Federální shromáždění
československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby, se mění
a doplňuje takto:
1. § 8 se vypouští.
2. § 9 včetně nadpisu zní:
(1) Pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou
velkovýrobu může zemědělská
organizace, které k nim náleží právo
užívání, přenechat do dočasného
užívání v tomto pořadí
a) svým členům anebo svým pracovníkům
k zemědělskému využití,
b) státní nebo družstevní organizaci
k zemědělskému a výjimečně
i k nezemědělskému využití,
e) společenské organizaci k zemědělskému
využití,
d) jiným občanům k zemědělskému
využití.
(2) členům nebo pracovníkům zemědělské
organizace nebo jiným občanům nelze přenechat
do dočasného užívání vodní
plochy a rybníky s chovem ryb.
(3) Zemědělská organizace může
v odůvodněných případech přenechat
do dočasného u žívání
socialistickým organizacím i stavby, k nimž
jí náleží právo užívání,
popřípadě jejich části, a pozemky,
na nichž jsou tyto stavby zřízeny.
(4) Dočasné užívání vzniká
písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti
je třeba souhlasu okresního národního
výboru. Ve smlouvě o přenechání
pozemku do dočasného užívání
občanovi se sjedná přiměřená
úplata, v jiných případech lze pozemek
přenechat do dočasného užívání
i bezplatně.
(5) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky
do dočasného užívání k
zemědělskému využití, může
na nich s předchozím souhlasem zemědělské
organizace provádět úpravy a zřizovat
dočasné stavby potřebné z hlediska
zemědělského využití. To platí
i pro stavby přenechané zemědělskou
organizací do dočasného užívání,
pokud jde o stavební úpravy. Souhlas zemědělské
organizace je podkladem, bez něhož nemůže
stavební úřad vydat územní
rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení,
že proti proveden stavby nemá námitek [§
39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976
Sb., o územním plánování a
stavebnímu řádu (stavební zákon).].
(6) Všechny porosty, které na pozemku vzešly
v době dočasného užívání,
jsou majetkem dočasného uživatele.
(7) Dočasné užívání skončí
uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li
doba sjednána, skončí uplynutím doby,
v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu,
ke kterému byl pozemek do užívání
přenechán. Užívání může
skončit výpovědí s šestiměsíční
výpovědní lhůtou k 31.12, běžného
roku, pokud obecně závazný právní
předpis nebo dohoda účastníků
nestanoví jinak.
(8) Jsou-li pozemek nebo stavba, přenechané zemědělskou
organizací do dočasného užívání,
užívány v rozporu se zájmem společnosti,
může okresní národní výbor
smlouvu o dočasném užívání
zrušit.
(9) Ke dni skončení užívání
je uživatel povinen uvést pozemek do původního
stavu,nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání
pozemku do dočasného užívání
nebo z pozdějšího ujednání něco
jiného; přitom je třeba dbát, aby
nedocházelo k neodůvodněným hospodářským
ztrátám."
3. Za § 11 se vkládá nový § 11a,
který zní:
Právo užívání pozemku, na němž
byla nebo má být zřízena malá
vodní elektrárna, může zemědělská
organizace převést na socialistickou organizaci
písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti
je třeba souhlasu okresního národního
výboru."
4. Nadpis pod § 12 se uvede nad tímto paragrafem.
5. Za § 12 se vkládá nový § 12a,
který zní:
(1) Právo užívání pozemku nebo
jeho části může okresní národní
výbor zrušit na návrh jeho vlastníka
se souhlasem zemědělské organizace, pokud
jde o nezastavěný stavební pozemek a pokud
by pozemek vzhledem ke svému určení a výměře
mohl být předmětem práva osobního
užívání [§ 199, 200 a 490 odst.
2 občanského zákoníku.].
(2) Právo užívání hospodářské
budovy nebo jiné stavby (dále jen "hospodářská
budova"), kterou zemědělská organizace
již nepotřebuje, může okresní národní
výbor zrušit na návrh zemědělské
organizace se souhlasem vlastníka. Rozhodnutím o
zrušení práva užívání
hospodářské budovy musí být
zrušeno i právo užívání
zastavěné plochy s nádvořím
nebo přilehlou zahradou; výměra zahrady nesmí
přesáhnout 400 m2. Nejvyšší
přípustná výměra zahrady může
být výjimečně překročena,
jen kdyby jinak vznikl pozemek nevhodného tvaru anebo zbylá
část pozemku byla zcela nevhodná pro hospodaření
zemědělské organizace.
(3) Byla-li hospodářská budova na náklady
zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník
povinen poskytnout náhradu zemědělské
organizaci odpovídající účelnému
a trvalému zhodnocení podle stavu v době
zrušení práva užívání."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1988.
Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby, s účinností
od 1. ledna 1976 posílil užívací vztahy
zemědělských organizací zejména
k půdě v soukromém vlastnictví, kterou
její vlastníci řádně neobdělávali.
Zákon se v praxi osvědčil a jeho základní
principy vytvářejí i nadále předpoklady
pro další rozvoj zemědělství
i v podmínkách přestavby hospodářského
mechanismu ČSSR.
Dílčí novelizace zákona č.
123/1975 Sb. se navrhuje na základě úzké
vazby tohoto zákona s V. částí navrhovaného
zákona o zemědělském družstevnictví
a na základě získaný poznatků
a odůvodněných potřeb praxe. Proto
se navrhuje rozšíření možností
pro přenechání pozemků do dočasného
užívání především
členům a pracovníků m zemědělských
organizací, popřípadě i jiným
občanům. Zároveň se navrhuje sjednocení
pojmů v tomto institutu zejména s předpisy
o ochraně zemědělského půdního
fondu. V souvislosti s tím se rovněž řeší
otázky zřizování staveb na dočasně
užívaných pozemcích, jakož i majetkové
vztahy k porostům vzešlým na pozemku v době
dočasného užívání.
Návrhem zákona se dále umožňuje
okresnímu národnímu výboru rozhodnout
v odůvodněných případech o
zániku práva užívání pozemku
nebo budovy. Zákonnou podmínkou je, že tyto
pozemky a budovy socialistická zemědělská
organizace pro svou další činnost nepotřebuje
a vlastník má zájem budovu nebo pozemek převzít.
Navrhovaná novela tohoto zákona úzce souvisí
s návrhem zákona o zemědělském
družstevnictví. Jde především o
to, aby v obou zákonech byly zachyceny základní
principy vrácení budov a pozemků shodně.
K § 8:
Nový zákon o zemědělském družstevnictví
nepřipouští možnost přechodu jednotného
zemědělského družstva do státní
zemědělské organizace, a proto je stávající
úprava nadbytečná.
K § 9:
Ani v podmínkách socialistické zemědělské
velkovýroby a uplatňování vědeckotechnického
pokroku v zemědělství dosud nemohou vždy
socialistické zemědělské organizace
racionálně a efektivně zabezpečovat
obhospodařování veškeré užívané
zemědělské půdy. V minulosti se v
těchto případech osvědčilo
přenechávat pozemky, které nebylo možno
hospodárně a účelně využít
pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu
do dočasného užívání.
Pozemky bylo možné přenechat státní
nebo družstevní organizaci a k zemědělskému
využití i společenským organizacím.
Svým členům nebo pracovníkům
mohla zemědělská organizace přenechat
tyto pozemky, jen pokud byly v zastavěné části
obce a pokud byly splněny další administrativní
podmínky. Zákonem se umožňuje přenechat
členů m nebo pracovníkům, popřípadě
i jiným občanům pozemky, které splňují
podmínku nevhodnosti pro socialistickou zemědělskou
velkovýrobu. Za pozemky nevhodné pro socialistickou
zemědělskou velkovýrobu se považují
pozemky
a) drobné o výměře do 0,5 ha, které
nelze začlenit do půdních bloků (jiných
pozemků),
b) nezpůsobilé k obdělávání
obvyklými mechanizačními prostředky
s ohledem na jejich tvar, přístupnost apod., které
nelze začlenit do půdních bloků (jiných
pozemků),
c) zvlášť nepříznivých (extrémních)
vlastností, například s výrazným
a trvalým zhoršením vodního režimu
zamokřením, nebezpečím častých
záplav - v inundačním území,
kamenitostí v povrchové vrstvě větší
než 50. Kriteria nevhodnosti jsou upravena v čl. 1
instrukce MZVž ČSR ze dne 30. října
čj. 1600/87 k zajištění ochrany zemědělského
půdního fondu (uveřejněno ve Věstníku
vlády SR pro národní výbory v částce
6/1987 pod č. 10) čl. 1 směrnice MZVž
SSR ze dne 23. prosince 1987 čj. 8386/1987 ORP k zajištění
ochrany zemědělského půdního
fondu.
Úpravou přenechávání pozemků
i k nezemědělskému využití nejsou
dotčeny předpisy o ochraně zemědělského/půdního
fondu, to znamená, že k jiné než zemědělské
činnosti na zemědělské půdě
bude nezbytné rozhodnutí o odnětí
pozemku zemědělské výrobě (pokud
nepůjde o nezemědělské využití
kratší než jeden rok).
Za pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou
velkovýrobu je třeba v této souvislosti považovat
nejen pozemky nevhodné k racionálnímu obhospodařování
pro jejich stav, konfiguraci, polohu apod., ale také i
pozemky, které byly rozhodnutím orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu
určeny k tomu, aby byly dočasně využívány
jinak než pro socialistickou zemědělskou výrobu
(např. pro těžební činnost).
S ohledem na to, že přenechávat k dočasnému
užívání rybníky s chovem ryb
nebo ostatní vodní plochy je vhodné a účelné
pouze socialistickým organizacím, je nezbytné
tuto skutečnost náležitě v zákoně
vyjádřit.
Souhlas národního výboru k účinnosti
smlouvy o dočasném užívání
pozemku se vyžaduje především z toho důvodu,
že národní výbory jsou odpovědnými
orgány podle předpisů o ochraně zemědělského
půdního fondu k posouzení, zda jde při
přenechání o pozemky skutečně
nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu,
ale i z důvodu, že národní výbory
zohledňují na daném území zájmy
podle zvláštních předpisů (např.
podle předpisů o územním plánování
a stavebním řádu).
Ve smlouvě o přenechání pozemku k
dočasnému užívání může
být sjednána i možnost užití části
pozemku ke zřízení dočasné
stavby, potřebné pro zemědělské
využití pozemku. K zamezení případů,
kdy uživatel by zřídil takovou stavbu na pozemku
proti vůli zemědělské organizace se
vyžaduje její souhlas jako závazný podklad,
bez kterého nemůže být vydáno
územní rozhodnutí nebo stavební povolení.
V případě, že by šlo o stavbu,
k jejímuž zřízení. postačí
ohlášení, musí ve svém sdělení
stavební úřad podle § 57 odst. 2 zákona
č. 50/ 1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon),
takovou stavbu zamítnout, pokud by chyběl potřebný
souhlas zemědělské organizace.
Ustanovením o porostech, které vzešly v době
dočasného užívání na přenechaném
pozemku, jakož i o povinnosti uživatele uvést
pozemek po skončení užívání
do původního stavu, se sleduje odstranění
některých pochybností, k nimž dosud
v praxi dochází. Jinou dohodou je míněna
zejména dohoda uživatele se zemědělskou
organizací o tom, že zemědělská
organizace převezme za přiměřenou
náhradu stavby vybudované nebo porosty vysázené
uživatelem, pokud je potřebuje k plnění
svých úkolů. Tímto ustanovením
nejsou dotčeny zejména stavební předpisy,
pokud se týká odstraňování
staveb.
K § 11a:
Navrhovaná úprava umožní zemědělským
organizacím převést užívací
právo k pozemku, na kterém byla nebo má být
v souladu s předpisy o územním plánování
a stavebním řádu zřízena malá
vodní elektrárna, kterou se rozumí elektrárna
do výkonu 35 kW. Pokud by zemědělská
organizace byla vlastníkem takové elektrárny
na předmětném pozemku a ke své činnosti
ji nepotřebovala, může vlastnická práva
převést podle jiných předpisů
(např. hospodářského zákoníku).
K § 12a:
Některé hospodářské budovy,
popřípadě jiné stavby (např.
obytná část zemědělské
usedlosti, studna, plot a jiné drobné stavby), které
socialistická zemědělská organizace
potřebovala k zajištění své činnosti,
již v současnosti nepotřebuje. Proto zákon
umožňuje, aby okresní národní
výbor mohl zrušit právo užívání
k takové budově na návrh zemědělské
organizace a se souhlasem vlastníka. Vlastník by
tak nabyl užívací právo k budově
bezplatně s výjimkou případů,
kdy zemědělská organizace na své náklady
zajistila zhodnocení stavby. Spolu se zrušením
práva užívání budovy je nutno
vyřešit i otázky užívání
zastavěné plochy s nádvořím,
popřípadě s přilehlou zahradou. Problém
může nastat v případech, kdy je různý
vlastník budovy a vlastník pozemku.
V daném případě je pak namístě
dohoda vlastníků nebo zřízení
věcného břemene příslušným
státním orgánem.
V některých případech bude mít
zemědělská organizace v užívání
pozemky, které byly po vzniku tohoto užívacího
práva podle předpisů o územním
plánování (zákon č. 50/1976
Sb. a vyhláška č. 85/1976 Sb., ve znění
vyhlášky č. 155/1980 Sb.) a v souladu s nimi
určeny k individuální zástavbě.
Pokud by vlastník takového pozemku nebo občan,
na kterého může být vlastnické
právo k nezastavěnému stavebnímu pozemku
ve smyslu § 90 odst. 2 občanského zákoníku
převedeno, mohl být jedním ze stavebníků,
jeví se racionální umožnit "vrácení"
užívacího práva k takovému pozemku.
Touto změnou se podstatně zjednodušuje dosavadní
postup, pokud jde o nakládání s nezastavěnými
stavebními pozemky a o zřizování práva
osobního užívání k nim.
Zrušit právo užívání nebude
možné, pokud s tím zemědělské
organizace nebo vlastník nebude souhlasit.
Finanční dopad
Navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní
rozpočet federace, státní rozpočty
republik, popřípadě rozpočty národních
výborů. Novelou zákona se sice zavedl o právo
národních výborů rozhodovat o zrušení
práva užívání, avšak půjde
o administrativně nenáročný postup,
který v praxi vyřeší řadu problémů
národních výborů a podstatně
zjednoduší dosavadní administrativní
postup pro občana, což je přijímáno
ze jména národními výbory pozitivně.