Zásada 1 - účel zákona
Účelem tohoto zákona je v devizové
oblasti vytvořit příznivé podmínky
pro zapojení československého hospodářství
do mezinárodní dělby práce, pro rovnováhu
platební bilance a stabilitu kupní síly československé
měny a zabezpečit ochranu celospolečenských
zájmů, zejména československé
měny, s cílem postupného dosažení
její směnitelnosti.
Odůvodnění
Navrhovaná úprava odráží změněné
věcné a systémové podmínky
a nové principy soustavy řízení oblasti
vnějších i vnitřních ekonomických
vztahů a vytváří v právní
oblasti prostor pro jejich uplatnění. Vytvoří
podmínky pro postupné zvyšování
funkční otevřenosti československé
ekonomiky a na tomto základě postupného dosažení
směnitelnosti Kčs.
Zásady nového devizového zákona právně
vyjadřují takový ekonomický model
devizového hospodářství, který
využívá devizového plánu a vytváří
prostor pro realizaci devizové politiky uplatňováním
nepřímých (resp. ekonomických) forem
řízení devizového hospodářství
a nově formulují rozsah práv a povinností
devizových subjektů.
Zásadní změnou v řízení
devizového hospodářství bude zúžení
administrativních forem centrální redistribuce
devizových prostředků a přenesení
těžiště na ekonomické metody hospodaření
s devizovými prostředky.
Zásada 2 - řízení devizového
hospodářství
(1) Základním nástrojem řízení
devizového hospodářství je devizový
plán, jehož návrh jako součást
měnového plánu vypracovává
podle předpisů upravujících měnové
plánování Státní banka československá
ve spolupráci s příslušnými ústředními
orgány a předkládá jej ke schválení
vládě Československé socialistické
republiky. Devizový plán je závazný
pro orgány vykonávající působnost
podle devizového zákona. V rozsahu stanoveném
devizovým plánem a jeho rozpisem vznikají
devizovým tuzemcům, jež jsou právnickými
osobami, podle tohoto zákona povinnosti nabídnout
devizovým peněžním ústavům
devizové prostředky získané z hospodářské
činnosti a nárok na nákup devizových
prostředků potřebných k hospodářské
činnosti.
(2) Vláda Československé socialistické
republiky řídí devizové hospodářství
stanovením zásad devizové politiky. Za provádění
devizové politiky zejména z hlediska vývoje
platební bilance odpovídá Státní
banka československá a v rámci své
působností stanovené tímto zákonem
orgány státní správy federace a obou
republik.
(3) K zajištění devizové politiky využívají
uvedené organy další nástroje řízení
devizového hospodářství, zejména
devizové samofinancování, vládní
a bankovní úvěry a úroky, měnové
rezervy, devizový kurs a finančně ekonomické
nástroje v zahraničním obchodě.
Odůvodnění Vrcholné postavení
při řízení devizového hospodářství
náleží vládě Československé
socialistické republiky. Odpovědnost Státní
banky československé a dalších orgánů
za provádění devizové politiky vyplývá
z jejich postavení jako orgánů odpovědných
za chod devizového hospodářství v
rámci pravomoci a působnosti stanovených
zákonem působnosti federálních ústředních
orgánů státní správy, tímto
zákonem, zákonem o Státní bance československé
a dalšími zákony.
Zásady devizového zákona opouštějí
v maximální míře, kterou dovoluje
současný devizový stav, dosavadní
model řícení devizového hospodářství
administrativními způsoby a přecházejí
k řízení této oblasti zejména
ekonomickými nástroji.
Význam devizového plánu spočívá
především v zajištění žádoucího
vývoje platební bilance a vytváření
devizových rezerv státu. Ze skutečnosti,
že devizový plán je nedílnou součástí
měnového plánu vyplývá odpovědnost
Státní banky československé za sestaveni
návrhu devizového plánu. Přitom Státní
banka československá spolupracuje s ostatními
průřezovými ústředními
a republikovými orgány. Návrh devizového
plánu jako součást měnového
plánu předkládá Státní
banka československá ke schválení
vládě Československé socialistické
republiky.
Obsah, metody tvorby a realizace devizového plánu
vytvoří prostor pro uplatňování
a postupné rozšiřování principu
devizového samofinancování podniků
a organizací v hospodářské sféře.
Aktivizace ostatních nástrojů řízení
devizového hospodářství bude vycházet
z jeho cílů a bude zaměřena na stimulaci
rozvoje vnějších ekonomických vztahů
a současné vytváření. podmínek
pro dosažení vnější a vnitřní
měnové rovnováhy.
Zásada 3 - devizový dohled a devizová
kontrola
(1) Dohlédací činnost na úseku devizového
hospodářství je zabezpečována
devizovým dohledem prováděným federálním
ministerstvem financí. Obsahem devizového dohledu
je prověřování, zda orgány
odpovědné za provádění devizové
politiky využívají jim svěřených
pravomocí k tomu, aby v souladu s devizovými předpisy
zabezpečily realizaci devizové politiky Československé
socialistické republiky. Tyto orgány jsou povinny
poskytnout federálnímu ministerstvu financí
potřebnou součinnost.
(2) Kontrolní činnost na úseku devizového
hospodářství je zabezpečována
Státní bankou československou a v rámci
jejich působnosti týkající se devizové
evidence a udělování devizových povolení
i orgány uvedenými v zásadách č.
6, 8, 12 a 13. Obsahem devizové kontroly je prověřování
plnění povinností stanovených tímto
zákonem, prováděcími obecně
závaznými právními předpisy,
jakož i závaznými výstupy devizového
plánu.
(3) Kontrolu dodržování ustanovení devizového
zákona o dovozu a vývozu devizových hodnot
vykonávají celní orgány.
(4) Subjekty devizově právních vztahů
jsou povinny poskytnout orgánům provádějícím
devizovou kontrolu potřebnou součinnost.
Odůvodnění
Dohled na realizaci devizového hospodářství
jako metodickou a kontrolní činnost - součást
řízení devizového hospodářství
vykonává federální ministerstvo financí.
Jde o činnost vrcholnou, uplatňovanou přímo
vůči orgánům odpovědným
za provádění devizové politiky. Devizový
dohled zabezpečovaný federálním ministerstvem
financí vyjadřuje rovněž právo
tohoto orgánu upozornil v případech zjištění
závažných nedostatků ostatní
orgány na nezbytnost přijmout opatření
k nápravě.
Devizovou kontrolu budou provádět devizové
orgány uvedené v zásadě č.
6 u subjektů, vůči nimž vykonávají
devizovou pravomoc podle tohoto zákona:
- federální ministerstvo financí u rozpočtových,
příspěvkových a společenských
organizací v působnosti Československé
socialistické republiky;
- ministerstva financí, cen a mezd republik u rozpočtových,
příspěvkových a společenských
organizací v působnosti České a Slovenské
socialistické republiky a u církví. a fyzických
osob;
- Státní banka československá u ostatních
právnických osob. (zejména u hospodářských
organizací).
Devizová kontrola bude zaměřena na zkoumání,
zda jsou plněny povinnosti vyplývající
z devizového zákona a závazných výstupů
devizového plánu.
V podmínkách devizového samofinancování
bude mít tato kontrola zvýšený význam
a bude při ní kladen důraz také na
hospodárné nakládání s devizovými
prostředky a na to, aby byly plněny úkoly,
které jsou v souladu se zájmy společnosti.
Významná funkce při zachovávání
ustanovení devizového zákona přísluší
celním orgánům: Podle zákona se činnost
celních orgánů soustřeďuje na
kontrolu zachovávání ustanovení zákona
o dovozu a vývozu hodnot uvedených v jednotlivých
ustanoveních tohoto zákona. Za tím účelem
jsou celní orgány oprávněny provádět
vnější, vnitřní i osobní
prohlídku. avšak pouze za účelem zjištění
devizových prostředků a jiných hodnot
ve smyslu devizového zákona. Respektují přitom
příslušné zákonné předpisy
(např. o listovním tajemství).
Způsoby provádění celní kontroly
budou stanoveny v celním zákonu, jehož novelizace
se připravuje v gesci federálního ministerstva
zahraničního obchodu pro rok 1989.
Zásada 4 - základní pojmy devizového
zákona
(1) Zákon bude definovat základní pojmy v
něm použité a bude přitom vycházet
z dosavadních definic, které však budov zpřesněny
a doplněny s přihlédnutím ke koncepci
nově úpravy současnému stavu mezinárodního
platebního styku při stanovení definic v
paragrafovaném snění se bude vycházet
z těchto pojmových základů:
a) zlatem se pro účely tohoto zákona rozumějí
zlaté mince a zlato v nezpracovaném stavu nebo v
polotovarech, obsahuje-li více než 5% ryzího
zlata,
b) valutami se rozumějí platné bankovky,
státovky a oběžné mince cizích
států,
c) devizami se rozumějí peněžní
prostředky v cizí měna na účtech
u tuzemských i zahraničních peněžních
ústavů,
d) platebními dokumenty se rozumějí dokumenty
znějící na cizí měnu a zakládající
právo na peněžité plnění
(směnky, šeky, akreditivy spod.),
e) zahraničními cennými papíry se
rozumějí cenné papíry, které
jsou splatné nebo byly vydány v zahraničí.
f) devizovými prostředky se rozumějí
zejména valuty a devizy.
(2) Devizovým peněžním ústavem
se rozumějí československá banky a
spořitelny, kterým Státní banka československá
udělila povolení k provádění
devizových operací.
Odůvodnění
Při definování základních pojmů
bude zákon vycházet z toho, že jejich obsah
byl v uplynulém období ustálen a vykládán
jednotně: Případné drobné odchylky
budou odůvodněny v paragrafovaném znění
tohoto zákona.
Zohledněn bude rovněž nový prvek nahrazující
placení v hotovosti - platební a úvěrové
karty a další majetkové a jiné hodnoty,
které je třeba podrobit devizovému režimu.
Úpravy devizového zákona a zákona
o bankovnictví budou vzájemně sladěny
tak, aby byla jednoznačně vymezena činnost
bank a spořitelen v devizové oblasti.
V paragrafovaném znění vytvoří
úprava také širší prostor pro používání
Kčs jako platebního prostředku ve vztahu
k členským státům Rady vzájemné
hospodářské pomoci jako první formy
budoucí směnitelnosti Kčs.
Zásada 5 - účastníci devizově
Právních vztahů
(1) Devizovými tuzemci jsou právnické osoby,
které mají v tuzemsku své sídlo, a
fyzické osoby, které mají v tuzemsku své
bydliště nebo se zde zdržují po dobu alespoň
jednoho roku. Jiné osoby jsou považovány za
devizové cizozemce.
(2) Devizovými tuzemci však nebudou organizace, na
něž se vztahuje zákon č. 116/1985 Sb.,
o podmínkách činnosti organizací s
mezinárodníma prvkem v Československé
socialistické republice, jestliže jejich činnost
nebudu mít podnikatelský charakter s závažnými
devizovými důsledky, jakož i osoby, na ně
se vztahují Vídeňská úmluva
o diplomatických stycích a Vídeňská
úmluva o konzulárních stycích.
(3) Podniky se zahraniční majetkovou účastí
se považují za devizové tuzemce, avšak
platí pro ně devizové úlevy vyplývající
ze zákona č. 173/1988 Sb., o podnicích se
zahraniční majetkovou účastí.
(4) Prováděcí obecně závazný
právní předpis stanoví, které
další osoby se nepovažují za devizové
tuzemce.
Odůvodnění
Pokud jde o vymezení pojmů devizový tuzemec
a devizový cizozemec, zůstává zachováno
kriterium ekonomického vztahu k tuzemsku, upírající
se o bydliště nebo sídlo osoby, jejíž
devizový statut se určuje, nikoliv o její
státní příslušnost. Tato zásada
neplatí na právnické osoby, organizace s
mezinárodním prvkem uřízené
nebo vyvíjející v tuzemsku činnost
podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách
činnosti organizací s mezinárodních
prvkem v československé socialistické republice
(půjde zejména o Mezinárodní organizaci
novinářů, Mezinárodní svaz
studentstva). Tyto organizace jsou devizovými cizozemci,
i když mají v tuzemsku sídlo.
Ve smyslu shora citované zásady jsou však podniky
se zahraniční majetkovou účastí
vytvořené v tuzemsku podle československých
právních předpisů devizovými
tuzemci, avšak s podstatnými úlevami vyplývajícími
z příslušných ustanovení zvláštního
zákona.
Osobami, na něž se vztahují ustanovení
Vídeňské úmluvy o diplomatických
stycích a Vídeňské úmluvy o
konzulárních stycích (1961, 1963), jsou cizí
státní příslušníci, zejména
členové diplomatické mise cizích zastupitelských
úřadů v Československé socialistické
republice, členové jejích rodin a jejich
soukromé služební osoby. Ostatní osoby,
které se budou považovat za devizové cizozemce,
i když působí delší dobu na území
Československé socialistické republiky, vymezí
paragrafované znění devizového zákona.
Zásada 6 - povinnosti devizových tuzemců
(1) Devizoví tuzemci jsou povinni v rozsahu vymezeném
tímto zákonem
a) ohlásit do devizové evidence devizového
orgánu pohledávky a závazky vůči
devizovým cizozemcům a zákonem stanovené
majetkové hodnoty V zahraničí, a to do 30
dnů po jejich vzniku nebo nabytí nebo po tom, co
se o nich devizoví tuzemci dověděli;
b) pečovat o ochranu svých pohledávek vůči
devizovým cizozemcům, zejména se domáhat
jejich splnění v době splatnosti;
c) učinit neprodleně právní úkony
potřebné k tomu, aby částka pohledávky
zaplacená v zahraničí byla převedena
do tuzemska:
d) nabídnout devizovému peněžnímu
ústavu devizové prostředky s výjimkou.prostředků
uložených na devizovém účtě
zřízen podle devizových předpisů
u devizového peněžního ústavu,
a to
1. právnické osoby kromě rozpočtových,
příspěvkových společenských
organizací v rozsahu vyplývajícím
ze. závazných výstupů státního
plánu.
2. rozpočtové, příspěvkové
a společenské organizace a církve v rozsahu
stanoveném prováděcím obecně
závazným právním předpisem,
3. Fyzické osoby devizové prostředky převyšující
částku, jež bude stanovena v prováděcím
obecně závazném právním předpise,
přičemž nabídka musí být
uskutečněna nejpozději do 30 dnů ode
dne nabytí devizových prostředků nebo
po návratu fyzických osob ze zahraničí
nebo po dni, kdy se staly devizovými tuzemci;
e) soustředit získané devizové prostředky
u devizových peněžních ústavů
s výjimkou případů, kdy devizový
peněžní ústav odmítne tyto devizové
prostředky odkoupit;
f) zpeněžit na výzvu devizového orgánu
zahraniční cenné papíry s výjimkou
případů, kdy se tyto cenné papíry
týkají účasti na podnikání
v zahraničí, k němuž bylo devizovému
tuzemci uděleno povolení podle tohoto zákona.
(2) V odůvodněných případech
jsou devizoví tuzemci zproštěni od plnění
uvedených povinností udělením devizového
povolení.
(3) Při devizové evidenci a udělování
devizových povolení vykonávají působnost
tyto devizové orgány:
a/ federální ministerstvo financí ohledně
příspěvkových, rozpočtových
a společenských organizací v působnosti
československé socialistické republiky,
b/ ministerstva financí, cen a mezd republik ohledně
fyzických osob a církví, jakož i příspěvkových,
rozpočtových a společenských organizací
v působnosti republik,
c/ Státní banka československá u ostatních
právnických osob.
(4) Při přípravě návrhu tohoto
zákona bude posouzeno, zda pravomoc vůči
fyzickým osobám mají vykonávat ministerstva
financí, cen a mezd republik nebo jako dosud Správy
pro věci majetkové a devizové.
(5) Prováděcí obecně závazné
právní předpisy mohou omezí uvedené
povinnosti devizových tuzemců.
Odůvodnění
Nová úprava stanovení povinností devizovým
tuzemcům vychází ze zásady, že
ten, kdo se podílí na tvorbě devizových
zdrojů nebo je příjemcem devizové
úhrady, měl by mít možnost ve stanoveném
rozsahu s těmito hodnotami disponovat a být na jejich
získáváni zainteresován.
Devizové prostředky, které nebudou podléhat
nabídkové povinnosti, bude moci právnická
osoba převést podle zásad na svůj
devizový účet a použít je, k
účelům tam stanoveným. Rozsah nabídkové
povinnosti vyplyne z devizového plánu a jeho rozpisu
na jednotlivé podniky ve kromě závazných
úkolů. V rozsahu tohoto rozpisu bude právně
zabezpečena plynulá tvorba centrálních
devizových zdrojů, určená ke krytí
celospolečenských potřeb.
Přitom úprava vychází ze zásady,
že povinnosti uložené v zákoně
fyzickým a právnickým osobám nemohou
být dále rozšiřovány a práva
zakotvená pro tyto osoby nemohou být omezena. Zákon
naopak bude obsahovat v některých případech
zmocnění k tornu, aby v prováděcím
obecně závazném právním předpise
byly stanoveny obecné úlevy z těchto povinnosti
a stejně tak dále rozšířena práva.
Pro případy netypické, ojedinělé
a výjimečná bude umožněno ze
zákona rozsah práv a úlev z povinností
ještě rozšířit udělením
devizového povolení příslušného
orgánu.
V návaznosti na rozvoj československé ekonomiky
dochází k rozšíření práv
občanů v devizových vztazích. Tato
skutečnost bude vyjádřena i v modifikovaném
uplatnění principu nabídkové povinnosti,
která měla dosud univerzální charakter.
Nový devizový zákon výslovně
osvobodí od nabídkové povinnosti devizové
prostředky složené na devizových účtech
u devizových peněžních ústavů
Kromě toho bude stanovena volná hranice, do níž
devizové prostředky nebudou podléhat nabídkově
povinnosti vůbec. V devizových předpisech
bude: dále zakotvena povinnost devizových peněžních
ústavů vydat potvrzení o tom, které
devizové prostředky, jeř jí byly nabídnuty
ke koupi, neodkoupila.
Soustřeďováním devizových prostředků
a vedením účtů u devizových
peněžních ústavů je sledován
cíl plynulé tvorby centrálního devizového
zdroje a posilování devizová likvidity devizových
peněžních ústavů.
Povinnosti vyplývající z devizových
předpisů se na podniky se zahraniční
majetkovou účastí vtahují pouze tehdy,
pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak (zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční
majetkovou účastí).
Zásada 7 - devizové účty devizových
tuzemců - právnických osob
(1) Devizoví tuzemci - právnické osoby mohou
zřizovat u devizových peněžních
ústavů zúročitelné devizové
účty a na ně převádět
po splnění nabídkové povinnosti podle
zásady č. 6 devizové prostředky získané
při vývaru zboží, poskytování
služeb zahraničním osobám a nakládání
průmyslovými právy nebo poskytnutím
výrobně technických poznatků, dále
aktivní salda z dodávek při uskutečňování
výrobní kooperace se zahraničím a
devizové pro-středky obstarané u devizových
peněžních ústavů, jakož
i úspory z nakoupených, popřípadě
v souladu 5 právními předpisy jinak získaných
devizových prostředků. Na devizový
účet: mohou být převedeny po splnění
nabídkové povinnosti uvedené devizové
pro středky zpravidla po úhradě nebo odečtení
všech devizových výloh spojených s uskutečněním
zahraničně hospodářské operace,
které se týkají.
(2) Devizové prostředky na těchto účtech
mohou být použity k nákupu zboží,
přijímání služeb a k nabytí
nebo využití průmyslových práv
nebo výrobně technických poznatků
a pro podnikání v zahraničí.
(3) Podrobnosti stanoví prováděcí
obecně závazný právní předpis,
který může určit i jiné přípustné
zdroje devizových prostředků k převodu
na devizový účet, jejich použití
a převody z těchto devizových účtů
na devizové účty jiných osob.
Odůvodnění
Na rozdíl od současné právní
úpravy, která váže zřízení
devizových účtů pro devizové
tuzemce právnické osoby a nakládání
s jejich zůstatky na devizové povolení, počítá
se s tím, že podle nového devizového
zákona bude na zřízení devizového
účtu právní nárok, budou-li
splněny podmínky uvedené v prováděcím
obecně závazném právním předpise.
Přitom zdroje devizových účtů
a jejich použití budou uvedeny přímo
v zákoně. Zásada respektuje již platnou
úpravu devizového hospodaření zakotvenou
v zákoně č. 88/1988 Sb., o státním
podniku (§ 45):
Zásada 8 - devizové účty devizových
tuzemců - fyzických osob
(1) Devizoví tuzemci - fyzické osoby si mohou otevřít
u devizových peněžních ústavů
zúročitelný devizový účet
a převést na něj devizové prostředky
došlé jim prostřednictvím devizových
peněžních ústavů ze zahraničí,
popřípadě složené jimi nebo v
jejich prospěch v devizových peněžních
ústavech v souladu československými právními
předpisy.
(2) Prostředky na těchto účtech mohou
být použity v zahraničí nebo v tuzemsku
k účelům, které budou stanoveny v
paragrafovaném znění zákona, dále
k nákupu odběrních poukazů podle zvláštních
předpisů nebo ke směně na československou
minu u devizových peněžních ústavů.
(3) Devizový tuzemec budu moci převádět
zůstatek devizového účtu na devizový
účel jiného devizového tuzemce a na
osoby blízké.
(4) Prováděcí obecně závazný
právní předpis může umožnit
použití prostředků na devizovém
účtu i k jiným účelům
a převody na jiné osoby.
(5) Jiné než v zákoně nebo v prováděcím
obecně závazném právním předpise
vymezené použiti zůstatků na devizovém
účtu devizového tuzemce fyzické osoby
vyžaduje povolení ministerstva financí, cen
a mezd republik..
Odůvodnění devizoví tuzemci - fyzické
osoby budou mít na zřízení devizového
účtu právní nárok.
Předpokládá se, že titulem pro zřízení
devizového účtu devizového tuzemce
- fyzické osoby budou veškeré úhrady
ze zahraničí ve volně směnitelných
měnách, jakož i jejich přímé
složení u devizových peněžních
ústavů.
Předpokládá se dále, že vlastníci
devizových účtů devizoví tuzemci
- fyzické osoby budou ze zákona moci zůstatek
účtu převádět na stejný
účet jiného devizového tuzemce, převádět
ve prospěch osob blízkých bez ohledu na to,
zda tyto osoby mají již zřízen devizový
účet, použít ke krytí nákladů
zahraniční cesty uskutečněné
jimi a okruhem osob vymezených v prováděcím
obecně závazném právním předpise,
k nákupu zboží v zahraničí apod.
Zásada 9 - cizozemské účty
(1) Cizozemským účtem je pro devizového
cizozemce u devizových peněžních ústavů
zřízený
a/ účet v československé nebo cizí
měně,
b/ depozitní účet o úschově
cenných papírů.
(2) Za cizozemský účet se považuji taky
vkladový účet u devizových peněžních
ústavů v případě, že se
vlastník vkladu stal devizovým cizozemcem, nebo
proto, že jej devizový cizozemec zdědil.
(3) S cizozemským účtem vedeným u
devizových peněžních ústavů
v vizi měně z příkazu devizového
cizozemce, jakož i s cizozemským účtem
zřízeným bez příkazu na návrh
plátce, může devizový cizozemec kdykoliv
volně nakládat do tuzemska i do zahraničí.
(4) U devizových peněžních ústavů
mohou být zřízeny devizovým cizozemcům
na jejich příkaz cizozemské účty
v československé měně, jakož
i bez jejich příkazu na návrh plátce
pro platby devizových tuzemců. S těmito účty
mohou devizoví cizozemci nakládat v tuzemsku volně,
do zahraničí v případech, které
stanoví prováděcí obecně závazný
právní předpis.
(5) K nakládání k jiným účelům
než stanoví zákon nebo prováděcí
obecně závazný právní předpis
je třeba povolení Státní banky československé.
Odůvodnění
Cizozemské účty jsou technickým prostředkem
ke zpružnění platebního styku se zahraničím
a ke zvýšení zájmu devizových
cizozemců o využívání služeb
devizových peněžních ústavů.
Podmínky, za kterých devizoví cizozemci budou
skládat devizové prostředky v devizových
peněžních ústavech se budou řídit
dohodou, kterou tyto ústavy sjednají s vlastníkem
účtu.
Zásada 10 - obchod a devizovými prostředky
(1) S devizovými prostředky obchodují státní
banka československá a na základě
jejího povolení devizové peněžní
ústavy a jiné organizace.
(2) Devizoví tuzemci mohou navzájem uzavírat
ujednání o koupi devizových prostředků
jen za účasti devizového peněžního
ústavu.
(3) Prováděcí obecně závazný
právní předpis stanoví postup devizových
peněžních ústavů při obchodu
devizovými prostředky.
Odůvodnění
V rámci stanovených pravidel bude umožněn
obchod s devizovými prostředky mezi devizovými
tuzemci, a to prostřednictvím Státní
banky československé a devizových peněžních
ústavů a organizací, kterým Státní
banka československá udělí povolení
k provádění této činnosti.
Zároveň se poskytuje možnost vytvořit
omezený devizový trh jako nástroj ekonomické
redistribuce deviz upravený v prováděcím
obecně závazném právním předpise.
Zásada 11 - platební styk se zahraničím
Devizoví tuzemci mohou platit do zahraničí
a přijímat platby ze zahraničí, pokud
ze zvláštních předpisů nebo z
povol ní Státní banky československé
nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím
devizových peněžních ústavů,
jimž Státní banka československá
dala k tomu povolení.
Odůvodnění
Z hlediska devizových peněžních ústavů
představuje provádění platebního
styku se zahraničím jednu z hlavních náplní
jejich činnosti. Efektivnost a možná rizika
mezinárodního platebního styku vyžadují
jeho soustředění u devizových peněžních
ústavů všestranně vybavených
k provádění zahraničně bankovních
operací.
Zásada 12 - vstup do závazků devizových
tuzemců - právnických osob vůči
devizovým cizozemcům a platy do zahraničí
(1) Devizoví tuzemci - právnické osoby mohou
sjednávat peněžité závazky vůči
devizovým cizozemcům pouze:
a) v rozsahu devizových prostředků uložených
u devizových peněžních ústavů
na jejich devizových účtech a devizových
úvěrů přijatých od devizových
peněžních ústavů,
b) v rozsahu devizových prostředků, na jejichž
nákup mají nárok na základě
závazného výstupu plánu,
c) v rámci a za podmínek stanovených v mezinárodních
smlouvách o vzájemném zúčtování
v národních měnách.
(2) V tomto rozsahu mohou devizoví tuzemci - právnické
osoby převzaté peněžité závazky
platit devizovým cizozemcům.
(3) Vstup do takových závazků, z nichž
vyplývá povinnost peněžitého
plnění nad rámec uvedený v bodech
1 až 3, je volný i v těch případech,
které stanoví prováděcí obecně
závazný právní předpis. V ostatních
případech, pokud ze zvláštního
předpisu nevyplývá jinak, je třeba
povolení. Toto povolení udělují orgány
uvedené v zásady č. 6.
Odůvodnění
Oproti stávající úpravě, která
vyjadřovala povolení ke vstupu do závazků
vůči devizovým cizozemcům obecně,
v navrhované úpravě požadováno
povolení pouze v tom případě, jde-li.o
vstup do závazků vůči devizovým
cizozemcům nad rámec vlastních devizových
prostředků nebo nad rámec prostředků
přidělených z centrálního zdroje.
V souvislosti se zapojováním do zúčtování
mezi členskými státy Rady vzájemné
hospodářské pomoci národních
měn těchto států a s vytvářením
předpokladů pro rozvíjení jejích
vzájemné směnitelnosti, umožňuje
se nově právnickým osobám vstupovat
do závazků vůči devizovým cizozemcům
konat platy do zahraničí. Státy, které
uzavřely mezinárodní smlouvu o vzájemném
zúčtování v národních
měnách, mohou do takových závazků
vstupovat i ve svých národních měnách.
Zásada 13 - devizoví tuzemci - fyzické
osoby - úkony vázané na devizové povolení
(1) V rozsahu stanoveném tímto zákonem mohou
devizoví tuzemci - fyzické osoby pouze na základě
povolení ministerstva financí, cen a mezd republiky
a) sjednávat peněžité závazky
vůči devizovým cizozemcům, ledaže
ke splnění peněžitého závazku
lze použít devizových prostředků
na devizovém účtě podle zásady
č. 8;
b) platit devizovým cizozemcům, ledaže s placení
týk plnění peněžitého
závazku sjednaného v souladu; devizovými
předpisy;
c) převádět zákonem stanovené
majetkové hodnoty ze svého vlastnictví na
devizové, popřípadě provádět
jiné tímto zákonem vymezené úkony
s devizovými důsledky.
(2) Prováděcí obecně závazný
právní předpis stanoví, kdy se. devizové
povolení nevyžaduje.
Odůvodnění
Řada úkonů podrobených režimu
devizových předpisů budu přímo
ze zákona osvobozena od povinnosti vyžádat
si k nich povolení, popřípadě pro
toto osvobození bude zmocněn prováděcí
obecně závazný právní předpis.
Zásada stanoví nezbytnou míru zachování
povolovacího režimu u úkonů majících
devizový dosah a dotýkajících se majetku
devizových cizozemců v tuzemsku nebo vyplývajících
z majetkových vztahů devizových 'tuzemců
k devizovým cizozemcům.
Zásada 14 - devizoví tuzemci - fyzické
osoby úkony obecně osvobozené od devizového
povolení
Devizové povolení podle zásady č.
13 není zapotřebí:
a) k nakládání s majetkem pro případ
smrti.
b) k plnění závazku z titulu zákonné
vyživovací povinnosti, je-li zaručena vzájemnost
ke státu, do něhož má být placeno,
c) k převodu zděděných peněžních
prostředků do zahraničí, je-li zaručena
vzájemnost ke státu, do něhož má
být převod uskutečněn.
Odůvodnění
Některé druhy převodů majetku na devizové
cizozemce placeni ve prospěch devizových cizozemců
a úhrad do zahraničí jsou přímo
ze zákona osvobozeny od povinnosti vyžádat
si k nim devizové povolení. Takový postup
je v souladu se současnou právní úpravou
i dosaženým stupněm rozvoje socialistické
společnosti a odpovídá humanitárním
požadavkům občanů.
Zásada 15 - vývoz a dovoz valut, platebních
dokumentů a jiných hodnot
(1) Dovoz valut, platebních dokumentů a jiných
zákonem stanovených hodnot do tuzemska je volný.
(2) Devizoví cizozemci mohou volně vyvážet
valuty, platební dokumenty a jiné zákonem
stanovené hodnoty, které do tuzemska dovezli nebo
je v tuzemsku dovoleným způsobem získali.
(3) Devizoví tuzemci - fyzické osoby mohou volně
- vyvážet valuty. platební dokumenty a jiné
zákonem stanovené hodnoty ve výši uvedené
v potvrzení devizového peněžního
ústavu o tom, že jim je prodal nebo vydal nebo že
je v rámci plnění nabídkové
povinnosti devizovým tuzemcem od něj neodkoupil.
(4) Devizoví tuzemci - fyzické osoby mohou dále
volně vyvážet valuty, platební dokumenty
a jiné zákonem stanovené hodnoty do výše,
která bude uvedena v prováděcím obecně
závazném právním předpise.
(5) Devizoví tuzemci - fyzické osoby působící
v zahraničí se souhlasem československých
orgánů mohou volně vyvážet valuty,
platební dokumenty a jiné zákonem stanovené
hodnoty, pokud prokáží potvrzením celních
orgánů, že je do tuzemska v průběhu
svého působení v zahraničí
dovezli.
(6) V ostatních případech je k vývozu
valut, platebních dokumentů a jiných zákonem
stanovených hodnot třeba povolení Státní
banky československé. Prováděcí
obecně závazný právní předpis
stanoví, kdy se toto povolení nevyžaduje.
Odůvodnění
Pro dovoz devizových prostředků devizovými
tuzemci i cizozemci nestanoví devizová předpisy
žádné omezení. Pokud jdi o vývoz
deviz a vplut devizovými cizozemci, budou pro něj
přímo v zákoně stanoveny podmínky.
Povolení nebude podroben vývoz valut a deviz devizovými
tuzemci - fyzickými osobami v rámci volné
hranice stanovené v prováděcím obecně
závazném právním předpise.
Bez povolení budou moci devizoví tuzemci - fyzické
osoby rovněž vyvážet valuty a devizy,
které jim devizový peněžní ústav
prodal nebo vydal: půjde např. o čerpání
z devizového účtu, účelový
dar, diety nebo o devizové prostředky získané
od devizového peněžního ústavu
na cestu československého občana do zahraničí.
Původ nabytí devizových prostředků
vyvážených v rámci volné hranice
celní orgány nezkoumají.
Vývoz devizových prostředků devizovými
tuzemci v jiných než v zákoně nebo prováděcím
obecně závazném právním předpise
vymezených případech vyžaduje povolení
Státní banky československá.
Zásada 16 - vývoz a dovoz československé
měny
(1) Vývoz a dovoz československé měny
je dovolen jen s povolením Státní banky československé.
(2) Bez povolení mohou devizoví tuzemci vyvézt
a dovézt v cestovním styku na osobu částku
v československé měně, která
bude stanovena v prováděcím obecně
závazném právním předpise,
který současně stanoví způsob
dovoleného použití v zahraničí.
(3) Devizoví cizozemci mohou v cestovním styku dovážet
a vyvážet bez povolení československou
měnu do výše částky, která
bude stanovena v prováděcím obecně
závazném právním předpise.
(4) Další případy vývozu a dovozu
československé měny, k nimž nebude vyžadováno
povolení Státní banky československé.
stanoví prováděcí obecně závazný
právní předpis.
Odůvodnění
Obecné bude pro devizové tuzemce v cestovním
styku stanovena úleva k vývozu částky,
jejíž konkrétní výše bude
uvedena v prováděcím obecně závazném
právním předpise.
Nově se navrhuje stanovit volnou hranici pro dovoz československé
měny ze zahraničí devizovými cizozemci
a stejně tak pro jejich vývoz. Tím bude právně
upraven současný stav, který opakovaně
intimují celní orgány. Devizoví cizozemci
zpravidla z Československé socialistické
republiky vyvážejí drobné částky
v Kčs, které při příští
návštěvě opět do tuzemska dovážejí.
V prvním období se nepředpokládá
vývoz a dosti vysokých částek v Kčs;
postupně se předpokládá tuto částku
zvyšovat v souladu s tím, jak budou vytvářeny
podmínky směnitelnosti československé
měny.
Úprava pro vývoz a dovoz československé
měny devizovými tuzemci pracujícími.
v zahraničí a devizovými cizozemci pracujícími
v tuzemsku bude zakotvena v prováděcí obecně
návazném právním předpise.
Zásada 17 - majetkové účasti na
podnikání v zahraničí a převody
majetkových účastní na devizové
cizozemce
(1) Devizoví tuzemci se mohou majetkově účastnit
na podnikání v zahraničí nebo převádět
svoji majetkovou účast na právnické
osobě na devizové cizozemce en na základě
povolení Státní banky československé.
(2) Státním podnikům udělují
povolení Státní banka československá
v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(3) Týká-li se majetková účast
zahraničně obchodní činnosti, uděluje
povolení federální ministerstvo zahraničního
obchodu v dohodě se Státní bankou československou.
(4) Prováděcí obecně závazný
právní předpis stanoví, kdy se povolení
nevyžaduje.
Odůvodnění
S ohledem na značný devizový dosah, který
sebou nesou majetkové účasti do zahraničí
nebo převody majetkových účastí
na československé právnické osobě
na devizové cizozemce, je k těmto úkonům
zapotřebí povol ní.
Zvláštní zákon zprostil od udělení
devizového povolaní majetkové účasti,
k nimž dochází při. zakládání
společných podniků se zahraničními
firmami v tuzemsku.
Zásada 18 - trestní ustanovení
(1) V paragrafovaném znění devizového
zákona bude vymezena skutková podstata devizového
přestupku nejméně v rozsahu paragrafu 27
současně platného devizového zákona.
(2) Za devizový přestupek lze uložit tyto tresty:
důtka. pokuta do výše 10 000 Kčs, propadnutí
věci.
(3) Trest propadnutí věci lze i devizový
přestupek uložit, pokud bude zjištěno,
že věc náleží pachateli přestupku,
byla ke spáchání přestupku užita
nebo k tomu určena nebo přestupkem získána
nebo za věc přestupkem získanou nabyta. Trest
propadnutí věci lze uložit samostatně
nebo s jiným trestem.
(4) Jde-li o méně závažný přestupek,
který byl spolehlivě zjištěn a nestačí-li
domluva pachateli, lze devizový přestupek se souhlasem
pachatele projednat v blokovém řízení.
(5).Blokovou pokutu až do výše 500 Kčs
mohou ukládat pouze celní orgány.
(6) Národní výbory, a jde-li o devizové
přestupky spáchané při přestupy
státní hranice, celní orgány rozhodují
o devizových přestupcích podle obecných
právních předpisů.
(7) Při přípravě paragrafovaného
lnění tohoto zákona bude uváženo
přeřazení trestních ustanovení
do přestupkových zákonů České
národní rady a Slovenské národní
rady.
Odůvodnění
Na rozdíl od současného stavu, kdy devizové
přestupky jsou upraveny a postihovány jednak podle
devizového zákona a jednak podle zákona č.
60/1961 Sb., o úkolech národních výborů
při zajišťování socialistického
pořádku (§ 14b, § 26), budou nyní
devizové přestupky upraveny komplexně v jednom
obecně závazném právním předpise.
Tímto zákonem bude bud devizový zákon
nebo přestupkové zákony národních
rad, které se v současné době rovněž
připravují.
Tím bude odstraněna dosavadní dvojkolejnost,
zabezpečena ucelená úprava v jednom právním
předpise a budce posílena právní jistota
občanů.
V současné době je pro kvalifikaci devizového
přestupku stanovena hranice škody do 3 500 Kčs.
Druhý trestů, které lze za devizové
přestupky ukládat, jsou v souladu s připravovaným
přestupkovým zákonem s přihlédnutím
k povaze devizových přestupků.
Novou sankcí bude projednání devizového
přestupku v blokovém řízení.
Proti uložení pokuty v blokovém řízení
se nelze odvolat.
Ve značném množství případů
bude dána možnost odstranit administrativní
projednávání přestupků a přitom
okamžitě a výchovně působil na
potenciální pachatele této skupiny přestupků.
Zásada 19 - prováděcí předpisy
(1) Prováděcí obecně závazné
právní předpisy k tomuto zákonu stanovené
v jednotlivých zásadách vydává
společně federální ministerstvo financí
a Státní banka československá.
(2) Zmocnění vydávat prováděcí
obecně závazné právní předpisy
umožní omezování povinností ukládaných
tímto zákonem, nikoliv však jejich rozšiřování.
Odůvodnění
Pravomoc vydávat obecně závazné právní
předpisy v devizové oblasti vyplývá
z úpravy zakotvené v zákoně o působnosti
federálních orgánů státní
správy.
Prováděcí obecně závazné
právní předpisy umožní v závislosti
na postupném plnění účelu zákona
dále uvolňovat devizovou regulaci bez nutnosti měnit
devizový zákon.
Zásada 70 - zrušovací ustanovení
Zrušují se:
a) zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství,
b) vyhláška federálního ministerstva
financí a federálního ministerstva zahraničního
obchodu č. 143/1970 Sb., kterou se provádí
Zákon o devizovém hospodářství,
ve znění vyhlášky č. 74/1978
Sb. a vyhlášky c. 91/1987 sb.
Odůvodnění
Zrušovacím ustanovením se ruší
právní předpisy, které jsou nahrazeny
tímto zákonem nebo prováděcí
vyhláškou k devizovému zákonu, anebo
jejichž ustanovení jsou tímto zákonem
nebo prováděcí vyhláškou převzata.
Zásada 21 - účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1990.
Odůvodněni
Účinnost zákona je stanovena v souladu s
požadavkem r. urychlení přestavby hospodářského
mechanismu a vytvoření legislativních předpokladů
pro jeho plno rozvinutí.
Nezbytnost vydání nového devizového
zákona vyplývá z usnesení vlády
Československé socialistické republiky č.
29 z roku 1988. kterým byla schválena Směrnice
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu. K její realizaci
jsou na úseku devizového hospodářství
vytvářeny legislativní předpoklady
přípravou nových devizových předpisů.
I. Současná právní úprava
Současné devizové předpisy, tvořené
zákonem č. 147./1970 Sb., o devizovém hospodářství
a prováděcí vyhláškou k němu
č. 143/1970 Sb., ve znění vyhlášky
č.%9/1978 Sb. a vyhlášky č. 91/1987
Sb., vstoupily v platnost před více než 18
lety odrážejí hospodářskou a
politickou situaci konce 60. let.
Platné devizové předpisy vycházely
devizového monopolu Československé socialistické
republiky a jeho realizaci zabezpečovaly v duchu administrativně
direktivního způsobu řízení.
Právnické a fyzické osoby produkující
nebo pro československé devizové hospodářství
přinášející devizové prostředky
byly pod robeny absolutní nabídkové povinnosti.
Nakládání s devizovými prostředky
v tuzemsku i do zahraničí bylo podřízeno
povolovacímu řízení, a to bet ohledu
na to, jaký byl přínos subjektu pro československé
devizové hospodářství.
Podle platné právní úpravy odpovídá
za provádění devizovému monopolu Československé
socialistické republiky Státní banka československá
a dále federální ministerstvo financí,
ministerstva financí, cen a mezd republik a Správy
Pro věci majetkové a devizové v rozsahu vymezeném
v prováděcí vyhlášce k zákonu
o devizovém hospodářství.
Platná právní úprava vychází
z rozdělení devizového hospodářství
na obchodní a neobchodní oblast. Toto dělení
je přestavbou hospodářského mechanismu
překonáno a do nové právní
úpravy nebude promítnuto.
II. Odůvodnění navrhované právní
úpravy
Zásady odpovídají Směrnici k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu. Opouštějí dosavadní model
převážné administrativního řízení
devizového hospodářství a nahrazují
ho řízením zejména ekonomickými
nástroji, v první řadě devizovým
plánem a devizovým samofinancováním.
Devizové samofinancování poskytuje československým
podnikům oprávnění - po splnění
povinností vůči centrálnímu
devizovému zdroji - použít zbylé devizové
prostředky pro vlastní podnikatelské činnosti.
Uplatnění W to zásady v navrhované
právní úpravě zabezpečí
vytvoření příznivých podmínek
pro vyšší zainteresovanost. podniků na
získávání devizových prostředků
při hospodářské činnosti. Určení
části devizových prostředků,
jež bude ponechána podnikům, nemůže
být stanovena přímo v zákoně,
ale vyplyne z rozpisu státního plánu v závislosti
na devizové situaci státu.
Zásady vytvářejí prostor pro uplatnění
ekonomických nástrojů řízení
i při devizové regulaci postupu devizových
tuzemců, kteří nejsou právnickými
osobami. Účelem navrhované úpravy
vytvořit předpoklady pro hospodářské
zainteresování všech subjektů na převod
jejich devizových prostředků do tuzemska
s možností jejich využití v československém
hospodářství.
V porovnání s dosavadní právní
úpravou vytvoří navrhovaná úprava
širší práva devizových tuzemců,
současně však stanoví dostatečný
prostor pro centrální řízení
devizového hospodářství při
uskutečňování devizové politiky,
zejména formou ekonomických nástrojů.
S přihlédnutím k napjaté platební
bilanci je však nutné do značné míry
zachovat (zejména v mimopodnikové oblasti) použití
administrativního způsobu řízení
ve formě devizových povolení. Pozitivním
rysem navrhované úpravy je zmocnění,
aby v prováděcích předpisech bylo
povolovací řízení omezováno
v závislosti na zlepšování devizové
situace s cílem postupného pře.chodu na státem
řízenou směnitelnost československé
měny. Tento cíl je m.j. vyjádřen i
v účelu zákona.
Zásady zákona zakotvují zásadu, že
devizové hospodářství řídí
vláda Československé socialistické
republiky stanovením zásad devizové politiky.
Za provádění devizové politiky odpovídá
Státní banka československá a v rozsahu
vymezeném tímto zákonem rovněž
federální ministerstvo financí a ministerstva
financí, cen a mezd republik. Základním nástrojem
řízení devizového hospodářství
je devizový plán, jeho návrh sestavuje Státní
banka československá v úzké spolupráci
s ostatními průřezovými i odvětvovými
orgány, které jsou spoluodpovědny za provádění
devizové politiky. Jsou to především
federální ministerstvo financí, Státní
plánovací komise, federální ministerstvo
zahraničního obchodu, Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj a ministerstva Financí, cen mezd republik. Návrh
devizového plánu předkládá
Státní banka československá ke schválení
vládě Československé socialistické
republiky.
III. Finanční dosah a dopad na plán pracovních
sil
Předložené zásady zákona nemají
finanční dopad na státní rozpočet
federace ani republik. Nevyžadují rovněž
zvýšení počtu pracovníků
ústředních orgánů státní
správy ani ve Státní bance československé.