě nutné porážky
nebo utracení zvířat,
c) pozastavení nakládání živočišnými
produkty nebo krmivy do skončení potřebného
vyšetření, nařízení odděleného
uložení (uskladnění) zdravotně
závadných živočišných produktů
nebo krmiv,
d) stanovení zvláštních podmínek
provozu, popřípadě jeho omezení nebo
zastavení,
e) zákaz výroby, zpracovávání
či uvádění do oběhu zdravotně
závadných živočišných produktů
nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek
pro jejich výrobu a zpracovávání,
anebo nařízení jejich zničení,
f) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních
podmínek dovozu, průvozu a vývozu zvířat,
živočišných produktů a krmiv, jakož
i předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz,
g) nařízení vrácení dovážených,
anebo nepropuštění provážených
nebo vyvážených zvířat, živočišných
produktů nebo krmiv, popřípadě předmětů,
které mohou být nositeli původců nákaz,
h) omezení nebo zákaz přemístění
a volného pobíhání zvířat,
omezení nebo zákaz konání svodů
zvířat, honů a odchytu zvěře,
i) omezení nebo zákaz přepravy živočišných
produktů nebo krmiv,
j) omezení nebo zákaz pastvy, používání
zdroje vody a krmiva,
k) omezení nebo zákaz plemenitby,
l) nařízení očisty, omezení
nebo zákazu používání, anebo
zničení zařízení a předmětů,
které mohou být nositeli původců nákaz,
m) nařízení zvláštního
ošetření hnoje, močůvky a odpadních
vod,
n) stanovení zvláštních podmínek
pro neškodné odstraňování konfiskátů
živočišného původu,
o) nařízení uzavření tržiště
nebo tržnice,
p) nařízení zneškodnění,
popřípadě omezení výskytu zdrojů
nákaz zvířat s přírodní
ohniskovostí,
r) omezení volnosti pohybu osob a jejich shromažďování,
omezení nebo zákaz pohraničního styku
osob,
s) nařízení úpravy hygienického
a sanitačního provozu nebo technologických
a pracovních postupů, dezinfekce, dezinfekce a deratizace.
(3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního
případu, mohou být stanovena i jiná
opatření odpovídající požadavkům
veterinární péče a poznatkům
veterinární vědy.
(1) Závazný posudek orgánů veterinární
péče musí být vyžádán
a) v územním, stavebním a kolaudačním
řízení, jestliže se týkají
staveb a zařízení organizací, které
jsou určeny
1. pro zvířata nebo k výrobě, zpracovávání,
ošetřování a skladování
živočišných produktů a krmiv,
2. k výrobě a skladování veterinárních
léčiv a přípravků,
3. k ukládání, dalšímu zpracovávání
a neškodnému odstraňování konfiskátů
živočišného původu,
b) k návrhům
1. typových podkladů a opakovaných projektů
staveb uvedených pod písmenem a),
2. na zavedení nových strojů, technologických
zařízení, obalů, technologických
a pracovních postupů používaných
v chovu a k přepravě zvířat, při
výrobě, zpracovávání, ošetřování,
skladování a přepravě živočišných
produktů a krmiv, při výrobě a skladování
veterinárních léčiv a přípravků
a při neškodném odstraňování
a dalším zpracovávání konfiskátů
živočišného původu,
3. technických norem, jestliže se týkají
zvířat, živočišných produktů,
krmiv, veterinárních léčiv, přípravků
a potřeb.
(2) V případech uvedených v odstavci l písm.
a) a písm. b) č. 1 a 3 je závazný
posudek stanoviskem pro orgány, kterým podle zvláštních
předpisů přísluší.rozhodování.
Tyto orgány nemohou rozhodnout v rozporu se závazným
posudkem. V ostatních případech je závazný
posudek samostatným správním rozhodnutím.
(1) Odborné činnosti při plnění
úkolů veterinární péče
mohou vykonávat jen veterinární pracovníci,
jimiž jsou
a) absolventi vysokých škol veterinárních
(veterinární lékaři),
b) absolventi středních odborných škol
veterinárního oboru, popřípadě
absolventi pomaturitního studia veterinárního
oboru,
c) jiné osoby, které získaly způsobilost
k výkonu některých odborných činností
potřebných k plnění úkolů
veterinární péče ukončením
odpovídajícího studia.
(2) Specializační přípravu veterinárních
lékařů a jiné formy dalšího
vzdělávání veterinárních
pracovníků zajišťují ústavy
pro další vzdělávání veterinárních
lékařů.
(3) Ministerstvo zemědělství a výživy
České socialistické republiky v dohodě
s federálním ministerstvem zemědělství
a výživy a ministerstvem školství České
socialistické republiky a ministerstvo zemědělství
a výživy Slovenské socialistické republiky
v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství
a výživy a ministerstvem školství Slovenské
socialistické republiky upraví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o organizaci
a způsobu specializační přípravy
veterinárních lékařů a jiné
formy dalšího vzdělávání
veterinárních pracovníků.
Pracovníci orgánů veterinární
péče jsou při plnění svých
úkolů oprávněni
a) vstupovat do provozních prostorů, budov a zařízení
chovatelů, organizací zacházejících
s živočišnými produkty a organizací,
které vyrábějí, zpracovávají,
ošetřují, skladují, přepravují
a uvádějí do oběhu krmiva, popřípadě
i, jde-li o pracovníky provádějící
pohraniční veterinární kontrolu, do
vyhrazených míst celnic a celních prostorů,
a provádět v nich potřebné úkony
a šetření,
b) vyžadovat od chovatelů a organizací uvedených
pod písmenem a) potřebné doklady, informace
a vysvětlení, jakož i bezplatnou věcnou,
osobní a jinou potřebnou pomoc,
c) odebírat v potřebném množství
a rozsahu vzorky k vyšetření a posouzení;
za odebrané vzorky se neposkytuje náhrada.
(1) Organizaci, která
a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem
a předpisy vydanými na jeho základě
nebo jinými předpisy upravujícími
povinnosti na úseku veterinární péče
1. k péči o zdraví zvířat a
předcházení nákazám a jiným
hromadným onemocněním zvířat
a jejich zdolávání,
2. k výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování
a přepravě živočišných produktů
a krmiv, jakož i k používání krmiv,
3. k dovozu, průvozu a vývozu zvířat,
živočišných produktů a krmiv, jakož
i předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz,
b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního
dozoru nebo provádění odborných veterinárních
úkonů, anebo neprovede v určené lhůtě
závazný pokyn příslušného
orgánu veterinární péče k odstranění
zjištěných nedostatků,
může být uložena pokuta až do výše
50 000 Kčs.
(2) Organizaci, která poruší povinnost
a) vyplývající pro ni z mimořádných
veterinárních opatření,
b) uvedenou v odstavci 1 opětovně,
může být uložena pokuta až do výše
100 000 Kčs.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlédne
zejména k závažnosti, způsobu, době
trvání a následkům protiprávního
jednání.
(1) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne,
kdy orgán veterinární péče
zjistil porušení povinnosti, nejdéle však
do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.
(2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní
moci.
(1) Důtka nebo pokuta až do výše 3 000
Kčs může být uložena občanovi,
který se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem
a předpisy vydanými na jeho základě
nebo jinými předpisy upravujícími
povinnosti na úseku veterinární péče
k ochraně zdraví zvířat a předcházení
nákazám, k zabezpečení zdravotní
nezávadnosti živočišných produktů,
krmiv, anebo k dovozu, průvozu a vývozu zvířat,
živočišných produktů a krmiv, jakož
i předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz,
b) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního
dozoru nebo provádění odborných veterinárních
úkonů, anebo neprovede v určené lhůtě
závazný pokyn příslušného
orgánu veterinární péče k odstranění
zjištěných nedostatků.
(2) Důtka nebo pokuta až do výše 5 000
Kčs může být uložena občanovi,
který se dopustí přestupku tím, že
a) poruší povinnosti vyplývající
pro něho z mimořádných veterinárních
opatření,
b) týrá zvíře.
Pracovníci orgánů veterinární
péče pověření výkonem
veterinárního dozoru mohou za méně
závažné přestupky na úseku veterinární
péče, které zjistili při plnění
svých úkolů, ukládat a vybírat
pokuty do výše 200 Kčs bez dalšího
projednání, je-li přestupek spolehlivě
zjištěn a je-li ten, kdo se jej dopustil, ochoten
pokutu zaplatit.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí
o přestupcích a jejich projednávání
obecné předpisy [Zákon č. 60/1961
Sb., o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického
pořádku, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o
správním řízení (správní
řád).]
(1) K úhradě nebo zmírnění
škod, popřípadě nákladů
vzniklých provedením ochranných a zdolávacích
opatření, jakož i škod vzniklých
uhynutím zvířat v důsledku nákazy
nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat, může být poskytnuta podpora
až do výše skutečné škody
nebo skutečných nákladů.
(2) Osobám zdržujícím se v obci, popřípadě
v objektech, na něž se vztahují ochranná
a zdolávací opatření, se poskytuje
náhrada ušlého výdělku, pokud
jim tato náhrada nepřísluší od
organizace, k níž jsou v pracovním nebo členském
poměru, popřípadě i náhrada
nákladů, jež jim vznikly v důsledku
omezení vyplývajících z ochranných
a zdolávacích opatření.
(3) Ministerstva zemědělství a výživy
republik upraví v dohodě s federálním
ministerstvem zemědělství a výživy
obecně závazným právním předpisem
podrobnosti o poskytování podpor a náhrad
k úhradě nebo zmírnění škod,
popřípadě nákladů vzniklých
provedením ochranných a zdolávacích
opatření, jakož i škod vzniklých
uhynutím zvířat v důsledku nákazy
nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat.