Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto ústavním zákoně:
/1/ Z dosavadního federálního ministerstva
dopravy a federálního ministerstva spojů,
zřízených ústavním zákonem
č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě
federálních ústředních orgánů,
v jejichž čele stojí člen vlády
Československé socialistické republiky, se
zřizuje federální ministerstvo dopravy a
spojů.
/2/ Z dosavadního federálního ministerstva
hutnictví a těžkého strojírenství
a federálního ministerstva všeobecného
strojírenství, zřízených ústavním
zákonem č. 157/1973 Sb., o zřízení
federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství a federálního ministerstva
všeobecného strojírenství, a z dosavadního
federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu, zřízeného ústavním
zákonem č. 147/1979 Sb., o zřízení
federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu, se zřizuje federální ministerstvo
hutnictví, strojírenství a elektrotechniky.
Ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních
v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí
člen vlády Československé socialistické
republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V čl. 1 odst. 2 se vypouštějí tyto
názvy federálních ministerstev: "federální
ministerstvo hutnictví a strojírenství, federální
ministerstvo dopravy, federální ministerstvo spojů".
2. V čl. 2 odst. 2 a 3 zní:
"/2/ Státní plánovací komise
se skládá z předsedy Státní
plánovací komise, kterým je místopředseda
vlády Československé socialistické
republiky, místopředsedů Státní
plánovací komise, členů vlád
české socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky pověřených
řízením plánovacích orgánů
České socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky, a z dalších členů.
Předsedu Státní plánovací komise
jmenuje a odvolává prezident Československé
socialistické republiky. Místopředsedy a
další členy Státní plánovací
komise jmenuje a odvolává vláda československé
socialistické republiky.
/3/ Práci Státní plánovací
komise a jejího aparátu řídí
a její rozhodnutí vydává předseda
Státní plánovací komise.".
/1/ Pokud dosavadní zákony a jiné právní
předpisy svěřují působnost
dosavadnímu federálnímu ministerstvu dopravy,
federálnímu ministerstvu spojů, federálnímu
ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství,
federálnímu ministerstvu všeobecného
strojírenství a federálnímu ministerstvu
elektrotechnického průmyslu /dále jen "dosavadní
federální ministerstva"/, vykonávají
tuto působnost federální ministerstva, která
z nich byla zřízena tímto ústavním
zákonem.
/2/ Práva a povinnosti z pracovněprávních
a jiných vztahů přecházejí
z dosavadních federálních ministerstev na
federální ministerstva, která z nich byla
zřízena tímto ústavním zákonem.
Zrušuje se:
1. Ústavní zákon č. 157/1973 Sb.,
o zřízení federálního ministerstva
hutnictví a těžkého strojírenství
a federálního ministerstva všeobecného
strojírenství;
2. Ústavní zákon č. 147/1979 Sb.,
o zřízení federálního ministerstva
elektrotechnického průmyslu.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
k vládnímu návrhu ústavního
zákona o změnách v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády Československé
socialistické republiky
Návrh na změny v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády československé
socialistické republiky, vychází z požadavků
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu, která předpokládá výrazné
změny v pojetí činností odvětvových
orgánů vlád. Posilování horizontálních
vztahů mezi hospodářskými organizacemi
vyžaduje uplatnit jednotná ekonomická pravidla
a nástroje, a těmto hlediskům podřídit
i postavení a funkce odvětvových orgánů.
Je nezbytné posílit jejich národohospodářský
i průřezový charakter a plně uplatňovat
ve vztazích jednotného hospodářského
centra k organizacím především společné
jednotné zájmy státu.
Struktura odvětvových orgánů a jejich
funkce musejí být v etapě závažných
strukturálních změn a urychlování
inovačních procesů uspořádány
tak, aby každý z nich odpovídal za konkretizaci
a realizaci hospodářské politiky ve vztahu
k ucelenému národohospodářskému
komplexu. Důraz při řešení strategických
otázek vědeckotechnické politiky a struktury
zapojení do mezinárodní dělby práce
je nutno položit na meziodvětvovou, mezioborovou,
územní i mezinárodní provázanost
tak, aby byly důsledně zabezpečeny i horizontální
vazby a nedocházelo ke tříštění
úsilí velkého počtu odvětví.
Z těchto souvislostí vychází předložený
návrh ústavního zákona, který
současné odvětvové orgány účelně
agreguje tak, aby nově vytvořené komplexy
zabezpečovaly rozvoj ucelených národohospodářských
odvětví.
Vedle již existujících komplexů palivoenergetického
a zemědělství a výživy představuje
nejvýraznější změnu v organizaci
odvětvových orgánů vytvoření
strojírensko /včetně metalurgie/ - elektrotechnického
komplexu. Předložený návrh ústavního
zákona počítá se sloučením
dosavadního federálního ministerstva hutnictví
a těžkého strojírenství, federálního
ministerstva všeobecného strojírenství
a federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu v jediné federální ministerstvo
hutnictví, strojírenství a elektrotechniky.
Základním smyslem této změny je eliminovat
meziodvětvové a mezioborové bariéry
a vytvořit podmínky pro integrovaný a komplexní
národohospodářský rozvoj v této
rozhodující oblasti ekonomiky.
Předložený návrh ústavního
zákona navrhuje rovněž sloučení
dosavadního federálního ministerstva dopravy
a federálního ministerstva spojů. Východiskem
tohoto návrhu je celá řada shodných
rysů funkcí a úkolů těchto
oborů zabezpečujících podmínky
pro činnost všech národohospodářských
komplexů i jejich shodné úkoly při
uspokojování potřeb občanů.
V souvislosti s celkovým posilováním ústavní
odpovědnosti členů vlády československé
socialistické republiky za činnost jednotlivých
federálních ústředních orgánů
se navrhuje změna ústavního zákona
č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě.federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády Československé
socialistické republiky. Namísto dosavadního
ústavního stavu, kdy ve Státní plánovací
komisi působili dva členové vlády
ČSSR, se navrhuje, aby i tento federální
ústřední orgán byl řízen
jediným ústavně odpovědným
činitelem.
V návrhu ústavního zákona je zohledněna
i nutnost přechodu působností a závazků
dosavadních federálních ministerstev na federální
ministerstva nově zřízená. S ohledem
na požadavek legislativní čistoty se z ústavního
zákona č. 126/1970 Sb. vypouštějí
názvy původních ministerstev a navrhuje se
zrušit dva ústavní zákony o zřízení
těch federálních ministerstev, která
budou nahrazena ministerstvy zřízenými tímto
navrhovaným ústavním zákonem. Na rozdíl
od současného stavu, kdy struktura federálních
ústředních orgánů státní
správy v čele s členem vlády československé
socialistické republiky je upravena čtyřmi
ústavními zákony, sníží
se tento počet nabytím účinnosti předloženého
návrhu na tři.
Předložený návrh ústavního
zákona nevyvolává žádné
požadavky ve vztahu ke státnímu rozpočtu
federace. Jeho uskutečnění by spolu s dalšími
opatřeními směřujícími
k novému pojetí funkcí odvětvových
orgánů mělo vést ke snížení
administrativní náročnosti a úspoře
pracovních sil.