Návrh předložili poslanci: Csémi Jozef,
Čáslavská Pavla, Češka Zdeněk,
Dvorský Jozef, Fekete Jozef, Horáček Václav,
Hůla Alois, Huml Alois, Chodurová Drahomíra,
Indra Alois, Ivaničová Helena, Janík Ján,
Kalkus Jaroslav, Kancírová Dana, Kontríková
Mária, Kubeš František, Kučera Bohuslav,
Marko Ján, Michalski Karel, Panster Heribert, Paulechová
Mária, Pažická Irena, Rigo Emil, Samec František,
Šimúth Jozef, Škula Jozef, Španiel Miroslav,
Štáfek Václav, Štrbová Mária,
Trávníček Tomáš, Vávrová
Dobromila, Vedra Vladimír, Vlček Eduard, Žalman
Zbyněk, Železniková Eva.
I. Obecná ustanovení
1. Poslanci Federálního shromáždění
- nejvyššího orgánu státní
moci v Československé socialistické republice
- jsou v souladu s volebním zákonem lidem voleni,
jím kontrolováni, jemu odpovědni a mohou
být z rozhodnutí svých voličů
kdykoli odvoláni.
2. Je věcí cti poslance Federálního
shromáždění věnovat všechny
své síly a znalosti rozvoji Československé
socialistické republiky. Poslanec je povinen být
varen Československé socialistické republice
a věci socialismu, dbát vůle a zájmů
lidu, řídit se ústavou a ostatními
zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny
v život. Poslanec pomáhá organizovat a sjednocovat
tvůrčí síly občanů v
úsilí o urychlení sociálně
ekonomického rozvoje společnosti, o upevňování
socialistického státu a o všestranný
rozvoj socialistické demokracie a je občanům
příkladem. Při výkonu své funkce.se
poslanec řídí celospolečenskými
zájmy a slaďuje s nimi zájmy pracovních
kolektivů, zájmy skupinové, místní
a individuální.
3. Poslanci Federálního shromáždění
úzce spolupracují se svými voliči,
dbají jejich návrhů, podnětů
a kritiky a uplatňují získané poznatky
ve své práci ve Federálním shromáždění
a v jeho orgánech.
4. Poslanci Federálního shromáždění
nabývají svých práv a povinností
zvolením. Platnost volby ověřuje, na návrh
mandátového a imunitního výboru, příslušná
sněmovna.
Poslanec Federálního shromáždění
skládá na schůzi své sněmovny
které se poprvé účastní, slib.
Učiní tak slovem "slibuji" a podáním
ruky předsedajícímu, který dá
předtím znění slibu přečíst.
Poslanci je vydán poslanecký průkaz. Odmítnutí
slibu nebo slib s výhradou má za následek
ztrátu mandátu.
5. Funkční období poslance končí
dnem skončení volebního období. Funkční
období poslanců, kteří jsou členy
předsednictva Federálního shromáždění
končí zvolením nového předsednictva
Federálního shromáždění.
6. Před uplynutím volebního období
mandát poslance zaniká, byl-1 voliči odvolán,
vzdal-li se svého mandátu nebo přestal-li
být volitelný, nebo z důvodů stanovených
ústavním zákonem.
Poslanec se může svého mandátu vzdát.
Rezignaci bere na vědomí předsednictvo sněmovny,
do které byl zvolen.
7. Poslanec Federálního shromáždění
vykonává svou funkci bez pře rušení
svého pracovního nebo obdobného poměru.
Poslanec Federálního shromáždění
může být trvale, částečně
nebo dočasně uvolněn ze zaměstnání
pro výkon funkce ve Federálním shromáždění.
8. Poslanci Federálního shromáždění
jsou povinni skládat účty voličům
ze své práce.
Alternativa I.
Ke skládání účtů využívají
veřejných schůzí občanů,
shromáždění pracujících
na závodech, schůzí národních
výborů apod. Ve spolupráci s územními
orgány Národní fronty dbají, aby i
prostřednictvím hromadných sdělovacích
prostředků byla o jejich činnosti informována
co nejširší veřejnost.
Alternativa II.
Ke skládání účtů využívají
veřejných schůzí občanů,
shromáždění pracujících
na závodech, schůzí národních
výborů apod. Ve spolupráci s územními
orgány Národní fronty dbají, aby i
prostřednictvím hromadných sdělovacích
prostředků byla o jejich činnosti informována
co nejširší veřejnost. Účty
skládají nejméně dvakrát za
volební období a to v jeho prvé polovině
a před jeho ukončením.
9. Pro účinnější výkon
poslaneckého mandátu ve Federálním
shromáždění, pro prohloubení
politické spolupráce a názorové jednoty,
poslanci vytvářejí podle své politické
příslušnosti poslanecké kluby ve Federální
m. shromáždění. Poslanecké kluby
vedou všechny své poslance též k rozvíjení
masové politické práce mezi voliči
a ke skládání účtů ve
volebních obvodech.
10. Krajská sdružení poslanců sdružují
poslance Federálního shromáždění
zvolené ve volebních obvodech na území
téhož kraje nebo na území hlavního
města Prahy a hlavního města Slovenské
socialistické republiky Bratislavy a národních
rad. V krajských sdruženích se poslanci ve
spolupráci s krajským (městským) výborem
Národní fronty seznamují s důležitými
otázkami hospodářského a sociálního
rozvoje kraje a projednávají úkoly související
s činností svých členů ve volebním
obvodu. Napomáhají sjednocovat práci poslanců
ve volebních obvodech a přispívají
k výměně zkušeností z výkonu
poslaneckých funkcí. Poslanci uplatňují
podněty a náměty získané v
krajském sdružení poslanců v práci
Federálního shromáždění.
Způsob zřizování, zásady jednání
a organizaci této činnosti stanoví ÚV
NF ČSSR.
II. Činnost poslanců ve Federálním
shromáždění, jeho sněmovnách
a orgánech
11. Poslanci Federálního shromáždění
jsou povinni účastnit se aktivně a iniciativně
jednání a prací sněmovny a orgánů,
do nichž byli zvoleni.
12. Nemůže-li se poslanec Federálního
shromáždění ze závažných
důvodů účastnit schůze sněmovny
nebo orgánů, do nichž byl zvolen, je povinen
se omluvit předsednictvu sněmovny nebo,orgánu,
jehož je členem.
13. Poslanec má rozhodující hlas ve všech
otázkách, projednávaných ve sněmovně
a v orgánech, jichž je členem; valí
orgány sněmovny a Federálního shromáždění
a může být da nich volen.
14. Poslanci Federálního shromáždění
jsou zejména oprávněni:
- podávat návrhy ve všech věcech patřících
do působnosti Federálního shromáždění
- předkládat Federálnímu shromáždění
návrhy zákonů
- předkládat Federálnímu shromáždění,
jeho sněmovnám a jejich orgánům návrhy,
náměty a připomínky k předloženým
návrhům zákonů
- požadovat od předsednictva Federálního
shromáždění a od předsednictva
sněmovny informace a pomoc pro výkon poslanecké
funkce a klást jim otázky
- účastnit se s hlasem poradním schůzí
druhé sněmovny a výborů, jichž
není členem
- interpelovat vládu Československé socialistické
republiky a její členy ve věcech jejich působnosti
a klást členům vlády Československé
socialistické republiky, jakož i vedoucím ostatních
federálních ústředních státních
orgánů otázky, jde-li o věci v jejich
působnosti
- požadovat od členů vlády a jiných
orgánů Československé socialistické
republiky potřebné podklady a vysvětlení
- požadovat informace, vysvětlení a podklady
potřebné pro výkon poslanecké funkce
od vedoucích státních orgánů,
hospodářských a jiných organizací
- na základě pověření sněmovny,
jejich orgánů a orgánů Federálního
shromáždění podílet se na spolupráci
s Českou národní radou a Slovenskou národní
radou,
- účastnit se průzkumů organizovaných
orgány Federálního shromáždění
a jeho sněmoven, jsou-li k tomu pověřeni.
III. Činnost poslanců ve volebních obvodech
15. Poslanci Federálního shromáždění
jsou povinni být v nejužším styku s voliči,
aktivně mezi nimi pracovat ve svém volebním
obvodu, informovat je o činnosti Federálního
shromáždění, jeho sněmoven a
jejich orgánů a podávat jim zprávy
o své práci. Poslanci Federálního
shromáždění úzce spolupracují
s národními výbory a využívají
pro svou činnost poznatků a zkušeností
orgánů Národní fronty a organizací
v ní sdružených, pracovních kolektivů,
jakož i dalších orgánů a organizací
ve volebním obvodu.
Přitom jsou povinni zejména:
- radit se s voliči o návrzích závažných
opatření, která budou projednávána
ve Federálním shromáždění
- vysvětlovat voličům základní
otázky budování rozvinuté socialistické
společnosti, seznamovat je se zákony Federálního
shromáždění a dalšími opatřeními
projednávanými ve Federálním shromáždění
a získávat je pro jejich plnění
- využívat zkušeností ze styku s pracujícími,
jejich podnětů, připomínek a stížností
v poslanecké činnosti ve volebním obvodu
a ve své práci ve Federálním shromáždění.
16. Poslanci Federálního shromáždění
jsou oprávněni zejména:
- účastnit se ve svém volebním obvodu
plenárních zasedání národních
výborů a schůzí jejich orgánů
s hlasem poradním
- účastnit se ve svém volebním obvodu
schůzí kolektivů pracujících,
aktivů svolaných národními výbory,
hospodářskými a jinými organizacemi
k projednávání otázek širšího
hospodářského nebo společenského
dosahu
- upozorňovat vedoucí orgánů a organizací
na porušení zákonnosti, státní
disciplíny a pracovní kázně
- účastnit se v národních výborech
a v ostatních orgánech a organizacích projednávání
a vyřizování stížností,
oznámení a podnětů občanů
z jejich volebních obvodů.
IV. Záruky výkonu poslanecké funkce
17. Stát zaručuje pro výkon poslanecké
funkce všechny potřebné podmínky.
Státní orgány, státní hospodářské
a družstevní organizace a jejich funkcionáři
jsou povinni poskytovat poslanci pomoc při výkonu
jeho funkce. Kdo brání poslanci v uplatňování
jeho práv a povinností, anebo se dotýká
jeho cti a důstojnosti jako veřejného činitele,
je odpovědný podle zákona.
18. Poslance Federálního shromáždění
nelze trestně ani kárně stíhat, ani
jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž
je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je
stíhání navždy vyloučeno.
19. Byl-li poslanec Federálního shromáždění
přistižen a zadržen při páchání
trestného činu, je příslušný
orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu
Federálního shromáždění.
Nedá-li předsednictvo Federálního
shromáždění k zadržení souhlas,
musí být poslanec ihned propuštěn.
20. Poslanec Federálního shromáždění
může odepřít svědectví
o věcech, o nichž se dozvěděl při
výkonu své funkce, i když přestal být
poslancem.
21. Poslance Federálního shromáždění
nelze vůbec stíhat pro hlasování ve
sněmovně, v jejích orgánech a v předsednictvu
Federálního shromážděn.
Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné
ve sněmovny, v jejím orgánu a v předsednictvu
Federálního shromáždění
podléhá poslanec jen disciplinární
pravomoci své sněmovny.
22. Členové vlády Československé
socialistické republiky, vedoucí federálních
ústředních státních orgánů,
soudů, prokuratur, státních notářství
a státní arbitráže a vedoucí
ostatních státních orgánů jsou
povinni poskytnout poslanci informace, vysvětlení
a podklady potřebné pro výkon jeho funkce
a na jeho žádost ho přijmouti v naléhavých
případech vyhovět jeho žádosti
o přijetí bezodkladně. Dále jsou povinni
zabývat se podněty a připomínkami
poslanců Federálního shromáždění
a informovat je nejpozději do 30 dnů o jejich využití
nebo vyřízení, informovat je nejpozději
do 30 dnů o vyřízení stížností,
podnětů a oznámení občanů,
které jim postoupili a umožnit jim účast
na přešetření těchto stížností.
23. Vedoucí státních orgánů,
státních hospodářských a družstevních
organizací jsou povinni sdělit poslanci, jaká
opatření učinili k nápravě
porušení zákonnosti a státní
disciplíny a pracovní kázně, na něž
je poslanec upozornil, a to nejpozději do 30 dnů.
Není-li poslanec spokojen s učiněnými
opatřeními, jsou nadřízené
orgány nebo organizace povinny na žádost poslance
přezkoumat postup podřízeného orgánu
nebo organizace.
24. Národní výbor hlavního města
Prahy, Národní výbor hlavního města
Slovenské socialistické republiky Bratislavy, krajské
národní výbory, okresní (obvodní)
národní výbory ve volebním obvodu
poslance zvou poslance na svá zasedání. Ostatní
státní orgány, státní hospodářské
a družstevní organizace ve volebním obvodu
zvou poslance na aktivy, na nichž mají projednávat
úkoly týkající se volebního
obvodu poslance nebo jiné otázky širšího
hospodářského nebo společenského
dosahu.
25. Okresní (obvodní) národní výbory
ve spolupráci s orgány Národní fronty
poskytují poslancům Federálního shromáždění
potřebnou pomoc při zabezpečování
veřejných schůzí, besed s voliči
a při skládání účtů
z poslanecké činnosti voličům.
26. Poslanec Federálního shromáždění
vykonává svoji funkci bezplatně.
27. Poslanec Federálního shromáždění
nesmí být pro výkon své funkce zkrácen
na právech a nárocích, vyplývajících
z jeho pracovního nebo obdobného poměru.
28. Organizace, s níž je poslanec Federálního
shromáždění v pracovním nebo
obdobním poměru, je povinna poskytnout mu pracovní
volno pro výkon jeho funkce ve Federálním
shromáždění i ve volebním obvodu.
Poslanci Federálního shromáždění
náleží za dobu pracovního volna náhrada
ušlého výdělku, kterou mu vyplatí
organizace. Organizaci se uhrazuje ušlý výdělek
poslance, jestliže o to organizace požádá.
Poslancům, kteří nejsou v pracovním
nebo obdobném poměru, poskytuje se náhrada
ušlého výdělku z rozpočtu Federálního
shromáždění. Rozhodne-li předsednictvo
Federálního shromáždění
o uvolnění poslance, může mu přiznat
odměnu odpovídající rozsahu uvolnění
a závažnosti úkolů, pro něž
byl uvolněn. Odměna,se vyplácí vedle
ušlého výdělku.
29. Poslanci Federálního shromáždění
náleží na úhradu výdajů
souvisejících s výkonem poslaneckého
mandátu náhrada, která nepodléhá
dani ze mzdy.
30. Předsedovi, prvnímu místopředsedovi
a místopředsedům Federálního
shromáždění, jakož i předsedovi
a místopředsedům obou sněmoven, přísluší
místo této náhrady funkční
plat a další náležitosti, jejichž
výši určí předsednictvo Federálního
shromáždění.
31. Poslanci Federálního shromáždění
mohou na území Československé socialistické
republiky bezplatně používat hromadných
dopravních prostředků.
32. Předsednictvo Federálního shromáždění
stanoví podrobnosti o poslaneckých náhradách,
stravném a nocležném, o výši funkčních
platů, o bezplatném používání
hromadných dopravních prostředků a
o dalších náležitostech.
33. Disciplinární řízení se
zavádí proti poslanci, který při jednání
sněmovny, jejích orgánů, nebo předsednictva
Federálního shromáždění
postupoval takovým způsobem, který je v rozporu
s postavením a se ctí poslance Federálního
shromáždění anebo který zanedbává
plnění svých povinností.