kterým se podle článku 19 odst. 5 písm.
b) a odst. 6 písm. b) ústavy Mezinárodní
organizace práce předkládají Federálnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky texty úmluv a doporučení
přijatých na 71. a 72. zasedání Mezinárodní
konference práce v Ženevě v roce 1985 a 1986
se stanoviskem vlády Československé socialistické
republiky
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se stanoviskem vlády Československé socialistické
republiky k úmluvám a doporučením
přijatým na 71. a 72. zasedání Mezinárodní
konference práce v Ženevě v roce 1985 a 1986:
1. ratifikovat
a) úmluvu č. 160 o statistikách práce,
1985, přičemž Československá
socialistická republika, pokud jde o část
II úmluvy, přijme závazky jen k článkům
7, 8, 9, 10, 12, 13 a 14 a
b) úmluvu č. 161 o závodních zdravotních
službách, 1985;
2. neratifikovat úmluvu č. 162 o bezpečnosti
při používání osinku, 1986;
3. přijmout doporučení č.170 o
statistikách práce, 1985, doporučení
č. 171 o závodních zdravotních službách,
1985 a doporučení č. 172 o bezpečnosti
při používání osinku, 1986.
Podle článku 19 odst. 5 písm. b) a odst.
6 písm. b) ústavy Mezinárodní organizace
práce a usnesení vlády Československé
socialistické republiky za dne 6. února 1963 č.
116 ke zprávě o stavu plnění členských
povinností Československé socialistické
republiky na úseku normotvorné činnosti Mezinárodní
organizace práce předkládá se Federálnímu
shromáždění stanovisko vlády
ČSSR
k úmluvě č. 161 a doporučení
č. 170 o statistikách práce, 1985,
k úmluvě č. 161 a doporučení
č. 171 o závodních zdravotních službách,
1985,
k úmluvě č. 162 a doporučení
č. 172 o bezpečnosti při používání
osinku, 1986
přijatým na 71. a 72. zasedání Mezinárodní
konference práce, která se konala v r. 1985 a 1986
v Ženevě.
I. Statistiky práce
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 160
Každý stát, který ratifikuje úmluvu,
se zavazuje pravidelně shromažďovat, sestavovat
a uveřejňovat základní statistiky
práce, které budou postupně rozšiřovány
s přihlédnutím k jeho pramenům na
tyto oblasti hospodářsky činné obyvatelstvo,
zaměstnanost, popř. nezaměstnanost a pokud
možno zjevná podzaměstnanost, složení
a členění hospodářsky činného
obyvatelstva, průměrné mzdy a průměrná
pracovní doba, složení a členění
mezd, náklady práce, indexy spotřebitelských
cen, výdaje domácností a popř. i rodin
a jejich příjmy, pracovní úrazy a
nemoci z povolání a pracovní spory (čl.
1 úmluvy).
Úmluva umožňuje, aby ratifikující
stát podle svého výběru a postupně
prováděl podrobná ustanovení úmluvy
(část II, články 7 a 15). Z této
části úmluvy však musí převzít
závazky alespoň ohledně jedné oblasti
v ní uvedené.
Při stanovení nebo změně pojmů,
definic a metodologie týkajících se statistik
státy mají přihlížet k normám
a směrnicím Mezinárodní organizace
práce, jakož je i projednávat s organizacemi
zaměstnavatelů a pracovníků, pokud
existují.
Stát vázaný úmluvou je povinen sdělovat
Mezinárodnímu úřadu práce statistiky
sestavené a uveřejněné podle úmluvy
a informace o jejich uveřejnění. Není
však povinen uveřejňovat nebo sdělovat
údaje, které by umožňovaly zjistit informace
o jednotlivé statistické jednotce.
2. Doporučení č. 170
Doporučení, které mezi předměty,
jimiž se má statistika práce zabývat,
zahrnuje též produktivitu, stanoví směrnice
pro vnitrostátní praxi, prosazuje mezinárodní
srovnatelnost údajů a zajišťuje potřebnou
pružnost.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
a praxí
Československá statistika práce spolu s navazujícími
statistikami zásadně zabezpečuje všechny
oblasti uvedené v článku 1 úmluvy
s výjimkou nákladů práce a pracovních
sporů (čl. 1 písm. e) a i), popř.
čl. 11 a čl. 15).
Právní základ k tomu tvoří
zejména tyto předpisy:
- Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě
sociálně ekonomických, informací (a
prováděcí předpisy vydané FSÚ
na jeho základě);
- nařízení vlády ČSSR č.
153/1971 Sb., o informační soustavě organizací;
- zákon ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti
orgánů České socialistické
republiky v oblasti sociálně ekonomických
informací;
- zákon SNR č. 41/1972 Sb., o působnosti
orgánů Slovenské socialistické republiky
v oblasti sociálně ekonomických informací;
- zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České socialistické
republiky - § 2 (Český statistický úřad);
- zákon SNR č. 207/1968 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy Slovenské socialistické
republiky - § 2 (Slovenský statistický úřad).
C. Stanovisko
ČSSR je vázána úmluvou MOP č.
63 o statistice mezd a pracovní doby z r. 1938, kterou
uspokojivě provádí. Nová úmluva
č. 160 tuto starší úmluvu reviduje.
ČSSR je s to plnit závazky, jež nová
úmluva ukládá, a navrhuje se proto její
ratifikace; při tom, jak to umožňuje čl.
16 odst. 1 úmluvy, převezme závazky jen z
následujících článků
části II:
čl. 7 - běžná statistika hospodářsky
činného obyvatelstva (nezaměstnanost a nadzaměstnanost
jsou pro ČSSR bezpředmětné);
čl. 8 - statistika složení a členění
hospodářsky činného obyvatelstva;
čl. 9 - běžná statistika průměrných
mezd a průměrné pracovní doby a statistika
mezd a pracovní doby ve vybraných povoláních;
čl. 10 - statistika složení a členění
průměrných mezd;
čl. 12 - indexy spotřebitelských cen;
čl. 13 - statistika příjmů a výdajů
domácností;
čl. 14 - statistika pracovních úrazů.
S odvoláním na článek 17 úmluvy
se rozsah některých statistik, ohledně nichž
ČSSR převezme závazky, omezí jen na
některá odvětví národního
hospodářství nebo na některé
skupiny pracovníků tak, jak to vyplývá
z československých potřeb a praxe.
Vzhledem k tomu, že československá právní
úprava plně vyhovuje ustanovením úmluvy
č. 160, a jelikož nejde o mezinárodní
mnohostrannou smlouvu, jež by vyžadovala souhlas Federálního
shromážděni, vláda ČSSR usnesením
ze dne 26. listopadu 1987 č. 323 schválila ratifikaci
této úmluvy.
Pokud jde o doporučení č. 170, které
doplňuje úmluvu č. 160, vláda výše
uvedeným usnesením schválila jeho přijetí
v mezích československých potřeb a
možností.
II. Závodní zdravotní služby
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 161
Závodní zdravotní služby jsou služby
pověřené především preventivními
úkoly a poradenstvím pro zaměstnavatele,
Pracovníky a jejich zástupce v podniku, pokud jde
- o požadavky pro vytvoření a udržení
bezpečného a zdravého pracovního prostředí,
které je na prospěch tělesnému a duševnímu
zdraví ve vztahu k práci, a
- o přizpůsobení práce schopnostem
pracovníků s přihlédnutím k
jejich tělesnému a duševnímu zdraví.
Stát, který ratifikuje úmluvu, se zavazuje
postupně zavádět závodní zdravotní
služby pro všechny pracovníky ve všech odvětvích
hospodářské činnosti a ve všech
podnicích a s přihlédnutím ke zvláštním
rizikům v nich.
Příslušný orgán má projednávat
s nejrepresentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků opatření potřebná
k provedení ustanovení úmluvy.
Aniž by tím byla dotčena odpovědnost
zaměstnavatelů za zdraví bezpečnost
pracovníků a povinnost pracovníků
spolupracovat při ochraně zdraví a bezpečnosti,
závodní zdravotní služby mají
zajišťovat řadu úkolů uvedených
v úmluvě (čl. 5), mj. stanovit a vyhodnocovat
nebezpečí, jež ohrožují zdraví
na pracovišti; dohlížet na faktory v pracovním
prostředí a na pracovní zvyklosti, které
mohou ovlivňovat zdraví pracovníků;
poskytovat poradenství o plánování
a organizování práce, včetně
uspořádání pracovišť a o
výběru, údržbě a stavu strojů
a o látkách, jichž se užívá
při práci.
Rovněž se kromě jiného mají podílet
na rozvíjení programů pro zlepšení
pracovní praxe, dohlížet na zdraví pracovníků
v souvislosti s prací, spolupracovat při poskytování
informací, výcviku a výchovy v oblasti zdraví
a hygieny při práci, organizovat první pomoc
a ošetření v případě nouze
a účastnit se rozborů pracovní úrazovosti
a nemocí z povolání.
Závodní zdravotní služby mají
být multidisciplinární. Zaměstnavatel,
pracovníci a jejich zástupci mají spolupracovat
při zajišťování zdraví a
bezpečnosti při práci.
Osoby poskytující závodní zdravotní
služby mají být nezávislé při
výkonu svého povolání na zaměstnavatelích
a pracovnících; dohled na zdraví pracovníků
ve vztahu k práci nesmí být pro ně
spojen s výdaji. Závodní zdravotní
služby mají být informovány o onemocnění
pracovníků a jejich nepřítomnosti
v práci ze zdravotních důvodů; zaměstnavatel
však na nich nemá požadovat, aby ověřovaly
důvody nepřítomnosti v práci.
2. Doporučení č. 171
Doporučení připomíná zásady
stanovené úmluvou a podrobně uvádí
funkce závodních zdravotních služeb
v následujících oblastech: dohled na pracovní
prostředí; dohled na zdraví pracovníků;
informování, výchova, výcvik a poradenství;
první pomoc, ošetření a zdravotnické
programy. Rovněž stanoví metody pro organizování
a fungování závodních zdravotních
služeb, kladouc důraz na multidisciplinární
přistup, jímž by se měly řídit.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
a praxí
Československé právní předpisy,
(jež doplňuje řada směrnic), zajišťují
provádění ustanovení úmluvy
i doporučení, pokud jsou jeho ustanovení
pro ČSSR praktická. Jde zejména o tyto předpisy:
- Ústava ČSSR (ústavní zákon
č. 100/1960 Sb.) - čl. 23;
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu;
- vyhláška MZd č. 42/1966 Sb., o poskytování
léčebně preventivní péče;
- vyhláška MZd č. 45/1966 Sb., o vytváření
a ochraně zdravých životních podmínek;
- vyhláška MZd ČSR č. 121/1974 Sb.,
o soustavě zdravotnických zařízení;
- vyhláška MZd SSR č. 19/1975 Sb., o soustavě
zdravotnických zařízení;
- zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách, ve znění pozdějších
předpisů;
- vyhláška ministerstev národní obrany,
vnitra a zdravotnictví č. 62/1968 Sb., o poskytování
léčebně preventivní péče
v ozbrojených silách a Sboru národní
bezpečnosti a o součinnosti orgánů
státní zdravotní správy při
poskytování této péče (léčebný
řád).
C. Stanovisko
Se zřetelem k tomu, že československý
právní řád i praxe plně vyhovují
požadavkům úmluvy i doporučení,
vláda ČSSR usnesením zmírněným
v posledním odstavci bodu I/C a z důvodů
tam uvedených sama schválila ratifikaci úmluvy
č. 161, jakož i přijetí doporučení
č. 171.
III. Bezpečnost při používání
osinku
A. Stručná charakteristika
1. Úmluva č. 162
Úmluva, která definuje pojem osinku (asbestu), se
vztahuje na veškerou činnost spojenou s vystavením
pracovníků jeho působení při
práci; stát, který úmluvu ratifikuje,
však za určitých podmínek může
vyloučit její provádění v některých
hospodářských odvětvích nebo
podnicích.
Stát má po projednání se zástupci
zaměstnavatelů a pracovníků stanovit
zákonodárná opatření pro předcházení
a zamezení, jakož i ochranu pracovníků
proti ohrožení jejich zdraví následkem
exposice osinku při zaměstnání. Provádění
takových opatření má být zajištěn
o soustavou dozoru včetně trestních sankcí.
Za provádění předepsaných opatření
zodpovídají zaměstnavatelé; pracovníci
však mají dbát bezpečnostních
a hygienických předpisů na ochranu zdraví
proti ohrožení z exposice osinku. Zákonodárství
má předcházet exposici osinku nebo ji zamezovat
zavedením právních úprav předepisujících
pro takové práce vhodná ochranná opatření
a postupy, popř. zavedením povolovacího řízení
pro užívání osinku. Kde je to nutné
na ochranu zdraví pracovníků, má být
osinek nahrazen jinými neškodnými nebo méně
škodlivými materiály nebo jeho užívání
zcela nebo částečně zakázáno.
Jde-li o krocidolit, má se tak stát zásadně
vždycky. Rovněž postřik osinkem má
být zakázán. Zaměstnavatelé
musí příslušnému orgánu
hlásit určité druhy práce spojené
s exposici osinku. Výrobky obsahu jící osinek
musí být náležitě označeny.
Mají být předepsány limity exposice
osinku a nelze-li je výjimečně dodržet,
zaměstnavatel musí na vlastní náklad
opatřit pro pracovníky vhodné dýchací
přístroje a speciální ochranné
oděvy. Zvláštní opatření
je třeba učinit při bourání
staveb obsahujících materiál z osinku.
Zaměstnavatel má odstraňovat osinkový
odpad bez ohrožování zdraví pracovníků
a učinit opatření, jimiž by se zabránilo
znečištění životního prostředí
osinkovým prachem vypouštěným z pracovišť;
rovněž má měřit koncentraci takového
prachu na pracovištích. Pracovníci vystavení
působení osinku se mají podrobovat lékařským
vyšetřením a být informováni
o nebezpečích plynoucích z exposice osinku.
O nemocech z povolání způsobených
osinkem má být vedena evidence.
2. Doporučení č. 172
Doporučení přejímá většinu
ustanovení úmluvy č. 162, která doplňuje,
prohlubuje a zpřísňuje z hlediska bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci.
B. Porovnání s vnitrostátními předpisy
a praxí
Československý právní řád
neobsahuje speciální předpis, který
by všestranně upravoval ochranu proti nebezpečím
vznikajícím z vystavení pracovníků
působení osinku při práci. Některé
dílčí otázky řeší
hygienické zásady pro práce s chemickými
karcinogeny (směrnice MZd ČSR č. 64/1984
sbírky Hygienické předpisy - registrované
v částce 1/1985 Sb. a úprava MZd SSR č.
Z-7631/1983-B/2-06 - registrovaná v částce
24/1985 Sb.) a směrnice o hygienických požadavcích
na pracovní prostředí (směrnice MZd
ČSR č. 46/1978 sbírky Hygienické předpisy
- registrované v částce 21/1978 Sb. a výnos
MZd SSR č. Z-1629/1978-B/3-06 - registrovaný v částce
20/1978 Sb.).
Prvý předpis mezi procesy s risikem chemické
karcinogenity zařazuje též "těžbu,
prvovýrobu a průmyslové zpracování
asbestu a výrobků, které ho obsahují",
druhý pak uvádí nejvyšší
přípustnou koncentraci asbestového prachu
v pracovním ovzduší. Kromě toho některé
další československé právní
předpisy zajišťují provádění
určitých ustanovení úmluvy a doporučení,
jako např.:
- zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu;
- vyhláška MZd č. 42/1986 Sb., o poskytování
léčebně preventivní péče;
- vyhláška MZd č. 45/1966 Sb., o vytváření
a ochraně zdravých životních podmínek;
- zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních
proti znečišťování ovzduší,
aj.
I když se v současné době provádějí
různá opatření pro zlepšení
pracovních a životních podmínek pracovníků,
kteří přicházejí v zaměstnání
do styku s osinkem, a byla v jejich prospěch zaveden a
některá zvýhodnění, která
ještě budou prohloubena, předpoklady pro ratifikaci
úmluvy č. 162 nejsou toho času plně
dány. Do československého práva totiž
dosud není promítnuta řada jejích
ustanovení; tak např. československé
právo nedefinuje základní pojmy jako "osinek
(asbest)", "osinkový prach", "osinkový
prach v ovzduší", "dýchatelná
osinková vlákna", "vystavení působení
osinku" ve smyslu článku 3 úmluvy, nezakazuje
užívání krocidolitu a postřik
osinkem nezná zvláštní ustanovení
o bourání staveb obsahujících osinek
atd. Co uvedeno, platí ještě ve větším
rozsahu ohledně ustanovení doporučení
č. 172.
C. Stanovisko
Omluva a doporučení Mezinárodní organizace
práce o bezpečnosti při užívání
osinku jsou kompromisem mezi názory vyjádřenými
na zasedáních Mezinárodní konference
práce v r. 1985 a 1986, i na předcházejících
jednáních užších odborných
orgánů, to jest mezi názorem, že zpracování
a užívání osinku je třeba zakázat,
neboť ohrožuje lidské zdraví, a stanoviskem,
že takovému ohrožení lze zabránit
přijetím a dodrž.ováním určitých
opatření na ochranu zdraví proti expozici
osinku, ani by bylo třeba přistupovat k jeho úplnému
zákazu. Je nesporné, že osinek může
těžce ohrozit zdraví pracovníků,
kteří jsou vystaveni jeho působení
při práci; vdechování vláken
uvolněných z osinku v četných případech
vede ke vzniku rakoviny plic a podobných zhoubných
onemocnění. Vzhledem k tomu, že československá
právní úprava obsažená ve výše
uvedených hygienických předpisech zajišťuje
jen dílčím způsobem ochranu pracovníků
před expozicí osinku, vláda uložila
příslušným členům vlády,
aby zajistili do 31. prosince 1988 právní úpravu
hygienických předpisů způsobem odpovídajícím
požadavkům úmluvy č. 162. Jakmile k
tomu dojde, bude podle možností znovu zváženo,
zda lze tuto úmluvu ratifikovat.
Pokud jde o doporučení č. 172, vláda
uložila příslušným orgánům,
aby při přípravě nových předpisů
z oblasti ochrany zdraví při užívání
osinku přihlížely k jeho ustanovením,
vedeny snahou postupně dospět k jeho úplnému
a důslednému provádění. Z přijetí
doporučení MOP nevznikají pro ČSSR
žádné mezinárodně právní
závazky.
Úprava československých předpisů
o bezpečnosti při používání
osinku ve shodě s úmluvou č. 162 prohloubí
ochranu pracovníků, kteří jsou vystaveni
jeho působení ve výrobě, a zvýrazní
tak péči socialistického státu o zdraví
pracovníků.
Úmluva č. 160 |
Úmluva o statistikách práce
Generální konference Mezinárodní organizace
práce,
která byla svolána správní radou Mezinárodního
úřadu práce do Ženevy a tam se sešla
dne 7. června 1985 na svém 71. zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy
týkající se revize úmluvy (č.
63) o statistice mezd a pracovní doby, 1938, jež jsou
pátým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu
mezinárodní úmluvy, přijímá
dne 35. června 1985 tuto úmluvu, která bude
označována jako Úmluva o statistikách
práce, 1985.
I. Všeobecná ustanovení
Každý členský stát, který
ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje pravidelně shromažďovat,
sestavovat a uveřejňovat základní
statistiky práce, které budou postupně rozšiřovány
s přihlédnutím k jeho pramenům, na
tyto oblasti:
a) hospodářsky činné obyvatelstvo,
zaměstnanost, popřípadě nezaměstnanost
a pokud možno zjevná částečná
zaměstnanost;
b) složení a členění hospodářsky
činného obyvatelstva, aby bylo možno provést
podrobné rozbory a aby byla k dispozici výchozí
(pramenná) data;
c) průměrné mzdy a průměrná
délka pracovní doby (hodiny skutečně
odpracované a hodiny placené) a popřípadě
časové mzdové tarify a obvyklá pracovní
doba;
d) složení a členění mezd;
e) náklady práce;
f) indexy spotřebitelských cen;
g) výdaje domácností nebo, kde je to vhodné,
výdaje rodin a popřípadě příjmy
domácností -nebo, kde je to vhodné, příjmy
rodin;
h) pracovní úrazy a pokud možno nemoci z povolání;
i) pracovní spory.
Při vypracování nebo změně
pojmů, definic a metodologie užívaných
při shromažďování, sestavování
a uveřejňování statistik vyžadovaných
podle této úmluvy členské státy
mají přihlížet k posledním normám
a směrnicím stanoveným pod záštitou
Mezinárodní organizace práce.
Při vypracování nebo změně
pojmů, definic a metodologie užívaných
při shromažďování, sestavování
a uveřejňování statistik vyžadovaných
podle této úmluvy je třeba slyšet representativní
organizace zaměstnavatelů a pracovníků,
pokud existují, aby bylo možno přihlédnout
k jejich potřebám a zajistit jejich spolupráci.
Z této úmluvy neplyne povinnost uveřejňovat
nebo sdělovat údajů, které by umožňovaly
zjistit informace o jednotlivé statistické jednotce,
jako například o nějaké osobě,
domácnosti, závodu nebo podniku.
Každý členský stát, který
ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje sdělovat Mezinárodnímu
úřadu práce, jakmile je to proveditelné,
statistiky sestavené a uveřejněné
podle úmluvy a informace o jejich uveřejnění,
zejména
a) vhodné informace o tom, jakým způsobem
byly rozšířeny (názvy a odkazová
čísla u tištěných publikací
nebo odpovídající popisy u údajů
rozšiřovaných jiným způsobem);
b) poslední data nebo období, ohledně nichž
jsou k dispozici různé druhy statistik a údaje
o jejich uveřejnění nebo rozšiřování.
Podrobné popisy užitých pramenů, pojmů,
definic a metodologie při shromažďování
a sestavování statistik podle této úmluvy
mají být
a) provedeny a udržovány podle posledního stavu,
tak aby ukazovaly význam změny;
b) sdělovány Mezinárodnímu úřadu
práce, jakmile je to možné;
c) uveřejňovány příslušným
vnitrostátním orgánem.
II. Základní statistiky práce
Běžné statistiky o hospodářsky
činném obyvatelstvu, zaměstnanosti, popřípadě
nezaměstnanosti a pokud možno zjevné částečné
zaměstnanosti mají být sestavovány
za celou zemi.
Statistiky složení a členění
hospodářsky činného obyvatelstva mají
být sestaveny za celou zemi tak, aby bylo možno provést
podrobné rozbory a disponovat výchozími (pramennými)
údaji.
1. Běžné statistiky průměrných
mezd a pracovní doby (hodiny skutečně odpracované
a hodiny placené) mají být sestaveny pro
všechny významné skupiny zaměstnanců
a pro všechna významná odvětví
hospodářské činnosti a za celou zemi.
2. Kde to je vhodné, mají být sestavovány
statistiky časových mzdových tarifů
a obvyklé pracovní doby pro významná
povolání nebo skupiny povolání ve
významných odvětvích hospodářské
činnosti a za celou zemi.
Statistiky složení a členění
mezd mají být sestavovány pro významná
odvětví hospodářské činnosti.
Statistiky nákladů práce mají být
sestavovány pro významná odvětví
hospodářské činnosti. Pokud možno
tyto statistiky mají být v souladu s údaji
o zaměstnanosti a pracovní době (hodiny skutečně
odpracované nebo placené hodiny) ve stejném
rozsahu.
Budou vypočítávány indexy spotřebitelských
cen, aby bylo možno změřit časové
zóny cen položek, které jsou representativní
pro spotřebitelské zvyklosti významných
skupin obyvatelstva nebo veškerého obyvatelstva.
Statistiky o výdajích domácností nebo,
pokud je to vhodné, o výdajích rodin a, je-li
to možné, o příjmech domácností
nebo, pokud je to vhodné, o příjmech rodin,
mají být sestavovány pro všechny skupiny
a velikosti soukromých domácností nebo rodin
a za celou zemi.
1. Statistiky pracovních úrazů mají
být sestavovány za celou zemi a pokud možno
pro všechna odvětví hospodářské
činnosti.
2. Pokud možno mají být sestavovány
statistiky nemocí z povolání pro všechna
odvětví hospodářské činnosti
a za celou zemi.
Statistiky pracovních sporů mají být
sestavovány za celou zemi a pokud možno za všechna
odvětví hospodářské činnosti.
III. Přijetí závazků
1. Každý členský stát, který
ratifikuje tuto úmluvu, musí na základě
všeobecných závazků, které jsou
předmětem I. částí, přijmout
závazky plynoucí z úmluvy ohledně
jednoho nebo několika článků II. části.
2. Každý členský stát určí
ve své ratifikaci článek nebo články
II. části, ohledně nichž přijímá
závazky z úmluvy.
3. Každý členský stát, který
ratifikoval tuto úmluvu, může později
oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce, že přijímá
závazky vyplývající z úmluvy
ohledně jednoho nebo více článků
II. části, které nebyly uvedeny již
v jeho ratifikaci. Tato oznámení budou mít
účinnost ratifikace ode dne jejich sdělení.
4. Každý členský stát, který
ratifikoval tuto úmluvu, uvede ve svých zprávách
o provádění úmluvy, předkládaných
podle článku 22 ústavy Mezinárodní
organizace práce, stav svého zákonodárství
a praxe, pokud jde o oblasti kryté články
II. části, ohledně nichž nepřevzal
závazky plynoucí z úmluvy, a jak dalece provádí
nebo zamýšlí provést ustanovení
úmluvy, pokud jde o tyto oblasti.
1. Každý členský stát může
zpočátku omezit rozsah statistik uvedených
v článku nebo v článcích II.
části, ohledně nichž převzal
závazky z této úmluvy, na některé
skupiny pracovníků, některé úseky
národního hospodářství, některá
odvětví hospodářské činnosti
nebo některé zeměpisné oblasti.
2. Každý členský stát, který
omezí rozsah statistik podle odstavce 1 tohoto článku,
uvede ve své první zprávě o provádění
úmluvy, předkládané podle článku
22 ústavy Mezinárodní organizace práce,
článek nebo články II. části,
na něž se vztahuje omezení, a sdělí
povahu a důvody těchto omezení a ve svých
pozdějších zprávách vyloží,
v jakém rozsahu bylo možno nebo se zamýšlí
vztáhnout ustanovení úmluvy na jiné
skupiny pracovníků, úseky národního
hospodářství, odvětví hospodářské
činnosti nebo zeměpisné oblasti.
3. Po projednání se zúčastněnými
representativními organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků každý členský
stát může každoročně v prohlášení
sděleném generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce v
měsíci, který následuje po datu, kdy
úmluva původně nabyla platnosti, dodatečně
omezit závazky pokud jde o statistiky podle článku
nebo článků II. části, ohledně
nichž převzal závazky z úmluvy. Takové
prohlášení nabude účinnosti za
jeden rok po zapsání. Každý členský
stát, který zavede taková omezení,
podá ve svých zprávách o provádění
úmluvy, předkládaných podle článku
22 ústavy Mezinárodní organizace práce,
informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku.
Tato úmluva reviduje úmluvu o statistice mezd a
pracovní doby, 1938.
IV. Závěrečná ustanovení
Formální ratifikace této úmluvy budou
oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodní
organizace práce a jím zapsány.
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy
Mezinárodní organizace práce, jejichž
ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců
poté, kdy generální ředitel zapíše
ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý členský stát tato
úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců
od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Každý členský stát, který
ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět
po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva
poprvé nabyla účinnosti, písemným
sdělením generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce,
který je zapíše. Výpověď
nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž
ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva
ji vypovědět podle tohoto článku během
roku následujícího po uplynutí období
deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude
vázán úmluvou na další desetileté
období a poté ji bude moci vypovědět
vždy po uplynutí desetiletého období
za podmínek uvedených v tomto článku.
3. Po projednání se zúčastněnými
representativními organizacemi zaměstnavatelů
a pracovníků každý členský
stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může
po vypršení pěti let po datu, kdy úmluva
ponejprv nabyla platnosti, prohlášením zaslaným
generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce odvolat převzetí
závazků plynoucích z úmluvy ohledně
jednoho nebo více článků II. části
pod podmínkou, že zůstane vázán
alespoň jedním z těchto článků.
Toto prohlášení o zpětvzetí nabude
účinnosti až jeden rok po svém zapsání.
4. Každý členský stát, který
ratifikoval tuto úmluvu a jenž během jednoho
roku po vypršení období pěti let, jak
je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, nevyužije
práva stanoveného v tom odstavci, bude vázán
články II. části, ohledně nichž
převzal závazky i úmluvy, na další
pětileté období a poté může
odvolat převzetí těchto závazků
po uplynutí každého pětiletého
období za podmínek stanovených v tomto článku.
1. Generální ředitel Mezinárodního
úřadu práce oznámí všem
členským státům Mezinárodní
organizace práce zápis všech ratifikací
a výpovědí, které mu členové
organizace sdělí.
2. Když bude členským státům
Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace,
jež mu byla oznámena, generální ředitel
upozorní členské státy Organizace
na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Generální ředitel Mezinárodního
úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k zápisu
podle článku 102 Charty Spojených národů
úplné údaje o všech ratifikacích
a výpovědích, které zapsal podle ustanovení
předchozích článků.
Správní rada Mezinárodního úřadu
práce, kdykoli to bude považovat za nutné,
předloží generální konferenci
zprávu o provádění této úmluvy
a přezkoumá, zda je záhodno dát na
pořad jednání generální konference
otázku její úplné nebo částečné
revize.
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu
revidující úplné nebo částečně
tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva
jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy
členským státem způsobí ipso
iure okamžitou výpověď této úmluvy
bez ohledu na ustanovení článku 21, a to
s výhradou, že nová revidující
úmluva nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva
nabude účinnosti, tato úmluva přestane
být členským státům otevřena
ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve
své formě a obsahu pro ty členské
státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly
revidující úmluvu.
Anglické a francouzské znění této
úmluvy mají stejnou platnost.