Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákoník práce č.65/1965 Sb., ve znění
zákona č. 153/1969 Sb., zákona č.
20/1975 Sb., zákona č.72/1982 Sb., zákona
č. 111/1984 Sb. zákona č. 22/1985 Sb., zákona
č. 52/1987 Sb. a zákona č.98/1987 Sb. se
mění a doplňuje takto:
1. V článku IX se vypouští předposlední
věta a na závěr článku se připojuje
tato věta: "Socialistické organizace projednávají
s pracovníky před vznikem nároku na starobní
důchod jejich případnou delší
pracovní aktivitu."
2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec
1 a doplňuje se novým odstavcem 2 který zní:
"(2) Pokud zákoník práce nebo jiný
právní předpis nestanoví jinak, vznikají
pracovněprávní vztahy nejdříve
od uzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení
práce nebo dohody o pracovní činnosti, a
zakládá-li se pracovní poměr pracovníka
volbou nebo jmenováním, nejdříve od
jeho zvolení nebo jmenování."
3. § 3 zní:
Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy
se řídí zákoníkem práce
v rozsahu stanoveném zákonem [Zákon č.90/1988
Sb., o zemědělském družstevnictví.
Zákon č.94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním
a výrobním družstevnictví.]."
4. § 5 zní:
Pracovněprávní vztahy příslušníků
sborů požární ochrany, učitelů
vysokých škol, vědeckých (uměleckých)
aspirantů, členů sdružení advokátů
a členů posádek československých
námořních lodí se řídí
zákoníkem práce, pokud zákon nestanoví
jinak."
5. § 6 zní:
(1) Pracovněprávní vztahy mezi pracovníky
a cizozemskými organizacemi na území Československé
socialistické republiky, jakož i mezi cizinci pracujícími
na území Československé socialistické
republiky a tuzemskými organizacemi se řídí
zákoníkem práce, pokud předpisy o
mezinárodním právu soukromém nestanoví
jinak.
(2) Pracovněprávní vztahy pracovníků
mezinárodních organizací se sídlem
na území Československé socialistické
republiky, zřízených mezinárodními
smlouvami, se řídí zákoníkem
práce, pokud tyto smlouvy nebo jiné mezinárodní
smlouvy nestanoví jinak.
(3) Pracovněprávní vztahy pracovníků
podniků se zahraniční majetkovou účastí
[Zákon č. /1988 Sb.,
o podnicích se zahraniční majetkovou účastí.]
a organizací s mezinárodním prvkem [Zákon
č.116/1985 Sb., o podmínkách činnosti
organizací s mezinárodním prvkem v Československé
socialistické republice.] se sídlem na území
Československé socialistické republik se
řídí zákoníkem práce,
pokud tito pracovníci nepracují a nemají
bydliště na území téhož
cizího státu; v tomto případě
se pracovněprávní vztahy řídí
právem rozhodným podle předpisů mezinárodního
práva soukromého.
(4) Vláda Československé socialistické
republiky může pro pracovněprávní
vztahy pracovníků organizací uvedených
v odstavci 2 a podniků se zahraniční majetkovou
účastí stanovit nařízením
odchylnou úpravu od zákoníku práce,
pokud jde o vznik, změny a skončení pracovního
poměru, pracovní kázeň, pracovní
dobu a dobu odpočinku, odměňování,
pracovní volno a náhradou mzdy, náhrady výdajů
v souvislosti s výkonem práce, náhradu škody
a odchylky od pracovněprávních předpisů
o zjišťování a používání
průměrného výdělku."
6. V § 8 odst. 1 se za slovo "státní"
vkládají slova "podniky, ostatní státní,"
a na konci odstavce se připojuje tato věta: "Totéž
platí o organizačních jednotkách organizací,
stanoví-li to zvláštní předpisy,
popřípadě stanovy společenských
organizací; je-li však účastníkem
pracovněprávního vztahu organizace, nemůže
jím být současně její organizační
jednotka a naopak."
7. § 9 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Při kolektivní formě organizace
práce a odměňování v organizaci
je vedoucí pracovního kolektivu vedoucím
pracovníkem organizace."
8. § 11 zní:
(1) Způsobilost občana mít v pracovněprávních
vztazích práva a povinnosti a způsobilost
vlastními právními úkony nabývat
těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti
(pracovněprávní způsobilost) vzniká,
pokud není dále stanoveno jinak, dnem, kdy občan
dosáhne 15 let věku; organizace však a ním
nesmí sjednat jako den nástupu do práce den,
který by předcházel dni, kdy tento občan
ukončí povinnou školní docházku.
(2) Pracovněprávní způsobilost občana,
který ukončí povinnou školní
docházku v pomocné škole před dosažením
15 let věku vzniká dnem ukončení povinné
školní docházky, nejdříve však
dnem dosažení 14 let věku.
(3) Pracovník může uzavřít dohodu
o hmotné odpovědnosti (§ 176) nejdříve
v den, kdy dosáhne 18 let věku.
(4) Vláda Československé socialistické
republiky po projednání s Ústřední
radou odborů stanoví nařízením
s) okruh a podmínky výkonu dalších přiměřených
prací, které vedle společensky prospěšné
práce [§ 23 zákona
č.29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon).]
mohou před ukončením povinné školní
docházky konat občané, kteří
dosáhli věku 15 let;
b) okruh a podmínky výkonu přiměřených
prací, které mohou konat občané, kteří
ukončili povinnou školní docházku v
pomocné škole, pokud dosáhli věku alespoň
14 let."
9. V § 12 odst. 2 se za slova "nápojů
nebo" vkládá slovo "jiných"
a v odstavci 3 se slovo "občan" nahrazuje slovem
"pracovník".
10. V § 17 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
"Za týchž podmínek může soud
ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba
z jiného vážného důvodu."
11. § 18 zní:
(1) Účast pracovníků a jejich kolektivů
na rozvoji, řízení a kontrole činnosti
organizace je neoddělitelným rysem socialistické
demokracie a předpokladem úspěšné
činnosti organizace; zaměřuje se především
na zabezpečení rentability, technického rozvoje,
zvyšování produktivity práce, kvality
a hospodárnosti výroby, na kvalitní plnění
úkolů organizace, na zvyšování
péče o bezpečnost a ochranu zdraví
při práci, na upevňování pracovní
kázně, na zvyšování kvalifikace
a na zabezpečování sociálního
rozvoje.
(2) Pracovnici organizace se podílejí na rozvoji,
řízení a kontrole činnosti organizace
prostřednictvím socialistické samosprávy
pracovního kolektivu a účastní se
na nich prostřednictvím společenských
organizaci sdružených v Národní frontě
a působících v organizaci, zejména
Revolučního odborového hnutí a Socialistického
svazu mládeže.
(3) K účinnému využívání
tvůrčích sil pracovních kolektivů
při zabezpečování růstu produktivity
práce, hospodárnosti, kvality a efektivnosti výroby
a urychleného využívání výsledků
vědeckotechnického pokroku se v organizacích
uplatňují zejména kolektivní formy
organizace práce a odměňování."
12. § 19 zní:
(1) Vedoucí pracovníci jsou povinni soustavně
vytvářet podmínky pro rozšiřování
účasti pracovníků na rozvoji, řízení
a kontrole činnosti organizace, zejména pro organizování
výrobních porad, rozvíjení socialistického
soutěžení, rozvoj vynálezectví
a zlepšovatelství, kolektivních forem organizace
práce a odměňováni a dalších
forem tvůrčí iniciativy, a využívat
zkušeností připomínek a návrhů
pracovníků, odborových orgánů
a dalších společenských organizací
působících v organizaci.
(2) Vedoucí pracovníci jsou povinni plnit vůči
příslušným odborovým orgánům
stanovené povinnosti."
13. § 20 včetně nadpisu zní:
(1) K zabezpečování sociálně
ekonomického rozvoje organizace, oprávněných
zájmů a potřeb pracovníků,
ke zlepšování pracovních, zdravotních,
sociálních a kulturních podmínek pracovníků
včetně podmínek pro využívání
volného času a k upevňování
vztahů soudružské spolupráce uzavírá
jménem pracovníků příslušný
odborový orgán a jménem organizace její
vedoucí kolektivní smlouvu.
(2) V kolektivní smlouvě mohou být v souladu
s pracovněprávními předpisy upraveny
též některé mzdové a další
pracovněprávní nároky; jiné
závazky mohou být v kolektivní smlouvě
upraveny, jen pokud nejsou v rozporu s právními
předpisy.
(3) Kolektivní smlouva, její změny a doplňky
se uzavírají písemně a před
podpisem musí být schváleny příslušným
odborovým orgánem, jinak jsou neplatné. Kolektivní
smlouva se uzavírá na období jednoho roku
až pěti let. Právní účinnost
závazků obsažených v kolektivní
smlouvě začíná prvním dnem
období, na které byla smlouva uzavřena, a
končí uplynutím tohoto období, pokud
doba účinnosti některých závazků
není v kolektivní smlouvě sjednána
odchylně.
(4) Za zabezpečování podmínek pro
včasné uzavření kolektivní
smlouvy, za plnění závazků přijatých
organizací v kolektivní smlouvě a za včasnou
kontrolu jejich plnění odpovídají
podle tohoto zákoníku organizace, vedoucí
organizace, ostatní vedoucí pracovníci v
rozsahu svých funkcí a další pracovníci
jmenovitě uvedení v kolektivní smlouvě.
Zaviněné neplnění těchto povinností
se posuzuje jako porušení pracovních povinností
a vyvozují se z něj důsledky podle příslušných
ustanovení tohoto zákoníku. Za plnění
závazků přijatých příslušnými
odborovými orgány odpovídají tyto
orgány podle stanov.
(5) Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy
jednotlivým pracovníkům, se uplatňují
a nespokojují jako ostatní nároky pracovníků
z pracovního poměru.
(6) Spory mezi příslušným odborovým
orgánem a organizací o plnění závazků,
z nichž nevznikají nároky jednotlivým
pracovníkům, řeší příslušný
vyšší odborový orgán s orgánem
nadřízeným organizaci; jejich společné
rozhodnutí je pro obě strany kolektivní smlouvy
závazné.
(7) Vláda Československé socialistické
republiky v dohodě s Ústřední radou
odborů stanoví nařízením zásady
pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních
smluv, popřípadě pro rozhodování
sporů podle předchozího odstavce."
14. § 22 odst. 1 zní:
"(1) Revoluční odborové hnutí
svou činností vede pracující v souladu
a celospolečenskými zájmy k jednotnému
uplatňování a dodržování
ustanovení tohoto zákoníku a ostatních
pracovněprávních předpisů,
včetně mzdových předpisů a
právních předpisů o bezpečnosti
a ochraně zdraví při práci (dále
jen "pracovněprávní předpisy")."
Odstavec 5 téhož ustanovení se vypouští
a dosavadní odstavec 6, který se označuje
jako odstavec 5, zní:
"(5) Právo kontroly náležející
podle zvláštních předpisů jiným
orgánům není ustanovením odstavce
3 dotčeno."
15. § 23 zní:
(1) Pokud federální ministerstvo práce a
sociálních věcí vydává
na základě tohoto zákoníku nebo jiných
zákonů pracovněprávní předpisy,
činí tak v dohodě s Ústřední
radou odborů, a jde-li o pracovněprávní
předpisy pro pracovníky aparátů společenských
organizaci, též v dohodě a ústředním
výborem Národní fronty Československé
socialistické republiky. Ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí a ministerstva financí,
cen a mezd republik vydávají tyto pracovněprávní
předpisy v dohodě s Českou odborovou radou
nebo Slovenskou odborovou radou.
(2) Federální ústřední orgány,
které vydávají na základě tohoto
zákoníku nebo jiných zákonů
pracovněprávní předpisy pro jednotlivá
odvětví, činí tak v dohodě
s federálním ministerstvem práce a sociálních
věcí a příslušným odborovým
orgánem. Ústřední orgány republik
tak činí v dohodě s příslušným
ministerstvem zdravotnictví a sociálních
věcí republiky, a jde-li o mzdové předpisy,
v dohodě s příslušným ministerstvem
financí, cen a mezd republiky, a s příslušným
odborovým orgánem. K vydání právních
předpisů k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci je třeba
též dohody s příslušným
orgánem státního odborného dozoru
nad bezpečností práce a technických
zařízení.
(3) Návrhy zákonů a návrhy ostatních
právních předpisů týkající
se důležitých zájmů pracujících,
zejména hospodářských, výrobních,
pracovních, mzdových, zdravotních, kulturních
a sociálních podmínek, projednávají
federální ústřední orgány
s Ústřední radou odborů; ústřední
orgány České socialistické republiky
projednávají tyto návrhy s Českou
odborovou radou, ústřední orgány Slovenské
socialistické republiky se Slovenskou odborovou radou."
16. Za § 23 se vkládá nový § 23a,
který zní:
Pokud ústřední orgány vydávají
na základě tohoto zákoníku právní
předpisy týkající se pracovních
vztahů členů a pracovněprávních
vztahů pracovníků jednotných zemědělských
družstev, činí tak v dohodě se Svazem
družstevních rolníků."
17. § 24 odst. 2 zní:
"(2 Organizace získávají pracovníky
pro plnění svých úkolů za podmínek
stanovených zákonem."
18. § 25 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Toto omezeni se nevztahuje na zaměstnávání
pracovníka v pracovním poměru
a) vedlejším (§ 70),
b) sjednaném za trvání dosavadního
pracovního poměru, který byl sjednán
na kratší než stanovenou týdenní
pracovní dobu,
c) jestliže pracovník byl organizací, k níž
je v pracovním nebo členském poměru,
dočasně uvolněn pro výkon práce
v jiné organizaci,
d) jestliže platnost rozvázání dosavadního
pracovního poměru pracovníka je předmětem
soudního sporu; nový pracovní poměr
lze však sjednat pouze na dobu ode dne, kdy měl dosavadní
pracovní poměr skončit, do pravomocného
ukončení sporu,
e) sjednaném na dobu, kdy pracovník čerpá
souvisle v rozsahu nejméně pěti pracovních
dnů dovolenou na zotavenou v organizaci, u níž
je zaměstnán v pracovním poměru po
stanovenou týdenní pracovní dobu, s výjimkou
mladistvých pracovníků a pracovníků,
kteří pracují za podmínek, při
nichž vzniká nárok na dodatkovou nebo zvláštní
dodatkovou dovolenou, popřípadě mají
povinnost zúčastnit se rekondičního
pobytu.
(3) Vláda Československé socialistické
republiky stanoví nařízením, ve kterých
případech se zaznamenává vznik a skončení
pracovního poměru, popřípadě
členského poměru k výrobnímu
družstvu nebo k jednotnému zemědělskému
družstvu do osobních dokladů pracovníka
(člena družstva); současně může
též stanovit, které další skutečnosti
týkající se těchto poměrů
se zaznamenávají obdobným způsobem.
Federální ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou vydanou
v dohodě s federálním ministerstvem vnitra
podrobnosti o provádění těchto záznamů."
19. § 26 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Orgány nadřízené organizacím
jsou povinny sledovat, jak organizace plní své povinnost
při vytváření pracovněprávních
vztahů a jejich rozvíjení (§ 8 odst.
3), zjišťovat příčiny porušování
pracovněprávních předpisů,
vyvozovat z něho důsledky a soustavně vytvářet
podmínky pro jejich dodržování.
(3) Podle zásad schválených vládou
Československé socialistické republiky po
projednání s ústřední radou
odborů stanoví vyhláškou federální
ministerstvo práce a sociálních věci
hmotné zabezpečení občanů před
nástupem do zaměstnání."
20. § 27 odst.4 zní:
"(4) Jmenováním může být
založen pracovní poměr jen u vedoucích
pracovníků jmenovaných podle zvláštních
předpisů, popřípadě podle stanov
společenských organizací, do funkce orgánem
nadřízeným organizaci, v níž
má pracovník svou funkci vykonávat, a u vedoucích
pracovníků, které do funkce jmenuje vedoucí
organizace. Okruh vedoucích funkcí, do nichž
pracovníky jmenuje vedoucí organizace, stanoví
nařízením vlády a Československé
socialistické republiky po projednání s Ústřední
radou odborů; to neplatí u vedoucích pracovníků
aparátu společenských organizací."
21. § 29 zní:
(1) V pracovní smlouvě je organizace povinna s pracovníkem
dohodnout:
a) druh práce, na který je pracovník přijímán,
b) místo výkonu práce (obec, organizační
jednotku nebo jinak určené místo),
c) den nástupu do práce.
(2) Mimoto lze v pracovní smlouvě dohodnout další
podmínky, na kterých mají účastníci
zájem."
22. § 30 zní:
(1) Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou,
pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně
určena doba jeho trvání, nebo jestliže
v pracovní smlouvě nebo při její změně
nebyly splněny podmínky uvedené v odstavcích
2 a 3.
(2) Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat,
popřípadě dohodou účastníků
prodloužit, nejdéle na tři roky. Opětovně
lze pracovní poměr na dobu určitou sjednat
pouze za podmínek stanovených v právním
předpisu. Tato omezení se netýkají
pracovního poměru na dobu určitou, který
vznikl na základě rámcové pracovní
smlouvy (§ 34), a vedlejšího pracovního
poměru na dobu určitou (§ 70b odst. 2).
(3) Vláda Československé socialistické
republiky po projednání s ústřední
radou odborů stanoví nařízením,
v kterých případech pracovní poměr
na dobu určitou
a) lze sjednat, popřípadě prodloužit
na dobu přesahující tři roky,
b) lze sjednat opětovně,
c) nelze sjednat."
23. § 31 zní:
(1) V pracovní smlouvě může být
sjednána zkušební doba, která činí,
pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší,
tři měsíce. Sjednaná zkušební
doba nemůže být dodatečně prodlužována.
(2) Doba překážek v práci, pro které
pracovník nemůže během zkušební
doby konat práci, se započítává
do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti
pracovních dnů.
(3) Zkušební doba musí být sjednána
písemně, jinak je její sjednání
neplatné.
(4) Vláda Československé socialistické
republiky po projednání s Ústřední
radou odborů stanoví nařízením,
v kterých případech nelze sjednat zkušební
dobu."
24. § 34 zní:
(1) Pracovní poměr vzniká též
na základě rámcové pracovní
smlouvy. Rámcovou pracovní smlouvu lze sjednat k
zajištění dobrovolné účasti
pracovníků na hromadních akcích organizovaných
k výpomoci při špičkových zemědělských
a podobných krátkodobých pracích nebo
k zajištění společensky prospěšné
práce žáků a odborně-společenské
praxe studentů.
(2 Rámcovou pracovní smlouvu uzavírá
organizace, pro kterou mají být práce provedeny,
se společenskou organizací nebo jinou organizací,
která organizuje účast na těchto pracích.
(3) Pracovní poměr na základě rámcové
pracovní smlouvy vzniká mezi organizací,
pro kterou mají být konány práce,
a pracovníkem dnem jeho nástupu do práce,
aniž je třeba uzavírat pracovní smlouvu
s jednotlivými pracovníky, a končí
provedením sjednané práce nebo uplynutím
sjednané doby, pokud nebylo dohodnuto jinak."
25. V § 35 v odstavci 1 písm. a) se vypouštějí
slova "podle mzdových předpisů, popřípadě
kolektivních smluv".
V odstavci 2 se před slovo "předpisy"
vkládají slova "právními a ostatními"
a v odstavci 3 se slova "závodnímu výboru
základní organizace Revolučního odborového
hnutí (dále jen "závodní výbor")"
nahrazují slovy "příslušnému
odborovému orgánu".
26. § 37 včetně nadpisu zní:
(1) Organizace je povinna převést pracovníka
na jinou práci,
e) pozbyl-li pracovník vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí
orgánu státní zdravotní správy
nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě
způsobilost konat dále dosavadní práci
nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí
z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,
anebo dosáhl-li na pracovišti určeném
závazným posudkem příslušného
orgánu hygienické služby nejvyšší
přípustné expozice, [§
4 zákona č.98/1987 Sb., o zvláštním
příspěvku horníkům.]
b) koná-li těhotná žena nebo matka dítěte
mladšího než devět měsíců
práci, kterou nesmějí být tyto ženy
zaměstnávány nebo která podle lékařského
posudku ohrožuje její těhotenství nebo
mateřské poslání,
c) je-li to nutné podle lékařského
posudku nebo rozhodnutí orgánu státní
zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví
jiných osob před přenosnými nemocemi,
d) je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí
soudu nebo pravomocného kárného opatření.
(2) Organizace může převést pracovníka
na jinou práci,
a) dala-li pracovníku výpověď z důvodů
uvedených v § 46 odst. 1 písm. e) a f, [§
47 odst. 1 písm. e) zákona č 90/1988 Sb.]
b) bylo-li proti pracovníku zahájeno trestní
řízení pro podezření z úmyslné
trestné činnosti spáchané při
plnění pracovních úkolů nebo
v přímé souvislosti s ním ke škodě
na majetku v socialistickém vlastnictví, a to na
dobu do pravomocného skončení trestního
řízení,
c) pozbyl-li pracovník dočasně předpoklady
stanovené právními předpisy pro výkon
sjednané práce, avšak v tomto případě
nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním
roce.
(3) Nelze-li dosáhnout účelu převedení
podle předchozích odstavců převedením
pracovníka v rámci pracovní smlouvy, může
ho organizace převést v těchto případech
i na práci jiného druhu, než byl sjednán
v pracovní smlouvě, a to i kdyby a tím pracovník
nesouhlasil.
(4) Organizace může převést pracovníka
i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na
jinou práci, než byla sjednána,
a) nemůže-li pracovník konat práci,
pro prostoj (§ 129) nebo pro přerušení
práce způsobené nepříznivými
povětrnostními vlivy,
b) je-li to třeba k odvrácení živelní
události nebo jiné hrozící nehody
nebo k zmírnění jejich bezprostředních
následků,
c) vyžaduje-li to jiná nezbytná provozní
potřeba organizace, avšak v tomto případě
nejdéle celkem na dobu 30 pracovních dnů
v kalendářním roce.
(5) Při převedení pracovníka na jinou
práci je organizace povinna přihlížet
k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná
vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud
možno i k jeho kvalifikaci.
(6) Organizace je povinna předem projednat s pracovníkem
důvod převedení na jinou práci a dobu,
po kterou má převedení trvat; byla-li pracovní
smlouva uzavřena písemně a dochází-li
převedením pracovníka k její změně,
je organizace povinna vydat mu písemné potvrzení
o důvodu převedení na jinou práci
a době jeho trvání, s výjimkou případů
uvedených v odstavci 2 písm. c) a odstavci 4."
27. § 38 včetně nadpisu zní:
(1) Organizace může vyslat pracovníka na dobu
nezbytné potřeby na pracovní cestu. Pracovník
na pracovní cestě koná práci podle
pokynů vedoucího pracovníka, který
ho na pracovní cestu vyslal.
(2) Vysílá-li organizace pracovníka na pracovní
cestu k plnění svých úkolů
do jiné organizační jednotky (do jiné
organizace), může pověřit jiného
vedoucího pracovníka (jinou organizaci), aby pracovníku
dával pokyny k práci, popřípadě
jeho práci organizoval, řídil a kontroloval
(§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2); v pověření
je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením
podle předchozí věty musí být
pracovník seznámen. Vedoucí pracovníci
jiné organizace však nemohou pracovníku ukládat
kárná opatření a činit jménem
vysílající organizace právní
úkony.
(3) Přeložit pracovníka k soustavnému
výkonu práce do jiného místa, než
bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze
v rámci organizace, a jen když to nezbytně
vyžaduje její provozní potřeba. Organizace
je povinna s pracovníkem předem projednat důvod
a dobu přeložení a přihlédnout
k jeho oprávněným zájmem. Pracovní
úkoly přeloženému pracovníku
ukládá, jeho práci organizuje, řídí
a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává
příslušný vedoucí pracovník
v organizační jednotce (útvaru), na jejíž
pracoviště byl pracovník přeložen.
(4) Pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak,
může ho přeložit do jiného místa,
než bylo sjednáno v pracovní smlouvě,
nejdéle celkem na dobu 90 kalendářních
dnů v kalendářním roce. Vláda
Československé socialistické republiky po
projednání s Ústřední radou
odborů pro některé skupiny pracovníků
stanoví nařízením, že tito pracovnici
mohou být výjimečné přeloženi
do jiného místa i na delší dobu, nejdéle
však na jeden rok, vyžaduje-li to zabezpečení
zájmů obyvatelstva, a vyžadují-li to
potřeby obrany státu, popřípadě
i do jiné organizace.
(5) V zájmu společensky účelné
spolupráce organizací může organizace,
u níž je pracovník v pracovním poměru,
sjednat s ním v písemné dohodě, že
ho dočasně přidělí k výkonu
práce v jiné organizaci. V dohodě musí
být uveden název organizace, do které se
pracovník přiděluje, den, kdy dočasné
přidělení vznikne, druh a místo výkonu
práce a doba, na kterou se dočasné přidělení
sjednává. Vláda Československé
socialistické republiky po projednání s Ústřední
radou odborů stanoví nařízením
bližší podmínky dočasného
přidělení pracovníka."
28. V § 39 odkaz v závorce zní: "(§
37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 4)".
29. § 41 včetně nadpisu zní:
(1) Pokud organizace podle ustanovení § 37 a §
38 odst. 4 výjimečné převádí
pracovníka na jinou práci nebo ho překládá
do jiného místa, než odpovídají
pracovní smlouvě, a pracovník s takovým
opatřením nesouhlasí, může organizace
provést takové opatření jen s předchozím
souhlasem příslušného odborového
orgánu a jde-li o člena závodního
výboru Revolučního odborového hnutí,
popřípadě nižšího odborového
orgánu, na který je přenesena pravomoc spolurozhodovat
s organizací podnikového výboru Revolučního
odborového hnutí nebo člena rozhodčí
komise v době jejich funkčního období
a v době dvou let po jeho skončeni též
s předchozím souhlasem příslušného
vyššího odborového orgánu. Souhlasu
není třeba, dokud nepřesáhla celková
doba převedení 22 pracovních dní,
nebo celkové doba přeložení 30 kalendářních
dnů v kalendářním roce, ani k převedení
pracovníka na jinou práci podle pravomocného
rozhodnutí soudu nebo pravomocného kárného
opatření.
(2) Jde-li o mladistvého pracovníka nebo pracovníka
se změněnou pracovní schopností, je
třeba předchozího souhlasu příslušného
odborového orgánu ke každému převedení
na jinou práci nebo přeložení do jiného
místa, pokud mají tato opatření trvat
delší dobu než je stanoveno v předchozím
odstavci s výjimkou převedení na jinou práci
podle pravomocného rozhodnutí soudu.
(3) Pokud je k převedení pracovníka na jinou
práci nebo k jeho přeložení do jiného
místa třeba předchozího souhlasu příslušného
odborového orgánu nebo příslušného
vyššího odborového orgánu, je takové
opatření bez tohoto souhlasu neplatné. Vláda
Československé socialistické republiky v
dohodě s Ústřední radou odborů
stanoví nařízením účast
odborových orgánů při těchto
opatřeních pro některé skupiny pracovníků
odchylně."
30. § 43 odst.4 se vypouští.
31. § 44 odst.2 zní:
"(2) Organizace může dát pracovníku
výpověď pouze z důvodů výslovně
stanovených v § 46 odst. 1; výpovědní
důvod musí ve výpovědi skutkově
vymezit tak, aby je nebylo možno zaměnit s jiným
důvodem, jinak je výpověď neplatná.
Důvod výpovědi nelze dodatečně
měnit."