Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

/1/ Státní banka československá je ústřední bankou Československé socialistické republiky.

/2/ Státní banka československá má postavení ústředního orgánu státní správy Československé socialisticko republiky v oblasti měny a v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními zákony [Např. § 391 odst. 5 hospodářského zákoníku, § 119 odst. 1, § 123 odst. 2 a § 272 odst. 2 zákoníku práce, § 508 odst. 1 občanského zákoníku, § 119 odst. 1, písm. g/ a § 22 písm. g/ zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. /úplné znění č. 184/1988 Sb./, § 5 odst. 2 a § 18 zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, § ... zákona č. ..../1989 Sb., o bankách a spořitelnách, § ... devizového zákona č. ..../1989 Sb.] v oblasti bankovnictví, při udělování povolení a vydávání obecně závazných právních předpisů.

/3/ Při výkonu své působnosti Státní banka československá používá ekonomických nástrojů a vydává obecně závazné právní předpisy.

/1/ Státní banka československá je právnickou osobou se sídlem v Praze; její označení v jazyce českém je "Státní banka československá" a v jazyce slovenském "Štátna banka československá".

/2/ Státní banka československá vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

/3/ Státní banka československá neručí za závazky státu, pokud výslovně takovou záruku nepřevezme. Stát ručí za závazky Státní banky československé, jen je-li tak výslovně stanoveno zákonem nebo pokud takovou záruku výslovně převezme.

/1/ Státní banka československá zabezpečuje ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s účastí Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích a zabezpečuje úkoly vyplývající pro Československou socialistickou republiku z těchto smluv a z činností v těchto organizacích.

/2/ Státní banka československá udržuje styk se zahraničními ústředními bankami.

Státní banka československá při plnění svých funkcí a činností spolupracuje s příslušnými ústředními orgány státní správy federace a republik a za tím účelem jim poskytuje a od nich vyžaduje potřebné informace a podklady. Státní banka československá zaujímá stanovisko k návrhům, které předkládají vládě Československé socialistické republiky a vládám republik jiné orgány, pokud se dotýkají její působnosti.

/1/ Státní banka československá se podílí na tvorbě komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a státních rozpočtů federace a republik z hlediska peněžní rovnováhy a vytváření podmínek pro stabilitu československé měny. Státní banka československá v rámci své působnosti zajišťuje provádění těchto plánů a státních rozpočtů.

/2/ Státní banka československá zpracovává měnové analýzy, v nichž z měnových hledisek hodnotí sociálně ekonomický vývoj a navrhuje potřebná opatření.

/1/ Státní banka československá ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy federace a republik vypracovává a předkládá vládě Československé socialistické republiky ke schválení a vládě České socialistické republiky a vládě Slovenské socialistické republiky k projednání návrh pětiletého a ročního měnového plánu, členěného na úvěrový, pokladní a devizový plán.

/2/ Závaznými výstupy pětiletého a ročního měnového plánu se řídí banky a spořitelny a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem [např. devizový zákon č. ..../1989 Sb.] i jiné právnické osoby.

/1/ Státní banka československá vypracovává a po projednání s vládou České socialistické republiky a vládou Slovenské socialistické republiky předkládá vládě Československé socialistické republiky ke schválení návrh bankovní měnové politiky zahrnující úvěrovou, depozitní, úrokovou a devizovou politiku a odpovídá v rámci své působnosti za její provádění.

/2/ Podle vývoje národního hospodářství provádí Státní banka československá v rozsahu zmocnění vládou Československé socialistické republiky nezbytné úpravy schválených měnových plánů a bankovní měnové politiky.

Státní banka československá

a/ má výhradní právo vydávat československé peníze;

b/ dohlíží na ochranu měny, na tisk a ražbu peněz;

c/ vyhlašuje vydání jednotlivých druhů peněz a jejich popis, jakož i jejich stažení z oběhu;

d/ řídí hotovostní peněžní oběh;

e/ určuje a vyhlašuje kurs československé měny k cizím měnám na podkladě zásad schválených vládou Československé socialistické republiky, s přihlédnu tím zejména k vývoji národního hospodářství, platební bilance a situace na devizových trzích;

f/ určuje cenu zlata v bankovních operacích;

g/ provádí operace se zlatem a devizovými prostředky;

h/ spravuje měnové rezervy ve zlatě a v devizových prostředcích;

i/ spravuje zásoby československých peněz a zásoby devizových prostředků;

j/ řídí pokladní operace a směnárenskou činnost;

k/ řídí provádění platebního styku a zúčtování v tuzemsku;

l/ v rozsahu nezbytném pro realizaci měnového plánu a bankovní měnové politiky vytváří v dohodě s Federálním statistickým úřadem dílčí informační systém [§ 16 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. ..../1989 Sb.] Státní banky československé, bank a spořitelen, jakož i dalších organizací provádějících platební styk a zúčtování`

m/ provádí zvláštní bankovní operace.

/1/ Státní banka československá usměrňuje postup bank a spořitelen při poskytování úvěrů právnickým osobám a při přijímání vkladů od právnických osob.

/2/ Státní banka československá usměrňuje postup bank s výjimkou bank založených jako státní peněžní ústavy, při poskytování půjček fyzickým osobám a při přijímání vkladů od fyzických osob.

/3/ Státní banka československá spolu s federálním ministerstvem financí a v dohodě s ministerstvy financí, cen a mezd republik usměrňuje postup bank založených jako státní. peněžní ústavy a postup spořitelen při poskytování půjček fyzickým osobám a při přijímání vkladů od fyzických osob.

Státní banka československá vykonává působnost podle devizového zákona, zejména

a/ odpovídá za provádění devizové politiky z hlediska vývoje platební bilance a kursu československé měny;

b/ usměrňuje postup československých bank a spořitelen při přijímání a poskytování devizových úvěrů.

/1/ Státní banka československá spolu s federálním ministerstvem financí předkládá vládě Československé socialistické republiky

a/ návrhy zákonných úprav československé měny;

b/ návrhy zásadních měnových a finančních opatření; mají-li tato opatření dopad na státní rozpočet republiky, postupuje v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky;

c/ návrhy zásad pro stanovování kursů československé měny k cizím měnám;

d/ návrhy na úpravy devizového hospodářství.

/2/ Státní banka československá spolu s federálním ministerstvem financí usměrňuje z měnových hledisek peněžní trh.

Státní banka československá

a/ vede účty bank a spořitelen a přijímá jejich vklady;

b/ vede účty státního rozpočtu federace a republik a účty státních finančních rezerv.

Státní banka československá odpovídá za provádění pokladního plnění státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik; toto provádění zajišťuje sama nebo prostřednictvím pověřené banky, a to při provádění pokladního plnění státního rozpočtu federace v dohodě s federálním ministerstvem financí a při provádění pokladního plnění státních rozpočtů republik v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky.

Státní banka československá je oprávněna pověřit banky a spořitelny po předchozí dohodě s nimi úschovou zásob československých peněz a zásob devizových prostředků.

Státní banka československá usměrňuje činnost bank a spořitelen

a/ výší úvěru, který poskytuje bankám jako zdroj pro poskytování úvěrů právnickým osobám a půjček fyzickým osobám;

b/ výší úroku z úvěru podle písmene a/ a výší úroku z vkladů ukládaných bankami a spořitelnami u Státní banky československé, jakož i z ostatních úvěrových zdrojů, které si banky a spořitelny vzájemně poskytují;

c/ pravidly likvidity bank a spořitelen;

d/ výší povinných rezerv bank a spořitelen u Státní banky československé.

Státní banka československá vydává na základě tohoto zákona obecně závazné právní předpisy o

a/ měnovém plánování;

b/ oběhu zákonných peněz;

c/ poskytování náhrady za poškozené peníze;

d/ vydání jednotlivých druhů peněz a jejich popisu, jakož i o jejich stažení z oběhu;

e/ pokladních operacích a směnárenské činnosti;

f/ dílčím informačním systému Státní banky československé, bank a spořitelen, jakož i dalších právnických osob provádějících platební styk a zúčtování v tuzemsku;

g/ zásadách pro stanovení odměn za poskytování peněžních služeb.

/1/ Státní banka československá provádí bankovní dohled nad dodržováním

a/ obecně závazných právních předpisů vydaných Státní bankou československou, jakož i v případech, kdy je k tomu obecně závaznými právními předpisy zmocněna;

b/ závazných výstupů měnového plánu;

c/ podmínek stanovených vydanými povoleními.

/2/ Právnické osoby jsou povinny na požádání předkládat Státní bance československé potřebné doklady, poskytovat jí požadované informace, umožnit prověrky na místě a i jinak jí umožňovat výkon její působnosti.

/3/ Výkon bankovního dohledu se netýká správy vkladů a půjček ve vztahu k fyzickým osobám.

/4/ Jestliže při výkonu bankovního dohledu bylo zjištěno závažné porušení povinnosti při provádění bankovních obchodů a operací a peněžních služeb, určí Státní banka československá lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže tyto nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, Státní banka československá pozastaví nebo odejme v omezeném nebo v celém rozsahu oprávnění k provádění bankovních obchodů a operací a peněžních služeb.

/1/ Státní banku československou řídí předseda Státní banky československé; v době jeho nepřítomnosti ho v plném rozsahu zastupuje první místopředseda Státní banky československé.

/2/ V rozsahu stanoveném předsedou Státní banky československé ho zastupují první místopředseda a ostatní místopředsedové.

Předsedu Státní banky československé jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky. Prvního místopředsedu Státní banky československé a místopředsedy Státní banky československé jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky na návrh předsedy Státní banky československé.

Státní banka československá vykonává svou činnost ústředím v Praze, pobočkami a účelovými organizačními jednotkami. Ústředí Státní banky československé zabezpečuje jak vztahy k orgánům federace, tak vztahy k orgánům republik. Vztahy k orgánům republik zabezpečuje ústředí Státní banky československé prostřednictvím hlavních ústavů.

Státní banka československá hospodaří podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky.

Státní banka československá vytváří statutární fond, všeobecný rezervní fond, fondy podle obecně závazných právních předpisů, popřípadě další fondy stanovené vládou Československé socialistické republiky.

/1/ Statutární fond činí 1,4 miliardy Kčs a slouží k zabezpečení závazků Státní banky československé.

/2/ Všeobecný rezervní fond činí k 1. lednu 1990 1,4 miliardy Kčs a slouží k hrazení ztráty státní baroky československé; doplňuje se ze zisku Státní banky československé až dosáhne výše 4,2 miliardy Kčs.

/1/ Státní banka československá sestavuje roční účetní závěrku a výroční zprávu se základními údaji o československé měně a jejím vývoji a předkládá je do tří měsíců po skončení kalendářního roku ke schválení vládě Československé socialistické republiky.

/2/ Státní banka československá je povinna schválenou roční účetní závěrku a výroční zprávu zveřejňovat v rozsahu a způsobem určeným vládou Československé socialistické republiky.

Státní banka československá je subjektem odvodů do státního rozpočtu stanovených zákonem o odvodech do státního rozpočtu.

Na všechny bankovní operace Státní banky československé, včetně stavu na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství. Zprávu o stavu na účtě lze podat jen v případech stanovených zákonem.

Pracovníci Státní banky československé jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovně právního vztahu nebo funkce. Zproštěni této povinnosti mohou být ve výjimečném případě a, důvodu obecného zájmu předsedou Státní banky československé.

Státní banka československá vydá do šesti měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona statut, v němž podrobněji upraví svou činnost, organizaci a hospodaření; statut schvaluje vláda Československé socialistické republiky.

Pokud se oprávnění vydávat obecně závazné právní předpisy v dosavadních zákonech přiznává předsedovi Státní banky československé, rozumí se tím napříště Státní banka československá.

Zrušuje se:

1. zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, ve znění čl. I zákona č. 175/1988 Sb.;

2. § 53 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy;

3. § 3 odst. 2 a § 9 písm. a/ zákona č. 41/1953 Sb.;

4. vládní nařízení č. 711954 Sb., o oběhu zákonných peněz, ve znění vládního nařízení č. 17/1960 Sb.;

5. § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

I. Všeobecná část

Podle Směrnic k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, schválených usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 29/1988, mají být v oblasti bankovnictví uplatněny dvě relativně oddělené linie řízení, a to k realizaci činnosti emisní /ústřední banka/ a úvěrové /obchodní banky a státní spořitelny/. Bankovní systém má být ekonomicky řízen a kontrolován ústřední bankou. Ústřední banka státu bude řídit a regulovat v souladu se státním pětiletým plánem peněžní oběh, řídit provádění bankovní měnové politiky a tím plnit základní úkol v upevňování peněžní rovnováhy a kupní síly československé měny; bude vyhlašovat zásady bankovní měnové politiky, důsledně využívat měnových nástrojů, zejména měnová kritéria a měnový plán, a vydávat pravidla platebního a zúčtovacího styku.

Podle usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 196/1988 se mají posílit měnové funkce ústřední banky státu, v její činnosti se má zajistit účinnější působení na měnový vývoj, řízení úvěrové emise a vývoj platební bilance; v souvislosti s tím se má s účinností od 1. ledna 1990 nově upravit postavení, úkoly a právní poměry Státní banky československé ve funkci ústřední banky státu, která jako součást jednotného výkonného řídícího centra odpovídá v rámci pravomocí, stanovených jí zákonem, za měnovou, úvěrovou a devizovou politiku, bankovnictví a další činnosti v bankovně měnové oblasti. Tyto úkoly, ukládané ústřední bance, vyžadují novelizovat zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.

Podle článku 14 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci se postavení, povinnosti a odpovědnost Státní banky československé, jakož i způsob její správy a její vztah k orgánům republik stanoví zákonem Federálního shromáždění. V současné době jím je zákon č. 14/1970 Sb., o Státní bance československé.

Podle tohoto zákona je Státní banka československá ústřední bankou Československé socialistické republiky a v národním hospodářství plní úkoly ústřední banky, ale současně i úkoly úvěrové a investiční banky a banky pro provádění platebního styku a zúčtování.. Je uspořádána jako jednotná emisní, úvěrová a zúčtovací organizace a jako jednotně řízená federální instituce, a to instituce svého druhu, která jednak plní úkoly charakteristické pro federální ústřední orgány státní správy, aniž ji zákon výslovně za takový orgán označuje, jednak plní funkce ústřední banky státu a kromě toho navazuje v národním hospodářství četné hospodářsko-právní vztahy k jiným socialistickým organizacím a v oblasti směnárenské i k občanům.

Zákon č. 144/1970 Sb. přiznává předsedovi Státní banky československé postavení vedoucího federálního ústředního orgánu a z tohoto titulu je předseda banky na základě zákona o Státní bance československé, popřípadě k provedení hospodářského zákoníku oprávněn vydávat obecně závazné právní předpisy; toto postavení předsedy Státní banky československé je podtrženo i způsobem jeho jmenování prezidentem Československé socialistické republiky.

Vzhledem k tomu, že Státní banka československá je už dnes ústřední bankou, není třeba řešit otázku jejího zřízení v souvislosti s přestavbou bankovní soustavy,: nýbrž stačí oddělit od ní funkce a činnosti, které do náplně ústřední banky nepatří a zřídit pro tyto funkce a činnosti, pokud nejsou vykonávány už existujícími bankami, nové obchodní banky.

Nový zákon o Státní bance československé respektuje zásady federativního uspořádání státu, vyplývající z ústavního zákona o československé federaci, který stanoví, že v jednotném plánovaném hospodářství Československé socialistické republiky se uplatňuje jedna měna /Čl. 4 odst. 3/, že měna je ve výlučné pravomoci Československé socialistické republiky /čl. 7 odst. 1 písm. c/, a že do výlučné pravomoci federace patří stanovení koncepce devizové a úvěrové politiky a určování nástrojů pro její uskutečňování, jakož i určování rozsahu devizových rezerv a stanovení způsobu jejich správy /čl. 14 odst. 1/. V souladu s tím se v zákoně o Státní bance československé upravují vztahy Státní banky československé jednak k vládě Československé socialistické republiky, jednak k vládám obou republik.

Na rozdíl od dosavadního zákona nový zákon výslovně stanoví, že Státní banka československá má postavení ústředního orgánu státní správy v zákonem přesně vymezených oblastech, souvisejících s její funkcí ústřední banky státu, která se oproti dosavadnímu stavu zvýrazňuje; svými nezastupitelnými funkcemi je součástí jednotného výkonného řídícího centra. Již dnes plní řadu funkcí federálního ústředního orgánu státní správy /vydávání obecně závazných právních předpisů, povolovací činnost k poskytování zahraničně hospodářských služeb v oblasti bankovně finanční a ke zřizování podniků se zahraniční majetkovou účastí v oblasti bankovnictví, jakož i zabezpečování jednotného informačního systému pro celou bankovní soustavu, apod./. Tyto funkce se napříště dále prohloubí, což už dnes nachází výraz v tom, že řada návrhů nových zákonů, vydávaných v souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu, označuje Státní banku československou z hlediska příslušného zákona za ústřední orgán, což odpovídá navrhovanému pojetí jejího postavení v návrhu zákona o Státní bance československé. Tak například návrh nového zákona o národohospodářském plánování stanoví v § 23, že "z hlediska tohoto zákona se za průřezový ústřední orgán považuje i Státní banka československá". Rovněž návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, v novém znění § 16 odst. 4 stanoví: "Ústředními orgány se pro účely tohoto zákona rozumějí ministerstva... a Státní banka československá".

Navrhovanou úpravou postavení Státní banky československé bude jednak odstraněn dosavadní nesoulad mezi faktickým stavem, který se za platnosti zákona č. 144/1970 Sb. vytvořil, a stavem právním, jednak bude uzákoněno postavení Státní banky československé jako ústřední banky státu, které odpovídá jejím pravomocem a působnosti a jejím úkolům v podmínkách komplexní přestavby ekonomického mechanismu.

Předložený návrh zákona /po vyřešení důsledků vyplývajících z toho, že dosud výnos emise mincí byl příjmem státního rozpočtu federace, zatímco nově bude příjmem Státní banky československé/ nemá " finanční dopad na státní rozpočet.

II. Zvláštní část /odůvodnění jednotlivých ustanovení/

K části první: Základní ustanovení

K § 1:

Podle dosud platného zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, je Státní banka československá ústřední bankou státu a současně plní i úkoly obchodních bank. Podle předloženého návrhu zákona se Státní banka československá ve funkci ústřední banky státu oprošťuje od činností spojených s běžným úvěrováním a prováděním dalších bankovních funkcí a služeb ve vztahu k organizacím, které budou provádět napříště obchodní banky a spořitelny. Oddělení emisní a úvěrově obchodní činnosti umožňuje Státní bance československé fungovat výlučně jako měnová banka státu a "banka bank". V souvislosti s oddělením emisní funkce od funkce úvěrově obchodní se zvýrazňuje úloha Státní banky československé jakožto součásti jednotného výkonného řídícího centra, v jehož rámci plní v měnové oblasti úkoly související s hospodářskou politikou státu. Proto je třeba, aby Státní banka československá měla postavení ústředního orgánu státní správy ve věcech vymezených zákonem. Zákon určuje dva způsoby výkonu pravomoci Státní banky československé, t. j. pomocí ekonomických nástrojů a formou obecně závazných právních předpisů, přičemž používání ekonomických nástrojů se bude postupně rozšiřovat. Formy právních předpisů bude Státní banka československá používat pouze v rámci zmocnění stanovených v zákonech.

K § 2:

Ústřední bance se ponechává dosavadní název "Státní banka československá" vzhledem k tomu, že tento název odpovídá charakteru ústřední banky a je účelné jej zachovat i v zájmu kontinuity jejích vztahů k zahraničním subjektům.

Státní banka československá je způsobilá vlastním jménem nabývat práv a zavazovat. se. Její samostatnost je zdůrazněna tím, že neodpovídá za závazky státu, ale ani stát zásadně neodpovídá z její závazky.

K § 3:

Státní banka československá má v oboru své působnosti při přípravě a provádění mezinárodních smluv a při zabezpečování úkolů souvisejících s účastí Československé socialistické republiky v mezinárodních organizacích obdobné postavení jako ústřední orgány státní správy federace.

K § 4:

Jde o úpravu spolupráce, která je nezbytná pro koordinaci jednotlivých nástrojů hospodářské politiky státu a která odpovídá úpravě stanovené v zákoně č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

K části druhé: Měnové plánování

K § 5 až 7:

Nově je třeba vymezit vztahy Státní banky československé ke komplexnímu státnímu plánu vzhledem k tomu, že tento plán bude slaďovat hmotné a hodnotové vztahy a zabezpečovat i základní cíl měnové politiky, kterým je upevňování peněžní rovnováhy a stability měny, na něž bude Státní banka československá - jakožto ústřední banka státu - svou činnost zaměřovat. Proto se bude Státní banka československá podílet na tvorbě komplexního státního plánu Československé socialistické republiky a komplexních státních plánů republik, přičemž z měnových hledisek bude konfrontovat vztahy mezi komplexním státním plánem a měnovým plánem a prosazovat do komplexních státních plánů měnově stabilizační hlediska, vyjádřená v měnových kriteriích. Při tom bude vycházet z měnových analýz, které zahrnují celý peněžní oběh a vazby mezi sférou návratného úvěrování a nenávratného financování.

Měnový plán, členěný na úvěrový, pokladní a devizový plán, bude základním nástrojem řízení úvěrové emise, devizového hospodářství a hotovostního peněžního oběhu. Vzhledem k tomu bude Státní banka československá i při existenci státního plánu v jeho komplexním pojetí předkládat do vlády Československé socialistické republiky ke schválení a vládám republik k projednání návrhy měnových plánů. Nedílnou součástí měnových plánů je devizový plán zaměřený na zajištění žádoucího vývoje platební bilance a vytváření devizových rezerv státu. Obsah, metody tvorby a realizace devizového plánu vytvářejí prostor pro uplatňování a postupné rozšiřování devizového samofinancování v hospodářské sféře.

Státní banka československá předkládá do vlády Československé socialistické republiky, po projednání s vládami republik, ke schválení návrh bankovní měnové politiky na pětileté, popřípadě kratší období, upravující zaměření úvěrové, depozitní, úrokové a devizové politiky na příslušné období.

K části třetí: Činnosti Státní banky československé

K § 8:

V Československé socialistické republice je podle čl. 4 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., jedna měna, která podle čl. 7 téhož ústavního zákona patří do výlučné působnosti federace. Vykonávání správy československé měny v zákonem stanoveném rozsahu svěřuje zákon ústřední bance, jak je to i jinde ve světě obvyklé.

Dosavadní právo Státní banky československé vydávit bankovky se rozšiřuje o vydáváni mincí; tím se odstraňuje mezera v dosavadním právním řádu, v němž pravomoc k vydávání mincí není upravena.

Jelikož zákon dává Státní bance československé výhradní právo vydávat československé peníze, je racionální, aby jí dal i odvozené pravomoci vyplývající z tohoto výhradního práva k vydávání peněz a z pravomoci vykonávat správu československé měny, tj. pravomoc dohlížet na ochranu měny, na tisk a ražbu peněz, upravovat oběh zákonných peněz a poskytování náhrady za poškozené peníze a vyhlašovat vydání jednotlivých druhů peněz, jejich popis a jejich stažení z oběhu ve Sbírce zákonů.

Z hlediska zabezpečení úkolů v měnovém plánování a bankovní měnové politice vytváří Státní banka československá dílčí informační systém společný pro celou bankovní soustavu.

V ustanovení písmene e/ se přejímá znění dosavadní zákonné úpravy, podle níž Státní banka československá určuje kurs československé měny k cizím měnám na podkladě zásad schválených vládou Československé socialistické republiky. Nově zákon stanoví skutečnosti, ke kterým se při určování kursu československé měny k cizím měnám přihlíží.

Kromě činností charakteristických pro ústřední banku umožňuje zákon, aby Státní banka československá prováděla i zvláštní bankovní operace.

K § 9:

Státní banka československá usměrňuje úvěrovou a depozitní činnost bank a spořitelen jednak ekonomickými nástroji, a to především formou poskytování úvěrů bankám a spořitelnám a stanovením jeho podmínek, jednak vydáváním obecně závazných právních předpisů.

K § 10:

V tomto ustanovení se upravuje působnost Státní banky československé, která souvisí se zvýrazněním její funkce jako ústřední banky státu v devizové oblasti a kterou podrobněji upravuje devizový zákon.

K § 11:

Navrhovaná úprava vychází z nutnosti úzké koordinace finanční a měnové politiky a proto zakládá společnou působnost Státní banky československé a federálního ministerstva financí při předkládání návrhů vládě ČSSR ve vymezeném rozsahu a při usměrňování peněžního trhu.

K § 12:

Obchodní banky a spořitelny budou mít otevřeny účty u Státní banky československé, na nichž budou mít uloženy své prostředky. Vedení účtů státních rozpočtů federace a republik, jakož i účtů státních aktiv a pasiv Státní bankou československou vyplývá z funkcí a postavení ústřední banky.

K § 13:

Vzhledem k tomu, že Státní banka československá nebude mít tak členitou síť poboček jako obchodní banky, počítá se s pověřováním některých obchodních bank zajišťováním pokladního plnění státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik.

K § 14:

Uplatňování hledisek maximální hospodárnosti vyžaduje, aby Státní banka československá měla možnost pověřit jiné banky a spořitelny úschovou zásob československých peněz a zásob devizových prostředků, pro niž nemá v dostatečné míře nezbytné materiálně technické předpoklady a dostatečně členitou pobočkovou síť.

K § 15:

K zabezpečení peněžní rovnováhy a stability měny v činnostech barok a spořitelen se bude používat ekonomických forem a nástrojů, nikoli přímého administrativního řízení. V oblasti úvěrování a devizové činnosti se kromě dosud používaného řízení obecně závaznými právními předpisy začne používat nových forem a nástrojů používaných ústředními bankami; jejich konkrétní náplň bude stanovena v měnovém plánu na pětileté, popřípadě roční období s přihlédnutím k měnovým analýzám Státní banky československé a zaměření bankovní měnové politiky a bude Státní bankou československou pružně upravována v rámci usměrňování ekonomiky.

K § 16:

Z nového postavení Státní banky československé jako ústředního orgánu státní správy Československé socialistické republiky vyplývá i její pravomoc vydávat obecně závazné právní předpisy v oboru své působnosti. Rozsah vydávání obecně závazných právních předpisů je vymezen tak, aby zahrnoval všechny činnosti, u nichž je nezbytné zajistit jejich řízení formou obecně závazného právního předpisu a pro něž není zmocnění v jiných zákonech.

K § 17:

Z postavení Státní banky československé a jejích činností vyplývá potřeba provádět bankovní dohled. Účinnost bankovního dohledu vyžaduje, aby byl prováděn nejen u bank, spořitelen a jiných právnických osob, jejichž činnost je předmětem bankovního dohledu, ale i přímo na místě u organizací, u nichž se uplatňování bankovní měnové politiky v praxi projevuje. K tomu cíli se ukládá povinnost všem bankám a spořitelnám, jakož i jiným právnickým osobám, poskytovat Státní bance československé při provádění bankovního dohledu potřebnou součinnost. Z provádění bankovního dohledu vyplývá oprávnění Státní banky československé uplatňovat při zjištění nedostatků podle jejich rozsahu a závažnosti vhodná opatření k prosazení nápravy.

K části čtvrté: Řízení a organizace Státní banky československé

K § 18:

Dosavadní zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, zná funkce předsedy, místopředsedy a generálních ředitelů Státní banky československé a generálních ředitelů hlavních ústavů pro ČSR a SSR Státní banky československé. Při zachování funkce předsedy Státní banky československé se pro další nejvyšší funkcionáře Státní banky československé navrhuje označení první místopředseda a místopředsedové. Předpokládají se tři místopředsedové Státní banky československé.

První místopředseda je přímo ze zákona oprávněn zastupovat předsedu Státní banky československé v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. V rozsahu stanoveném předsedou Státní banky československé ho na jednotlivých úsecích činnosti Státní banky československé zastupují první místopředseda a místopředsedové Státní banky československé.

K § 19:

Při jmenování vedoucích představitelů Státní banky československé se přejímá dosavadní úprava.

K § 20:

Vztahy Státní banky československé jak k orgánům federace, tak i k orgánům republik zabezpečuje ústředí Státní banky československé, což je nutné vzhledem k zásadě dvoustupňového řízení. Vztahy k orgánům republik bude ústředí zabezpečovat prostřednictvím hlavních ústavů, jakožto součásti ústředí Státní banky československé.

K části páté: Hospodaření Státní banky československé

K § 21 až 25:

Státní banka československá je bankovní institucí zvláštního druhu, která hospodaří podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky. Zisk podléhající konjunkturním výkyvům nemůže být cílem ústřední banky státu, která střeží jednotnou měnu a peněžní rovnováhu.

Z fondů Státní banky československé se upravuje statutární fond a všeobecný rezervní fond, zatímco fond kulturních a sociálních potřeb a fond odměn podléhají jejich obecné právní úpravě.

Nelze vyloučit potřebu dalších fondů, které se vyskytují u ústředních bank v zahraničí a jejichž případné vytvoření se ponechává na rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky podle konkrétních potřeb.

Pokud jde o odvod zisku Státní banky československé do státního rozpočtu federace, předpokládá se rámcová úprava zákonem o odvodech do státního rozpočtu, kterým mohou být stanoveny i další druhy odvodů.

K části šesté: Všeobecná ustanovení

K § 26 až 28:

Ustanovení o bankovním tajemství a o povinnosti zachovávat mlčenlivost ve věcech služebních je obdobné ustanovením v zákonech o ústředních bankách v ostatních státech.

Státní bance československé se ukládá povinnost vydat statut, který schválí vláda Československé socialistické republiky. Ve statutu se podrobněji upraví činnosti Státní banky československé, její organizace a hospodaření.

K části sedmé: Přechodná a závěrečná ustanovení

K § 29 až 31:

Z důvodů uvedených k § 8 se novelizuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy tím, že se ruší jeho § 53 a překonaná kompetenční ustanovení zákona č. 41/1953 Sb., vládního nařízení č. 7/1954 Sb., o oběhu zákonných peněz, ve znění vládního nařízení č. 17/1960 Sb., a vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích.

V souvislosti se zrušením vládního nařízení č. 7/1954 Sb., o oběhu zákonných peněz, ve znění vládního nařízení č. 17/1960 Sb., vydá Státní banka československá podle § 16 písm. b/ navrhovaného, zákona vyhlášku o oběhu zákonných peněz, a to s účinností od 1., ledna 1990.

Státní banka československá stanoví podle § .... odst. ... písm. .... zákona č. ..../1989 Sb., o Státní bance československé:

(1) Fyzické osoby a Státní banka československá, jiné banky, spořitelny, pošty a pokladny ostatních právnických osob (dále jen "právnické osoby") jsou povinny přijímat bankovky bez omezení.

(2) Fyzické osoby jsou povinny přijímat mince s výjimkou pamětních mincí do částky 20,- Kčs, nejvýše však 10 kusů mincí téže hodnoty.

(3) Právnické osoby jsou povinny přijímat mince s výjimkou pamětních mincí bez omezení.

(4) Pamětní mince jsou povinny přijímat k výměně nebo při placení Státní banka československá, jiné banky, spořitelny a pošty.

(5) Povinnost přijímat peníze podle předcházejících odstavců se vztahuje pouze na peníze nepoškozené.

(1) Právnické osoby jsou povinny pečovat o čistotu peněz v oběhu.

(2) Právnické osoby přijímají oběhem opotřebované peníze (tj. např. ušpiněné, pomačkané, natržené), je-li jimi placeno a nedávají je zpět do oběhu; odvádějí je odděleně od peněz neopotřebovaných oběhem.

Výměnu peněz určitých hodnot za peníze jiných hodnot provádí Státní banka československá a jiné banky v případech odůvodněné potřeby; podle stavu svých hotovostí a podle provozních podmínek provádějí výměnu též spořitelny a pošty.

(1) Padělané, pozměněné, nebo v tomto směru podezřelé peníze (dále jen "padělané peníze") převezmou právnické osoby na potvrzenku a zašlou je spolu s kopií potvrzenky Státní bance československé na adresu: Státní banka československá, Na příkopě 28, Praha 1.

(2) V potvrzence se uvedou údaje o totožnosti toho, kdo padělané peníze předložil (jméno, rodné číslo, popř. datum narození, číslo občanského průkazu, popř. cestovního pasu a bydliště), druh a hodnota bankovky a její série a číslo, u mincí letopočet ražby. Nemá-li ten, kdo padělané peníze předložil průkaz totožnosti, vyžádají si právnické osoby asistenci příslušníků Veřejné bezpečnosti ke zjištění jeho totožnosti.

(3) Zjištění padělaných peněz je nutno neprodleně hlásit příslušné okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců tohoto paragrafu se vztahují i na padělané peníze cizích států.

(1) Peníze poškozené jinak než oběhem (např. náhodou, neopatrností, živelní událostí a peníze polité, slepované a promaštěné), pokud jsou celé, vyměňují banky, spořitelny a pošty za peníze nepoškozené a neopotřebované oběhem bez jakýchkoliv srážek, nebo je mohou přijímat při placení.

(2) Vyměňují se pouze ty peníze, u nichž nejsou pochybnosti o jejich pravosti. Má-li banka nebo pošta o jejich pravosti pochybnosti, převezme peníze na potvrzenku a zašle Státní bance československé na adresu uvedenou v § 4 odst. 1.

(2) Za bankovky necelé, tj. takové, u nichž část schází, se poskytuje náhrada podle plošné výměry předloženého zbytku. Jestliže je k výměře nebo k vyměření náhrady předložena bankovka složená z více částí, může být posuzována jako celek pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě (např. podle čísla nebo podle tvaru okraje v místě roztržení). Části jiné bankovky musí být posuzovány samostatně.

(2) Náhradu za necelé peníze poskytují Státní banka československá, jiné banky, spořitelny a pošty.

(3) Náhrada se poskytuje:

a) ve výši nominální hodnoty bankovky, jestliže je předložen zbytek větší než tři čtvrtiny plošné výměry bankovky,

b) jedné poloviny nominální hodnoty, činí-li předložený zbytek polovinu až tři čtvrtiny plošné výměry bankovky,

c) ve výši jedné čtvrtiny nominální hodnoty, činí-li předložený zbytek více než čtvrtinu a méně než polovinu plošné výměry bankovky.

(4) Za zbytek bankovky menší než jedna čtvrtina plošná výměry se náhrada neposkytuje.

(5) Plošná výměra se počítá podle mřížek, které rozdělují plochu bankovky na 100 políček a jejichž vyobrazení je uvedeno v příloze k této vyhlášce.

(6) Do plošné výměry zbytku bankovky se započítávají polička, která jsou zbytkem bankovky zaryta více než z jedné poloviny.

(7) Banky s výjimkou Státní banky československé, spořitelny a pošty vybírají od toho, kdo necelou bankovku předložil, za vyměření náhrady odměnu, jestliže je předložená bankovka složena z více částí, nebo je-li předložen zbytek menší než tři čtvrtiny plošné výměry bankovky.

Poškozené bankovky, za které nelze náhradu vzhledem k povaze poškození vyměřit (ohořelé, zuhelnatělé, zetlelé, rozpadávající se apod.) zasílají občané spolu se žádostí a náhradu Státní bance československé na adresu uvedenou v § 4 odst. 1. Zásilku je nutno označit textem: "Poškozené peníze".

1) Předávají-li si právnické osoby peníze navzájem, jsou povinny skládat bankovky téže hodnoty a vzoru do samostatných balíčků, mince balit do samostatných sáčků (ruliček). Bankovky musí být v balíčku srovnány podle stran a směru textu. Balíčky a sáčky musí být označeny názvem a adresou právnické osoby, která peníze balila a podpisem pracovníka, který obsah balíčku nebo sáčku počítal. V balíčku nesmí být více než 100 kusů bankovek téže hodnoty a vzoru (plný balíček). Je-li v balíčku méně než 100 kusů bankovek (neúplný balíček), označí pokladna předávající právnické osoby pásku, kterou je balíček svázán, počtem kusů a hodnotou balíčku. Na sáčku s mincemi uvede vždy počet kusů a hodnotu sáčku.

(2) Předávají-li právnické osoby oběhem opotřebované peníze, vytříděné podle § 2 odst. 2, označují balíčky bankovek nebo sáčky s mincemi textem "Neupotřebitelné peníze".

(3) Z deseti plných balíčků bankovek se tvoří svazek bankovek (1000 kusů bankovek téže hodnoty a vzoru). Ve svazku nesmí být smíchány upotřebitelné (oběhem neopotřebované a nepoškozené) a neupotřebitelné (oběhem opotřebované a poškozené) bankovky.

Předseda Státní banky československé má právo poskytnout výjimku z ustanovení § 6 odst. 3

Ruší se směrnice Státní banky československé ze dne 22. července 1960 o poskytování náhrady za poškozené peníze.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Obecná část

Základní zásady oběhu československých peněz v hotovostní formě jsou stanoveny ve vládním nařízení č. 7/1954 Sb., o oběhu zákonných peněz, ve znění vládního nařízení č. 17/160 Sb. Vládní nařízení stanoví, v jakém počtu jsou jednotlivé druhy peněz povinny přijímat pokladny hospodářských, rozpočtových a ostatních organizací a v jakém fyzické osoby, kdo provádí výměnu peněz určitých hodnot za peníze jiných hodnot, jak má být nakládáno s penězi padělanými, pozměněnými nebo zlehčenými a kdo je oprávněn rozhodnout o tom, zda jde o peníze opotřebované oběhem, poškozené, pozměněné nebo zlehčené. Toto vládní nařízení bude zrušeno novým zákonem o Státní bance československé.

Poskytování náhrad za poškozené peníze je upraveno směrnicí Státní banky československé ze dne 22. července 1960 o poskytování náhrad za peníze poškozené, vydanou se souhlasem ministra financí podle § 4 odst. 1 vládního nařízení č. 7/1954 Sb. a vyhlášenou v částce 34/1960 Ú. l.

Navrhovaná úprava výrazně zjednodušuje hierarchii právních předpisů na úseku československé měny a peněžního oběhu. Navazuje na novou koncepci postavení Státní banky československé jako ústřední banky státu a součásti řídícího ekonomického centra s výrazně posílenými pravomocemi. Proto lze v této oblasti dosud čtyřstupňovou soustavu právních předpisů (zákon, vládní nařízení, vyhláška, směrnice) nahradit klasickým schématem zákon - prováděcí vyhláška. Posiluje se tak možnost operativních reakci na situaci v peněžním oběhu i možnost poskytování výjimek u některých mimořádných případů. Podle současné úpravy mohla Státní banka československá poskytovat výjimky pouze se souhlasem federálního ministerstva financí, i když šlo o náhradu za pochozené bankovky, k jejichž emisi má banka výhradní právo.

Požadavek vydání nového obecně závazného právního předpisu dále vyplývá ze skutečnosti, že od 1. 1. 1990 dojde k výrazným změnám ve struktuře peněžních ústavů. Vyhláška proto nově stanoví práva a povinnosti bank, spořitelen, pošt a jiných právnických osob i fyzických osob v této oblasti. Promítají se do ní poznatky z hotovostního peněžního oběhu za dobu více než třicetileté platnosti vládního nařízení č. 7/1954 Sb.

Zvláštní část

K § 1

Nově se stanoví množství mincí, které jsou fyzické osoby povinny přijímat. Dosavadní úprava, která tuto povinnost stanovila na 20 kusů mincí téže hodnoty nebyla praktická, neboť dovolovala organizacím zbavovat se mincí a neodvádět je Státní bance československé. U jiných organizací pak mince scházely. Omezení částkou 20 Kčs by mělo situaci poněkud zlepšit.

Omezuje se povinnost přijímat pamětní mince. Při placení pamětními stříbrnými mincemi v obchodních organizacích vznikaly problémy, neboť většina pracovníků obchodu nezná všech více než sedmdesát druhů platných pamětních mincí. Neodbornou manipulací při placení zboží v obchodech těmito mincemi byly mince poškozovány a ztrácely pro sběratele hodnotu.

K § 2

Vyhláška nově stanoví povinnost bank, spořitelen, pošt a jiných právnických osob (zejména organizací obchodu a služeb) spolupracovat se Státní bankou československou v péči o čistotu peněz v oběhu. Na rozdíl od současné úpravy budou tyto instituce přijímat peníze opotřebované oběhem, nebudou je však dávat dále do oběhu. Povinnost oddělovat peníze opotřebované oběhem od peněz oběhu schopných urychlí manipulaci s penězi a zvýší možnosti udržování čistoty oběživa na patřičné úrovni. Spolupráce právnických osob se Státní bankou československou v péči o čistotu peněz v oběhu bude nezbytná, neboť na rozdíl od současného stavu nebude mít Státní banka československá svou pobočku v každém okrese.

K § 3

Ustanovení v podstatě přejímá dosavadní úpravu. Odůvodněnou potřebou je míněno vše, co povede ke zlepšení a racionalizaci pokladních operaci. Ohledem na provozní podmínky u pošt a spořitelen se např. vylučuje možnost zdržovat pokladní operace na poštách v době placení inkasa požadavkem přepočtu velkého počtu mincí.

K § 4:

Nově se upravuje postup při zjištění padělaných a pozměněných peněz. Modifikuje se dosavadní praxe, podle které poškozené peníze a padělky zasílaly ústředí Státní banky československé její pobočky.

V souvislosti s ustanovením § 168 trestního zákona (trestný čin neoznámení trestného činu) se zavádí povinnost bank, spořitelen, pošt a dalších právnických osob hlásit zjištění padělku SNB.

Vzhledem k tomu, že se postup při výskytu padělaných valut v žádném jiném obecně závazném právním předpisu neupravuje, nově se v souvislosti s § 143 trestního zákona (společné ustanovení) zavádí povinnost postupovat při zjištění padělku valut stejně jako při zjištění padělku československých peněz.

K § 5

V návaznosti na ustanovení § 2 a v důsledku změn v soustavě bank se ukládá povinnost vyměňovat poškozené peníze též jiným bankám, spořitelnám a poštám. Tyto instituce také mohou poškozené peníze, pokud jsou celé, přijímat při placení. Pro potřeby této vyhlášky se ruší rozlišovaní poškozených peněz na úmyslně a neúmyslně poškozené. Úmyslné poškozování peněz bude případ od případu oznamováno orgánům činným v trestním řízení.

K § 6

Způsob vyměřování náhrady se přejímá z dosavadní úpravy. Rozšiřuje se síť míst, která mohou náhradu za necelé peníze poskytnout o jiné banky, spořitelny a pošty. Smyslem tohoto rozšíření je zvýšení možností občanů získat náhradu za necelé peníze, aniž by museli vynakládat další výdaje např. na jízdné nebo poštovné cenných zásilek. Předpokládá se, že mřížky k vyměřování náhrady by byly tiskopisem běžně distribuovaným SEVT. Vzhledem k tomu, že banky, spořitelny a pošty budou mít s touto agendou určité náklady, nově se navrhuje vybírat za tento úkon odměnu. Je proto nutné i určité zpřesnění, aby poplatek nemohl být vymáhán při nepatrném poškození bankovky a aby proto nedocházelo ke sporům. Výše odměny bude stanovena v souladu s vyhláškou Státní banky československé o zásadách pro stanovení odměn za poskytování peněžních služeb.

K § 7

Nově se v souvislosti se změnou v soustavě bank upravuje postup při žádosti o poskytnutí náhrady za peníze poškozené takovým způsobem, že náhradu za ně bude moci vyměřit pouze ústředí Státní banky československé. Odpadl mezičlánek poboček Státní banky československé. Náklady na odeslání ponese předložitel bankovek.

K § 8

Povinnost předávat peníze jiné právnické osobě roztříděné, srovnané a balené v určitých počtech je stanovena nově. Neznamená však práci navíc, neboť v minulosti organizace při odvodech tržeb tuto činnost prováděly na základě dohod. Cílem jednotné úpravy je zjednodušit manipulaci s penězi v pokladnách přejímajících organizaci. Toto ustanovení rovněž navazuje na ustanovení § 2

K § 9

Vyhláškou je dána možnost povolit výjimku v případech náhrady za necelé peníze. Někdy je nutno postupovat odchylně, neboť např. peníze zuhelnatělé při požáru. podstatně změní velikost. Striktní dodržování textu vyhlášky by v těchto případech, vedlo k tvrdostem vůči jednotlivým občanům.