Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsanou ve Varšavě dne 10. prosince 1986.

Změny hranic Československé socialistické republiky a hranic České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Společné československo-polské státní hranice, které mají délku 1310 km, probíhají značně členitým terénem a z jedné čtvrtiny je tvoří hraniční vodní toky. Jejich průběh je stanoven Smlouvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958 (dále jen "Smlouva o konečném vytyčení státních hranic"). Způsob udržování a možnosti změn průběhu státních hranic upravuje Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsaná v Praze dne 2. prosince 1967 (dále jen "Smlouva o právních vztazích").

Podle článku 7 Smlouvy o právních vztazích uskutečnila Stálá československo-polská hraniční komise (dále jen "Hraniční komise"), v letech 1976 až 1983 první spoléčné přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích. Z přezkoušení vyplynulo, že ode dne, kdy Smlouva o konečném vytyčení státních hranic vstoupila v platnost, došlo na hraničních vodních tocích k 557 náhlým přirozeným změnám polohy koryt hraničních vodních toků.

Dojde-li k náhlé přirozené změně polohy koryta hraničního vodního toku, a není-li ji možno uvést do původního stavu, rozhodnou podle článku 3 odstavce 3 Smlouvy o právních vztazích smluvní strany ve vzájemné dohodě, zda státní hranice na toto úseku zůstanou nezměněny, nebo zda se změní a budou nově vytyčeny.

Při projednávání náhlých přirozených změn polohy koryt hraničních vodních toků Hraniční komise konstatovala, že z technických i ekonomických důvodů není možné je uvést do původního stavu a navrhla provést odpovídající změny průběhu československo-polských státních hranic.

S polskou stranou předběžně dohodnutý text Smlouvy mezí Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích (dále jen "Smlouva") byl po kladném vnitrostátním projednání předložen s příslušnými návrhy vládě ČSSR, která svým usnesením ze dne 24. dubna 1986 č. 115 vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy a doporučila prezidentu ČSSR, aby zmocnil ministra vnitra ČSSR k podpisu Smlouvy s výhradou ratifikace. Smlouva byla podepsána ministry vnitra ČSSR a PLR dne 10. prosince 1986 ve Varšavě.

Smlouva zakotvuje změny průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích tak, jak jsou znázorněny v nových hraničních dokumentech, které jsou nedílnou součástí Smlouvy (článek 1). Podle bilance ploch části státních území oddělených náhlými přirozenými změnami polohy koryt hraničních vodních toků byly odděleny části státního území Československé socialistické republiky o celkové výměře 32,60 ha; z toho byla České socialistické republice oddělena část státního území o výměře 15,99 ha a Slovenské socialistické republice oddělena část státního území o výměře 16,61 ha. Ze státního území Polské lidové republiky byla oddělena část o celkové výměře 33,05 ha; z toho v úseku České socialistické republiky 15,38 ha a v úseku Slovenské socialistické republiky 17,67 ha. Celkový rozdíl o výměře 0,45 ha je v neprospěch Polské lidové republiky.

Uvedený rozdíl je v mezích vypočtené skutečné chyby měření (ą 4,48 ha), a proto lze považovat plochy části státních území oddělené náhlými přirozenými změnami polohy koryt hraničních vodních toků za vzájemně vyrovnané (článek 3). Skutečná chyba je dána počtem měření, tvarem oddělených ploch a fotografickým zvětšováním terénní situace z hraničních náčrtů vyhotovených v roce 1958 v měřítku hraničních náčrtů ze současného přezkoušení.

V důsledku náhlých přirozených změn se státní území České socialistické republiky zmenšilo o 0 0,6 ha a státní území Slovenské socialistické republiky se zvětšilo o 1,06 ha.

Plochy státních území oddělené náhlými přirozenými změnami zahrnují převážné řečiště a nepatrné části pobřežních pozemků, které nejsou zemědělsky využívány a nenacházejí se na nich žádné stavby. Přesné údaje o těchto plochách jsou uvedeny v Závěrečném protokolu o prvním společném přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, který stejné jako ostatní hraniční dokumenty, není pro objemnost a technickou náročnost spojenou s vyhotovováním jeho kopií předkládán.

Nové hraniční dokumenty nahrazují ve vztahu ke společně přezkoušeným úsekům státních hranic příslušné části hraničních dokumentů, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o konečném vytyčení státních hranic (článek 2).

V souladu s ustanovením čl. 3 odst. 2 a čl. 36 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci se předkládá návrh ústavního zákona, kterým by Federální shromáždění vyslovilo souhlas se Smlouvou a zároveň schválilo změny státních hranic v ní uvedené.

Souhlas se změnou hranic ČSR vyslovila Česká národní rada svým ústavním zákonem č. 43 ze dne 12. dubna 1988.

Souhlas se změnou hranic SSR vyslovila Slovenská národní rada svým ústavním zákonem č. 49 ze dne 20. dubna 1988.

Realizace Smlouvy si nevyžádá zvýšení rozpočtových nákladů a neovlivní plán pracovních sil.

Protože byly splněny všechny požadavky stanovené pro vnitrostátní projednání Smlouvy, doporučuje se vyslovit se Smlouvou souhlas a přijmout předložený ústavní zákon.

Prezident Československé socialistické republiky a Státní rada Polské lidové republiky ve snaze plnit závazky o udržování státních hranic a hraničních znaků, vyplývající ze Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, podepsané v Praze dne 2. prosince 1967 (dále jen "Smlouva o právních vztazích"),

rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci;

prezident Československé socialistické republiky

JUDr. Vratislava Vajnara, CSc.,

ministra vnitra Československé socialistické republiky,

Státní rada Polské lidové republiky

generála zbraní Czeslawa Kiszczaka,

ministra vnitra Polské lidové republiky,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:

V souladu s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, které bylo provedeno podle Smlouvy o právních vztazích Stálou československo-polskou hraniční komisí, probíhají československo-polské státní hranice na hraničních vodních tocích tak, jak je znázorněno v nových hraničních dokumentech, kterými jsou

a) protokolární popisy průběhu hraniční čáry s tabulkami číselných údajů;

b) náčrty průběhu hraniční čáry v měřítku 1:2000;

c) Závěrečný protokol o prvním společném přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích v letech 1976 - 1983, podepsaný v Praze dne 9. prosince 1983.

Nové hraniční dokumenty jsou nedílnou součástí této Smlouvy.

Nové hraniční dokumenty nahrazují ve vztahu ke společně přezkoušeným úsekům státních hranic na hraničních vodních tocích příslušné části hraničních dokumentů, které jsou nedílnou součástí Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsané ve Varšavě dne 13.června 1958.

Plochy částí státních území Československé socialistické republiky a Polské lidové republiky oddělených náhlými přirozenými změnami polohy koryt hraničních vodních toky, obsažené v Závěrečném protokolu uvedeném v článku 1 písm.c) této Smlouvy, jsou vzájemně vyrovnány.

Hraniční čára na hraničních vodních tocích znázorněná v nových hraničních dokumentech je, bez ohledu na jakékoliv změny polohy jejich koryt, výchozí čarou pro projektování vodohospodářských úprav hraničních vodních toků a pro druhé společné přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích.

Tato Smlouva bude ratifikována a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Praze.

Dáno ve Varšavě dne 10, prosince 1986 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho zmocněnci smluvních stran tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.