Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1988

V. volební období

118

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou, podepsaná v Pchjongjangu dne 11. září 1988

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou, podepsanou v Pchjongjangu dne 11. září 1988.

Důvodová zpráva

Čs.-korejské vztahy se začaly rozvíjet krátce po vzniku Korejské lidově demokratické republiky a nové kvality dosáhly po korejské válce 1950-1953, kdy se KLDR opírala o pomoc Sovětského svazu a dalších socialistických zemí při obnově svého národního hospodářství.

Mezi oběma státy se rozvíjí stále těsnější spolupráce v hospodářské oblasti, která se projevuje zejména růstem objemu výměny zboží. V roce 1986 byla uzavřena dlouhodobá obchodní dohoda na léta 1986-1990.

Spolupráce se rozvijí i na úseku školství; ČSSR pomáhá KLDR při odborné výchově kvalifikovaných kádrů.

Vzhledem k tomu, že spolupráce mezi oběma zeměmi bude i nadále předpokládat zvyšování počtu osob a organizací z jednoho státu působících na území druhého státu, vzniká potřeba účinného zajištění jejich práv a zájmů ve státě, v němž působí. Dosažení tohoto cíle má napomoci i Konzulární úmluva mezi ČSSR a KLDR.

Kodifikace mezinárodního práva konzulárního je obsažena v mnohostranné Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích z roku 1963, která představuje obecně přijímaný mezinárodni standard.

Dvoustranná Konzulární úmluva mezi ČSSR a KLDR proto z Vídeňské úmluvy vychází a přejímá její hlavní ustanovení, přičemž některá z nich dále rozvíjí: Zejména hlava III upravující konzulární funkce je podrobnou konkretizaci obecných ustanovení Vídeňské úmluvy. V hlavě IV, která upravuje výhody, výsady a imunity konzulárních úřadů a jejich členů, je poskytování některých výsad rozšířeno, oproti Vídeňské úmluvě, i na členy služebního personálu /čl. 43 a 45/.

Upravuje rovněž otázky, jež jsou výlučně záležitostí dvoustranné smluvní úpravy, která respektuje zvláštnosti čs.-korejské relace.

Navrhovaná konzulární úmluva přihlíží rovněž ke konzulárním úmluvám, které ČSSR uzavřela s jinými státy, a ke zkušenostem získaným při jednání o nich. Bude dalším článkem v systému dvoustranných konzulárních úmluv, které ČSSR sjednává a které progresivně doplňují úpravu konzulárních styků, zakotvenou ve Vídeňské úmluvě.

Konzulární úmluva mezi ČSSR a KLDR je rozdělena do pěti částí, přičemž první část je věnována vymezení pojmů v úmluvě používaných. Těžiště úpravy konzulárních styků mezi oběma státy spočívá v částech II - IV úmluvy.

Druhá část úmluvy reguluje způsob zřizováni konzulárních úřadů, jmenování jejich personálu a formu, jíž přijímající stát uděluje či odmítá souhlas se jmenováním či dalším působením konkrétních osob na konzulárním úřadě.

Třetí část úmluvy se zabývá funkcemi konzulárních úředníků. Zvýrazňuje se přitom jejich povinnost přispívat k rozvoji všestranné spolupráce a upevňování přátelských vztahů mezi vysílajícím a přijímajícím státem. V jednotlivých ustanoveních této hlavy se stanoví a konkretizují funkce konzulárního úřadu a oprávnění konzulárních úředníků v jednotlivých oblastech. Velký praktický význam mají zejména ustanoveni o konzulárních pravomocích v otázkách pasových a vízových, v matričních a notářských záležitostech.

Čtvrtá část úmluvy upravuje otázku výhod, výsad a imunit konzulárních úřadů a jejich členů, a to způsobem, jenž přibližuje postavení konzulárního úřadu a jeho členů statutu diplomatické mise a jejího personálu.

Část pátá úmluvy obsahuje obvyklá závěrečná ustanovení, která stanoví podmínky pro vstup úmluvy v platnost a způsob její eventuální výpovědi.

Konzulární úmluva mezi ČSSR a KLDR vytváří základ dalšího rozvoje konzulárních styků mezi oběma zeměmi a výrazně přispěje rozvoji jejich vzájemných vztahů i na jiných úsecích.

Úmluva je smlouvou politickou, která upravuje rovněž otázky padající do vnitrostátní právní úpravy. S ohledem na uvedené se úmluva v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci před ratifikací prezidentem republiky předkládá Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.

V Praze dne 10. listopadu 1988

Předseda vlády ČSSR:

Adamec v. r.

Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou

Československá socialistická republika a Korejská lidově demokratická republika v zájmu dalšího upevňování a rozvíjení přátelských vtahů a spolupráce mezi oběma zeměmi na základě zásad svrchovanosti, rovnosti, vzájemných výhod, nevměšování do vnitřních záležitostí a vzájemné úcty, jakož i v zájmu dalšího upevňování a prohlubování spolupráce v oblasti konzulární činnosti, rozhodly se uzavřít tuto úmluvu a dohodly se takto:

HLAVA I

Všeobecná ustanovení

Článek 1

Definice

Pro účely této úmluvy mají následující výrazy tento význam:

1. "Konzulární úřad" je generální konzulát, konzulát, vicekonzulát nebo konzulární jednatelství.

2. "Konzulární obvod" je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí.

3. "Vedoucí konzulárního úřadu" je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí.

4. "Konzulární úředník" je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená výkonem konzulárních funkcí.

5. "Konzulární zaměstnanec je každá osoba zaměstnaná v administrativních nebo technických službách konzulárního úřadu.

6. "Člen služebního personálu" je každá osoba zaměstnaná v domácích službách konzulárního úřadu.

7. "Členové konzulárního úřadu" jsou konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu.

8. "Rodinní příslušníci" jsou manžel, rodiče a děti člena konzulárního úřadu, kteří s ním žijí ve společné domácnosti.

9. "Konzulární místnosti" jsou všechny budovy, části budov a k nim příslušející pozemky, používané výlučně pro účely konzulárního úřadu, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem, včetně rezidence vedoucího konzulárního úřadu.

10. "Konzulární archívy" jsou veškeré listiny, dokumenty, korespondence, knihy, pečetě, filmy, záznamové pásky, knihy šifer, záznamní knihy, z¨rejstříky a různé účetní knihy a zařízení určené k jejich ochraně a uložení.

11. "Úřední korespondence" je veškerá korespondence vztahující se k plnění funkce konzulárního úřadu.

12. "Loď vysílajícího státu" je každá loď, která pluje pod vlajkou vysílajícího státu a která je registrována ve vysílajícím státě, s výjimkou válečných lodí;

13. "Letadlo vysílajícího státu" je každé letadlo, které má příslušnost vysílajícího státu, které je registrováno v tomto státě v souladu s jeho zákony a předpisy a které nese jeho označení, s výjimkou vojenských letadel.

HLAVA II

Zřízení konzulárního úřadu, jmenování člena konzulárního úřadu a skončení jeho funkcí

Článek 2

Zřízení konzulárního úřadu

1/ Konzulární úřad může být zřízen na území přijímajícího státu pouze s jeho souhlasem.

2/ Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikace a konzulární obvod, jsou určeny n na základě dohody mezi vysílajícím státem a přijímajícím státem.

3/ Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikaci a konzulární obvod může vysílající stát změnit jen se souhlasem přijímajícího státu.

4/ Předchozího souhlasu přijímajícího státu je zapotřebí k zřízení úřadovny tvořící část konzulárního úřadu, umístěné mimo sídlo tohoto úřadu.

Článek 3

Občanství konzulárních úředníků

Konzulárním úředníkem může být státní občan vysílajícího státu, který nemá v přijímacím státě trvalé bydliště.

Článek 4

Jmenování a přijetí vedoucího konzulárního úřadu

1/ Vedoucího konzulárního úřadu jmenuje vysílající stát a povolení k výkonu jeho funkcí uděluje přijímající stát.

2/ Formality jmenování vedoucího konzulárního úřadu probíhají při zachování ustanovení této úmluvy podle zákonů, předpisů Zvyklostí vysílajícího státu; přijetí se provádí podle zákonů, předpisů a zvyklostí přijímajícího státu.

Článek 5

Konzulský patent

Pro každé jmenování vedoucího konzulárního úřadu zašle vysílající stát diplomatickou cestou přijímajícímu státu konzulský patent, kde jsou uvedeny funkce, jméno vedoucího konzulárního úřadu, jakož i klasifikace, konzulární obvod a sídlo konzulárního úřadu.

Článek 6 Exekvatur

1/ Vedoucí konzulárního úřadu může vykonávat svou funkci pouze po obdržení exekvatur jakkoliv formy od přijímajícího státu.

2/ Stát, který odmítá poskytnout exekvatur, není povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého odmítnutí.

Článek 7

Prozatímní souhlas s výkonem funkcí vedoucího konzulárního úřadu

Přijímající stát může vedoucímu konzulárního úřadu prozatímně povolit výkon konzulárních funkcí před poskytnutím exekvatur. V tom případě se budou ve vztahu k vedoucímu konzulárního úřadu používat ustanovení této úmluvy.

Článek 8

Vyrozumění orgánů konzulárního obvodu

Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu přijat, nebo může prozatímně vykonávat své funkce, přijímající stát o tom bezodkladně vyrozumí příslušné orgány konzulárního obvodu. Současně provede nutná opatření, aby vedoucí konzulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti, vyplývající z jeho úřadu, a požívat výhod stanovených touto úmluvou.

Článek 9

Dočasný výkon funkce vedoucího konzulárního úřadu

1/ V případě, že vedoucí konzulárního úřadu není s to vykonávat své funkce nebo že místo vedoucího konzulárního úřadu je dočasně uprázdněno, může dočasný vedoucí konzulárního úřadu prozatímně jednat jako vedoucí konzulárního úřadu.

Vysílající stát může funkcí dočasného vedoucího konzulárního úřadu pověřit jiného konzulárního úředníka tohoto úřadu nebo jiného konzulárního úředníka v přijímajícím státě nebo člena diplomatického personálu diplomatické mise v přijímajícím státě.

2/ Jméno dočasného vedoucího konzulárního úřadu je třeba předem sdělit přijímajícímu státu diplomatickou cestou.

3/ Dočasnému vedoucímu konzulárního úřadu se poskytují výhod výsady a imunity, jakých požívá podle této úmluvy vedoucí konzulárního úřadu.

4/ Jestliže za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto článku člen diplomatického personálu diplomatické mise vysílajícího státu je pověřen v přijímajícím státě funkcí dočasného vedoucího konzulárního úřadu, i nadále požívá diplomatických výsad a imunit.

Článek 10

Oznámení jmenování, příjezdu a odjezdu přijímajícímu státu

1/ Vysílající stát bude oznamovat ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem:

1. jmenování, příjezd, definitivní odjezd, skončení a změnu funkcí členů konzulárního úřadu;

2. příjezd a definitivní odjezd rodinných příslušníků člena konzulárního úřadu, jakož i případy, kdy osoba se stane nebo přestane být rodinným příslušníkem.

2/ Příjezd a definitivní odjezd se bude, pokud možno, oznamovat předem.

Článek 11

Dokument vydaný konzulárnímu úředníkovi přijímajícím státem

Příslušný orgán přijímajícího státu vydává bezplatně konzulárnímu úředníkovi doklad, který osvědčuje právo vykonávat konzulární funkce na území přijímajícího státu.

Článek 12

Osoby prohlášené za non grata

1/ Přijímající stát může kdykoliv oznámit vysílajícímu státu, že konzulární úředník je persona non grata, nebo že kterýkoliv konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu konzulárního úřadu je nepřijatelný.

V takovém případě vysílající stát podle okolností takovou osobu buď odvolá nebo ukončí její funkci na konzulárním úřadě.

2/ Jestliže vysílající stát odmítne toto vykonat nebo v přiměřené lhůtě opomene vyhovět svým povinnostem podle odstavce 1 tohoto článku, může přijímající stát buďto odvolat exekvatur příslušné osoby nebo přestat ji považovat za člena konzulárního úřadu.

3/ Osoba jmenovaná do funkce člena konzulárního úřadu může být prohlášena za nepřijatelnou dříve než přijede na území přijímajícího státu nebo, je-li již na jeho území, než se ujme svých funkcí na konzulárním úřadě. V takovém případě vezme vysílající stát jmenování zpět.

4/ V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku není přijímající stát povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého rozhodnutí.

Článek 13

Skončení funkcí člena konzulárního úřadu

Funkce člena konzulárního úřadu končí zejména:

1. oznámením vysílajícího státu přijímajícímu státu, že funkce člena konzulárního úřadu skončily;

2. odvoláním exekvatur;

3. oznámením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že ho přestal považovat za člena konzulárního úřadu.

HLAVA III

Konzulární funkce

Článek 14

Základní konzulární funkce

Konzulární funkce záleží zejména:

1. v ochraně práv a zájmů vysílajícího státu a jeho státních občanů i právnických osob v přijímajícím státě;

2. v podpoře rozvoje hospodářských, obchodních, kulturních, vědeckotechnických a turistických styků mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvoje přátelských vztahů mezi oběma zeměmi i v dalších oblastech;

3. ve zjišťování stavu a vývoje hospodářského, obchodního, kulturního, vědeckého života a života v oblasti turistiky přijímajícího státu a v podávání zpráv o tom vládě vysílajícího státu a informací zainteresovaným osobám.

Článek 15

Výkon konzulárních funkcí

1/ Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v konzulárním obvodu v souladu s právními předpisy přijímajícího státu konzulární funkce uvedené v této úmluvě.

2/ Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího státu vykonávat konzulární funkce i mimo konzulární obvod.

Článek 16

Spojení s orgány přijímajícího státu

Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí obracet na:

1. příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu,

2. příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními smlouvami.

Článek 17

Registrace státních občanů vysílajícího státu

Konzulární úředník je oprávněn registrovat státní občany 1 vysílajícího státu, kteří mají trvalé nebo přechodné bydliště v jeho konzulárním obvodě.

Článek 18

Vydávání pasů a víz

1/ Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právními předpisy vysílajícího státu vydávat, prodlužovat, měnit, rušit, odnímat nebo zadržovat cestovní doklady státních občanů vysílajícího státu.

2/ Konzulární úředník je oprávněn vydávat příslušná víza osobám, které si přejí cestovat do vysílajícího státu, a prodlužovat nebo rušit jejich platnost.

Článek 19

Notářské funkce

1/ Konzulární úředník je oprávněn vykonávat na konzulárním úřadě, v bytě státního občana vysílajícího státu, na palubě letadla nebo lodi vysílajícího státu následující funkce, pokud to není v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu:

1. sepisovat, přijímat a ověřovat prohlášení státních občany vysílajícího státu a smlouvy mezi nimi,

2. sepisovat, osvědčovat a přijímat do úschovy závěti a jiné listiny státních občanů vysílajícího státu,

3. překládat a ověřovat všechny listiny a dokumenty vydané úřady vysílajícího státu nebo přijímajícího státu a ověřovat překlady, kopie, opisy a výpisy z těchto dokumentů,

4. ověřovat podpisy státních občanů vysílajícího státu,

5. přijímat do úschovy doklady, listiny, peníze, cennosti a jiný movitý majetek, který patří státním občanům vysílajícího státu nebo je jim určen.

2/ Za podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku mají listiny a dokumenty uvedené v tomto odstavci stejnou platnost v přijímajícím státě jako listiny a dokumenty ověřené příslušným orgánem tohoto státu.

Článek 20

Funkce ve věcech osobního stavu

1/ Konzulární úředník je v rozsahu stanoveném právními předpisy vysílajícího státu oprávněn:

1. uzavírat manželství, popřípadě registrovat rozvod mezi státními občan vysílajícího státu a vydávat o tom příslušné doklady;

2. obstarávat rodné a úmrtní listy a jiné doklady týkající se státních občanů vysílajícího státu a kopie těchto dokladů;

3. přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů státních občanů vysílajícího státu;

4. přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství státních občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady.

2/ Příslušné orgány přijímajícího státu budou bezodkladně a bezplatně na žádost zasílat konzulárnímu úřadu opisy a výpisy, z matrik týkající se státních občanů vysílajícího státu.

Článek 21

Funkce ve věcech dědických

1/ Příslušný orgán přijímajícího státu bezodkladně uvědomí konzulární úřad vysílajícího státu o úmrtí jeho státního občana na území přijímajícího státu a zašle mu bezplatné úmrtní list a poskytne mu dostupné informace o dědictví, dědicích a závěti, jakmile jsou k dispozici. V případě, že státní občan vysílajícího státu zanechal majetek ve třetím státě, příslušné orgány přijímajícího státu, jestliže se o tom dovědí, uvědomí konzulární úřad vysílajícího státu.

2/ Jestliže na území přijímajícího státu dědictví připadne dědici nebo oprávněnému účastníku, který je státním občanem vysílajícího státu, příslušné orgány přijímajícího státu o tom bezodkladně uvědomí konzulární úřad vysílajícího státu.

3/ Příslušný orgán přijímajícího státu uvědomí konzulární úřad vysílajícího státu o opatřeních přijatých k zajištění a správě dědictví zanechaného na území přijímajícího státu zemřelým státním občanem vysílajícího státu.

Konzulární úředník může přímo nebo prostřednictvím pověřeného zástupce poskytnout pomoc při provádění opatření zajišťujících práva státních občanů vysílajícího státu na dědictví, včetně dohledu nad přepravou cenných věcí, která bude prováděna v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

4/ Projednává-li se dědictví na území přijímajícího státu, movitosti nebo výtěžek z prodeje movitostí nebo nemovitostí, které připadnou státnímu občanu vysílajícího státu, který je řádným účastníkem a dědicem a který nemá v přijímajícím státě trvalé bydliště a řízení se neúčastnil ani v něm nebyl zastoupen, budou po zaplacení dědických daní a poplatků a dědických dluhů předány konzulárnímu úřadu vysílajícího státu.

5/ Jestliže státní občan vysílajícího státu zemře během přechodného pobytu v přijímajícím státě, všechny jeho osobní věci a peníze spolu s jejich seznamem budou, po zaplacení jeho dluhů, předány konzulárnímu úřadu, pokud tomu nebrání zákony a předpisy přijímajícího státu.

Článek 22

Funkce ve věcech opatrovnických

1/ Konzulární úředník může převzít péči nad nezletilým nebo jiným státním občanem vysílajícího státu, který nemá způsobilost k právním úkonům, zvláště v případě, kdy se u těchto osob požaduje opatrovnictví a poručnictví.

2/ Jakmile se orgány přijímajícího státu dozvědí o případech, kdy je třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro státního občana vysílajícího státu, písemně to oznámí příslušnému konzulárnímu úřadu.

3/ V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých nebo osob nemajících plnou způsobilost k právním úkonům, může konzulární úředník požádat příslušné orgány přijímajícího státu o jmenování správce tohoto majetku a o provedení příslušných opatření.

Článek 23

Zastupování státních občanů vysílajícího státu před soudy a jinými orgány přijímajícího státu

1/ Konzulární úředník má v souladu s právními předpisy při jímajícího státu právo zastupovat nebo činit opatření k zajištění vhodného zastoupení státních občanů vysílajícího státu před soudy a jinými orgány přijímajícího státu v případech, kdy vzhledem k nepřítomnosti nebo z jiných důvodů nejsou s to ujmout se včas hájení svých práv a zájmů. Totéž platí i pro právnické osoby vysílajícího států.

2/ Zastupování podle odstavce 1. tohoto článku končí, jakmile zastupované oroby jmenují své zmocněnce nebo si samy zajistí hájení svých práv a zájmů.

Článek 24

Doručování soudních a mimosoudních písemností a vyřizování dožádání

Konzulární úředníci jsou oprávněni doručovat soudní a mimosoudní písemnosti a vyřizovat soudní dožádání a dožádání jiných státních orgánů podle mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány, nebo, pokud takové smlouvy neexistují, jiným způsobem, který je v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

Článek 25

Funkce týkající se námořní a říční, dopravy

1/ Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu poskytnout pomoc lodím vysílajícího státu, jestliže se nacházejí ve vnitřních nebo teritoriálních vodách přijímajícího státu. Orgány přijímajícího státu mu na žádost poskytnou nezbytnou pomoc.

2/ Konzulární úředník má právo na spojení s kapitánem, člen posádky a cestujícími na lodi. Může vstoupit na palubu lodi, kontrolovat dokumenty, včetně těch, které se týkají nákladu lodi cesty a místa určení, a vyšetřovat události, k nimž došlo na palubě lodi. Je oprávněn činit opatření týkající se plavby a událostí na palubě lodi, pokud jsou v souladu se zákony a předpisy vysílajícího státu a nejsou v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.

3/ Kapitán lodi a člen posádky, který ho zastupuje, má právo se bez zvláštního povolení spojit s konzulárním úředníkem.

4/ Jestliže orgány přijímajícího státu mají v úmyslu provést prohlídku, vyšetřování nebo donucovací opatření na palubě lodi vysílajícího státu, vyrozumí konzulárního úředníka předem tak, aby mohl být přítomen. Jestliže nemůže být přítomen, musí mu být zaslán podrobný protokol o provedení uvedených opatření:

5/ V případě, že jde o neodkladná opatření nebo jsou-li opatření prováděna na žádost kapitána lodi, musí být o tom konzulární úředník bezodkladně informován.

6/ Ustanovení odstavců 4 a 5 tohoto článku se nepoužijí, jde-li o celní, pohraniční a zdravotní kontrolu a rovněž o kontrolu lodních listin a kvalifikačních dokladů lodní posádky.

Článek 26

1/ Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvázne, je vržena na břeh nebo jinak poškozena ve vnitřních nebo teritoriálních vodách přijímajícího státu, příslušné orgány přijímajícího státu o tom bezodkladně podají zprávu konzulárnímu úředníkovi a seznámí jej s tím, jaká opatření byla učiněna k záchraně a ochraně cestujících, posádky, nákladu a lodi.

2/ Konzulární úředník může požádat příslušné orgány přijímajícího státu, aby učinily opatření k záchraně a ochraně cestujících, posádky, nákladu a lodi. Dojde-li k událostem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, příslušné orgány přijímajícího státu musí poskytnout konzulárnímu úředníkovi nezbytnou pomoc při přípravě a provedení příslušných opatření.

3/ Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo jakákoliv oprávněná osoba na lodi nemůže učinit nezbytná opatření k udržování a správě lodi nebo jejího nakladu, může konzulární úředník učinit jménem majitele lodi ta opatření, která může činit přímo provozovatel lodi sám.

4/ Ustanovení odstavce 3 tohoto článku se rovněž vztahují na jakýkoli předmět, který patří občanům vysílajícího státu a pochází z nákladu lodi vysílajícího státu nebo třetího státu, z věcí, které byly nalezeny na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží přijímajícího státu nebo které byly dopraveny do přístavu v konzulárním obvodu.

5/ Poškozená loď, její náklad a palubní zásoby jsou osvobozeny od celních poplatků a daní, pokud nejsou vykládány k použití nebo spotřebě na území přijímajícího státu.

Článek 27

Funkce týkající se civilní letecké dopravy

Ustanovení článků 25 a 26 této úmluvy se přiměřeně použijí i na civilní letadla vysílajícího státu, není-li to v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.

Článek 28

Jiné konzulární funkce

Konzulární úředník může vykonávat i jiné konzulární funkce, které jsou mu svěřeny vysílajícím státem které nejsou stanoveny touto úmluvou, za podmínky, že s tím přijímající stát předem souhlasí.

Článek 29

Konzulární poplatky a dávky

1/ Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat na území přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené zákony a předpisy vysílajícího státu.

2/ Poplatky a dávky, uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a stvrzenky o jejich zaplacení jsou osvobozeny od všech dávek v přijímajícím státě.

HLAVA IV

Výhody, výsady a imunity

Článek 30

Usnadnění práce konzulárního úřadu a ochrana konzulárních úředníků

1/ Přijímající stát usnadní výkon funkcí konzulárního úřadu a konzulárních úřadníků a učiní nezbytná opatření, aby mohli požívat výhod, výsad a imunit stanovených touto úmluvou.

2/ Přijímající stát bude jednat s konzulárními úředníky vysílajícího státu s náležitou úctou a učiní všechna potřebná opatření k zajištění jejich osobní bezpečnosti, svobody a důstojnosti.

Článek 31

Používání státního znaku a státní vlajky

1/ Na budově konzulárního úřadu a jeho vchodu mohou být umístěny státní znak vysílajícího státu a nápis s názvem konzulárního úřadu v jazyce vysílajícího a přijímajícího státu.

2/ Státní vlajka vysílajícího státu může být vyvěšena na budově konzulárního úřadu, na rezidenci vedoucího konzulárního úřadu a na dopravních prostředcích používaných vedoucím konzulárního úřadu k služebním účelům.

3/ Při výkonu práv daných tímto článkem bude konzulární úřad přihlížet k zákonům, předpisům a zvyklostem přijímajícího státu.

Článek 32

Nabývání do vlastnictví, najímání a užívání pozemků a budov vysílajícím státem

1/ V souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu může vysílající stát nabývat do vlastnictví, najímat, stavět nebo užívat jiným způsobem stanoveným těmito zákony a předpisy budovy, části budov, včetně pozemků, pro potřeby konzulárního úřadu nebo pro ubytování členů konzulárního úřadu, kteří jsou státními občany vysílajícího státu.

2/ Přijímající stát poskytne vysílajícímu státu při získávání pozemků a budov nebo částí budov pro účely uvedené v odstavci veškerou potřebnou pomoc.

3/ V případě výstavby budovy konzulárního úřadu, části budovy - konzulárního úřadu nebo vedlejších budov, podle odstavce 1 tohoto článku, musí vysílající stát dodržet zákony a předpisy o stav a územním plánování a jiné podmínky uplatňované v příslušných oblastech.

Článek 33

Nedotknutelnost konzulárních místností

1/ Konzulární místnosti jsou nedotknutelné.

2/ Orgány přijímajícího státu nemohou vstupovat do konzulárních místností leč se souhlasem vedoucího konzulárního úřadu, vedoucího diplomatické mise vysílajícího státu nebo osoby pověřené některým z nich.

3/ Přijímající stát má zvláštní povinnost podniknout všechna přiměřená opatření k ochraně konzulárních místností proti každému napadení nebo poškození a aby bylo zabráněno rušení klidu nebo újmě na jejich důstojnosti.

4/ Konzulární místnosti, jejich zařízení, majetek konzulárního úřadu a jeho dopravní prostředky nepodléhají žádné formě rekvizice pro účely národní obrany nebo veřejné potřeby.

Článek 34

Daňové osvobození konzulárních místností a bytů členů konzulárního úřadu a movitého majetku

1/ Konzulární místnosti a byty členů konzulárního úřadu, jichž je vysílající stát nebo kterákoliv osoba jednající jeho jménem vlastníkem nebo nájemcem, jsou osvobozeny od všech celostátních, oblastních nebo místních daní a poplatků, s výjimkou poplatků vybíraných za poskytování služeb.

2/ Osvobození uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vztahují i na movitý majetek, jehož vlastníkem je vysílající stát nebo který se nachází v jeho užívání a který je určen ke konzulárním účelům.

Článek 35

Nedotknutelnost konzulárních archivů

Konzulární archivy jsou vždy a všude nedotknutelné.

Článek 36

Svoboda spojení

1/ Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spojení konzulárního úřadu pro úřední účely.

Při spojení s vládou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními úřady vysílajícího státu, a jsou kdekoliv, může konzulární úřad používat všech vhodných prostředků, včetně diplomatických a konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel, kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací stanici může však konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu.

2/ Při použití veřejných spojovacích prostředků budou platit pro konzulární úřad stejně podmínky jako pro diplomatickou misi.

3/ Úřední korespondence konzulárního úřadu a konzulární zavazadla jsou nedotknutelné a nemohou být otevřeny ani zabaveny. Konzulární zavazadlo musí být opatřeno zřetelným vnějším označením své povahy. Může obsahovat pouze úřední korespondenci, dokumenty a předměty určeně k úřední potřebě.

4/ Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou, označující jeho statut a počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Konzulární kurýr bude státním občanem vysílajícího státu. Se souhlasem přijímajícího státu jím může být i státní občan přijímajícího státu nebo státní občan třetího státu mající trvalé bydliště v přijímajícím státě. Při výkonu svých funkcí požívá ochrany přijímajícího státu, požívá osobní nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem zadržen, vzat do vazby ani nesmí být jinak omezena jeho osobní svoboda.

5/ Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi nebo civilního letadla přistávajícího na povoleném místě. Kapitán bude vybaven úřední listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Nebude však považován za konzulárního kurýra.

Konzulární úředník může přímo a volně přebírat konzulární zavazadlo od kapitána lodi a letadla nebo mu ho předávat.

Článek 37

Spojení a styk s občany vysílajícího státu

1/ Aby se usnadnil výkon konzulárních funkcí, týkajících se státních občanů vysílajícího státu:

1. konzulární úředníci mají právo na spojení se státními občan; vysílajícího státu a na přístup k nim. Státní občané vysílajícího státu mají stejné právo na spojení a styk s konzulárními úředníky vysílajícího státu,

2. příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně, nejpozději však do 3 dnů, informovat konzulární úřad vysílajícího státu o případech, kdy v jeho konzulárním obvodě státní občan vysílajícího státu byl zadržen, vzat do vazby nebo jeho osobní svoboda byla jinak omezena. Tyto orgány budou pomáhat státnímu občanu vysílajícího státu, který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda je jinak omezena, aby mohl navázat spojení se svým konzulárním úřadem,

3. konzulární úředník má právo nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy a to požádá příslušné orgány přijímajícího státu, navštívit státního občana vysílajícího státu, který je zadržen, vzat do vazby nebo jehož osobní svoboda je jinak omezena, aby s ním mohl hovořit a zajistit jeho právní zastoupení.

2/ Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonávána padle zákonů a předpisů přijímajícího státu, avšak za předpokladu, že zákony a předpisy umožní plné uskutečnění cílů, pro které byla práva podle tohoto článku poskytnuta.

Článek 38

Svoboda pohybu

Přijímající stát zajistí všem členům konzulárního úřadu svobodu pohybu a cestování na svém území s výjimkou oblastí, do nichž je přístup zakázán nebo omezen zákony a předpisy nebo upraven v souvislostí se státní bezpečností.

Článek 39

Nedotknutelnost konzulárních úředníků

Osoba konzulárního úředníka a jeho soukromé obydlí jsou nedotknutelné. Konzulární úředník nesmí být žádným způsobem vzat do vazby a nesmí být jinak omezena jeho osobní svoboda.

Článek 40

Vynětí konzulárních úředníků z jurisdikce

1/ Konzulární úředník je vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího státu. Jo rovněž vyňat z jurisdikce občansko-právní a správní s výjimkou případů, že jde o:

1. žalobu týkající se soukromé nemovitosti;

2. žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární úředník soukromou osobou;

3. žalobu týkající se výkonu povolání a obchodní činnosti, kterou vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí;

4. žalobu podanou třetí stranou týkající se škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem, lodí nebo letadlem.

2/ Konzulární úředník nepodléhá exekučním opatřením s výjimkou případů uvedených v pododstavcích 1., 2., 3., 4. odstavce 1 tohoto článku, jestliže taková opatření mohou být provedena, aniž je porušena nedotknutelnost jeho osoby a soukromého obydlí.

3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují také na rodinné příslušníky konzulárních úředníků, jestliže jsou státními občany vysílajícího státu a nemají v přijímajícím státě trvalé bydliště.

4/ Vynětí konzulárního úředníka z jurisdikce přijímajícího státu neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysílajícího.

Článek 41

Vynětí konzulárních zaměstnanců z jurisdikce

1/ Konzulární zaměstnanci nepodléhají trestní jurisdikci přijímajícího státu. Občansko-právní a správní jurisdikci přijímajícího státu nepodléhají, pokud jde o výkon jejich úředních funkcí.

2/ Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahuji na občansko-právní řízení:

1. vyplývající ze smlouvy uzavřené konzulárním zaměstnancem, kterou výslovně nebo zřejmé nesjednal jakožto zástupce vysílajícího státu, nebo

2. zahájené třetí stranou v případě škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené motorovým vozidlem, lodí nebo letadlem.

Článek 42

Povinnost podat svědectví

1/ Konzulární úředník není povinen vypovídat jako svědek.

2/ Konzulární zaměstnanci nebo členově služebního personálu mohou být vyzváni, aby se dostavili jako svědci během soudního nebo správního řízení. Konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu nesmí, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, odmítnout podat svědectví.

3/ Konzulární zaměstnanci nebo členové služebního personálu nemají povinnost podávat svědectví týkající se věcí spojených s výkonem svých funkcí nebo předkládat úřední korespondenci a dokumenty těchto věcí se týkající.

Článek 43

Vynětí z registrace cizinců a povolení k pobytu

1/ Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní příslušníci jsou vyňati ze všech povinností uložených zákony a předpisy, přijímajícího státu, týkajících se registrace cizinců a povolen k pobytu.

2/ Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahuje na konzulární zaměstnance a členy služebního personálu, kteří nejsou stálými zaměstnanci vysílajícího státu anebo kteří vykonávají soukromou výdělečnou činnost v přijímajícím státě, a na jejich rodinné příslušníky.

Článek 44

Vynětí ze sociálního zabezpečení

1/ Členové konzulárního úřadu a jejich rodinní příslušníci jsou, pokud jde o služby, které vykonávají pro vysílající stát, vyňati z ustanovení o sociálním zabezpečení, která platí v přijímajícím státě.

2/ Vynětí uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevylučuje dobrovolnou účast na systému sociálního zabezpečení přijímajícího státu za předpokladu, že účast na něm přijímající stát dovoluje.

Článek 45

Osvobození od zdanění

Konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci, jejich rodinní příslušníci a členové služebního personálu jsou v přijímajícím státě osvobozeni od všech daní a poplatků, a to celostátních, oblastních nebo místních, týkajících se osob a věcí, s výjimkou následujících případů:

1. nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo služeb;

2. daní a poplatku ze soukromých nemovitosti na území přijímajícího státu s výhradou ustanovení článku 34;

3. pozůstalostních nebo dědických poplatků a poplatků z převodu majetku vybíraných přijímajícím státem s výhradou ustanovení článku 48 odstavec 2;

4. daní a poplatků ze soukromého příjmu, který má svůj pramen v přijímajícím statě;

5. poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb;

6. registračních, soudních, listinných, hypotečních a kolkových poplatků s výhradou ustanovení článku 34,

Článek 46

Osvobození od cla a celní kontroly

1/ Přijímající stát bude ve shodě se svými zákony a předpisy povolovat dovoz a poskytovat osvobození od všech celních dávek, daní a s tím souvisejících poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby:

1. u předmětů určených pro úřední potřebu konzulárního úřadu, včetně motorových vozidel;

2: u předmětů určených pro osobní potřebu konzulárních úředníků a jejich rodinných příslušníků, včetně motorových vozidel. Předměty určené pro spotřebu nesmí přesáhnout množství nutné pro přímou spotřebu příslušných osob.

2/ Konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu budou požívat výsad a osvobození uvedených v pododstavci 2 odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o předměty dovezené v době jejich prvního nástupu na konzulární úřad.

3/ Osobní zavazadla, která přivezou konzulární úředníci a jejich rodinní příslušníci, jsou osvobozena od prohlídky. Mohou být prohlédnuta pouze v případě, že jsou vážné důvody k domněnce, že obsahují jiné předměty, než uvedené v pododstavci 2. odstavce 1 tohoto článku, nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákon a předpisy přijímajícího státu nebo na které se vztahují jeho zákony a předpisy o karanténě. Uvedená prohlídka bude provedena pouze v přítomnosti konzulárního úředníka nebo jeho rodinného příslušníka.

Článek 47

Osvobození od služeb a povinností

Přijímající stát osvobodí členy konzulárního úřadu a jejich rodinné příslušníky od všech osobních a veřejných služeb a prací a od všech vojenských povinností.

Článek 48

Majetek člena konzulárního úřadu nebo jeho rodinného příslušníka

Přijímající stát v případě smrti člena konzulárního úřadu nebo jeho rodinného příslušníka:

1. povolí vývoz movitého majetku zemřelého s výjimkou majetku, který byl získán v přijímajícím státě a jehož vývoz byl v době jeho smrti zakázán;

2 nebude vybírat celostátní, oblastní, místní pozůstalostní nebo dědické daně a poplatky a poplatky z převodu majetku, pokud jde o movitý majetek, který patřil členu konzulárního úřadu, nebo jeho rodinnému příslušníku, který zemřel na území přijímajícího státu.

Článek 49

Zvláštní ustanovení o výhodách, výsadách a imunitách

1/ Ustanovení této úmluvy o výhodách, výsadách a imunitách se nevztahují na konzulárního zaměstnance nebo člena služebního personálu, který je státním občanem přijímajícího státu nebo státním občanem vysílajícího státu majícím trvalé bydliště v přijímajícím státě, nebo je státním občanem třetího státu.

2/ Rodinní příslušníci konzulárního zaměstnance nebo člena službního personálu; pokud nejsou státními občany přijímajícího státu nebo státními občany vysílajícího státu mající trvalé bydliště v přijímajícím státě nebo státními občany třetího státu nebo nevykonávají soukromé výdělečně povoláni, požívají výsad a imunit, které jsou poskytovány podle této úmluvy konzulárnímu zaměstnanci nebo členu služebního personálu.

3/ Přijímající stát bude vykonávat svoji jurisdikci nad osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku tak, aby nezasahoval do výkonu funkcí konzulárního úřadu.

HLAVA V

Závěrečná ustanovení

Článek 50

Zachování zákonů a předpisů přijímajícího státu

1/ Bez újmy na výsadách a imunitách všech osob požívajících takových výsad a imunit je jejich povinností dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Mají rovněž povinnost nevměšovat se do vnitřních záležitostí přijímajícího státu.

2/ Přijímající stát zabezpečí ochranu konzulárních místností.

3/ Konzulární úřad, členové konzulárního úřadu a jejich rodinní příslušníci budou dodržovat zákony a předpisy přijímajícího státu týkající se pojištění vozidel, která vlastní nebo jsou jimi užívána.

Článek 51

Výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi

1/ Ustanovení této úmluvy se přiměřeně vztahují na výkon konzulárních funkcí členy diplomatické mise vysílajícího státu v přijímajícím státě.

2/ Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzulárních odděleních nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkcí mise je nutno oznamovat ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem.

3/ Při výkonu konzulárních funkcí se může diplomatická mise obracet:

1. na místní orgány v konzulárním obvodu;

2. na příslušné ústřední orgány, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními smlouvami.

4/ Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v odstavci 1 tohoto článku se budou i nadále spravovat pravidly mezinárodního práva týkajícími se diplomatických styků.

Článek 52

Ustanovení této úmluvy, která se týkají státních občanů vysílajícího státu, se vztahují rovněž na jeho právnické osoby.

Článek 53

Ratifikace

Tato úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze.

Článek 54

Platnost a výpověď

Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni výměny ratifikačních listin: Zůstane v platnosti až do uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních stran sdělí druhé smluvní straně v písemné formě svůj úmysl úmluvu vypovědět.

Dáno dne 11. září 1988 v Pchjongjangu

ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a korejském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Zplnomocněný zástupce Československé socialistické republiky	Zplnomocněný zástupce Korejské lidově demokratické republiky
Ing. Bohuslav Chňoupek	Kim Jong-nam