Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy, podepsaná v Praze dne 21. června 1988

Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy, podepsanou v Praze dne 21. června 1988.

k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy.

Československo-rakouské vztahy se od uzavření Smlouvy mezi ČSSR a Rakouskou republikou o vypořádání určitých finančních a majetkoprávních otázek, sjednané ve Vídni dne 19. prosince 1974, vyvíjejí příznivě, bez zásadních otevřených politických problémů a jejich současný stav možno považovat za normalizovaný. Jsou výrazem oboustranného zájmu na dlouhodobém rozvoji vzájemné prospěšné spolupráce, uskutečňované v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Existující vztahy dobrého sousedství vytvářejí pozitivní předpoklady pro další úspěšnou spolupráci, zejména v oblasti ekonomické a kulturní, případně i v dalších oblastech společného zájmu. Rakouská republika je druhým největším obchodním partnerem ČSSR z kapitalistických států a vzájemný obchod má trval vzestupnou tendenci.

V oblasti politické jsou stanoviska obou států v řadě mezinárodních otázek blízká, zejména v oblasti udržení a prohlubování politiky uvolňování a rozvoje mírové spolupráce států s rozdílným společenským zřízením a zachování míru a bezpečnosti v Evropě.

Všestranným a příznivě se rozvíjejícím vztahům napomáhá i vytvořená smluvní základna obou států, kterou v současnost tvoří 58 dvoustranných mezinárodních smluv.

Vzájemná spolupráce mezi ČSSR a Rakouskem se projevuje i v právní oblasti, kde se opírá o komplex již sjednaných bilaterálních smluvních dokumentů. Tento komplex je tvořen Smlouvou mezi ČSSR a Rakouskou republikou o vzájemném právním styku ve věcech občanskoprávních, o listinách a právních informacích, podepsanou v Praze dne 10. listopadu 1961, pokrývající spolupráci téměř v celé občanskoprávní oblasti, Smlouvou mezi ČSSR a Rakouskou republikou o právní pomoci ve věcech trestních, podepsanou ve Vídni dne 18. listopadu 1982, zahrnující celou oblast činnosti soudů a prokuratur v trestně právní oblasti s výjimkou výkonu rozsudků a jiných rozhodnutí, a Smlouvou mezi ČSSR a Rakouskou republikou o vydávání, podepsanou ve Vídni 18. listopadu 1982, upravující speciální trestně právní oblast, jako je vydávání osob. Vedle této soustavy dvoustranných smluvních dokumentů je uvedená spolupráce založena i na mnohostranných mezinárodních smlouvách, kterými jsou oba státy vázány /jedná se zejména o mezinárodní smlouvy přijaté v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém a mnohostranné mezinárodni smlouvy zaměřené na boj proti mezinárodnímu terorismu/.

Realizace vzájemné spolupráce v této oblasti však ukázala, že je třeba se zaměřit i na předcházení a odhalování trestné činnosti a konkrétně spolupráci v této oblasti bilaterálně smluvně upravit. Uvedenou mezeru v dosavadní smluvní základně zaplňuje Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy, podepsaná v Praze dne 21. června 1988. Dohodu podepsali ministr vnitra ČSSR Vratislav Vajnar a ministr vnitra Rakouské republiky Karl Blecha.

Uvedená Dohoda zahrnuje bezprostřední a operativní projednávání a společné řešeni problémů předcházení trestné činnosti a jejího odhalování v návaznosti na rozvoj turistického ruchu. Umožňuje efektivnější potírání závažné mezinárodní kriminality působící přes hranice jednotlivých států a přístup čs. strany k bezpečnostně využitelným informacím, zvláště v boji proti obchodu s omamnými látkami a proti mezinárodnímu terorismu. Upravuje i operativní spolupráci při zajišťování bezpečnosti silničního provozu, především v pohraniční oblasti.

Spolupráce podle Dohody se provádí v zásadě na základě žádostí /čl. 2/. Při jejím vyřizování se použije právního řádu dožádaného státu; za stanovených podmínek je možno použít i odlišných předpisů o řízení státu dožadujícího /čl. 3/. Veškerý služební styk se uskutečňuje podle čl. 5 přímo mezi federálním ministerstvem vnitra a ministerstvem vnitra Rakouské republiky. Jazyk i forma takové žádosti jsou upraveny v čl. 6.

Náklady spojené s vyřizováním žádostí si hradí každý smluvní stát sám /čl. 4/.

Vedle konkrétních forem spolupráce, směřujících k odhalování a předcházení jakékoliv trestné činnosti /čl. 7/, jsou v čl. 8 obsaženy i formy spolupráce při organizaci a taktice předcházení a odhalování zvláště nebezpečných trestných činů, zejména na úseku mezinárodního terorismu, omamných látek, padělání platidel a krádeží uměleckých předmětů a automobilů.

Podle čl. 9 se pomoc bude poskytovat za splnění všeobecně uznávaných zásad mezinárodního práva, a sice - oboustranně soudní trestnosti a respektováni svrchovanosti dožádaného státu, zachování bezpečnosti, dodržování zásad právního řádu a jiných jeho podstatných zájmů. Pomoc se však ani při splnění uvedených zásad nebude poskytovat, jestliže půjde o čin, který je podle názoru dožádaného státu trestným činem politického charakteru, u kterého tento politický charakter převyšuje nad charakterem kriminálním, vojenským trestným činem nebo soudně trestným činem daňovým, celním nebo devizovým.

V souladu s mezinárodním obyčejem se respektuje nestíhatelnost osob, které se na žádost urychleně dostaví na místo identifikace na území druhého smluvního státu. Uvedenou nestíhatelnost však tyto osoby ztrácejí, jestliže ve stanovené lhůtě neopustí území dožadujícího smluvního státu /čl. 11 odst. 2/.

Vzájemnou výměnu informací, analýz a výsledků průzkumů, týkajících se bezpečnosti silničního provozu a prostředků, sloužících k jeho zajišťování, a konkrétní formy spolupráce upravuje čl. 12.

Závěrečné články Dohody zakotvují vedle obvyklých ustanovení o vstupu Dohody v platnost a její výpovědi i každoroční projednávání všech otázek, které vyplynou z provádění Dohody, zástupci obou ministerstev vnitra. Podle čl. 16 dnem, vstupu Dohody v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Rakouské republiky o kriminalistické spolupráci na řekách Dunaj, Morava a Dyje ze dne 5. prosince 1975.

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy bude významným právním prostředkem zaměřeným na úpravu spolupráce obou států v oblasti potírání zločinnosti. Vychází z obecně uznávaných zásad mezinárodního práva a zásad trestního práva každé smluvní strany.

Dohoda si nevyžádá změnu v čs. právním řádu a její provádění nebude mít vliv na státní rozpočet ani nevyvolá zvýšení počtu pracovních sil.

Podle článku 11 odst. 2 Dohody musí být osobám, které se na žádost urychleně dostaví na místo identifikace na území druhé smluvní strany, zaručena nestíhatelnost pro soudně trestné činy, které spáchaly před vstupem na její území.

Proto se Dohoda, v souladu s článkem 36 odst. Z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, předkládá Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rakouské republiky o spolupráci při předcházení a odhalování soudně trestných činů a zajišťování bezpečnosti silniční dopravy

vedeny přáním usnadnit a prohloubit spolupráci bezpečnostních orgánů obou smluvních stran při předcházení a odhalování soudně trestných činů a při zajišťování bezpečnosti v silniční dopravě

Smluvní strany se zavazují v rozsahu ustanovení této dohody spolupracovat a poskytovat si pomoc při předcházení a odhalování soudně trestných činů a při zajišťování bezpečnosti v silniční dopravě.

Smluvní strany si poskytují vzájemně pomoc na žádost; bez žádosti, předpokládá-li se zájem druhé smluvní strany.

/1/ Při vyřizování žádostí se použije právního řádu dožádaného státu. Pokud je to slučitelné se zásadami právních předpisů o řízení dožádaného státu, mohou však být na požádání státu dožadujícího použity jeho odlišné předpisy o řízení.

/2/ Pravomoci bezpečnostních orgánů se řídí vnitrostátními právními předpisy.

Každá smluvní strana si hradí náklady, které jí vznikly v souvislosti s poskytnutím pomoci.

Při provádění této dohody se veškerý služební styk uskutečňuje přímo mezi federálním ministerstvem vnitra Československé socialistické republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Rakouské republiky.

/1/ Žádosti o pomoc a vzájemná výměna informací se předávají písemně; v případě naléhavosti ústně s tím, že následné budou písemně potvrzeny.

/2/ Každá smluvní strana používá svůj jazyk.

/3/ S informacemi označenými jednou smluvní stranou jako důvěrné musí druhá smluvní strana zacházet jako s vlastními důvěrnými informacemi. Bez výslovného souhlasu nesmějí být dále předávány.

Pomoc podle této dohody zahrnuje zejména:

1. Vzájemnou informaci o okolnostech, jejichž znalost může přispět k zabránění nebo odhalení soudně trestného činu anebo k objasnění podezření z takového činu.

2. Zjišťování místa pobytu osob podezřelých ze spáchání soudně trestného činu na území druhé smluvní strany, jakož i místa pobytu osob uprchlých a pohřešovaných, nelze-li vyloučit, že se staly obětí soudně trestného činu.

3. Zjišťování místa pobytu a předběžné zadržení:

a/ osob vyšetřovaných pro soudně trestný čin, které uprchly z vyšetřovací vazby nebo z místa předběžného zadržení, osob uprchlých z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu ochranného opatření spojeného s omezením svobody;

b/ osob nezletilých, jsou-li hledány na žádost jejich rodičů nebo osob, jimž jsou svěřeny do výchovy nebo do opatrovnictví, uprchlých chovanců nebo osob duševně nemocných, a to za účelem zabránění soudně trestným činům.

4. Součinnost při identifikaci osob uvedených v bodě 2 a 3 a poskytování si jejich fotografií a daktyloskopických otisků prstů.

5. Součinnost při identifikaci neznámých mrtvol.

6. Pátrání po předmětech, na kterých nebo kterými byl na území druhé smluvní strany spáchán soudně trestný čin,. jakož i jejich zajištění.

/1/ Orgány uvedené v článku 5 této dohody si budou vyměňovat zkušenosti a spolupracovat při organizaci a taktice předcházení a odhalování zvláště nebezpečných soudně trestných činů, zejména na úseku:

a/ trestných činů proti životu a zdraví, včetně projevů mezinárodního terorismu;

b/ kriminality v oblasti omamných látek;

c/ padělání platidel;

d/ krádeží uměleckých předmětů a automobilů.

/2/ Orgány uvedené v článku 5 této dohody budou si dále vyměňovat zkušenosti o používaných metodách, prostředcích a kriminalistické technice.

/3/ Výměna zkušeností zahrnuje i předávání odborné literatury a jiných publikací v záležitostech, které jsou předmětem této dohody.

/1/ Pomoc se neposkytuje, jestliže:

a/ čin, kterého se žádost týká, není podle práva dožádaného státu činem soudně trestným;

b/ vyřízení žádosti by mohlo být zásahem do svrchovanosti dožádaného státu, ohrozit jeho bezpečnost, příčit se zásadám jeho právního řádu nebo porušit jiné podstatné zájmy dožádaného státu;

c/ se o ni žádá pro čin, který podle názoru dožádaného státu je trestným činem politického charakteru, u něhož se zřetelem ke všem okolnostem případu, zejména způsobu spáchání, použitým nebo zamýšleným prostředkům nebo závažnosti vzniklých nebo možných následků nepřevažuje kriminální charakter;

d/ čin, jehož se žádost týká, je podle názoru dožádaného státu vojenským trestný m činem;

e/ čin, jehož se žádost týká, spočívá podle názoru dožádaného státu výhradně v porušení předpisů o daních a dávkách, monopolních nebo devizových předpisů nebo předpisů o hospodaření se zbožím nebo o zahraničním obchodě;

f/ čin, jehož podstata podle názoru dožádaného státu v souladu s jeho právním řádem spočívá výlučně v porušení předpisů o dovozu, vývozu a průvozu zboží.

/2/ Neposkytne-li se právní pomoc zcela nebo zčásti nebo jsou-li překážky vyřízení žádosti, vyrozumí se o tom s uvedením důvodů dožadující orgán.

Za účelem objasnění podezření ze spáchání soudně trestného činu, odborné konzultace a pomoci, po dohodě orgánů uvedených v článku 5 této dohody, mohou být jejich zástupci přítomni na území druhé smluvní strany; nejsou však oprávnění vykonávat úřední činnost.

/1/ Na žádost se umožní osobám urychleně se dostavit na místo identifikace na území druhé smluvní strany. Náklady s tím spojené uhradí dožadující smluvní strana.

/2/ Tyto osoby nesmějí být na území druhé smluvní strany trestně stíhány ani vzaty do vazby ani jinak podrobeny omezení osobní svobody pro soudně trestný čin spáchaný před vstupem na její území, nebo z jiného dříve nastalého důvodu, jestliže jejich přítomnost již není nutná a neprodleně opustí území dožadující smluvní strany v době stanovené pro návrat.

/1/ Orgány uvedené v článku 5 v této dohodě se budou vzájemně informovat a poskytovat si analýzy a výsledky výzkumů, týkajících se bezpečnosti silničního provozu a prostředků, sloužících k jeho zajišťování. Spolupráce v této oblasti zahrnuje zejména:

a/ výměnu informací o okolnostech důležitých pro silniční provoz, jako jsou hustota provozu, poruchy provozu, mimořádné vlivy počasí a opatřeních - jako objížďky, omezení provozu - která jsou prováděna v zájmu plynulého provozu a k ulehčení provozu přes státní hranice;

b/ výměnu informací o získaných zkušenostech z oblasti organizace a řízení silniční dopravy;

c/ výměnu informací o formách a výsledcích předcházení dopravní nehodovosti;

d/ výměnu zkušeností z postupu při vyšetřování dopravních nehod a z organizace záchranné služby na místě nehody;

e/ výměnu informací o platných dopravních předpisech a o jejich změnách.

/2/ V záležitostech zajišťování bezpečnosti v silniční dopravě se uskutečňuje veškerý služební styk přímo mezi orgány uvedenými v článku 5 této dohody. Tyto orgány si vzájemně sdělí jiné příslušné orgány, které také budou provádět výměnu informací podle odst. 1 písmene a/.

Zástupci orgánů uvedených v článku 5 této dohody se setkají alespoň jednou ročně k projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této dohody.

Tato dohoda se nedotýká závazků obsažených v jiných dvoustranných smlouvách, zejména ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o právní pomoci ve věcech trestních ze dne 18. listopadu 1982 a ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vydávání z 18. listopadu 1982, a ve smlouvách mnohostranných.

/1/ Tato dohoda nabývá platnosti prvním dnem třetího měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém si smluvní strany vzájemně písemně diplomatickou cestou sdělí, že jsou splněny vnitrostátní předpoklady pro vstup této dohody v platnost.

/2/ Tato dohoda zůstává v platnosti, pokud ji jedna z obou smluvních stran písemně diplomatickou cestou nevypoví. V tomto případě pozbývá dohoda platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne doručení výpovědi.

Dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost, pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Rakouskou spolkovou vládou o kriminalistické spolupráci na řekách Dunaj, Morava a Dyje ze dne 5. prosince 1975.

Dáno v Praze dne 21. června 1988 ve dvou vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.