Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje vztahy vznikající při přihlašování, zápisu a společenském uplatňování ochranných známek. Jeho účelem je zabezpečit účinnou právní ochranu ochranných známek a jejich užívání a posílit vliv ochranných známek na odpovědnost výrobců a poskytovatelů služeb za jakost jejich výrobků a služeb.

Ochranná známka je slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a je zapsáno do rejstříku ochranných známek /dále jen "rejstřík"/.

/1/ Ochrannou známkou nemůže být:

a/ pouhý název, vyobrazení nebo jiné označení druhu výrobku nebo služeb,

b/ pouhé úřední nebo všeobecně známé zeměpisné označení,

c/ klamavé nebo nepravdivé označení,

d/ označení shodné s proslulou ochrannou známkou /§ 18/, která je zapsána pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu,

e/ označení shodné s ochrannou známkou, která je zapsána pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu pro výrobky nebo služby téhož druhu,

f/ označení shodné s názvem chráněné odrůdy rostlin nebo chráněného plemene zvířete,

g/ označení, jehož užívání by bylo v rozporu se zájmy společnosti,

h/ označení, jehož užívání by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro československou socialistickou republiku z mezinárodních smluv, týkajících se ochrany označování výrobků nebo služeb, nebo z členství československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích.

/2/ Ochrannou známkou rovněž nemůže být označeni obsahující prvky uvedené v odstavci 1 písmeno c/ až h/.

Ze zápisu do rejstříku je vyloučeno:

a/ označení, které nemá rozlišovací způsobilost nebo které tvoří převážně popisné údaje, ledaže právnická nebo fyzická osoba, která podala přihlášku ochranné známky nebo na kterou byla přihláška ochranné známky převedena,prokáže, že se takové označení stalo příznačné pro jeho výrobky nebo služby,

b/ označení obsahující úřední názvy států, správních celků, znaky státní svrchovanosti nebo znaky, erby, vlajky, názvy a zkratky názvů mezinárodních mezivládních organizací, jimž byla na území československé socialistické republiky přiznána ochrana, nebo jejich napodobení, ledaže se právnická nebo fyzická osoba, která podala přihlášku ochranné známky nebo na kterou byla přihláška ochranné známky převedena, prokáže písemným svolením orgánu nebo organizace, které jsou oprávněny daným označením disponovat,

c/ označení obsahující úřední, zkušební, záruční, puncovní nebo dopravní značky, názvy a zkratky názvů měřících a peněžních jednotek nebo jejich napodobení, ledaže se právnická nebo fyzická osoba, která podala přihlášku ochranné známky nebo na kterou byla přihláška ochranné známky převedena prokáže písemným svolením orgánu nebo organizace, které jsou oprávněny daným označením disponovat,

d/ označení obsahující název, jméno, příjmení nebo vyobrazení osoby odlišné od přihlašovatele, ledaže se právnická nebo fyzická osoba, která podala přihlášku ochranné známky nebo na kterou byla přihláška ochranné známky převedena,prokáže písemným svolením toho, komu přísluší uplatňovat právo na ochranu názvu, jména, příjmení nebo vyobrazení dotčené osoby,

e/ označení obsahující údaje shodné nebo zaměnitelné se zapsaným označením původu, ledaže si je přihlašuje zapsaný uživatel takového označení původu a přihlašované označení obsahuje další údaj způsobilý je odlišit od zapsaného označení původu.

Ze zápisu do rejstříku je pro výrobky nebo služby téhož druhu vyloučeno po dobu dvou let označení, které je shodné s ochrannou známkou, k níž právo zaniklo podle § 22 písm. a/ až c/, ledaže o zápis takového označení požádá právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byla ochranná známka v době jejího zániku zapsána; lhůta počíná běžet ode dne zániku práva k ochranné známce.

Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na údaje, které pro označování výrobků nebo služeb stanoví zvláštní právní předpisy a které z tohoto důvodu přihlášené označení obsahuje.

/1/ Ochranné známky jsou individuální nebo kolektivní.

/2/ Individuální ochranná známka slouží k označování výrobků nebo služeb právnické nebo fyzické osoby, pro kterou je zapsána do rejstříku.

/3/ Kolektivní ochranná známka slouží k označování výrobků nebo služeb právnických nebo fyzických osob, které jsou hospodářsky, organizačně nebo právně spjaty k určité hospodářské činnosti. Jejich práva a povinnosti stanoví písemná smlouva o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky, která musí být přílohou přihlášky kolektivní ochranné známky.Ke změně smlouvy je třeba souhlasu Úřadu pro vynálezy a objevy /dále jen "Úřad"/; jinak je tměna smlouvy neplatná.

/4/ Kolektivní ochrannou známku lze užívat jen společné s individuální ochrannou známkou, popřípadě, není-li individuální ochranná známka, s plným názvem právnické nebo fyzické osoby nebo se jménem a příjmením fyzické osoby tak, aby byl zřejmý původ výrobků nebo služeb takto označených.

/1/ Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat u Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která vykonává povolenou hospodářskou činnost, a to pro výrobky nebo služby, které jsou předmětem její činnosti /dále jen "přihlašovatel"/.

/2/ Přihlašovatel může přihlášku ochranné známky v průběhu přihlašovacího řízení se souhlasem Úřadu převést písemnou smlouvou na jinou právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, a to pro všechny přihlášené výrobky nebo služby nebo pouze pro jejich část.

/3/ Právo k ochranné známce. vzniká přihlašovateli ode dne zápisu ochranné známky do rejstříku. Od tohoto dne se stává přihlašovatel majitelem ochranné známky.

/4/ Přihlášku kolektivní ochranné známky podává jedna nebo více právnických nebo fyzických osob oprávněných k tomu podle smlouvy podle § 7 odst. 3. Podá-li přihlášku kolektivní ochranné známky více právnických nebo fyzických osob, stanou se majiteli kolektivní ochranné známky ode dne jejího zápisu do rejstříku tyto osoby.

Právnické nebo fyzické osoby mající sídlo nebo bydliště na území československé socialistické republiky /dále jen "Československé právnické nebo fyzické osoby"/ mohou přihlásit ochrannou známku do zahraničí až po podání přihlášky ochranné známky v československé socialistické republice.

/1/ Přihlašovatel má právo přednosti před každým, kdo později požádá o zápis shodného nebo zaměnitelného označení pro výrobky nebo služby téhož druhu.

/2/ Právo přednosti vzniká v okamžiku, kdy Úřadu dojde přihláška ochranné známky.

/3/ Právo přednosti poskytované podle mezinárodních smluv musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce ochranné známky a prokázat je do tři měsíců od jejího podání, jinak k němu Úřad nepřihlédne.

/1/ Změny v přihlášené ochranné známce nebo rozšíření seznamu výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka přihlášena, nejsou přípustné; to nevylučuje, aby přihlašovatel podal novou přihlášku ochranné známky.

/2/ Úřad povolí výjimku z ustanovení odstavce 1 na žádost přihlašovatele, jestliže se změna týká jeho názvu nebo jména a příjmení anebo sídla nebo bydliště, které ochranná známka obsahuje, pokud prokáže, že došlo k jejich změně a pokud změna ochranné známky uvádí do souladu údaje v ní obsažené se skutečností a nedotýká se celkového rázu ochranné známky.

/1/ Přihlášku ochranné známky a přihlášenou ochrannou známku podrobí Úřad průzkumu.

/2/ Nesplňuje-li přihláška ochranné známky náležitosti stanovené v tomto zákoně nebo.v prováděcím předpisu, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky v přiměřené, lhůtě odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví. Proti rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení nelze podat rozklad.

/3/ Nesplňuje-li přihlášená ochranná známka podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad přihlášku ochranné známky zamítne.

/4/ Jsou-li splněny náležitosti přihlášky stanovené tímto zákonem a prováděcím předpisem a podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad zapíše ochrannou známku do rejstříku a o zápisu vydá majiteli osvědčení.

/1/ Ochranná doba zapsané ochranné známky je deset let a počíná běžet ode dne, kdy přihláška ochranné známky došla Úřadu.

/2/ Na žádost majitele ochranné známky, podanou Úřadu, lze ochrannou dobu prodlužovat obnovou zápisu vždy na dalších deset let.

/3/ žádost o obnovu zápisu lze podat nejdříve v posledním roce ochranné doby a nejpozději šest měsíců po jejím uplynuti.

/4/ Další ochranná doba počíná běžet vždy od skončení poslední ochranné doby.

/1/ Při obnově zápisu ani v ochranné době nejsou přípustné změny v ochranné známce nebo rozšíření seznamu výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána.

/2/ Úřad povolí výjimku z ustanovení odstavce 1 na žádost majitele ochranné známky, jestliže se změna týká jeho názvu nebo jména a příjmení anebo sídla nebo bydliště, které ochranná známka obsahuje, pokud prokáže, že došlo k jejich změně a pokud změna ochranné známky uvádí do souladu údaje v ní obsažené se skutečnosti a nedotýká se celkového rázu ochranné známky.

/1/ Majitel ochranné známky má výlučné právo označovat svou ochrannou známkou výrobky nebo služby,pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami.

/2/ Bez souhlasu majitele nesmí nikdo užívat jeho ochrannou známku nebo označení s ní shodné nebo zaměnitelné pro výrobky nebo služby téhož druhu, pro které je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky nebo službami. U proslulých ochranných známek /§ 18/ platí toto ustanovení bez ohledu na druh výrobků nebo služeb.

/3/ Majitel ochranné známky se může domáhat, aby porušování jeho práv bylo zakázáno, závadný stav odstraněn a nahrazena škoda.

/4/ Celnice na žádost majitele ochranné známky nepropustí výrobky, jestliže jejich označení porušuje práva majitele ochranné známky stanovená tímto zákonem. Svá práva prokáže majitel ochranné známky výpisem z rejstříku.

/5/ Spory ze vztahů z ochranných známek projednávají a rozhodují soudy nebo hospodářská arbitráž podle své pravomoci, s výjimkou sporů, které podle tohoto zákona projednává a rozhoduje Úřad /§ 23/.

/6/ Československé právnické nebo fyzické osoby mohou podat návrh na zahájení řízení u soudu nebo hospodářské arbitráže jen po předchozím projednání sporu s Úřadem /§ 29/.

/1/ Majitel ochranné známky může své právo k ochranné známce převést zcela nebo zčásti písemnou smlouvou na právnickou nebo fyzickou osobu, která je způsobilá podle § 8 být majitelem ochranné známky.

/2/ K uzavření smlouvy o převodu práva k ochranné známce je třeba souhlasu Úřadu.

/3/ Převod práva k ochranné známce nabude účinnosti na území československé socialistické republiky ode dne zápisu do rejstříku; o tento zápis je povinen požádat Úřad nabyvatel práva k ochranné známce.

/4/ Převést právo k ochranné známce nelze na právnickou nebo fyzickou osobu, jejíž předmět činnosti nepokrývá rozsah seznamu výrobků nebo služeb nebo jeho části, pro něž je ochranná známka zapsána, nebo v případech, kdy by mohlo dojít převodem práva ke klamání spotřebitelů. V těchto případech Úřad žádost o zápis převodu práva k ochranné známce do rejstříku zamítne.

/5/ Právo k ochranné známce přechází na nového majitele v případech, které stanout zvláštní právní předpisy. Přechod práva k ochranné známce není přípustný v případech uvedených v odstavci 4.

/1/ Majitel ochranné známky může poskytnout právnické nebo fyzické osobě, která je způsobilá podle § 8 být majitelem ochranné známky, právo k užívání své ochranné známky písemnou smlouvou /dále jen "licenční smlouva"/.

/2/ K uzavření licenční smlouvy k ochranné známce nebo k její změně je třeba souhlasu Úřadu.

/3/ Licenční smlouva nabude účinnosti dnem zápisu do rejstříku; o tento zápis je povinen požádat Úřad majitel ochranné známky.

/4/ Licenční smlouvu nelze uzavřít s právnickou nebo fyzickou osobou, jejíž předmět činnosti nepokrývá rozsah seznamu výrobků nebo služeb nebo jeho části, pro něž je ochranná známka zapsána, nebo v případech, kdy by uzavřením licenční smlouvy mohlo dojit ke klamání spotřebitelů. V těchto případech Úřad žádost o zápis licenční smlouvy do rejstříku zamítne.

/1/ Ochrannou známku, která se rozsáhlým nebo dlouhodobým užíváním pro vysoce jakostní výrobky nebo služby stala v československé socialistické republice všeobecně známou a charakteristickou pro svého majitele a jeho výrobky nebo služby, prohlásí Úřad za proslulou.

/2/ 0 prohlášení ochranné známky za proslulou rozhoduje hřad na žádost majitele ochranné známky, doloženou doklady o proslulosti ochranné známky.

/3/ Zjisti-li Úřad, že proslulá ochranná známka již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, zruší rozhodnutí o jejím prohlášení za proslulou; rozhodnutí o zrušení má účinky ode dne nabyti právní moci.

/1/ Majitel ochranné známky a její smluvní uživatel jsou povinni užívat ochrannou známku, a to ve formě, v jaké je zapsána v rejstříku.

/2/ Smluvním uživatelem ochranné známky je právnická nebo fyzická osoba, oprávněná užívat ochrannou známku podle § 7 odst. 3 nebo § 17 odst. 1.

/3/ Majitel ochranné známky a její smluvní uživatel jsou povinni v ochranné době uchovávat doklady o jejím užívání.

/1/ Majitel ochranné známky je povinen požádat Úřad o zápis změny jeho názvu a sídla nebo jména, příjmení a bydliště do rejstříku, nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.

/2/ Majitel ochranné známky je povinen oznamovat Úřadu změnu předmětu činnosti, vztahující se k ochranné známce, nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.

/3/ Majitel ochranné známky, který má sídlo nebo bydliště na území Československé socialistické republiky, je povinen oznamovat Úřadu zápisy, změny, obnovy a zániky práv ke své ochranné známce v zahraničí a spory ze vztahů z ochranných známek nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy skutečnost nastala.

Československé právnické a fyzické osoby jsou povinny vyžádat si souhlas Úřadu:

a/ ke změně názvu právnické osoby, který tvoří ochranná známka nebo který ochrannou známku obsahuje,

b/ k uzavření nebo změně licenční smlouvy k ochranné známce zapsané v zahraničí,

c/ k uzavření nebo ke změně smlouvy o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky zapsané v zahraničí,

d/ k upuštění od udržování platnosti zápisu ochranné známky v zahraničí,

e/ k převodu práva k ochranné známce zapsané v zahraničí.

Právo k ochranné známce zaniká:

a/ uplynutím ochranné doby, nebude-li zápis ochranné známky obnoven /§ 13 odst. 3/,

b/ zánikem právní subjektivity majitele ochranné známky, nebylo-li právo k ochranné známce převedeno nebo nepřešlo-li na nového majitele,

c/ prohlášením majitele ochranné známky, že se svého práva vzdává; právo zaniká dnem, kdy prohlášení dojde Úřadu,

d/ rozhodnutím o výmazu z rejstříku.

/1/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku, jestliže v řízení zahájeném z vlastního podnětu nebo na návrh třetí osoby zjisti, že

a/ byla zapsána v rozporu s ustanoveními tohoto zákona; ochranná známka se posuzuje tak, jako by vůbec nebyla zapsána,

b/ nebyla v československé socialistické republice užívána po dobu pěti let předcházejících zahájení řízení o výmazu a majitel ochranné známky její neužívání řádně nezdůvodní; užívání ochranné známky smluvním uživatelem se považuje za užívání jejím majitelem.

/2/ Úřad vymaže zaměnitelnou ochrannou známku z rejstříku, jestliže v řízení zahájeném na návrh majitele dříve přihlášené ochranné známky zjisti, že napadená ochranná známka je zapsána pro výrobky nebo služby téhož druhu a od zápisu napadené ochranné známky neuplynulo více než pět let.

/3/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku, jestliže v řízení zahájeném na návrh majitele dříve přihlášené proslulé ochranné známky zjisti, že napadená ochranná známka je s touto proslulou ochrannou známkou zaměnitelná a jestliže od zápisu napadené ochranné známky neuplynulo více než pět let.

/4/ Úřad vymaže ochrannou známku z rejstříku, jestliže zjisti, že došlo k přechodu práva k ochranné známce, který je podle § 16 odst. 4 nepřípustný.

/1/ Úřad může uložit právnické nebo fyzické osobě pokutu, jestliže:

a/ neužívá kolektivní ochrannou známku společně s individuální ochrannou známkou, popřípadě s plným názvem právnické osoby nebo se jménem a příjmením fyzické osoby /§ 7 odst. 4/,

b/ podá přihlášku ochranné známky do zahraničí před podáním přihlášky v Československé socialistické republice /§ 9/,

c/ nesplní povinnosti stanovené v § 20,

d/ provede úkory uvedené v § 21 bez souhlasu Úřadu.

/2/ Pokuta může být uložena právnické osobě až do výše 100.000 Kčs a fyzické osobě až do výše 10.000 Kčs. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a důsledkům protiprávního jednání, k okolnostem a důvodům, které vedly k porušení uložené povinnosti a k míře zavinění.

/3/ Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

/4/ Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci a uhrazuje se na účet příslušné finanční správy.

/5/ Výnos z pokut plyne do státního rozpočtu federace.

Úřad vede rejstřík a vydává Věstník, ve kterém zveřejňuje zápisy, obnovy a zániky ochranných známek, prohlášení ochranné známky za proslulou a jiné důležité skutečnosti, které se ochranných známek týkají.

Ústřední orgány a národní výbory jsou povinny dbát u československých právnických osob, které jsou v jejich působnosti, aby práva těchto právnických osob k ochranným známkám byla zachována, a to zejména při organizačních změnách.

/1/ ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

/2/ Majitelé ochranných známek, kteří nemají sídlo nebo bydliště na území státu, který je členem mezinárodní smlouvy týkající se ochranných známek, jíž je československá socialistická republika vázána, mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako majitelé ochranných známek, kteří mají na území československé socialistické republiky sídlo nebo bydliště.

/3/ Přihlašovatelé a majitelé ochranných známek, kteří nemají na území československé socialistické republiky sídlo nebo bydliště, musí být v řízení před Úřadem zastoupeni organizací nebo členem organizace k tomu oprávněné. Seznam zástupců zveřejní Úřad ve Věstníku.

/1/ Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro řízení před Úřadem obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/.

/2/ Každé podání Úřadu se činí písemně a může se týkat pouze jedné ochranné známky. Úřad může uložit účastníkům řízení, aby ve stanovené lhůtě předložili ověřený překlad žádosti, návrhů a dokladů, pokud jsou předloženy v jiném než českém nebo slovenském jazyce.

/3/ V řízení nelze prominout zmeškání lhůty při prokázání práva přednosti a při žádosti o obnovu zápisu ochranné známky.

/4/ Práva nabytá v dobré víře v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.

/1/ Spory ze vztahů z ochranných známek mezi majiteli popřípadě smluvními uživateli ochranných známek nebo podniky zahraničního obchodu majícími sídlo nebo bydliště na území Československé socialistické republiky, které vyplývají ze zápisu, udržování platnosti zápisu, převodu, licenční smlouvy a porušení práva k ochranné známce v československé socialistické republice nebo v zahraničí, projednají účastníci s Úřadem. Úřad jim doporučí smírné řešení.

/2/ Po dobu projednávání neběží doba promlčení ani lhůty pro zánik práv s výjimkou lhůt uvedených v § 13 odst. 3.

Úřad upraví obecně závazným právním předpisem:

a/ podrobnosti řízení o zápisu, převodu přihlášky, obnově zápisu ochranné známky, o změně v ochranné známce nebo změně jejího majitele, licenční smlouvě, převodu, zániku práva k ochranné známce, náležitosti a vzory podání pro přihlášku ochranné známky, žádost o obnovu zápisu a žádost o zápis převodu práva k ochranné známce,

b/ které skutečnosti se zapisují do rejstříku, do osvědčení o zápisu ochranné známky a které se zveřejňují ve Věstníku Úřadu,

c/ náležitosti žádosti o výpis z rejstříku,

d/ náležitosti smlouvy o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky,

e/ podrobnosti řízení o prohlášení ochranné známky za proslulou a náležitosti pro toto prohlášení,

f/ postup při projednávání sporů ze vztahů z ochranných známek s Úřadem podle § 29.

/1/ Řízení o ochranných známkách, které před nabytím účinnosti tohoto zákona dosud pravomocné neskončilo, dokončí se podle tohoto zákona.

/2/ Vztahy z ochranných známek, zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona, se řídí, pokud dále není stanoveno jinak, ustanoveními tohoto zákona.

/3/ Právo majitele ochranné známky a držitele nezapsané značky domáhat se výmazu ochranné známky z rejstříku podle § 12 zákona č. 8/1952 Sb.,o ochranných známkách a chráněných vzorech lze uplatnit ještě po dobu dvou let od nabyti účinnosti tohoto zákona.

Zrušuji se:

1. zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, ve znění vládního nařízení č. 48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.,

2. nařízení ministra - předsedy Státního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k provedena zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, ve znění vládního nařízení č. 48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

I. Všeobecná část

Přestavba hospodářského mechanismu v československé socialistické republice pro intenzívní rozvoj hospodářství vyžaduje, aby se uskutečnila na všech stupních řízení, ve všech odvětvích. V souvislosti s tím dochází k novým hospodářským vztahům a k dalšímu rozvoji mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v oblasti vývoje, výroby a odbytu. Rozvíjejí se přímé vztahy mezi čs. hospodářskými organizacemi a organizacemi členských států RVHP, vytvářejí se společné podniky jako užší forma mezinárodní spolupráce.

Tyto změny, jakož i mezinárodní vývoj v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví ovlivnily vypracování nového zákona ochranných známkách. Ochranným známkám patří u nás i v zahraničí významné místo k rozlišování výrobků, jejich původu, jakosti a odpovědnosti výrobce v zájmu uživatele či spotřebitele. Úloha ochranných známek vzrůstá v současné etapě, kdy vrcholné stranické a státní hospodářské orgány právem kladou mimořádný důraz na jakost výrobků jak z hlediska potřeb vnitřního trhu, tak i působení na zahraničním trhu.

Hlavními funkcemi ochranných známek jsou funkce:

a/ rozlišovací - odlišuje výrobky různých výrobců a tím usnadňuje spotřebiteli i odběrateli výběr,

b/ ochranná - chrání určité výrobky a brání užívání shodných označení pro shodné nebo podobné výrobky,

c/ propagační - v závislosti na technické dokonalosti a stupni užitných vlastností výrobku a jeho jakostním provedení přesvědčuje uživatele či spotřebitele o spolehlivosti a serióznosti výrobního kolektivu a trvalé péči věnované jakosti jeho výrobků, což je důležité zejména na zahraničních trzích.

Ochranná známka poskytuje spotřebiteli jistotu o výrobci a. tradici jeho výrobků. Proto také § 174 hospodářského zákoníku ukládá k označovaní výrobků přednostně užívat ochranné známky.

V uplynulých třech desetiletích vzrostl celkový fond ochranných známek v Československé socialistické republice z cca 200 000 v roce 1952 na cca 250 000 v současné době. Fond vlastních československých ochranných známek v uvedeném období v důsledku koncentrace výroby a vytváření menšího počtu velkých výrobních jednotek zaznamenal mírný pokles a stabilizoval se na počtu cca 14 000 známek.. V zahraničí udržují čs. organizace průběžně asi 2 000 ochranných známek, každou v průměru v deseti zemích. Z uvedeného celkového fondu ochranných známek připadá asi 1/3 na obor chemického a farmaceutického průmyslu, 1/3 na výrobky všeobecného strojírenství a zbytek na ostatní průmyslová odvětvi.

V uvedeném období si kvalitou průzkumu přihlášek ochranných známek vydobylo Československo obecný respekt ve světě, důkazem čehož je i účast čs. odborníků na budování známkových systémů v řadě rozvojových zemí a pobyt stážistů

v Úřadě pro vynálezy a objevy. Rovněž přímý devizový přínos z titulu poplatků a kvality průzkumu představuje pro Československo roční částku asi 1 000 000 švýcarských franků /za činnost Úřadu a organizací, které zastupuji zahraniční přihlašovatele/. Neméně významná je dlouholetá činnost Československa v Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek /zveřejněna vyhláškou ministra zahraničních věci ČSSR č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb., dále jen "Madridsky dohoda"/, stejně jako aktivní účast československy na revizích Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví /zveřejněna vyhláškou ministra zahraničních věcí ČSSR č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb., dále jen "Pařížská úmluva"/. Devizový přínos plynoucí z Madridské dohody činí obvykle cca 400 000 švýcarských franků za rok, v roce 1986 dosáhl mimořádné výše cca 630 000 švýcarských franků.

Revize těchto smluv naznačily budoucí vývoj v oblasti ochranných známek např. zvýrazněním ochrany proslulých známek, zavedením kolektivních ochranných známek a známek služeb atd. V současné době se v rámci Pařížské úmluvy řeší rovněž vztah ochranné známky a zeměpisného označení původu výrobku. Úlohu Úřadu pro vynálezy a objevy při řízení oblasti ochranných známek v národním hospodářství zdůraznil i zákon č. 84/ 1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech /§ 142 odst. 1 a § 143/.

Prohlubující se socialistická integrace rovněž vyvolala nároky na řešení známkové ochrany mezi členskými státy RVHP. Zvláštní pozornost byla věnována zejména sblížení zákonodárství členských států. V roce 1976 byl vypracován Typový zákon o ochranných známkách členských států RVHP /dále jen "Typový zákon RVHP"/ a zpracovány další metodické materiály směřující ke sblížení předpisů i průzkumové praxe a k jednotné známkové politice členských států RVHP ve Světové organizaci duševního vlastnictví.

Oblast ochranných známek upravují dosud platná ustanovení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech /dále jen "zákon č. 8/1952 Sb."/ a nařízení ministra - předsedy Státního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k provedení zákona č. 8/1952 Sb. /dále jen "nařízení č. 15/1952 Sb."/, oba předpisy ve znění vládního nařízení č. 48/1353 Sb., o změnách v příslušnosti a v řízení ve věcech vynálezů, zlepšovacích námětů, ochranných známek a chráněných vzor. a zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

Zákon č. 8/1952 Sb. zavedl socialistický právní pořádek do upravovaných vztahů, umožnil realizovat výhody plynoucí z užívání ochranných známek a po právní stránce se osvědčil. V současné době však již neodpovídá potřebám vyvolaným vývojem jak ve sféře vnitrostátní, tak i mezinárodní. Práva k ochranným známkám jsou v podmínkách rozvinutého světového trhu významným prostředkem k upevňování pozice na trhu a tím ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků. To si vyžaduje opatření k prohloubení ochrany čs.proslulých ochranných známek, jakými jsou např. ŠKODA, ČKD, TATRA, LIAZ, POLDI, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, BARUM a další.

Rovněž rozvoj spolupráce na dlouhodobých perspektivách mezi členskými státy RVHP, prohlubování kooperace a specializace, realizace Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000, postupný vznik společných podniků a další opatření kladou nové nároky na známkovou ochranu i na zabezpečení zájmů a potřeb uživatelů.

V souladu s vývojem v mezinárodní sféře je třeba upravit ty instituty známkového práva, které dosud platný zákon nezná, např. ochranné známky služeb, proslulé a kolektivní ochranné známky, povinné užívání ochranných známek a další.

Návrh nové právní úpravy předpokládá vydání nového zákona o ochranných známkách. Navrhované změny jsou natolik rozsáhlé, že by pouze dílčí novelizace nynějšího zákona byla na úkor srozumitelnosti tohoto předpisu. Kromě toho byly v zákoně č. 8/1952 Sb. zrušeny ty části, které se týkají chráněných vzorů, zákonem č. 84/1972 Sb.,o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění k vydání nového zákona o ochranných známkách vyplývá z ustanovení čl. 37 odst. 1 pístu, b/ a čl. 24 odst. 2 písm. d/ ústavního zákona o čs. federaci. Ochranné známky patři do kategorie průmyslových práv, jejichž úprava náleží do působnosti Československé socialistické republiky. Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc patřící do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik, a to v části svěřené Československé socialistické republice.

Do návrhu zákona o ochranných známkách se zařazuje řada nových institutů, které mají vést ke zdokonalení právní základny v oblasti ochranných známek, k posílení ochrany celospolečenských zájmů, ke zvýšení úlohy ochranných známek ve vztahu k exportu československých výrobků do zahraničí, k realizaci závazků z mezinárodních smluv a ke sblížení právních předpisů o ochranných známkách států RVHP.

Nově zavedené hlavní změny jsou:

- úprava ochranných známek služeb, proslulých ochranných známek a kolektivních ochranných známek, kterou si vynutil celosvětový hospodářský vývoj směřující na základě mezinárodní dělby práce ke specializaci a kooperaci výroby a zároveň k rozšiřování všestranné mezinárodní spolupráce. Tato úprava je nutná i vzhledem k tomu, že zmíněný vývoj postupně zachycuji ve svých právních předpisech o ochranných známkách nejen ostatní země, ale promítá se i do mezinárodních smluv, jichž je československo členem;

- podrobnější specifikace označení, která nemohou být ochrannými známkami nebo která jsou vyloučena ze zápisu. Cílem této specifikace je ochrana celospolečenských zájmů, zájmů spotřebitelů, starších práv třetích osob, zapsaných uživatelů označení původu a plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv;

- zavedení karenční lhůty má zabránit tomu, aby si ochranné známky přihlásil bezprostředně po jejich zániku k zápisu jiný výrobce a tím klamal spotřebitele o původu výrobků;

- úprava převodu práv k ochranné známce a uzákonění licence k ochranné známce. Oba instituty ve svých důsledcích slouží k lepšímu zhodnocení práv k ochranné známce ve vztahu k národnímu hospodářství. Licenci lze vhodně využit při mezinárodní kooperaci;

- úprava práv a povinnosti majitelů ochranných známek má sloužit k efektivnímu využití ochranných známek;

- zavedení pokut sleduje zvýšení odpovědnosti organizací za úkoly, které plní na svém úseku v oblasti ochranných známek a má přispívat k dodržování zákonnosti;

- zavedení povinného užívání zapsané ochranné známky.

Návrh nového československého zákona o ochranných známkách vychází z ustanovení Typového zákona RVHP a přejímá z něj zejména vymezení pojmu ochranné známky, zamítání shodných ochranných známek z úřední moci, ochranné známky služeb, ochranné známky kolektivní, povinné užívání ochranné známky, převody a licence. Rovněž předpisy o ochranných známkách jiných socialistických zemi obsahuji uvedené instituty, např. nařízení o ochranných známkách schválené Státním výborem SSSR pro vynálezy a objevy z roku 1979, zákon č. 95 o ochranných známkách a průmyslových vzorech z 5. 12. 1967 BLR, zákon č. IX z roku 1969 o ochranných známkách MLR, zákon o ochranných známkách NDR ze dne 30. 11. 1984, zákon č. 28 o ochranných známkách a známkách služeb RSR z roku 1967, zákon PLR o ochranných známkách z 31. 1. 1985.

Návrh nového československého zákona o ochranných známkách byl připraven po výměně zkušenosti se Státním výborem SSSR pro vynálezy a objevy, který z obdobných důvodů jako československý hřad pro vynálezy a objevy pracuje na novém předpisu o ochranných známkách. Cílem je dosáhnout co nejužšího sblížení uvedených předpisů. Předkládaný návrh zákona se v základních ustanoveních obsahově shoduje s připravovaným předpisem SSSR.

Nový zákon o ochranných známkách nahrazuje dosavadní úpravu, tj. zákon č. 8/1952 Sb. a nařízení č. 15/1952 Sb. Návrh zásad zákona o ochranných známkách schválila vláda československé socialistické republiky svým usnesením č. 297 z 30.10.1986 po předchozím schválení vládou české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. V únoru a březnu 1987 byly zásady zákona o ochranných známkách projednány a schváleny ve výborech Federálního shromáždění, české národní rady a Slovenské národní rady.

Návrh zákona projednala na svém zasedání vláda ČSR dne 5. 1. 1988, vláda SSR dne 29. 12. 1987 a vláda ČSSR dne 28.4.1988. Stanovisko. Legislativní rady vlády ČSSR je zapracováno do příslušných ustanovení návrhu zákona.

Realizace předkládaného návrhu zákona o ochranných známkách neklade zvýšené nároky na rozpočet federace, republik ani národních výborů, rovněž nevyžaduje zvýšit počet pracovních sil v úřadu pro vynálezy a objevy ani v ostatních ústředních orgánech státní správy nebo v organizacích, rovněž neklade zvýšené nároky na plán práce.

Zavedení nových právních institutů, jakož i vývoj v mezinárodní sféře v oblasti ochranných známek si vyžádají úpravu vyhlášky o správních poplatcích /vyhláška č. 162/1976 Sb. ve znění vyhlášek č. 166/1980 Sb. a č. 17/1986 Sb./.

Zákon o ochranných známkách budou využívat především právnické osoby vykonávající určitou hospodářskou činnost. ve vztahu k čs. občanům znamená návrh zákona možnost přihlásit si k zápisu ochrannou známku, pokud občan vykonává povolenou hospodářskou činnost /půjde zejména o služby/. Kromě toho se československo zavázalo v mezinárodních dohodách připouštět k zápisu ochranné známky přihlašované fyzickými osobami. Tuto možnost využívají v současné době zahraniční subjekty.