FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ
ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
se usneslo na tomto zákoně:
(1) Péče o efektivní energetické hospodářství
je předním úkolem socialistického
státu a podmínkou intenzivního rozvoje národního
hospodářství. Všechny organizace a orgány
musí při své činnosti snižovat
energetickou náročnost a k tomu soustavně
využívat poznatků vědy a techniky pro
racionalizaci energetického hospodářství.
(2) Energetickým hospodářstvím se
pro účely tohoto zákona rozumí získávání,
zušlechťování, úprava, přeměna,
přeprava, skladování a spotřeba všech
druhů paliv a energie.
Postavení, organizace a úkoly státní
energetické inspekce
(1) Státní energetická inspekce je specializovanou
kontrolou hospodaření palivy a energií v
energetickém hospodářství. Úkolem
státní energetické inspekce je odhalovat
nedostatky a jejich příčiny, prosazovat trvalou
nápravu a dodržování zásad státní
palivoenergetické politiky.
(2) Orgány státní energetické inspekce
jsou Státní energetická inspekce pro Českou
socialistickou republiku a Státní energetická
inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku. Státní
energetická inspekce pro Českou socialistickou republiku
a Státní energetická inspekce pro Slovenskou
socialistickou republiku jsou orgány státní
správy podřízené ministru paliv a
energetiky Československé socialistické republiky.
(3) V čele Státní energetické inspekce
pro Českou socialistickou republiku a Státní
energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku
jsou hlavní inspektoři, které jmenuje a odvolává
ministr paliv a energetiky Československé socialistické
republiky.
(4) Státní energetická inspekce pro Českou
socialistickou republiku a Státní energetická
inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku mají v
jednotlivých krajích své pobočky,
jejichž sídla stanoví hlavní inspektoři.
Hlavní inspektoři mohou zřídit pobočku
s působností pro více krajů. V čele
krajských poboček jsou krajští inspektoři,
které ustanovuje, řídí a odvolává
příslušný hlavní inspektor.
(5) Kontrolní úkoly orgánů státní
energetické inspekce plní hlavní inspektoři,
krajští inspektoři a inspektoři (dále
jen "inspektoři"). Krajští inspektoři
a inspektoři jsou pracovníci Státní
energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku
a Státní energetické inspekce pro Slovenskou
socialistickou republiku, pověření hlavními
inspektory.
(1) Orgány státní energetické inspekce
kontrolují v organizacích zejména
a) využívání všech druhů
paliv a energie,
b) zabezpečování racionalizačních
programů a uplatňování poznatků,vědy
a techniky směřující k úsporám
ve spotřebě paliv a energie,
c) využívání provozních možností
zařízení a systémů řízení
a měření spotřeby paliv a energie,
snižování a odstraňování
energetických ztrát,
d) tvorbu a dodržování norem spotřeby
paliv a energie,
e) efektivnost výroby, rozvodu, přepravy a spotřeby
paliv a energie,
f) dodržování regulačních opatření
ve spotřebě paliv a energie,
g) stav uložení a ošetření tuhých
paliv na skládkách, kapalných paliv a topných
plynů v zásobnících.
(2) Orgány státní energetické inspekce
plní své úkoly plánovitě v
součinnosti s příslušnými nadřízenými
nebo ústředními orgány kontrolovaných
organizací. Při provádění kontroly
spolupracují s kontrolními útvary kontrolovaných
organizací, popřípadě s orgány
vnější kontroly, a využívají
iniciativy pracujících i jejich společenských
organizací.
(1) Orgány státní energetické inspekce
se vyjadřují
a) k hospodárnému využití paliv a energie
a k návrhu energetického řešení
v projektové dokumentaci [Vyhláška federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj
č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.] vybraných
staveb.
b) k územně plánovací dokumentaci
nebo územně plánovacím podkladům
zahrnujícím rozvoj systémů zásobování
palivy a energií. [Zákon č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon). Vyhláška
federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně
plánovačích podkladech a územně
plánovací dokumentaci. Vyhláška Státní
plánovací komise č. 104/1985 Sb.; o palivových
a energetických základnách.]
(2) Orgány státní energetické inspekce
spolupracují
a) při tvorbě technických norem [Vyhláška
Úřadu pro normalizaci a měření
č. 97/1964 Sb., kterou se provádí zákon
č. 96/1964 Sb.; o technické normalizaci.] ovlivňujících
energetické hospodářství,
b) při posuzování vývoje, výroby
a dovozu energeticky náročných výrobků
a spotřebičů,
c) při tvorbě a zdokonalování nástrojů
usměrňování racionální
spotřeby a využívání paliv a
energie.
(1) Na základě zobecnění kontrolních
poznatků a s cílem předcházet nedostatkům
v energetickém hospodářství orgány
státní energetické inspekce
a) poskytují odbornou pomoc a konzultace orgánům,
organizacím a občanům,
b) rozšiřují vědeckotechnické
a ekonomické informace,
c) zajišťují odborné specializované
mimoškolní vzdělávání
pracovníků.
(2) Odborná pomoc orgánům, organizacím
a občanům se poskytuje za úplatu, konzultace
se poskytují bezplatně.
(1) Hlavní inspektoři jsou při plnění
tohoto zákona oprávněni přibrat k
účasti na kontrole odborné pracovníky
jiných orgánů a organizací, je-li
to odůvodněno zvláštní povahou
kontrolované činnosti, a požadovat jejich uvolnění
nejdéle na dobu deseti pracovních dnů v roce.
Účast těchto pracovníků se
považuje za činnost v obecném zájmu.
[§ 124 odst. 1 zákoníku práce.]
(2) Podmínky účasti odborného pracovníka
projedná hlavní inspektor s příslušným
orgánem nebo organizací předem. Pokud odborný
pracovník vysloví s účastí
na kontrole souhlas a nebude-li to na újmu plnění
závažných úkolů orgánu
nebo organizace, jsou orgán nebo organizace povinny odborného
pracovníka uvolnit. Uvolňující orgán
nebo organizace jsou povinny poskytnout odbornému pracovníku
náhradu mzdy ve výši průměrného
výdělku, přičemž nesmí
být zkrácen ve svých právech vyplývajících
z jeho pracovního nebo obdobného poměru.
(3) Odborní pracovníci přibraní ke
kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona
v rozsahu pověření daného jim hlavním
inspektorem. Tímto pověřením se prokazují
při plnění úkolů.
(1) Inspektoři v kontrolovaných organizacích
a podle povahy věci i u jejich nadřízených
orgánů zjišťují:
a) rozhodující skutečnosti ovlivňující
energetické hospodářství,
b) základní příčiny nedostatků,
jejich škodlivé důsledky i osoby odpovědné
za jejich vznik nebo trvání, přičemž
ukládají opatření k trvalému
odstranění nedostatků, případně
navrhují jejich uložení a kontrolují
jejich provedení.
(2) V případě zjištění
nedostatků vypracuje inspektor protokol, který projedná
s vedoucím kontrolované organizace nebo jí
nadřízeného orgánu.
(3) Při plnění úkolů podle
tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy
Státní energetické inspekce pro Českou
socialistickou republiku nebo Státní energetické
inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku.
(1) Inspektor je při kontrole oprávněn
a) uložit kontrolované organizaci, aby ve stanovené
lhůtě odstranila zjištěné nedostatky
nebo vypracovala opatření s časovým
postupem odstraňování příčin
zjištěných nedostatků,
b) požadovat od příslušných pracovníků
kontrolovaných organizací a jejich nadřízených
orgánů potřebné doklady, údaje
a informace,
c) vstupovat do prostorů kontrolovaných organizací
a jejich nadřízených orgánů.
(2) Zjistí-li inspektor při kontrole nedostatky
značné závažnosti, nebo takové,
jejichž odstranění není v působnosti
nebo možnostech kontrolované organizace, projedná
podle povahy věci hlavní inspektor nebo krajský
inspektor s příslušným nadřízeným
nebo ústředním orgánem požadavek
na jejich odstranění.
(3) Jestliže byla zjištěna kontrolou nehospodárnost
spotřeby paliv a energie takového rozsahu, že
není úměrná výsledku, který
se provozem nebo výrobou dosahuje, a nelze ji jinými
opatřeními odstranit, navrhne příslušný
hlavní inspektor nadřízenému nebo
ústřednímu orgánu kontrolované
organizace zastavení provozu zařízení,
výroby nebo dovozu.
(4) Při provádění kontrolní
činnosti postupují inspektoři podle obecných
předpisů a zásad upravujících
kontrolní činnost [Vyhláška ministra
státní kontroly č. 75/1959 Ú. l. (Ú.
v.), kterou se vydávají metodické pokyny
pro kontrolní činnost. Zásady kontroly v
národním hospodářství a ve
státní správě vyhlášené
pod č. 66/1982 Sb.], pokud tento zákon nestanoví
jinak.
(5) Zjistí-li inspektor při kontrole skutečnosti,
na jejichž základě je třeba učinit
opatření, jež jsou v pravomoci jiných
orgánů, oznámí je těmto orgánům.
(1) Orgány a organizace a jejich pracovníci jsou
povinni spolupracovat s inspektory a odbornými pracovníky
a umožnit jim plnit úkoly spojené s výkonem
kontrolní činnosti, zejména poskytovat jim
podklady, údaje a jiné informace, i když jde
o skutečnosti tvořící předmět
hospodářského a služebního tajemství.
Jde-li o předmět státního tajemství,
prokáže se inspektor a odborný pracovník
zvláštním pověřením. [Zákon
č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství.]
(2) Kontrolované organizace a jejich pracovníci
jsou povinni vytvářet podmínky umožňující
inspektorům a odborným pracovníkům
úplné zjištění a zhodnocení
všech skutečností, týkajících
se energetického hospodářství, zejména
umožnit okamžitý přístup do všech
prostorů a ke všem zařízením
ovlivňujícím hospodaření palivy
a energií.
(3) Vedoucí kontrolovaných organizací jsou
povinni spolupracovat při zjišťování
příčin nedostatků s inspektory a odbornými
pracovníky, zaujmout stanovisko k zjištěným
nedostatkům a jejich příčinám
a provést bez zbytečného odkladu nezbytná
opatření k jejich odstranění.
(4) Vedoucí kontrolovaných organizací jsou
povinni v určené lhůtě podat příslušnému
krajskému inspektoru nebo hlavnímu inspektoru písemnou
zprávu o opatřeních provedených k
odstranění zjištěných nedostatků
a jejich příčin.
(5) Nadřízený nebo ústřední
orgán kontrolované organizace je povinen do 30ti
dnů po projednání požadavku na odstranění
nedostatků podle § 8 odst. 2, nebo po podání
návrhu podle § 8 odst. 3 sdělit příslušnému
hlavnímu nebo krajskému inspektoru, jaká
opatření byla učiněna.
(1) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může
uložit kontrolovaným organizacím pokuty do
výše 200 000 Kčs za nedostatky v energetickém
hospodářství, jestliže jejich vznik
nebo trvání byly způsobeny
a) plýtváním nebo znehodnocením paliv
a energie,
b) neodůvodněným nedodržením
norem spotřeby paliv a energie,
c) nedodržením vyhlášených regulačních
opatření ve spotřebě paliv a energie,
d) neodůvodněným nesplněním
operativních příkazů [Zákon
č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě
elektřiny (elektrizační zákon). Zákon
č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití
topných plynů (plynárenský zákon).]
energetického nebo plynárenského dispečinku,
e) pozdním nebo nedůsledným odstraněním
zjištěných nedostatků a jejich příčin.
(2) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může
kontrolované organizaci uložit pokutu až do výše
400 000 Kčs, pokud zjistí, že za tytéž
nedostatky v hospodaření s palivy a energií
byla již pokuta uložena a od uložení pokuty
neuplynuly tři roky.
(3) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může
uložit pracovníku kontrolované organizace pokutu
až do výše 10 000 Kčs, jestliže zavinil
nedostatky v energetickém hospodářství
v případech uvedených v odstavci 1, pokud
nejde o trestný čin nebo přečin.
(4) Odpovědným pracovníkům orgánů
a organizací mohou hlavní inspektor nebo krajský
inspektor uložit pořádkovou pokutu až
do výše 500 Kčs za nesplnění
povinností uvedených v § 9.
(5) Při ukládání pokut se přihlíží
k rozsahu a době trvání nedostatků,
k jejich významu a závažnosti vzhledem k celkové
palivoenergetické situaci a u pracovníků
i k míře jejich zavinění. Pokuta se
uloží tak, aby její výše účinně
působila k odstranění nedostatků.
(6) Pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit
osobám podléhajícím vojenské
kázeňské pravomoci podle zvláštních
předpisů. [Zákon č. 76/1959 Sb.,
o některých služebních poměrech
vojáků ve znění pozdějších
předpisů (úplné znění
vyhlášeno pod č. 122/1978 Sb.). Zákon
č. 100/1970 Sb., o služebním poměru
příslušníků Sboru národní
bezpečnosti ve znění zákona č.
63/1983 Sb.]
(1) Pokuty podle § 10 odstavce 1, 2 a 3 lze uložit do
jednoho roku ode dne zjištění porušení
povinnosti, nejpozději však do tří let
ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2) Pořádkové pokuty stanovené podle
§ 10 odst. 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy
k porušení povinnosti došlo.
Pokuty a pořádkové pokuty jsou příjmem
státního rozpočtu federace. Jejich správu
vykonává Státní energetická
inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní
energetická inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku.
(1) Inspektoři i odborní pracovníci jsou
povinni zachovávat státní, hospodářská
a služební tajemství, o nichž se dozvědí
při výkonu své činnosti. Tato povinnost
mlčenlivosti trvá i po skončení platnosti
pověření k provedení kontroly. O zproštění
povinnosti mlčenlivosti rozhoduje na návrh příslušného
hlavního inspektora ministr paliv a energetiky Československé
socialistické republiky.
(2) V objektech a zařízeních v působnosti
federálního ministerstva národní obrany,
federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra
České socialistické republiky a ministerstva
vnitra Slovenské socialistické republiky, které
určí příslušní ministři,
plní úkoly státní energetické
inspekce tato ministerstva.
Na řízení podle tohoto zákona se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení
[Zákon č. 71/1967 Sb., o správním
řízení (správní řád).]
s výjimkou řízení o ukládání
pokut a pořádkových pokut s tím, že
o odvolání proti jejich uložení krajským
inspektorem rozhoduje hlavní inspektor a o odvolání
proti jejich uložení hlavním inspektorem rozhoduje
ministr paliv a energetiky Československé socialistické
republiky.
(1) Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá
obecně závazný právní předpis,
v němž podrobněji upraví úkoly
orgánů státní energetické inspekce
a podmínky vytváření aktivu odborných
pracovníků a jejich účasti na kontrolách.
(2) Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá
v dohodě s federálním ministerstvem spojů,
ministerstvem spravedlnosti České socialistické
republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské socialistické
republiky obecně závazný právní
předpis, v němž podrobněji upraví
provádění kontrol v objektech a zařízeních
v jejich působnosti.
Zrušují se
1. zákon č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje
působnost Státní energetické inspekce;
2. § 59 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních ministerstev;
3. vyhláška ministerstva paliv a energetiky č.
314/1952 Ú. l. (č. 366/1952 Ú. v.), o kontrole
hospodaření s pevnými uhelnými palivy.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1988.
I. Všeobecná část
Náročné úkoly hospodářského
rozvoje naší socialistické společnosti
jsou podmíněny dostatečným zajištěním
potřebných zdrojů paliv a energie ve všech
jejich formách a nositelích. V porovnání
s ostatními průmyslově vyspělými
zeměmi je v našem národním hospodářství
poměrně vysoká spotřeba paliv a energie
a požadavky na všechny jejich druhy neustále
rostou. Tomuto růstu spotřeby všech druhů
paliv a energie však neodpovídá jejich účinné
využívání, šetrné a úsporné
zacházení. Při využívání
a spotřebě paliv a energie se ztrácí
více než odpovídá úrovni průmyslově
vyspělé společnosti a technickému
pokroku. Zdroje paliv a energie naší země jsou
omezené a jejich zabezpečování je
stále obtížnější a nákladnější.
Dosažení zásadního obratu v hospodaření
všemi druhy paliv a energie a jejich racionálního
využívání je nezbytnou podmínkou
pro plnění cílů, které jsou
stanoveny v hlavních směrech hospodářského
a sociálního rozvoje naší společnosti.
Jedním z prostředků, jak dosáhnout
vytčených cílů v hospodárném
využívání paliv a energie, je účinná
kontrola energetického hospodářství.
Energetickým hospodářstvím se v právní
úpravě nového zákona rozumí
oblasti procesů získávání,
zušlechťování, úpravy, přeměny,
přepravy, skladování a konečné
spotřeby všech druhů tuhých, kapalných
a plynných paliv, elektrické energie a tepla. Vedle
tradičních zdrojů energie je nutné
věnovat pozornost a plně využívat nové,
obnovitelné a druhotné zdroje energie.
Kontrola, která je základní činnosti
státní energetické inspekce, jako aktivní
faktor řídícího procesu, je mocenským
nástrojem státu, kontrolujícím a vynucujícím
plnění stanovených úkolů,a
působí formou zobecňování svých
kontrolních poznatků na přijímání
zásadních opatření směřujících
k trvalému odstraňování zjištěných
nedostatků v energetickém hospodářství
státu.
Státní energetická inspekce je specializovanou
kontrolou, jejímž posláním je střežit
celospolečenské zájmy v určené
oblasti národního hospodářství
a pomáhat realizovat státní palivoenergetickou
politiku a vytvářet podmínky pro úspory
a řádné využívání
všech druhů paliv a energie.
Požadavek zvýšit účinnost vnitřní
a vnější kontroly na všech stupních
řízení a ve všech oblastech byl vytyčen
jako jeden z principů zdokonalení soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství
v usnesení vlády ČSSR č. 42/1980.
Usnesením vlády ČSSR č. 190/1981,
o opatřeních ke zdokonalování kontrolního
systému v národním hospodářství
a ve státní správě, bylo uloženo
zabezpečit zkvalitnění činnosti státní
energetické inspekce a předložit návrh
zásad novely zákona o státní energetické
inspekci. Cílem nové právní úpravy
bylo zvýšit účinnost její práce
a objektivitu racionálním uspořádáním
a posílením jejího postavení a tomu
odpovídajícím vymezením působnosti.
Dalším podnětem ke zdokonalení činnosti
státní energetické inspekce bylo usnesení
vlády ČSSR č. 99/1983 o dopracování
státního cílového programu racionalizace
spotřeby a využití všech druhů
paliv a energie.
Usnesením vlády ČSSR č. 200/1984 bylo
uloženo ministru paliv a energetiky ČSSR zabezpečit
vyšší efektivnost práce státní
energetické inspekce. Ke splnění tohoto úkolu
byl federálním ministerstvem paliv a energetiky
zpracován a dne 31. ledna 1985 předložen návrh
zásad nového zákona o státní
energetické inspekci. Usnesením č. 275 ze
dne 24. října 1985 schválila vláda
ČSSR návrh zásad zákona, které
projednalo předsednictvo ÚV KSČ dne 6. listopadu
1985. Zásady byly projednány příslušnými
výbory Federálního shromáždění,
České národní rady a Slovenské
národní rady.
Vývoj právní úpravy státní
energetické inspekce a současná právní
úprava:
Státní energetická inspekce byla zřízena
vládním nařízením č.
47/1952 Sb., o státní energetické inspekci,
vydaným na základě zákona č.
241/1948 Sb., o prvním pětiletém plánu,
a zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách
v organizaci veřejné správy, jako kontrolní
orgán při ministerstvu paliv a energetiky k účinnějšímu
zajištění hospodárného využívání
elektrické energie a k prohloubení kontroly hospodaření
s ní. Její kontrolní působnost byla
omezena jen na elektřinu, vztahovala se na všechny
odběratele, s výjimkou domácností.
Vztahovala se také na závodní výrobny
elektřiny, jejich účelovou spotřebu
a dodávku do veřejné sítě.
Orgány státní energetické inspekce
byly oprávněny za taxativně určené
nedostatky ukládat pokuty organizacím a stanoveným
pracovníkům - vedoucím a hlavním energetikům
závodů, popřípadě vedoucím
závodních elektráren. K provedení
vládního nařízení vydal ministr
paliv a energetiky vyhlášku č. 330/1952 Sb.,
o provádění kontrol státní
energetickou inspekcí a o řízení ve
věcech pokut. Vyhláška vymezila podrobně
úkoly kontrolních orgánů energetické
inspekce, průběh a závěry kontrolních
akcí, a dále stanovila procesní pravidla
pro ukládání a vymáhání
pokut.
Kontrola hospodaření plynem byla upravena zákonem
č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití
topných plynů. Provádění kontroly
bylo svěřeno plynárenské organizaci.
Kontrola hospodaření s pevnými uhelnými
palivy byla upravena vyhláškou ministra paliv a energetiky
č. 314/1952 Ú. l. (č. 366/1952 Ú.
v.). V souladu s tímto právním předpisem
byly zřízeny na ministerstvu paliv a energetiky
kontrolní orgány, jejichž úkolem bylo
dozírat u spotřebitelů, u nichž roční
spotřeba přesahovala 60 tun pevných uhelných
paliv, zejména na stav zásob, jejich uložení,
ošetření paliva a hospodárné
používání uhlí ve spotřebičích.
Výsledky kontrol byly oznamovány nadřízenému
ministerstvu spotřebitele a příslušnému
krajskému národnímu výboru. Později
bylo funkcí státní palivové inspekce
a kontrolou hospodaření tuhými palivy pověřeno
Odbytové sdružení paliv podle vládního
usnesení č. 330/1960.
Hospodaření teplem, jakož i hospodaření
tekutými palivy bylo kontrolováno jen v souvislosti
s dozorem nad provozem některých zařízení,
zejména parních kotlů, podle vládního
nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění
bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých
technických zařízení.
Státní energetická inspekce se od svého
ustanovení v roce 1952 zaměřovala na úkoly,
které byly v dané době nejnaléhavější.
Rozvoj socialistického národního hospodářství
na počátku šedesátých let vyžadoval
zvýšení úrovně hospodaření
s energií a prosazování komplexních
opatření směřujících
k hospodárnému využívání
všech druhů paliv a energie. Splnění
tohoto úkolu předpokládalo soustředění
kontroly nad hospodařením prvotními zdroji
energie a spotřebou všech tuhých, kapalných
a plynných paliv. Legislativně byl tento záměr
realizován vydáním zákona č.
64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost
Státní energetické inspekce. Současně
bylo tímto zákonem realizováno ustanovení
§ 13 a 14 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě,
rozvodu a využití topných plynů, týkajících
se kontroly hospodaření plynem a bezpečnosti
provozu plynárenských zařízení.
Úprava uvedená v zákoně č.
64/1962 Sb., v čl. II byla zrušena v roce 1968 zákonem
č. 174/1968 Sb., o státním odborném
dozoru.
Zákonem č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje
působnost Státní energetické inspekce,
byly její orgány pověřeny kontrolou
zavádění a dodržování
opatření k hospodárnému využívání
všech druhů paliv a energie, a to u všech jejich
spotřebitelů, s výjimkou domácností.
Zákon č. 64/1962 Sb. soustředil kontrolní
činnost v oblasti účinného využívání
prvotních zdrojů energie s cílem soustavně
zvyšovat úroveň hospodaření všemi
druhy paliv a energie. K uskutečnění tohoto
cíle Státní energetická inspekce napomáhá
kontrolou hospodárného využívání
všech druhů paliv a energie a.poskytováním
odborných rad. Uvedený zákon zvýšil
úkoly i kontrolní oprávnění
Státní energetické inspekce, podrobněji
stanovil metody práce, upravil součinnost kontrolních
orgánů s pracujícími, ústředními
orgány, národními výbory a socialistickými
organizacemi.
Nový zákon o státní energetické
inspekci nahrazuje dosavadní úpravu provedenou zákonem
č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje
působnost Státní energetické inspekce.
Zákon je sestaven tak, aby vyjadřoval zvýšený
společenský zájem na hospodárném
využívání paliv a energie a prohloubil
obsah činnosti kontrolních orgánů
státní energetické inspekce. Zákon
stanoví kontrolu jako základní metodu práce
státní energetické inspekce a nekontrolní
činnost jako realizaci vlastních kontrolních
poznatků. Podstatně rozšířil
kontrolní pravomoc státní energetické
inspekce na všechny organizace a jejich řídící
orgány.
Rozvoj spotřeby paliv a energie národního
hospodářství a samotného resortu paliv
a energetiky, ve vztahu ke zvyšujícím se nárokům
na palivoenergetické zdroje včetně dovozu,
si vyžádal novou právní úpravu
podřízeností státní energetické
inspekce. Nová právní úprava podřizuje
orgány Státní energetické inspekce
pro Českou socialistickou republiku a Státní
energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku
jako orgány státní správy přímo
ministru paliv a energetiky Československé socialistické
republiky. Státní energetická inspekce je
specializovanou státní kontrolou hospodaření
s palivy a energií, působící v celém
energetickém hospodářství státu.
Při provádění kontrolní činnosti
postupují orgány státní energetické
inspekce podle zásad kontroly v národním
hospodářství a ve státní správě
a metodických pokynů pro kontrolní činnost.
Nově je vymezena součinnost státní
energetické inspekce v oblasti investiční
výstavby, v tvorbě a posuzování opatření
k vývoji spotřebičů, normalizaci a
měření v energetickém hospodářství.
Podrobněji a přehledněji upravuje práva
a povinnosti kontrolních orgánů a vymezuje
povinnosti kontrolovaných organizací. Inspektoři
státní energetické inspekce jsou oprávněni
uložit organizacím odstranění kontrolou
zjištěných nedostatků a závad
v energetickém hospodářství. Hlavní
inspektoři a krajští inspektoři jsou
oprávněni ukládat pokuty a pořádkové
pokuty podle skutkových podstat uvedených v zákoně.
Zákon upravuje na základě zkušeností
možnost samostatného provádění
kontrolní činnosti v objektech a zařízeních
v působnosti federálního ministerstva národní
obrany a ministerstev vnitra těmito ministerstvy.
Zákon zmocňuje federální ministerstvo
paliv a energetiky vydat k provedení některých
ustanovení zákona prováděcí
předpis, který bude podrobněji upravovat
jednak činnost orgánů státní
energetické inspekce, jednak činnost odborných
pracovníků a provádění kontrol
v objektech a zařízeních federálního
ministerstva spojů, ministerstva spravedlnosti České
socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské
socialistické republiky.
Vydání zákona o státní energetické
inspekci nevyvolá žádné nové
požadavky na státní rozpočet ani žádné
nároky na zvýšení počtu pracovníků.
Stávající systém organizace státní
energetické inspekce, který byl vytvořen
za období od roku 1962, vytvořil předpoklady
i k zabezpečení nových úkolů,
které zákon od orgánů státní
energetické inspekce požaduje.
Ekonomický efekt vyplývající pro národní
hospodářství z prohloubení kontrolní
činnosti orgánů státní energetické
inspekce lze obtížně vyjádřit
v peněžní formě. Význam kontrolního
systému bude spočívat především
v účinnějším využívání
energetických zdrojů, ve snížení
ztrát paliv a energie a ve vyšším využívání
základních fondů.
Cílem zákona je prosazování všestranných
úspor paliv a energie, jejich maximální zhodnocování
a využití, jako jediné efektivní cesty
zajištění rovnováhy mezi zdroji a spotřebou
paliv a energie v československé ekonomice. Proti
dosavadní právní úpravě, která
zvýrazňuje organizátorsko-výchovnou
činnost, je v zákoně základním
posláním státní energetické
inspekce kontrola, dále upravuje zákon povinnosti
všech orgánů a organizací při
úsporném a efektivním užití paliv
a energie, včetně využívání
nejnovějších poznatků vědy a
techniky při racionalizaci energetického hospodářství
ve státě, které doposud nebyly právně
takto upraveny.
Kontrola v energetickém hospodářství
nebude jen mocenským nástrojem zabezpečujícím
respektování vydaných norem a dalších
forem řízení, ale bude rovněž
zdrojem poznatků, které jsou podkladem pro zdokonalování
racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
ve státě.
Zákon o státní energetické inspekci
se stává jedním z účinných
nástrojů řízení energetického
hospodářství a přispívá
ke zvýšení efektivnosti československé
ekonomiky v oblasti spotřeby paliv a energie.
II. Zvláštní část
K § 1
Prosazování všestranných úspor
paliv a energie, jejich maximální zhodnocování
a užití je stěžejním zájmem
celé společnosti a objektivní podmínkou
dalšího intenzivního rozvoje československé
ekonomiky. Racionalizace spotřeby všech druhů
paliv a energie je zdůvodněna jako prvořadá
ekonomická činnost tím, že v současné
době je energetická náročnost československého
hospodářství relativně vysoká
a význam maximálních úspor zdůrazňují
rostoucí společenské náklady na dostupnost
energetických zdrojů a zvyšující
se ceny jednotlivých druhů energií. K podstatným
změnám došlo s prudkými změnami
v dostupnosti a společensky nutných nákladech
na opatřování prvotních energetických
zdrojů.
Nově je právně upraven a vymezen pro účely
tohoto zákona jediným označením "energetické
hospodářství" pojem, který v
sobě zahrnuje souhrn všech procesů od získávání,
všech následných pochodů, procesů
a fází až po různé formy spotřeby
energie. Energetické hospodářství
postihuje technologické procesy získávání,
zušlechťování, úpravy, přeměny
včetně přepravy, skladování
a konečné spotřeby paliv a energie. Tato
úprava však není v rozporu s právními
vztahy upravenými zákonem č. 41/1957 Sb.,
o využití nerostného bohatství (horní
zákon) a dalšími právními předpisy
upravujícími obdobně tyto procesy.
Pro účely tohoto zákona je rovněž
použit pojem "přeprava", který v
sobě zahrnuje i přenos elektrické energie,
přepravu plynů, dopravu tuhých a kapalných
paliv. Použitý termín "přeprava"
se v žádném případě nedotýká
zákona č. 51/1964 Sb., o drahách a zákona
č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě
a vnitrostátním zasílatelství.
K § 2
Státní energetická inspekce plní poslání
specializované vnější náročné
a objektivní kontroly hospodárného využívání
všech druhů paliv a energie ve všech oblastech
užití, s výjimkou domácností.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy,
provedené zákonem č. 64/1962 Sb., kterým
se rozšiřuje působnost Státní
energetické inspekce, kde je předpokládán
jeden celostátní orgán, navrhovaná
úprava respektuje federativní uspořádání
státu vytvořením dvou orgánů
Státní energetické inspekce s uzemní
působností pro Českou socialistickou republiku
a pro Slovenskou socialistickou republiku, které však
nejsou republikovými orgány.
Přímá podřízenost Státní
energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku
a Státní energetické inspekce pro Slovenskou
socialistickou republiku, jako orgánů státní
správy, ministru paliv a energetiky Československé
socialistické republiky je v zákoně zakotvena
na základě požadavku vyplývajícího
ze zprávy schválené usnesením vlády
ČSSR č. 200/1984, o upřesnění
postavení a pravomoci komise vlády ČSSR pro
řešení otázek spojených se zabezpečováním
plynulého zásobování národního
hospodářství palivy a energií, s cílem
zaměřit kontrolní činnost na celé
energetické hospodářství a posílit
tím její postavení.
Koordinaci činností Státní energetické
inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní
energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku
provádí ministr paliv a energetiky Československé
socialistické republiky ve smyslu jednotného postupu
v kontrole, poradenství a vzdělávání.
V rámci této koordinace činností obou
organizací je zabezpečována obsahová
jednotnost směrnic a pracovních instrukcí,
které jsou pro inspektory závazné. V tomto
směru rovněž obě organizace vzájemně
úzce spolupracují, včetně spolupráce
s ostatními orgány vnější kontroly.
Krajské členění poboček státní
energetické inspekce se plně osvědčilo
a ponechává se i v novém uspořádání
s tím, že je ponechána také úprava
společné krajské pobočky pro hlavní
město Prahu a Středočeský kraj a hlavní
město Slovenské socialistické republiky Bratislavu
a kraj Západoslovenský. Rozdělení
na samostatné krajské pobočky v hlavních
městech a uvedených krajích by znamenalo
jednak tříštění kapacit dosavadního
stavu, jednak nutnost zvýšení celkového
počtu pracovníků. Nově se upravuje
stanovení sídel krajských poboček
hlavními inspektory, což umožní jejich
zřizování přímo ze zákona.
V zákoně se upravuje oprávnění
vykonávat kontrolní činnost státní
energetické inspekce pro hlavní inspektory, krajské
inspektory Státní energetické inspekce pro
Českou socialistickou republiku a Státní
energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku,
přičemž oprávnění pro
hlavní inspektory vyplývá z jejich postavení
a oprávnění krajských inspektorů
a inspektorů k výkonu kontrolní činnosti
vyplývá z osobního pověření
příslušným hlavním inspektorem.
K § 3
Neoddělitelnou součástí činnosti
orgánů státní energetické inspekce
je prosazovat trvalou nápravu, a tím zabezpečovat
respektování zásad státní palivoenergetické
politiky. Zásady státní palivoenergetické
politiky vychází z usnesení stranických
a státních orgánů, příslušných
plánovacích aktů, směrnic a pokynů.
K prosazování trvalé nápravy využívají
orgány státní energetické inspekce
následné kontroly a při zjištění
trvajících nedostatků mohou uložit zvýšené
sankce.
V § 3 odst. 1 je uveden výčet základních
činností kontrolních orgánů,
které vycházejí ze zkušeností
kontrolní činnosti a vystihují okruhy využívání
a spotřeby energie, stejně tak jako plnění
povinností a požadavků, které stanoví
příslušné ČSN, technologické
a provozní předpisy výrobců i provozovatelů
zařízení a navazujících právních
předpisů federálního ministerstva
paliv a energetiky, vyhlášených celostátních
akcí a reagování odběratelů
na danou energetickou situaci v době provádění
kontroly.
Zvláštní důraz je kladen na kontrolu
úrovně měření, která
je základním předpokladem pro jakékoliv
vyhodnocování a sledování. Důsledné
zlepšování úrovně měření
se projeví v oblasti kvality, zlepšení vztahů
mezi dodavateli a odběrateli paliv a energie a přispěje
k vytvoření podmínek pro docílení
úspor a tím celospolečenského prospěchu.
Zvýšený důraz se klade na kontrolní
činnost zaměřenou na využívání
všech druhů paliv a energie, zabezpečování
Státního cílového programu 02 - racionalizace
spotřeby a využití všech druhů
paliv a energie jako základního nástroje
snižování energetické náročnosti
národního hospodářství při
uplatňování nejnovějších
poznatků vědy a techniky.
Úprava kontrolních činností orgánů
státní energetické inspekce je plně
v souladu s ochranou celospolečenských zájmů
také tím, že státní energetická
inspekce kontroluje uplatňování nejnovějších
poznatků vědy a techniky směřujících
k úsporám paliv a energie. Zabezpečování
racionalizačních programů ve spotřebě
paliv a energie nezbavuje orgány a organizace povinnosti
dodržovat požadavky na ochranu zdravých životních
podmínek a ostatních chráněných
zájmů společnosti.
Vedle taxativně vyjmenovaných záměrů
kontrolní činnosti jsou pro energetickou základnu
státu důležité též nové,
obnovitelné a druhotné zdroje energie, které
jsou rovněž předmětem kontrolní
činnosti státní energetické inspekce.
Jedná se zejména o sluneční energii,
geotermální energii, bioplyn, spalování
bytového komunálního odpadu, tepelná
čerpadla, malé vodní elektrárny. Druhotné
zdroje energie jsou takové zdroje, které vznikají
jako důsledek spotřeby energie v technologických
procesech, jejichž využití mimo zařízení
svého vzniku je technicky možné a technologicky
výhodné.
V § 3 odst. 2 je upravena spolupráce s příslušnými
nadřízenými nebo ústředními
orgány kontrolovaných organizací. Uvedená
úprava nevylučuje spolupráci i s orgány,
v jejichž kompetenci je například výroba
racionalizační techniky, normalizační
činnost, regulace a měření, ekonomické
nástroje řízení apod.
Nezbytným předpokladem efektivních výsledků
práce orgánů státní energetické
inspekce je součinnost s kontrolovanými organizacemi,
jejich kontrolními útvary, spolupráce s nadřízenými
a dotčenými ústředními orgány.
Při své činnosti využívají
orgány státní energetické inspekce
iniciativy pracujících kontrolovaných organizací.
Kontrolní činnost je prováděna plánovitě.
Spolupráce orgánů státní energetické
inspekce se rovněž opírá o příslušné
odborné složky národních výborů.
Orgány státní energetické inspekce
spolupracují s příslušnými energetickými
komisemi rad národních výborů.
K § 4
Ustanovení § 4 je právním vyjádřením
preventivního poslání práce orgánů
státní energetické inspekce. Orgány
státní energetické inspekce také využívají
svých poznatků z kontrolní činnosti
v činnosti normotvorné, ve spolupráci s výrobci
spotřebičů a při aplikaci dostupných
poznatků vývoje a výzkumu k prosazování
racionální spotřeby a využívání
paliv a energie.
Prováděcí předpis upraví formu
spolupráce orgánů státní energetické
inspekce s příslušnými orgány
státní správy v oblasti posuzování
a schvalování projektové dokumentace staveb.
Dosavadní forma spolupráce státní
energetické inspekce se stavebními úřady
při posuzování projektové dokumentace
dokazuje, že právní úprava prohloubí,
upřesní a zvýrazní činnost
státní energetické inspekce v této
oblasti. Státní energetická inspekce se bude
vyjadřovat ke stavbám vybraným podle energetické
náročnosti pro příslušný
rok na základě projednání s orgány
územního plánování a výstavby.
Vyjádření orgánů státní
energetické inspekce jsou závazná, neboť
ve smyslu zákona jsou při těchto činnostech
dotčenými orgány státní správy.
K § 5
Zákon upravuje v § 5 činnost státní
energetické inspekce z hlediska využívání
kontrolních poznatků a předcházení
nedostatkům v energetickém hospodářství
poskytováním odborné pomoci, konzultační
a poradenskou činností, kterými napomáhá
rozvíjení racionalizační aktivity
ve všech oblastech a na všech úsecích
národního hospodářství. Uvedené
poznatky a zkušenosti uplatňuje rovněž
v odborném mimoškolním vzdělávání
pracovníků energetického hospodářství
prostřednictvím Energetického institutu Státní
energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku.
Konzultace pro orgány, organizace a občany bude
poskytována bezplatně, čímž se
vyjadřuje zájem státu na úsporném
využívání paliv a energie v této
oblasti. Specializovaná odborná pomoc je poskytována
při tvorbě a realizaci racionalizačních
opatření za úplatu. Konzultací ve
smyslu zákona jsou porady o vhodném nebo právní
normou upraveném postupu při řešení
nebo záměru tazatele ve věcech, které
patří podle obsahu zákona orgánům
státní energetické inspekce.
Odbornou pomocí je např. vyřešení
technického problému formou měření,
výpočtu, provedení zkoušek zařízení
zvláště kotlů, pecí, účinnosti
nebo technického uspořádání
apod. Odborná pomoc je poskytována na žádost
nebo objednávku spotřebitele paliva a energie.
K § 6
Novým prvkem v prohloubení kontrolní činnosti
je vytváření aktivu specialistů, odborných
pracovníků, kteří se v případě
potřeby podílejí na kontrolní činnosti
orgánů státní energetické inspekce.
Toto uspořádání zpětně
příznivě ovlivňuje přenášení
poznatků z kontrol do oblasti energetického hospodářství
a zvyšování jeho úrovně.
Účast odborného pracovníka, jako spolupracovníka
při kontrolní akci prováděné
orgány státní energetické inspekce,
je překážkou v práci ze strany pracovníka
z důvodu obecného zájmu. Organizace svému
pracovníku poskytne náhradu mzdy podle § 124
odst. 2 věty prvé zákoníku práce.
Současně je dostatečně zdůrazněno
postavení organizace v dané spolupráci a
přiměřeně chráněny zájmy
organizace i plnění pracovních úkolů
odborného pracovníka. Orgány státní
energetické inspekce vedou seznam odborných pracovníků.
Do uvedeného seznamu mohou být zapsáni pouze
ti odborníci, kteří budou doporučeni
organizací či jiným právním
subjektem, s nimiž jsou v pracovním nebo obdobném
poměru.
K § 7 a 8
Práva a povinnosti, jakož i metody práce orgánů
státní energetické inspekce, vycházejí
ze Zásad kontroly v národním hospodářství
a ve státní správě. Při kontrolní
činnosti se řídí orgány státní
energetické inspekce metodickými pokyny a pracovními
instrukcemi pro kontrolní činnost.
Posláním a cílem kontroly je odstranění
zjištěných nedostatků. Proto základním
oprávněním orgánů státní
energetické inspekce a jejich inspektorů po provedené
kontrole je, v souladu se Zásadami kontroly v národním
hospodářství, uložit kontrolované
organizaci ve stanovených lhůtách odstranění
zjištěných nedostatků. Ustanovení
§ 7 odst. 2 sleduje maximální hospodárnost
prováděné kontroly tím, že protokol
bude sledovat zajištění nápravy stanovením
způsobů a termínů odstranění
zjištěných závad nebo formy zvýšení
hospodárnosti v energetickém hospodářství.
Nejsou-li kontrolními orgány státní
energetické inspekce zjištěny nedostatky v
energetickém hospodářství, provede
se pouze záznam, který se provádí
odchylně od zásad kontroly. Rozdíl od kontrolních
zásad je vyvolán požadavkem průběžně
sledovat a vyhodnocovat počty, četnost a výsledky
kontrol.
Zjistí-li inspektor nedostatky značné závažnosti,
je oprávněn provést signalizaci podle ustanovení
§ 8 odst. 2. K takovým nedostatkům patří
zejména: nedodržování odběrové
kázně při vyhlášení omezujících
regulačních opatření, kdy zjištěné
nedostatky mohou ohrozit plynulost zásobování
palivy a energií; znehodnocováni uložených
paliv značného rozsahu ve vztahu k uloženým
množstvím a dlouhodobá nehospodárnost.
Jako krajní opatření může hlavní
inspektor navrhnout zastavení provozu nebo výroby
zařízení, popřípadě
jejich dovozu pouze za podmínek stanovených zákonem.
Jednotlivé možnosti uvedených opatření
budou využity kontrolními orgány úměrně
podle energetické situace ve státě, v závislosti
na rozsahu přestupku a jeho dopadu, adekvátním
stupni ohrožení národního hospodářství,
nedostatkem příslušného druhu paliva
či energie.
K § 9
Stanovení povinné spolupráce a součinnosti
s kontrolními orgány státní energetické
inspekce je nezbytnou podmínkou umožňující
řádný výkon kontroly a vyhodnocení
zjištěných skutečností. Provádění
kontroly vyžaduje, aby pracovníci orgánů
státní energetické inspekce měli vytvořeny
podmínky pro výkon své činnosti, zejména
pak,aby měli možnost okamžitého vstupu
do prostorů a k zařízením, které
ovlivňují palivoenergetický proces. Rovněž
musí pracovníci orgánů státní
energetické inspekce obdržet včas veškeré
písemné podklady a vysvětlení.
Zákon ukládá organizaci také povinnost
informovat kontrolní orgán o opatřeních
přijatých k odstranění nedostatků.
Nedodržení této povinnosti je možno postihnout
sankcí. Zvlášť účinnou formou
donucení k respektování a uskutečňování
opatření z kontrolní činnosti státní
energetické inspekce jsou následné kontroly.
Také sankční postih uvažuje s touto
formou důsledného prosazování nápravných
opatření kontrolními orgány státní
energetické inspekce. Do zákona byl začleněn
osvědčený institut signalizace, který
má rozšířit informace o nehospodárném
provozu a používání paliv a energie
a přispět k vyšší úrovni
řízení. Forma signalizace bude písemná.
Cílem je rozšířit spolupráci
mezi orgány státní energetické inspekce
a řídícími orgány kontrolovaných
objektů.
K § 10
Za nedostatky zjištěné kontrolou mohou být
ukládány hlavními inspektory nebo krajskými
inspektory pokuty jak pracovníkům, tak organizacím.
Inspektoři a odborní pracovníci pokuty ani
pořádkové pokuty neukládají.
Inspektoři je jen navrhují krajským inspektorům
nebo hlavním inspektorům. Zásadně
ukládají pokuty krajští inspektoři.
Hlavní inspektor ukládá pokutu pouze v případech,
kdy kontrolní akci přímo organizuje a řídí.
V zájmu prosazování osobní odpovědnosti
za vznik nebo trvání nedostatků budou orgány
státní energetické inspekce ukládat
pokuty především pracovníkům,
kteří zavinili zjištěné nedostatky
neplněním svých pracovních povinností.
Není vyloučeno současné uložení
pokuty jak odpovědnému pracovníkovi, tak
i organizaci, popřípadě i několika
pracovníkům, jestliže charakter nedostatků
a jejich příčin takový postup kontrolního
orgánu odůvodňuje. Proti dosavadní
úpravě byla zrušena dolní hranice a
naopak zvýšena maximální výše
pokuty pro organizaci. Výše pokuty u pracovníka
zůstává stejná jako v zákoně
č. 64/1962 Sb. s tím, že není modifikována
hranicí tříměsíčního
platu, neboť jde o správní pokutu. Tato změna
postihu umožňuje větší diferenciací
sankce k zjištěným nedostatkům v organizacích
a nedostatkům v jednání odpovědných
pracovníků kontrolované organizace.
Zákon upravuje postih pokutou za nedodržování
regulačních opatření a operativních
příkazů, které vyplývají
z obecně závazných právních
předpisů upravujících hospodaření
a spotřebu paliv a energie. Uvedená úprava
je v souladu se zákonem č. 79/1957 Sb., o výrobě,
rozvodu a spotřebě elektřiny, a se zákonem
č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití
topných plynů, kde jsou výslovně stanoveny
povinnosti hospodárného využívání
paliv a energie. Zásada hospodárnosti je vložena
na odběratele ze zákona a tím je uložena
trvalá povinnost odběratelů k soustavnému
vytváření podmínek pro hospodárné
a účinné využívání
paliv a energie. Orgány státní energetické
inspekce zjišťují, zda obecně závazné
právní předpisy upravující
oblast energetického hospodářství
jsou dodržovány. Nehospodárnost ve spotřebě
paliv a energie je kontrolními orgány vyčíslována
ve formě odstranitelných energetických ztrát
v technických jednotkách. Rozsáhlá
nehospodárnost, kdy ke ztrátám paliv a energie
dochází dlouhodobě a zjevnými nedostatky,
je považována za plýtvání.
Výše pokuty má zásadně odpovídat
významu nedostatku s přihlédnutím
k dané palivoenergetické situaci, která byla
v době kontroly. I když kontrolou zjištěné
nedostatky byly v průběhu kontroly odstraněny,
může být pokuta uložena tak, aby uplatnila
svůj výchovný účinek. Opakované
totožné nedostatky zjištěné v posledních
třech letech mohou být postiženy pokutou až
v dvojnásobné výši.
Pro zvýšení účinnosti kontroly
prováděné orgány státní
energetické inspekce je nutné zabezpečit
dostatečnou spolupráci kontrolované organizace
a uložení přiměřených
opatření k odstranění zjištěných
nedostatků ve stanovené době. Jedním
z prostředků donucení kontrolované
organizace ke spolupráci s orgány státní
energetické inspekce je uložení pořádkové
pokuty.
Jestliže orgány státní energetické
inspekce při kontrole zjistily porušení příslušných
ustanovení § 9 zákona osobami, které
podléhají vojenské kázeňské
pravomoci, jsou tyto osoby postihovány podle zvláštních
předpisů. Skutkovou podstatu pro uložení
postihu oznámí orgán státní
energetické inspekce příslušnému
veliteli ke kázeňskému postihu.
K § 11
V souladu s úlohou pokuty a pořádkové
pokuty jako prostředku, který nemá mít
jen charakter sankce, ale musí působit k odstranění
nedostatků, se stanoví lhůty, po jejichž
uplynutí nelze pokutu uložit. Lhůta pro uložení
pokuty do jednoho roku ode dne zjištění nebo
pořádkové pokuty do jednoho roku, kdy došlo
k porušení povinností, je stanovena proto,
aby rozhodnutí o uložení pokuty nebo pořádkové
pokuty navazovalo na provedenou kontrolu a působilo mobilizačně.
Tříletá lhůta pro uložení
pokuty ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo,
odpovídá potřebě vytvořit prostor
pro objektivní a prokazatelné zjištění
všech skutečností pro uložení postihu.
Objektivní lhůta je stanovena k zachování
právní jistoty organizací a pracovníků
ve vztahu k orgánům vykonávajícím
kontrolu. Zabezpečuje orientaci kontroly na období
nejdéle tři roky zpětně, čímž
přispívá k aktuálnímu posuzování
nedostatků v energetickém hospodářství
ze strany orgánů státní energetické
inspekce.
K § 12
V této části zákona jsou řešeny
výnosy a správa pokut uložených Státní
energetickou inspekcí pro Českou socialistickou
republiku a Státní energetickou inspekcí
pro Slovenskou socialistickou republiku tak, jak se v dosavadní
praxi osvědčila. Zákonná úprava
vychází ze zásady, že ten orgán,
který skutkovou podstatu pro uložení pokuty
zjistil, pokuty také ukládá, a pokud vykonává
jejich správu, provádí také vymáhání,
což je v souladu s ustanovením § 78 zákona
č. 71/1961 Sb., o právním řízení.
K § 13
V odstavci 1 uvedeného paragrafu je uvedena povinnost inspektorů
i odborných pracovníků zachovávat
státní, hospodářské a služební
tajemství, o nichž se dozvědí při
výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti
je výslovně uvedena, a to z důvodů
důsledného utajení skutečností,
jak je stanoví zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně
státního tajemství. Cílem právní
úpravy je zabezpečit úplnost kontroly orgány
státní energetické inspekce ve všech
objektech a místech spotřeby při zachování
ochrany utajovaných skutečností, na které
se vztahuje výše uvedený zákon. Povinnost
zachovávat mlčenlivost danou zákonem se považuje
za přiměřenou s ohledem na důležitost
objektů, které jsou předmětem kontroly.
V zájmu oprávněné potřeby soudů
a orgánů činných v trestním
řízení prověřit utajované
skutečnosti zjištěné při výkonu
činnosti orgánů státní energetické
inspekce inspektory nebo odbornými pracovníky, rozhodne
na návrh příslušného hlavního
inspektora o zproštění povinnosti mlčenlivosti
ministr paliv a energetiky Československé socialistické
republiky.
V působnosti federálního ministerstva obrany,
federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra
České socialistické republiky a ministerstva
vnitra Slovenské socialistické republiky plní
úkoly státní energetické inspekce
v objektech a zařízeních tato ministerstva
prostřednictvím jimi zřízených
odborných útvarů. Příslušní
ministři rozhodnou o tom, na které objekty a zařízení
se bude vztahovat působnost výše uvedených
odborných útvarů.
V ostatních objektech a zařízeních
těchto ministerstev budou plnit úkoly vyplývající
z tohoto zákona orgány státní energetické
inspekce.
Právní úprava je vyvolána specifickými
podmínkami a zvláštní důležitostí
objektů a zařízení s požadavkem
maximálního utajení při zabezpečení
důsledné a operativní kontroly energetického
hospodářství.
K § 14
Pro řízení o pokutách a pořádkových
pokutách platí zásadně ustanovení
zákona č. 71/1967 Sb., o správním
řízení. Odvolání proti rozhodnutí
o uložení pokuty a pořádkové
pokuty krajským inspektorem projedná hlavní
inspektor a odvolání proti rozhodnutí hlavního
inspektora projedná v souladu s § 2 odst. 2 ministr
paliv a energetiky československé socialistické
republiky.
K § 15
Dosavadní právní úprava provedená
zákonem č. 64/1962 Sb. nebyla doplněna prováděcím
předpisem, což se negativně projevovalo, neboť
nebylo možno pružně reagovat na změny,
které nastaly ve vývoji palivoenergetické
situace státu. Provedení některých
ustanovení zákona vyhláškou přispěje
k prohloubení jeho aplikace na požadavky a změny,
které vývoj národního hospodářství
vyvolává.
Zákon zmocňuje federální ministerstvo
paliv a energetiky vydat k provedení některých
ustanovení prováděcí předpis,
který bude upravovat jednak činnost orgánů
státní energetické inspekce, jednak činnost
odborných pracovníků a provádění
kontrol v objektech a zařízeních federálního
ministerstva spojů, ministerstva spravedlnosti České
socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské
socialistické republiky.
Vydání obecně závazného právního
předpisu v dohodě předpokládá
dostatečnou shodu, která by měla přispět
k prohloubení racionálního hospodaření
energiemi i ve zvláštních objektech a zařízeních.
K úpravě činností uvedených
ve zmocňovacím ustanovení zákona postačí
vydání jednoho prováděcího
předpisu.
K § 16
Zákonem o státní energetické inspekci
se zrušuje stávající zákon č.
64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost
Státní energetické inspekce, vzhledem k tomu,
že nový zákon jej plně nahrazuje.
Státní energetická inspekce se v zákoně
podřizuje přímo ministru paliv a energetiky
Československé socialistické republiky a
v souvislosti s tím je nutné zrušit §
59 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních
ministerstev.
Současně se zrušuje vyhláška ministerstva
paliv a energetiky č. 314/1952 Ú. l. (č.
366/1952 Ú. v.), o kontrole hospodaření s
pevnými uhelnými palivy, která je překonána
a neužívá se, neboť kontrolu hospodaření
pevnými palivy vykonávají orgány státní,energetické
inspekce.
K § 17
Účinnost je stanovena tak, aby s potřebnou
legisvakancí byl zákon uplatňován
od počátku roku 1988.