Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 36/1969 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 29/1 Sb., zákonem č. 175/1968 Sb., zákonem č. 156/1969 Sb. a zákonem č. 29/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 21 a odst. 1 zní:

"(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání.".

2. V § 21c

odst. 1 druhá věta zní:

"V čele kolegií jsou předsedové kolegií.",

připojuje se odstavec 3, který zní:

"(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda nejvyššího soudu republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů.".

3. V § 21d odst. 1 první věta zní:

"Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a ostatních soudců z povolání.".

4. § 21e odst. 2 zní:

"(2) Místopředseda nejvyššího soudu republiky zastupuje předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky.".

5. § 25 zní:

Nejvyšší soud československé socialistické republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání.".

6. V § 28

odst. 1 druhá věta zní:

"V čele kolegií jsou předsedové kolegií.",

připojuje se odstavec 3, který zní:

"(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda Nejvyššího soudu československé socialistické republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů.".

7. V § 29 odst. 1 první věta zní:

"Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda a ostatní soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.".

8. V § 44

se vypouští odstavec 2,

odstavec 3 zní:

"(3) Předsedu a místopředsedu nejvyššího soudu republiky volí národní rada ze soudců zvolených pro tento soud.",

odstavec 4 zní:

"(4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu československé socialistické republiky, jakož i předsedy kolegií a předsedy senátů nejvyšších soudů republik ustanovují předsedo vé příslušného soudu ze soudců zvolených pro tento soud; jde-li o vojenské soudce, činí tak na návrh ministra národní obrany.".

9. V § 44a odst. 2 se slovo "až" nahrazuje slovem "a".

Soudcům Nejvyššího soudu československé socialistické republiky a soudcům nejvyšších soudů republik, kteří jsou ve funkci náměstků předsedů těchto soudů, zanikají funkce náměstků předsedů soudů dnem účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 71 odst. 5 se vztahuje i na tyto soudce.

Zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 1 47/1969 Sb., se mění takto:

V § 33 odst. 2 druhá věta zní:

"Generálního prokurátora Československé socialistické republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech zastupuje hlavní vojenský prokurátor.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Navrhované změny a doplňky zákona o organizaci soudů a o volbách soudců a zákona o prokuratuře, kterými se zjednodušují dosavadní řídící struktury Nejvyššího soudu ČSSR, Nejvyššího soudu ČSR, Nejvyššího soudu SSR a Generální prokuratury SSR, směřují k posílení podmínek, nezbytných pro vyšší účinnost práce těchto ústředních orgánů.

Nová úprava - ve shodě s racionalizací řídící sféry centrálních orgánů - zjednodušuje dosavadní řídící strukturu u Nejvyššího soudu ČSSR, Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu SSR v tom směru, že napříště již nepočítá u těchto soudů s funkcí náměstku předsedů soudů a že naproti tomu u obou nejvyšších soudů republik zavádí funkci místopředsedy soudu, zatím existující jen u Nejvyššího soudu ČSSR, Nová úprava staví do čela kolegií nejvyšších soudů předsedy kolegií, Oddělení správní činnosti, kterou napříště budou převážně vykonávat předsedové /místopředsedové/ nejvyšších soudů od výkonu soudního dozoru, umožní racionální vymezení náplně funkce předsedy kolegia v tom směru, že se tento bude moci v plné míře věnovat řízení soudního dozoru a i přímé účasti na jeho výkonu /např. účasti na rozhodování/. Proto také už nebude potřebné, aby předsedové kolegií měli postavení náměstků předsedy soudu.

Podobný cíl sleduje i nová úprava, k níž dochází v rámci přestavby a zjednodušení organizačních struktur Generální prokuratury ČSSR; hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora ČSSR při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech, nebude již napříště současně náměstkem generálního prokurátora SSR.

Záměry nové úpravy se promítají v těchto změnách a doplňcích:

Především se mění ustanovení o složení nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu ČSSR, kde v řídící struktuře již nebudou náměstci předsedů těchto soudů, Nejvyšší soudy republik a Nejvyšší soud ČSSR se budou skládat z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání /§ 21 odst. 1, § 25/.

V čele kolegií nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu ČSSR jsou předsedové kolegií /§ 21c odst. 1, § 28 odst. 1/. Předsedy kolegií ustanovuje ze zvolených soudců předseda příslušného nejvyššího soudu /§ 44 odst. 4/, obdobně, jako jsou dosud do svých funkcí ustanovováni předsedové senátů nejvyšších soud°.. Nezávislost předsedů kolegií je garantována tím, že jsou do funkcí soudců příslušného nejvyššího soudu voleni Federálním shromážděním, popřípadě Českou národní radou nebo Slovenskou národní radou.

Na tom základě, že u nejvyšších soudů republik se zavádí funkce místopředsedy soudu, bylo třeba upravit i jeho volbu národní radou /§ 44 odst. 3/.

Protože v čele kolegií již nebudou náměstci předsedy nejvyšších soudů, bylo třeba výslovně dopracovat i úpravu některých vztahů předsedy nejvyššího soudu a příslušného kolegia nejvyššího soudu, Na základě obdobného principu, na němž se zakládá jíž podle současné úpravy právo předsedy Nejvyššího soudu ČSSR přikázat senátu zaujetí stanoviska, jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, doplňuje se právní úprava v tom směru, že jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda Nejvyššího soudu ČSSR přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů /např. rozborem a zhodnocením soudní praxe/, anebo zaujalo stanovisko ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů /§ 28 odst. 3/. Obdobně se upravuje i právo předsedy nejvyššího soudu republiky ve vztahu k příslušnému kolegiu nejvyššího soudu republiky /§ 21c odst. 3/. Tato úprava /obdobně jako již existující úprava, podle níž může předseda Nejvyššího soudu SSR přikázat senátu zaujetí stanoviska/ vyjadřuje zásadu, že kolegium nemůže odepřít zabývat se přikázanou věcí /tzv. odepření spravedlnosti/, Přitom plně respektuje soudcovskou nezávislost, protože řešení otázky, jak kolegium rozhodne /jaké stanovisko zaujme/, náleží výlučně do působnosti kolegia jako kolektivního, sborového orgánu, obdobně, jako je tomu i při rozhodování v senátu nejvyššího soudu.

Uvedené změny a doplňky si vyžádaly i nezbytné úpravy v ustanoveních o složení pléna nejvyššího soudu republiky /§ 21d odst. 1/, pléna Nejvyššího soudu SSR /§ 29 odst. 1/ a v ustanovení o zastupování předsedy nejvyššího soudu republiky /§ 21c odst. 2/.

Vzhledem k tomu, že dnem účinnosti zákona mají soudcům Nejvyššího soudu ČSSR a soudcům nejvyšších soudu republik, kteří jsou ve funkci náměstků předsedů těchto soudů, zaniknout funkce náměstků, bylo třeba upravit i uplatnění § 71 odst. 5 v těchto případech /čl. II/.

Dosavadní ustanovení § 33 odst. 2 se ve větě druhé mění tak, že generálního prokurátora Československé socialistické republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech zastupuje hlavní vojenský prokurátor.