Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto ústavním zákoně:
Ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních
v soustavě federálních ústředních
orgánů, v jejichž čele stojí
člen vlády Československé socialistické
republiky, ve znění ústavního zákona
č. 42/1988 Sb., se mění takto:
V čl. 2 odst. 1 zbývající část
věty za slovem "republiky" zní: "pro
tvorbu sociálně ekonomické strategie a národohospodářské
plánování".
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Přestavba hospodářského mechanismu je založena vedle orientace na převážně ekonomické nástroje a pravidla řízení chozrasčotní sféry i na posílení účinnosti centrálního řízení. V souladu se záměry usnesení 7. pléna ÚV KSČ a Směrnic k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu je třeba orientovat činnost jednotného řídícího centra na vypracování a zabezpečování dlouhodobé programové strategie při určování celospolečenských sociálně ekonomických cílů a formulování základních cest jejich dosahování. V této souvislosti se mění úloha Státní plánovací komise; plánování zůstává i nadále základním nástrojem řízení socialistické ekonomiky a současně je ekonomickou reformou orientováno na dlouhodobý, resp. pětiletý časový horizont akcentem na dlouhodobý výhled a pětiletý státní plán při zdůraznění jeho komplexnosti. To je třeba vyjádřit i v základní charakteristice poslání Státní plánovací komise, která se stává Ústředním orgánem státní správy pro tvorbu sociálně ekonomické strategie a národohospodářské plánování.
Dosud platný ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády československé socialistické republiky, zřídil článkem 2 odst. 1 Státní plánovací komisi jako ústřední orgán státní správy ČSSR "pro národohospodářské plánování a rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství". Tato charakteristika z uvedených důvodů dnes již neodpovídá; charakteristika SPK nevyjadřuje její postavení jako orgánu pro tvorbu sociálně ekonomické strategie a v právní úpravě je nutné vyjádřit i skutečnost, že rozvíjení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství není jen úkolem SPK, ale všech součástí jednotného řídícího centra, završeného vládou ČSSR. Proto navrhovaná změna ústavního zákona přináší novou charakteristiku základního postavení SPK a na ni navazuje nové vymezení její působnosti v návrhu zákona o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.
Z hlediska plánovacího procesu budou úkoly SPK dále stanoveny v novém zákoně o národohospodářském plánování.
V pojmu "národohospodářské plánování" jsou obsaženy i metody plánování a jejich rozvoj, což náleží rovněž Státní plánovací komisi.
Realizace novely ústavního zákona č.
126/1970 Sb. si nevyžádá nároky na státní
rozpočet ani zvýšení plánu pracovních
sil.
