Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tímto zákonem se upravuje zemědělská daň, která zahrnuje:

a) daň z pozemků;

b) daň z objemu mezd a odměn;

c) daň ze zisku;

d) daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby.

(1) Poplatníkem daně z pozemků je každý uživatel pozemků uvedených v § 3. Pro daňovou povinnost je rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí [Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona č. 157/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a § 2 odst. 4 vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/19 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.]. Není-li v evidenci nemovitostí zapsán uživatel pozemků, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Z pozemků přenechaných občanům nebo organizacím do dočasného užívání podle zvláštních předpisů [Např. § 9 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb. o hospodaření s národním majetkem, § 63 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví, § 397, 398, 494 občanského zákoníku a § 9 zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb.] platí daň z pozemků dočasný uživatel. (3) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky, platí daň z pozemků jednotné zemědělské družstvo.

(4) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace, která přenechala pozemek svým členům k dočasnému užívání, jsou poplatníkem daně z pozemků jednotliví členové.

(5) Užívá-li pozemek několik poplatníků, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.

(1) Předmětem daně z pozemků jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda [§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., a příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb.] bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě`

(2) Z nezemědělské půdy podléhají dani okrasné zahrady [§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., a příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb.] v užívání občanů.

(3) Zemědělská půda, která byla trvale odňata zemědělské výrobě, je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byl pozemek vyňat ze zemědělského půdního fondu [§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/197 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.).].

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny:

a) rekultivované pozemky po dobu 5 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly vráceny zemědělské výrobě;

b) pozemky, jejich části, počínaje rokem následujícím po osázení, na nichž byly osázeny:

1. ušlechtilé druhy vinné révy v souvislé výměře alespoň 1/4 ha po dobu 6 let,

2. ovocné sady, na nichž byly v souvislé výměře alespoň 1 ha vysázeny polokmeny, čtvrtkmeny, zákrsky nebo vřetena po dobu 4 let,

3. chmel a bobuloviny v souvislé výměře alespoň 1/2 ha po dobu 2 let;

c) pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu [§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/197 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.).], počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém byly odňaty;

d) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v Československé socialistické republice, jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a konzuly z povolání, a to za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost;

e) pozemky užívané rozpočtovými organizacemi,

(2) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně podle odstavce 1 písm., a) až c) v daňovém přiznání.

(3) Za rekultivované pozemky se podle odstavce 1 písm. a) považují pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí [Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona č. 157/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a § 2 odst. 4 vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/19 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.] vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo které byly úvozy a cestami a dále pozemky které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu. Za rekultivované se považují i pozemky, které před rekultivací byly vedeny v evidenci nemovitostí jako nezemědělská půda a po rekultivaci byly převedeny do zemědělské půdy.

(1) Základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani.

(2) Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají pozemky patřící rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce [§ 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 90/1988 Sb.], činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m².

(3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra.

(1) Daň z pozemků připadající na 1 ha pozemků je odstupňována podle produkčních ekonomických skupin a je stanovena v sazebníku, který tvoří přílohu č. 1.

(2) Do produkčních ekonomických skupin se zařazují jako celek jednotlivé státní podniky hospodařící na půdě, jednotná zemědělská družstva, školní statky a společné podniky [§ 68 až 6 zákona č. 90/1988 Sb.] hospodařící na půdě. Organizační jednotky semenářských, šlechtitelských a plemenářských podniků, agrokomplexu Nitra a státních hospodářských organizací vojenských lesů a statků se zařazují do produkčních ekonomických skupin samostatně.

(3) Pro ostatní uživatele půdy platí zařazení územně technické jednotky (katastrální území) [§ 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., a § 3 vyhlášky Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 120/199 Sb. o prostorové identifikaci informací.], ve které užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny.

(4) Zaplacená daň z pozemků je u organizací položkou snižující výnosy.

(1) Orgán vykonávající správu daně [Zákon české národní rady č. ..../1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a daně ze mzdy a zákon Slovenské národní rady č. ..../1988 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a správě zemědělské daně a daně ze mzdy.] (dále jen "správce daně") může snížit poplatníkům daň z pozemků až o 50%, jestliže jimž obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v témže katastrálním území. Daň nelze snížit organizacím zařazeným jako celek do některé produkční ekonomické skupiny (§ 6 odst. 2).

(2) Správce daně může na žádost poplatníka snížit nebo zcela prominout daň z pozemků, které jsou zaplaveny, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo trvale zemědělské výrobě, z pozemků využívaných jako letištní pozemky a vojenská pásma, z pozemků, na nichž je zřízen národní park nebo chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněné naleziště, chráněný park a zahrada, chráněná studijní plocha, chráněný přírodní výtvor, chráněná přírodní památka [§ 3 až 6 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody ve znění pozdějších předpisů a § 5 až 8 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody ve znění pozdějších předpisů.] a ochranná pásma zřízená podle zvláštních předpisů [Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon Slovenské národní rady č. 2/1987 Sb., o státní památkové péči, § 9 zákona č. 40/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, ve znění pozdějších předpisů.].

(3) Při snížení nebo prominutí daně se přihlíží k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě a zejména k ekonomických důsledkům z toho vyplývajícím.

Poplatníky daně z objemu mezd a odměn jsou;

a) jednotná zemědělská družstva a společné podniky [Zákon č. 90/1988 Sb.];

b) státní podniky [Zákon č. 89/1988 Sb., o státním podniku.], jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy nebo ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky;

c) organizace s potravinářskou výrobou v působnosti národních výborů;

d) státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků;

e) další organizace zemědělské výroby, zemědělských služeb a potravinářské výroby a výroby pochutin stanovené v obecně závazném právním předpise.

(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných v běžném roce k výplatě snížený o odměny vyplácené podle předpisů autorského práva [Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) a doplňující předpisy.].

(2) U jednotných zemědělských družstev se započte do základu daně uvedeného v odstavci 1 i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 164/1979 Sb., a vyhlášky č. ..../1988 Sb.].

(3) Daň z objemu mezd a odměn zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění [§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.].

(1) Sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50% ze základu daně.

(2) Poskytuje-li poplatník služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, veřejného ubytování, cestovního ruchu, opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a další služby do jejichž cen nebyla promítnuta daň z objemu mezd a odměn (příspěvek na sociální zabezpečení) ve výši 50%, činí sazba daně z části základu připadajícího na tyto služby 20%.

(3) Do části základu daně podle odstavce 2 se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ daně samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Poplatníky daně ze zisku jsou organizace uvedené v § 8.

Předmětem daně ze zisku jsou příjmy z veškeré činnosti poplatníků daně.

(1) Základem daně ze zisku je zisk zjištěný v účetnictví, zvýšený o:

a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;

b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;

c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky [Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.];

d) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod [Nařízení vlády ČSSR č. 35/199 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády ČSSR č. 35/19 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.].

O částky uvedené pod písmeny c) až d) se základ daně ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ daně ze zisku se sníží o:

a) rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky, nejsou-li účtovány v nákladech;

b) částku odpočitatelného minima, která se určí normativem na 1 ha zemědělské půdy nebo vodní plochy, popřípadě normativem k objemu základních prostředků a zásob; podrobnosti o určení odpočitatelného minima stanoví obecně závazný právní předpis;

c) částky, které již byly u téhož nebo jiného poplatníka podrobeny dani ze zisku podle tohoto zákona, pokud jsou součástí zisku.

(3) Daň z objemu mezd a odměn je součástí nákladů poplatníka.

(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je závazně upravena pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, se zahrnou pro výpočet základu daně ze zisku u všech dalších poplatníků do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů [Např. vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1986 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností výrobních hospodářských jednotek a podniků, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění vyhlášky č. 2/1984 Sb.].

(5) U poplatníků, kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně ze zisku rozdíl úhrnu částek zvyšujících a snižujících zisk podle odstavce 1 a 2, snížený o vykázanou ztrátu.

(6) U poplatníků v likvidaci nebo zaniklých bez likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně ze zisku likvidační přebytek.

Sazba daně ze zisku činí 50% ze základu daně.

(1) Poplatníky daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet.

(2) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více občanů, podléhají dani společně a nerozdílně.

(1) Předmětem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy:

a) ze zemědělské výroby, lesnictví, rybníkářství, provozované na pozemcích a vodních plochách ve vlastnictví občanů [Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb.], v trvalém nebo dočasném užívání, popř. užívaných na základě jiného právního vztahu, nebo provozované bez pozemků;

b) z vedlejší výroby a příležitostné činnosti provozované v souvislosti se zemědělskou výrobou.

(2) Za příjmy z činností uvedených v odstavci 1 se považují příjmy:

a) z rostlinné výroby bez ohledu, zda jde o pěstování běžných kultur nebo plodin (dále jen "kultury") nebo zvláštních kultur, či výrobky pěstování lesa ostatní lesní výrobky a těžbu dřeva;

b) z živočišné výroby, a to bez ohledu, je-li provozována v návaznosti na rostlinnou výrobu či bez rostlinné výroby;

c) z prodeje zemědělských výrobků z vlastní rostlinné a živočišné produkce včetně zemědělských výrobků nakoupených nebo převzatých od jiných občanů;

d) z příležitostné činnosti, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy nejsou plně využívány pro tuto výrobu;

e) z vedlejší výroby navazující na rostlinnou a živočišnou výrobu, ze zpracování vlastní zemědělské produkce nebo z příležitostné výroby.

(3) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo produkci zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem provozována na základě povolení národního výboru [Nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru a nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.] nebo přesahují-li příjmy z těchto činností po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení příjmy, které jsou-předmětem daně podle odstavce 1 písmena a) [Tyto příjmy podléhají zdanění podle zákona č. 11.5/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů.].

(1) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobození diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, konzulové z povolání a další osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

(2) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni členové jednotných zemědělských družstev pokud jde o příjmy, které jsou jim vypláceny družstvem jako odměna za práci popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek.

(1) Příjem podrobený dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních příjmů. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se stanoví tento příjem nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na 1 ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Příjem z rostlinné výroby ve sklenících a fóliovnících se stanoví nejméně ve výši desetinásobku příjmu vypočteného podle průměrné normy výnosnosti, pokud nelze zjistit skutečně dosažené příjmy z této činnosti.

(2) Průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy jsou stanoveny v příloze č. 2.

(3) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:

a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné v7měry;

b) hospodářsky využívané vodní plochy třemi desetinami skutečné výměry;

c) ostatní zemědělská půda plnou výměrou;

d) ostatní nezemědělská půda [Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb.], která je využívána pro zemědělskou výrobu, plnou výměrou.

(4) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 3 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.

(5) Od skutečně dosažených příjmů se odečítají výdaje na dosažení a zajištění příjmů paušální částkou, a to u příjmů:

a) z živočišné výroby a ze svozu dřeva z oblastí postižených kalamitou 50%;

b) z pěstování zvláštních kultur a ze svozu dřeva, nejde-li o případ uvedený pod písmenem a), 40%;

c) v ostatních případech 20%.

(6) Prokáže-li poplatník hodnověrnými doklady výdaje vyšší než stanovené v odstavci 5, sníží se skutečně dosažený příjem o prokázané výdaje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku, odpisy za opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku, částky vyplácené zemědělskými organizacemi za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám mají charakter náhrady nákladů vynaložených na dosažení příjmů a nezapočítávají se do základu daně.

(7) Pro stanovení odpočitatelných výdajů podle odstavce 5, se považují:

a) za živočišnou výrobu: chov skotu, prasat, koz, koní, drůbeže, ostatních hospodářských zvířat, kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb sladkovodních, bource morušového, hlemýžďů pro konzum, a to včetně produktů a výrobků z jejich chovu;

b) za zvláštní kultury: vinná réva, chmel, tabák, zelenina, ovoce, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, květiny a okrasné dřeviny, dřeviny ovocné, houby pěstované, výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky, semena, sadba a množitelský materiál všeho druhu, a to včetně produktů z těchto kultur. Pro účely tohoto zákona se ke zvláštním kulturám řadí též těžba dřeva.

(8) Základem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy vypočtené podle odstavců 1, 5 a 6, snížené o částku 6000 Kčs.

Daň činí

při základu daně

Správce daně může:

a) stanovit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby paušální částkou a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně (§ 16);

b) upravit výši daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby placené paušální částkou nebo zrušit stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem daně.

Správce daně může:

a) zvýšit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby až o 30% poplatníku, který prodává zemědělské výrobky přímo spotřebitelům nebo zaměstnává-li občany v pracovním poměru;

b) snížit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby vypočtenou podle § 19 až o 50% poplatníkům starším 65 let a poplatníkům se změněnou pracovní schopností.

Poplatníkům, kteří mají příjem z pěstování zvláštních kultur nebo z provozování živočišné výroby ve větším rozsahu, z příležitostné činnosti nebo vedlejší výroby, může správce daně uložit, aby vedli záznamy o skutečně dosažených peněžních příjmech a výdajích a doklady uschovávali, a to po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období.