Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou
a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní
pomoci ve věcech občanských a trestních,
podepsanou v Praze dne 19. ledna 1989.
Jemenská lidová demokratická republika, pokroková antiimperialistická země arabského světa, jejíž socialistická orientace byla započata národně demokratickou revolucí, úzce spolupracuje se státy socialistického společenství. Složitost budování základů socialismu v zemi, která se poměrně nedávno vymanila z pout feudalismu a kde dlouhotrvající éra kolonialismu zanechala hluboké stopy, dokazují i lednové události roku 1986.
Vzájemné vztahy mezi ČSSR a JLDR se rozvíjejí na základě přátelství, spolupráce a z čs. strany na principu proletářského a socialistického internacionalismu. Mezník a pevný základ jejich dalšího rozvoje představuje Smlouva o přátelství a spolupráci ze 14. září 1981.
Dokladem vzájemné politické spolupráce je celá řada návštěv a jednání nejvyšších představitelů obou států. Součástí tohoto dialogu jsou další styky na vládní i nevládní úrovni.
V oblasti ekonomické a vědeckotechnické spolupráce pokračuje ČSSR v rámci svých možností v pomoci při budování jemenského národního hospodářství. Dohodami o hospodářské spolupráci byl poskytnut čs. vládní úvěr, dále byla poskytnuta materiální, jakož i technická pomoc formou působení expertů a pomoc se rovněž soustřeďuje na výchovu a vzdělávání jemenských kádrů.
Základy spolupráce v právní oblasti pokládá Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Praze dne 19. ledna 1989.
Smlouva je systematicky rozdělena do čtyř částí, které obsahují celkem 53 článků.
Část I. "Všeobecná ustanovení" upravuje ve svých třech hlavách obecné otázky spojené s poskytováním právní pomoci ve věcech občanských a trestních, zasílání dokladů o osobním stavu, jakož i problematiku nákladů řízení.
V článku 1 je vyhlašována zásada národního režimu vzájemně zajišťující subjektům obou států stejnou právní ochranu v jejich osobních a majetkových věcech, jaká se dostává jejich vlastním subjektům.
Další ustanovení první hlavy této části smlouvy upravují poskytování právní pomoci ve vlastním smyslu. Příslušné jsou k tomu justiční orgány obou států, které mají pravomoc ve věcech občanských, rodinných, pracovních, obchodních a trestních /článek 2/. Rozsah vzájemně poskytované právní pomoci je vymezen v článku 3. Příslušné justiční orgány obou států se zásadně stýkají prostřednictvím ústředních orgánů určených v článku 4 odst: 2. Výjimky z této zásady jsou stanoveny pro žádosti a zasílání dokladů o osobním stavu, kdy je dovolen přímý styk resp. stanoven styk diplomatickou cestou /články 16, 17/, jakož i pro žádost o poplatkové a jiné zvýhodnění v souvislosti s probíhajícím řízením, kdy je opět dovolen přímý styk resp. stanoven styk již mezí příslušnými justičními orgány /článek 23/.
Náležitosti dožádání, tj. žádosti o poskytnutí právní pomoci /zejména půjde o doručení písemnosti nebo o žádost o provedení určitého důkazu/, jakož i způsob jeho vyřízení jsou upraveny především v článcích 5 až 8. Důležitým pro vedení samotného řízení, ale i pro reálné zajištění práv subjektů, je odstavec 3 článku 6 s obligatorním závazkem dožádaného orgánu zjistit pobyt příslušné osoby. /Obdobně je tento závazek stanoven pro ústřední justiční orgány článkem 15, přičemž v řízení o výživném je rozšířen i na zjištění zdroje a výše příjmu příslušné osoby./
Prolomením zásady stanovené v článku 2 je oprávnění udělené diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům smluvních států ustanovením článku 9. Je však omezeno jen na vlastní občany a jen na doručování písemnosti či výslechy.
Vyřizování této právní pomoci je bezplatné, výjimkou jsou pouze náklady a odměny znalců /článek 11/. Náklady účastníků rovněž šetří k rychlejšímu zajištění práv a oprávněných zájmů subjektů obou států a neformálnosti jednání orgánů smluvních stran přispívají ustanovení o platnosti a důkazní moci listin v článku 14. Vzhledem k jazykovým rozdílům bylo dohodnuto užívání překladů alternativně do jazyka anglického.
V hlavě druhé, články 16 až 18, jsou stanoveny závazky smluvních států k zajištění informovanosti o osobním stavu jejich státních občanů.
V hlavě třetí této části smlouvy jsou řešeny otázky spojené s náhradou a placením nákladů řízení, s přiznáváním osvobození aj. Promítnutí národního principu i do této oblasti představuje ustanovení článku 20. Tuto hlavu, vztahující se na probíhající řízení, jehož účastníkem je subjekt druhého státu, je třeba lišit od ustanovení článku 11, který se vztahuje na náklady poskytované právní pomoci, tj. úkonů příkladmo uvedených v článku 3.
Část II. "Uznání a výkon rozhodnutí" samostatně upravuje uznání rozhodnutí orgánů smluvního státu na území druhého a jejich výkon.
Výčet uznávaných a vykonávaných rozhodnutí je uveden v článku 24; jsou jimi rozhodnutí justičních orgánů ve věcech občanských /tj. podle článku 2 i ve věcech rodinných, pracovních a obchodních/ rozhodnutí vydaná v adhezním řízením, jakož i rozhodnutí rozhodčích orgánů. Předpoklady pro uznáni a výkon jsou stanoveny zvláště pro rozhodnutí justičních orgánů a pro rozhodnutí rozhodčích orgánů v článcích 25 a 26.
V úpravě tohoto samostatného řízení se odrazila vůle obou smluvních stran odstranit a vyloučit případné tzv. delibační řízení, tj. přezkoumáváni a uznávání rozhodnutí druhého stát ve zvláštním řízeni proto, že bylo vydáno cizím státem ve vztahu k JLDR nebudou tedy aplikována ustanovení oddílu 3 části II. zákona č. 97/ 1963 Sb.
Část III. je rozdělena do třech hlav a upravuje poskytování právní pomoci ve věcech trestních /s tím, že i zde platí ustanovení části I. hlavy 1/.
Převzetí trestního stíhání, jako nejpraktičtější a nejúčelnější institut poskytování právní pomoci ve věcech trestních, je upraven v článku 32. Smluvní státy se zavázaly k převzetí trestního stíhání svých státních občanů, nikoliv již svých obyvatel-občanů jiných států či osob bez státní příslušnosti. Současně s tímto závazkem je zakotvena i povinnost převzít adhezní řízení. V odstavci. 6 tohoto článku jsou uvedeny účinky převzetí trestního stíhání na řízení ve státě dožadujícím, tj. na jehož území byl trestný čin spáchán.
V hlavě 2 této části smlouvy je zakotvena úprava tradičního institutu poskytování právní pomoci ve věcech trestních - extradice. Na základě oboustranné trestnosti a za neexistence některého z předpokladů uvedených v článku 34 se smluvní státy zavázaly k vzájemnému vydávání osob /okruh subjektů je tedy širší než v případě článku 32/ k trestnímu stihání nebo k výkonu trestu. Předběžné zatčení podle článku 38 slouží k okamžitému zajištění předpokladů pro extradiční řízeni a splnění účelu tohoto institutu. Článek 43 zabraňuje tomu, aby osoby byly v dožadujícím státě stíhány pro jiné činy, spáchané před vydáním, než pro které bylo vydání povoleno resp. aby byly bez souhlasu dožádaného státu vydány třetím státům. V souvislosti s vydáním osob je upraveno i vydání věcí vypočtených v článku 49 odst. 1.
Obsahem zvláštních ustanovení v hlavě 3 je závazek smluvních států informovat se o pravomocných odsouzeních svých občanů resp. osob, zasílat si jejich otisky prstů, jakož i výpisy z rejstříku trestů.
V části IV. jsou obsažena obvyklá závěrečná ustanovení mezinárodní smlouvy.
Vzhledem k tomu, že smlouva nestanoví kolizní a jurisdikční kriteria pro právní vztahy vymezené v článku 2 odst. 2, budou se na ně v ČSSR plně aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 97/1963 Sb.
Smlouva mezi československou socialistickou republikou
a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní
pomoci ve věcech občanských a trestních
vychází z platné československé
právní úpravy. Přijetí smlouvy
bude vyžadovat, aby ustanovení 173 tr. řádu
a 11 odst. 1 tr. řádu byla doplněna o odkaz
na vyhlášené mezinárodní smlouvy
a aby tak byla do čs. vnitrostátního práva
transformována ustanovení mezinárodních
smluv stejná nebo obdobná článku 32
odst. 6 smlouvy. /Použití analogie 173 odst. 1 písm.
d/ tr. řádu není zřejmě přípustné
vzhledem k zásadě legality a oficiality, 2 odst.
3 a 4 tr. řádu, i k 17 tr. zákona./ Tyto
a další otázky mají být řešeny
v připravované novelizaci trestního řádu
a trestního zákona. Vzhledem k tomu, že jde
o významnou politickou smlouvu, která řeší
spolupráci upravovanou čs. zákony, předkládá
se v souladu s článkem 36 odst. 3 ústavního
zákona č. 143/196.8 Sb., o československé
federaci, před ratifikací prezidentem republiky
k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění.
Československá socialistická republika a
Jemenská lidová demokratická republika,
vedeny přáním dále rozvíjet
vzájemné vztahy mezi oběma státy v
souladu se Smlouvou mezi Československou socialistickou
republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o přátelství
a spolupráci ze dne 14, září 1981
a
ve snaze prohloubit a zdokonalit vzájemné vztahy
obou států i v oblasti právních styků,
se rozhodly uzavřít tuto smlouvu a za tím
účelem jmenovaly svými zmocněnci
kteří po výměně svých
plných mocí, jež byly shledány v dobré
a náležité formě, se dohodli takto:
/1/ Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako občané této smluvní strany.
/2/ Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany.
/3/ Ustanovení této smlouvy, o občanech smluvních
stran se vztahují přiměřeně
také na právnické osoby zřízené
podle právního řádu jedné ze
smluvních stran, které mají sídlo
na území této smluvní strany.
/1/ Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.
/2/ Pro účely této smlouvy výraz "věci občanské" zahrnuje rovněž věci rodinné, pracovní a obchodní.
/3/ Pro účely této smlouvy výraz "justiční
orgán" označuje každý státní
orgán jedné ze smluvních stran příslušný;
projednání věcí upravených
touto smlouvou podle právního řádu
svého státu.
Smluvní strany si navzájem poskytují právní
pomoc prováděním jednotlivých úkonů,
zejména sepisováním, zasíláním
a doručováním písemností a
výslechem účastníků, svědků,
obviněných nebo jiných osob, uznáváním
a výkonem rozhodnutí a v trestních věcech
zejména převzetím trestního stíhání
a vydáváním.
/1/ Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jiný způsob.
/2/ Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a/ na straně československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura československé socialistické republik,
- ministerstvo spravedlnosti české socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky:
a/ na straně Jemenské lidové demokratické republiky:
- ministerstvo spravedlnosti.
/3/ Ústřední orgány smluvních
stran používají při vzájemném
styku při provádění této smlouvy
svých úředních jazyků a vždy
též jazyk anglický.
/1/ Dožádání musí obsahovat:
a/ označení dožadujícího orgánu,
b/ označení dožádaného orgánu,
c/ označení věci, v které se a právní pomoc žádá,
d/ jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných, odsouzených, poškozených a případně jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech také místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e/ předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,
f/ v trestních věcech popis a zákonné označení soudně trestného činu a údaje o poškozeném a o výši škody, byla-li činem způsobena.
/2/ Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v úředním jazyce dožádané smluvní strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jazyka anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
/3/ V dožádání bude uvedeno datum jeho
vyhotovení, bude podepsáno oprávněnou
úřední osobou a opatřeno otiskem úředního
razítka.
/1/ Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.
/2/ Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
/3/ Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.
/4/ Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo a čas vyřizování dožádání.
/5/ Po vyřízení dožádání
vrátí dožádaný orgán na
žádost spisy dožadujícímu orgánu.
V případě, že není možno
dožádání vyhovět, vrátí
dožádaný orgán spisy dožadujícímu
orgánu a současně oznámí důvody,
pro které není možno dožádání
vyřídit.
Dožádaný orgán zařídí
doručení písemností podle právního
řádu svého státu, jestliže doručovaná
písemnost je sepsána v jazyce dožádané
smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený
překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný
orgán doručí písemnosti adresátovi,
jestliže je ochoten je přijmout dobrovolně.
/1/ Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její doručení potvrdit na druhém stejnopise.
/2/ Doklad o doručení se zasílá bezodkladně
dožadující smluvní straně. V
případě, že není možno doručení
provést, dožádaná smluvní strana
oznámí bezodkladně dožadující
smluvní straně důvody, které brání
doručení.
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti
vlastním občanům a vyslýchat je také
prostřednictvím svých diplomatických
misí nebo konzulárních úřadů.
V těchto případech nesmí být
použito donucovacích prostředků.
/1/ Občan, který má pobyt na území jedné smluvní strany a který má být vyslechnut před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.
/2/ Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody za čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, nelze na něm za takový čin vykonat trest dříve uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.
/3/ Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
/4/ Předvolaná osoba má právo na náhradu
výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého
výdělku a znalec kromě toho i na znalečné.
V předvolání se uvede, jaké náhrady
předvolanému patří. Na jeho žádost
se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.
/1/ Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.
/2/ Provedení znaleckého důkazu je možno vázat na podmínku složení zálohy.
/3/ Dožádaný orgán oznámí
dožadujícímu orgánu na jeho žádost
výši nákladů vzniklých vyřízením
dožádání. V případě,
že dožadující orgán vybere tyto
náklady od osoby, která je povinna je uhradit, vybraná
suma zůstane dožadující smluvní
straně.
Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bezpečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořádkem.
V trestních věcech může být poskytnutí
právní pomoci odmítnuto i tehdy, jestliže
se dožádání týká činu,
který podle právního řádu dožádané
smluvní strany není soudně trestný.
Ústřední orgány smluvních stran
si budou na žádost poskytovat informace o právních
předpisech, které platí nebo platily na jejich
území, texty těchto předpisů
a informace o právní praxi.
/1/ Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby /tlumočníka, znalce/ jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.
/2/ Listiny, které jsou na území jedné
ze smluvních stran považovány za veřejné,
mají důkazní moc veřejných
listin také na území druhé smluvní
strany.
/1/ Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.
/2/ Je-li u justičního orgánu jedné
smluvní strany uplatněn nárok na výživné
proti osobě, která se zdržuje na území
druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní
strana na žádost pomoc i při zjišťování
zdroje a výše příjmů této
osoby.
/1/ Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik o narození, o uzavřeni manželství a o úmrtí občanů druhé smluv ní strany, jakož i sdělení o všech změnách v těchto matrikách. Tyto výpisy se zasílají z úřední povinnosti ihned po provedení zápisu do matriky.
/2/ Na žádost jedné smluvní strany zašle druhá smluvní strana výpisy z matrik pro úřední potřebu.
/3/ Výpisy z matrik podle tohoto článku se
zasílají bezplatně diplomatickou cestou.
Žádosti občanů smluvních stran
o výpis z matriky nebo opis jiné listiny týkající
se osobního stavu je možno zaslat přímo
příslušnému matričnímu
úřadu nebo justičnímu orgánu
druhé smluvní strany. Vyžádané
doklady se žadateli zasílají prostřednictvím
diplomatické mise nebo konzulárního úřadu
státu, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická
mise nebo konzulární úřad vybere při
předání od žadatele poplatek za vyhotovení
dokladu.
Smluvní strany si budou navzájem zasílat
způsobem uvedeným v článku 16 odst.
3 této smlouvy opisy pravomocných rozhodnutí
týkajících se osobního stavu občanů
druhé smluvní strany.
Občanům jedné smluvní strany, kteří
vystupují před justičními orgány
druhé smluvní strany, pokud mají bydliště
nebo pobyt na území jedné ze smluvních
stran, není možno uložit, aby složili žalobní
jistotu za náklady řízení jen z toho
důvodu, že jsou cizinci nebo že na území
druhé smluvní strany nemají bydliště
ani přechodný pobyt.
Občanům jedné smluvní stran se na
území druhé smluvní strany poskytuje
osvobození od soudních poplatků a záloh,
jiných nákladů řízení
a další výhody týkající
se poplatků za stejných podmínek a ve stejném
rozsahu jako občanům této smluvní
strany. Totéž platí i pro ustanovení
bezplatného právního zástupce.
/1/ Výhody podle článku 20 této smlouvy se poskytnou na základě osvědčení o osobních a majetkových poměrech žadatele. Toto osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště nebo pobyt.
/2/ Jestliže žadatel nemá bydliště ani pobyt na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat i diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je žadatel občanem.
/3/ Justiční orgán, který rozhoduje
o žádosti, může od orgánu, který
potvrzení vydal, žádat doplnění
údajů nebo potřebná objasnění.
Rozhodnutí rozhodčích orgánů se uznají a vykonají za podmínek uvedených v článku 25 této smlouvy, jestliže:
a/ rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou a
b/ dohoda o příslušnosti rozhodčího
orgánu e platná podle právního řádu
zvoleného účastníky, a nebyl-Ti právní
řád účastníky zvolen, podle
právního řádu smluvní strany,
na jejímž území má být
rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
O uznání rozhodnutí a nařízení
jeho výkonu rozhoduje justiční orgán
smluvní strany, na jejímž území
má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
/1/ Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, nebo justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tomto případě se návrh postoupí justičnímu orgánu druh smluvní strany způsobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.
/2/ K návrhu se připojí:
a/ rozhodnutí justičního orgánu nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s potvrzením o právní moci a vykonatelnosti, nebo vykonatelnosti, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
b/ doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, řádně a včas předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;
c/ ověřený překlad návrhu i
písemností uvedených pod písmeny a/
a b/ tohoto odstavce do úředního jazyka dožádané
smluvní strany nebo do jazyka anglického.
/1/ Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí se omezí na jištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v článcích 25 a 26 této smlouvy.
/2/ Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, justiční
orgán smluvní strany, na jejímž území
se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, postupuje podle
právního řádu svého státu.
Justiční orgán smluvní strany, na
jejímž území náklady řízení
zálohoval stát, požádá příslušný
justiční orgán druhé smluvní
strany, aby náklady a poplatky vymohl. Justiční
orgán vybranou částku odevzdá diplomatické
misi nebo konzulárnímu úřadu dožadující
smluvní strany.
/1/ Jestliže bylo účastníku osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 19 této smlouvy pravomocným rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany uloženo uhradit náklady řízení, vykoná se toto rozhodnutí na návrh oprávněné osoby na území druhé smluvní strany bezplatně.
/2/ Návrh a jeho přílohy budou vyhotoveny podle článku 28 této smlouvy.
/3/ Justiční orgán, který rozhoduje
o nařízení výkonu rozhodnutí
podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí
na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech
nabylo právní moci a je vykonatelné.
/1/ Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní strany zahájí trestní stíhání proti svému občanovi, který na území druhé smluvní strany spáchal čin, který je podle právního řádu obou smluvních stran činem soudně trestním.
/2/ K žádosti o převzetí trestního stíhání se připojí spisy týkající se věci, všechny dostupné důkazní prostředky, údaje o případné škodě a text právních předpisů použitelných na čin podle právního řádu platného v místě spáchání; v případě, že tyto přílohy nejsou dostačující, budou na žádost dožádané smluvní strany zaslány doplňující údaje.
/3/ Jestliže bylo požádáno o převzetí trestního stíhání občana, který je v době podání této žádosti ve vazbě na území dožadující smluvní strany, zařídí se jeho návrat na území dožádané smluvní strany.
/4/ Nároky poškozených na náhradu škody uplatněné u justičních orgánů dožadující smluvní strany před převzetím trestního stíhání budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.
/5/ Smluvní strana, která zahájila trestní stíhání, oznámí bezodkladně druhé smluvní straně výsledek trestního stíhání. Po vydání pravomocného rozhodnutí zašle jeho opis.
/6/ Justiční orgány dožadující smluvní strany upustí prozatímně od opatření týkajících se stíhání pro čin, pro který byla podána žádost o převzetí trestního stíhání. S konečnou platností upustí od takových opatření, jestliže osoba, jejíž trestní stíhání se převzalo, byla v dožádaném státě
a/ pravomocně zproštěna obžaloby nebo jestliže řízení proti ní bylo pravomocné zastaveno, protože spáchání činu nebylo prokázáno nebo proto, že čin není soudně trestný,
b/ pravomocně odsouzena a trest byl zcela vykonán
nebo pokud trest nebyl vykonán, byl prominut.
Smluvní strany se zavazují, že za podmínek
stanovených v této smlouvě si na žádost
vydají osoby k provedení jejich trestního
stíhání nebo k výkonu trestu za čin,
který je podle právního řádu
obou smluvních stran činem soudně trestným.
Vydání je nepřípustné, jestliže:
a/ vyžádaná osoba je občanem dožádané smluvní strany;
b/ čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany;
c/ podle právního řádu dožádané smluvní strany trestní stíhání nemůže být zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodu promlčení nebo z jiných zákonných důvodů;
d/ by bulo v rozporu s právním řádem jedné ze smluvních stran;
e/ proti vyžádané osobě byl pro týž soudně trestný čin na území dožádané smluvní strany vynesen rozsudek, který nabyl právní moci, nebo trestní stíhání proti ní bylo pravomocným rozhodnutím zastaveno;
f/ podle právního řádu jedné
ze smluvních stran se trestní stíhání
zahajuje na návrh poškozeného.
/1/ Žádost o vydání musí obsahovat jméno a příjmení vyžádané osoby, datum a místo jejího narození, její státní občanství, údaje o jejím bydlišti nebo pobytu, údaje o činu a o škodě, která byla činem způsobena.
/2/ K žádosti o vydání k trestnímu stíhání se připojí ověřený opis zatýkacího rozkazu nebo jiné listiny mající stejnou platnost, popis činu, důkazy, jež odůvodňují, že čin zřejmě spáchala vyžádaná osoba a znění ustanovení právních předpisů, která se na čin vztahují, včetně právních předpisů o promlčení. Byl-li spáchán čin proti majetku, oznámí se také výše škody, která byla nebo mohla být činem způsobena.
/3/ K žádosti o vydání k výkonu trestu se připojí ověřený opis pravomocného rozsudku, jakož i znění ustanovení právních předpisů; která se vztahují na spáchaný čin, včetně právních předpisů o promlčení. Jestliže odsouzený vykonal část trestu, oznámí se, jakou část vykonal.
/4/ Dožadující smluvní strana není
povinna připojit k žádosti o vydání
k výkonu trestu důkazy o vině vyžádané
osoby.
V případě, že žádost o vydání
je dostatečně odůvodněna podle této
smlouvy, dožádaná smluvní strana učiní
podle svého právního řádu bezodkladně
opatření k zatčení vyžádané
osoby.
/1/ Jestliže žádost o vydání neobsahuje všechny potřebné údaje, může dožádaná smluvní strana požádat o doplňující údaje a určit lhůtu do dvou měsíců k jejich zaslání. Tato lhůta může být ze závažných důvodů na žádost prodloužena.
/2/ Jestliže dožadující smluvní
strana nezašle žádané doplňující
údaje v určené lhůtě, může
dožádaná smluvní strana zatčenou
osobu rozpustit.
/1/ Zatčení se může provést i před obdržením žádosti o vydání, jestliže dožadující smluvní strana o to výslovně požádá a oznámí, že proti osobě byl vydán zatýkací rozkaz nebo jiná listina mající stejnou platnost nebo rozsudek, na základě kterého bude žádat o vydání. Žádost o předběžné zatčení se může podat poštou nebo telegraficky.
/2/ Příslušné orgány smluvních stran mohou i bez takové žádosti zatknout osobu zdržující se na jejich území, která podle jejich informací spáchala čin, pro který je vydání podle této smlouvy přípustné.
/3/ Druhá smluvní strana musí být
o zatčení podle předchozích odstavců
bezodkladně vyrozuměna.
/1/ Osoba zatčená podle článku 38 odst. 1 této smlouvy může být propuštěna, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho měsíce po oznámení zatčení dožadující smluvní straně.
/2/ Osoba zatčená podle článku 38
odst. 2 této smlouvy bude propuštěna, jestliže
žádost o vydání nebo o předběžné
zatčení podle článku 38 odst. 1 nedojde
do patnácti dnů po oznámení zatčení
dožadující smluvní straně.
Jestliže vyžádaná osoba je trestně
stíhána, vykonává nebo má vykonat
na území dožádané smluvní
strany trest za jiný soudně trestný čin,
může se její vydání odložit
do skončení trestního stíhání
nebo do skončení výkonu trestu.
/1/ Jestliže odklad vydání podle článku 40 této smlouvy může být příčinou promlčení trestního stíhání nebo závažných těžkostí při vyšetřování spáchaného činu, může být vyžádaná osoba dožadující smluvní straně vydána dočasně.
/2/ Dočasně vydaná osoba musí být
bezodkladně vrácena po provedení procesních
úkonů, pro které byla vydána, nejpozději
však do dvou měsíců ode dne dočasného
vydání.
Jestliže několik států žádá
o vydání téže osoby, dožádaná
smluvní strana rozhodne, které žádosti
vyhoví. Přihlédne při tom zejména
ke státnímu občanství vyžádané
osoby, povaze činu a místu jeho spáchání,
jakož i k pořadí doručení jednotlivých
žádostí.
/1/ Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba trestně stíhána ani na ni nesmí být vykonán rozsudek pro jiný soudně trestný čin spáchaný před vydáním, než pro který bylo vydání povoleno.
/2/ Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba vydána do třetího státu.
/3/ Souhlas dožádané smluvní strany není potřebný, jestliže:
a/ vydaná osoba neopustí území dožadující smluvní strany do jednoho měsíce po skončení trestního stíhání nebo výkonu trestu; do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou nemohla vydaná osoba opustit území dožadující smluvní strany nezávisle na své vůli;
b/ vydaná osoba opustila území dožadující
smluvní strany a znovu se na toto území dobrovolně
vrátila.
Dožádaná smluvní strana oznámí
dožadující smluvní straně místo
a čas předání. Nepřevezme-li
dožadující smluvní strana vydanou osobu
do čtrnácti dnů od stanoveného dne,
může být tato osoba propuštěna.
Na žádost dožadující smluvní
strany může být tato lhůta prodloužena
až o sedm dnů.
Vyhne-li se vydaná osoba trestnímu stíhání
nebo výkonu trestu a vrátí-li se na území
dožádané smluvní strany, bude na novou
žádost vydána bez předložení
písemností uvedených v článku
35 této smlouvy.
Dožadující smluvní strana oznámí
dožádané smluvní straně výsledek
trestního stíhání proti vydané
osobě. Byl-li proti této osobě vynesen rozsudek,
zašle se na žádost po nabytí právní
moci jeho opis.
/1/ Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes svoje území průvoz osoby, která byla vydána třetím státem smluvní straně žádající o průvoz. Žádost o povolení průvozu může být odmítnuta z důvodů uvedených v článku 34 této smlouvy.
/2/ Žádost o povolení průvozu se podává a projednává jako žádost o vydání.
/3/ Orgány dožádané smluvní strany
provedou průvoz způsobem, který považují
za nejvhodnější.
Náklady spojené s vydáním nese smluvní
strana, na jejímž území vznikly, s výjimkou
nákladů dopravy, které hradí dožadující
smluvní strana. Náklady průvozu nese dožadující
smluvní strana.
/1/ Dožadující smluvní straně, pokud je to možné, se vydají věci, které byly použity ke spáchání soudně trestného činu, pro který je vydání podle této smlouvy přípustné, jakož i věci, které pachatel takovým činem získal anebo, pokud těmito věcmi nakládal, jejich protihodnota, nebo věci, které mohou sloužit jako důkaz; tyto věci se vydají i v tom případě, že k vydání pachatele nedojde.
/2/ Dožádaná smluvní strana může dočasně odložit vydání žádaných věcí, jsou-li zapotřebí v jiném trestním řízení.
/3/ Práva třetích osob k vydaným věcem
zůstávají nedotčena. Po skončení
trestního řízení vrátí
dožadující smluvní strana tyto věci
dožádané smluvní straně, aby
mohly být odevzdány oprávněným
osobám. V odůvodněných případech
a se souhlasem dožádané smluvní strany
mohou být věci odevzdány oprávněným
osobám přímo.
/1/ Smluvní strany si navzájem podají zprávy o pravomocných rozsudcích v trestních věcech, které byly vyneseny nad občany druhé smluvní strany.
/2/ Na základě odůvodněné žádosti si smluvní strany oznámí odsuzující rozsudky nad osobami, které nejsou občany dožadující smluvní strany.
/3/ Smluvní strany si na žádost zasílají
otisky prstů osob, uvedených v odstavcích
1 a 2 tohoto článku, je-li to možné.
Smluvní strany si budou na žádost zasílat
výpisy z rejstříku trestů.
/1/ Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Adenu.
/2/ Tato smlouva vstoupí v platnost třicátým
dnem po výměně ratifikačních
listin.
Tato smlouva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana může smlouvu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců po jeho doručení.
Na důkaz toho zmocněnci obou stran tuto smlouvu
podepsali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v Praze dne.19. ledna 1989 ve dvou původních
vyhotoveních, každé v jazyce českém,
arabském a anglickém. V případě
rozdílného výkladu mezi českým
a arabským zněním bude rozhodující
znění anglické.