Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, se mění a doplňuje takto:

1. Ustanovení § 3 písm. c) se vypouští.

2. V ustanovení § 4 písm. e) se vypouští slova "a výrobně technickými poznatky".

3. § 5 zní:

(1) Československé právnické osoby usilují při své podnikatelské činnosti o co nejvýhodnější zapojení do mezinárodní dělby práce.

(2) Československé osoby jsou oprávněny v mezích stanovených podle tohoto zákona navazovat a uskutečňovat přímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami.

(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat nepřímé hospodářské vztahy se zahraničím. Nepřímými hospodářskými vztahy se zahraničím podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním osobám, které československá osoba navazuje a uskutečňuje prostřednictvím československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti, jednajících vlastním jménem na účet československé osoby. Československá osoba je oprávněna si zvolit, která z několika československých socialistických organizací oprávněných k požadované zahraničně hospodářské činnosti má vystupovat na základě smlouvy vůči zahraničním osobám.

(4) Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se podnikatelská činnost v této oblasti v podmínkách hospodářské soutěživosti a v mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a rozšiřovalo se zapojování československých osob ve vhodných formách do mezinárodní dělby práce."

4. § 6 odst. 5 se doplňuje písmeny e) a f), která zní:

"e) dovoz věcí uskutečňovaný československými fyzickými osobami za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky;[Např. nařízení vlády ČSR č. 1 /1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru a nařízení vlády SSR č. 2 /1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru]

f) poskytování a přijímání služeb v oblastech uvedených v 17 zákona (zahraničně hospodářské služby)."

5. § 7 zní

(1) Zahraničně obchodní činnost mohou provádět pouze československé právnické osoby a zahraniční osoby na základě a v mezích uděleného povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje

a) u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s československými právnickými osobami, oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;

b) u československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, v mezích jim stanoveného základního předmětu podnikání, pro vývoz a dovoz výrobků a jejich částí, jež jsou předmětem smlouvy o výrobní kooperaci, uzavřené v souladu s tímto zákonem (§ 23 odst. 2 tohoto zákona), pokud se tento vývoz nebo dovoz uskutečňuje ve vztahu k jiné smluvní straně této smlouvy, která má sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci; toto oprávnění k zahraničně obchodní činnosti může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout za podmínek stanovených v § 8 odst. 4 první věta;

c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat provádění zahraničně obchodní činnosti na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 9."

6. § 8 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Povolení k zahraničně obchodní činnosti uděluje, mění a odnímá federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s příslušnými orgány.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu udělí povolení k zahraničně obchodní činnosti československé osobě, jež je socialistickou organizací, jestliže tato prokáže, že jsou u ní splněny předpoklady pro řádný a hospodářsky efektivní a racionální výkon zahraničně obchodní činnosti a bude disponovat dostatečnými devizovými prostředky k úhradě právních důsledků případného porušení svých závazků vůči zahraničním osobám. Ze závažných důvodů může vláda Československé socialistické republiky stanovit další podmínky, jejichž splnění je nezbytné, aby mohlo být uděleno povolení k zahraničně obchodní činnosti. Jiným osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu udělit povolení k zahraničně obchodní činnosti, jestliže toto udělení je v souladu s cíli účelného zapojení národního hospodářství Československé socialistické republiky do mezinárodní dělby práce."

7. § 8 odst. 3 se vypouští.

8. § 8 odst. 4 zní:

"(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu povolení k zahraničně obchodní činnosti omezí nebo odejme, jestliže československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, které bylo povolení uděleno, opětovně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené pro provádění zahraničně obchodní činnosti. Jiným než československým socialistickým osobám může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení podle odstavce 2."

9. § 9 zní:

"Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví obecně závazným předpisem postup při udělování, změně a odnímání povolení k zahraničně obchodní činnosti a o tom, které zahraničně obchodní činnosti, vyžadující povolení podle tohoto zákona, mohou být prováděny bez tohoto povolení, za jakých podmínek a v jakém rozsahu."

10. § 10 odst. 1 zní:

"Československé právnické osoby, oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, které jsou socialistickými organizacemi, postupují při provádění zahraničně obchodní činnosti v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v kulturní oblasti též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky."

11. § 10 odst. 2 se vypouští a dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

12. § 12 odst. 1 a 2 zní:

"(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu řídí zahraničně obchodní činnost obecně závaznými právními předpisy vydanými podle tohoto zákona, celními a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy i jinými ekonomickými nástroji, které jsou v jeho působnosti. Zahraničně obchodní činnost československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu kontroluje zahraničně obchodní činnost na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů podle odstavce 3."

13. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

(1) Československé a zahraniční osoby mohou zakládat čs. právnickou osobu, jejíž základní předmět podnikání zahrnuje zahraničně obchodní činnost nebo měnit tento její předmět podnikání jen s povolením federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(2) Orgány státní správy mohou zakládat československou právnickou osobu uvedenou v odst. 1 nebo měnit její základní předmět podnikání týkající se zahraničně obchodní činnosti jen se souhlasem federálního ministerstva zahraničního obchodu.

(3) Povolení podle odst. 1 a souhlas podle odst. 2 nahrazuje povolení podle § 7 odst. 1.

14. § 13 odstavec 3 zní:

"(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku."

15. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:

Podnik zahraničního obchodu je socialistickou hospodářskou organizací, která provádí svou činnost samostatně na základě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, úplného chozrasčotu a socialistické samosprávy."

16. § 14 zní:

(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ni a její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu a pracovnímu kolektivu. Generální ředitel jmenuje a odvolává své náměstky, kteří jsou statutárními orgány podniku zahraničního obchodu. Generální ředitel a jeho náměstci se zapisují do podnikového rejstříku jako statutární orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost jednat jménem podniku zahraničního obchodu nabývá generální ředitel dnem volby a jeho náměstci dnem jmenování. Účinky ukončení jejich funkce vůči třetím osobám nastávají ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(2) Na řízení podniku zahraničního obchodu se podílejí orgány socialistické samosprávy, kterými jsou:

a) shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, tvořeného pracovníky, kteří v podniku zahraničního obchodu konají práce v pracovním poměru, popř. shromáždění delegátů tohoto kolektivu a

b) rada pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, která je volena shromážděním, a to tajným hlasováním nejvýše na dobu pěti let.

(3) Pro volbu generálního ředitele, řízení a socialistickou samosprávu podniku zahraničního obchodu platí obdobně § 3, § 5, § 11, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 1 a 2 a § 27 až § 34 zákona o státním podniku.

(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat o to, aby jeho majetek byl plně, účelně a hospodárně využíván a chráněn. Federální ministerstvo zahraničního obchodu upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků zahraničního obchodu."

17. § 15 zní:

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení, splynutí a sloučení podniků zahraničního obchodu a o změně předmětu jejich podnikání: přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 druhá věta. Federální ministerstvo zahraničního obchodu může též změnit jejich název, sídlo a výši základního jmění.

(2) Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniku zahraničního obchodu nebo změna jeho základního jmění nesmí být na újmu věřitelům podniku zahraničního obchodu. Zrušení, rozdělení, splynutí nebo sloučení podniků zahraničního obchodu nebo změna jejich základního jmění nabývají účinnosti ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého nároku rozděleného podniku zahraničního obchodu, může věřitel uplatnit svůj nárok vůči kterémukoli z podniků vzniklých rozdělením podniku zahraničního obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně a nerozdílně.

(4) Pro podnik zahraničního obchodu platí obdobně ustanovení § 12, § 13 odst. 2, § 14, § 17 a § 21 až § 23 zákona o státním podniku."

18. § 17 odst. 1 a 2 zní:

"(1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, školství, pojišťovnictví, zdravotnictví s výjimkou lázeňské léčby, pohřebnictví a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány

a) československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu a československým osobám v zahraničí:

b) zahraničními osobami na území Československé socialistické republiky.

(2) K zahraničně hospodářským službám patří též

a) poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí a zahraničních autorů nebo výkonných umělců do Československé socialistické republiky[§ 44 odst. 1 písm. b zákona č. 35/65 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)];

b) vystavování přepravních dokumentů československými železničními dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními železničními dopravci a československými leteckými dopravci při přepravě uskutečňované zahraničními leteckými dopravci."

19. § 19 zní:

"(1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a v oblasti spojů federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

b) silniční dopravy a pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;

c) kultury ministerstva kultury republik;

d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(2) Pro udělování, změnu a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb platí obdobně ustanovení § 8 odst. 2 a 4."

20. § 20 odst. 1 zní:

"(1) Československé právnické osoby, které mají povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, postupují při jejich poskytování v souladu s potřebami československého národního hospodářství a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána, a v oblasti kulturní též v souladu s kulturně politickými zájmy Československé socialistické republiky."

21. § 21 zní

(1) Poskytování zahraničně hospodářských služeb řídí ústřední orgány státní správy, které udělily povolení k této činnosti. Řízení se uskutečňuje obecně závaznými právními předpisy a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy ekonomickými nástroji. Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Ústřední orgány státní správy uvedené v odstavci 1 kontrolují poskytování zahraničně hospodářských služeb na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů vydaných podle § 22."

22. § 22 zní:

"V oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;

b) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;

c) kultury ministerstva kultury republik;

d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;

h) pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik;

upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o

1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,

2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jimž udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy (§ 18, odst. 2 písm. a)), při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,

3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení (§ 18 odst. 2)."

23. § 25 odst. 2 zní:

"(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím mohou uzavírat a její předmět rozšiřovat pouze československé právnické osoby jen na základě a v mezích uděleného povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení podle § 26, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje:"

24. § 26 zní:

"Povolení uvedené v § 25 uděluje věcně příslušný ústřední orgán státní správy."

25. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:

O uzavření smlouvy o výrobně specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nebo k rozšíření jejího předmětu se povolení nevyžaduje

a) u smlouvy uzavírané k provedení mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) u smlouvy uzavírané s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci;

c) u jiné smlouvy o výrobní kooperaci, při jejímž provádění se předpokládá, že souhrn ročního objemu vývozu a dovozu československé právnické osoby v souvislosti s prováděním výrobní kooperace nepřesáhne celkem částku 30 milionů Kčs v cenách bez dopravních a jiných nákladů, sjednaných mezi smluvními stranami a přepočtených na československou měnu podle středního kursu vyhlášeného Státní bankou československou pro den, kdy smlouva byla uzavřena. "

26. § 28 zní

"Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, vyžadující povolení podle tohoto zákona, uzavřít nebo její předmět rozšířit bez povolení, a to za jakých podmínek a v jakém rozsahu, a upravit postup při udělování povolení."

27. V § 29 se vypouští odstavec 2 a číslování prvního odstavce.

28. § 30 se vypouští.

29. § 31 odst. 2 a 3 zní:

"(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím mohou uzavřít československé právnické osoby pouze na základě a v mezích povolení, které udělila Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem státní správy nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje

a) jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) u smluv uzavíraných československými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, s osobami, které mají sídlo na uzemí státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci;

c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky."

30. § 31 odst. 4 se vypouští.

31. § 32 se vypouští:

32. § 33 zní:

Nakládání průmyslovými právy ve vztahu k zahraničí podle tohoto zákona zahrnuje převod práv k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám nebo poskytnutí jejich využití československými osobami zahraničním osobám s výjimkou poskytování jejich využití v souvislosti s vývozem investičních celků."

33. § 34 zní:

(1) Nakládání průmyslovými právy (§ 33) ve vztahu k zahraničí se může uskutečnit pouze na základě smlouvy.

(2) Smlouvu o nakládání průmyslovými právy může uzavřít nebo její předmět rozšířit československá osoba pouze na základě a mezích povolení uděleného podle § 35.

(3) Povolení se nevyžaduje v případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 36."

34. § 35 zní:

Povolení k uzavření nebo rozšíření předmětu smlouvy podle § 34 uděluje Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

35. § 36 zní

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o postupu při udělování povalení podle § 34 odst. 2 a může stanovit, kdy k uzavření smlouvy nebo rozšíření jejího předmětu, k nimž je třeba podle tohoto zákona povolení, se toto povolení nevyžaduje."

36. § 46 zní:

Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které na návrh federálního ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda Československé socialistické republiky."

37. § 56 zní:

K ochraně obchodně politických nebo výjimečně jiných důležitých zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky

a) omezit nebo zakázat;

b) vázat na splnění určitých podmínek včetně udělení úředního povolení nebo předložení stanovených dokladů."

38. § 61 zní:

Na řízení podle § 56 a 57 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád).^11/ Pokud nevyhověním žádosti o vydání nebo změnu povolení, změnou nebo odnětím povolení nebo vydáním opatření v souladu s tímto zákonem vznikne osobám majetková újma, nevzniká právo na její náhradu."

39. § 62 se vypouští.

40. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní:

Vyhláška nebo její část, kterou byl zřízen podnik zahraničního obchodu podle dříve platných předpisů, pozbývá platnosti dnem, kdy její obsah byl změněn výkonem působnosti podle § 13 a 15."

Zrušuje se nařízení vlády ČSSR č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 21/1987 Sb.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, jak vyplývá ze zákonů jej měnicích a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Účelem zákona o hospodářských stycích se zahraničím je vytvořit právní základ pro organizátorskou funkci socialistického státu v této oblasti a v této souvislosti vymezit působnost jednotlivých ústředních orgánů státní správy.

Přestavba mechanismu čs. národního hospodářství vyžaduje aby tato zákonná úprava vytvořila prostor pro širší iniciativu účastníků mezinárodních hospodářských styků.

Do nové právní úpravy jsou promítány závěry 7. pléna ÚV KSČ a Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu. Návrh novely upravuje dosavadní znění zákona tak, že omezuje schvalovací režim pouze na případy, kdy podnikové zájmy při posuzování řešení některých otázek by mohly být v rozporu s celospolečenskými zájmy.

Proto se zejména:

1. povolovací pravomoc soustřeďuje v zásadě u průřezových orgánů;

2. zakotvuje právo československých socialistických organizací na udělení povolení k zahraničně obchodní činnosti při splnění stanovených předpokladů;

3. umožňuje československým socialistickým organizacím vstupovat do přímých vztahů s organizacemi ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci v oblasti mezinárodní specializace a kooperace výroby, mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a přijímání průmyslových práv od organizací těchto států;

4. v oblasti nakládání průmyslovými právy se podstatně omezuje schvalovací režim tím, že jsou z něho vyloučeny smlouvy, kdy dochází k nabývání těchto práv. Z právní regulace se rovněž vypouštějí výrobně technické poznatky;

5, nevyžaduje se schválení při ukončení platnosti smlouvy, jejímž předmětem je hospodářská spolupráce se zahraničím.

Návrh novely nepřipouští operativní zasahování do hospodářské činnosti československých podniků a v souladu se záměry komplexní přestavby hospodářského mechanismu ČSSR, vyjádřenými ve Směrnicích k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, upravuje stávající organizaci a způsob řízení vnějších hospodářských styků tak, aby byl vytvořen prostor pro větší iniciativu a samostatnost československých účastníků těchto styků. Postavení federálního ministerstva zahraničního obchodu se celkově posouvá do polohy průřezového orgánu, poněvadž i vůči podnikům zahraničního obchodu bude mít tytéž nástroje řízení, jaké se uplatňují vůči ostatním československým socialistickým organizacím.

Návrh novely proto vychází z principů, že

1. formy řízení zahraničně obchodní činnosti federálním ministerstvem zahraničního obchodu jsou omezeny na obecně závazné právní předpisy a ekonomické nástroje;

2. obdobně jako v dosavadní úpravě jedině federální ministerstvo zahraničního obchodu bude moci zakládat podniky zahraničního obchodu;

3. právní postavení podniků zahraničního obchodu se maximálně přibližuje právnímu postavení státních podniků a zavádí se princip chozrasčotu, samofinancování a socialistické samosprávy, včetně volby generálních ředitelů. Úloha federálního ministerstva zahraničního obchodu vůči podniku zahraničního obchodu odpovídá v zásadě postavení zakladatele u státních podniku;

K jednotlivým ustanovením novely:

K § 3:

S přihlédnutím k tomu, že federální ministerstvo zahraničního obchodu se stává průřezovým orgánem státní správy pro oblast hospodářských styků se zahraničím, není třeba v zákoně ponechávat kategorii organizací zahraničního obchodu podřízených federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu. Proto se ruší ustanovení § 3 písm. c) zákona.

K § 5:

V novém znění § 5 se zakotvují nové principy uskutečňování zahraničně hospodářské činnosti včetně podnikatelského charakteru těchto činností vedoucích k zapojení do mezinárodní dělby práce všemi v zákoně předvídanými formami, jakož i při navazování přímých vztahů mezi organizacemi.

Zákon ukládá vykonávat působnost tak, aby se ponechával prostor pro hospodářskou soutěživost jednotlivých osob uskutečňujících zahraničně hospodářskou činnost. Tato zásada vyžaduje, aby základní předmět podnikání těchto osob se v účelné míře mohl překrývat, v důsledku čehož budou mít státní podniky a další československé osoby možnost volby československé socialistické organizace, jejímž prostřednictvím budou vstupovat do nepřímých styků se zahraničím. Toto ustanovení umožňuje široce využívat obstaravatelské vztahy při uskutečňování nepřímých zahraničně hospodářských vztahů.

V textu § 5 odst. 4 se používá výrazu "v mezích podle toho to zákona" vzhledem k tomu, že se předvídá, že vedle zákona budou rozhodující i prováděcí předpisy, jež umožní bez změny zákon a dále uvolňovat regulaci hospodářské činnosti se zahraničím.

K § 7:

Samostatnost organizací v jejich podnikání dává podněty k rozsáhlejšímu navazování a uskutečňování přímých vztahů se zahraničními subjekty, tj. vztahů bez prostřednictví organizací majících povolení k zahraničně hospodářské činnosti, dosavadní úprava v zákoně č. 42/1980 Sb., resp. v prováděcích předpisech umožňovala takové vztahy navazovat v některých případech výrobním organizacím v oblasti specializace a kooperace výroby a vědeckotechnické spolupráce. Novela v ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) tyto možnosti rozšiřuje a umožňuje tyto vztahy navazovat bez povolení i u specializace a kooperace výroby a u vědeckotechnické spolupráce s organizacemi ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci. Dále se přímo v zákoně (nikoli jako dosud v nařízení vlády ČSSR) stanoví částka souhrnu ročního objemu vývozu a dovozu u smluv o výrobní kooperaci, do níž se u těchto smluv nevyžaduje povolení. Současně se tato částka zvyšuje z dosavadních 10 mil. Kčs na 30 mil. Kčs. Umožňuje se, aby čs. právnické osoby v mezích jim stanoveného předmětu podnikání prováděly bez povolení vývoz a dovoz výrobků ve smlouvách o výrobní kooperaci, pokud se tyto vývozy a dovozy uskutečňují ve vztahu k jiné smluvní straně smlouvy o výrobní kooperaci uzavřené s osobami se sídlem na území států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

Uvolnění dovozu a vývozu se poskytuje v rámci socialistické ekonomické integrace, aby navrhovaná úprava byla v souladu s mezinárodními závazky ČSSR, neboť výhody v rámci ekonomických integrací se všeobecně považují za výjimky z aplikace doložky nejvyšších výhod sjednávané v mezinárodních smlouvách.

K § 8:

V novelizovaném ustanovení § 8 se na rozdíl od dosavadní opravy přiznává československým socialistickým organizacím právo na udělení povolení k zahraničně obchodní činnosti při splnění zákonem stanovených předpokladů. Navrhuje se zmocnění pro vládu Československé socialistické republiky stanovit ze závažných celospolečenských důvodů další předpoklady pro udělení povolení.

K § 12a:

Nové ustanovení § 12a přihlíží ke skutečnosti, že vedle podniků zahraničního obchodu budou provozovat zahraničně obchodní činnost i další právnické osoby a stanoví, aby již při vzniku právnické osoby, jejíž předmět podnikání zahrnuje zahraniční obchodní činnost, byla rozhodnuta otázka jejího budoucího oprávnění k této činnosti. Povolení podle odst. 1 se vyžaduje jak v případech, kdy právnickou osobu zakládají pouze československé osoby, tak v případech, kdy ji zakládají zahraniční osoby nebo společně československé a zahraniční osoby. Toto ustanovení se vztahuje na všechny případy, kdy není zakladatelem orgán státní správy včetně zakládání právnických osob fyzickými osobami (např. družstvo).

K § 26:

Nové znění § 26 vyjadřuje zvýšenou odpovědnost a samostatnost čs. právnických osob za uzavírání smluv o výrobní specializaci a výrobní kooperaci a zjednodušuje povolovací řízení, kdy povolení bude udělovat, měnit nebo zrušovat věcně příslušný ústřední orgán státní správy. V oblasti zemědělství a výživy je tímto orgánem federální ministerstvo zemědělství a výživy. Tím by mělo dojít i ke snížení administrativní náročnosti a urychlení procesu uzavírání, změn nebo zrušení smluv. Vzhledem k tomu, že novela zjednodušuje povolovací řízení, vypouštějí se ze zákona ta ustanovení, která jsou v rozporu se zjednodušeným řízením. Za těchto okolností není nutné ponechávat v platnosti nařízení vlády ČSSR č. 157/1980 Sb., o udělování povolení uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 21/1987 Sb.

K § 29 až § 32:

V oblasti vědeckotechnické spolupráce se nově navrhuje připustit vědeckotechnickou spolupráci bez povolení československých socialistických organizací ve vztahu organizacím ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci. V ostatních případech se povolovací řízení zjednodušuje tím, že počet povolovacích orgánů se omezuje pouze na Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem státní správy.

K § 33 až § 36:

Rovněž v oblasti nakládání průmyslovými právy se omezují druhy smluv, k jejichž uzavření se vyžaduje povolení. Na rozdíl od současného stavu se povolení nevyžaduje při uzavírání smluv o převodu průmyslových práv ze zahraničních osob na československé osoby a přijímání využití těchto práv československými osobami od zahraničních osob. U aktivních licenčních smluv se povolení nevyžaduje, pokud se poskytuje zahraničním osobám pouze jejich využití v souvislosti s vývozem investičních celků.

K § 46:

V ustanovení § 46 se v souladu se zásadami o uvolnění vztahů mezi ústředními orgány státní správy a organizacemi omezuje též možnost zásahů federálního ministerstva zahraničního obchodu do činnosti Československé obchodní a průmyslové komory a vypouští se proto druhá věta ze znění tohoto paragrafu. Vzhledem k významu ČSOPK se nově stanovuje, že její stanovy schvaluje vláda ČSSR na návrh FMZO.

K § 56:

Novelizace § 56 umožňuje, aby možnost omezit nebo zakázat provádění zahraničně obchodní činnosti se mohlo uplatnit výjimečně i z důležitých vnitrostátních důvodů jako např. v zájmu obrany a bezpečnosti nebo závažných poruch na vnitřním trhu.

K § 61:

Vzhledem k nově vymezené působnosti se navrhuje vyloučení aplikace obecných předpisů o správním řízení pouze při výkonu působnosti podle § 56 a § 57.

Hospodářské zájmy státu často vyžadují činit opatření, zejména vydávání zákazů nebo příkazů obchodně politických, která jsou v souladu s předpisy, avšak mohou způsobit majetkovou újmu organizaci. Při takovém možném střetu zájmů státu a organizací se navrhuje dávat přednost odůvodněnému zájmu státu, a proto se navrhuje v doplnění § 61 vyloučit právo organizace na náhradu majetkové újmy.

K § 62:

Zaváděný nový hospodářský mechanismus vytváří předpoklady pro samostatnost podniků a organizací a pro jejich vztah k orgánům hospodářského řízení. Otázka jejich organizační podřízenosti určitému orgánu státní správy je nově koncipována a potřeba experimentování v této oblasti, která byla hlavním důvodem pro zařazení ustanovení § 62 do zákona, pominula. Z tohoto důvodu je účelné vypustit § 62.

S uzákoněním navrhované úpravy nebudou spojeny žádné výlohy ze státního rozpočtu, rozpočtu národních výborů a nebude ovlivněn plán pracovních sil.