Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Účelem zákona je upravit práva a povinnosti, vznikající z vytvoření a obchodního využívání nových odrůd rostlin a plemen zvířat tvůrčí šlechtitelskou prací.

Zákon se vztahuje na ty druhy rostlin a zvířat, které jsou hospodářsky významné a jsou uvedeny v seznamu, který vydává obecně závazným právním předpisem federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy ČSR a SSR, lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR a SSR a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

Tvůrčí šlechtitelská práce, která vede k vyšlechtění nové odrůdy rostlin nebo nového plemene zvířat a práva z ní vyplývající nejsou v současné době v československém právním řádu chráněny. Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby (dále jen "zákon o rozvoji rostlinné výroby") a zákony ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat (dále jen "zákony o plemenitbě hospodářských zvířat"), jakož i zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech (dále jen "zákon o objevech a vynálezech") problematiku ochrany práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat neupravují.

Účelem připravovaného zákona je upravit práva fyzických a právnických osob podobně, jako je tomu u průmyslových práv z oblasti objeví a vynálezů a ochrany označení původu a přiblížit tak postavení šlechtitelů - původců postavení vynálezců, avšak s přihlédnutím ke zvláštnímu charakteru šlechtění a rozmnožování biologického materiálu. Půjde o osobní, majetková i jiná práva a jim odpovídající povinnosti.

Vydání zákona umožní i řešení ochrany práv k odrůdám a plemenům v mezinárodním měřítku a poskytnuti dostatečné záruky jak zahraničním šlechtitelům při dovozu do Československé socialistické republiky, tak i československým šlechtitelským organizacím při vývozu do zahraničí.

Průzkum předpokladů pro ochranu nových odrůd rostlin vyžaduje provedení dlouhodobých, technicky i finančně náročných zkoušek. V souladu se zavedenou praxi ve státech, v nichž jsou práva k novým odrůdám již chráněna, bude proto rozsah druhů rostlin a zvířat, na něž se bude ochrana vztahovat, omezen podle jejich hospodářského významu, zejména z hlediska vývozu a dovozu. K tomu účelu vydá federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými orgány obecně závazným právním předpisem seznam druhů rostlin (jimiž se rozumí též botanické rody a mezirodové a mezidruhové hybridy) a zvířat, na něž se bude ochrana vztahovat, a podle potřeby jej bude měnit a doplňovat.

Tato forma umožní pružně reagovat na potřeby zahraničního obchodu, jakož i na potřeby československého šlechtitelství a regulovat rozsah nutných zkoušek podle reálných možností.

Pro účely tohoto zákona se rozumí pod pojmy

odrůda rostlin - soubor kulturních rostlin vykazujících charakteristické vlastnosti a znaky, které si při množení a běžném pěstování zachovává (dále jen "odrůda"),

plemeno zvířat - populace zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, se stejnou schopností přizpůsobovat se určitým podmínkám a stejně na ně reagovat a se schopností ustáleného přenosu genetické informace pro realizaci morfologických a fyziologických vlastností (dále jen "plemeno").

Podle genetické struktury může být odrůda představována čistou linií, čistou odrůdou, mnoholiniovou odrůdou, odrůdovou směsí, populací, syntetickou odrůdou, heterozním hybridem a klonem.

Výsledkem šlechtění rostlin jsou nejen samotné odrůdy, ale i výchozí šlechtitelské materiály, sloužící reprodukci odrůdy (linie, samoopylené linie, jednoduchý liniový hybrid, klon, komponent odrůdy).

Výsledkem šlechtění zvířat jsou nejen samotná plemena, ale i všechny nižší jednotky, linie (populace zvířat stejného plemene v porovnání s plemenem početně menší, schopná samostatné reprodukce, která se vyznačuje charakteristickými znaky a vlastnostmi), syntetická linie (speciální linie, vzniklá sloučením dvou a více linií za účelem získání nových, hospodářsky zajímavých vlastností, a hybridi (kříženci cílevědomě selektovaných linií buď stejného plemene nebo různých plemen, v jejíchž užitkovosti se projevují pozitivní výsledky z křížení).

S ohledem na nové směry zavádění biotechnologií do zemědělské výroby je třeba vytvořit předpoklady i pro ochranu práv k nově vytvořeným populacím menších živočichů, kteří mohou být z tohoto hlediska hospodářsky významní.

Z hlediska legislativního se pro všechny tyto pojmy zavádějí jednotné pojmy "odrůda" pro rostliny a "plemeno" pro zvířata a ostatní živočichy. Zákon se nevztahuje na mikroorganizmy; úprava k nim je obsažena v zákonu o objevech a vynálezech.

Šlechtitelem - původcem nové odrůdy nebo nového plemene je ten, kdo je vlastní tvůrčí prací vyšlechtil.

Jestliže se na vyšlechtění podílelo tvůrčí prací více osob (dále jen "spolušlechtitelé - spolupůvodci"), podílejí se na svých právech k nové odrůdě nebo k novému plemeni v tom poměru, v jakém se podílely na jejich vyšlechtění. Nedohodnou-li se spolušlechtitelé - spolupůvodci jinak nebo nerozhodne-li o věci soud, má se zato, že jejich podíly jsou stejné.

Původcovství je nepřevoditelné.

Šlechtitel - původce se uvádí v přihlášce nové odrůdy nebo nového plemene, i v šlechtitelském osvědčení, vydaném podle tohoto zákona.

Zakotvení práva šlechtitele - původce jako tvůrčího pracovníka v zákoně je závažným prvkem navrhované právní úpravy, představujícím ocenění jeho tvůrčí práce a stimulaci vědeckotechnického rozvoje na úseku šlechtění.

Pojem šlechtitel - původce byl zvolen proto, že v zákoně o rozvoji rostlinné výroby se pojem "šlechtitel" používá i pro fyzické osoby i pro šlechtitelské organizace, pojem "původce" se používá pro fyzické osoby spolu s pojmem "šlechtitel".

Odrůdy a plemena jsou většinou výsledkem práce šlechtitelských kolektiv odborníků, protože vyšlechtění odrůd a plemen je v současné době náročným a složitým procesem, organizovaným v naprosté většině případů socialistickými organizacemi, pověřenými k provádění této specializované činnosti zákonem o rozvoji rostlinné výroby, zákony o plemenitbě hospodářských zvířat, popřípadě zákonem č. 102/1963 Sb., o rybářství (dále jen "zákon o rybářství"). Zpravidla se proto bude na vyšlechtění odrůdy nebo plemene podílet více šlechtitelů - původců s různými podíly na vyšlechtění. Případy účasti osob jiné než československé státní příslušnosti, vznikající z různých forem mezinárodní spolupráce při šlechtění, řeší samostatná zásada.

V nepatrném množství případů dochází k vyšlechtění odrůd nebo plemen některých drobných zvířat mimo pověřené organizace a to jednotlivými občany, sdruženými zpravidla v příslušných zájmových svazech.

Určení okruhu šlechtitelů - původců velkých hospodářských zvířat je složitější, protože na výsledku šlechtění se tvůrčím způsobem podílejí často generace širokého okruhu odborníků z různých organizací. Jednotliví šlechtitelé - původci mohou přicházet v úvahu spíše u drobných plemen.

Pokud by došlo v jednotlivých případech ke sporům o původcovství, byl by k rozhodnutí příslušný soud.

Vytvořil-li šlechtitel - původce novou odrůdu nebo nové plemeno v rámci plnění úkolů z pracovního nebo obdobného poměru k československé socialistické organizaci nebo s její hmotnou podporou (dále jen "v rámci činnosti v československé organizaci"), náleží právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem této organizaci.

Jestliže odrůda nebo plemeno byly vyšlechtěny více spolušlechtiteli - spolupůvodci v rámci jejich činnosti ve více československých organizacích, podílejí se tyto organizace na právu nakládat s odrůdou nebo s plemenem ve stejném poměru, v jakém se na svých právech podílejí spolušlechtitelé - spolupůvodci. Z právních úkonů vztahujících se k právu nakládat s odrůdou nebo s plemenem jsou oprávněny a povinny společné a nerozdílně; mezi sebou se vypořádají podle výše podílů.

Nejvýznamnějším právem podle připravovaného zákona bude právo nakládat s novou odrůdou nebo s novým plemenem k obchodním účelům. Ve většině případů bude toto právo náležet organizacím, které jsou podle jiných zákonů pověřeny množit a uvádět do oběhu odrůdy a plemena. V ojedinělých případech, kdy českoslovenští šlechtitelé vytvoří odrůdu nebo plemeno bez podpory československé organizace, a v případech zahraničních subjektů bude náležet právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem těmto fyzickým osobám nebo zahraničním subjektům.

Zahraničními subjekty se rozumí zahraniční šlechtitelé nebo fyzické a právnické osoby, na něž přešla práva šlechtitelů podle právních předpisů jejich států.

Druhý odstavec upravuje případy, kdy právo podle tohoto zákona vznikne více subjektům. Jde o aktuální ustanovení, protože na vyšlechtění odrůd a zejména plemen se podílejí větší týmy odborníků z různých organizací. V takovém případě budou všechny tyto organizace uvedeny ve šlechtitelském osvědčení jako majitelé a mezi sebou se budou vypořádávat podle podílů, odpovídajících podílím jednotlivých šlechtitelů.

Vůči třetím osobám se vytváří aktivní i pasivní solidarita.

Ústředním orgánem státní správy pro záležitosti ochrany odrůd a plemen v rozsahu stanoveném tímto zákonem je federální ministerstvo zemědělství a výživy (dále jen "ministerstvo").

Ministerstvo vede rejstřík přihlášek nových odrůd a rejstřík přihlášek nových plemen k ochraně a zveřejňuje informace o podání těchto přihlášek ve Věstníku Úřadu pro vynálezy a objevy.

Ministerstvo dále vede rejstřík chráněných odrůd a rejstřík chráněných plemen, v němž vyznačuje vydání, změnu, převod, zrušení a zánik šlechtitelského osvědčení. Informace o těchto skutečnostech zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro vynálezy a objevy.

Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění informace o přihlášce a od uveřejnění informace o zamýšleném vydání šlechtitelského osvědčení ve Věstníku Úřadu pro vynálezy a objevy lze podat námitky proti udělení nebo změně šlechtitelského osvědčení. Osvědčení lze vydat nebo změnit nebo přihlášku zamítnout až po uplynutí uvedené lhůty, popřípadě po pravomocném rozhodnutí o námitkách. O námitkách rozhoduje ministerstvo.

Na řízení před ministerstvem se vztahují obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení o přerušení řízení a o lhůtách pro rozhodnutí.

Za úkony spojené s řízením se vybírají správní poplatky podle zvláštních předpisů.

Působnost ve věcech ochrany práv k novým odrůdám a plemenům může vykonávat pouze federální orgán a nemůže být proto svěřena Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému v Praze (dále jen "ÚKZÚZ Praha") a Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému v Bratislavě (dále jen "ÚKZÚZ Bratislava"), které mají působnost republikovou. Z ekonomických důvodů se nenavrhuje zřízení samostatného federálního orgánu, který by mohl vykonávat jak správní, tak i odbornou působnost.

Působností ústředního orgánu pro záležitosti ochrany odrůd a plemen se proto pověřuje federální ministerstvo zemědělství a výživy, které bude vykonávat správní činnost související s ochranou k novým odrůdám a plemenům a bude mít potřebnou vazbu na odborné zemědělské orgány a organizace, které budou zajišťovat odborné posouzení odrůd a v případě potřeby i plemen.

Ministerstvo přijímá přihlášky a zapisuje je do rejstříků přihlášek v pořadí jak došly, aby byla zachována priorita přihlášky. Vydání, převod, změny, zrušení a zánik šlechtitelského osvědčení vyznačuje v samostatných rejstřících chráněných odrůd a chráněných plemen.

Účelem zveřejňování informací o uvedených skutečnostech je seznámit šlechtitelskou veřejnost i obchodní organizace se stavem ochrany odrůd a plemen. Současně se tím vytvářejí podmínky pro zachování objektivity přihlášky a zejména šlechtitelského osvědčení. Ustanovení o možnosti podat námitky sleduje ochranu třetích osob a současně i celospolečenský zájem na obsahové správnosti šlechtitelského osvědčení.

Ministerstvo je orgánem státní správy a proto i řízení před ním konané je řízením správním podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Nelze přehlédnout, že právní vztahy upravované tímto zákonem vykazují některé zvláštnosti, které si vynucují odchylky od správního řádu. Tyto odchylky budou upraveny přímo v zákoně, takže budou mít vůči obecnému předpisu povahu zvláštního předpisu (lex specialis). Jinak však bude platit zákon o správním řízení až na ustanovení, která jsou pro dané řízení nepoužitelná. Jde jednak o ustanovení o přerušení řízení, které v daných věcech nepřichází v úvahu, jednak o ustanovení upravující lhůtu pro řízení, které s ohledem na délku doby zkoušek nelze převzít.

Vzhledem k dvouinstančnosti správního řízení bude zřízena rozkladová komise ministra, protože v prvém stupni bude rozhodovat ministerstvo.

Správní poplatky za řízení před ministerstvem budou upraveny obecnými předpisy (zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, a předpisy související). Předpokládá se proto novelizace vyhlášky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích.

Nové odrůdy a plemena se přihlašují k ochraně u ministerstva. K podání přihlášky je oprávněn šlechtitel - původce, popřípadě jeho právní nástupce; v případech, kdy odrůda nebo plemeno byly vyšlechtěny v rámci činnosti v československé organizaci, je k podání přihlášky oprávněna tato organizace (dále jen "přihlašovatel"). V tomto případě je přihlašovatel povinen uvést v přihlášce jméno a přesné označení šlechtitele - původce. Další náležitosti přihlášky stanoví federální ministerstvo zemědělství a výživy obecně závazným právním předpisem.

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Právo přednosti z mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíc je doložit. V takovém případě musí být v přihlášce uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

Případnou změnu v osobě přihlašovatele lze v podané přihlášce provést jen se souhlasem přihlašovatele nebo - když nesouhlasí - na základě pravomocného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení občanskoprávních nebo hospodářsko-právních sporů podle jiných předpisů.

Přihlášku podává šlechtitel - původce nebo jeho právní nástupce. Právním nástupcem se rozumí jednak dědic, jednak subjekt, na nějž budou práva podle tohoto zákona převedena.

V naprosté většině případů bude přihlašovatelem československých odrůd organizace, v níž, nebo s jejíž hmotnou podporou, byly odrůda nebo plemeno vyšlechtěny. Právo přednosti spočívá v tom, že bude-li podáno více přihlášek stejné odrůdy nebo stejného plemene bude šlechtitelské osvědčení vydáno tomu, kdo podal přihlášku první. Uplatnění přednosti u přihlášek zahraničních odrůd bude aplikováno v případě členství Československé socialistické republiky v příslušných mezinárodních dohodách.

Poněvadž do vydání šlechtitelského osvědčení nelze převádět právo, které v té době ještě nevzniklo, umožňuje se v posledním odstavci změna osoby přihlašovatele na základě souhlasu přihlašovatele nebo na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu.

Přihlašovatel uvede v přihlášce pracovní označení odrůdy nebo plemene používané v průběhu šlechtění a návrh názvu odrůdy či plemene. Současně uvede název, pod kterým byly odrůda nebo plemeno zkoušeny, uznány nebo povoleny v jiných státech nebo tam hospodářsky využívány. Zahraničním odrůdám a plemenům se ponechává původní název za předpokladu, že odpovídá požadavkům uvedeným v tomto zákoně. Pokud byly odrůda nebo plemeno povoleny podle zvláštních předpisů, nesou název určený v souladu s těmito předpisy.

Název odrůdy nebo plemene je chráněn a musí být dodržován při všech formách jeho obchodního využívání a při dalším šlechtění.

Nejsou přípustné názvy

- složené jen z čísel,

- zaměnitelné s botanickým nebo vžitým názvem pěstovaných nebo zkoušených odrůd stejného nebo příbuzného rodu,

- vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy či plemene, o totožnosti šlechtitelské organizace nebo šlechtitele - původce,

- shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisného názvu pro stejné nebo podobné výrobky, nebo jinak porušující práva a chráněné zájmy jiných subjektů,

- odporující zájmu společnosti.

V případě, že název navrhovaný přihlašovatelem je z uvedených nebo z jazykových důvodů nevhodný, ministerstvo vyzve přihlašovatele ke změně navrhovaného názvu.

Název odrůd a plemen je z obchodních důvodů velmi významný a musí splňovat řadu podmínek uvedených v této zásadě. Návrh názvu odrůd bude totožný s názvem navrhovaným při jejich zařazení do státních odrůdových zkoušek, resp. uděleným odrůdě při jejím povolení k hospodářskému využití podle zákona o rozvoji rostlinné výroby.

Požadavky na názvy odrůd a plemen, uvedené v této zásadě, se již v praxi uplatňují při volbě názvů v rámci povolování odrůd, plemen velkých hospodářských zvířat, drůbeže a ryb. Jsou - pokud jde o odrůdy - též v souladu s požadavky Mezinárodní úmluvy o ochraně nových odrůd rostlin (Paříž, 1961) (dále jen "Mezinárodní úmluva o ochraně nových odrůd") - a s běžnou mezinárodní praxí.

Ministerstvo přezkoumá, zda přihláška obsahuje předepsané náležitosti. Pokud přihláška tyto náležitosti nemá, pomůže ministerstvo přihlašovateli nedostatky odstranit, popřípadě jej vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil; zároveň ho poučí, jaký význam může mít neodstranění nedostatků pro další průběh řízení.

Předpoklady pro vydání šlechtitelského osvědčení a zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo chráněných plemen zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací.

Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva ve lhůtě jím stanovené posoudit vlastnosti odrůdy nebo plemene. Přitom mohou využívat i výsledků zkoušek uvedených v zahraničí.

Ministerstvo v prvé řadě přezkoumá, zda přihláška má předepsané náležitosti z hlediska formálního. Podrobnosti budou obsaženy v prováděcím předpisu (zásada č. 6). Při přezkoumání bude ministerstvo postupovat podle správního řádu. V případě potřeby vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatky přihlášky odstranil a upozorní jej, že jinak může být řízení zastaveno.

Jako ústřední orgán státní správy nemá ministerstvo možnost přezkoumávat po odborné stránce, zda jsou splněny všechny požadované podmínky, týkající se vlastností odrůd a plemen. S ohledem na různorodost odrůd a plemen se proto bude obracet na příslušné odborné orgány a organizace, jejichž povinností bude provést odborné přezkoumání a podat posudek.

Pokud jde o odrůdy, budou těmito orgány, resp. organizacemi, ÚKZÚZ Praha a ÚKZÚZ Bratislava, případně orgány a organizace resortu lesního a vodního hospodářství. Odrůdy budou přezkoumávány především polními pokusy, speciálními testy, laboratorními zkouškami apod., případně i posudky specializovaných organizací vědeckovýzkumné základny. Průzkum bude zakončen odborným posudkem s doporučením, zda má být vydáno šlechtitelské osvědčení.

U plemen, na něž se vztahují zákony o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon o rybářství, se s odborným přezkoumáváním nepočítá, protože podmínkou vydání šlechtitelského osvědčení zde bude povolení plemene podle uvedených zákonů; předcházející povolovací řízení je dostatečnou zárukou pro zjištění vlastností plemene požadovaných tímto zákonem. U ostatních plemen se bude postupovat obdobně jako u odrůd, přičemž ověřování budou provádět organizace z odvětví zemědělství a výživy, případně lesního a vodního hospodářství, kultury, školství a zdravotnictví, Československa akademie věd a příslušné zájmové svazy, a to v závislosti na tom, o jaký druh zvířat, resp. jiných živočichů se bude jednat.

V souladu s rozvojem mezinárodní spolupráce a zavedením systému zkoušek pro účely ochrany odrůd na potřebné úrovni v dalších státech bude možné, aby výsledky zkoušek se zárukou objektivnosti byly orgány nebo organizacemi jednotlivých států vzájemně přebírány, což by přispělo k urychlení řízení a k snížení nákladů na provádění zkoušek. S touto možností se počítá i v rámci připravované mnohostranné dohody členských států RVHP o vzájemné právní ochraně odrůd kulturních rostlin.

Ministerstvo vydá šlechtitelské osvědčení

o odrůdě, jestliže je

- odlišná alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každé jiné odrůdy daného druhu obecné známé ke dni podání přihlášky,

- typově vyrovnaná (homogenní přiměřeně biologickým vlastnostem daného materiálu,

- stálá v podstatných znacích při respektování zvláštností, které vyžaduje při množení,

- nová, tj. nebyla před podáním přihlášky uváděna do oběhu na území Československé socialistické republiky po dobu delší jednoho roku, nebo na území jiného státu po dobu delší šesti let jde-li o ovocné dřeviny nebo vinnou révu, a po dobu delší čtyř let jde-li o jiné druhy;

o plemeni, na něž se vztahují zvláštní předpisy, jestliže náleží do skupiny plemen povolených podle těchto předpisů;

o plemeni, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, jestliže je

- odlišné alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každého jiného plemene daného druhu obecně známého ke dni podání přihlášky,

- typově vyrovnané (homogenní přiměřeně biologickým vlastnostem daného plemene,

- stálé v podstatných znacích při respektování zvláštností daných chovatelským prostředím,

- nové, tj. nebylo před podáním přihlášky uváděno do oběhu na území Československé socialistické republiky po dobu delší jednoho roku nebo na území jiného státu po dobu delší šesti let.

Nesplňují-li odrůda nebo plemeno uvedené požadavky, ministerstvo přihlášku zamítne.

Odrůda musí být zřetelně odlišitelná jedním nebo více znaky od kterékoli jiné odrůdy, jejíž existence je všeobecně známá ke dni podání přihlášky. Tím se rozumí, že není běžně pěstována, zařazena v některém úředním seznamu odrůd, popsána v dostupných publikacích apod. Morfologické, fyziologické, biochemické a jiné vlastnosti, umožňující definovat a rozlišovat odrůdu, musí být rozpoznatelné a přesně popsatelné.

Odrůda musí být dále v hlavních vlastnostech stálá, tj. musí odpovídat svému popisu v průběhu a zejména na konci množitelského cyklu.

Požadavky na vlastnosti odrůdy se shodují s požadavky Mezinárodní úmluvy o ochraně nových odrůd, kterou se řídí jak členské státy, tak - v zájmu sjednocení požadavků pro poskytování právní ochrany odrůd ve vnitrostátních předpisech a tím i rozšíření a usnadnění mezinárodního obchodu - i nečlenské státy.

Obdobné požadavky se uplatňují pro poskytování ochrany plemen. U zvířat, na něž se vztahují zákony o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon o rybářství, bude podmínkou vydání šlechtitelského osvědčení jejich povolení (uznání) podle těchto zákonů, které představuje dostatečně kvalifikované rozhodnutí o vzniku nového plemene.

Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje vyšlechtění nové odrůdy nebo nového plemene, jejich název, právo majitele šlechtitelského osvědčení, původcovství a doba počátku a skončení ochrany.

Šlechtitelské osvědčení se vydává přihlašovateli, který se tím stává jeho majitelem. Československému šlechtiteli - původci, který není přihlašovatelem, se vydá stejnopis šlechtitelského osvědčení.

Šlechtitelské osvědčení je podkladem pro zápis do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

Šlechtitelské osvědčení působí ode dne podání přihlášky.

Šlechtitelské osvědčení je jednotnou výlučnou formou stvrzující ochranu práv k odrůdám a plemenům; svým obsahem se blíží osvědčení vydávanému podle zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.

Šlechtitelské osvědčení se vydává písemně; doručuje se všem přihlašovatelům a ve stejnopisu šlechtitelům - původcům, kteří nejsou přihlašovateli (zpravidla pracovníkům šlechtitelských organizací) a nemají tedy právo majitele šlechtitelského osvědčení. Jejich práva jsou dále uvedena v zásadách č. 3 a 11.

Vydáním šlechtitelského osvědčení vznikají práva majitele šlechtitelského osvědčení, uvedená v zásadě č. 13.

Majiteli šlechtitelských osvědčení o československých odrůdách a plemenech budou v naprosté většině případ československé organizace, ve výjimečných případech občané.

Vytvořil-li šlechtitel - původce novou odrůdu nebo nové plemeno v rámci činnosti v československé organizaci má vůči tomu, kdo je obchodně využívá, právo na podíl na finančním přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene.

Není-li dohodnuto jinak, je podíl splatný vždy k 1. dubnu za uplynulý kalendářní rok, v němž byl finanční přínos dosažen.

Podrobnosti o zjišťování finančního přínosu, výpočtu podílu a podrobnosti týkající se proplácení podílu upraví obecně závazným právním předpisem federální ministerstvo zemědělství a výživy.

Nově vytvářený institut podílu šlechtitele - původce na finančním přínosu z obchodního využívání je zcela odlišný od institutu šlechtitelské odměny upravené zákonem o rozvoji rostlinné výroby. Tuto odměnu poskytuje stát jako vyjádření celospolečenského uznání výsledků šlechtění odrůd a jeho významu při rozvoji zemědělské výroby.

Na rozdíl od toho nově vytvářený institut upravuje vztahy mezi šlechtitelem - původcem a československou organizací, v níž odrůdu nebo plemeno vytvořil, a zakládá právo na proplacení podílu na finančních příjmech z obchodního využívání - z prodeje množitelského materiálu a z prodeje licencí.

Doba splatnosti odměny se určuje s ohledem na potřebu upravit počátek běhu obecné promlčecí lhůty. Její stanovení počítá s biologickým charakterem odrůd a plemen a jejich využíváním v průběhu zemědělského hospodářského roku.

Bez souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení nelze chráněné odrůdy a plemena množit pro účely obchodu, prodávat osivo a sadbu a plemenný materiál a nabízet je k prodeji (dále jen "obchodní využívání").

To neplatí pro československé organizace, které plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství na základě oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů.

Souhlasu není třeba při využívání odrůd a plemen k vědeckým účelům a k tvorbě nových odrůd a plemen.

Souhlas s obchodním využíváním odrůdy nebo plemene se poskytuje písemnou smlouvou (licence), která obsahuje podmínky využívání a ujednání o finanční úhradě.

Tato zásada vyjadřuje podstatu práva majitele šlechtitelského osvědčení a je obsažena i v Mezinárodní úmluvě o ochraně nových odrůd a v právních předpisech států, které právní ochranu odrůd zavedly.

S ohledem na specifický charakter tvorby plemen tzv. velkých hospodářských zvířat, drůbeže a ryb, na něž se vztahují zákony o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon o rybářství a na zvyklosti ve vnitrostátní i mezinárodní plemenářské práci týkající se těchto druhů zvířat, se nebude princip, obsažený v této zásadě, vztahovat na uvedená plemena.

Právem nakládat s novou odrůdou nebo s novým plemenem k obchodním účelům se rozumí výroba (množení) rostlin a reprodukce zvířat za účelem jejich prodeje a jejich uvádění do oběhu. Ve většině případů bude toto právo náležet organizacím, které jsou oprávněny množit a prodávat (uvádět do oběhu) rostliny podle zákona o rozvoji rostlinné výroby a zvířata podle shora uvedených zákonů. Těchto zákonů se zásada nedotýká, takže ostatní československé organizace, které nebudou k uvedené činnosti pověřeny, nebudou ani nadále mít právo uvádět do oběhu odrůdy a plemena, i když jim k nim vznikne podle tohoto zákona právo. Budou však mít možnost nakládat se svým právem a mít z něj majetkový prospěch.

V souladu s Mezinárodní úmluvou o ochraně nových odrůd se konstituuje právo majitele šlechtitelského osvědčení udělit písemnou smlouvou (licence) souhlas s obchodním využíváním chráněné odrůdy nebo plemene a ve smlouvě stanovit jeho podmínky. Smlouvy se uzavírají podle tohoto zákona, přičemž podpůrně působí obecné předpisy z oblasti hospodářského a občanského práva.

Odmítne-li majitel šlechtitelského osvědčení dát souhlas s obchodním využíváním odrůdy nebo plemene v potřebném rozsahu, může ministerstvo v obecném zájmu nahradit jeho souhlas udělením nucené licence.

Majitel šlechtitelského osvědčení má v takovém případě právo na finanční náhradu. Nedohodne-li se o její výši s organizací, v jejíž prospěch byla nucená licence udělena, rozhodne o ní na návrh orgán, v jehož působnosti je rozhodování občanskoprávních nebo hospodářsko-právních sporů.

Pokud majitel šlechtitelského osvědčení, kterým může být i občan nebo jiná než pověřená organizace, odmítne uzavřít licenční smlouvu na obchodní využití odrůdy nebo plemene a na tomto využití je celospolečenský zájem, může ministerstvo nařídit nucené obchodní využívání.

Tento institut - tzv. nucená licence - je běžný v právních řádech států, které tak jako tento zákon zvolily k ochraně výlučnou formu. I když jde o nucenou licenci, stanoví zákon právo na finanční náhradu, jejíž výše bude rovnocenná s výší úhrady při dobrovolné licenční smlouvě.

Šlechtitelské osvědčení lze převést písemnou smlouvou na organizaci nebo občana, a to za úhradu nebo bezplatně. Tím přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení s výjimkou původcovství.

Smlouva nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

Šlechtitelské osvědčení je třeba chápat jako soubor práv založených tímto zákonem. To znamená, že dojde-li k převodu šlechtitelského osvědčení na jiný subjekt, přejdou tím i veškerá práva a povinnosti, které jsou s ním spojeny, tj. zejména výlučné právo na obchodní využívání, resp. poskytování souhlasu s obchodním využíváním. K převodu šlechtitelského osvědčení bude docházet zejména v případě, kdy odrůdu nebo plemeno vytvořil šlechtitel mimo rámec činnosti v pověřené československé organizaci.

K platnosti převodu se vyžaduje písemná smlouva, která bude obsahovat i ujednání o finanční úhradě.

V zájmu právní jistoty třetích osob se bude k účinnosti převodu šlechtitelského osvědčení vyžadovat jeho zápis do rejstříku chráněných odrůd, resp. do rejstříku chráněných plemen.

Výše úhrady za převod šlechtitelského osvědčení se určuje dohodou smluvních stran. Při jejím stanovení se vychází z nákladů vynaložených na vyšlechtění odrůdy nebo plemene a z očekávaných finančních přínosů z jejich obchodního využívání. Z obdobných hledisek se vychází při stanovení úhrady za poskytnutí souhlasu s obchodním využíváním odrůd a plemen (licence) a úhrady za nucenou licenci.