Bytové, spotřební a výrobní
družstevnictví (dále jen "družstevnictví")
tvoří nedílnou a rovnoprávnou součást
hospodářského a společenského
systému Československé socialistické
republiky a významně se podílí na
jejím hospodářském a sociálním
rozvoji. Pomáhá rozmnožovat bohatství
socialistické společnosti a dosahovat jejího
hlavního cíle, co nejlépe uspokojovat hmotné
a duchovní potřeby lidu a zvyšovat jeho životní
úroveň. Svou politickovýchovnou kulturní
a sociální činností přispívá
družstevnictví k rozvoji socialistických společenských
vztahů.
Bytová, spotřební a výrobní
družstva jsou spolu s družstevními podniky jedním
ze základních článků národního
hospodářství.
Družstevnictví plní své hospodářské,
sociální a společenská úkoly
v souladu s politikou Komunistické strany Československa,
vedoucí a usměrňující síly
socialistické společnosti a státu. Organizace
Komunistické strany Československa působící
v družstevních organizacích jsou politickým
jádrem členských kolektivu a pracovníků
a sjednocují jejich úsilí a úsilí
v nich působících společenských
organizací sdružených v Národní
frontě k uspokojování celospolečenských
potřeb. Uplatňují právo stranické
kontroly a zabezpečují uskutečňování
kádrové politiky Komunistické strany Československa.
Družstevnictví uskutečňuje úkoly
státního plánu hospodářského
a sociálního rozvoje a podílí se na
uspokojování potřeb obyvatelstva. Důsledně
uplatňuje zásady družstevní demokracie
a demokratického centralismu v podmínkách
vnitrodružstevního života a socialistické
družstevní samosprávy.
V zájmu vytvoření všestranných
podmínek pro plné využití možností
družstevnictví a zvýšení jeho podílu
na urychlení sociálně ekonomického
rozvoje Československé socialistické republiky
usneslo se Federální shromáždění
na tomto zákoně:
Účelem tohoto zákona je upravit postavení,
právní poměry a zásady činnosti
a) bytových, spotřebních a výrobních
družstev (dále jen "družstva") jako
jednoho ze základních článků
národního hospodářství a dále
b) svazů družstev, střední rady družstev
a družstevních podniků (spolu s družstvy
dále jen "družstevní organizace").
(1) Družstevní organizace svou hospodářskou,
sociální a společenskou činností
se podílejí na plnění úkolů
národního hospodářství a přispívají
k uspokojování potřeb občanů
a socialistické společnosti.
(2) Družstva svou hospodářskou činností
zabezpečují:
a) organizování přípravy a provádění
výstavby, provoz bytových a nebytových objektů
a služby spojené s bydlením,
b) služby v oblasti obchodu, veřejného stravování,
cestovního ruchu doplňkové potravinářské
výroby a nákupu některých zemědělských
a lesních produktů,
c) výrobu spotřebního zboží,
výrobu na zakázku opravárenské a jiné
služby obyvatelstvu a organizacím, rozvoj uměleckých
řemesel, národohospodářsky účelnou
kooperaci se státními podniky,
d) další činnosti s služby k uspokojování
potřeb obyvatelstva a národního hospodářství.
(3) Družstva rozvíjejí pracovní iniciativu
svých členů a pracovníků, pečují
o uspokojování jejich sociálních a
kulturních potřeb, o soustavné zvyšování
jejich kvalifikace a o zlepšování jejich pracovních
a sociálních podmínek v souladu s výsledky
hospodaření družstva. V družstvech, v
nichž působí Revoluční odborové
hnutí činí tak v součinnosti s ním.
(4) Družstva jako společenské organizace svou
činností napomáhají rozvoji socialistických
společenských vztahů; spolupracují
přitom s dalšími společenskými
organizacemi a podílejí se na tvorbě a realizací
volebních programů Národní fronty.
(5) K plnění úkol družstevnictví
přispívají svou činnost svazy družstev
a Ústřední rada družstev.
(1) Majetek družstevních organizací tvoří
věci a majetková práva včetně
práv k výsledkům výzkumné vývojové
pro jektavé a jiné obdobné činnosti,
jež nabyly při svém vzniku a svou činnosti.
Tento majetek je v družstevním socialistickém
vlastnictví.
(2) Družstva, svazy družstev a Ústřední
rada družstev hospodaří jako vlastníci
se svým majetkem, jakož i s částmi.
národního majetku, který jim byl odevzdán
do trvalého užívání.
(3) Družstevní podnik hospodaří s majetkem
v družstevním socialistickém vlastnictví,
který mu by 1 svěřen při jeho založení;
dále hospodaří s majetkem nabytým
svou činností, který je rovněž
součástí majetku v družstevním
socialistickém vlastnictví.
(4) Družstevní organizace mají právo
majetek s nímž hospodaří svým
jménem držet, užívat jej a nakládat
s ním a mají právo i povinnost jej chránit
a rozmnožovat v zájmu dosažení co nejlepších
hospodářských výsledků a plného
uspokojování potřeb socialistické
společnosti.
(1) Družstevní organizace uskutečňují
svou činnost v souladu s principem socialistické
zákonnosti.
(2) Družstva a družstevní podniky rozvíjejí
svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského
soutěžení tak, aby při využívání
všech možností, daných jim socialistickým
právním řádem, úspěšně
naplňovaly své poslání.
(3) Družstevní organizace nesmě ji nadřazovat
své zájmy nad zájmy celospolečenského
Družstva a družstevní podniky nesmějí
zneužívat svého hospodářského
postavení na úkor jiných subjektů
nebo jiným způsobem jednat proti zájmům
společnosti.
(1) Družstevní organizace spolupracují ve své
činnosti s příslušnými národními
výbory a podílejí se na komplexním
hospodářském a sociálním rozvoji
jejich územních obvodů způsobem a
za podmínek, které stanoví zákon.
Ve své činnosti jsou povinny dodržovat rozhodnutí
národních výborů, vydaná v
souladu s jejich pravomocí.
(2) Příslušné národní
výbory se vyjadřují k rozvoji družstev
a družstevních podniků a k zásadním
změnám předmětu jejich činnosti.
(1) Družstva je základním článkem
družstevnictví.
(2) Družstvo je socialistickou organizaci v níž
se sdružují občané popř. organizace,
aby společnou činností a společnými
prostředky dosahovali lepšího uspokojování
svých potřeb a potřeb ostatních občanů
a organizací v souladu se zájmy socialistické
společnosti.
(3) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních
vztazích svým jménem a nese odpovědnost
z těchto vztahů vyplývající.
(1) Družstvo provozu je svou činnost samostatně
na základě úplného chozrasčotu.
(2) Družstvo hradí své potřeby a náklady
z příjmů získaných především
ze své hospodářské činnosti,
jakož i z dalších finančních zdrojů.
(3) Ze svého zisku družstvo hradí přednostně
své povinnosti vůči státu (odvody
a daně).
(4) Zisk zbylý po provedení odvodů a daní
(dále jen "použitelný zisk") využívá
družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout.
(5) Družstvo může vy tvářet fondy
určené k financování rozšířené
reprodukce, k financování výdajů na
družstevní společenskou s potřebu, k
financování nutných neplánovaných
potřeb a výdajů a krytí hospodářského
rizika, popřípadě k dalším účelům
v souladu se stanovami družstva (dle jen "stanovy").
(1) Družstvo provádí svou činnost na
základě zásady družstevní samosprávy.
(2) Členové družstva řídí
a kontrolují činnost družstva prostřednictvím
členské schůze a volených orgánů
v souladu s obecně závaznými právními
předpisy a stanovami.
(1) Činnost a územní působnost družstva
lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek
a způsobem stanoveným zákonem.
(2) Proti zásahům orgánů hospodářského
řízení do své činnosti, které
jsou v rozporu s obecně závaznými právními
předpisy, se družstvo může domáhat
ochrany u hospodářské arbitráže
za podmínek stanovených zákonem. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů]
(3) Orgán hospodářského řízení,
který svým zásahem do činnosti družstva
způsobil tomuto družstvu majetkovou újmu, je
povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové
újmy, jakož i případy, kdy se náhrada
neposkytuje, stanov zákon. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů]
(4) Způsobilo-li družstvo svou činností
majetkovou újmu státu nebo jinému družstvu
nebo subjektu, je povinno ji nahradit v rozsahu a za podmínek
stanovených zákonem. [Hospodářský
zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů]
(1) Ke vzniku družstva se vyžaduje předchozí
pro jednání s národním výborem,
v jehož územním obvodě má mít
družstvo sídlo a se svazem družstev a
a) usnesení ustavující schůze, přičemž
družstvo může vytvořit nejméně
pět občanů,
b) přijetí stanov,
c) zvolení orgánů družstva,
d) souhlas příslušného orgánu
státní správy s předmětem činnosti
pokud zvláštní předpisy takový
souhlas vyžadují.
(2) Družstvo vzniká a mže nabývat práv
a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.
(3) Návrh na zápis do podnikového rejstříku
podává představenstvo družstva (dále
jen "představenstvo"); k návrhu je povinno
připojit usnesení ustavující schůze
včetně výsledku předchozího
projednání vzniku družstva s příslušným
národním výborem a svazem družstev,
stanovy a seznam členů představenstva.
(4) Družstvo je povinno svůj vznik oznámit
národnímu výboru, v jehož územním
obvodě má sídlo, a svazu družstev.
(1) Základním vnitrodružstevním předpisem
jsou stanovy, které družstvo vy pracuje v souladu
s tímto zákonem a dalšími obecně
závaznými právními předpisy.
(2) Stanovy musí obsahovat:
a) název družstva, ve kterém musí být
výslovně uvedeno, že jde o družstvo a
musí vylučovat možnost záměry
s názvy jiných organizací,
b) sídlo družstva,
c) předmět hospodářské, popřípadě
jiné činnosti,
d) ustanovení o vzniku a zániku členství,
o právech a povinnostech členů, jakož
i o postupu vůči členům, kteří
neplní své povinnosti,
e) výši členského podílu, popř.
základního členského vkladu, způsob
jeho splácení a vypořádání
při zániku členství a způsob
a rozsah ručení člena za případnou
ztrátu družstva,
f) bližší ustanovení o orgánech
družstva, jejich složení a způsobu je
jich volby
g) ustanovení o těch orgánech družstva
o způsobu jejich volby, o způsobu rozhodování
a o délce funkčního období, které
nejsou upraveny tímto zákonem,
h) určení orgánů družstva činných
v kárném řízení a jejich pravomoc
i) v družstvech, kde je obsahem členství též
pracovní vztah ustanovení o rozhodčí
komisi,
j) základní pravidla hospodaření družstva.
(1) Družstvo zaniká:
a) rozdělením, sloučením nebo splynutím,
b) likvidací družstva zrušeného rozhodnutím
členské schůze,
c) likvidací družstva,o jehož zrušení
rozhodl příslušný státní
orgán, jestliže družstvo porušuje své
základní povinnosti stanovené zákonem.
(2) Majetek, závazky a členové rozděleného
družstva přecházejí v rozsahu určeném
v usnesení o rozdělení na nově vzniklá
družstva.
(3) Majetek, závazky a členové slučovaného
družstva přecházejí na přejímající
družstvo.
(4) Při splynutí družstev majetek, závazky
a členové přecházejí na nové
vzniklé družstvo.
(5) Při zrušen družstva vstupuje družstvo
do likvidace; přitom svaz družstev jmenuje likvidátora.
Vstup do likvidace se zapisuje do podnikového rejstříku.
Zápisem likvidátora do podnikového rejstříku
zaniká funkce orgánů družstva. Likvidaci
upravuje obecně závazný právní
předpis. [Hospodářský zákoník
č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů] Případný likvidační
přebytek zbylý po uspokojení všech závazků
a vrácení členských podílů
připadá příslušnému svazu
družstev, který je povinen tyto prostředky
využít k dalšímu rozvoji družstevnictví.
(6) Zánik družstva nastává dnem výmazu
z podnikového rejstříku. Návrh na
výmaz podává nově vzniklé nebo
přejímající družstvo, u zrušeného
družstva likvidátor.
Družstvo, na které přešel majetek a závazky
zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět
organizace a jiné subjekty, které jsou zánikem
družstva dotčeny, o zániku družstva a
přechodu jeho majetku a závazků; při
likvidaci družstva má tuto povinnost likvidátor.
(1) Členy družstva mohou být občané,
popř. organizace jestliže to dovoluji stanovy družstva.
(2) Členství v družstvu je dobrovolné.
(1) Člen má tato základní práva:
a) podílet se na řízení a kontrole
činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím
volených orgánů,
b) volit a být volen do orgánů družstva,
c) podílet se na výsledcích družstevního
podnikání a na výhodách, které
družstvo poskytuje svým členům podle
obecné závazných právních předpisů
a stanov,
d) předkládat návrhy na zlepšení
činnosti družstva, vznášet připomínky
a dotazy na orgány družstva a být o jejich
vyřízení informován,
e) v družstvech, kde je obsahem členství též
pracovní vztah, na práci podle sjednaných
podmínek a na odměnu za vykonanou práci odpovídající
výsledkům práce v závislosti na hospodářských
výsledcích družstva, dále na pomoc od
družstva při zvyšování a rozšiřování
kvalifikace v souladu s potřebami družstva.
(2) Člen má tyto základní povinnosti:
a) dodržovat stanovy, řídit se rozhodnutími
orgánů družstva a dodržovat zásady
soudružské spolupráce,
b) svou činností se aktivně a iniciativně
podílet na plnění úkolů a na
rozvoji družstva,
c) všestranně upevňovat a rozvíjet společné
družstevní hospodářství, chránit
a zvelebovat majetek družstva,
d) ručit za případnou ztrátu družstva
způsobem upraveným ve stanovách,
e) v družstvech, kde je obsahem členství též
pracovní vztah, pracovat podle sjednaných podmínek
a zvyšovat si kvalifikaci v souladu s potřebami družstva.
(1) V družstvech, kde je obsahem členství též
pracovní vztah, řídí se pracovní
vztahy mezi družstvem a jeho členy zákoníkem
práce s těmito výjimkami a odchylkami:
a) pro pracovní vztahy členů neplatí
tato ustanovení zákoníku práce: §
2, § 3 odst. 2 a 3, § 4, § 5, § 20 až
22, § 27 odst. 1, § 34, § 41, § 59, §
78 odst. 1 a 2, § 36, § 207 odst. 2, § 249 až
251, § 268, § 269, § 271,
b) kde zákoník práce mluví o pracovním
poměru, rozumí se tím členský
poměr, kde mluví o vedlejším pracovním
poměru, rozumí se tím členský
poměr s vedlejším pracovním úvazkem.
Kde se mluví v zákoníku práce o pracovní
smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních
podmínkách tvořících součásti
členské přihlášky. Kde se mluví
o vedoucím organizace, rozumí se tím představenstvo
družstva, popřípadě orgán nebo
funkcionář družstva zmocněný
představenstvem,
c) ustanovení zákoníku práce o působnosti
odborových orgánů se na pracovní vztahy
členů nevztahují; kde se mluví o účasti
odborových orgánů, upraví stanovy
družstva působnost příslušných
družstevních orgánů způsobem
odpovídajícím podmínkám družstva,
zejména v otázkách skončení
členského poměru, společenské
kontroly nad dodržováním pracovněprávních
předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci,
d) rozhodčí komise jsou ustavovány způsobem
podle stanov družstva; o podrobnostech k prováděn
rozhodčího řízení platí
obecné předpisy vydané podle § 216 zákoníku
práce s případnými odchylkami uvedenými
ve stanovách nebo usneseních nejvyšších
orgánů družstva,
e) vedlejší činnost (§ 71 zákoníku
práce) smí být vy konávána
jen v pracovním poměru nebo na základě
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
f) pracovní řád družstva schvaluje nejvyšší
orgán družstva, který též určuje
orgány oprávněné k ukládání
kárných opatření,
g) v případech, kdy zákoník práce
umožňuje upravit též některé
pracovní nebo mzdové podmínky kolektivní
smlouvou, lze takovou úpravu provést usnesením
nejvyššího orgánu družstva,
h) kde se v zákoníku práce mluví o
pracovním kolektivu, rozumí se tím kolektiv
členů.
(1) Družstvo, kde obsahem členství není
pracovní vztah přijímá pracovníky
k plnění svých úkolů do pracovněprávního
vztahů.
(2) Družstvo ve své činnosti využívá
i zkušenosti, odborné znalosti a aktivitu svých
pracovníků a je jich společenských
organizací, zejména Revolučního odborového
hnutí a Socialistického svazu mládeže,
jejichž zástupce zve na jednán členské
schůze, popřípadě shromáždění
(konference) delegátů a představenstva družstva.
(1) Orgány družstva jsou:
a) členská schůze, popřípadě
shromáždění (konference) delegátů,
b) představenstvo,
c) předseda,
d) kontrolní komise,
e) další orgány podle stanov.
(2) Funkční období volených orgánů
družstva činí pět let, pokud stanovy
neurčí funkční období kratší.
(3) Orgány družstva uvedené v odst. 1 písm.
a), b), d) jsou způsobilé se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina
jejich členů. Usnesení je přijato,
hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina
přítomných.
(4) Podrobnosti o volbách orgánů družstva
a o jejich jednání může upravit volební
a jednací řád; způsob jejích
schvalování upravují stanovy.
(1) Nejvyšším orgánem družstva je
členská schůze, na níž především
uplatňují členové své právo
řídit záležitosti družstva a kontrolovat
jeho činnost. Není-li s ohledem na rozsah družstva
možno svolávat členské schůze,
mohou stanovy určit, že úkoly členské
schůze plní shromáždění
(konference) delegátů volené členy
družstva.
(2) Členskou schůzi svolává představenstvo
podle potřeby, nejméně jednou do roka.
(3) Členská schůze musí být
svolána, požádá-li o to jedna třetina
člení a v dalších případech
uvedených ve stanovách.
(4) Do působnosti členské schůze patří:
a) přijímat a měnit stanovy,
b) volit a odvolávat členy představenstva
a kontrolní komise; o způsobu volby rozhoduje členská
schůze,
c) projednávat a schvalovat zprávy představenstva
a kontrolní komise o činnosti družstva,
d) schvalovat koncepce rozvoje a hospodářský
plán družstva, zásady hospodaření
včetně tvorby a používání
fondů, roční účetní
závěrku a rozhodovat o tom, jak se naloží
se ziskem a uhradí případná ztráta,
e) rozhodovat o odvoláních a stížnostech
proti usnesením představenstva, popřípadě
dalších orgánů družstva,
f) schvalovat přijetí konsolidačního
programu družstva,
g) rozhodovat o rozdělení, sloučení,
splynutí a zrušení družstva,
h) rozhodovat o dalších záležitostech
týkajících se družstva a jeho činnosti,
pokud tak stanoví tento zákon, stanovy, popřípadě
pokud si rozhodování o některé věci
vyhradila.
(5) Členská schůze může rozhodovat
o rozdělení, sloučení, splynutí
nebo zrušení družstva, pokud bylo předem
projednáno se svazem družstev a s národním
výborem, v jehož územním obvodě
má družstvo sídlo.
(1) Představenstvo je výkonným a statutárním
orgánem družstva; je oprávněno jednat
jménem družstva ve všech věcech. Zabezpečuje
a kontroluje plnění usnesení členské
schůze, pravidelně jí podává
zprávy o své činnosti a o činnosti
družstva a odpovídá jí za svou činnost.
(2) Představenstvo řídí činnost
družstva a rozhoduje ve všech věcech, které
nejsou vyhrazeny jiným orgánům družstva.
(3) Představenstvo se schází podle potřeby,
ne jméně však jednou za měsíc.
(4) Způsob, jakým představenstvo jedná
jménem družstva, upravují stanovy; je-li však
pro právní úkon, který činí
představenstvo předepsána písemná
forma, je třeba podpisu dvou členů představenstva.
(5) Představenstvo volí ze svých členů
předsedu popřípadě místopředsedu
(místopředsedy) a další funkcionáře;
o způsobu volby rozhoduje představenstvo.
(1) Předseda organizuje a řídí jednání
představenstva a běžnou činnost družstva.
Za výkon funkce odpovídá předseda
představenstvu.
(2) Zastupování předsedy upravují
stanovy.
(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem
družstva. Kontroluje dodržování stanov
družstva, plnění usnesení členské
schůze a představenstva družstva a hospodaření
družstva vyjadřuje se k roční účetní
závěrce a k návrhu na rozdělení
zisku nebo na úhradu ztráty družstva.
(2) Kontrolní komise volí ze svých členů
předsedu; o způsobu volby rozhoduje komise.
(3) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost
členské schůzi a podává jí
zprávy o své činnosti.
(4) Členy kontrolní komise nemohou být členové
představenstva.
V družstvu s malým počtem členů,
nejvýše do třiceti člení, mohou
stanovy určit, že funkci představenstva a kontrolní
komise plní členská schůze, která
volí z členů družstva předsedu,
popř. další funkcionáře.
(1) Vnitřní organizace družstva je ve výhradní
působnosti družstva.
(2) Vnitřní organizaci družstva upravuje organizační
řád, popř. jiný vnitřní
organizační předpis který vydává
představenstvo.