Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Návrh předložili poslanci: Csémi Jozef, Čáslavská Pavla, Češka Zdeněk, Dvorský Jozef, Fekete Jozef, Horáček Václav, Hůla Alois, Huml Alois, Chodurová Drahomíra, Indra Alois, Ivaničová Helena, Janík Ján, Kalkus Jaroslav, Kancírová Dana, Kontríková Mária, Kubeš František, Kučera Bohuslav, Marko Ján, Michalski Karel, Panster Heribert, Paulechová Mária, Pažická Irena, Rigo Emil, Samec František, Šimúth Jozef, Škula Jozef, Španiel Miroslav, Štáfek Václav, Štrbová Mária, Trávníček Tomáš, Vávrová Dobromila, Vedra Vladimír, Vlček Eduard, Žalman Zbyněk, Železniková Eva.

I. Obecná ustanovení

1. Poslanci Federálního shromáždění - nejvyššího orgánu státní moci v Československé socialistické republice - jsou v souladu s volebním zákonem lidem voleni, jím kontrolováni, jemu odpovědni a mohou být z rozhodnutí svých voličů kdykoli odvoláni.

2. Je věcí cti poslance Federálního shromáždění věnovat všechny své síly a znalosti rozvoji Československé socialistické republiky. Poslanec je povinen být varen Československé socialistické republice a věci socialismu, dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život. Poslanec pomáhá organizovat a sjednocovat tvůrčí síly občanů v úsilí o urychlení sociálně ekonomického rozvoje společnosti, o upevňování socialistického státu a o všestranný rozvoj socialistické demokracie a je občanům příkladem. Při výkonu své funkce.se poslanec řídí celospolečenskými zájmy a slaďuje s nimi zájmy pracovních kolektivů, zájmy skupinové, místní a individuální.

3. Poslanci Federálního shromáždění úzce spolupracují se svými voliči, dbají jejich návrhů, podnětů a kritiky a uplatňují získané poznatky ve své práci ve Federálním shromáždění a v jeho orgánech.

4. Poslanci Federálního shromáždění nabývají svých práv a povinností zvolením. Platnost volby ověřuje, na návrh mandátového a imunitního výboru, příslušná sněmovna.

Poslanec Federálního shromáždění skládá na schůzi své sněmovny které se poprvé účastní, slib. Učiní tak slovem "slibuji" a podáním ruky předsedajícímu, který dá předtím znění slibu přečíst. Poslanci je vydán poslanecký průkaz. Odmítnutí slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

5. Funkční období poslance končí dnem skončení volebního období. Funkční období poslanců, kteří jsou členy předsednictva Federálního shromáždění končí zvolením nového předsednictva Federálního shromáždění.

6. Před uplynutím volebního období mandát poslance zaniká, byl-1 voliči odvolán, vzdal-li se svého mandátu nebo přestal-li být volitelný, nebo z důvodů stanovených ústavním zákonem.

Poslanec se může svého mandátu vzdát. Rezignaci bere na vědomí předsednictvo sněmovny, do které byl zvolen.

7. Poslanec Federálního shromáždění vykonává svou funkci bez pře rušení svého pracovního nebo obdobného poměru. Poslanec Federálního shromáždění může být trvale, částečně nebo dočasně uvolněn ze zaměstnání pro výkon funkce ve Federálním shromáždění.

8. Poslanci Federálního shromáždění jsou povinni skládat účty voličům ze své práce.

Alternativa I.

Ke skládání účtů využívají veřejných schůzí občanů, shromáždění pracujících na závodech, schůzí národních výborů apod. Ve spolupráci s územními orgány Národní fronty dbají, aby i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků byla o jejich činnosti informována co nejširší veřejnost.

Alternativa II.

Ke skládání účtů využívají veřejných schůzí občanů, shromáždění pracujících na závodech, schůzí národních výborů apod. Ve spolupráci s územními orgány Národní fronty dbají, aby i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků byla o jejich činnosti informována co nejširší veřejnost. Účty skládají nejméně dvakrát za volební období a to v jeho prvé polovině a před jeho ukončením.

9. Pro účinnější výkon poslaneckého mandátu ve Federálním shromáždění, pro prohloubení politické spolupráce a názorové jednoty, poslanci vytvářejí podle své politické příslušnosti poslanecké kluby ve Federální m. shromáždění. Poslanecké kluby vedou všechny své poslance též k rozvíjení masové politické práce mezi voliči a ke skládání účtů ve volebních obvodech.

10. Krajská sdružení poslanců sdružují poslance Federálního shromáždění zvolené ve volebních obvodech na území téhož kraje nebo na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a národních rad. V krajských sdruženích se poslanci ve spolupráci s krajským (městským) výborem Národní fronty seznamují s důležitými otázkami hospodářského a sociálního rozvoje kraje a projednávají úkoly související s činností svých členů ve volebním obvodu. Napomáhají sjednocovat práci poslanců ve volebních obvodech a přispívají k výměně zkušeností z výkonu poslaneckých funkcí. Poslanci uplatňují podněty a náměty získané v krajském sdružení poslanců v práci Federálního shromáždění.

Způsob zřizování, zásady jednání a organizaci této činnosti stanoví ÚV NF ČSSR.

II. Činnost poslanců ve Federálním shromáždění, jeho sněmovnách a orgánech

11. Poslanci Federálního shromáždění jsou povinni účastnit se aktivně a iniciativně jednání a prací sněmovny a orgánů, do nichž byli zvoleni.

12. Nemůže-li se poslanec Federálního shromáždění ze závažných důvodů účastnit schůze sněmovny nebo orgánů, do nichž byl zvolen, je povinen se omluvit předsednictvu sněmovny nebo,orgánu, jehož je členem.

13. Poslanec má rozhodující hlas ve všech otázkách, projednávaných ve sněmovně a v orgánech, jichž je členem; valí orgány sněmovny a Federálního shromáždění a může být da nich volen.

14. Poslanci Federálního shromáždění jsou zejména oprávněni:

- podávat návrhy ve všech věcech patřících do působnosti Federálního shromáždění

- předkládat Federálnímu shromáždění návrhy zákonů

- předkládat Federálnímu shromáždění, jeho sněmovnám a jejich orgánům návrhy, náměty a připomínky k předloženým návrhům zákonů

- požadovat od předsednictva Federálního shromáždění a od předsednictva sněmovny informace a pomoc pro výkon poslanecké funkce a klást jim otázky

- účastnit se s hlasem poradním schůzí druhé sněmovny a výborů, jichž není členem

- interpelovat vládu Československé socialistické republiky a její členy ve věcech jejich působnosti a klást členům vlády Československé socialistické republiky, jakož i vedoucím ostatních federálních ústředních státních orgánů otázky, jde-li o věci v jejich působnosti

- požadovat od členů vlády a jiných orgánů Československé socialistické republiky potřebné podklady a vysvětlení

- požadovat informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce od vedoucích státních orgánů, hospodářských a jiných organizací

- na základě pověření sněmovny, jejich orgánů a orgánů Federálního shromáždění podílet se na spolupráci s Českou národní radou a Slovenskou národní radou,

- účastnit se průzkumů organizovaných orgány Federálního shromáždění a jeho sněmoven, jsou-li k tomu pověřeni.

III. Činnost poslanců ve volebních obvodech

15. Poslanci Federálního shromáždění jsou povinni být v nejužším styku s voliči, aktivně mezi nimi pracovat ve svém volebním obvodu, informovat je o činnosti Federálního shromáždění, jeho sněmoven a jejich orgánů a podávat jim zprávy o své práci. Poslanci Federálního shromáždění úzce spolupracují s národními výbory a využívají pro svou činnost poznatků a zkušeností orgánů Národní fronty a organizací v ní sdružených, pracovních kolektivů, jakož i dalších orgánů a organizací ve volebním obvodu.

Přitom jsou povinni zejména:

- radit se s voliči o návrzích závažných opatření, která budou projednávána ve Federálním shromáždění

- vysvětlovat voličům základní otázky budování rozvinuté socialistické společnosti, seznamovat je se zákony Federálního shromáždění a dalšími opatřeními projednávanými ve Federálním shromáždění a získávat je pro jejich plnění

- využívat zkušeností ze styku s pracujícími, jejich podnětů, připomínek a stížností v poslanecké činnosti ve volebním obvodu a ve své práci ve Federálním shromáždění.

16. Poslanci Federálního shromáždění jsou oprávněni zejména:

- účastnit se ve svém volebním obvodu plenárních zasedání národních výborů a schůzí jejich orgánů s hlasem poradním

- účastnit se ve svém volebním obvodu schůzí kolektivů pracujících, aktivů svolaných národními výbory, hospodářskými a jinými organizacemi k projednávání otázek širšího hospodářského nebo společenského dosahu

- upozorňovat vedoucí orgánů a organizací na porušení zákonnosti, státní disciplíny a pracovní kázně

- účastnit se v národních výborech a v ostatních orgánech a organizacích projednávání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů z jejich volebních obvodů.

IV. Záruky výkonu poslanecké funkce

17. Stát zaručuje pro výkon poslanecké funkce všechny potřebné podmínky.

Státní orgány, státní hospodářské a družstevní organizace a jejich funkcionáři jsou povinni poskytovat poslanci pomoc při výkonu jeho funkce. Kdo brání poslanci v uplatňování jeho práv a povinností, anebo se dotýká jeho cti a důstojnosti jako veřejného činitele, je odpovědný podle zákona.

18. Poslance Federálního shromáždění nelze trestně ani kárně stíhat, ani jej vzít do vazby bez souhlasu sněmovny, jejímž je členem. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

19. Byl-li poslanec Federálního shromáždění přistižen a zadržen při páchání trestného činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu Federálního shromáždění. Nedá-li předsednictvo Federálního shromáždění k zadržení souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn.

20. Poslanec Federálního shromáždění může odepřít svědectví o věcech, o nichž se dozvěděl při výkonu své funkce, i když přestal být poslancem.

21. Poslance Federálního shromáždění nelze vůbec stíhat pro hlasování ve sněmovně, v jejích orgánech a v předsednictvu Federálního shromážděn.

Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné ve sněmovny, v jejím orgánu a v předsednictvu Federálního shromáždění podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci své sněmovny.

22. Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí federálních ústředních státních orgánů, soudů, prokuratur, státních notářství a státní arbitráže a vedoucí ostatních státních orgánů jsou povinni poskytnout poslanci informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon jeho funkce a na jeho žádost ho přijmouti v naléhavých případech vyhovět jeho žádosti o přijetí bezodkladně. Dále jsou povinni zabývat se podněty a připomínkami poslanců Federálního shromáždění a informovat je nejpozději do 30 dnů o jejich využití nebo vyřízení, informovat je nejpozději do 30 dnů o vyřízení stížností, podnětů a oznámení občanů, které jim postoupili a umožnit jim účast na přešetření těchto stížností.

23. Vedoucí státních orgánů, státních hospodářských a družstevních organizací jsou povinni sdělit poslanci, jaká opatření učinili k nápravě porušení zákonnosti a státní disciplíny a pracovní kázně, na něž je poslanec upozornil, a to nejpozději do 30 dnů. Není-li poslanec spokojen s učiněnými opatřeními, jsou nadřízené orgány nebo organizace povinny na žádost poslance přezkoumat postup podřízeného orgánu nebo organizace.

24. Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, krajské národní výbory, okresní (obvodní) národní výbory ve volebním obvodu poslance zvou poslance na svá zasedání. Ostatní státní orgány, státní hospodářské a družstevní organizace ve volebním obvodu zvou poslance na aktivy, na nichž mají projednávat úkoly týkající se volebního obvodu poslance nebo jiné otázky širšího hospodářského nebo společenského dosahu.

25. Okresní (obvodní) národní výbory ve spolupráci s orgány Národní fronty poskytují poslancům Federálního shromáždění potřebnou pomoc při zabezpečování veřejných schůzí, besed s voliči a při skládání účtů z poslanecké činnosti voličům.

26. Poslanec Federálního shromáždění vykonává svoji funkci bezplatně.

27. Poslanec Federálního shromáždění nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích, vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

28. Organizace, s níž je poslanec Federálního shromáždění v pracovním nebo obdobním poměru, je povinna poskytnout mu pracovní volno pro výkon jeho funkce ve Federálním shromáždění i ve volebním obvodu. Poslanci Federálního shromáždění náleží za dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku, kterou mu vyplatí organizace. Organizaci se uhrazuje ušlý výdělek poslance, jestliže o to organizace požádá. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje se náhrada ušlého výdělku z rozpočtu Federálního shromáždění. Rozhodne-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn. Odměna,se vyplácí vedle ušlého výdělku.

29. Poslanci Federálního shromáždění náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrada, která nepodléhá dani ze mzdy.

30. Předsedovi, prvnímu místopředsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům obou sněmoven, přísluší místo této náhrady funkční plat a další náležitosti, jejichž výši určí předsednictvo Federálního shromáždění.

31. Poslanci Federálního shromáždění mohou na území Československé socialistické republiky bezplatně používat hromadných dopravních prostředků.

32. Předsednictvo Federálního shromáždění stanoví podrobnosti o poslaneckých náhradách, stravném a nocležném, o výši funkčních platů, o bezplatném používání hromadných dopravních prostředků a o dalších náležitostech.

33. Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který při jednání sněmovny, jejích orgánů, nebo předsednictva Federálního shromáždění postupoval takovým způsobem, který je v rozporu s postavením a se ctí poslance Federálního shromáždění anebo který zanedbává plnění svých povinností.